{"id":9548,"date":"2011-01-23T18:00:00","date_gmt":"2011-01-23T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9524"},"modified":"2011-01-23T18:00:00","modified_gmt":"2011-01-23T17:00:00","slug":"living-behind-a-wall-of-glass-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/23\/living-behind-a-wall-of-glass-1\/","title":{"rendered":"Living Behind A Wall Of Glass 1."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Living Behind A Wall Of Glass“ neboli „\u017dij\u00edc\u00ed za sklen\u011bnou zd\u00ed“. U\u017e kdy\u017e jsem s pov\u00eddkou za\u010d\u00ednala, v\u011bd\u011bla jsem, \u017ee jsem si na sebe upletla bi\u010d. Bylo mi jasn\u00e9, \u017ee l\u00ed\u010dit „takov\u00e9ho“ Toma nebude lehk\u00e9, ale jsem \u010dlov\u011bkem, co r\u00e1d s\u00e1m sebe p\u0159ekon\u00e1v\u00e1, tak\u017ee jsem se do toho vrhla. M\u011bs\u00edce str\u00e1ven\u00e9 sh\u00e1n\u011bn\u00edm knih, listov\u00e1n\u00edm v nich a jejich \u010dten\u00edm, aby pov\u00eddka byla uv\u011b\u0159iteln\u00e1, t\u00fddny v\u011bnovan\u00e9 vym\u00fd\u0161len\u00edm p\u0159\u00edb\u011bhu a v\u00fdsledek je tu. Tedy jen jeho \u010d\u00e1st. Pov\u00eddka dokon\u010den\u00e1 nen\u00ed, ale pracuje se na tom \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159esn\u00fd po\u010det d\u00edl\u016f v\u00e1m zat\u00edm ne\u0159eknu. Ov\u0161em v\u00edm jist\u011b, \u017ee se „Me, Myself&Romeo“ nebude moci po\u010dtem d\u00edl\u016f rovnat. Zas tak dlouhou ji nepl\u00e1nuji. P\u0159esto\u017ee m\u00e1m r\u00e1da v\u0161echny svoje pov\u00eddky, a\u0165 byly nebo jsou poveden\u00e9 v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b, je tahle v n\u011b\u010dem jin\u00e1. K n\u00ed m\u00e1m naprosto zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vztah, zauj\u00edm\u00e1m k n\u00ed odli\u0161n\u00fd postoj, prost\u011b je v n\u011b\u010dem, alespo\u0148 pro m\u011b, naprosto speci\u00e1ln\u00ed. Co pro m\u011b skute\u010dn\u011b znamen\u00e1, nelze slovy vyj\u00e1d\u0159it. Pokou\u0161ela jsem se na n\u011bco p\u0159ij\u00edt, ale jak vid\u00edte, nenapadlo m\u011b jedin\u00e9 slovo, kter\u00e9 bych mohla pou\u017e\u00edt.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed budu, kdy\u017e si ji zamilujete alespo\u0148 z poloviny jako j\u00e1, Tom si v\u00e1s z\u00edsk\u00e1 tak jako ty, co u\u017e m\u011bli mo\u017enost jej poznat, a \u017ee si i Bill dok\u00e1\u017ee naj\u00edt cestu k va\u0161im srdc\u00edm. Z\u00e1v\u011brem bych v\u00e1m cht\u011bla pop\u0159\u00e1t p\u0159\u00edjemn\u00e9 \u010dten\u00ed a poprosit v\u00e1s o trp\u011blivost, kdyby do\u0161lo k n\u011bjak\u00fdm komplikac\u00edm ohledn\u011b nov\u00fdch d\u00edl\u016f. A budu samoz\u0159ejm\u011b r\u00e1da za ka\u017ed\u00fd v\u00e1\u0161 ohlas.
