{"id":952,"date":"2017-10-23T16:00:00","date_gmt":"2017-10-23T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=946"},"modified":"2017-10-23T16:00:00","modified_gmt":"2017-10-23T15:00:00","slug":"berlin-anonymous-14-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/10\/23\/berlin-anonymous-14-1-2\/","title":{"rendered":"Berlin, Anonymous 14. (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Estricnina<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Mus\u00ed\u0161 za\u010d\u00edt pou\u017e\u00edvat svou hlavu (srdce)<\/strong><\/div>\n
\n

\u00dater\u00fd 28. prosince 2010<\/p><\/div>\n

15:25<\/div>\n
Odesl\u00e1no na adresu: 99red_dreams@msn.de<\/div>\n
<\/p>\n

Na\u0161i draz\u00ed zam\u011bstnanci,<\/em><\/div>\n

s l\u00edtost\u00ed v\u00e1m oznamujeme, \u017ee Centrum Um\u011bn\u00ed a Hudby v Mitte bude skute\u010dn\u011b zav\u00edrat. Mnoz\u00ed z v\u00e1s si byli v\u011bdomi boje za to, aby centrum z\u016fstalo st\u00e1t a t\u0159\u00eddy pokra\u010dovaly; av\u0161ak v pr\u016fb\u011bhu posledn\u00edho semestru do\u0161lo ve v\u0161ech odd\u011blen\u00edch k drastick\u00e9mu poklesu po\u010dtu p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00fdch student\u016f a ji\u017e si nem\u016f\u017eeme dovolit d\u00e1l zam\u011bstn\u00e1vat n\u00e1\u0161 person\u00e1l a ani v tomto okam\u017eiku nedok\u00e1\u017eeme podporovat samotn\u00fd program.<\/em><\/div>\n
Od kv\u011btna n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku bude centrum uzav\u0159eno a ji\u017e v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se p\u0159ipravuje na prodej. Tohle bude n\u00e1\u0161 posledn\u00ed spole\u010dn\u00fd semestr, tak a\u0165 za to stoj\u00ed.<\/em><\/div>\n
Za ve\u0161ker\u00e9 odhodl\u00e1n\u00ed a \u00fasil\u00ed po celou dobu m\u00e1te na\u0161i nejhlub\u0161\u00ed vd\u011b\u010dnost. P\u0159inesli jste um\u011bn\u00ed do velk\u00e9 a rozs\u00e1hl\u00e9 komunity t\u00edm nejosobn\u011bj\u0161\u00edm zp\u016fsobem. A na to jsme py\u0161n\u00ed.<\/em><\/div>\n
Pro jak\u00e9koliv dotazy nebo obavy se obra\u0165te na pana Brauera nebo Koeffera a my v\u00e1m na n\u011b r\u00e1di odpov\u00edme.<\/em><\/div>\n
Je\u0161t\u011b jednou v\u00e1m vyjad\u0159ujeme na\u0161e hlubok\u00e9 pod\u011bkov\u00e1n\u00ed.<\/em><\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

„Dve\u0159e jsou odem\u010den\u00e9,“ sly\u0161el Tom \u0159\u00edct Billa p\u0159es telefon. Usm\u00e1l se, zat\u00edmco se dve\u0159e od v\u00fdtahu otev\u0159ely a on rychle vyhledal byt \u010d\u00edslo 501. Bill ztichnul, Tomovy u\u0161i neplnilo nic jin\u00e9ho ne\u017e jen jeho nam\u00e1hav\u00fd, p\u0159er\u00fdvan\u00fd dech, kdy\u017e dve\u0159e kone\u010dn\u011b na\u0161el. Rukou chytil za kliku a ost\u0159e se nadechl, ne\u017e zatla\u010dil; sna\u017eil se p\u0159itom ignorovat sv\u00e9 bou\u0159\u00edc\u00ed se \u017ealude\u010dn\u00ed kyseliny.<\/p><\/div>\n

Jakmile vstoupil dovnit\u0159, ti\u0161e za sebou zav\u0159el dve\u0159e a stejn\u011b opatrn\u011b si sundal boty, ne\u017e pozvedl obo\u010d\u00ed nad okoln\u00edm klidem. Jako by mu \u010detl my\u0161lenky, Bill s popot\u00e1hnut\u00edm promluvil, „Jsem v lo\u017enici, promi\u0148.“<\/div>\n
„Ty opravdu v\u00ed\u0161, jak p\u0159iv\u00edtat spole\u010dnost,“ poznamenal Tom, zaslechl klokot\u00e1n\u00ed k\u00e1vovaru, zat\u00edmco opatrn\u011b na\u0161lapoval k jedin\u00fdm dal\u0161\u00edm dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 nem\u00ed\u0159ily do koupelny.<\/div>\n
Kr\u00e1tce a zv\u011bdav\u011b se po byt\u011b rozhl\u00e9dl a vst\u0159eb\u00e1val neo\u010dek\u00e1vanou jednoduchost a odm\u011b\u0159enost. Rozhodn\u011b to nebyla \u00fapln\u00e1 katastrofa jako Tom\u016fv byt, v\u011bt\u0161ina v\u011bc\u00ed byla na sv\u00e9m m\u00edst\u011b a vypadaly ned\u00e1vno o\u010di\u0161t\u011bn\u00e9. Od st\u011bny se odr\u00e1\u017eely st\u00edny zp\u016fsoben\u00e9 \u017e\u00e1rovkou ze \u017elut\u00e9 lampy na vzd\u00e1len\u00e9m konci stolu a po m\u00edstnosti byly rozpt\u00fdlen\u00e9 r\u016fzn\u00e9 kusy n\u00e1bytku. Ale to, co zaujalo jeho pohled, byl mal\u00fd st\u016fl a \u017eidle pod\u00e9l st\u011bny vedouc\u00ed do mal\u00e9 a otev\u0159en\u00e9 kuchyn\u011b, na kter\u00e9m st\u00e1l laptop.<\/div>\n
\n

