{"id":9593,"date":"2011-01-18T18:30:00","date_gmt":"2011-01-18T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9569"},"modified":"2011-01-18T18:30:00","modified_gmt":"2011-01-18T17:30:00","slug":"lutte-pour-l-amour-46","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/18\/lutte-pour-l-amour-46\/","title":{"rendered":"Lutte pour l’amour 46."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"355\"<\/div>\n
„Tomi, co se d\u011bje?“ Billova dla\u0148 m\u011b pohlad\u00ed po tv\u00e1\u0159i. Ustaran\u011b se na m\u011b d\u00edv\u00e1 a sna\u017e\u00ed se m\u011b p\u0159im\u011bt k odpov\u011bdi. Moje srdce vynech\u00e1v\u00e1 \u00fadery, hrdlo m\u00e1m sta\u017een\u00e9 strachem a boj\u00edm se, co bude n\u00e1sledovat. Wee. Violett. Do h\u00e1je! Tohle je fakt ironie osudu. V\u017edycky, kdy\u017e ji nejm\u00e9n\u011b \u010dek\u00e1m, tak se objev\u00ed. Nejprve v parku, te\u010f tohle. V cel\u00e9m m\u011bst\u011b je n\u011bkolik um\u011bleck\u00fdch \u0161kol, kde nab\u00edzej\u00ed kurzy pro ve\u0159ejnost. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee Wee n\u011bjak\u00e9 vede. Matn\u011b si vybavuji, \u017ee mi o tom kdysi n\u011bco \u0159\u00edkala. Ale ani ve snu by m\u011b nenapadlo, \u017ee to jsou zrovna tyhle, do nich\u017e se p\u0159ihl\u00e1sil br\u00e1\u0161ka. Kdybych j\u00e1 pitomec \u010detl pozorn\u011b, co mi Bill ukazoval, tak bych si jist\u011b jej\u00edho jm\u00e9na v\u0161iml a v\u010das mu to rozmluvil. Jen\u017ee jsem byl tak nad\u0161en\u00fd z toho, \u017ee se rozhodl p\u0159ihl\u00e1sit se a za\u010d\u00edt chodit opravdu mezi lidi, \u017ee jsem to nepova\u017eoval za d\u016fle\u017eit\u00e9. Te\u010f m\u00e1m, co jsem cht\u011bl!<\/p>\n<\/div>\n
„Mluvil jsi s n\u00ed?“ Hlesnu a kone\u010dn\u011b se jak\u017e tak\u017e vzpamatuji ze \u0161oku.<\/div>\n
„Ne, ona m\u011b ignorovala.“  \u010cokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di se zalesknou a obli\u010dej se st\u00e1hne do smutn\u00e9 grimasy. P\u0159esto\u017ee je to ode m\u011b hnusn\u011b sobeck\u00e9, jsem za tu ignoraci vd\u011b\u010dn\u00fd. Domn\u011bnka, \u017ee na ni Bill zapomn\u011bl, byla myln\u00e1. Po\u0159\u00e1d ji m\u00e1 v hlav\u011b. To pouto, co se mezi nimi vytvo\u0159ilo, st\u00e1le dr\u017e\u00ed, a\u010d jsem si myslel, \u017ee se mi je poda\u0159ilo zp\u0159etrhat. Mo\u017en\u00e1 u\u017e jen na slabounk\u00fdch pomysln\u00fdch nitk\u00e1ch, ale st\u00e1le jsou spojeni. I kdybych se sna\u017eil sebev\u00edc, stra\u0161\u00e1k v jej\u00ed podob\u011b tu po\u0159\u00e1d bude. Budu muset n\u011bco vymyslet a definitivn\u011b se j\u00ed zbavit. Byla moje kamar\u00e1dka, ano, n\u011bkolikr\u00e1t mi pomohla. Jen\u017ee nikdo pro m\u011b neznamen\u00e1 tolik jako Bill. Nem\u016f\u017eu o n\u011bj p\u0159ij\u00edt, a te\u010f u\u017e v\u016fbec ne. Nyn\u00ed m\u00e1m kone\u010dn\u011b n\u011bkoho, jeho\u017e jsem cel\u00fd \u017eivot hledal. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 by bylo lep\u0161\u00ed, kdyby sis na\u0161el jin\u00e9 kurzy.“ Navrhnu mu. Nesm\u00ed tam u\u017e v\u00edckr\u00e1t j\u00edt. Kde m\u00e1m jistotu, \u017ee ho bude p\u0159ehl\u00ed\u017eet i nad\u00e1le? Nesm\u00ed se u\u017e v\u00edckr\u00e1t vid\u011bt, a u\u017e v\u016fbec ne spolu mluvit.<\/div>\n
„Ne, p\u016fjdu tam.“ Zavrt\u00ed hlavou. „Bav\u00ed m\u011b to.“<\/div>\n
„Billi, rozru\u0161uje t\u011b to. Vid\u00edm to na tob\u011b.“ A te\u010f je ot\u00e1zka, kdo z n\u00e1s dvou je rozhozen\u00fd v\u00edc. Jestli Bill, kter\u00fd nech\u00e1pe, pro\u010d ho kamar\u00e1dka ignoruje, nebo j\u00e1, kter\u00fd m\u00e1m strach, \u017ee v\u0161echna ta pravda, kterou jsem poh\u0159bil, vypluje napovrch? Mo\u017enost dv\u011b bude spr\u00e1vn\u00e1.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 tam mus\u00edm.“<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161.“ Nam\u00edtnu. Ne, nemus\u00ed, to nen\u00ed spr\u00e1vn\u00fd v\u00fdraz. Nesm\u00ed je p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed. „Najdu ti lep\u0161\u00ed kurzy. Hned te\u010f se na to spolu pod\u00edv\u00e1me.“ Vstanu za \u00fa\u010delem don\u00e9st laptop a za\u010d\u00edt mu hledat n\u011bco jin\u00e9ho. I kdyby to st\u00e1lo majlant! Po\u0159\u00e1d lep\u0161\u00ed p\u0159ij\u00edt o posledn\u00ed \u00faspory ne\u017e o Billa. Rad\u0161i budu hladov\u011bt, ne\u017e \u017e\u00edt bez n\u011bho.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale j\u00e1 jinam nechci.“ Zalo\u017e\u00ed si ruce na prsou. Bo\u017ee, pro\u010d je tak pali\u010dat\u00fd? O co mu jde? Je jedno, kam bude chodit. V\u0161ude se u\u010d\u00ed to stejn\u00e9. Akor\u00e1t n\u011bkde za to cht\u011bj\u00ed m\u00ed\u0148 a jinde v\u00edc. Rozd\u00edl je akor\u00e1t v cen\u011b, v ni\u010dem jin\u00e9m. Ov\u0161em h\u00e1dat se s n\u00edm nem\u016f\u017eu, mohl by za\u010d\u00edt n\u011bco tu\u0161it.<\/div>\n
„O co ti jde?“ Ne\u0159\u00edkal jsem to? Podez\u0159\u00edvav\u011b p\u0159imhou\u0159\u00ed o\u010di a d\u016fkladn\u011b si m\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Mn\u011b?“ Zept\u00e1m se jak naprost\u00fd idiot. Tak si te\u010f ostatn\u011b i p\u0159ipad\u00e1m. „O to, \u017ee jsi vystresovan\u00fd, a proto si mysl\u00edm, \u017ee by nebylo dvakr\u00e1t mou\u2026“<\/div>\n
„Chci tam a p\u016fjdu tam.“  \u0158ekne takov\u00fdm t\u00f3nem, \u017ee nen\u00ed mo\u017eno pochybovat o tom, \u017ee je odhodlan\u00fd nav\u0161t\u011bvovat ty zatracen\u00e9 kurzy d\u00e1l a \u017ee mu to nerozmluv\u00edm, i kdybych se sna\u017eil sebev\u00edc. Nikoliv v\u0161ak kv\u016fli tomu, \u017ee jsou zaplacen\u00e9, n\u00fdbr\u017e kv\u016fli Wee samotn\u00e9. To nesm\u00edm p\u0159ipustit!<\/p>\n<\/div>\n