LadyKay<\/em><\/div>\n
\"493\"<\/div>\n
Rusovlas\u00e1 \u017eena vstoupila do restaurace a rozhl\u00e9dla se po p\u0159\u00edtomn\u00fdch. Uvid\u011bla je hned, sed\u011bli a byli zabr\u00e1ni do hovoru natolik, \u017ee skoro nevn\u00edmali, co se kolem nich d\u011bje. Oto\u010dila se za sebe a pohledem pohrozila chlapci s havran\u00edmi vlasy a pronikav\u00fdm pohledem, jen\u017e ve\u0161el hned za n\u00ed. Pochopil. Mohl si p\u0159elo\u017eit jako ‚Chovej se slu\u0161n\u011b.‘.<\/em> Nebyl z vidiny toho, jak m\u011bl str\u00e1vit dne\u0161n\u00ed odpoledne, zrovna nad\u0161en\u00fd. Nemohl v\u0161ak \u0159\u00edct p\u016fl slova a musel d\u011blat p\u0159esn\u011b to, co mu na\u0159\u00eddila. Myslet si v\u0161ak mohl svoje. Podle n\u011bj tohle cel\u00e9 byla fra\u0161ka. Nic v\u00edc ne\u017e uboh\u00fd pokus hr\u00e1t si na \u0161\u0165astnou a spokojenou rodinku, do kter\u00e9 m\u011bli ve skute\u010dnosti hodn\u011b daleko.<\/div>\n
<\/div>\n
„Simone.“ Mu\u017e okam\u017eit\u011b vstal, kdy\u017e zaregistroval, \u017ee se ocitli u stolu, aby je p\u0159iv\u00edtal. Se \u017eenou si pot\u0159\u00e1sl rukou, pot\u00e9 se pod\u00edval za ni a nat\u00e1hl dla\u0148 i k synovi. „Bille.“<\/div>\n
Zat\u00edmco se Simone usm\u00e1la na ob\u011b osoby, chlapec zamumlal pozdrav na p\u016fl pusy a d\u0159epl si na volnou \u017eidli. Doufal, \u017ee se hovor u stolu obejde bez n\u011bj. M\u011bli by b\u00fdt r\u00e1di, \u017ee sem v\u016fbec p\u0159i\u0161el.<\/div>\n
<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 jako holka.“ Bill zvedl pohled a zabodl sv\u00e9 tmavohn\u011bd\u00e9 o\u010di do kluka sed\u00edc\u00edho naproti n\u011bmu. Op\u011bt jeho milovan\u00fd brat\u0159\u00ed\u010dek. Chystal se vp\u00e1lit mu do obli\u010deje, \u017ee \u010dlov\u011bk, kter\u00fd m\u00e1 na sob\u011b pytel a jeho\u017e vlasy sp\u00ed\u0161e p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed mop, je posledn\u00edm, kdo m\u00e1 co kecat o stylu, ale matka do n\u011bj drcla kolenem. Tak\u017ee p\u0159ipravenou v\u011btu spolkl a jen se zhluboka nadechnul. Drzoun! Ani se neobt\u011b\u017eoval pozdravit ho a prvn\u00ed v\u011btou ho hned ur\u00e1\u017e\u00ed. A on m\u00e1 ml\u010det? To je vrchol!<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Co ve \u0161kole?“<\/div>\n
„Ujde to, tati.“ P\u0159i posledn\u00edm slovu se za\u0161klebil a sjel otce pohledem. J\u00f6rg Kaulitz byl mu\u017e v nejlep\u0161\u00edch letech, jak by \u0159ekla chlapcova babi\u010dka. Byl vysok\u00fd a \u0161t\u00edhl\u00fd, m\u011bl m\u00edrn\u011b pro\u0161ediv\u011bl\u00e9 vlasy, v\u00fdrazn\u00e9 l\u00edcn\u00ed kosti, \u00fazk\u00e9 rty a Bill m\u011bl jeho o\u010di. Jako obvykle m\u011bl na sob\u011b dob\u0159e padnouc\u00ed oblek. Bill marn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel, zda jej n\u011bkdy vid\u011bl v jin\u00e9m oble\u010den\u00ed. Nosil obleky po\u0159\u00e1d a lezl mu s nimi na nervy. Stejn\u011b jako se sv\u00fdmi psychologick\u00fdmi kecy. J\u00f6rg se toti\u017e l\u00e9ta \u017eivil jako klinick\u00fd psycholog a mlad\u00edk m\u011bl p\u0159i ka\u017ed\u00e9m hovoru dojem, \u017ee je na terapeutick\u00e9m sezen\u00ed, a ne \u017ee se bav\u00ed s t\u00e1tou. Roz\u010dilovala ho slovn\u00ed spojen\u00ed, kter\u00e9 pou\u017e\u00edval, t\u00f3n hlasu, j\u00edm\u017e mluvil a i to, jak se na n\u011bj d\u00edval.