{"id":9526,"date":"2011-01-26T16:30:00","date_gmt":"2011-01-26T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9502"},"modified":"2011-01-26T16:30:00","modified_gmt":"2011-01-26T15:30:00","slug":"bitterness-inside-rose","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/26\/bitterness-inside-rose\/","title":{"rendered":"Bitterness inside rose"},"content":{"rendered":"
autor: Sch-Rei<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"107\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Tomi? Ta r\u016f\u017ee\u2026“ posmutn\u011bl \u010dernovl\u00e1sek a vzal do huben\u00e9 bled\u00e9 ruky kv\u011btinu, kter\u00e9 le\u017eela na jeho no\u010dn\u00edm stolku. 
„Co je s n\u00ed?“ houknul dredat\u00fd chlapec ode dve\u0159\u00ed, svazoval si dredy gumi\u010dkou. S \u00fasm\u011bvem se posadil k bratrovi na postel. 
„Je tak\u2026 Such\u00e1. V\u00ed\u0161, bez \u017eivota,“ ku\u0148kl mlad\u0161\u00ed z chlapc\u016f a na\u0161pulil rty. Byla to r\u016f\u017ee, co dostal ned\u00e1vno od Toma. Koupil mu ji na cest\u011b z pout\u011b v kv\u011btin\u00e1\u0159stv\u00ed. Cht\u011bl pro n\u011bj v\u00edc, ne\u017e jen oby\u010dejnou pap\u00edrovou r\u016f\u017ei ze st\u0159elnice. 
„Pot\u0159ebovala vodu,“ pokr\u010dil dred\u00e1\u010d rameny a vtisknul na \u010dernovl\u00e1skovu tv\u00e1\u0159 letm\u00fd polibek. Bill se usm\u00e1l 
„Jo, pot\u0159ebovala. Ale… nechci ji vyhodit, je od tebe.“ Tom se usm\u00e1l a opatrn\u011b vzal suchou r\u016f\u017ei z bratrov\u00fdch rukou. I s n\u00ed ode\u0161el z pokoje. Bill si jen nech\u00e1pav\u011b povzdechnul a nechal pohled zabodnut\u00fd mezi futry, \u010dekaj\u00edc, ne\u017e se Tom vr\u00e1t\u00ed. 
Tom byl za chv\u00edli zp\u00e1tky, nejen s r\u016f\u017e\u00ed, ale i h\u0159eb\u00edkem a klad\u00edvkem. Bill se zasm\u00e1l a zakroutil hlavou. 
„Jde\u0161 si ubl\u00ed\u017eit, br\u00e1\u0161ko?“ 
„Pro\u010d bych si ubli\u017eoval, jsem \u0161ikovn\u00fd,“ zasm\u00e1l se na opl\u00e1tku Tom. Vysko\u010dil na jejich spole\u010dnou postel, v\u017edy myslel, \u017ee j\u00ed n\u011bco chyb\u00ed. P\u0159ibil r\u016f\u017ei na ze\u010f, spokojen\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
1. Den<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„L\u00e1sko?“ za\u0161eptal \u010dernovl\u00e1sek do \u010dern\u00e9 pe\u0159iny noci. V\u0161ude byla tma, jen v jeho o\u010d\u00edch se odr\u00e1\u017eel m\u011bs\u00edc z okna. Nebyl moc klidn\u00fd, zd\u00e1l se mu opravdu \u0161patn\u00fd sen, nikdy to nebylo dobr\u00e9 znamen\u00ed, m\u011bl strach. Pot\u0159eboval vzbudit Toma, aby se ujistil, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
