{"id":9532,"date":"2011-01-25T18:00:00","date_gmt":"2011-01-25T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9508"},"modified":"2011-01-25T18:00:00","modified_gmt":"2011-01-25T17:00:00","slug":"nightmare-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/25\/nightmare-16\/","title":{"rendered":"Nightmare 16."},"content":{"rendered":"
autor: Lea<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Nev\u00edm tedy, jestli si tuhle pov\u00eddku n\u011bkdo pamatuje =D Je to toti\u017e v\u00edc jak p\u016fl roku, co tu p\u0159ibyl dal\u0161\u00ed d\u00edl. Nem\u011bla jsem v pl\u00e1nu Nightmare dopsat, ale pak m\u011b zase n\u011bjak chytla, a tak jsem se tedy rozhodla, \u017ee ji dop\u00ed\u0161u, proto\u017ee j\u00ed chyb\u00ed u\u017e jen dva d\u00edly. Tak\u017ee tohle je p\u0159edposledn\u00ed d\u00edl a dal\u0161\u00ed se tu objev\u00ed brzy, proto\u017ee to chci m\u00edt dopsan\u00e9, ne\u017e se budu muset za\u010d\u00edt u\u010dit. Tak si to u\u017eijte. Lea =)<\/em><\/div>\n
\"380\"<\/div>\n
<\/div>\n
—o 7 let pozd\u011bji–<\/p>\n<\/div>\n
„Budu ti ps\u00e1t,“ opakoval u\u017e asi po des\u00e1t\u00e9 Tom. Will se za\u0161klebil.<\/div>\n
„Budu tu jen dva m\u011bs\u00edce, a pak vypadnu,“ ujistil ho. Pustili ho u\u017e d\u00e1vno, po dvou letech, kter\u00e9 tu s Tomem str\u00e1vil. Jen\u017ee Will byl pr\u016f\u0161vih\u00e1\u0159 prvn\u00edho \u0159\u00e1du, a tak se za p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f zase do v\u011bzen\u00ed p\u011bkn\u011b vr\u00e1til. A tak to \u0161lo po\u0159\u00e1d.<\/div>\n
Tomovi bylo u\u017e 27. Byl dosp\u011bl\u00fd, ale vzhledem se skoro v\u016fbec nezm\u011bnil. A\u017e na to, \u017ee nenosil cop\u00e1nky. Te\u010f m\u011bl norm\u00e1ln\u00ed \u010dern\u00e9 vlasy po ramena.<\/p>\n<\/div>\n
„Kaulitz. Je \u010das,“ ozvalo se ode dve\u0159\u00ed cely. Tom se pod\u00edval na policistu, kter\u00fd \u010dekal, a\u017e vyjde ven. Naposled Willa objal.<\/div>\n
„D\u011bkuji za v\u0161e,“ za\u0161eptal. Will se trochu o\u0161il a usm\u00e1l se. V\u011bze\u0148sk\u00fd \u017eivot z n\u011bho ud\u011blal drsn\u00e9ho kluka, nebyl zvykl\u00fd na takov\u00e9 projevy n\u00e1klonnosti.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za co. Ale jestli je\u0161t\u011b n\u011bkdy ubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161 br\u00e1chovi, tak si t\u011b najdu a nakopu ti prdel, rozum\u00ed\u0161?“ \u0159ekl lehce v\u00fdhru\u017en\u011b a Tom se uvoln\u011bn\u011b zasm\u00e1l. P\u0159ik\u00fdvl a vzal si sv\u00e9 v\u011bci. Naposled se na Willa usm\u00e1l a pak vy\u0161el z cely ven. Policista ho provedl celou v\u011bznic\u00ed, a\u017e se Tom kone\u010dn\u011b dostal k br\u00e1n\u011b, kter\u00e1 se se sk\u0159\u00edp\u011bn\u00edm otev\u0159ela.<\/div>\n
„Hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed,“ ozval se policista a Tom se usm\u00e1l. V\u011bd\u011bl, \u017ee to policista nejsp\u00ed\u0161 nemysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b. Nebyl nijak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u011bze\u0148, nebyly s n\u00edm \u017e\u00e1dn\u00e9 probl\u00e9my, \u017e\u00e1dn\u00e9 rva\u010dky ani poru\u0161ov\u00e1n\u00ed pravidel. Byl jen jedn\u00edm z n\u011bkolika tis\u00edc v\u011bz\u0148\u016f, kte\u0159\u00ed kdy pro\u0161li touto branou. Zhluboka se nadechl a ve\u0161el do skute\u010dn\u00e9ho sv\u011bta. Sv\u011bta, do kter\u00e9ho cel\u00fdch 7 let nepat\u0159il.<\/div>\n
Ten pocit byl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
M\u011bl n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze, kter\u00e9 si vyd\u011blal prac\u00ed ve v\u011bzen\u00ed. Nebylo to moc, ale p\u0159ece jenom, za 7 let toho vyd\u011blal dost. P\u016fvodn\u011b m\u011bl v pl\u00e1nu si objednat tax\u00edka, ale najednou dostal chu\u0165 si jako ka\u017ed\u00fd svobodn\u00fd \u010dlov\u011bk zajezdit m\u011bstskou dopravou. Do\u0161el na nejbli\u017e\u0161\u00ed stanici tramvaje a rozjel se dom\u016f.<\/div>\n
Udivovalo ho, \u017ee se m\u011bsto a\u017e tak nezm\u011bnilo. Bylo to ov\u0161em dokonal\u00e9, prohl\u00ed\u017eet si ty zn\u00e1m\u00e9 budovy, kter\u00e9 u\u017e tolikr\u00e1t v\u00eddal. Byl znovu svobodn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Bill roztrp\u010den\u011b bubnoval prsty na volantu sv\u00e9 st\u0159\u00edbrn\u00e9 Audi a potichu si st\u011b\u017eoval na v\u0161echno. Na velk\u00fd provoz, hlu\u010dn\u00e9 m\u011bsto a lidi, kte\u0159\u00ed po\u0159\u00e1d n\u011bkam posp\u00edchaj\u00ed. Za t\u011bch 7 let, co Toma nevid\u011bl, se stal \u0161\u0165astn\u00fdm. Po roku se odst\u011bhoval od Andyho a na\u0161el si vlastn\u00ed byt, kter\u00fd mu zaplatili rodi\u010de. Na\u0161el si pr\u00e1ci v jedn\u00e9 m\u00f3dn\u00ed firm\u011b, kde se z n\u011bho pozd\u011bji stal model. Tuhle pr\u00e1ci d\u011blal t\u0159i roky, ne\u017e usoudil, \u017ee u\u017e nechce b\u00fdt model a po p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u00edch se z n\u011bho stal m\u00f3dn\u00ed n\u00e1vrh\u00e1\u0159. Nyn\u00ed m\u011bl vlastn\u00ed zna\u010dku, kter\u00e1 se prod\u00e1vala po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Byla to t\u011b\u017ek\u00e1, ale dob\u0159e placen\u00e1 pr\u00e1ce. A Bill tuhle pr\u00e1ci miloval.<\/p>\n<\/div>\n
Byla tu je\u0161t\u011b jedna v\u011bc, kterou miloval. Sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele Marca. Marco byl velice pohledn\u00fd Ital, kter\u00fd se p\u0159est\u011bhoval do N\u011bmecka kv\u016fli n\u011bjak\u00fdm neshod\u00e1m v rodin\u011b. Stal se z n\u011bho model Billovy zna\u010dky. A p\u0159esto\u017ee byl o 6 let mlad\u0161\u00ed, p\u0159esto ho miloval. \u017dili spole\u010dn\u011b ve v\u011bt\u0161\u00edm byt\u011b, kter\u00fd si p\u0159ed rokem koupili.<\/div>\n
