{"id":957,"date":"2017-10-19T16:00:00","date_gmt":"2017-10-19T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=951"},"modified":"2017-10-19T16:00:00","modified_gmt":"2017-10-19T15:00:00","slug":"connect-with-the-devil-32","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/10\/19\/connect-with-the-devil-32\/","title":{"rendered":"Connect With The Devil 32."},"content":{"rendered":"
autor: Emilia<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Minuta za minutou, hodina za hodinou, den za dnem\u2026 \u010das ub\u00edhal, ale jemu p\u0159ipadalo jako by se zastavil. Ka\u017ed\u00fd den se pro n\u011bj stal na chlup stejn\u00fdm. P\u0159ipadal si jako uzav\u0159en\u00fd ve v\u011bzen\u00ed, ve schr\u00e1nce, ze kter\u00e9 nebylo \u00faniku. A on na ni zevnit\u0159 bu\u0161il, k\u0159i\u010del, sna\u017eil se dostat v\u0161emo\u017en\u011b ven, ale nikdo si ni\u010deho nepov\u0161iml. Navenek se jeho schr\u00e1nka zd\u00e1la b\u00fdt neporu\u0161enou a nevymykaj\u00edc\u00ed se obvykl\u00e9mu standardu. Chodil do \u0161koly, bavil se se sv\u00fdmi kamar\u00e1dy, hr\u00e1l florbal, proh\u00e1n\u011bl d\u011bv\u010data. Ale jako by to za n\u011bj v\u0161echno d\u011blal n\u011bkdo jin\u00fd a on mohl jen pozorovat, jak se jeho \u017eivot ub\u00edr\u00e1 sm\u011brem, kter\u00fd nemohl ovlivnit. H\u0159\u00edch, kter\u00fd n\u011bkdy lstiv\u011b pootev\u0159el dve\u0159e a tou \u0161kv\u00edrou ho l\u00e1kal, aby sledoval jeho sv\u016fdn\u00fd tanec, se mu v\u017edy poda\u0159ilo p\u0159emoct a zase ty dve\u0159e p\u0159ibouchnout zp\u00e1tky. Zamknul na p\u011bt z\u00e1pad\u016f a kl\u00ed\u010d odhodil. Nikdy neochutnal by\u0165 jen kapi\u010dku \u0161\u0165\u00e1vy z h\u0159\u00ed\u0161n\u00e9ho zak\u00e1zan\u00e9ho ovoce. Proto se mu da\u0159ilo dr\u017eet sv\u00e9ho vnit\u0159n\u00edho d\u00e9mona, jak jej naz\u00fdval, na uzd\u011b. Ale to nepatrn\u00e9 ot\u0159en\u00ed mot\u00fdl\u00edch k\u0159\u00eddel, pohlazen\u00ed pe\u0159\u00ed\u010dka, ten dotyk, kter\u00fd se t\u00e9m\u011b\u0159 nestal\u2026 t\u00e9m\u011b\u0159\u2026 v\u0161echno zni\u010dil. Nechal si do u\u0161\u00ed na\u0161eptat od zr\u00e1dn\u00e9ho hada a utrhl ze stromu pozn\u00e1n\u00ed jablko. Toto pozn\u00e1n\u00ed jej ov\u0161em neosv\u00edtilo\u2026 neukojen\u00fd, neutichaj\u00edc\u00ed cht\u00ed\u010d mu zanechal na du\u0161i hlubok\u00e9 \u0161r\u00e1my a donutil ho tak \u010delit sv\u00e9mu d\u00e9monovi v pln\u00e9 s\u00edle tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159. Sna\u017eil se \u017e\u00edt sv\u016fj star\u00fd \u017eivot tak jako dote\u010f, ale kdo jednou ochutnal zak\u00e1zan\u00e9 ovoce, cht\u011bl v\u00edc. To, co okusil, byl slab\u00fd odvar na rozd\u00edl od toho, jak m\u011blo vyzr\u00e1l\u00e9 ovoce intenzivn\u00ed chu\u0165, kdy\u017e se do n\u011bj n\u011bkdo opravdu zakousnul. Te\u010f u\u017e nebylo cesty zp\u011bt.<\/div>\n
\n

Chlapec s karamelov\u00fdmi vlasy a o\u010dima modr\u00fdma jako oce\u00e1n nejist\u011b p\u0159e\u0161lapoval p\u0159ed klubem, ze kter\u00e9ho se linula hlasit\u00e1 hudba. Vyhazova\u010d hl\u00eddaj\u00edc\u00ed vstup si ho m\u011b\u0159il podez\u00edrav\u00fdm pohledem.<\/p><\/div>\n

