{"id":9560,"date":"2011-01-22T17:00:00","date_gmt":"2011-01-22T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9536"},"modified":"2011-01-22T17:00:00","modified_gmt":"2011-01-22T16:00:00","slug":"jsem-jako-ty-jsi-jako-ja-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/22\/jsem-jako-ty-jsi-jako-ja-2\/","title":{"rendered":"Jsem jako ty, jsi jako j\u00e1 2."},"content":{"rendered":"
autor: Bitter<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bylo to sedm dlouh\u00fdch let, co dvoj\u010data \u017eila od sebe.<\/div>\n
Bill s matkou a Tom s otcem.<\/div>\n
Bill \u017eil \u017eivot po sv\u00e9m, nic si ned\u011blal z toho, \u017ee je jin\u00fd, \u017ee se zaj\u00edmal o m\u00f3du, a sp\u00ed\u0161 ne\u017e za d\u00edvkou se oto\u010dil za chlapcem. Vzal to, jak to je a jeho maminka ho i p\u0159esto milovala a brala takov\u00e9ho, jak\u00fd byl.<\/div>\n
A on byl velice extravagantn\u00ed… \u010dern\u00e9 dlouh\u00e9 vlasy nosil natup\u00edrovan\u00e9 a zlakovan\u00e9 do mega dikobraz\u00edho \u00fa\u010desu, a velice si na n\u011bm zakl\u00e1dal, stejn\u011b jako na nehtech s \u010dernob\u00edlou franci\u00ed. Jeho \u00fa\u010des si ale ani v nejmen\u0161\u00edm nezadal se stylem, jak\u00fdm se obl\u00edkal. Extravagantn\u00ed oble\u010den\u00ed, tri\u010dka s v\u00fdrazn\u00fdmi potisky, t\u011b\u017ek\u00e9 \u0159et\u011bzy, n\u00e1ramky a prsteny, ob\u010das ko\u017een\u00e9 rukavi\u010dky bez prst\u016f, nebezpe\u010dn\u011b \u00fazk\u00e9 kalhoty a boty na podpatku, kter\u00e9 jen podtrhovaly jeho ladnou ch\u016fzi modelky.<\/div>\n
Takov\u00fd Bill byl. Extravagantn\u00ed, malichern\u00fd, trochu egoistick\u00fd… jak by n\u011bkdo \u0159ekl, byl takov\u00e1 Diva v klu\u010di\u010d\u00edm vyd\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Na druhou stranu byl romantick\u00fd, v\u011b\u010dn\u011b zasn\u011bn\u00fd a zh\u00fd\u010dkan\u00fd, ale hlavn\u011b… hlavn\u011b byl sv\u016fj a byl na to hrd\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Tom naopak \u017eil \u017eivot, jak\u00fd mu ur\u010dil otec. Byl to jeho kluk a Tom tu masku, kterou mu nasadil, postupn\u011b p\u0159ijal za svou vlastn\u00ed tv\u00e1\u0159. Bylo to jednodu\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e p\u0159iznat pravdu, a proto byl takov\u00fd, jak se od n\u011bj \u010dekalo.<\/div>\n
Ot\u00e1\u010del se za ka\u017edou sukn\u00ed, co se kde mihla, a d\u00edvky p\u0159ed n\u00edm doslova omdl\u00e9valy. \u017d\u00e1dn\u00e1 neodolala jeho sexy drz\u00e9mu \u00fasm\u011bvu, kter\u00fd oko\u0159enil piercing v jeho doln\u00edm rtu. A pokud by tohle neupoutalo, sta\u010dilo, aby si p\u0159i basketu sundal tri\u010dko a pohled na jeho vypracovan\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko a hru\u010f dostal ka\u017edou, a on si toho byl pat\u0159i\u010dn\u011b v\u011bdom.<\/div>\n
Image hopera jenom podtrhovala jeho namachrovan\u00e9 a egoistick\u00e9 chov\u00e1n\u00ed mlad\u00e9ho r\u00e1doby gangstera.<\/div>\n
Kdy\u017e lusknul, m\u011bl, koho cht\u011bl… tak byl vychov\u00e1n, jako spr\u00e1vnej kluk, ale nebyl ani n\u00e1hodou s\u00e1m sebou a nebyl na to hrd\u00fd… hluboko v srdci ne.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome?!“ K\u0159ikl Bill kdy\u017e se pomalu zvedal ze zem\u011b, ale bratr se ani neoto\u010dil, \u00fapln\u011b stejn\u011b, jako kdy\u017e tenkr\u00e1t spadl z kola.<\/div>\n
„Tome, st\u016fj!“ K\u0159ikl zoufale a Tom se opravdu zastavil, na okam\u017eik se oto\u010dil a zm\u011b\u0159il si ho pohledem.<\/div>\n
„U\u017e nikdy na m\u011b nemluv.“ Procedil mezi zuby a tentokr\u00e1t u\u017e opravdu ode\u0161el.<\/div>\n
Nechal Billa Billem, nechal ho, a\u0165 si sb\u00edr\u00e1 svoje v\u011bci, a ode\u0161el.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome, u\u017e na tebe \u010dek\u00e1me. Kde ses zasekl? To jsi zase balil n\u011bjak\u00fd ko\u010dky, co?“ P\u0159iv\u00edtal se s kamar\u00e1dem Georg, a Tom se jen uculil.<\/div>\n
„Deset \u010d\u00edsel, k\u00e1mo, deset prvn\u00ed den. Do tejdne m\u00e1m v\u0161echny ko\u010dky na \u0161kole pod palcem.“<\/div>\n
Uchechtl se a poslal vzdu\u0161n\u00fd polibek Cassi, jeho spolu\u017ea\u010dce, kter\u00e1 hned zrudla a za\u010dala se hih\u0148at.