Bill m\u011bl v\u0161echno, co si kdy mohl p\u0159\u00e1t. P\u0159\u00edtele, skv\u011blou pr\u00e1ci, dobr\u00e9 bydlen\u00ed, \u00fa\u017easn\u00e9 aut\u00ed\u010dko… dokonce s Marcem pl\u00e1novali adopci d\u00edt\u011bte… zasnil se. Sv\u011bt je tak n\u00e1dhern\u00fd…<\/div>\n
Na sv\u00e9ho bratra t\u00e9m\u011b\u0159 zapomn\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se p\u00e1rkr\u00e1t zhluboka nadechl, a pak dlouze stiskl zvonek. Ozvalo se stejn\u00e9 zvon\u011bn\u00ed jako p\u0159ed sedmi lety. Chv\u00edli se nic ned\u011blo, ale pak se otev\u0159ely dve\u0159e a v nich st\u00e1l n\u011bjak\u00fd star\u0161\u00ed, hn\u011bdovlas\u00fd mu\u017e. T\u00e1zav\u011b se na Toma zad\u00edval.<\/div>\n
„Ehm… promi\u0148te,“ zakoktal se Tom. „J\u00e1 jsem tu asi \u0161patn\u011b. Hled\u00e1m Simone Kaulitzovou.“ Mu\u017e se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Ta tu bydl\u00ed, i kdy\u017e te\u010f u\u017e se nejmenuje Kaulitzov\u00e1,“ usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Jak pros\u00edm?“ zeptal se udiven\u011b Tom.<\/div>\n
„Je z n\u00ed pan\u00ed Trumperov\u00e1, moje man\u017eelka,“ \u0159ekl py\u0161n\u011b mu\u017e a oto\u010dil se. „Simone! M\u00e1\u0161 tu n\u00e1v\u0161t\u011bvu!“<\/div>\n
Tomovy o\u010di se rozz\u00e1\u0159ily, kdy\u017e spat\u0159ily mamku. Byla navzdory sv\u00e9mu pokro\u010dil\u00e9mu v\u011bku kr\u00e1sn\u00e1. Bylo vid\u011bt, \u017ee svatba a l\u00e1ska, kterou j\u00ed nejsp\u00ed\u0161 d\u00e1val ten mu\u017e, j\u00ed prosp\u011bla.<\/p>\n<\/div>\n
Simone se zarazila v p\u016flce cesty. D\u00edvala se beze slova na sv\u00e9ho syna, kter\u00fd se na ni nejist\u011b  d\u00edval.<\/div>\n
„Ahoj, mami,“ \u0161pitl Tom. Gordon ztuhl a zamra\u010dil se. Pod\u00edval se na Toma a zase na Simone.<\/div>\n
„To je on?“ zeptal se man\u017eelky. P\u0159ik\u00fdvla. Gordon se beze slova oto\u010dil a ode\u0161el. V\u011bd\u011bl, \u017ee te\u010f mus\u00ed Simone mluvit s Tomem o samot\u011b.<\/div>\n
Tom se na Simone ti\u0161e d\u00edval. V jej\u00edch o\u010d\u00edch hledal n\u011bjak\u00fd n\u00e1znak v\u0159elosti, radosti nebo laskavosti. Nebylo tam nic z toho. Tomovi se zachv\u011bla brada.<\/div>\n
„Mami… j\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u011b nen\u00e1vid\u00ed\u0161, ale… j\u00e1…“ za\u010dal koktat. Rusovl\u00e1ska ho utnula pohybem ruky.<\/div>\n
„Poslouchej, Tome. U\u017e je to sedm let. Sedm dlouh\u00fdch let. Ale j\u00e1 se dosud nesm\u00ed\u0159ila s t\u00edm, \u017ee jsi mi m\u00e1lem zabil syna. Nedok\u00e1\u017eu ti jen tak odpustit to, \u017ee ses choval jako stv\u016fra bez kousku citu nebo srdce. Nem\u016f\u017ee\u0161 po mn\u011b cht\u00edt abych ti padla do n\u00e1ru\u010de a \u0159ekla v\u00edtej zp\u00e1tky,“ vysv\u011btlila. Tom sklopil hlavu.<\/p>\n<\/div>\n