„Tak chyst\u00e1\u0161 se dovnit\u0159, nebo ne?“ Ot\u00e1zal se ho a vytrhl tak chlapce z rozporupln\u00e9ho rozhovoru, zda vstoupit do klubu, kter\u00fd v duchu vedl s\u00e1m se sebou.<\/div>\n
„Jasn\u011b.“ Pro\u010distil si krk a odpov\u011bd\u011bl. Sna\u017eil se, aby to zn\u011blo naprosto ledabyle, jako by podobn\u00e9 kluby nav\u0161t\u011bvoval b\u011b\u017en\u011b.<\/div>\n
„Ob\u010danku.“ Nastavil ruku bodyguard a Ben pozvedl obo\u010d\u00ed. S\u00e1hl do zadn\u00ed kapsy pro pen\u011b\u017eenku a s frajersk\u00fdm pov\u00fd\u0161en\u00fdm \u00fasm\u011bvem ji vyhazova\u010di uk\u00e1zal. Ten chv\u00edli zkoumav\u011b prohl\u00ed\u017eel, zdali nen\u00ed fale\u0161n\u00e1, a kdy\u017e zjistil, \u017ee je v\u0161e v po\u0159\u00e1dku, ustoupil Benovi stranou. Nemohl couvnout, i kdyby cht\u011bl, proto\u017ee se za n\u00edm linuli nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00ed, a tak byl nucen pokra\u010dovat dlouhou chodbou a\u017e do samotn\u00e9ho st\u0159edu d\u011bn\u00ed. Klub byl vevnit\u0159 p\u0159\u00edmo velkolep\u00fd. Po jeho lev\u00e9 stran\u011b se t\u00e1hl osv\u00edcen\u00fd bar, ve st\u0159edu byl vyv\u00fd\u0161en\u00fd tane\u010dn\u00ed parket, jeho\u017e osv\u00edcen\u00ed reagovalo na kroky tan\u010d\u00edc\u00edch lid\u00ed. Nad n\u00edm se dokola zat\u00e1\u010del balk\u00f3n se z\u00e1bradl\u00edm. V\u0161ude okolo byla spousta lid\u00ed. Mu\u017e\u016f konkr\u00e9tn\u011b. Byl to jeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch gay bar\u016f ve m\u011bst\u011b a taky dostate\u010dn\u011b vzd\u00e1len\u00fd od Benova domova. \u0158ekl, \u017ee jede na v\u00edkend na kamar\u00e1dovu chatu, ale ve skute\u010dnosti se vydal sem. Zaplatil si na noc hotelov\u00fd pokoj, ve kter\u00e9m mohl b\u00fdt s\u00e1m se sv\u00fdmi my\u0161lenkami, je\u017e ho zevnit\u0159 pomalu ale jist\u011b s\u017e\u00edraly. Kdy\u017e se rozhl\u00e9dnul, v\u0161iml si, \u017ee se po n\u011bm n\u011bkolik mu\u017e\u016f zv\u011bdav\u011b ohl\u00ed\u017eelo. Uch\u00fdlil se k baru, kde si objednal vodku s ledem a d\u017eusem.<\/div>\n
\n

„Co j\u00e1 tady vlastn\u011b d\u011bl\u00e1m\u2026“ Zaklel, vypil sklenici na ex a chystal se k odchodu, kdy\u017e vtom si k n\u011bmu p\u0159isedl kluk. Tipoval, \u017ee nebyl o moc star\u0161\u00ed ne\u017e on s\u00e1m. M\u011bl kr\u00e1tk\u00e9 vlasy o\u0159\u00ed\u0161kov\u00e9 barvy a p\u0159\u00e1telsk\u00e9 \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di. Trochu mu p\u0159ipom\u00ednaly ty Tomovy.<\/p><\/div>\n

„Ahoj, m\u016f\u017eu si p\u0159isednout?“ Usm\u00e1l se na n\u011bj v\u0159ele.<\/div>\n
„U\u017e jsi to ud\u011blal.“ U\u0161kl\u00edbl se Ben. „Nav\u00edc jsem na odchodu.“ Nazna\u010dil cizinci, se kter\u00fdm se nem\u011bl z\u00e1jem ani za m\u00e1k sbli\u017eovat. C\u00edtil se v klubu tak trochu jako fl\u00e1k masa obklopen\u00fd sme\u010dkou vyhladov\u011bl\u00fdch vlk\u016f.<\/div>\n
„Moc dlouho ses tu nezdr\u017eel. Prvn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva klubu?“ Nedal se odb\u00fdt kluk.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jsem tu nebyl a popravd\u011b vid\u00edm, \u017ee jsem o nic nep\u0159i\u0161el.“ Utrousil pohrdav\u011b Ben. Dr\u017eel si odstup.<\/div>\n
„Nemysl\u00edm tohohle klubu. Myslel jsem, jestli jsi poprv\u00e9 v gay baru?“<\/div>\n
„Tohle m\u00e1 b\u00fdt v\u00fdslech nebo co?“ Ude\u0159il okam\u017eit\u011b Ben. C\u00edtil se napaden\u00fd a zahnan\u00fd do koutka, tak za\u00fato\u010dil.<\/div>\n
„J\u00e1 jen, \u017ee jsi vypadal tak trochu ztracen\u011b, kdy\u017e jsi sem p\u0159i\u0161el.“ Pokra\u010doval opatrn\u011b hn\u011bdovl\u00e1sek. Sna\u017eil se b\u00fdt jenom mil\u00fd.<\/div>\n
„Sledoval jsi m\u011b snad?“ U\u0161kl\u00edbl se Ben.<\/div>\n
„Ne, ale nejsi zrovna typ, co se d\u00e1 snadno p\u0159ehl\u00eddnout.“ Vr\u00e1til mu p\u0159\u00edmo hn\u011bdovl\u00e1sek a Ben na tohle nem\u011bl odpov\u011b\u010f. „V\u00edm, jak\u00e9 to pro tebe mus\u00ed b\u00fdt\u2026“ M\u011bl Bena p\u0159e\u010dten\u00e9ho ve chv\u00edli, kdy vstoupil do klubu. To jak se kolem sebe nejist\u011b rozhl\u00ed\u017eel, i kdy\u017e se sna\u017eil napovrch vypadat sebejist\u011b. Z\u017eelelo se mu ho, kdy\u017e se zku\u0161en\u00ed psi za\u010dali ohl\u00ed\u017eet po \u010derstv\u00e9m nedot\u010den\u00e9m mase.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Ned\u011blej, jako bys m\u011b znal.“ Syknul Ben zamra\u010den\u011b.<\/div>\n
„Nezn\u00e1m. Ale v\u00edm, \u010d\u00edm si proch\u00e1z\u00ed\u0161. P\u0159ipom\u00edn\u00e1\u0161 mi tak trochu m\u011b p\u0159ed p\u00e1r lety.“ Pousm\u00e1l se hn\u011bdovl\u00e1sek, jak si vzpomn\u011bl na svou prvn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu klubu.<\/div>\n
„Nev\u00ed\u0161 v\u016fbec nic\u2026“ Uzav\u0159el to Ben a zvedl se z barov\u00e9 \u017eidli\u010dky. Hn\u011bdovl\u00e1sek se ho odv\u00e1\u017eil chytit za p\u0159edlokt\u00ed.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 ut\u00e9ct odsud, ale ne p\u0159ed t\u00edm, kdo jsi. Tady to skr\u00fdvat nemus\u00ed\u0161, m\u016f\u017ee\u0161 o tom svobodn\u011b mluvit. Co m\u016f\u017ee\u0161 ztratit? Po dne\u0161ku se u\u017e nemus\u00edme potkat.“ Vyslovil boj\u00e1cn\u011b nab\u00eddku a v tepl\u00fdch \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00edch mu zajisk\u0159ilo. Benovy oce\u00e1nov\u011b modr\u00e9 o n\u011bkolik odst\u00edn\u016f chladn\u011bj\u0161\u00ed malinko povolily bari\u00e9ru nep\u0159\u00edstupnosti, kter\u00e1 se mu v nich zra\u010dila, a pomalu se posadil zp\u011bt.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem Alex.“ Nat\u00e1hl p\u0159ed sebe hn\u011bdovl\u00e1sek ruku a Ben ji s tich\u00fdm za\u0161ept\u00e1n\u00edm sv\u00e9ho jm\u00e9na stiskl.<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
…<\/strong><\/div>\n
\n