„Anebo v\u00ed\u0161 co?“ Vzpomenu si na n\u011bco, co se m\u016f\u017ee st\u00e1t mou sp\u00e1sou. „M\u00e1m pro tebe je\u0161t\u011b n\u011bco lep\u0161\u00edho. Byl jsem v jedn\u00e9 \u0161kole a domluvil se s \u0159editelkou. Hned te\u010f j\u00ed m\u016f\u017eu zavolat a dohodnout se, kdy se tam zastav\u00edme.“<\/div>\n
 „Tome!“ Vyk\u0159ikne Bill a pohor\u0161en\u011b pot\u0159ese hlavou. A sakra, n\u011bco jsem nedomyslel. „\u0158ekl jsem ti, \u017ee na \u0161kolu nechci. Prosil jsem t\u011b, abys nic ned\u011blal, a ty za m\u00fdmi z\u00e1dy n\u011bco domlouv\u00e1\u0161. Pro\u010d nerespektuje\u0161, co chci j\u00e1?!“<\/div>\n
„Myslel jsem to dob\u0159e.“ Br\u00e1n\u00edm se. O\u010dividn\u011b jsem ho na\u0161tval. Mra\u010d\u00ed se, odm\u00edt\u00e1 se na m\u011b pod\u00edvat a prsty poklep\u00e1v\u00e1 do op\u011br\u00e1tek voz\u00edku.<\/div>\n
„J\u00e1 ti v\u011b\u0159\u00edm, ale tady jde o princip. Necht\u011bl jsem, abys n\u011bco podnikal. \u017d\u00e1dal jsem t\u011b, abys vzal v potaz, co chci j\u00e1, a ty jsi p\u0159esto ud\u011blal prav\u00fd opak.“<\/div>\n
„Chci pro tebe jen to nejlep\u0161\u00ed,“ kleknu si p\u0159ed n\u011bj, dlan\u011bmi p\u0159ejedu po jeho stehnech a po chv\u00edli jimi spo\u010dinu na jeho boc\u00edch. „Zlob\u00ed\u0161 se na m\u011b?“<\/div>\n
„Jo.“ Prskne a nakr\u010d\u00ed nos.<\/div>\n
„Moc?“ P\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm sv\u016fj obli\u010dej k jeho, ot\u0159u se mu nosem o tv\u00e1\u0159. Jak sametov\u011b jemn\u00e1 je a jak n\u00e1dhern\u011b von\u00ed! Om\u00e1men\u011b p\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka jako poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsem mu takhle blizou\u010dko.<\/div>\n
„Hm,“ zamru\u010d\u00ed a lehounce m\u011b pol\u00edb\u00ed. Pa\u017ee se mi ovinou kolem \u0161\u00edje, a kdy\u017e se pln\u00e9 rty odd\u00e1l\u00ed od m\u00fdch \u00fast, za\u0161eptaj\u00ed: „Zmetku.“  <\/div>\n
Oba dva se zasm\u011bjeme, jeliko\u017e  v\u00edme, co t\u00edm cht\u011bl \u0159\u00edci. \u017de ho \u0161tvu, nebo\u0165 s takovou mu nevydr\u017e\u00ed vztek moc dlouho. Av\u0161ak stejn\u011b jako se ve stejnou chv\u00edli z na\u0161ich hrdel ozval pobaven\u00fd sm\u00edch, v ten sam\u00fd moment v\u00fdrazy na\u0161ich tv\u00e1\u0159\u00ed zv\u00e1\u017en\u00ed. O kous\u00ednek se odsunu, abych si ten mal\u00fd z\u00e1zrak, jen\u017e st\u00e1le dr\u017e\u00edm ve sv\u00fdch dlan\u00edch a kter\u00fd odm\u00edt\u00e1m pustit, mohl prohl\u00e9dnout. Je podivuhodn\u00e9, \u017ee na n\u011bm poka\u017ed\u00e9 najdu n\u011bco nov\u00e9ho, fascinuj\u00edc\u00edho, p\u0159esto\u017ee na n\u011bj z\u00edr\u00e1m nep\u0159etr\u017eit\u011b a \u010dlov\u011bk by se domn\u00edval, \u017ee jej zn\u00e1m v\u00edc ne\u017e dokonale. Omyl. Denn\u011b objev\u00edm n\u011bco, co jsem prve nezpozoroval. A kdy\u017e se tak stane, s\u00e1m sebe se pt\u00e1m, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee jsem si toho je\u0161t\u011b nev\u0161imnul.  <\/div>\n