„Mami… j\u00e1 se zm\u011bnil. P\u0159\u00edsah\u00e1m. V\u0161eho stra\u0161n\u011b moc lituji… nen\u00e1vid\u00edm se za to, co se stalo.“<\/div>\n
„A to ti m\u00e1m jako v\u011b\u0159it?“ odfrkla si pohrdav\u011b Simone.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161! Kdo jin\u00fd mi m\u00e1 v\u011b\u0159it ne\u017e vlastn\u00ed mamka…“ za\u0161eptal Tom a po tv\u00e1\u0159\u00edch se mu spustily slzy. V o\u010d\u00edch jeho matky ale nebyla ani stopa l\u00edtosti.<\/div>\n
„Na to jsi m\u011bl myslet pon\u011bkud d\u0159\u00edv,“ vy\u0161t\u011bkla. Ud\u011blala krok zp\u00e1tky a zabouchla dve\u0159e. Ozvalo se tich\u00e9 klapnut\u00ed z\u00e1mku.<\/div>\n
Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edral na zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e. Tohle ne\u010dekal. Myslel si, \u017ee jeho matka po sedmi letech v sob\u011b najde alespo\u0148 krapet pochopen\u00ed. Ne\u010dekal, \u017ee mu zabouchne dve\u0159e p\u0159ed nosem. Ale co by cht\u011bl? Po tom v\u0161em.<\/p>\n<\/div>\n
Jen\u017ee kam te\u010f p\u016fjde? Nem\u00e1 kam j\u00edt. Nejsp\u00ed\u0161 skon\u010d\u00ed n\u011bkde na ulici. Nebo v n\u011bjak\u00e9m dom\u011b pln\u00e9m fe\u0165\u00e1k\u016f. Vstal a chystal se, \u017ee zase odejde. Jeho pohled upoutalo auto, kter\u00e9 zajelo k jejich domu. Motor se vypnul, dve\u0159e se otev\u0159ely a z nich vystoupil n\u00e1dhern\u00fd mlad\u00fd mu\u017e. Ladn\u011b zabouchl dve\u0159e, kl\u00ed\u010de od auta hodil do kabelky a vydal se k domu sv\u00e9 matky.<\/p>\n<\/div>\n
Tom st\u00e1l jako uhranut\u00fd. Hled\u011bl na Billa nev\u011b\u0159\u00edcn\u00fdm pohledem. Byl to opravdu on? Vyrostl a zm\u011bnil se. M\u00edsto dred\u016f m\u011bl jen jak\u00fdsi kr\u00e1tk\u00fd sest\u0159ih \u010dern\u00fdch vlas\u016f na hlav\u011b. I na d\u00e1lku rozpoznal, \u017ee m\u00e1 dal\u0161\u00ed piercing, tentokr\u00e1t krou\u017eek v nose. I jeho oble\u010den\u00ed bylo pon\u011bkud… jin\u00e9. A o bot\u00e1ch na \u0161\u00edlen\u00e9m podpatku se u\u017e ani nemluvilo.<\/div>\n
Bill najednou zaznamenal, \u017ee u dve\u0159\u00ed n\u011bkdo stoj\u00ed. Zvedl pohled a sundal si slune\u010dn\u00ed br\u00fdle. P\u00e1r vte\u0159in hled\u011bl na bratra bez jak\u00e9koliv emoce. Pak se mu o\u010di roz\u0161\u00ed\u0159ily strachem.<\/div>\n
Poznal ho.<\/p>\n<\/div>\n
Oba st\u00e1li n\u011bkolik minut bez jedin\u00e9ho slova nebo jedin\u00e9ho pohybu. Hled\u011bli na sebe s rozporupln\u00fdmi pocity. Oba vzpom\u00ednali na posledn\u00ed m\u011bs\u00edce, kdy se spolu vid\u011bli. M\u011bs\u00edce pln\u00e9 slz, bolesti a zoufalstv\u00ed.<\/div>\n
Prvn\u00ed se probral Tom. Nepatrn\u011b pohodil hlavou a pod\u00edval se na sv\u00e9ho bratra \u00fapln\u011b  jinak ne\u017e p\u0159ed lety… snad n\u011b\u017en\u011b?<\/div>\n
„Ahoj, Bille.“<\/div>\n