Bloky byly zahaleny pl\u00e1\u0161t\u011bm noci a je\u0161t\u011b \u010dehosi zlov\u011bstn\u00e9ho, co se skr\u00fdvalo v temn\u00fdch z\u00e1kout\u00edch uli\u010dek. Jak kr\u00e1\u010del, s ka\u017ed\u00fdm krokem mu zavrzaly boty. Zvuk, kter\u00fd jindy v\u016fbec nevn\u00edmal, byl nyn\u00ed zcela jasn\u011b sly\u0161et. Podivil se, kam v\u0161ichni zmizeli. Nikdo nebyl v dohlednu.<\/p><\/div>\n

„Bille!“ Najednou ticho prudce roz\u0159\u00edzl hlas zoufale se dom\u00e1haj\u00edc\u00ed pozornosti. Poznal by ho mezi stovkou jin\u00fdch.<\/div>\n
„Panenko?“ Zavolal nejist\u011b nazp\u00e1tek.<\/div>\n
„Pomoz mi!“ Oz\u00fdvalo se st\u00e1le zoufaleji a hlasit\u011bji. B\u011b\u017eel uli\u010dkami a zoufale se sna\u017eil proj\u00edt spletit\u00fdm bludi\u0161t\u011bm a\u017e ke zdroji zmu\u010den\u00e9ho na\u0159\u00edk\u00e1n\u00ed. Vyb\u011bhl do ulice, kde byl najednou cel\u00fd houf opil\u00fdch lid\u00ed. Pletli se mu do cesty.<\/div>\n
„\u010e\u00e1bl\u00edku, ta tvoje sladkost je tak roztomil\u00e1. Jestlipak m\u00e1 sladkou taky krev?“ Ozval se \u0161\u00edlen\u00fd z\u00e1ke\u0159n\u00fd sm\u00edch. Tenhle hlas taky poznal. Zd\u011b\u0161en\u00edm se mu postavily chloupky na krku. Ne, proto\u017ee by se b\u00e1l on s\u00e1m, ale proto\u017ee ten bastard m\u011bl panenku.<\/div>\n
„Sk\u0159iv mu jedin\u00fd vl\u00e1sek na hlav\u011b a zabiju t\u011b, sly\u0161\u00ed\u0161?!“ K\u0159i\u010del \u010e\u00e1bel v\u00fdhru\u017en\u011b. Kone\u010dn\u011b se prodral skrz dav a bl\u00ed\u017eil se ke zdroji Tomova vyd\u011b\u0161en\u00e9ho n\u00e1\u0159ku. Uvid\u011bl malou shrbenou postavu, kle\u010d\u00edc\u00ed u nohou Lev\u00e1kovi, kter\u00fd se nad n\u00ed ty\u010dil a dr\u017eel j\u00ed pod krkem n\u016f\u017e. Podle zlat\u00fdch dred\u016f poznal Toma. M\u011bl uplakan\u00e9 o\u010di pln\u00e9 \u010dir\u00e9ho zoufalstv\u00ed a strachu. \u010e\u00e1bel ho mohl i z t\u00e9 vzd\u00e1lenosti c\u00edtit. Pomalu kr\u00e1\u010del ke dvojici.<\/div>\n
\n

„Pus\u0165 ho ty sr\u00e1\u010di. Tohle je jenom mezi n\u00e1mi.“ Usykl tvrd\u011b \u010e\u00e1bel.<\/p><\/div>\n