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tvoje matka mi \u0159\u00edkala, \u017ee bys cht\u011bl o pr\u00e1zdnin\u00e1ch do USA.“ Bill p\u0159ik\u00fdvnul. Pr\u00e1v\u011b tohle bylo to, \u010d\u00edm ho sem p\u0159inutila j\u00edt. Kdyby mu nepohrozila, \u017ee mu zhat\u00ed pr\u00e1zdninov\u00e9 pl\u00e1ny, ani by se neobt\u011b\u017eoval dostavit se k t\u00e9hle komedii. Jen\u017ee nem\u011bl na vybranou. Pobyt mu tam m\u011bli platit rodi\u010de, s\u00e1m by si sotva vyd\u011blal na letenku. Proto ze sebe musel d\u011blat \u0161a\u0161ka.<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se vrtal v j\u00eddle, napichoval je na vidli\u010dku a za pomoci no\u017ee je stahoval dol\u016f. Nejd\u0159\u00edve jen bezmy\u0161lenkovit\u011b p\u0159e\u017evykoval jednotliv\u00e1 sousta, ani\u017e by m\u011bl tu\u0161en\u00ed, co vlastn\u011b j\u00ed. P\u0159ipadalo mu, jako by jedl molitan. Te\u010f u\u017e v\u0161ak nebyl schopen poz\u0159\u00edt nic, d\u011blalo se mu zle, tak\u017ee se v tal\u00ed\u0159i jen p\u0159ehraboval. A\u017e sm\u00edch ho p\u0159inutil, aby vzhl\u00e9dl od tal\u00ed\u0159e, na\u010de\u017e si znechucen\u011b odfrkl. Minuty se mu neuv\u011b\u0159iteln\u011b vlekly, nudil se a nemohl se do\u010dkat, a\u017e tohle cel\u00e9 bude m\u00edt za sebou, bude moci odej\u00edt a zav\u0159\u00edt se u sebe v pokoji. Nep\u0159\u00e1l si v\u00edc ne\u017e b\u00fdt s\u00e1m a nik\u00fdm neru\u0161en. Tahle spole\u010dnost se mu toti\u017e v\u016fbec nezamlouvala. Dobrovoln\u011b by si ji rozhodn\u011b nevybral.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tv\u016fj otec pojede do Rakouska. Otev\u00edraj\u00ed tam novou kliniku.“ Oto\u010dila se na n\u011bj matka. Z\u0159ejm\u011b z tohoto ozn\u00e1men\u00ed m\u011bl b\u00fdt u vytr\u017een\u00ed, jinak by to ne\u0159ekla tak v\u00fdznamn\u011b.<\/div>\n
„Gratuluju.“ A\u010d se sna\u017eil, nedok\u00e1zal potla\u010dit ironick\u00fd t\u00f3n ve sv\u00e9m hlase. Nad\u0161en\u00ed p\u0159edst\u00edrat nedovedl. Otcovu pr\u00e1ci nen\u00e1vid\u011bl, nebo\u0165 pr\u00e1v\u011b skrze ni na n\u011bj nem\u011bl \u010das. Na n\u011bj ne, ov\u0161em na jeho poveden\u00e9ho sourozence si \u010das na\u0161el v\u017edycky.<\/div>\n
<\/div>\n
„To je taky jeden z d\u016fvod\u016f, pro\u010d jsme se tu dnes v\u0161ichni se\u0161li.“ Pokra\u010doval J\u00f6rg a navzdory nep\u0159\u00edjemn\u00e9mu postoji, kter\u00fd zauj\u00edmal jeden z jeho syn\u016f od chv\u00edle, kdy sem p\u0159i\u0161li, se usm\u00edval. Znal Billa a v\u011bd\u011bl, \u017ee v j\u00e1dru je jin\u00fd, ne\u017e se tv\u00e1\u0159\u00ed. Za maskou nep\u0159\u00edstupn\u00e9ho a tvrd\u00e9ho chlapce se skr\u00fdvala citliv\u00e1 bytost. Byl si v\u011bdom toho, \u017ee se na n\u011bj zlob\u00ed, proto\u017ee se mu nem\u016f\u017ee v\u011bnovat tak, jak by si p\u0159edstavoval. Od doby, co se se Simone rozvedli, se mu Bill odcizil. Sice k n\u011bmu jezd\u00edval jednou za m\u011bs\u00edc na v\u00edkend, v l\u00e9t\u011b spole\u010dn\u011b tr\u00e1vili dovolenou u mo\u0159e, ale choval se k n\u011bmu