Bill si skousl ret a sklopil o\u010di. I kdy\u017e to bylo 7 let. I kdy\u017e to bylo sakra dlouh\u00fdch 7 let, po\u0159\u00e1d vid\u011bl ty vzpom\u00ednky, jako by se staly v\u010dera. Vid\u011bl sv\u00e9ho bratra, jak mu n\u011b\u017en\u011b sl\u00edb\u00e1v\u00e1 krev z rozkousan\u00fdch rt\u016f, aby mu hned na to se\u0159ezal z\u00e1da p\u00e1skem. Ot\u0159\u00e1sl se a po t\u011ble mu vyra\u0161il studen\u00fd pot.<\/p>\n<\/div>\n
„Co tu d\u011bl\u00e1\u0161?“ kn\u00edkl. Najednou si p\u0159ipadal zase jako d\u00edt\u011b.<\/div>\n
„Pustili m\u011b z v\u011bzen\u00ed. Dneska. Tak jsem cht\u011bl vid\u011bt mamku…“ pokr\u010dil Tom rameny.<\/div>\n
„Nepust\u00ed t\u011b dovnit\u0159,“ oponoval Bill.<\/div>\n
„To u\u017e v\u00edm taky,“ k\u00fdvl bratr a povzdechl si. Bill poc\u00edtil jistou d\u00e1vku uspokojen\u00ed. Alespo\u0148 \u017ee tak. To by je\u0161t\u011b tak sch\u00e1zelo, aby z\u016fstal u rodi\u010d\u016f. To by zase musel \u017e\u00edt ka\u017ed\u00fd den ve strachu, \u017ee si ho najde.<\/div>\n
„M\u011bl bys j\u00edt,“ doporu\u010dil mu chladn\u011b. Obe\u0161el ho velk\u00fdm obloukem a \u0161el ke dve\u0159\u00edm. Tom ho ale na chv\u00edli zadr\u017eel.<\/div>\n
„Bylo mi smutno,“ p\u0159iznal ti\u0161e a d\u00edval se na bratra. Bill si odfrkl. Pomalu p\u0159est\u00e1val m\u00edt strach.<\/div>\n
„Bylo ti smutno,“ opakoval. „A po mn\u011b nebo m\u00e9m zadku?“ \u0159ekl o\u0161kliv\u011b. Na nic ne\u010dekal, bleskov\u011b odemkl domovn\u00ed dve\u0159e. Vstoupil a zabouchl je za sebou, ani\u017e by Tomovi v\u011bnoval jedin\u00fd pohled.<\/p>\n<\/div>\n
Tom chv\u00edli na zav\u0159en\u00e9  dve\u0159e z\u00edral. Pak si ale uv\u011bdomil, \u017ee p\u0159esn\u011b tohle je reakce, kterou v hloubi du\u0161e \u010dekal. Opovrhuj\u00ed jim. Nesn\u00e1\u0161\u00ed ho. Ud\u011blal chybu, kter\u00e1 se ned\u00e1 jen tak odpustit. P\u0159esto doufal.<\/div>\n
Povzdechl si a zamyslel se, kam te\u010f p\u016fjde. Nejsp\u00ed\u0161 do nejlevn\u011bj\u0161\u00edho hotelu, kter\u00fd najde. Pokus\u00ed se si naj\u00edt pr\u00e1ci. I kdy\u017e pochyboval, \u017ee vezmou n\u011bkde b\u00fdval\u00e9ho v\u011bzn\u011b.<\/div>\n
Ale prvn\u00ed si musel n\u011bco vy\u0159\u00eddit.<\/p>\n<\/div>\n
Bill sed\u011bl v ob\u00fdv\u00e1ku a ml\u010dky hled\u011bl na svou m\u00e1mu, kter\u00e1 v rukou drtila \u0161\u00e1lek k\u00e1vy.<\/div>\n
„Mami,“ ozval se v\u00e1hav\u011b.<\/div>\n
Simone zavrt\u011bla hlavou na znamen\u00ed, \u017ee je\u0161t\u011b na ni nem\u00e1 mluvit. Nec\u00edtila se v po\u0159\u00e1dku. Byla p\u0159\u00edli\u0161 vykolejen\u00e1 z toho, \u017ee j\u00ed tu zazvonil syn a ona ho byla nucena vyhodit. Ale nemohla mu odpustit… je\u0161t\u011b ne.<\/p>\n<\/div>\n