„Ale, ale\u2026“ Lev\u00e1k na n\u011bj zamlaskal jako na psa. „Pod\u00edvejme se na tebe. V\u00ed\u0161, myslel jsem si, \u017ee jsme t\u011b v t\u011bch skladech tenkr\u00e1t dorazili. Jen\u017ee ty n\u00e9, mus\u00ed\u0161 se vyl\u00edzat ze v\u0161eho, jsi jako svrab. Tak jsem si \u0159\u00edkal, jak t\u011b kurva dostat, kdy\u017e na tebe neplat\u00ed ani uml\u00e1cen\u00ed do bezv\u011bdom\u00ed. A pak se objevilo tohle stvo\u0159en\u00ed.“ Lev\u00e1k pro zd\u016frazn\u011bn\u00ed sv\u00fdch slov zatahal Toma za dredy a ten usykl bolest\u00ed. \u010e\u00e1bel sv\u00edral ruce v p\u011bst, a\u017e mu b\u011blely klouby a zar\u00fdval si nehty do k\u016f\u017ee.<\/div>\n
„U\u017e te\u010f se\u0161 mrtvej.“ Jeho temn\u00e9 o\u010di odhalily skrytou hrozbu. Jindy by se Lev\u00e1k m\u011bl na pozoru, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee te\u010f je on ten, kter\u00fd m\u00e1 doslova v ruce trumf.<\/div>\n
„Nikdy bych si nemyslel, \u017ee nezkrotn\u00e9ho \u010e\u00e1bla zlom\u00ed tohle nedoch\u016fd\u010de, nen\u00ed to ironie? Je mi l\u00edto, \u017ee mus\u00edm zprznit tak hezkou tv\u00e1\u0159i\u010dku, bude t\u011b \u0161koda.“ Lev\u00e1k p\u0159ejel prstem po Tomov\u011b bled\u00e9 l\u00edci. P\u0159idr\u017eel ho za vlasy a pevn\u011b stiskl v ruce rukoje\u0165 no\u017ee. Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee i kdyby se rozb\u011bhl, nedostane se tam v\u010das.<\/div>\n
\n

„Nee!“ Zak\u0159i\u010del a s trhnut\u00edm otev\u0159el o\u010di. Zrychlen\u011b d\u00fdchal a zmaten\u011b zamrkal na b\u00edl\u00fd strop nad sebou. Uklidnil se a\u017e ve chv\u00edli, kdy si uv\u011bdomil, \u017ee se mu to jenom zd\u00e1lo. Ty obrazy byly tak \u017eiv\u00e9. Pro\u017eit\u00e9 vzpom\u00ednky si pohr\u00e1valy s jeho hlavou a mysl mu tak ukazovala st\u0159\u00edpek z budoucnosti. V\u011bd\u011bl, \u017ee to byla re\u00e1ln\u00e1 hrozba. Jeho nep\u0159\u00e1tel\u00e9 tam venku po\u0159\u00e1d byli. Jeho jedin\u00e1 v\u00fdhoda te\u010f tkv\u011bla v tom, \u017ee si mysleli, \u017ee ho dostali. Hodlal v\u0161em t\u011bm bastard\u016fm uk\u00e1zat, \u017ee se pletli a \u017ee \u010e\u00e1bel je nesmrteln\u00fd. Ale nemohl to ud\u011blat, pokud m\u011bl n\u011bjak\u00e9 slabiny. Ji\u017e byl zran\u011bn\u00fd, nemohl si dovolit dal\u0161\u00ed zraniteln\u00e1 m\u00edsta, kde mohli t\u00edt do \u017eiv\u00e9ho.<\/p><\/div>\n

‚Tom t\u011b m\u00e1 r\u00e1d! Je \u010dist\u00fd a nezka\u017een\u00fd. Upnul se na tebe! Pros\u00edm t\u011b o jednu v\u011bc. Nezlom mu srdce!‘ V Billov\u011b hlav\u011b se oz\u00fdvala slova Adelaide. Ka\u017ed\u00e9 slovo, slabika i p\u00edsmeno ho p\u00e1lily na hrudn\u00edku, jako by n\u011bkdo vzal nah\u0159\u00e1t\u00e9 \u017eelezo a vypaloval mu do k\u016f\u017ee pravdu, kter\u00e1 nikdy nebyla bolestiv\u011bj\u0161\u00ed. V\u011bd\u011bl, co je v n\u00ed ps\u00e1no, ale st\u00e1le si to tvrdohlav\u011b odm\u00edtal p\u0159e\u010d\u00edst. Najednou se mu za\u010dal stahovat krk a v o\u010d\u00edch se mu tvo\u0159ilo vlhko. Polkl, jak se sna\u017eil uklidnit. \u010e\u00e1bel nikdy neplakal. Jedn\u00e9 jedin\u00e9 slze, kter\u00e1 mu sklouzla po l\u00edci, v\u0161ak v \u00faniku zabr\u00e1nit nedok\u00e1zal. V\u011bd\u011bl, co mus\u00ed ud\u011blat a u\u017e te\u010f to neskute\u010dn\u011b bolelo.<\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

V kapse otrhan\u00fdch d\u017e\u00ednov\u00fdch kalhot za\u010dal vibrovat telefon. Fred, Ricki a Gustav byli pr\u00e1v\u011b ve zku\u0161ebn\u011b a sna\u017eili se ze z\u00edskan\u00fdch informac\u00ed sestavit dohromady pl\u00e1n. Fred si za ucho zastr\u010dil pr\u00e1v\u011b ubalen\u00e9 brko a otr\u00e1ven\u011b se pod\u00edval, kdo otravuje. \u010c\u00edslo bylo nezn\u00e1m\u00e9. Nedivil se tomu, proto\u017ee lidi ze \u010dtvrti si neust\u00e1le m\u011bnili \u010d\u00edsla, nebo si je na n\u011bj sehnali, kdy\u017e n\u011bco pot\u0159ebovali.<\/p><\/div>\n