„Bo\u017ee, Tome… m\u016f\u017ee\u0161 p\u0159epnout na mozek?“ Proto\u010dil Georg o\u010di a rad\u0161i Toma nahnal do auta, aby se tam ve fin\u00e1le ve\u0161el je\u0161t\u011b Gustav, kter\u00e9ho m\u011bli po cest\u011b do jejich zku\u0161ebny vyzvednout.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„A n\u011bco jin\u00fdho krom\u011b holek?“ Oto\u010dil Georg t\u00e9ma.<\/div>\n
„Br\u00e1cha.“ Utrousil Tom nevzru\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Br\u00e1cha? Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee m\u00e1\u0161 br\u00e1chu…“<\/div>\n
„Sedm let jsem toho mal\u00fdho buzeranta nevid\u011bl. Byl bych rad\u0161i, kdyby se to protahovalo d\u00e1l a d\u00e1l.“ Sykl a jeho tv\u00e1\u0159 naprosto zkamen\u011bla.
„Po – po\u010dkej, tomu nerozum\u00edm… m\u011bl bys snad b\u00fdt r\u00e1d.“<\/div>\n
„R\u00e1d? Kv\u016fli tomu bastardovi se na\u0161i rozvedli. Roze\u0161tval od sebe m\u00e1mu s t\u00e1tou a j\u00e1 bych m\u011bl b\u00fdt r\u00e1d?“ Vyjel na p\u0159\u00edtele ost\u0159e.<\/div>\n
„Tome, byli jste mal\u00ed kluci… jak by to mohla bejt jeho vina… ale, jak mysl\u00ed\u0161… myslim, \u017ee tohle t\u00e9ma vynech\u00e1me.“<\/div>\n
„Jo, to bude nejlep\u0161\u00ed.“ Broukl Tom a nasadil si do u\u0161\u00ed sluch\u00e1tka. <\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Georg to rad\u011bji p\u0159e\u0161el, je\u0161t\u011b snad nikdy nevid\u011bl Toma tak roz\u010dilen\u00e9ho.<\/div>\n
I Gustav, kter\u00fd se k nim p\u0159idal, na Toma rad\u011bji nereagoval, jen mu k\u00fdvnul, a kdy\u017e se pohledem zeptal Georga, co se stalo, a ten jen zavrt\u011bl hlavou, nechal to b\u00fdt.<\/div>\n
Kdy\u017e byl Tom na\u0161tvan\u00fd, bylo lep\u0161\u00ed ho nechat b\u00fdt. Tom si v klidu v duchu vybil vztek na imagin\u00e1rn\u00edm nep\u0159\u00edteli a byl od n\u011bj klid. Nav\u00edc to bylo bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed i pro ostatn\u00ed. Rozhodn\u011b se nedr\u017eel na uzd\u011b, kdy\u017e byl na\u0161tvan\u00fd, a br\u00e1t si serv\u00edtky?<\/div>\n
Nikdy. Vy\u010detl pak v\u0161echno ka\u017ed\u00e9mu, a i kdy\u017e toho t\u0159eba pozd\u011bji litoval, nikdy se neomluvil.<\/div>\n
Pro\u010d, mohli si za to sami.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, kone\u010dn\u011b, sl\u00edbil jsi, \u017ee zavol\u00e1\u0161 hned po \u0161kole, a to u\u017e jsou dobr\u00e9 dv\u011b hodiny. Tak pov\u00eddej, neztratil jsi se? Na\u0161el jsi t\u0159\u00eddu? A jak se ti to tam l\u00edb\u00ed, nen\u00ed tam zmatek, kdy\u017e se tam toho u\u010d\u00ed tolik? A co kolej? S k\u00fdm bydl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Mami… mami, brzdi… nest\u00edh\u00e1m t\u011b poslouchat, nato\u017e ti odpov\u00eddat.“ Pousm\u00e1l se Bill a hr\u00e1l si s tu\u017ekou.<\/div>\n
„Promi\u0148, zlato, jen… nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee u\u017e jsi v Berl\u00edn\u011b… jsi u\u017e skoro dosp\u011bl\u00fd.“<\/div>\n
„Mami, po\u0159\u00e1d jsem tv\u016fj malej chlape\u010dek, i kdy\u017e jsem o hlavu vy\u0161\u0161\u00ed, stejn\u011b bude\u0161 hl\u00eddat, abych si p\u0159ed j\u00eddlem umyl ruce a p\u0159ed span\u00edm si vy\u010distil zuby.“ Zasm\u00e1l se Bill, telefon p\u0159epnul na odposlech a polo\u017eil ho vedle pap\u00edru, po kter\u00e9m se tu\u017eka doslova roztan\u010dila.<\/div>\n
„Tak\u017ee… neztratil jsem se, je to tam n\u00e1dhern\u00fd, moc se mi tam l\u00edb\u00ed, to vybaven\u00ed a v\u016fbec v\u0161echno… nav\u00edc m\u00e1 ka\u017edej obor sv\u016fj pavilon, spole\u010dn\u00fd je jen dv\u016fr a j\u00eddelna. Je obrovsk\u00e1.“ Zasm\u00e1l se Bill a v duchu mu zazn\u011bla v\u011bta, kterou ve vte\u0159in\u011b matka vyslovila.<\/div>\n
„Tak hlavn\u011b hezky papej, jsi jak p\u00e1r\u00e1tko.“ Proto\u010dil o\u010di a d\u00e1l pokra\u010doval v kreslen\u00ed.
