{"id":9573,"date":"2011-01-21T15:00:00","date_gmt":"2011-01-21T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9549"},"modified":"2011-01-21T15:00:00","modified_gmt":"2011-01-21T14:00:00","slug":"integrum-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/21\/integrum-8\/","title":{"rendered":"Integrum 8."},"content":{"rendered":"
\n
\n
autor: Nivian<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
P\u0159eji kr\u00e1sn\u00e9  po\u010dten\u00ed \ud83d\ude42<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Dal\u0161\u00edho r\u00e1na se Bill proudil dost brzo. Celou noc se p\u0159evaloval, budil a d\u00edval do zdi. Kdy\u017e  v\u010dera ve\u010der p\u0159i\u0161el dom\u016f, zmocnila se ho hrozn\u00e1 deprese. Odm\u00edtl matce \u0159\u00edct jedin\u00e9 slovo, a zapadl do pokoje, ze kter\u00e9ho u\u017e  nevy\u0161el. Lehl si na postel a dlouho p\u0159em\u00fd\u0161lel o ve\u010deru, kter\u00fd s Maxem pro\u017eil. V\u0161echno bylo tak hezk\u00e9. Atmosf\u00e9ra vynikaj\u00edc\u00ed, dokonal\u00e1 ve\u010de\u0159e. Kdyby nebylo Toma Kaulitze, Bill by m\u011bl z cel\u00e9ho ve\u010dera neskute\u010dn\u011b dobr\u00fd pocit. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee se n\u011bco pokazit muselo. Bill u\u017e si myslel, \u017ee je to snad n\u011bjak\u00e9 pravidlo nebo co. \u010clov\u011bk po\u0159\u00e1d za\u017e\u00edv\u00e1 kr\u00e1sn\u00e9 chv\u00edle. Je s n\u011bk\u00fdm, koho m\u00e1 r\u00e1d. V\u00e1\u017e\u00ed si takov\u00fdch dn\u016f, ale stejn\u011b se n\u011bco pokaz\u00ed. V\u017edycky to kr\u00e1sn\u00e9 nahrad\u00ed n\u011bco nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho. Pohledy, kter\u00fdmi Tom Billa propaloval, opovrhuj\u00edc\u00ed t\u00f3n, kter\u00fdm Tom mluvil. Bill nemohl pochopit, pro\u010d musel p\u0159ij\u00edt. A pro\u010d se t\u00edm v\u016fbec zaob\u00edr\u00e1? V\u017edy\u0165 Tom je naprosto jin\u00e1 liga. Je to jen dal\u0161\u00ed usmrkan\u00fd zbohatl\u00edk, kter\u00fd s Billem nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho. Dal\u0161\u00ed ciz\u00ed \u010dlov\u011bk. Oby\u010dejn\u00fd syn majitele klubu. Nepodstatn\u00fd \u010dlov\u011bk. Nebo ne?<\/div>\n
\n
<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„Tr\u00fcmpere, vy jste se na to doma ani nepod\u00edval!“<\/div>\n
Bill ne\u0161\u0165astn\u011b p\u0159iv\u0159el o\u010di a povzdechl si. U\u010ditel m\u011bl pravdu. M\u00edsto toho, aby se cel\u00fd  ve\u010der u\u010dil fyziku, si u\u017e\u00edval drahou ve\u010de\u0159i s Maxem. Za jednu p\u011btku to v\u0161ak st\u00e1lo. Bylo to \u00fa\u017easn\u00e9. Bill se nedok\u00e1zal ubr\u00e1nit a na tv\u00e1\u0159i se mu mihl mal\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u0159ijde v\u00e1m to snad k sm\u00edchu? Mn\u011b moc ne. Za\u010d\u00edn\u00e1te m\u011b v\u00e1\u017en\u011b p\u0159ekvapovat. Za p\u011bt. Jd\u011bte si sednout. A rad\u00edm v\u00e1m, za\u010dnete se u\u010dit, Bille,“ zasy\u010del u\u010ditel a pr\u00e1skl