„Hele, kdy\u017e se tak kr\u00e1sn\u011b star\u00e1\u0161 o moji budoucnost,“ \u0159ekne u\u017e sm\u00ed\u0159liv\u011bj\u0161\u00edm t\u00f3nem, „tak by m\u011b zaj\u00edmalo, jestli takhle db\u00e1\u0161 i o svoji?“<\/div>\n
„Moje minulost, p\u0159\u00edtomnost i budoucnost jsi ty.“ Pronesu naprosto v\u00e1\u017en\u011b. P\u0159esn\u011b tak to tak\u00e9 vid\u00edm. M\u016fj \u017eivot je jeho \u017eivot. Naklon\u00edm se pro dal\u0161\u00ed polibek, ale jeho dla\u0148 m\u011b zadr\u017e\u00ed. Pro\u010d te\u010f mus\u00edme n\u011bco \u0159e\u0161it?<\/div>\n
„Co kdybys tam zavolal?“ Dal\u0161\u00ed ot\u00e1zka na sebe nenech\u00e1 dlouho \u010dekat.<\/div>\n
„Zavol\u00e1m.“ Odbudu jej horliv\u011b p\u0159ikyvuj\u00edc a op\u011bt se pokus\u00edm spojit s n\u00edm rty. Sice nev\u00edm, kam m\u00e1m zavolat, ale kdy\u017e mu to odsouhlas\u00edm, d\u00e1 pokoj a budeme se moci v\u011bnovat mnohem p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00edm v\u011bcem.<\/div>\n
„M\u011b po\u0159\u00e1d n\u011bkam strk\u00e1\u0161 a s\u00e1m nic. Takhle by to ne\u0161lo.“ Vzty\u010d\u00ed ukazov\u00e1\u010dek a tv\u00e1\u0159\u00ed se u toho smrteln\u011b v\u00e1\u017en\u011b. Sice mi cukaj\u00ed koutky, proto\u017ee mi p\u0159ijde hrozn\u011b roztomil\u00fd, ale pokus\u00edm se ovl\u00e1dnout a neza\u010d\u00edt se sm\u00e1t. „Krom\u011b toho, s\u00e1m jsi \u0159\u00edkal, \u017ee jestli\u2026“<\/div>\n
„Zavol\u00e1m tam. Hned z\u00edtra.“ Sl\u00edb\u00edm, jen\u017ee Billovi to nesta\u010d\u00ed. Uk\u00e1\u017ee prstem na telefon povaluj\u00edc\u00ed se na stolku a jeho v\u00fdraz mluv\u00ed za v\u0161e. Cht\u011b necht\u011b se zvednu, proto\u017ee jinak m\u011b nenech\u00e1 na pokoji, dojdu si pro mobil. Z ledni\u010dky strhnu telefonn\u00ed \u010d\u00edslo a vy\u0165uk\u00e1m je. Bill mi nazna\u010d\u00ed, \u017ee dr\u017e\u00ed p\u011bsti a povzbudiv\u011b na m\u011b mrkne, kdy\u017e si p\u0159ikl\u00e1d\u00e1m telefon k uchu.  <\/div>\n
„Dobr\u00fd den, u telefonu Tom Kaulitz. Narazil jsem na internetu na to, \u017ee hled\u00e1te n\u011bkoho\u2026 Ano, p\u0159esn\u011b to m\u00e1m na mysli.“ P\u0159ikyvuji a pochoduji z m\u00edsta na m\u00edsto. Bill zv\u011bdav\u011b natahuje krk a neunikne mi, \u017ee st\u00e1le tiskne ruce v p\u011bst. „Ne, nepos\u00edlal. J\u00e1 jsem jaksi\u2026 Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee bych mohl. Naprosto mi to vyhovuje. Ano\u2026 Nezapomenu. Mnohokr\u00e1t v\u00e1m d\u011bkuji. Nashledanou.“<\/div>\n
„Tak? No, d\u011blej, nenap\u00ednej!“ Pob\u00edz\u00ed m\u011b, kdy\u017e zav\u011bs\u00edm. Sakra, to byl fofr.<\/div>\n
