{"id":9488,"date":"2011-01-30T15:30:00","date_gmt":"2011-01-30T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9464"},"modified":"2011-01-30T15:30:00","modified_gmt":"2011-01-30T14:30:00","slug":"nightmare-17-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/30\/nightmare-17-konec\/","title":{"rendered":"Nightmare 17. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: Lea<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"380\"<\/div>\n
<\/div>\n
Kr\u00e1tk\u00fd, z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd  d\u00edl je tu. U\u017eijte si ho<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom st\u00e1l na most\u011b a hled\u011bl dol\u016f na \u010dernou hladinu vody. Nad hlavou mu z\u00e1\u0159ily hv\u011bzdy a on c\u00edtil, jak mu v lev\u00e9m sp\u00e1nku za\u0161kubalo. Pot\u0159eboval by se n\u011bkde nat\u00e1hnout a vyspat. Ale nemohl. Ne, dokud se nesetk\u00e1 se sv\u00fdm bratrem. \u010cekal tu u\u017e p\u011bt hodin. P\u011bt hodin ub\u011bhlo od t\u00e9 doby, co mu poslal sms s prosbou, aby p\u0159i\u0161el. U\u017e pomalu p\u0159est\u00e1val doufat. Nejsp\u00ed\u0161 tu zpr\u00e1vu smazal a zapomn\u011bl na ni.<\/p>\n<\/div>\n
St\u00e1l a hled\u011bl na hladinu dal\u0161\u00ed hodinu, ne\u017e usly\u0161el tich\u00e9 klap\u00e1n\u00ed podpatk\u016f  a dva mu\u017esk\u00e9 hlasy. Oto\u010dil se a ve sv\u011btle pouli\u010dn\u00ed lampy uvid\u011bl Billa a n\u011bjak\u00e9ho chlapa. Zamra\u010dil se. P\u00e1tral v pam\u011bti, ale onoho exoticky vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00edho hn\u011bdovlas\u00e9ho mu\u017ee nedok\u00e1zal nikam za\u0159adit. Vypadal mlad\u0161\u00ed ne\u017e Bill. \u017de by si jeho br\u00e1\u0161ka n\u011bco za\u010dal s takov\u00fdm zaj\u00ed\u010dkem? Ov\u0161em, m\u011blo to logiku. Nejsp\u00ed\u0161 cht\u011bl n\u011bkoho, kdo ho ochr\u00e1n\u00ed, ale z\u00e1rove\u0148 nikoho, kdo by v n\u011bm budil strach jako Tom.<\/div>\n
Bill se nerv\u00f3zn\u011b na Marca pod\u00edval. Ten mu povzbudiv\u011b stiskl ruku.<\/p>\n<\/div>\n
„Stoj\u00edm tady, mil\u00e1\u010dku. Nic ti nem\u016f\u017ee ud\u011blat,“ za\u0161eptal a lehce ho pol\u00edbil na tv\u00e1\u0159. Bill se na n\u011bho vd\u011b\u010dn\u011b usm\u00e1l, zhluboka se nadechl a vykro\u010dil k Tomovi.<\/div>\n
„Tak jsem tady,“ za\u010dal chladn\u011b. „Co chce\u0161?“ Tom chv\u00edli ml\u010del a prohl\u00ed\u017eel si sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku od hlavy a\u017e k pat\u011b. Jak moc se zm\u011bnil…<\/div>\n
A\u017e v\u00fdhru\u017en\u00e9 odka\u0161l\u00e1n\u00ed  toho tali\u00e1na ho vr\u00e1tilo do reality. Zad\u00edval se do o\u010d\u00ed, kter\u00e9 byly p\u0159esnou kopi\u00ed t\u011bch jeho.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem si promluvit… a o n\u011bco t\u011b poprosit.“<\/div>\n
„Poprosit? Pros\u00edm? A o co?? O pen\u00edze?? Ty m\u00e1\u0161 ale drzost!“ Bill\u016fv na prvn\u00ed pohled vyrovnan\u00fd hlas se zm\u011bnil v hysterick\u00e9 zapi\u0161t\u011bn\u00ed.<\/div>\n