s knihou o st\u016fl. Bill si jen povzdechl a ode\u0161el zp\u00e1tky do lavice. Bylo to poprv\u00e9, co na n\u011bj byl n\u011bjak\u00fd u\u010ditel nep\u0159\u00edjemn\u00fd. Bill byl mezi u\u010diteli docela dost obl\u00edben\u00fd. V\u017edycky m\u011bl skv\u011bl\u00e9 v\u00fdsledky a vybran\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. Byl slu\u0161n\u00fd a v\u0161em pom\u00e1hal. Takov\u00fdch si v\u011bt\u0161ina u\u010ditel\u016f v\u00e1\u017eila. V Billov\u011b p\u0159\u00edpad\u011b ano. Na z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole to bylo podobn\u00e9. Jen s rozd\u00edlem, \u017ee jej ostatn\u00ed \u017e\u00e1ci nen\u00e1vid\u011bli a z\u00e1vid\u011bli mu. To u\u017e te\u010f za\u017e\u00edvat nemusel. Na t\u00e9hle \u0161kole nebyl nikdo, kdo by se choval tak zle jako spolu\u017e\u00e1ci na z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole. Bill m\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed. D\u00edval se p\u0159ed sebe a netrp\u011bliv\u011b \u010dekal, a\u017e \u0161koln\u00ed zvon\u011bn\u00ed ozn\u00e1m\u00ed konec \u0161koly. Cht\u011bl, a z\u00e1rove\u0148 necht\u011bl do pr\u00e1ce. Pr\u00e1ce jej bavila, av\u0161ak b\u00e1l se setk\u00e1n\u00ed s Tomem. Toho jedin\u00e9ho se dneska cht\u011bl vyvarovat.<\/p>\n<\/div>\n
Ne\u010dekal dlouho a zazvonilo. Bill se l\u00edn\u011b prot\u00e1hl a za\u010dal sv\u00e9 v\u011bci rychle h\u00e1zet do ta\u0161ky. Kdy\u017e rychle vyb\u011bhl ze t\u0159\u00eddy na chodbu, zastavila jej n\u011b\u010d\u00ed ruka. Bill se oto\u010dil. Byl to fyzik\u00e1\u0159 a divn\u011b se na Billa po\u0161kleboval.<\/p>\n<\/div>\n
„Tr\u00fcmpere, poj\u010fte se mnou do kabinetu. R\u00e1d bych se na n\u011bco zeptal…“ \u0159ekl a bez \u010dek\u00e1n\u00ed m\u00ed\u0159il do kabinetu. Bill pootev\u0159el \u00fasta, \u017ee za\u010dne protestovat. Posp\u00edchal na autobus a nem\u011bl \u010das na n\u011bjak\u00e9 pov\u00edd\u00e1n\u00ed, ale nakonec je zase zav\u0159el a poslu\u0161n\u011b \u0161el za u\u010ditelem a\u017e do kabinetu. Kdy\u017e u\u010ditel zav\u0159el dve\u0159e, Bill se zat\u0159\u00e1sl. D\u00edval se do zem\u011b a \u010dekal. Fyzik\u00e1\u0159 nemrhal \u010dasem a rovnou se ptal.<\/div>\n
„Co se d\u011bje, Bille?“ \u0159ekl a posadil se za st\u016fl. Bill jen k\u00fdvl rameny a propaloval d\u00edru do koberce.<\/div>\n
„Nic…“ odpov\u011bd\u011bl ti\u0161e. U\u010ditel p\u0159iv\u0159el o\u010di a p\u0159\u00edsn\u011b se na Billa d\u00edval.<\/div>\n
„Tr\u00fcmpere, nel\u017eete. Nikdy v\u00e1m ned\u011blalo probl\u00e9my nau\u010dit se, tak pro\u010d te\u010f? J\u00e1 ch\u00e1pu, \u017ee i vy m\u016f\u017eete n\u011bkdy zapomenout a l\u00e1tku se prost\u011b nenau\u010dit. Jen\u017ee mn\u011b se nezd\u00e1, \u017ee byste zapomn\u011bl. Jestli m\u00e1te n\u011bjak\u00fd probl\u00e9m… v\u00edte, \u017ee se m\u016f\u017eete sv\u011b\u0159it…“ Bill zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Nem\u00e1m probl\u00e9m. Jen