„Hal\u00f3?“ Do telefonu se nikdy neohla\u0161oval jm\u00e9nem. Jenom pro p\u0159\u00edpad.<\/div>\n
„Bu\u010f zticha! A pokud v\u00ed\u0161, kdo jsem, \u0159ekni jenom jo nebo ne.“ Fred se zarazil pot\u00e9, co usly\u0161el \u010e\u00e1bl\u016fv hlas, ale p\u0159ed kluky se sna\u017eil ned\u00e1vat nic najevo.<\/div>\n
„Jasn\u011b\u017ee jo.“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 mluvit?“<\/div>\n
„Po\u010dkej.“ Kluci se na Freda s nez\u00e1jmem pod\u00edvali, kdy\u017e p\u0159eru\u0161il hovor. „Tohle si rad\u0161i p\u016fjdu vy\u0159\u00eddit ven. Vol\u00e1 mi star\u00e1.“<\/div>\n
„M\u011bl by ses j\u00ed u\u017e zbavit.“ Zavolal na n\u011bj Gustav.<\/div>\n
„Ty kret\u00e9ne, bu\u010f zticha, nebo t\u011b usly\u0161\u00ed.“ Dodal je\u0161t\u011b Fred pro d\u016fv\u011bryhodnost sv\u00e9ho tvrzen\u00ed a vylezl ven ze zku\u0161ebny. Zbyl\u00ed \u010dlenov\u00e9 kapely se jenom zasm\u00e1li. Rad\u011bji poode\u0161el o kus d\u00e1l, aby kluci nic nezaslechli.<\/div>\n
\n

„U\u017e m\u016f\u017eeme mluvit. \u010e\u00e1ble, kde v\u011bz\u00ed\u0161? V\u0161ichni t\u011b hled\u00e1me?“<\/p><\/div>\n

„Chyb\u011bl jsem v\u00e1m?“ Za\u017eertoval Bill, a i p\u0159esto\u017ee ho Fred nevid\u011bl, v\u011bd\u011bl, \u017ee na jeho tv\u00e1\u0159i nechyb\u011bl pro n\u011bj tak typick\u00fd provokativn\u00ed \u00fa\u0161klebek. Znal ho dob\u0159e.<\/div>\n
„Mysleli jsme, \u017ee jsi mrtvej.“ Promluvil Fred trochu ost\u0159e. Nejsp\u00ed\u0161 by \u010e\u00e1bla u\u0161krtil, kdyby zjistil, \u017ee to byl jen dal\u0161\u00ed z jeho v\u00fdst\u0159elk\u016f a oni ob\u011btovali tolik \u00fasil\u00ed pro nic.<\/div>\n
„Nebyl bys tak daleko od pravdy. Lev\u00e1k s Pir\u00e1tem m\u011b sk\u0159\u00edpli. A jel v tom s nima i Pavouk.“ Za\u010dal mluvit kytarista v\u00e1\u017en\u011b. Fred nezn\u011bl p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
„Tak p\u0159ece to byla pravda, ta krysa podraz\u00e1ck\u00e1. Trochu jsme sl\u00eddili. M\u00e1me pro tebe informace, co se ti budou moc l\u00edbit.“ Zachechtal se zlov\u011bstn\u011b Fred.<\/div>\n
„Zn\u00ed to dob\u0159e.“<\/div>\n
„Za necel\u00fd dva tejdny prob\u011bhne v p\u0159\u00edstavu obchod. Pavouk s Lev\u00e1kem jsou do toho zapleten\u00ed, Pir\u00e1ta nejsp\u00ed\u0161 vynechali. Bude to velk\u00fd, jsou v tom zapleten\u00ed ti nejvy\u0161\u0161\u00ed ze spolku kober.“<\/div>\n
„Jak jste to vyhm\u00e1tli?“ Podivil se \u010e\u00e1bel a musel p\u0159iznat, \u017ee se bez n\u011bj ho\u0161i opravdu \u010dinili.<\/div>\n
„Necht\u011bj v\u011bd\u011bt, co v\u0161echno n\u00e1s to st\u00e1lo. Sna\u017e\u00edme se vymyslet pl\u00e1n.“<\/div>\n
„Za tejden se sejdeme. D\u00e1m ti v\u011bd\u011bt kdy a kde. Na tohle \u010d\u00edslo mi nevolej zp\u00e1tky.“<\/div>\n
„A kde jsi te\u010f?“<\/div>\n
„To nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct. Ale te\u010f jsem mrtvej, tak\u017ee do t\u00fd akce budu muset bejt neviditelnej.“<\/div>\n
„No jasn\u011b, no problemo. Bratr\u00e1nek m\u00e1 byt v ji\u017en\u00ed \u010dtvrti, tam t\u011b nikdo nebude hledat, schov\u00e1m t\u011b tam.“ P\u0159i\u0161el ihned s \u0159e\u0161en\u00edm Fred.<\/div>\n
„Jen aby si bratr\u00e1nek nepustil hubu na \u0161pac\u00edr.“ M\u011bl obavy \u010e\u00e1bel. Nev\u011b\u0159il te\u010f nikomu, nemohl si dovolit p\u0159e\u0161lapy. M\u011bl jen jednu \u0161anci.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dnej strach, v\u0161echno za\u0159\u00edd\u00edm.“<\/div>\n
„Zat\u00edm o mn\u011b kluk\u016fm ne\u0159\u00edkej, nechci, aby se n\u011bco posralo.“<\/div>\n
„Jasn\u00e1 p\u00e1ka. Za tejden mi teda vol\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b za tejden.“ S t\u00edm ukon\u010dili hovor. \u010e\u00e1blovi se ulevilo. Bylo dobr\u00e9 v\u011bd\u011bt, \u017ee m\u011bl na sv\u00e9 stran\u011b po\u0159\u00e1d lidi, kte\u0159\u00ed mu kryli z\u00e1da. V t<\/a>akovou p\u0159\u00edle\u017eitost, jak\u00e1 se mu naskytla, ani nedoufal, byl to p\u0159\u00edmo zlat\u00fd d\u016fl, co mu spadl do kl\u00edna. V\u0161echno muselo b\u00fdt perfektn\u011b na\u010dasovan\u00e9.<\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