Vklouzl do zpola otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed a jeho o\u010di okam\u017eit\u011b spat\u0159ily Billovu postavu sto\u010denou na posteli. Sed\u011bl op\u0159en\u00fd o ze\u010f, bradu m\u011bl op\u0159enou o kolena a u ucha sv\u00edral telefon. Vzhl\u00e9dl v okam\u017eiku, kdy Tom vstoupil, a rozpa\u010dit\u011b si ot\u0159el o\u010di a tv\u00e1\u0159. „Ahoj.“<\/p><\/div>\n

„Ahoj.“ Tom se usm\u00e1l a op\u0159el se o r\u00e1m dve\u0159\u00ed. „M\u016f\u017eu d\u00e1l?“ Zeptal se do telefonu, a Bill, zd\u00e1nliv\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lej\u00edc\u00ed, se odml\u010del, ne\u017e p\u0159ik\u00fdvl. V\u011bdom\u00fd si po\u0161etilosti cel\u00e9 t\u00e9 situace si nakonec p\u0159ipomn\u011bl, aby promluvil do telefonu.<\/div>\n
„Jo, okay, pokud opravdu chce\u0161.“<\/div>\n
Tom si upravil \u010depici a zam\u00ed\u0159il k posteli, rozhl\u00e9dl se po nepo\u0159\u00e1dku s oble\u010den\u00edm. Bill z postele odstr\u010dil dal\u0161\u00ed hrom\u00e1dku oble\u010den\u00ed, jakmile se Tom p\u0159ibl\u00ed\u017eil, v\u011bci zas\u00e1hly podlahu a p\u0159ipojily se tak k ostatn\u00edm, kter\u00e9 tam le\u017eely u\u017e d\u0159\u00edve. Vn\u011bj\u0161\u00ed m\u00edstnost byla tak klidn\u00e1 a \u010dist\u00e1 a on opravdu ne\u010dekal, \u017ee tento pokoj bude tak kontrastuj\u00edc\u00edm z\u00e1chvatem chaosu. Rychle tu my\u0161lenku zanalyzoval a uv\u011bdomil si, \u017ee to docela sed\u011blo.<\/div>\n
\n
„Tak\u017ee\u2026“ Za\u010dal a odstr\u010dil se dozadu, dokud jeho z\u00e1da nenarazila do zdi a on se tak mohl usadit vedle Billa.<\/div>\n
„Tome,“ za\u0161eptal Bill do telefonu, dech se mu zasekl v hrdle. „Omlouv\u00e1m se, okay.“<\/div>\n
„Nev\u00edm, pro\u010d se omlouv\u00e1\u0161, ale beru to. Mus\u00edm b\u00fdt jedn\u00edm z t\u011bch \u0161\u0165astn\u00fdch,“ \u0159ekl Tom up\u0159\u00edmn\u011b a z\u00edral p\u0159itom do dve\u0159\u00ed Billova \u0161atn\u00edku.<\/div>\n
„J\u00e1 ti to polo\u017e\u00edm,“ varoval ho Bill a ti\u0161e zavr\u010del.<\/div>\n
„Opravdu bys to ud\u011blal?“ Zeptal se Tom, nap\u016fl doufal, \u017ee ano, vzhledem k tomu, \u017ee ho u\u017e v\u00e1\u017en\u011b bolelo z\u00e1p\u011bst\u00ed. V\u011bt\u0161\u00ed polovina z n\u011bj si p\u0159\u00e1la, aby Bill sl\u00edbil, \u017ee nikdy.<\/div>\n
Bill si povzdechl a p\u0159itiskl prsty na nohou do prost\u011bradla. „Jestli chce\u0161.“<\/div>\n
„Pro\u010d bych m\u011bl n\u011bco takov\u00e9ho cht\u00edt? Nebu\u010f hloup\u00fd.“<\/div>\n
Bill se pousm\u00e1l a p\u0159isunul se k Tomovi, dokud se jejich ramena nedot\u00fdkala. „P\u0159i\u0161lo to samo, promi\u0148. Bude\u0161 to muset akceptovat. Pokud ne, no, pak jsem si jist\u00fd, \u017ee m\u00e1\u0161 na t\u00e9 v\u011bci tla\u010d\u00edtko pro ukon\u010den\u00ed hovoru.“<\/div>\n
„Tak v tom p\u0159\u00edpad\u011b,“ \u0159ekl Tom, zn\u011bl p\u0159itom p\u0159ehnan\u011b p\u0159em\u00fd\u0161liv\u011b. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee nem\u00e1m jinou mo\u017enost, ne\u017e p\u0159ijmout tebe cel\u00e9ho. N\u00e1ro\u010dn\u00e9ho, ned\u016ftkliv\u00e9ho, podez\u00edrav\u00e9ho, um\u00edn\u011bn\u00e9ho, nekompromisn\u00edho, p\u0159ehnan\u011b v\u00e1\u017en\u00e9ho j\u00e1-v\u00edm-v\u0161echno Billa.“<\/div>\n
Bill si nas\u00e1l do \u00fast spodn\u00ed ret, kter\u00fd se mu znovu za\u010dal chv\u011bt. „To je hodn\u011b v\u011bc\u00ed k akceptov\u00e1n\u00ed,“ za\u0161eptal a \u0161kytl si do dlan\u011b.<\/div>\n
\n