jsem za\u010dal chodit na brig\u00e1du a jsem tam do osmi ve\u010dera. A… posledn\u00ed dva dny jsem dom\u016f chodil opravdu unaven\u00fd. Hned jsem si lehl a usnul. To je v\u0161e. Vypadlo mi, \u017ee dneska p\u00ed\u0161eme ten test. Jinak se… opravdu se nic ned\u011bje…“ \u0159ekl Bill a up\u0159\u00edmn\u011b se usm\u00e1l. Sice mu nebylo nejl\u00e9pe z toho, \u017ee si to musel trochu p\u0159ibarvit, ale nem\u011bl na vybranou. Nemohl \u0159\u00edct, \u017ee m\u00edsto u\u010den\u00ed se na test byl s nov\u00fdm kamar\u00e1dem v jedn\u00e9 z nejdra\u017e\u0161\u00edch restaurac\u00ed v okol\u00ed. U\u010ditel se usm\u00e1l a bylo na n\u011bm vid\u011bt, \u017ee Billovi v\u011b\u0159\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e Bille. To potom ch\u00e1pu. Jen jste… dnes byl tak zamy\u0161len\u00fd. Nav\u00edc ta p\u011btka. Myslel jsem, \u017ee se n\u011bco d\u011bje. Ale kdy\u017e v\u00edm, \u017ee ne, m\u016f\u017eu v\u00e1m s klidem tu p\u011btku vymazat. Ale budu p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee se to u\u017e nebude opakovat. Ano?“<\/div>\n
„Ano…“<\/div>\n
„Dob\u0159e, m\u016f\u017eete j\u00edt…“<\/div>\n
„D\u00edky…“ Bill se zbyte\u010dn\u011b nezdr\u017eoval a vylet\u011bl ze \u0161koly. Nerad ut\u00edkal, ale te\u010f si o to situace \u017e\u00e1dala. Rozut\u00edkal se a m\u00ed\u0159il na autobusovou zast\u00e1vku. Rychle se pod\u00edval na hodinky. Pr\u00e1v\u011b mu jel autobus.<\/div>\n
„Sakra…“ zaklel a je\u0161t\u011b zrychlil. Kdy\u017e dob\u011bhl na zast\u00e1vku, stihl u\u017e vid\u011bt jen vzdaluj\u00edc\u00ed se zadn\u00ed \u010d\u00e1st vozidla. Na\u0161tvan\u011b kopl do kamene a vyd\u00fdch\u00e1val se. Posadil se na lavi\u010dku a zrychlen\u011b d\u00fdchal. Dal\u0161\u00ed autobus mu jede a\u017e za \u010dty\u0159icet minut, a to u\u017e mus\u00ed b\u00fdt v pr\u00e1ci. Postavil se a rychle m\u00ed\u0159il dom\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Prudce rozev\u0159el dve\u0159e restaurace a b\u011b\u017eel p\u0159es celou m\u00edstnost a\u017e za bar. Nev\u0161\u00edmaje si pohled\u016f z\u00e1kazn\u00edk\u016f, zapadl za bar. Pod\u00edval se na hodiny a zak\u0148u\u010del. P\u0159i\u0161el o p\u016fl hodiny pozd\u011bji. Rychle ze sebe sund\u00e1val svr\u0161ky oble\u010den\u00ed a soukal na sebe pracovn\u00ed v\u011bci.<\/div>\n
„Sakra, Bille! Kde jsi byl? Jde\u0161 pozd\u011b…“ usly\u0161el za sebou hyster\u010dit Elisu.<\/div>\n
„Elis, promi\u0148, j\u00e1 v\u00edm. Musel jsem z\u016fstat ve \u0161kole a ujel mi autobus. Moc m\u011b to mrz\u00ed. Necht\u011bl jsem…“ zak\u0148u\u010del a uvazoval si z\u00e1st\u011bru.<\/div>\n