odm\u011b\u0159en\u011b. Tv\u00e1\u0159il se, \u017ee je u n\u011bj jen z povinnosti, z donucen\u00ed, ne z vlastn\u00ed v\u016fle. Vztah s bratrem, kter\u00fd byl sv\u011b\u0159en do J\u00f6rgovy p\u00e9\u010de, byl je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed. L\u00e9pe \u0159e\u010deno byl hotovou katastrofou! K n\u011bmu se choval k jako naprosto ciz\u00edmu \u010dlov\u011bku. A \u010d\u00edm v\u00edc se se Simone, s n\u00ed\u017e m\u011bl po rozvodu lep\u0161\u00ed vztah ne\u017e d\u0159\u00edve, sna\u017eili, t\u00edm odm\u00edtav\u011bj\u0161\u00ed Bill byl.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nepov\u00eddej.“ Bill se op\u0159el rukama o st\u016fl a s hran\u00fdm \u00fa\u017easem se zahled\u011bl na jednoho z rodi\u010d\u016f.<\/div>\n
„Bille.“ Napomenula ho matka. Nel\u00edbilo se j\u00ed, jak\u00fdm t\u00f3nem chlapec se sv\u00fdm otcem mluv\u00ed. Jen se na ni u\u0161kl\u00edbnul a odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159, o\u010dek\u00e1vaj\u00edc, co z t\u00e1ty vypadne.<\/div>\n
„Ano, jde toti\u017e i o Toma.“<\/div>\n
„O mn\u011b.“ Ozval se bratr sed\u00edc\u00ed po otcov\u011b levici. Bill nemohl v\u011b\u0159it tomu, \u017ee je to jeho sourozenec, jednovaje\u010dn\u00e9 dvoj\u010de. V\u016fbec si nebyli podobn\u00ed, byli ka\u017ed\u00fd jin\u00fd. Jako dva ciz\u00ed lid\u00e9.<\/div>\n
„Nejsem hluchej, pako.“ Sjel ho okam\u017eit\u011b. Vyt\u00e1\u010delo ho, jak se na sebe st\u00e1le sna\u017eil strh\u00e1vat pozornost. A je\u0161t\u011b v\u00edc ho \u0161tvalo, jak d\u016fle\u017eit\u011b se u toho tv\u00e1\u0159il. Jako by se pova\u017eoval za b\u016fhv\u00edco. Bylo to tak po\u0159\u00e1d. Odmala se v\u0161echno to\u010dilo kolem n\u011bj. Sam\u00e9 Tom sem a Tom tam. Bill byl v\u017edycky ten druh\u00fd. Jeho dvoj\u010de mu kradlo pozornost a l\u00e1sku obou rodi\u010d\u016f. A p\u0159esto\u017ee s nimi u\u017e n\u011bkolik let nebydlel, proto\u017ee se matka a otec podle jejich slov domluvili, \u017ee bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e bude Tom v p\u00e9\u010di J\u00f6rga, byl v\u0161ude. Matka o n\u011bm st\u00e1le mluvila a byla z n\u011bj vedle. Nesn\u00e1\u0161el v\u00edkendy, kter\u00e9 u nich tr\u00e1vil. T\u011b\u0161il se, a\u017e bude plnolet\u00fd a v\u0161ech se zbav\u00ed. Bude si \u017e\u00edt sv\u016fj vlastn\u00ed \u017eivot. Bez nich a hlavn\u011b bez n\u011bj.<\/div>\n
<\/div>\n
„Pro\u010d vypad\u00e1\u0161 jako holka?“<\/div>\n
„A pro\u010d ty se chov\u00e1\u0161 po\u0159\u00e1d jako debil?“<\/div>\n
„Bille, ovl\u00e1dej se!“<\/div>\n
„Jak j\u00e1? On si za\u010dal. Zase do m\u011b r\u00fdpe.“ Typick\u00e1 reakce. Tom mohl v\u0161echno, jemu nikdo nenad\u00e1val. Nikdo ho neok\u0159ikoval. V\u017edycky to schytal Bill. ‚Bille, nechovej se takhle k bratrovi.‘<\/em> byla nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed v\u011bta, kterou sl\u00fdch\u00e1val od matky.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 dob\u0159e, \u017ee Tom\u2026“ Simone se k n\u011bmu nahnula a sna\u017eila se mu \u0161eptem p\u0159ipomenout, \u017ee n\u011bco ze sv\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed neovlivn\u00ed. Bill se v\u0161ak odt\u00e1hl, nenechal ji domluvit a pokra\u010doval d\u00e1l.<\/div>\n