Tom p\u0159ik\u00fdvl a jeho n\u00e1lada se srovnala, kdy\u017e za\u010dal mluvit v\u00e1\u017en\u011bji. „Nen\u00ed to tak velk\u00e1 v\u011bc,“ \u0159ekl Billovi jemn\u011b a zaklonil hlavu, aby si ji op\u0159el o ze\u010f. „Tyhle v\u011bci m\u00e1m taky r\u00e1d. Vyva\u017euj\u00ed toho v\u00e1\u0161niv\u00e9ho, pe\u010duj\u00edc\u00edho, t\u011b\u017ece pracuj\u00edc\u00edho, zodpov\u011bdn\u00e9ho, dramatick\u00e9ho, roztomile nejist\u00e9ho, \u017eiv\u00e9ho\u2026 kr\u00e1sn\u00e9ho Billa, tak\u017ee m\u011b to netr\u00e1p\u00ed.“<\/p><\/div>\n

Po Billov\u011b tv\u00e1\u0159i sklouzla \u010derstv\u00e1, tich\u00e1 slza, kter\u00e1 za sebou nechala \u0161edivou cesti\u010dku. „Jo?“ Zeptal se prost\u011b.<\/div>\n
„Jo,“ potvrdil Tom bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
\n

Bill zav\u0159el telefon a Tomovo ucho se setkalo s osam\u011bl\u00fdm tichem. Sv\u016fj vlastn\u00ed si zastr\u010dil do kapsy, ale ne\u017e se mu poda\u0159ilo dostat ze sebe jedin\u00e9 slovo, Bill se omotal kolem jeho pa\u017ee, a tak si ho Tom instinktivn\u011b st\u00e1hl t\u00e9m\u011b\u0159 do kl\u00edna. Bill k n\u011bmu co nejbl\u00ed\u017ee zkroutil sv\u00e9 t\u011blo, zbo\u0159il tv\u00e1\u0159 do Tomova krku a vdechoval tu podivn\u011b jemnou v\u016fni, o kter\u00e9 si nikdy nemyslel, \u017ee ji Tom bude na sob\u011b m\u00edt. Nebylo nic takov\u00e9ho, jako si pamatoval, \u017e\u00e1dn\u00e1 kousav\u00e1 kol\u00ednsk\u00e1, kterou rozpoznal jako prvn\u00ed, kdy\u017e se znovu setkali. Tom von\u011bl jako \u010derstv\u00e1 sprcha a z\u00e1kladn\u00ed, dom\u00e1ckou a okam\u017eit\u011b zn\u00e1mou v\u016fn\u00ed, a Bill vzd\u00e1len\u011b fantaz\u00edroval, jak se s tou n\u011b\u017enou a relativn\u011b vzru\u0161uj\u00edc\u00ed v\u016fn\u00ed probouz\u00ed do chladn\u00e9ho r\u00e1na. „Jsi hrozn\u00fd. Prost\u011b jen ot\u0159epan\u00fd, otravn\u00fd, a\u2026 ot\u0159epan\u00fd.“ Jeho st\u00ed\u017enost byla n\u00e1sledov\u00e1na uta\u017een\u00edm pa\u017e\u00ed kolem Tomov\u00fdch ramen, co\u017e \u010dinilo tu ur\u00e1\u017eku neplatnou.<\/p><\/div>\n

N\u011bkolik dal\u0161\u00edch tvrdohlav\u00fdch slz prolomilo p\u0159ehradu, kterou si vystav\u011bl, a sklouzlo dol\u016f na Tomovu kl\u00ed\u010dn\u00ed kost. „Nemus\u00ed\u0161 mi \u0159\u00edkat, co p\u0159esn\u011b se stalo, chci jen v\u011bd\u011bt, \u017ee jsi okay,“ \u0159ekl Tom po chv\u00edli a omotal pa\u017ei kolem Billova k\u0159ehk\u00e9ho t\u011bla v siln\u00e9m a ochrann\u00e9m sev\u0159en\u00ed. Sklopil pohled k m\u00edstu, kde se jejich nohy propletly, a ani na okam\u017eik se u toho nec\u00edtil nem\u00edstn\u011b.<\/div>\n
\n

Bill vyh\u00fdbav\u011b pokr\u010dil rameny a jeho rty p\u0159ejely p\u0159es Tomovu k\u016f\u017ei, kdy\u017e melancholicky zamumlal: „Dostanu se z toho.“ Nedobrovoln\u011b popot\u00e1hl, kdy\u017e mu Tom p\u0159ejel rukou po pa\u017ei a druhou rukou mu l\u00e1skypln\u011b odhrnul n\u011bkolik uvoln\u011bn\u00fdch dred\u016f. „Mus\u00ed b\u00fdt t\u011b\u017ek\u00e9 se se mnou vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat. Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee v\u016fbec navrhl, abychom si dali pauzu\u2026 vlastn\u011b up\u0159ednost\u0148uje rad\u011bji sk\u00e1k\u00e1n\u00ed z postele do postele ne\u017e m\u011b.“<\/p><\/div>\n