„Nemohla jsem j\u00edt dom\u016f. M\u011bli jsme jet do m\u011bsta…“ vydechla a nerv\u00f3zn\u011b si dala ruku na \u010delo. „Nem\u016f\u017ee\u0161 za to… nic se ned\u011bje, ale ned\u011blej to \u010dasto, pros\u00edm t\u011b, nebo m\u011b p\u0159ivede\u0161 do hrobu,“ \u0159ekla a mile se usm\u00e1la. Elis byla Billova spolupracovnice. Vlastn\u011b, sm\u011bny spolu m\u011bli z\u0159\u00eddka, ale to jim nebr\u00e1nilo v sezn\u00e1men\u00ed se. Ka\u017ed\u00fd v\u00edkend v noci Billovi pom\u00e1hala. Bylo to mil\u00e9 a ochotn\u00e9 d\u011bv\u010de. M\u00edsty trochu zt\u0159e\u0161t\u011bn\u00e1. Ale to byl asi ten d\u016fvod, pro\u010d si s Billem padli do noty.<\/div>\n
„Nebudu…“ zasm\u00e1l se a rychle se dal do obsluhov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„Alexi…“ usm\u00e1l se dreda\u0159 a rychle si k sob\u011b mal\u00e9ho \u010dernovl\u00e1ska p\u0159it\u00e1hl. Ten se jen cudn\u011b zaculil a nechal se sebou m\u00e1chat jako hadrov\u00e1  panenka. Tou vlastn\u011b i v tomhle \u0161pinav\u00e9m sv\u011bte byl.<\/div>\n
„Nezajdeme k n\u00e1m? D\u00e1me si ve\u010de\u0159i a tak… co \u0159\u00edk\u00e1\u0161…“ Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee jej Alex neodm\u00edtne. Alex byl jeden z t\u011bch, co Toma zbo\u017e\u0148ovali, a ud\u011blali by pro n\u011bj cokoliv. Kdykoliv, kdy Tom zavolal, \u017ee n\u011bco pot\u0159ebuje, Alex se mohl p\u0159etrhnout. A taky, kdy\u017e m\u011bl Tom choutky. Tohle se stalo asi jen dvakr\u00e1t. Ale stalo se. Tom nebyl gay, ale nebyl taky \u017e\u00e1dn\u00fd svatou\u0161ek, a ned\u011blalo mu probl\u00e9m provozovat sex s klukem. Nemusel to nikdo v\u011bd\u011bt, jen on a Alex. V\u0161ichni v jejich okol\u00ed vid\u011bli, \u017ee se mezi nimi n\u011bco d\u011bje. \u017de jsou si bl\u00ed\u017e. A jak se k sob\u011b chovaj\u00ed. Tom to v\u0161echno bral jako zpest\u0159en\u00ed. Alexe sprost\u011b vyu\u017e\u00edval a v\u0161ichni to v\u011bd\u011bli. V\u0161ichni v\u011bd\u011bli, \u017ee je to jen loutka. Tomova loutka.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme… Stejn\u011b  nem\u00e1m co na pr\u00e1ci…“ zamumlal zelenoo\u010dko a usm\u00edval se. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee m\u011bl pr\u00e1ce a\u017e a\u017e. Do \u0161koly, doma. Ale nemohl \u0159\u00edct Tomovi ne. Necht\u011bl. Tom se spokojen\u011b usm\u00e1l a vyrazili do restaurace, kde m\u011bli str\u00e1vit ve\u010der.<\/p>\n<\/div>\n
Bill zrovna um\u00fdval tal\u00ed\u0159e, kdy\u017e Tom v z\u00e1v\u011bsu s mal\u00fdm, zelenook\u00fdm z v\u00edkendov\u00e9 p\u00e1rty, ve\u0161el dovnit\u0159. Bill zbyst\u0159il a jeho pozornost se st\u00e1\u010dela na ty dva. D\u00edval se na Toma, kter\u00fd si k sob\u011b toho kluka tiskl, jako by mu pat\u0159il. Ale tomu to zjevn\u011b nevadilo, a je\u0161t\u011b se nakrucoval, vyb\u00edzel. Bill zakroutil hlavou a p\u0159iv\u0159el o\u010di. Ten mal\u00fd mu za\u010d\u00ednal hodn\u011b vadit. Vadily mu jeho zelen\u00e9 o\u010di, \u010dern\u00e9 vlasy a \u00fazk\u00e9 kalhoty. Bill na n\u011bj \u017e\u00e1rlil. Vydechl a zakroutil hlavou. Ne. Ten kluk mu nevadil… nevadil… nevadil…<\/div>\n
VADIL a tak stra\u0161n\u011b  moc. Bill zrudnul v obli\u010deji a bouchl p\u011bst\u00ed do baru. Nech\u00e1pal, pro\u010d mu ten podiv\u00edn tak stra\u0161n\u011b leze krkem. Nal\u00e9hav\u011b  zast\u00e9nal a vydal se ke stolu, kde se dvojice usadila.<\/p>\n<\/div>\n