Bill si povzdechl a rukou si prohr\u00e1bl kr\u00e1tk\u00e9 vlasy. \u00da\u010des a i v\u0161echno ostatn\u00ed zm\u011bnil hlavn\u011b proto, aby mohl za\u010d\u00edt nov\u00fd \u017eivot. Nenapadlo ho, \u017ee se tu Tom zase objev\u00ed. P\u0159estal po\u010d\u00edtat \u010das, kter\u00fd rychle plynul. Nenapadlo ho, \u017ee u\u017e je to 7 let. Mo\u017en\u00e1, \u017ee v\u011b\u0159il v to, \u017ee se Tom zm\u011bnil, ale… nebyl schopen zapomenout a chovat se k n\u011bmu jako k norm\u00e1ln\u00edmu bratrovi. A v\u011bd\u011bl, \u017ee nikdy nebude.<\/div>\n
„Zlato… \u0159ekni… ud\u011blala jsem spr\u00e1vn\u011b?“ za\u0161eptala rusovl\u00e1ska a o\u010dima hypnotizovala hladinu sv\u00e9 k\u00e1vy.<\/div>\n
„Mami,“ vzdychl Bill, p\u0159e\u0161el k sv\u00e9 m\u00e1m\u011b a d\u0159epl si k n\u00ed. Vzal hrn\u00ed\u010dek studen\u00e9ho n\u00e1poje a odlo\u017eil ji na st\u016fl. Vzal ji za ruce.<\/div>\n
„Nev\u00edm, jestli jsi ud\u011blala dob\u0159e. On nen\u00ed m\u016fj syn a tob\u011b neubl\u00ed\u017eil. Tak\u017ee to c\u00edt\u00ed\u0161 jinak ne\u017e j\u00e1. Ale \u0159eknu ti jedno. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ho v hloubi du\u0161e miluje\u0161… a tak je to spr\u00e1vn\u011b… a\u017e si bude\u0161 jist\u00e1, tak ho pozve\u0161 i sem,“ uklid\u0148oval ji. Nebyl jsi jist\u00fd t\u00edm, co \u0159\u00edkal, ale c\u00edtil, \u017ee m\u00e1ma pot\u0159ebuje uklidnit.<\/div>\n
Simone zvedla o\u010di a sv\u00e9ho synka objala.<\/div>\n
„M\u00e1m t\u011b moc r\u00e1da, Billi,“ za\u0161eptala se slzami v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„I j\u00e1 tebe mami,“ usm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek.<\/p>\n<\/div>\n
O p\u00e1r hodin pozd\u011bji se Bill rozlou\u010dil se Simone a Gordonem, a vydal se na cestu dom\u016f, kde u\u017e na n\u011bho \u010dekal Marco. Byl unaven\u00fd a rozlad\u011bn\u00fd z toho, \u017ee potkal Toma. P\u0159ipadal mu jako vet\u0159elec, kter\u00fd naru\u0161il jeho klidn\u00e9 sou\u017eit\u00ed. Ale byl rozhodnut\u00fd na n\u011bho zapomenout. Rozhodn\u011b si nenech\u00e1 n\u011bjak ohrozit vztah sv\u00fdm bratrem, kter\u00fd pro n\u011bho byl t\u00e9m\u011b\u0159 jako mrtv\u00fd.<\/div>\n
Zastavil p\u0159ed jejich bytem a vystoupil. Zamkl auto a hlu\u010dn\u011b vydupal a\u017e ke dve\u0159\u00edm bytu. Odemkl si a s \u00falevou se nadechl v\u016fn\u011b jejich byte\u010dku.<\/p>\n<\/div>\n
„Marco, jsem doma!“ k\u0159ikl a sundal si bundu. Zul si boty a bla\u017een\u011b s nimi zavrt\u011bl v chlupat\u00e9m kobere\u010dku. Ty podpatky ho zab\u00edjely. Mus\u00ed pak poprosit Marca o mas\u00e1\u017e.<\/div>\n
Ze dve\u0159\u00ed vykoukl hn\u011bdovlas\u00fd  chlapec. Usm\u00e1l se a pol\u00edbil Billa na rty.<\/div>\n
„Ahoj. U\u017e jsem myslel, \u017ee se t\u011b nedo\u010dk\u00e1m,“ \u0159ekl la\u0161kovn\u011b, ale zarazil se, kdy\u017e uvid\u011bl v\u00fdraz v Billov\u011b tv\u00e1\u0159i. „Stalo se snad n\u011bco?“<\/div>\n
„Stalo,“ vzdychl Bill a prohr\u00e1bl si kr\u00e1tk\u00e9 vlasy. Na okam\u017eik zav\u0159el o\u010di a zap\u0159em\u00fd\u0161lel, jak by Marcovi \u0159ekl, \u017ee se vr\u00e1til \u010dlov\u011bk, kter\u00fd ho m\u00e1lem zabil.<\/div>\n