„Ty jo, hned v\u011bd\u011bli, pro\u010d vol\u00e1m.“ Pobaven\u011b se zasm\u011bji a polo\u017e\u00edm mobil zp\u011bt na st\u016fl. „M\u00e1m se dostavit p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden ve \u010dtvrtek na pohovor.“<\/div>\n
„A co je\u0161t\u011b \u0159\u00edkali?“<\/div>\n
„Jo, cht\u011bla v\u011bd\u011bt, jestli jsem u\u017e pos\u00edlal \u017e\u00e1dost a \u017eivotopis. Ale pr\u00fd ho m\u00e1m don\u00e9st s sebou.“ Pokr\u010d\u00edm rameny. „Spokojen\u00fd?“ Kleknu si zp\u011bt p\u0159ed n\u011bj.<\/div>\n
„Naprosto.“ Potvrd\u00ed sv\u00e1 slova d\u016frazn\u00fdm p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm a usm\u011bje se. Aby nebyl! Zase dos\u00e1hl sv\u00e9ho. Jako ostatn\u011b v\u017edycky. V\u017edy\u0165 i m\u011b, o kom snil a u koho ani nedoufal, \u017ee bude jednoho dne skute\u010dn\u011b jeho, dostal. Zpo\u010d\u00e1tku jsem s n\u00edm byl jen ze strachu, \u017ee bych o n\u011bj p\u0159i\u0161el. Dnes je to jinak. Ani nev\u00edm, kdy jsem na n\u011bj za\u010dal pohl\u00ed\u017eet jinak, a kdy p\u0159e\u0161la bratrsk\u00e1 l\u00e1ska v l\u00e1sku mileneckou. V\u0161ak je to jedno! Moje srdce zaho\u0159elo l\u00e1skou k n\u011bmu, kter\u00e1 ze dne na den s\u00edl\u00ed.<\/div>\n
„Pokud to dostanu, tak za\u010dneme hledat byt.“ <\/div>\n
„Ov\u0161em nejprve mus\u00ed\u0161 p\u0159esv\u011bd\u010dit na\u0161i drahou matku.“ Zvoniv\u011b se zasm\u011bje a drcne do m\u011b. To bude taky o\u0159\u00ed\u0161ek, ale co. Svolila k tomu, abych si ho k sob\u011b vzal, k tomuhle ji ukec\u00e1m taky. Jsme dosp\u011bl\u00ed? Jsme. Sice d\u00e1m krk na to, \u017ee n\u00e1s bude st\u00e1le kontrolovat, jestli jsme \u017eiv\u00ed a zdrav\u00ed, ale \u010dasem si zvykne.<\/p>\n<\/div>\n
Podruh\u00e9 jsem to j\u00e1, kdo pol\u00edb\u00ed toho druh\u00e9ho. Pohr\u00e1v\u00e1m si s jeho rty a v okam\u017eiku, kdy Bill pootev\u0159e \u00fasta, vyu\u017eiji toho a jazykem vpluji dovnit\u0159. Boj o p\u0159evahu, kter\u00fd spolu sv\u00e1d\u00edme, nakonec vyhraji j\u00e1. Levou ruku zabo\u0159\u00edm do havran\u00edch vlas\u016f a p\u0159it\u00e1hnu si jej v\u00edc k sob\u011b, abych mohl polibek prohloubit. Kdy\u017e uc\u00edt\u00edm jeho dla\u0148 na krku, a to jak si m\u011b k sob\u011b t\u00e1hne, bleskne mi hlavou ‚A je po vzteku.‘. Stejn\u011b tyhle na\u0161e mal\u00e9 h\u00e1dky m\u00e1m r\u00e1d, m\u016f\u017eu si pak Billa udob\u0159ovat, a zp\u016fsob, kter\u00fd vol\u00edm nej\u010dast\u011bji, se l\u00edb\u00ed, h\u00e1d\u00e1m, n\u00e1m ob\u011bma. Bylo mi jasn\u00e9, \u017ee za\u010dne hudrovat, kdy\u017e p\u0159ijde \u0159e\u010d na \u0161kolu, ale stejn\u011b tak jsem si byl jist\u00fd, \u017ee ho to brzy p\u0159ejde. Zas takov\u00fd h\u0159\u00edch jsem nesp\u00e1chal. Oba v\u00edme, \u017ee jsem to myslel dob\u0159e. Je v\u0161ak n\u011bco, co v\u00edm, \u017ee by mi Bill neodpustil nikdy, a to „n\u011bco“ se prost\u011b st\u00e1t nesm\u00ed!  <\/div>\n