„Je to bl\u00e1zen,“ informoval ho Tom pevn\u011b a zavrt\u011bl hlavou v up\u0159\u00edmn\u00e9m nesouhlasu. „Tak zatracen\u00fd \u0161\u00edlenec, pokud je to pravda. Nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee jsem ho m\u011bl n\u011bkdy r\u00e1d.“ U\u0161kl\u00edbl se, c\u00edtil se siln\u00fd to Billovi takto otev\u0159en\u011b p\u0159iznat. „Ale tak trochu mi ho je l\u00edto; ty jsi pravd\u011bpodobn\u011b ta nejlep\u0161\u00ed v\u011bc, kterou kdy m\u011bl nebo bude m\u00edt, a pozd\u011bji za to s\u00e1m sob\u011b nakope. Nakonec stejn\u011b skon\u010d\u00ed s herpesem, a ty skon\u010d\u00ed\u0161\u2026 \u0161\u0165astn\u00fd.“ Bill se ti\u0161e rozesm\u00e1l, netu\u0161\u00edc\u00ed, jak v\u00e1\u017en\u011b to Tom myslel. Ten jen uva\u017eoval nad t\u00edm, kolik srdc\u00ed zlomil on s\u00e1m, kdy\u017e taky provozoval sk\u00e1k\u00e1n\u00ed z postele do postele.<\/div>\n
„Je mi l\u00edto, \u017ee jsem se k tob\u011b choval jako blbec,“ pokra\u010doval Bill v muml\u00e1n\u00ed a nakl\u00e1n\u011bl se p\u0159itom do jemn\u00e9 p\u00e9\u010de Tomov\u00fdch prst\u016f, kter\u00fdmi mu vklouznul za ucho. „A omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem ti neodpov\u00eddal na zpr\u00e1vy. Taky se omlouv\u00e1m, \u017ee\u2026 \u017ee jsem ti dal facku.“<\/div>\n
\n

„Nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee na to nejsem zvykl\u00fd,“ pokusil se Tom zavtipkovat a zasm\u00e1l se, jak si p\u0159i t\u00e9 vzpom\u00ednce promnul \u010delist. „Ale poprv\u00e9 od kluka. Mo\u017en\u00e1 na m\u011b jdi p\u0159\u00ed\u0161t\u011b trochu v\u00edc zlehka, jo?“ Usm\u00e1l se, ale Bill se v jeho n\u00e1ru\u010di rozt\u0159\u00e1sl a dech se mu dvojn\u00e1sobn\u011b zrychlil. V panice Tom rychle dodal: „V\u00e1\u017en\u011b, u\u017e se t\u00edm netrap. Mysl\u00edm, \u017ee jsem si to asi zaslou\u017eil, tak\u017ee je to okay-„<\/p><\/div>\n

„To teda opravdu nen\u00ed!“ Prohodil Bill zlomen\u00fdm hlasem a posadil se, aby Tomovi \u010delil. Toma zabolelo srdce nad naprosto zmu\u010den\u00fdm v\u00fdrazem v Billov\u011b tv\u00e1\u0159i, jeho o\u010di byly st\u00e1le leskl\u00e9 a kmitala v nich nejistota a emoce. Bill se nat\u00e1hl, aby p\u0159ejel rukou po tv\u00e1\u0159i, kterou ude\u0159il, ale Tom ho p\u0159edb\u011bhl, opatrn\u011b sev\u0159el jeho tv\u00e1\u0159 a palci ot\u0159el \u0161mouhy pod jeho o\u010dima.<\/div>\n
„\u0158ekl jsem, \u017ee je to okay,“ ujistil ho znovu Tom. Pomalu polkl, i kdy\u017e byl jeho v\u00fdraz klidn\u00fd. „Nebyl jsi ta nejsnaz\u0161\u00ed osoba ke sp\u0159\u00e1telen\u00ed, ale mysl\u00edm, \u017ee to mo\u017en\u00e1 st\u00e1lo za to, hm?“<\/div>\n
Bill se unaven\u011b usm\u00e1l a zvedl ruku, aby ji sev\u0159el kolem Tomovy. M\u00e1m pocit, jako \u017ee s tebou dok\u00e1\u017eu mluvit, bo\u017ee, pro\u010d<\/em>? Cht\u011bl otev\u0159en\u011b p\u0159ipustit, a p\u0159esto nedok\u00e1zal naj\u00edt odvahu vyhrknout n\u011bco tak hloup\u00e9ho a nahodil\u00e9ho. Pro Toma to pravd\u011bpodobn\u011b nem\u011blo takovou cenu, ale daleko v\u00edc sp\u00ed\u0161 pro n\u011bj, usoudil v duchu skl\u00ed\u010den\u011b. Oto\u010dil rty proti Tomov\u011b dlani a p\u0159ejel pol\u0161t\u00e1\u0159kem palce po drsn\u00e9 r\u00e1n\u011b st\u00e1le vyryt\u00e9 do zadn\u00ed \u010d\u00e1sti Tomovy ruky. „Nut\u00ed\u0161 m\u011b cht\u00edt \u0159\u00edkat ti v\u011bci, nen\u00e1vid\u00edm to.“<\/div>\n
\n