„No tak, Tomi\u2026  Pros\u00edm, vzbu\u010f se,“ \u0161eptal nal\u00e9hav\u011b a zat\u0159\u00e1sl s bratrem. Sly\u0161el od n\u011bj jen tich\u00e9 zamru\u010den\u00ed. Kone\u010dky prst\u016f mu p\u0159ejel po tv\u00e1\u0159i, ale okam\u017eit\u011b ruku odt\u00e1hnul. Tomovy tv\u00e1\u0159e byly skoro va\u0159\u00edc\u00ed, opravdu hodn\u011b hork\u00e9, naproti Billov\u00fdm.<\/div>\n
„Bo\u017ee, sakra Tomi.“ Rychle se \u010dernovl\u00e1sek posadil a p\u0159it\u00e1hl si bratra k sob\u011b. Polo\u017eil si jeho hlavu na stehna a hladil ho po hlav\u011b. Naklonil k n\u011bmu obli\u010dej.<\/div>\n
„L\u00e1sko? Mluv se mnou, pros\u00edm.“ Tom pomalu zamrkal. Ve tm\u011b zaost\u0159il na dva rud\u00e9  l\u00edstky z kv\u011btu r\u016f\u017ee, jak padaj\u00ed na jeho pol\u0161t\u00e1\u0159. Vydechnul hork\u00fd vzduch a vdechnul p\u0159\u00edjemn\u011b chladn\u00fd, zav\u0159el o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
2. Den<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Ne, nikam nechci, Bille. Nepot\u0159ebuju doktora, sakra! Dok\u00e1\u017eu se o sebe postarat s\u00e1m, pot\u0159ebuju to jenom vyle\u017eet, t\u0159eba jsem jen… trochu p\u0159epracovan\u00fd. Posledn\u00ed dny jsem pracoval skoro non-stop, abychom vy\u0161li, moc dob\u0159e to v\u00ed\u0161. Bude to t\u00edm, prost\u011b jen n\u011bjak\u00e1 oby\u010dejn\u00e1 vir\u00f3za,“ \u0159ekl Tom s p\u0159\u00edm\u00fdm pohledem bratrovi do o\u010d\u00ed chraplav\u00fdm hlasem. Nec\u00edtil se tak, jako by to m\u011bla b\u00fdt jen vir\u00f3za, ale necht\u011bl Bill stra\u0161it. Nebyla to u\u017e jen hore\u010dka, co ho tr\u00e1pilo, ale b\u011bhem minul\u00e9ho dne m\u011bl \u0161\u00edlen\u00e9 bolesti v krku, nemohl skoro mluvit, jako by tam m\u011bl ostnat\u00e9 dr\u00e1ty, kter\u00e9 ho do krku zevnit\u0159 \u0159ezaly, nemohl ani polknout, nato\u017e tak n\u011bco j\u00edst. Pil celou dobu jen \u010daj, ale ani \u017e\u00e1dn\u00e9 tabletky mu nepom\u00e1haly, ani minim\u00e1ln\u011b. K tomu v\u0161emu si Bill v\u0161imnul jeho velk\u00fdch kruh\u016f pod o\u010dima. Nemyslel, \u017ee toho v noci moc naspal, byl cel\u00fd bled\u00fd. M\u011bl sv\u011btlej\u0161\u00ed k\u016f\u017ei ne\u017e on s\u00e1m, a to \u017ee Bill m\u011bl opravdu bledou k\u016f\u017ei.<\/p>\n<\/div>\n
„Chci jen, aby si ti bylo l\u00edp,“ \u0161eptnul \u010dernovl\u00e1sek a klopil pohled k zemi. Bylo snad \u0161patn\u00e9, \u017ee cht\u011bl pro sv\u00e9ho bratra pohodl\u00ed a klid? C\u00edtil, jak se Tom pokusil mu v\u00edc tisknout ruku, ale stisk po chv\u00edli zase povolil. M\u011bl o n\u011bj strach, opravdu velk\u00fd strach. Obr\u00e1til na n\u011bj pohled.<\/div>\n