Tom p\u0159i\u0161el dom\u016f jako v mr\u00e1kot\u00e1ch. Celou cestu z nemocnice si l\u00e9tal v oblac\u00edch a ne a ne se sn\u00e9st zp\u00e1tky na zem. Bill ho sv\u00fdmi polibky znovu \u00fapln\u011b odzbrojil. Ostatn\u00ed m\u011bli pravdu, kdy\u017e \u0159\u00edkali, \u017ee v tom byl a\u017e po u\u0161i. Bylo to nejsp\u00ed\u0161 tak z\u0159ejm\u00e9, \u017ee si toho v\u0161imli v\u0161ichni, jenom on s\u00e1m ne, ale to by nebylo poprv\u00e9. S Billem se tak c\u00edtil neust\u00e1le. Kytarista si z n\u011bj velmi r\u00e1d utahoval a \u0161k\u00e1dlil ho. Ale to byla jedna z v\u011bc\u00ed, pro\u010d ho m\u011bl r\u00e1d\u2026 pro\u010d se do n\u011bj zamiloval. Vlastn\u011b to bylo docela snadn\u00e9. Byl atraktivn\u00ed, vtipn\u00fd, sexy, um\u011bl dob\u0159e hr\u00e1t na kytaru, taky kr\u00e1sn\u011b l\u00edbat a ur\u010dit\u011b i ty ostatn\u00ed v\u011bci. P\u0159i t\u00e9hle my\u0161lence Tomovi zr\u016f\u017eov\u011bly tv\u00e1\u0159e. U\u017e p\u0159em\u00fd\u0161lel jako Bill. Kytarista ho tolik zm\u011bnil. D\u0159\u00edv by se na v\u011bt\u0161inu v\u011bc\u00ed neodv\u00e1\u017eil ani pomyslet a s kytaristou je dokonce rovnou ud\u011blal. Zaj\u00edmalo ho, jestli na tom byl Bill stejn\u011b nebo alespo\u0148 podobn\u011b. Pamatoval si, co Shadd o Billovi \u0159\u00edkal, ale na druhou stranu s Tomem u\u017e se st\u00fdkal d\u00e9le ne\u017e jenom pouhou chv\u00edli, kterou se poflakoval s ostatn\u00edmi lidmi. Byl u n\u011bj doma a \u0159\u00edkal, \u017ee dom\u016f si jin\u00e9 lidi nevod\u00ed. Vzal ho na svoje obl\u00edben\u00e9 m\u00edsto, kam \u00fadajn\u011b taky je\u0161t\u011b nikoho nevzal. Zavolal mu, kdy\u017e na tom byl nejh\u016f\u0159. Kdyby mu nev\u011b\u0159il, neud\u011blal by to. A Bill nev\u011b\u0159il jen tak n\u011bkomu. \u0158ekl mu, \u017ee je kr\u00e1sn\u00fd. Tom se m\u00e1lem roztekl na m\u00edst\u011b, kdy\u017e tahle slova opustila kytaristova \u00fasta. Kdyby si ho Bill nep\u0159idr\u017eel, zcela jist\u011b by mu nohy vypov\u011bd\u011bly slu\u017ebu. Jak ale zjistit, jestli m\u00e1 \u0161anci? M\u00e1 se ho na to zeptat?<\/p><\/div>\n

„Ahoj Bille, jen tak mimochodem t\u011b miluju. Jak to jde? Jasn\u011b \u017ee ne, ty pitom\u010de.“ Zanad\u00e1val si pro sebe. Nem\u011bl s n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm zku\u0161enosti, proto\u017ee nikdy nebyl zamilovan\u00fd. V\u011bd\u011bl, \u017ee Bill nerad mluvil o sv\u00fdch citech, co kdy\u017e ho t\u00edm otr\u00e1v\u00ed a ode\u017eene pry\u010d od sebe? To bylo to posledn\u00ed, co si p\u0159\u00e1l. Z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak tou\u017eil po n\u011b\u010dem v\u00edc, ne\u017e jen po pouh\u00e9m p\u0159\u00e1telstv\u00ed, a v\u011bd\u011bl, \u017ee to n\u011bco chce s Billem. Kytarista ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b riskoval neust\u00e1le. Byl jist\u011b pln\u00fd dobrodru\u017estv\u00ed a adrenalinu, tak pro\u010d by nemohl pro jednou zariskovat tak\u00e9 on? Strach\u2026 to temn\u00e9 m\u00edste\u010dko v jeho hlav\u011b. V\u017edycky se sna\u017eil p\u0159em\u00fd\u0161let nad sv\u00fdmi \u010diny a zejm\u00e9na nad n\u00e1sledky. N\u011bkdy si p\u0159edstavoval v\u011bci hor\u0161\u00ed, ne\u017e doopravdy byly. Na druhou stranu Billovi n\u00e1sledky nic ne\u0159\u00edkaly. V\u011bt\u0161inou vlet\u011bl do v\u011bc\u00ed po hlav\u011b a pl\u00e1n vym\u00fd\u0161lel za pochodu. Improvizoval. Dal\u0161\u00ed z v\u011bc\u00ed, d\u00edky n\u00ed\u017e ho obdivoval. Skv\u011ble se dopl\u0148ovali, kdy\u017e nad t\u00edm tak p\u0159em\u00fd\u0161lel. Ka\u017ed\u00fd z nich byl prav\u00fd opak toho druh\u00e9ho. Jako sluce a m\u011bs\u00edc, den a noc, yin a yang\u2026<\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