„Sd\u00edl\u00edme spolu p\u0159\u00edb\u011bhy na\u0161ich \u017eivot\u016f od chv\u00edle, co jsme se setkali,“ pouk\u00e1zal Tom a zasm\u00e1l se, aby zamaskoval n\u00e1hlou nervozitu stimulovanou elektrick\u00fdmi v\u00fdboji v jeho p\u00e1te\u0159i. „U\u017e to ani opravdu nemus\u00ed\u0161 \u0159\u00edkat, je to prost\u011b d\u00e1no.“ Jeho bunda mu p\u0159ipadala trochu p\u0159\u00edli\u0161 tepl\u00e1 a jeho kalhoty trochu p\u0159\u00edli\u0161 t\u011bsn\u00e9 a on p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli se m\u011bl u dve\u0159\u00ed zbavit jedn\u00e9 vrstvy.<\/p><\/div>\n

„Je to nespravedliv\u00e9 – j\u00e1 chci taky skon\u010dit \u0161\u0165astn\u00fd,“ zamumlal Bill se vzd\u00e1len\u00fdm pohledem v o\u010d\u00edch. V\u011bd\u011bl, jak typicky a opot\u0159ebovan\u011b ta fr\u00e1ze zn\u011bla, ale i p\u0159esto to nebyla o nic men\u0161\u00ed pravda.<\/div>\n
„Pak bu\u010f; nech\u00e1pu, pro\u010d se dr\u017e\u00ed\u0161 zp\u00e1tky.“ Tom se okam\u017eit\u011b kousl do jazyka, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, jak to zn\u011blo. Dodate\u010dn\u011b se p\u0159iznal k pokrytectv\u00ed ve vte\u0159in\u00e1ch n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch slova unikl\u00e1 z jeho rt\u016f. „Ty jsi ten, kdo v\u017edy bojuje za to, co chce, tohle by nem\u011blo b\u00fdt nijak odli\u0161n\u00e9.“<\/div>\n
Bill p\u0159ejel rukou po Tomov\u011b hrudi, prsty sev\u0159ela p\u0159ebytky voln\u00e9ho tri\u010dka bl\u00edzko lemu. Kdy\u017e se prsty druh\u00e9 ruky propletly s Tomov\u00fdmi, druh\u00fd z nich na\u0161el s\u00e1m sebe na kluzk\u00e9m svahu; jeho t\u011blo se pohnulo d\u0159\u00edve ne\u017e jeho mysl a u\u017e byl na p\u016fl cesty k u\u010ditelov\u011b tv\u00e1\u0159i, ne\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee tla\u010d\u00ed na n\u011bco, na co by nem\u011blo b\u00fdt tla\u010deno. Jeho nejistota byla v\u0161ak vyl\u00e9\u010dena Billem, kter\u00fd zru\u0161il mezeru, ji\u017e on s\u00e1m v\u00e1hal p\u0159ekonat.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee to nic neznamenalo,“ vydechl Bill.<\/div>\n
„Taky jsem lhal,“ zamumlal Tom v odpov\u011bdi t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e Bill zachytil jeho vrchn\u00ed ret mezi sv\u00e9 vlastn\u00ed. V okam\u017eiku, kdy se jejich rty setkaly, bezprost\u0159edn\u011b vklouzli do sv\u00fdch rol\u00ed a Tom t\u00e9m\u011b\u0159 nelib\u011b nesl, jak p\u0159irozen\u00e9 to bylo. Bill se mu okam\u017eit\u011b p\u0159est\u011bhoval na kl\u00edn a posadil se na n\u011bj obkro\u010dmo, aby uleh\u010dil sv\u00e9mu krku. Chladn\u00fd neklid, kter\u00fd c\u00edtil, se rozv\u00ed\u0159il do h\u0159ejiv\u00e9 \u00falevy, a ta se pomalu a pozoruhodn\u011b \u010derpala do jeho \u017eil, zat\u00edmco siln\u00e9, ale jemn\u00e9 sev\u0159en\u00ed Tomovy ruky na jeho boku zp\u016fsobilo, \u017ee se mu k\u016f\u017ee pod tenk\u00fdm tri\u010dkem rozp\u00e1lila.<\/div>\n
\n

Hned jak se jejich prsty rozpojily, vyjel rukou zp\u00e1tky po Tomov\u011b hrudi vzh\u016fru, p\u011bst\u011bn\u00fdmi nehty jej po\u0161kr\u00e1bal na zadn\u00ed stran\u011b krku, a nakonec uchopil jeho \u010delist. Ve\u0161kerou opatrnost hodil za hlavu a pohyboval sv\u00fdmi rty proti Tomov\u00fdm, jako by to m\u011bl b\u00fdt jeho posledn\u00ed polibek v \u017eivot\u011b.<\/p><\/div>\n