„Kolej je taky fajn, m\u00e1me tady koupelny, ka\u017ed\u00e9 dva pokoje maj\u00ed jednu, tak\u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd ty \u0161pinav\u00fd sprchy, kterejch jsem se b\u00e1l. A zat\u00edm s nik\u00fdm nebydl\u00edm. Kluk, co s n\u00edm budu bydlet, m\u011bl ang\u00ednu, tak\u017ee se tady objev\u00ed z\u00edtra. Jmenuje se… Andreas… na p\u0159\u00edjmen\u00ed si nevzpomenu, v\u00ed\u0161, \u017ee na jm\u00e9na jsem blbej.“ U\u0161kl\u00edbl se.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„No, hlavn\u011b, abyste si rozum\u011bli. A Andreas je hezk\u00e9 jm\u00e9no, co mysl\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Mami? Je\u0161t\u011b jsem ho ani nevid\u011bl, tak co nazna\u010duje\u0161?“<\/div>\n
„J\u00e1? To tys to \u0159ekl takov\u00fdm zvl\u00e1\u0161tn\u00edm t\u00f3nem.“ Uculila se Simone. V\u011bd\u011bla moc dob\u0159e, jak snadno se jej\u00ed syn zamiloval kv\u016fli mali\u010dkosti.<\/div>\n
„\u0158ekl jsem to \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u011b.“ O\u0161il se Bill a za\u010dervenal se.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
M\u011bla pravdu, Andreas bylo hezk\u00e9 jm\u00e9no, ale ne tolik jako Tom. Ne jako Tom, kter\u00fd se na n\u011bj usm\u00edval z b\u011blostn\u00e9ho pap\u00edru. I Bill se na pap\u00edr usm\u00edval a nevn\u00edmal matku, kter\u00e1 \u0161vito\u0159ila o tom, jak j\u00ed Bill vyrostl, a v duchu si p\u0159ehr\u00e1val dne\u0161n\u00ed setk\u00e1n\u00ed s bratrem. K\u00e9\u017e by se tak usm\u00e1l, jako se usm\u00edv\u00e1 na pap\u00ed\u0159e pod velen\u00edm Billovy tu\u017eky.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„A u\u017e sis na\u0161el n\u011bjak\u00e9 kamar\u00e1dy?“<\/div>\n
„Mami, jsem tady prvn\u00ed den…“ Povzdechl si a dost\u00ednoval Tomovy l\u00edcn\u00ed kosti.<\/div>\n
„A potkal jsi alespo\u0148 n\u011bkoho zaj\u00edmav\u00e9ho? Nebo t\u0159eba n\u011bkoho zn\u00e1m\u00e9ho z b\u00fdval\u00e9 \u0161koly nebo tak?“<\/div>\n
„Ne, mami…“ Jen Toma…<\/em> Domyslel si v duchu a na pap\u00edr se sklouzla jedna jedin\u00e1 k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e1 slza…<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Bitter<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bitter Bylo to sedm dlouh\u00fdch let, co dvoj\u010data \u017eila od sebe. Bill s matkou a Tom s otcem. Bill \u017eil \u017eivot po sv\u00e9m, nic si ned\u011blal z toho, \u017ee je jin\u00fd, \u017ee se zaj\u00edmal o m\u00f3du, a sp\u00ed\u0161 ne\u017e za d\u00edvkou<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[395],"tags":[],"class_list":["post-9560","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-jsem-jako-ty-jsi-jako-ja"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9560","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9560"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9560\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9560"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9560"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9560"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}