Brzy r\u00e1no byla d\u00e1lnice je\u0161t\u011b pr\u00e1zdn\u00e1. Chlapec s karamelov\u00fdmi vlasy se vykradl z hotelu d\u0159\u00edv, ne\u017e vy\u0161lo slunce a mohlo tak odkr\u00fdt sp\u00e1chan\u00e9 h\u0159\u00edchy pod rou\u0161kou noci. Co se stalo v t\u00e9 m\u00edstnosti, tam m\u011blo z\u016fstat. Pot\u0159eboval \u010das. Mysl\u00ed mu probleskly \u010derstv\u00e9 vzpom\u00ednky na v\u010derej\u0161\u00ed chv\u00edle. Plach\u00e9 doteky, polibky a pevn\u00e1 h\u0159ejiv\u00e1 dla\u0148 v jeho rozkroku. Nestalo se nic v\u00e1\u017en\u00e9ho, ale pro Bena to p\u0159esto byl z\u00e1sadn\u00ed krok. Zm\u011bnilo to v\u0161echno. P\u0159ekro\u010dil hranici pozn\u00e1n\u00ed a u\u017e se p\u0159ed tu pomyslnou \u010d\u00e1ru nemohl a necht\u011bl vr\u00e1tit. Probl\u00e9m byl, \u017ee se b\u00e1l toho, po \u010dem tou\u017eil. Byl p\u0159\u00edmo zd\u011b\u0161en\u00fd. M\u011bl pocit, \u017ee za sv\u00e9 zvr\u00e1cen\u00e9 my\u0161lenky p\u0159ijde jednou do pekla. Nemohl se vr\u00e1tit do star\u00e9ho \u017eivota a zab\u011bhl\u00fdch kolej\u00ed, jako by se nic nestalo. Pot\u0159eboval se s t\u00edm vyrovnat a naj\u00edt zase s\u00e1m sebe. Kdy\u017e proj\u00ed\u017ed\u011bl m\u011bstem v \u00famyslu se zastavit na k\u00e1vu p\u0159ed odjezdem dom\u016f, mihly se mu p\u0159ed o\u010dima zlatav\u00e9 provazce spleten\u00fdch vlas\u016f. Prohl\u00e9dl si drobn\u011bj\u0161\u00ed postavu l\u00e9pe a uv\u011bdomil si, \u017ee ji zn\u00e1. Zastavil u chodn\u00edku a rozb\u011bhl se za postavou.<\/p><\/div>\n

\n

„Tome, hej\u2026 k\u0159ehotinko, zastav.“ Tom se polekan\u011b ohl\u00e9dl, kdy\u017e usly\u0161el vol\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho jm\u00e9na a kroky. Vykulil o\u010di, kdy\u017e uvid\u011bl Bena, \u0159\u00edt\u00edc\u00edho se p\u0159\u00edmo k n\u011bmu. P\u0159i posledn\u00edm setk\u00e1n\u00ed mu svou p\u011bst\u00ed m\u00e1lem rozdrtil hlavu. Nebyl si nyn\u00ed zcela jist\u00fd jeho \u00famysly, a tak se dal na \u00faprk.<\/p><\/div>\n

„To si d\u011bl\u00e1\u0161 srandu.“ U\u0161kl\u00edbl se Ben, kdy\u017e se od n\u011bj Tom za\u010dal vzdalovat. M\u011bl pocit, \u017ee sprintuje jako o z\u00e1vod, ale vypadalo to sp\u00ed\u0161 jako poklus. Nem\u011bl proti Benovi, kter\u00fd tr\u00e9noval p\u011btkr\u00e1t t\u00fddn\u011b \u0161anci. S lehkost\u00ed ho dob\u011bhl a chytil ho za p\u0159edlokt\u00ed. Tom se mu sna\u017eil vysmeknout a prskal kolem sebe jako kot\u011b lapen\u00e9 v pasti.<\/div>\n
„P\u0159estane\u0161 u\u017e sebou \u0161kubat?“ Za\u0161klebil se Ben, jak se sna\u017eil Toma zpacifikovat.<\/div>\n
„Jo a ty mi rozdrt\u00ed\u0161 lebku. Nebo u\u017e si nevzpom\u00edn\u00e1\u0161 na na\u0161e posledn\u00ed setk\u00e1n\u00ed?“ Vyprskl na n\u011bj Tom drze. D\u0159\u00edv by si v\u016fbec nedovolil odporovat, vyvol\u00e1vat spor nebo se br\u00e1nit.<\/div>\n
„Vzpom\u00edn\u00e1m, proto s tebou chci mluvit.“<\/div>\n
„Mluven\u00ed nezahrnuje n\u00e1sil\u00ed.“ Kr\u010dil Tom zamra\u010den\u011b nos.<\/div>\n
„Fajn.“ Ben ho pustil a zvedl ruce v kapitulaci. Tom si ruku ihned za\u010dal t\u0159\u00edt a vrhl na Bena pohled pln\u00fd ubl\u00ed\u017eenosti. Tolik to zase nebolelo, ale cht\u011bl, aby se c\u00edtil alespo\u0148 trochu \u0161patn\u011b. Za to, jak se k n\u011bmu choval.<\/div>\n
„Ty jsi v\u00e1\u017en\u011b k\u0159ehotinka.“ Uchechtl se Ben. „Chci se omluvit.“ Pokra\u010doval po kr\u00e1tk\u00e9 odmlce, kdy se na sebe s Tomem jenom d\u00edvali.<\/div>\n
„Ty?“ Pootev\u0159el Tom \u00fasta udiven\u011b. Tatam byla v\u0161echna zlost, nahradil ji \u00fadiv. Nikdy v \u017eivot\u011b ani ve sv\u00e9m nejdivo\u010dej\u0161\u00edm snu by ne\u010dekal, \u017ee se mu bude zrovna Ben Heller omlouvat.<\/div>\n
„Ne ten za mnou.“ Proto\u010dil o\u010di Ben. „Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b. Choval jsem se tak trochu jako kret\u00e9n.“ P\u0159iznal.<\/div>\n
„Trochu?“ Podotkl ironicky Tom a oba se tomu museli zasm\u00e1t.<\/div>\n
„Tak jako \u00fapln\u00fd kret\u00e9n.“ Doplnil Ben se st\u00e1le p\u0159eb\u00fdvaj\u00edc\u00edm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Jo, to by u\u017e odpov\u00eddalo.“ Vypl\u00e1zl na n\u011bj Tom \u0161pi\u010dku jazyka, ale hned pot\u00e9 se na n\u011bj musel usm\u00e1t. Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d mu tak snadno odpustil. Mo\u017en\u00e1 to bylo kv\u016fli t\u011bm jeho hlubok\u00fdm oce\u00e1nov\u011b modr\u00fdm o\u010d\u00edm nebo perle\u0165ov\u011b b\u00edl\u00e9mu \u00fasm\u011bvu. P\u016fsobil na n\u011bj d\u016fv\u011bryhodn\u011b, c\u00edtil, \u017ee to mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
\n