Tom c\u00edtil tu nal\u00e9havost. Nikdy netr\u00e1vil \u010das snahou interpretovat d\u016fv\u011brn\u00e1 gesta – p\u0159ed t\u00edmto to nikdy ani nebylo t\u0159eba. Jeho mravn\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed nebylo p\u0159\u00edli\u0161 \u0161\u0165astn\u00e9 z toho, jak mu ruce sklouzly dol\u016f a uchopily Billova \u0161t\u00edhl\u00e1 stehna, ani z toho, jak v\u00edce ne\u017e jen trochu nad\u0161en\u011b otev\u0159el rty tomu hezk\u00e9mu chlapci, ale jeho svaly se schematicky nap\u00ednaly a nohy se mu za\u010d\u00ednaly chv\u011bt tak, \u017ee na okam\u017eik svou nejistou mysl odstr\u010dil stranou.<\/div>\n
Bill ho tisknul proti zdi, a Tom ho nechal; nem\u011bl by, ale nechal ho. P\u0159ipadalo mu to opravdu \u0161patn\u00e9, nep\u0159i\u0161el proto, aby vyu\u017eil jeho zlomen\u00e9 srdce – a\u010dkoliv zp\u016fsob, jak\u00fdm Bill k\u0148u\u010del, kdy\u017e mu lehce mas\u00edroval jazyk sv\u00fdm vlastn\u00edm, mu p\u0159i\u0161el opravdu spr\u00e1vn\u00fd. Naskakovala mu hus\u00ed k\u016f\u017ee, kdekoliv se jej jen dotkly Billovy nehty, a Tom na\u0161el s\u00e1m sebe, jak za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 rychle vzru\u0161en\u00fd. Nev\u011b\u0159il tomu, jak\u00fd efekt na n\u011bj m\u011bly pouh\u00e9 a oby\u010dejn\u00e9 doteky.<\/div>\n
\n

M\u00edrn\u011b zes\u00edlil svou kontrolu nad situac\u00ed a rozd\u011blil jejich rty, aby ty sv\u00e9 p\u0159esunul na Bill\u016fv krk, a p\u0159itom jej st\u00e1hl pod sebe na rozh\u00e1zen\u00e9 p\u0159ikr\u00fdvky. A\u0165 u\u017e znal Tom Billa jako ohniv\u00e9ho a \u010dil\u00e9ho, nyn\u00ed jej vn\u00edmal jako delik\u00e1tn\u00edho a zraniteln\u00e9ho, jak se nad n\u00edm nakl\u00e1n\u011bl. Jakmile se uvelebil mezi jeho nohama, Tom p\u0159ejel prsty po lemu Billova tenk\u00e9ho tri\u010dka a spojil jejich rty v obzvl\u00e1\u0161t\u011b pomal\u00e9m a hlubok\u00e9m polibku. U\u017e d\u00e1vno se zbavil sv\u00e9ho odhodl\u00e1n\u00ed po ochutn\u00e1n\u00ed Billova jazyka, t\u00e9 kuli\u010dky v jeho jazyku, kterou u\u017e n\u011bjak\u00fd \u010das obdivoval a kter\u00e1 jej nyn\u00ed lehce \u0161kr\u00e1bala za zuby a pos\u00edlala v\u0161echny ty spr\u00e1vn\u00e9 zpr\u00e1vy do ji\u017en\u00edch \u010d\u00e1st\u00ed jeho t\u011bla. Bill se nat\u00e1hl, aby shodil Tomovu \u010depici, a okam\u017eit\u011b vklouzl rukou mezi jeho cop\u00e1nky, za kter\u00e9 si jej sou\u010dasn\u011b p\u0159itahoval k hladov\u00fdm a tou\u017eebn\u00fdm polibk\u016fm.<\/p><\/div>\n

Ani\u017e by o tom p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159em\u00fd\u0161lel, p\u0159esto\u017ee byl podv\u011bdom\u011b zv\u011bdav\u00fd, Tom p\u0159irozen\u011b postupoval vklouznut\u00edm ruky pod hrub\u00fd lem Billova obno\u0161en\u00e9ho tri\u010dka a hladil sv\u00fdmi obhroubl\u00fdmi prsty tu d\u011btsky jemnou poko\u017eku. Ost\u0159e se nadechl, kdy\u017e Bil vzdychl proti jeho rt\u016fm, pravd\u011bpodobn\u011b stimulov\u00e1n jeho prsty m\u00ed\u0159\u00edc\u00edmi vzh\u016fru. Tenk\u00fd, \u010dern\u00fd materi\u00e1l se mu pomalu i s rukou vyhrnoval a on p\u0159ejel palcem p\u0159es tuhnouc\u00ed hrbolek, ne\u017e instinktivn\u011b n\u00e1sledoval mal\u00fd kovov\u00fd krou\u017eek, kter\u00fd zdobil Billovu horkou k\u016f\u017ei. T\u00e1zav\u011b proti Billov\u00fdm \u00fast\u016fm zalapal po dechu a Bill na opl\u00e1tku pou\u017eil ve\u0161kerou svou s\u00edlu, aby se proti jeho doteku prohnul v z\u00e1dech, a t\u00edm p\u00e1dem i srazil dohromady jejich kl\u00edny.<\/div>\n
Kdyby se Bill nach\u00e1zel ve vyrovnan\u00e9m stavu sv\u00e9 mysli, tak by se nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b rozesm\u00e1l.<\/div>\n
\n

Tom zasy\u010del a silnou rukou zatla\u010dil Billovy boky zp\u00e1tky dol\u016f, ne\u017e na n\u011bj nap\u016fl omr\u00e1\u010den\u011b zamrkal. Bill se pod jeho sev\u0159en\u00edm zavrt\u011bl a sev\u0159el stehna kolem spodn\u00ed \u010d\u00e1sti Tomov\u00fdch zad. Vydal u toho protestn\u00ed zvuk a Tom uva\u017eoval, jak mohl vypadat tak kompletn\u011b zh\u00fdrale, kdy\u017e je\u0161t\u011b p\u0159ed deseti minutami byl v Tomov\u00fdch ruk\u00e1ch pouh\u00fdm klub\u00ed\u010dkem smutku.<\/p><\/div>\n