„Ne, proboha. Fakt si mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych m\u011bl tu drzost a cht\u011bl pen\u00edze?“ ohradil se Tom.<\/div>\n
„Ty jsi schopn\u00fd v\u0161eho,“ odsekl Bill. Tom ud\u011blal krok k n\u011bmu, ale Bill couvl. Naopak Marco se p\u0159ibl\u00ed\u017eil. Tom vzdychl a znovu se na bratra zad\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
„Chci t\u011b poprosit o odpu\u0161t\u011bn\u00ed.“<\/div>\n
Ticho. Mezi nimi nastalo t\u00ed\u017eiv\u00e9  ticho. Tom se kousl do rtu. Nev\u011bd\u011bl, jak Bill zareaguje.<\/div>\n
„T-ty, ty jsi m\u011b p\u0159i\u0161el prosit o odpu\u0161t\u011bn\u00ed?! Za co?! \u017de jsi m\u011b n\u011bkolik let zn\u00e1sil\u0148oval a poni\u017eoval a kv\u016fli tob\u011b jsem m\u00e1lem um\u0159el?! Jasn\u011b, pro\u010d ne, to ti p\u0159ece m\u016f\u017eu jen tak odpustit a m\u00e1vnout nad t\u00edm rukou!“ zav\u0159e\u0161t\u011bl vztekle \u010dernovl\u00e1sek a dupl nohou. Do o\u010d\u00ed se mu ale tla\u010dily slzy. Ty vzpom\u00ednky nikdy nezmiz\u00ed.<\/div>\n
„Ud\u011blal jsem chybu. Mrz\u00ed m\u011b to, je to sedm let. Sedm let, Bille. M\u016f\u017eeme… za\u010d\u00edt znovu. Vynahrad\u00edm ti to. Chci b\u00fdt zase dobr\u00fd bratr,“ \u0159ekl Tom zoufale, i kdy\u017e tu\u0161il, \u017ee na pok\u00e1n\u00ed je u\u017e pozd\u011b. Bill mu to jen potvrdil, kdy\u017e se nevesele rozesm\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak dobr\u00fd bratr. Prvn\u00ed t\u0159i roky nebyla noc, kdyby se mi nezd\u00e1lo, jak mi ubli\u017euje\u0161. Z\u016fstaly mi kv\u016fli tob\u011b zdravotn\u00ed probl\u00e9my. A kdy\u017e u\u017e se v\u0161echno vr\u00e1tilo do star\u00fdch kolej\u00ed, tak sem vtrhne\u0161 ty a chce\u0161 b\u00fdt dokonal\u00fdm bratrem,“ zavrt\u011bl nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hlavou. Tom na n\u011bho up\u00edral o\u010di pln\u00e9 nad\u011bje.<\/div>\n
„J\u00e1 ti nikdy neodpust\u00edm. Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b a v\u017edycky budu. Pro m\u011b nejsi bratr, zr\u016fdo!“ vy\u0161t\u011bkl Bill.<\/div>\n
„Bille, m\u00e1m v pl\u00e1nu odjet daleko odsud. Tohle je naposledy… nebo naposledy na hodn\u011b dlouhou dobu, co se vid\u00edme. Opravdu to chce\u0161 takhle?“ \u0161eptalo star\u0161\u00ed z dvoj\u010dat. Vypadal opravdu ne\u0161\u0165astn\u011b, ale Bill mu nev\u011b\u0159il. Bylo to sice sedm let, ale on p\u0159esto nev\u011b\u0159il, \u017ee by se z t\u00e9 nel\u00edtostn\u00e9 zr\u016fdy stal norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk.<\/p>\n<\/div>\n
„U\u017e se nikdy nevracej, ani m\u011b nekontaktuj,“ procedil skrz zuby. Oto\u010dil se a ud\u011blal krok sm\u011brem k Marcovi. Tom ho ale hbit\u011b chytl za ruku a oto\u010dil k sob\u011b.<\/div>\n
„Ov\u0161em, ty jsi pan dokonal\u00fd. M\u00e1m ti p\u0159ipomenout, co se stalo p\u0159ed \u010dtrn\u00e1cti lety? Kdy\u017e ses opil? Co se stalo u m\u011b v pokoji?“ zeptal se. Ne\u0159\u00edkal to nijak v\u00fdhru\u017en\u011b. Billovy o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily strachem. Vzpomn\u011bl si…<\/div>\n