„J\u00e1 bych se m\u011bl taky omluvit.“ \u0158ekl Tom. „Ty v\u00ed\u0161\u2026“ Tom stydliv\u011b sklopil o\u010di. Necht\u011blo se mu to moc vytahovat. Vlastn\u011b si ani nebyl jist\u00fd, kdo z nich zru\u0161il mezeru mezi nimi. Bylo to tak n\u011bjak vz\u00e1jemn\u00e9.<\/p><\/div>\n

„To je dobr\u00fd. Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e bychom to nem\u011bli vytahovat.“ Ukon\u010dil debatu okam\u017eit\u011b Ben. Necht\u011bl se s t\u00edm te\u010f vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat, a kdyby to rozpitv\u00e1vali, mohlo by to za\u010d\u00edt b\u00fdt divn\u00e9. Nav\u00edc necht\u011bl, aby si Tom n\u011b\u010deho v\u0161imnul. Nepot\u0159eboval, aby o jeho h\u0159\u00ed\u0161n\u00e9m tajemstv\u00ed v\u011bd\u011bl n\u011bkdo jin\u00fd. On s\u00e1m se s t\u00edm musel nejd\u0159\u00edv n\u011bjak poprat.<\/div>\n
„U\u017e ml\u010d\u00edm.“ Zapnul si Tom na puse pomysln\u00fd zip. Vlastn\u011b byl r\u00e1d, \u017ee si nemus\u00ed nic vysv\u011btlovat. V\u011bd\u011bl, \u017ee byl na tenk\u00e9m led\u011b. Nebyl si \u00fapln\u011b jist\u00fd, jak se Ben stav\u011bl k homosexu\u00e1l\u016fm, ale jeho posledn\u00ed reakce ho utvrdila v tom, \u017ee ne p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b. Proto se tak\u00e9 divil, \u017ee za n\u00edm b\u011b\u017eel, aby se mu omluvil. Koneckonc\u016f, Ben nev\u011bd\u011bl nic o Tomov\u011b orientaci, a\u010dkoli si nejsp\u00ed\u0161 mohl vytv\u00e1\u0159et r\u016fzn\u00e9 domn\u011bnky.<\/div>\n
„Nechce\u0161 j\u00edt na kafe? Zvu t\u011b.“ P\u0159eru\u0161il Ben chod Tomov\u00fdch zb\u011bsil\u00fdch my\u0161lenek.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 vlastn\u011b jo, pro\u010d ne.“ Pokr\u010dil Tom rameny. Ben nebyl \u0161patn\u00fd nebo zl\u00fd \u010dlov\u011bk. Tom vlastn\u011b nev\u011bd\u011bl, co si o n\u011bm m\u00e1 myslet. Byly chv\u00edle, kdy m\u011bl pocit, \u017ee jako jedin\u00fd ze v\u0161ech lid\u00ed rozum\u00ed jeho pocit\u016fm. Docela dob\u0159e se mu s n\u00edm pov\u00eddalo, kdy\u017e byli sami. Probl\u00e9m nast\u00e1val ve chv\u00edli, kdy se Ben pohyboval ve spole\u010dnosti ostatn\u00edch kluk\u016f. Byl v\u00edc chladn\u00fd, ignorantsk\u00fd a egoistick\u00fd. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee to byla nejsp\u00ed\u0161 jen jeho macho maska, aby v o\u010d\u00edch ostatn\u00edch neztratil postaven\u00ed. Ne\u0161lo mu v\u0161ak na rozum, pro\u010d by cht\u011bl vypadat dob\u0159e v o\u010d\u00edch takov\u00fdch lid\u00ed. Kdyby to byli skute\u010dn\u00ed kamar\u00e1di, nemusel by se p\u0159ed nimi p\u0159eci p\u0159etva\u0159ovat ani si na nic hr\u00e1t. Mohl by b\u00fdt s\u00e1m sebou. A Tom by mo\u017en\u00e1 kone\u010dn\u011b zjistil, kdo Ben Heller doopravdy je.<\/p>\n

autor: Emilia<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
betaread: J. :o) <\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Emilia Minuta za minutou, hodina za hodinou, den za dnem\u2026 \u010das ub\u00edhal, ale jemu p\u0159ipadalo jako by se zastavil. Ka\u017ed\u00fd den se pro n\u011bj stal na chlup stejn\u00fdm. P\u0159ipadal si jako uzav\u0159en\u00fd ve v\u011bzen\u00ed, ve schr\u00e1nce, ze kter\u00e9 nebylo \u00faniku. A<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[443],"tags":[],"class_list":["post-957","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-connect-with-the-devil"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/957","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=957"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/957\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=957"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=957"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=957"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}