„Jo, ale mysl\u00edm, \u017ee jeho IQ je dostate\u010dn\u00fd na to, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee ur\u00e1\u017eet lidi je zn\u00e1mkou nevychovanosti. Nem\u00e1m pravdu, Tommy?“ Zapitvo\u0159il se na n\u011bj a v\u011bnoval mu pohrdav\u00fd pohled.<\/div>\n
„Jmenuji se Tom.“ Upozornil ho, \u010d\u00edm\u017e ho je\u0161t\u011b v\u00edce vyto\u010dil. Nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e ho n\u011bkdo opravoval, a od n\u011bj mu to vadilo snad nejv\u00edce.<\/div>\n
„A my to asi nev\u00edme.“ \u0160t\u011bkl Bill.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak dost. P\u0159ejdeme k v\u011bci.“ Ozval se znovu otec a Bill proto\u010dil o\u010di. Jist\u011b! P\u0159ece nebudou k\u00e1rat sv\u00e9ho maz\u00e1nka, rad\u011bji to zamluv\u00ed. Odstr\u010dil tal\u00ed\u0159 a op\u0159el se. Cel\u00e1 jeho rodinka byla zl\u00fd sen. Otec psycholog, matka v\u011b\u010dn\u011b trp\u011bla migr\u00e9nami a bratr byl neotesan\u00fd pitome\u010dek v hopersk\u00fdch hadrech. P\u0159esn\u011b ten typ kluk\u016f, kter\u00e9 ze srdce nesn\u00e1\u0161el. Pr\u00e1v\u011b tihle t\u00fdpci si ho ve \u0161kole st\u00e1le dob\u00edrali, nad\u00e1vali mu do teplou\u0161\u016f a vyu\u017eili ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti, kter\u00e1 se naskytla, aby do n\u011bj mohli alespo\u0148 str\u010dit. Tom byl jako oni. Namy\u0161len\u00fd, arogantn\u00ed a sebest\u0159edn\u00fd parchant.<\/div>\n
<\/div>\n
Matka i otec mu kdysi \u0159ekli, \u017ee jeho bratr trp\u00ed n\u011bjakou psychickou poruchou. Nev\u011bd\u011bl sice, jak se to jmenovalo, m\u011blo j\u00edt o jak\u00fdsi syndrom. Rodi\u010de v\u0161ak r\u00e1di a \u010dasto p\u0159eh\u00e1n\u011bli a tv\u00e1\u0159ili se, \u017ee je to b\u016fhv\u00ed jak hrozn\u00e9. Jen Bill si zachov\u00e1val zdrav\u00fd rozum a jako jedin\u00fd vid\u011bl bratra, jak\u00fd byl. Omotal si je oba kolem prstu, z nedostatku ud\u011blal p\u0159ednost a vyu\u017e\u00edval toho. Nemohl b\u00fdt n\u011bjak z\u00e1va\u017en\u011b nemocn\u00fd, vypadal toti\u017e naprosto norm\u00e1ln\u011b. Kdyby byl n\u011bjak retardovan\u00fd, bylo by to na n\u011bm poznat. Bill by se sp\u00ed\u0161 p\u0159iklonil k tomu, \u017ee m\u00e1 ni\u017e\u0161\u00ed IQ, co\u017e nebyla porucha. Hope\u0159i byli v\u0161ichni do jednoho vypatlan\u00ed neandrt\u00e1lci.<\/div>\n
<\/div>\n
„Napjat\u011b poslouch\u00e1m.“<\/div>\n
„Jde o to, \u017ee Tom bude ty dva t\u00fddny, co otec bude v Rakousku, bydlet u n\u00e1s.“ Ozn\u00e1mila matka, jako by se nechumelilo a napila se miner\u00e1lky. Bill zamrkal. Pod\u00edval se naproti, Tom se d\u00edval n\u011bkam za n\u011bj, co\u017e ho nijak nep\u0159ekvapovalo. Nikdy se ned\u00edval na lidi, rozhl\u00ed\u017eel se sp\u00ed\u0161e po okol\u00ed. Pohrdal lidmi, ani za jedin\u00fd pohled mu nest\u00e1li. Kdy\u017e se obr\u00e1til s otazn\u00edky v o\u010d\u00edch na otce, jen p\u0159ik\u00fdvnul a usm\u00e1l se. To nemohli p\u0159ece myslet v\u00e1\u017en\u011b! On v jednom dom\u011b s n\u00edm? Nikdy.<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
„Tlesk\u00e1m. To se v\u00e1m povedlo.“<\/div>\n