***<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
 Zvoniv\u00fd sm\u00edch m\u011b vyru\u0161\u00ed od p\u0159em\u00edt\u00e1n\u00ed. Teprve kdy\u017e p\u0159estanu hypnotizovat rub\u00ednovou tekutinu ve sklence a pod\u00edv\u00e1m se na sm\u011bj\u00edc\u00edho se bratra, dojde mi, \u017ee jsem se zase zahloubal do sv\u00fdch my\u0161lenek. Tentokr\u00e1t jsem si p\u0159edstavoval moji a jeho budoucnost. My dva. Spolu. Nav\u017edy. Jestli dostanu tu pr\u00e1ci, v\u0161echno se zm\u011bn\u00ed. Budeme spole\u010dn\u011b za\u0159izovat n\u00e1\u0161 byt. N\u00e1\u0161. To slovo zn\u00ed tak kr\u00e1sn\u011b. Tohle je m\u016fj byt, ale ten nov\u00fd bude n\u00e1s obou.  <\/div>\n
Napiji se v\u00edna, chvilku jej p\u0159evaluji na jazyku a nakonec je pomalinku polknu. Zahled\u00edm se znovu na Billa. Je n\u00e1dhern\u00fd. Nikdy jsem nevid\u011bl nic kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho, ne\u017e je on. Dlouh\u00e9 minuty si prohl\u00ed\u017e\u00edm obli\u010dej bez jedin\u00e9 vady, o\u010dima pomalu p\u0159ejdu k jeho \u0161t\u00edhl\u00e9 \u0161\u00edji. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed spat\u0159\u00edm, jak pozved\u00e1v\u00e1 sklenku k \u00fast\u016fm, svla\u017e\u00ed v n\u00ed rty a vz\u00e1p\u011bt\u00ed je smysln\u011b ol\u00edzne. Ti\u0161e vydechnu a pro sebe se pousm\u011bji. Pohledem jedu n\u00ed\u017ee p\u0159es jeho chlapeck\u00fd hrudn\u00edk, b\u0159\u00ed\u0161ko a\u017e k noh\u00e1m a zase zp\u011bt. Se zatajen\u00fdm dechem p\u0159ihl\u00ed\u017e\u00edm tomu, jak se Bill sv\u00fdmi \u0161t\u00edhl\u00fdmi prsty pohlad\u00ed na krku. Poleje m\u011b horko a nejsem schopn\u00fd \u0159\u00edct, zda sp\u00ed\u0161e kv\u016fli alkoholu v krvi nebo bl\u00edzkosti Billa. Dopiji zbytek v\u00edna a sklenku odlo\u017e\u00edm na no\u010dn\u00ed stolek. Pomalou\u010dku se p\u0159isunu k n\u011bmu a nosem zavad\u00edm o jeho tv\u00e1\u0159. Ucukne.  <\/div>\n
„Tome,“ zabru\u010d\u00ed a n\u00e1sledn\u011b mi vytkne: „Ty se ned\u00edv\u00e1\u0161!“ Dot\u010den\u011b uk\u00e1\u017ee na notebook ve sv\u00e9m kl\u00edn\u011b, na n\u011bm\u017e m\u00e1 pu\u0161t\u011bn\u00fd film. V\u016fbec netu\u0161\u00edm, na co se d\u00edv\u00e1me. Nezaregistroval jsem ani minutu z d\u011bje. Hled\u00edc mu do o\u010d\u00ed, od n\u011bj vezmu sklenici a postav\u00edm ji vedle moj\u00ed. Oto\u010d\u00edm se zp\u011bt k n\u011bmu, zaklapnu laptop a v rukou s n\u00edm vstanu. T\u011bk\u00e1m o\u010dima kolem sebe a uva\u017euji, kam s n\u00edm. Nakonec ho polo\u017e\u00edm na zem ke sk\u0159\u00edni. Stejn\u011b je jedno, kam ho d\u00e1m. Po kolenou p\u0159elezu zp\u011bt k Billovi, p\u00e1r vte\u0159in si jej jen