Otev\u0159el \u00fasta, aby vy\u0159kl sv\u016fj vlastn\u00ed argument, ale jeho slova byla nejprve ovl\u00e1dnuta drsn\u00fdm zachrapt\u011bn\u00edm. Tmavovlas\u00fd mlad\u00edk k n\u011bmu zv\u011bdav\u011b vzhl\u00e9dl s \u010derven\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi a natekl\u00fdmi rty, o\u010di m\u011bl st\u00e1le olemovan\u00e9 zbytky slz.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 nem\u016f\u017eu,“ zachrapt\u011bl, spolkl touhu sl\u00edbat odm\u00edtnut\u00ed prosakuj\u00edc\u00ed do Billov\u00fdch rys\u016f.<\/div>\n
Bill neodpov\u011bd\u011bl, jako d\u00edt\u011b zatahal za Tomovo obrovsk\u00e9 tri\u010dko. Zu\u0159iv\u011b se kousal do rtu, zat\u00edmco strh\u00e1val bundu z Tomov\u00fdch ztuhl\u00fdch ramen, a zatahal siln\u011bji, kdy\u017e se kytarista ani nepohnul, aby mu dovolil tu v\u011bc celou sundat. Tom pomalu pot\u0159\u00e1sl hlavou a vypadal zmu\u010den\u011b rozpolcen\u011b, jak se znovu vyt\u00e1hl do sedu, ani\u017e by se obt\u011b\u017eoval upravit si bundu, kter\u00e1 mu visela kolem lokt\u016f.<\/div>\n
\n

„Tohle nen\u00ed\u2026“ Tak, jak si mysl\u00ed\u0161<\/em>. „Ty ne\u2026“ nemysl\u00ed\u0161 s jasnou hlavou<\/em>. Vzdychl a sna\u017eil se naj\u00edt ta spr\u00e1vn\u00e1 slova, ale jeho trhan\u00e1 \u0159e\u010d pouze prohloubila vr\u00e1sky na Billov\u011b \u010dele. P\u0159ejel rukama p\u0159es Bill\u016fv pas a jeho mysl cosi zaregistrovala s t\u00e9m\u011b\u0159 hmatateln\u00fdm kliknut\u00edm. Pohled mu padl na tri\u010dko, kter\u00e9 za\u010dal stahovat zp\u00e1tky dol\u016f, a o\u010dima fixoval drsn\u00e9, opr\u00fdskan\u00e9 okraje zn\u00e1m\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku namalovan\u00e9ho uprost\u0159ed \u010dern\u00e9ho materi\u00e1lu tri\u010dka.<\/div>\n

„To je\u2026 to je tri\u010dko Pink Floyd,“ \u0159ekl sp\u00ed\u0161 s\u00e1m pro sebe ne\u017e Billovi, a naklonil se, aby ten vzorek zv\u011bdav\u011b obt\u00e1hl prstem. Bill po n\u011bm st\u0159elil zmaten\u00fdm pohledem a nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, jak sledoval Tomovy pohyby.<\/div>\n
„Je moje obl\u00edben\u00e9,“ vysv\u011btlil le\u017e\u00e9rn\u011b a ust\u00e1lil Tomovy prsty sv\u00fdma vlastn\u00edma. „V\u017edycky se mi da\u0159\u00ed m\u00edt ho pobl\u00ed\u017e, kdy\u017e ztrat\u00edm pevnou p\u016fdu pod nohama\u2026 opravdu nev\u00edm pro\u010d.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b\u2026“ Tomovi se znovu p\u0159evr\u00e1til \u017ealudek, a\u010dkoliv jeho mysli chv\u00edli trvalo, ne\u017e dohnala ten n\u00e1hl\u00fd p\u0159\u00edval do syst\u00e9mu. Oto\u010dil hlavu, aby p\u0159elet\u011bl o\u010dima p\u0159es hromady oble\u010den\u00ed rozh\u00e1zen\u00e9 na podlaze, spodn\u00ed pr\u00e1dlo le\u017eelo u nohou postele a velk\u00fd, modr\u00fd kufr st\u00e1l opu\u0161t\u011bn\u011b u \u0161atn\u00ed sk\u0159\u00edn\u011b. Kupodivu si toho a\u017e dote\u010f nev\u0161iml. „Kufr?“ Zask\u0159ehotal a v\u00e1\u017en\u00fdm pohledem se oto\u010dil zp\u00e1tky na Billa.<\/div>\n
\n

Billovi poklesla \u00fasta s tou n\u00e1hlou zm\u011bnou n\u00e1lady a d\u00edval se na Toma, jako by snad oto\u010dil sp\u00edna\u010dem a zcvoknul se. „Jo, j\u00e1\u2026“ Za\u010dal ti\u0161e, nejist\u00fd, jestli pro to m\u00e1 v\u016fbec n\u011bjak\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed. „Je to tak trochu hloup\u00e9.“<\/p><\/div>\n