„D\u011bs\u00ed\u0161 m\u011b.“ Bill o\u010di otev\u0159el a pomalu p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Tom se vr\u00e1til.“<\/p>\n<\/div>\n
Ticho. \u0160okovan\u00e9 ticho. Marco na Billa beze slova hled\u011bl a ve tv\u00e1\u0159i m\u011bl sm\u011bs \u0161oku, zlosti a strachu o sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele.<\/div>\n
„Jak… jak to?“ zeptal se po p\u00e1r minut\u00e1ch. Musel se op\u0159\u00edt o st\u011bnu. Bill se kousl do rtu.<\/div>\n
„Je to sedm let, Marco. V\u011b\u0159il bys tomu? U\u017e si odpykal sv\u016fj trest. Pustili ho… oni ho pustili a j\u00e1…“ ruce se mu rozt\u0159\u00e1sly. Jeho p\u0159\u00edtel ho objal a konej\u0161iv\u011b hladil po z\u00e1dech.<\/div>\n
„Neubl\u00ed\u017e\u00ed ti. Jsem tu j\u00e1. Sly\u0161\u00ed\u0161? Prvn\u00ed by m\u011b musel zab\u00edt,“ vydechl a za\u010dal pokr\u00fdvat Billovy tv\u00e1\u0159e polibky.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se op\u0159el o jeho t\u011blo a usm\u00e1l se. Byl r\u00e1d, \u017ee ho m\u00e1. Byl mu v\u017edy oporou. A on si ho za to moc v\u00e1\u017eil. Najednou se m\u00edstnost\u00ed rozlehl zvuk p\u0159\u00edchoz\u00ed sms. Chlapec s\u00e1hl do kabelky a otev\u0159el zpr\u00e1vu. Za\u010detl se a postupn\u011b bledl.<\/div>\n
„Co je? Bille, kdo ti p\u00ed\u0161e?“ zaj\u00edmal se Marco, kdy\u017e uvid\u011bl zmaten\u00fd a zd\u011b\u0161en\u00fd v\u00fdraz v Billov\u011b tv\u00e1\u0159i. Bill hlasit\u011b polkl. Nech\u00e1pal, kde vzal jeho \u010d\u00edslo. Beze slova podal Marcovi mobil. Blon\u010f\u00e1k se pod\u00edval a za\u010dal \u010d\u00edst nahlas.<\/div>\n
„Chci t\u011b naposledy vid\u011bt a n\u011bco ti \u0159\u00edct. P\u0159ij\u010f k tomu mostu, co je asi dva bloky od kina. Nevzd\u00e1m to, dokud t\u011b neuvid\u00edm. Pak u\u017e o mn\u011b neusly\u0161\u00ed\u0161. Tom.“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Lea<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lea Nev\u00edm tedy, jestli si tuhle pov\u00eddku n\u011bkdo pamatuje =D Je to toti\u017e v\u00edc jak p\u016fl roku, co tu p\u0159ibyl dal\u0161\u00ed d\u00edl. Nem\u011bla jsem v pl\u00e1nu Nightmare dopsat, ale pak m\u011b zase n\u011bjak chytla, a tak jsem se tedy rozhodla, \u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[310],"tags":[],"class_list":["post-9532","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nightmare"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9532","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9532"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9532\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9532"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9532"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9532"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}