Vykroutil svou ruku z Tomova sev\u0159en\u00ed a dlouze se na n\u011bho pod\u00edval. Ud\u011blal chybu. Ale je to u\u017e \u010dtrn\u00e1ct let. Za tak dlouhou dobu u\u017e na to Tom ur\u010dit\u011b  t\u00e9m\u011b\u0159 zapomn\u011bl.<\/div>\n
„Tohle sem netahej, pros\u00edm. Byla to chyba,“ zamumlal. Nev\u011bdomky tak opakoval Tomova slova. Ten pok\u00fdval hlavou.<\/div>\n
„Jen\u017ee co je jeden… incident oproti asi patn\u00e1cti dal\u0161\u00edm v tv\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b, vi\u010f,“ pod\u00edval se na bratra. Ten chv\u00edli ml\u010del.<\/div>\n
„Necht\u011bj po mn\u011b, abych ti odpustil, Tome… to ne… j\u00e1… mo\u017en\u00e1 ti n\u011bkdy odpust\u00edm, ale te\u010f ne,“ \u0159ekl a sp\u011b\u0161n\u011b se vydal k odchodu. Do\u0161el a\u017e k Marcovi, kter\u00fd mu obmotal ruce kolem pasu. \u010cernovl\u00e1sek se naposledy na sv\u00e9 dvoj\u010de oto\u010dil.<\/div>\n
„Sbohem,“ za\u0161eptal a roze\u0161el se se sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem sm\u011brem k domovu.<\/p>\n<\/div>\n
Tom tam st\u00e1l je\u0161t\u011b dlouhou chv\u00edli. Nebre\u010del ani nebyl smutn\u00fd.<\/div>\n
Byl si jist, \u017ee i p\u0159es star\u00e9  k\u0159ivdy se nevid\u00ed naposled.<\/div>\n
Nebo ano?<\/div>\n
Z\u00e1le\u017e\u00ed jen na bratrov\u011b  odpu\u0161t\u011bn\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
KONEC<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tak a to je konec. Konec je v\u00edcem\u00e9n\u011b otev\u0159en\u00fd, aby si ho ka\u017ed\u00fd  mohl domyslet. Mo\u017en\u00e1 se mezi v\u00e1mi na\u0161el n\u011bkdo, kdo doufal v happyend typu Bill a Tom si odpust\u00ed a budou spolu \u0161\u0165astn\u00ed a\u017e na v\u011bky, ale to by se nikdy nemohlo st\u00e1t. D\u011bkuji v\u0161em za koment\u00e1\u0159e, moc si jich v\u00e1\u017e\u00edm =) Ale Nightmare m\u011b pou\u010dila v tom, \u017ee kdy\u017e u\u017e budu zve\u0159ej\u0148ovat n\u011bjakou pov\u00eddku, tak si ji nejprve nap\u00ed\u0161u celou =)<\/em><\/div>\n
Je\u0161t\u011b  jednou moc d\u011bkuji. Va\u0161e Lea<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: Lea<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lea Kr\u00e1tk\u00fd, z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd  d\u00edl je tu. U\u017eijte si ho Tom st\u00e1l na most\u011b a hled\u011bl dol\u016f na \u010dernou hladinu vody. Nad hlavou mu z\u00e1\u0159ily hv\u011bzdy a on c\u00edtil, jak mu v lev\u00e9m sp\u00e1nku za\u0161kubalo. Pot\u0159eboval by se n\u011bkde nat\u00e1hnout a vyspat. Ale nemohl.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[310],"tags":[],"class_list":["post-9488","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nightmare"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9488","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9488"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9488\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9488"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9488"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9488"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}