„Co si d\u00e1te…“ zeptal se otr\u00e1ven\u011b, kdy\u017e se tam dobelhal, a sna\u017eil se ani na jednoho z nich nepod\u00edvat.<\/div>\n
„Jako barman bys m\u011bl b\u00fdt trochu vl\u00eddn\u011bj\u0161\u00ed. Vypad\u00e1\u0161 jako kysel\u00e1 okurka, a to na z\u00e1kazn\u00edky ur\u010dit\u011b dojem neud\u011bl\u00e1…“ zasm\u00e1l se Tom a pohladil Alexe po stehn\u011b. Bill siln\u011b stiskl zuby k sob\u011b a potichu zavr\u010del. Nucen\u011b se m\u00edrn\u011b usm\u00e1l a znovu se zeptal.<\/div>\n
„Tak co to bude?“ Tom se zasm\u00e1l, nadiktoval svou objedn\u00e1vku a dovr\u0161il ji nejdra\u017e\u0161\u00edm v\u00ednem, jak\u00e9 v podniku v\u016fbec bylo. D\u00edval se na Billa, jak si v\u0161echno pe\u010dliv\u011b zapisuje na pap\u00edrek a \u0161klebil se. Sj\u00ed\u017ed\u011bl Billa pohledem a neubr\u00e1nil se p\u00e1r oplzl\u00fdm \u00fasm\u011bv\u016fm. Alex se nep\u0159\u00edjemn\u011b zatv\u00e1\u0159il a trochu se zavrt\u011bl. Cht\u011bl Tomovu pozornost strhnout jen na sebe. Tom se zasm\u00e1l a zamlaskal. Bill u\u017e ten pohled nemohl vydr\u017eet. D\u011blalo se mu zle z pohledu na toho zelenook\u00e9ho skr\u010dka, kter\u00fd se tak ukrutn\u011b sna\u017eil strhnout v\u0161echnu Tomovu pozornost na sebe, a\u0165 to st\u00e1lo, co to st\u00e1lo.<\/p>\n<\/div>\n
„Pane bo\u017ee…“ zavr\u010del a chytil se za hlavu. Zhluboka d\u00fdchal a p\u0159ed o\u010dima m\u011bl \u010derno. S nechut\u00ed dod\u011blal oba drinky. Nemohl to vydr\u017eet. Nemohl se na ty dva d\u00edvat. Znechucen\u011b vzal oba drinky a pomalu je nesl ke stolu.<\/div>\n
„Pros\u00edm…“ \u0159ekl ti\u0161e a postavil je p\u0159ed chlapce. Tom se spokojen\u011b usm\u00e1l a sledoval Billova vzdaluj\u00edc\u00ed se z\u00e1da. Tenhle ve\u010der bude je\u0161t\u011b  jist\u011b zaj\u00edmav\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Nivian<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Nivian P\u0159eji kr\u00e1sn\u00e9  po\u010dten\u00ed \ud83d\ude42 Dal\u0161\u00edho r\u00e1na se Bill proudil dost brzo. Celou noc se p\u0159evaloval, budil a d\u00edval do zdi. Kdy\u017e  v\u010dera ve\u010der p\u0159i\u0161el dom\u016f, zmocnila se ho hrozn\u00e1 deprese. Odm\u00edtl matce \u0159\u00edct jedin\u00e9 slovo, a zapadl do pokoje, ze kter\u00e9ho u\u017e  nevy\u0161el.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[385],"tags":[],"class_list":["post-9573","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-integrum"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9573","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9573"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9573\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9573"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9573"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9573"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}