Tom p\u0159elezl zp\u00e1tky za Billem a \u010delem se op\u0159el o zp\u011bv\u00e1kovo rameno. „Odkud ho m\u00e1\u0161?“ Zeptal se jen sotva hlasit\u011bji ne\u017e \u0161eptem.<\/div>\n
„Tome?“ Bill se zamra\u010dil, a p\u0159esto n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, co t\u00edm Tom myslel. Tep se mu zrychlil, c\u00edtil se trochu znepokojen\u011b, ale stejn\u011b odpov\u011bd\u011bl. „Koupil jsem si ho v takov\u00e9m zane\u0159\u00e1d\u011bn\u00e9m obch\u016fdku v Magdeburku, kdy\u017e jsem byl na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b u sv\u00e9 babi\u010dky. Bylo mi asi patn\u00e1ct.“<\/div>\n
Tom se nad t\u00edm odhalen\u00edm kousl do rtu. „Byl jsi v des\u00e1t\u00e9m ro\u010dn\u00edku,“ zamumlal po chv\u00edli a zhluboka se nadechl, ne\u017e zvedl hlavu. Bill popleten\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
Star\u0161\u00ed mlad\u00edk zamy\u0161len\u011b naklonil hlavu a shl\u00ed\u017eel dol\u016f do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed, a druh\u00fd z nich uva\u017eoval, jak se mohl tv\u00e1\u0159it, jako by se pr\u00e1v\u011b znovu poprv\u00e9 setkali. Tom vypadal\u2026 zv\u011bdav\u011b, zamy\u0161len\u011b, a pokud ne, tak trochu skepticky.<\/div>\n
\n

„Nechystal ses odej\u00edt.“<\/p><\/div>\n

„Co?“ Bill p\u0159imhou\u0159il o\u010di a Tom pot\u0159\u00e1sl hlavou.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pr\u00e1ci, kterou miluje\u0161 a c\u00edtil by ses odpov\u011bdn\u00fd za to, \u017ee bys opustil sv\u00e9 p\u0159\u00e1tele, v\u00ed\u0161. Prost\u011b si mysl\u00edm, \u017ee by ti Berl\u00edn za\u010dal chyb\u011bt, kdyby ses jen tak sebral a ode\u0161el.“<\/div>\n
Bill zamrkal, pootev\u0159el rty, ale z\u016fst\u00e1val nejist\u00fd nad t\u00edm, jak by m\u011bl na Tomovo prohl\u00e1\u0161en\u00ed reagovat.<\/div>\n
Aby vyl\u00e9\u010dil Billovo v\u00e1h\u00e1n\u00ed, Tom zru\u0161il mezeru mezi nimi a vtiskl dal\u0161\u00ed polibek na jeho rty – a\u010dkoliv tentokr\u00e1t lehkou jako p\u00edrko a z\u00e1rove\u0148 intenzivn\u00ed. Nem\u016f\u017ee to tak b\u00fdt. Mus\u00edm b\u00fdt bl\u00e1zen.<\/em><\/div>\n
Samotn\u00e1 cudnost polibku zanechala Billa bez dechu, a z\u00e1rove\u0148 se c\u00edtil naprosto bezpe\u010dn\u011b a jist\u011b. Ozv\u011bny Tomov\u00fdch slov se odr\u00e1\u017eely od st\u011bn jeho lebky, tak typick\u00e9, a p\u0159itom tak pohodln\u011b vhodn\u00e9. Popot\u00e1hl, odm\u00edtal se zab\u00fdvat tak hloup\u00fdmi my\u0161lenkami.<\/div>\n
„Z\u016fstane\u0161, vi\u010f?“ Bylo v\u0161e, na co se dok\u00e1zal zeptat.<\/div>\n
\n

M\u00edsto odpov\u011bdi si Tom kone\u010dn\u011b sundal bundu a pot\u00e9 zapletl prsty do Billov\u00fdch uvoln\u011bn\u00fdch dred\u016f, ne\u017e si k sob\u011b p\u0159itiskl jeho t\u011blo. Mohl c\u00edtit dal\u0161\u00ed tlukot srdce, a ten sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00fd rytmus nyn\u00ed n\u00e1le\u017eel k tv\u00e1\u0159i, kterou si byl Tom t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd. Cht\u011bl<\/em> m\u00edt pravdu, cht\u011bl<\/em> si b\u00fdt absolutn\u011b jist\u00fd, ale byla ta shoda okolnost\u00ed opravdu dostate\u010dn\u00e1?<\/div>\n

Bill m\u011bl sv\u00e1 vlastn\u00ed podez\u0159en\u00ed, ale n\u011bkde mezi kopa\u010dkami od Alfonse a v\u00fdm\u011bnou neohraban\u00e9 ru\u010dn\u00ed pr\u00e1ce s Tomem nedok\u00e1zal naj\u00edt du\u0161evn\u00ed energii, aby se staral o kamar\u00e1da, kter\u00fd mo\u017en\u00e1 mohl nebo nemusel sl\u00edb\u00e1vat jeho melancholii.<\/p>\n

autor: Estricnina<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Estricnina Mus\u00ed\u0161 za\u010d\u00edt pou\u017e\u00edvat svou hlavu (srdce) \u00dater\u00fd 28. prosince 2010 15:25 Odesl\u00e1no na adresu: 99red_dreams@msn.de Na\u0161i draz\u00ed zam\u011bstnanci, s l\u00edtost\u00ed v\u00e1m oznamujeme, \u017ee Centrum Um\u011bn\u00ed a Hudby v Mitte bude skute\u010dn\u011b zav\u00edrat. Mnoz\u00ed z v\u00e1s si byli v\u011bdomi boje za<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[675],"tags":[],"class_list":["post-952","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-berlin-anonymous"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/952","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=952"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/952\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=952"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=952"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=952"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}