„St\u016fj a okam\u017eit\u011b se vra\u0165.“ Zah\u0159mel Simonin hlas a mlad\u00edk byl tak nucen oto\u010dit se na schodech, sej\u00edt je zase dol\u016f a stanout tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 matce. Na prvn\u00ed pohled p\u016fsobila k\u0159ehce, co\u017e po n\u00ed zd\u011bdil, ale jakmile se na\u0161tvala, bylo lep\u0161\u00ed se klidit z cesty. Zat\u00edmco otce p\u0159e\u0161el vztek rychle, matka se vydr\u017eela zlobit i dny. Nikdy v\u011bc neuzav\u0159ela hned, byla schopn\u00e1 o n\u00ed mluvit i n\u011bkolik n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dn\u00ed. Jak jen to na n\u00ed nesn\u00e1\u0161el!<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, Tom je tv\u016fj bratr. M\u011bl bys v\u011bd\u011bt, \u017ee\u2026“<\/div>\n
„Nebudu mu po\u0159\u00e1d ustupovat, nechci neust\u00e1le br\u00e1t ohledy na sv\u00e9ho retardovan\u00e9ho brat\u0159\u00ed\u010dka. Nen\u00e1vid\u00edm\u2026“ Facka p\u0159eru\u0161ila p\u0159\u00edval jeho slov. Bill se chytil za tv\u00e1\u0159 a vyt\u0159e\u0161til o\u010di. Ude\u0159ila ho! Nepamatoval se, \u017ee by ho n\u011bkdy uhodila. Nikdy, a\u017e dnes. Soptil vztekem, jen\u017e nar\u016fstal, kdy\u017e si uv\u011bdomoval, kv\u016fli komu facka padla. Zase on! Cht\u011bl se oto\u010dit na pat\u011b a ut\u00e9ct do pokoje, ale z\u016fstal st\u00e1t. Za\u0161klebil se a zrychlen\u011b d\u00fdchaj\u00edc s tvrd\u00fdm pohledem pronesl: „Nem\u016f\u017ee\u0161 m\u011b donutit, abych ho m\u011bl r\u00e1d.“<\/div>\n
„Nenut\u00edm t\u011b. Ale bude\u0161 se k n\u011bmu chovat slu\u0161n\u011b. Jestli se dozv\u00edm, \u017ee jsi mu ubl\u00ed\u017eil, a\u0165 slovn\u011b nebo nedejbo\u017ee fyzicky, rozlu\u010d se s pr\u00e1zdninami. Kam to jde\u0161?“<\/div>\n
„Sestavit si manu\u00e1l, jak se s br\u00e1\u0161kou zach\u00e1zet.“ Prohodil p\u0159es rameno a pomalu vystoupal do patra.<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e se ocitl u dve\u0159\u00ed pokoje, otev\u0159el a nezapomn\u011bl za sebou jimi d\u016frazn\u011b bouchnout. Jen co osam\u011bl, za\u010dal nad\u00e1vat. Nejprve na otce, jeho\u017e nesn\u00e1\u0161el pro jeho n\u00e1vyky a pro jeho pr\u00e1ci. D\u0159\u00edve proto\u017ee na n\u011bj nem\u011bl \u010das, te\u010f i kv\u016fli tomu, \u017ee se sem musel nast\u011bhovat ten magor, jeliko\u017e tat\u00ednek jede za lep\u0161\u00edm. Prokl\u00ednal matku za jej\u00ed slabost pro Toma a neust\u00e1l\u00e9 oso\u010dov\u00e1n\u00ed jeho osoby z toho, \u017ee mu ubli\u017euje. P\u0159itom to byl jen Tom, kdo neust\u00e1le vyvol\u00e1val spory. To on sv\u00e9ho sourozence st\u00e1le poni\u017eoval a bylo mu jedno, m\u00e1-li u toho obecenstvo nebo ne. Nejd\u00e9le nad\u00e1val tedy na bratra a d\u011bsil se toho, \u017ee s n\u00edm bude muset \u017e\u00edt \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed v jednom dom\u011b, a co h\u016f\u0159, bude s n\u00edm muset b\u00fdt i v jednom pokoji. Kdy\u017e tu toti\u017e Tom pob\u00fdval, spal u n\u011bj. Bill ty v\u00edkendy pak rad\u011bji tr\u00e1vil v ob\u00fdv\u00e1ku a vzal zavd\u011bk pohovkou, kter\u00e1 sice nebyla zrovna nejpohodln\u011bj\u0161\u00ed, ale pro chlapce bylo lep\u0161\u00ed ni\u010dit si z\u00e1da na n\u00ed, ne\u017e le\u017eet vedle dvoj\u010dete. Dv\u011b noci se vydr\u017eet daly, ale dva t\u00fddny ne. Bu\u010f vystrnad\u00ed Toma do ob\u00fdv\u00e1ku, nebo vedle n\u011bj bude muset v noci ulehnout. Jen z p\u0159edstavy se mu obr\u00e1til \u017ealudek.<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome, ur\u010dit\u011b chce\u0161 jet za m\u00e1mou a Billem?“<\/div>\n