„T-Tomi?“ p\u00edpl, kdy\u017e jeho \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di zachytily Tomovu bolestnou mimiku v bled\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Tome!“ vzlyknul Bill, kdy\u017e vid\u011bl, jak z Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed sjel pram\u00ednek slz. Naklonil se k n\u011bmu, ale Tom ho odstr\u010dil a prudce se p\u0159edklonil. Bill usly\u0161el n\u011bjak\u00fd zvuk, jako by… zvracen\u00ed? Oto\u010dil se na Toma, zaslechl, jak \u00falevn\u011b vydechnul, ale z\u00fap\u011bl. P\u0159ed n\u00edm na pe\u0159in\u011b byla krev. Rud\u00e1 Tomova krev. Kdy\u017e se pod\u00edval na bratra, vid\u011bl, jak kapka krve z\u016fstala na jeho rtech. P\u0159ikryl si \u00fasta dlan\u00ed. Tlumen\u011b vzlyknul, v\u011bd\u011bl, \u017ee to nen\u00ed nic dobr\u00e9ho. Jeho o\u010di zaujalo n\u011bco rud\u00e9ho vedle Tomovy hlavy na pol\u0161t\u00e1\u0159i. Byly to\u2026 t\u0159i l\u00edsky r\u016f\u017ee, kter\u00e9 spadly ze such\u00e9ho kv\u011btu p\u0159ibit\u00e9ho h\u0159eb\u00edkem nad jejich postel\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
3. Den<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b n\u011bco je v nepo\u0159\u00e1dku s va\u0161\u00edm bratrem?“ zeptal se hlubok\u00fdm hlasem p\u00e1n v b\u00edl\u00e9m pl\u00e1\u0161ti s br\u00fdlemi na nose. Bill zavolal l\u00e9ka\u0159e, kter\u00fd  p\u0159i\u0161el p\u0159ed p\u00e1r minutami. Tom celou noc zase nespal, tentokr\u00e1t m\u011bl k\u0159e\u010de v b\u0159i\u0161e, po\u0159\u00e1d zvracel krev. Bill celou noc okolo n\u011bho b\u011bhal, nosil mu pr\u00e1\u0161ky, va\u0159il \u010daj, vyn\u00e1\u0161el a vyplachoval m\u00edsu s vyzvracenou krv\u00ed, ut\u011b\u0161oval Toma, kter\u00fd v bolestech plakal. Bill plakal s n\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„Bolesti b\u0159icha, nem\u016f\u017ee v noci sp\u00e1t,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e. Jako by se doktorovi ani nev\u011bnoval, necht\u011bl, kdyby nemusel, te\u010f se v\u011bnoval Tomovi, nikomu jin\u00e9mu. Doktor m\u011b\u0159il Tomovi hore\u010dku, d\u00edval se mu do krku a prohmatal mu b\u0159icho. Bill se nemohl d\u00edvat na Tom\u016fv bolestn\u00fd v\u00fdraz v obli\u010deji, kdy\u017e se jeho b\u0159icha doktorovy ruce jen dotkli. Bolelo ho to i za n\u011bj.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u0159edep\u00ed\u0161u v\u00e1m n\u011bjak\u00e9  l\u00e9ky, bude je u\u017e\u00edvat t\u0159ikr\u00e1t denn\u011b v intervalech osmi hodin,“ \u0159ekl doktor a podal Billovi kus pap\u00edru, kde byl napsan\u00fd recept. \u010cernovl\u00e1sek doprovodil doktora ke dve\u0159\u00edm, hned se vr\u00e1til zp\u011bt k Tomovi. Hned u dve\u0159\u00ed zbyst\u0159il\u2026 zase? Nech\u00e1pav\u011b zamrkal a do\u0161el k posteli, kde se u Tomovy hlavy vystavoval l\u00edstek r\u016f\u017ee. Nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, nech\u00e1pal, \u017ee tak brzo opad\u00e1v\u00e1, nel\u00edbilo se mu to. Byla to p\u0159ece r\u016f\u017ee od Toma, l\u00edbila se mu, m\u011bl ji r\u00e1d. Necht\u011bl, aby tak brzo byla bez kv\u011bt\u016f, kdy\u017e u\u017e tam zb\u00fdval pouze jeden.<\/p>\n<\/div>\n