prohl\u00ed\u017e\u00edm, ale pak se za\u010dnu p\u0159ibli\u017eovat. Ovinu mu pa\u017ei kolem pasu a p\u0159ivinu si jej v\u00edc k sob\u011b. Bill m\u011b s nepatrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem pohlad\u00ed po tv\u00e1\u0159i a nat\u00e1hne se ke mn\u011b pro polibek. Povystr\u010d\u00ed \u0161pi\u010dku jazyka, p\u0159ejede j\u00ed po spodn\u00edm rtu a n\u00e1sledn\u011b vpluje do m\u00fdch m\u00edrn\u011b pootev\u0159en\u00fdch \u00fast. Velmi n\u011b\u017en\u011b a pomalu m\u011b pol\u00edb\u00ed a nep\u0159est\u00e1v\u00e1 m\u011b dlan\u00ed hladit ve vlasech.  <\/div>\n
Bez jedin\u00e9ho slova jej za\u010dnu pokl\u00e1dat. Nic nenam\u00edt\u00e1. C\u00edt\u00edm, jak se m\u00edrn\u011b zachv\u011bje, kdy\u017e se kone\u010dky prst\u016f dotknu jeho b\u0159\u00ed\u0161ka. Jeho k\u016f\u017ee je sametov\u011b jemn\u00e1 a hork\u00e1. Na\u0161e zpo\u010d\u00e1tku opatrn\u00e9 a n\u011b\u017en\u00e9 polibky jsou ka\u017edou vte\u0159inou dychtiv\u011bj\u0161\u00ed. Dla\u0148 vsunu pod lem tri\u010dka a m\u00ed\u0159\u00edm v\u00fd\u0161 k jeho hrudn\u00edku. Bill nez\u016fst\u00e1v\u00e1 pozadu. P\u0159estane mi dlan\u011bmi krou\u017eit po z\u00e1dech, zatah\u00e1 za moje ob\u0159\u00ed triko a n\u00e1sledn\u011b mi je p\u0159et\u00e1hne p\u0159es hlavu. Rukama se dotkne rozp\u00e1len\u00e9 k\u016f\u017ee na m\u00e9 hrudi, ji\u017e doslova hlt\u00e1 o\u010dima. Vzhl\u00e9dne ke mn\u011b, a kdy\u017e zaregistruje, \u017ee jej nep\u0159est\u00e1v\u00e1m sledovat, s hranou nevinnost\u00ed se pousm\u011bje. Sklon\u00edm se zp\u011bt k n\u011bmu, zlehka jej h\u0159betem ruky pohlad\u00edm po tv\u00e1\u0159i a vrhnu se na jeho \u00fasta. P\u0159es jeho boky sklouznu k zade\u010dku, jej\u017e pohlad\u00edm a stisknu. Billovy dlan\u011b se ocitnou zp\u011bt na m\u00fdch z\u00e1dech, po nich\u017e sm\u011b\u0159uj\u00ed n\u00ed\u017e a n\u00ed\u017e k lemu trenek. P\u0159estanu jej l\u00edbat, rty se p\u0159isaji k \u0161\u00edji a za\u010dnu jemn\u011b s\u00e1t a skous\u00e1vat tenkou k\u016f\u017ei. Bill tlumen\u011b vydechne.<\/div>\n
Bez okolk\u016f jej zbav\u00edm tri\u010dka. N\u011bkolik okam\u017eik\u016f si fascinovan\u011b prohl\u00ed\u017e\u00edm jeho chlapeckou hru\u010f. Na\u010de\u017e se osm\u011bl\u00edm a zlehka se o ni ot\u0159u \u00fasty, p\u0159i\u010dem\u017e mu rukama hn\u011btu boky. Bill nade mnou spokojen\u011b p\u0159ede. Vr\u00e1t\u00edm se zp\u011bt k n\u011bmu kr\u00e1tce jej l\u00edbnu na rty. Za \u0161\u00edji si m\u011b p\u0159it\u00e1hne bl\u00ed\u017ee k sob\u011b a prohloub\u00ed polibek.<\/p>\n<\/div>\n