„Nev\u00edm.“ Odv\u011btil chlapec a d\u00e1l pe\u010dliv\u011b ukl\u00e1dal svoje v\u011bci do ta\u0161ky. J\u00f6rga fascinovalo, jak d\u011bl\u00e1 v\u0161echno s naprostou p\u0159esnost\u00ed a jak je ve v\u0161em d\u016fkladn\u00fd. Nebyl jako Bill, jeho\u017e \u017eivot by se dal nazvat chaosem, a to ve v\u0161ech ohledech. A\u010d to necht\u011bl sly\u0161et a pova\u017eoval se za dosp\u011bl\u00e9ho, byl je\u0161t\u011b d\u00edt\u011btem. Nev\u011bd\u011bl, jak\u00fd je \u017eivot. Nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 starosti a jeho jedinou povinnost\u00ed byla \u0161kola. Nedovel pochopit postoj, jen\u017e zaujal p\u0159ed lety k Tomovi. Nepamatoval se, \u017ee by mu kdy ubl\u00ed\u017eil. Tom nebyl z\u00e1ke\u0159n\u00fd, nehledal sv\u016fj vlastn\u00ed prosp\u011bch. Ani to nedovedl. Nem\u011bl to v povaze.<\/div>\n
„Chce\u0161 jet se mnou do Rakouska?“<\/div>\n
„Chci jet s Billem Kaulitzem a tebou.“<\/div>\n
„Ale to nen\u00ed mo\u017en\u00e9. Bu\u010f pojede\u0161 se mnou do Rakouska, nebo z\u016fstane\u0161 s Billem v N\u011bmecku.“<\/div>\n
<\/div>\n
J\u00f6rg se posadil na zem naproti synovi a \u010dekal, jak se rozhodne. D\u011bsil se toho, co se v tom dom\u011b bude odehr\u00e1vat. Bill pot\u00e9, co mu ozn\u00e1mili, \u017ee m\u00e1 jeho bratr pob\u00fdvat \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed u nich, nepromluvil ani slovo. Jen se d\u00edval do stolu, ml\u010del a tv\u00e1\u0159il se, jako by mu cel\u00fd sv\u011bt ubli\u017eoval. Pak se ani nerozlou\u010dil a vyst\u0159elil z restaurace jako st\u0159ela. Pokud by to bylo nutn\u00e9, vzal by si Toma s sebou. Stejn\u011b ho m\u011bl nejrad\u011bji u sebe a pod dohledem. M\u011bl tak jistotu, \u017ee je v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak co? Jak\u00e9 je rozhodnut\u00ed?“<\/div>\n
„Chci b\u00fdt s Billem Kaulitzem.“<\/div>\n
<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay „Living Behind A Wall Of Glass“ neboli „\u017dij\u00edc\u00ed za sklen\u011bnou zd\u00ed“. U\u017e kdy\u017e jsem s pov\u00eddkou za\u010d\u00ednala, v\u011bd\u011bla jsem, \u017ee jsem si na sebe upletla bi\u010d. Bylo mi jasn\u00e9, \u017ee l\u00ed\u010dit „takov\u00e9ho“ Toma nebude lehk\u00e9, ale jsem \u010dlov\u011bkem, co r\u00e1d s\u00e1m<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[397],"tags":[],"class_list":["post-9548","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-living-behind-a-wall-of-glass"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9548","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9548"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9548\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9548"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9548"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9548"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}