Byla noc a Tom kone\u010dn\u011b  klidn\u011b spal. Bill sed\u011bl v ob\u00fdvac\u00edm pokoji u krbu s kytarou v rukou. U\u017e to byl n\u011bjak\u00fd ten p\u00e1tek, co ho na ni Tom u\u010dil hr\u00e1t, od t\u00e9 doby poctiv\u011b tr\u00e9noval, aby mohl b\u00fdt tak dobr\u00fd jako jeho bratr, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee tak dobr\u00fd nikdy nebude. Ne, nikdo nem\u016f\u017ee b\u00fdt tak dokonal\u00fd, jako byl jeho Tom. Kr\u00e1sn\u00fd, mil\u00fd, hodn\u00fd, talentovan\u00fd. Bill ho miloval za to, jak\u00fd byl. Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit \u017eivot bez sv\u00e9ho dvoj\u010dete, asi pro to si pr\u00e1v\u011b sv\u00e9ho bratra vybral jako osobu, se kterou chce str\u00e1vit zbytek sv\u00e9ho \u017eivota. Byl to Tom, kdo m\u011bl z\u016fstat a\u017e do konce po jeho boku, on to v\u011bd\u011bl.<\/div>\n
Psal slova na kus pap\u00edru, pokou\u0161el se slo\u017eit pro Toma p\u00edse\u0148. M\u011bl jen prvn\u00ed sloku, ale moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, jak pokra\u010dovat. Bylo to pro Toma, vedlo ho to samo.<\/p>\n<\/div>\n
Ich bin hier irgendwo gelandet<\/div>\n
Kann nicht mehr sagen, wer ich bin<\/div>\n
Hab die Erinnerung verloren<\/div>\n
Die Bilder geben keinen Sinn<\/div>\n
Bring mich zur\u00fcck, bring mich nach Haus<\/div>\n
Ich schaff’s nicht allein hier raus<\/p>\n<\/div>\n
4. Den<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\u010cernovl\u00e1sek pomalu rozlepil v\u00ed\u010dka. Z klidn\u00e9ho sp\u00e1nku vedle bratra ho probudil ka\u0161el. Nebyl to norm\u00e1ln\u00ed ka\u0161el, sp\u00ed\u0161 jako by se ten doty\u010dn\u00fd dusil. Okam\u017eit\u011b ho to probralo ke smysl\u016fm, rychle zamrkal a vymr\u0161til se do sedu. Vid\u011bl Toma, jak se schoulen\u00fd v klub\u00ed\u010dku ka\u0161lem a\u017e dus\u00ed, m\u011bl rud\u00e9 tv\u00e1\u0159e, ho\u0159ely u\u017e od pohledu, z o\u010d\u00ed mu valily proudy slz. Bill si Toma p\u0159it\u00e1hnul hned k sob\u011b, Op\u0159el si ho z\u00e1dy o hrudn\u00edk, pot\u0159eboval, aby se po\u0159\u00e1dn\u011b nadechnul.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi, jsi v po\u0159\u00e1dku?“ za\u0161eptal, kdy\u017e se Tom pomalu uklidnil. Nebyla mu poskytnuta odpov\u011b\u010f, jen bratr\u016fv sp\u00e1nek na jeho rameni. Pohladil ho po tv\u00e1\u0159i a p\u0159iv\u0159el o\u010di, op\u0159el se o \u010delo postele, polo\u017eil dla\u0148 na Tom\u016fv pas. Nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, c\u00edtil, jak je Tom huben\u00fd. Od toho ve\u010dera, kdy Tom p\u0159ibil na ze\u010f jeho r\u016f\u017ei, v\u016fbec nic nejedl. Vydechnul, pot\u0159ebovali si oba po\u0159\u00e1dn\u011b odpo\u010dinout. Nechal se un\u00e9st sp\u00e1nkem\u2026<\/p>\n<\/div>\n