Tou\u017eebn\u011b mu zast\u00e9n\u00e1m do ucha, kdy\u017e \u0161t\u00edhl\u00e1 dla\u0148 vpluje pod l\u00e1tku m\u00fdch trenek a dotkne se m\u00e9ho tvrdnouc\u00edho penisu. Bill se do polibku pousm\u011bje a pohlad\u00ed m\u011b po cel\u00e9 d\u00e9lce. Kdy\u017e se dlouh\u00e9 prsty za\u010dnou ovinovat kolem m\u00e9ho mu\u017estv\u00ed, zavzdych\u00e1m a naklon\u00edm se k jeho uchu, kter\u00e9 nejprve ol\u00edznu a zast\u0159en\u00fdm hlasem do n\u011bj za\u0161ept\u00e1m: „Chci t\u011b\u2026 bo\u017ee, tak moc t\u011b chci\u2026“<\/div>\n
„Co?“ Bill se ode m\u011b odt\u00e1hne a p\u0159estane v lask\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Dovol mi to, pros\u00edm\u2026“<\/div>\n
„Tome\u2026“ 
„Slibuji, \u017ee budu n\u011b\u017en\u00fd. Nikdy bych ti neubl\u00ed\u017eil.“ \u0158eknu mu konej\u0161iv\u00fdm t\u00f3nem s pohledem up\u0159en\u00fdm do jeho roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdch o\u010d\u00ed. Nikdy bych mu nezp\u016fsobil bolest. Ch\u00e1pu jeho strach, je to pro n\u011bj poprv\u00e9<\/div>\n
„J\u00e1 nechci,“ zap\u0159e dla\u0148 o moje rameno a zabr\u00e1n\u00ed mi pol\u00edbit jej. „Je\u0161t\u011b ne.“ Odval\u00edm se z n\u011bj, posad\u00edm se a po\u0161kr\u00e1bu se na hlav\u011b. Dotaz, na n\u011bj\u017e \u010dek\u00e1m, zazn\u00ed p\u00e1r vte\u0159in na to: „Ty se zlob\u00ed\u0161, \u017ee jo?“<\/div>\n
„Ale nezlob\u00edm.“ Pokus\u00edm se o \u00fasm\u011bv a vstanu.<\/div>\n
„Tak kam jde\u0161?“<\/div>\n
„Hned se za tebou vr\u00e1t\u00edm.“ Vezmu tak\u0159ka pr\u00e1zdnou l\u00e1hev od v\u00edna, ji\u017e hodl\u00e1m pou\u017e\u00edt jako z\u00e1minku pro to, aby mohl opustit m\u00edstnost. Mus\u00edm to j\u00edt rozchodit, jinou mo\u017enost nem\u00e1m. Nutit ho nebudu a n\u00e1sil\u00edm si jej u\u017e v\u016fbec nevezmu. „Holt m\u00e1\u0161 sm\u016flu, k\u00e1mo.“ Pronesu s pohledem up\u0159en\u00fdm na sv\u016fj rozkrok, sklenici postav\u00edm na linku a n\u00e1sledn\u011b zam\u00ed\u0159\u00ed m\u00e9 kroky do koupelny.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betareaed: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay „Tomi, co se d\u011bje?“ Billova dla\u0148 m\u011b pohlad\u00ed po tv\u00e1\u0159i. Ustaran\u011b se na m\u011b d\u00edv\u00e1 a sna\u017e\u00ed se m\u011b p\u0159im\u011bt k odpov\u011bdi. Moje srdce vynech\u00e1v\u00e1 \u00fadery, hrdlo m\u00e1m sta\u017een\u00e9 strachem a boj\u00edm se, co bude n\u00e1sledovat. Wee. Violett. Do h\u00e1je! Tohle<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[299],"tags":[],"class_list":["post-9593","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lutte-pour-l-amour"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9593","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9593"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9593\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9593"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9593"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9593"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}