{"id":9612,"date":"2011-01-16T18:00:00","date_gmt":"2011-01-16T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9588"},"modified":"2011-01-16T18:00:00","modified_gmt":"2011-01-16T17:00:00","slug":"nad-stadem-koni-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/16\/nad-stadem-koni-11\/","title":{"rendered":"Nad st\u00e1dem kon\u00ed 11."},"content":{"rendered":"
autor: Mishka<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"477\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bylo u\u017e pozd\u011b ve\u010der a j\u00e1 sed\u011bl na gau\u010di v ob\u00fdv\u00e1ku, zachumlan\u00fd do deky a jen tak jsem sledoval pohas\u00ednaj\u00edc\u00ed plam\u00ednek v krbu. T\u00e1ta byl stejn\u011b zase pry\u010d a j\u00e1 jsem byl po dne\u0161n\u00ed lekci na koni dost unaven\u00fd. N\u011bjak se n\u00e1m to s Tomem dneska prot\u00e1hlo, kdy\u017e se mi sna\u017eil vysv\u011btlit, jak m\u00e1m p\u0159i klusu vysed\u00e1vat. Stejn\u011b jsem to n\u011bjak nepochopil, tak\u017ee to nakonec vzdal. D\u00edky m\u011b m\u011bl ov\u0161em pr\u00e1ci je\u0161t\u011b te\u010f ve\u010der.<\/div>\n
Dlouze jsem si z\u00edvl a je\u0161t\u011b v\u00edc se zachumlal do tepl\u00e9 deky. U\u017e se mi zav\u00edraly o\u010di, ale po\u0159\u00e1d se mi n\u011bjak necht\u011blo j\u00edt do svoj\u00ed postele. Z m\u00e9ho rozm\u00fd\u0161len\u00ed o tom, jestli p\u0159ece jen p\u016fjdu sp\u00e1t nebo je\u0161t\u011b ne, m\u011b probralo tlumen\u00e9 klapnut\u00ed dve\u0159\u00ed a n\u00e1sledn\u00e9 kroky, kter\u00e9 m\u00ed\u0159ily jak jinak ne\u017e do ob\u00fdv\u00e1ku.<\/p>\n<\/div>\n
„Ty je\u0161t\u011b nesp\u00ed\u0161?“ zeptal se Tom. Oto\u010dil jsem se na n\u011bj a spat\u0159il ho, jak si s m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem svl\u00e9k\u00e1 svou tlustou mikinu a pomalu jde ke mn\u011b.<\/div>\n
„Chce\u0161 ke mn\u011b?“ zeptal jsem se a nevinn\u011b zamrkal \u0159asami, nadzved\u00e1vaj\u00edc svou zah\u0159\u00e1tou deku.<\/div>\n
„No kdy\u017e m\u011b k sob\u011b pust\u00ed\u0161…“ pokr\u010dil rameny a v m\u017eiku byl u m\u011b. Okam\u017eit\u011b jsem se k n\u011bmu p\u0159itulil. Spokojen\u011b jsem vydechl do jeho tri\u010dka, kter\u00e9 von\u011blo senem a ko\u0148mi.<\/div>\n
N\u00e1\u0161 vztah se dost zm\u011bnil. To, \u017ee jsme se k sob\u011b tulili, obj\u00edmali se a n\u011bkdy se i l\u00edbali, bylo tak n\u011bjak norm\u00e1ln\u00ed. Ale ani jeden z n\u00e1s si necht\u011bl p\u0159iznat, \u017ee je mezi n\u00e1mi n\u011bco v\u00edc ne\u017e kamar\u00e1dstv\u00ed. Jen\u017ee to bylo \u00fapln\u011b absurdn\u00ed.<\/div>\n
\n
„Tome… Asi bychom si m\u011bli promluvit,“ \u0161eptl jsem do ticha, kter\u00e9 ru\u0161ilo jen ob\u010dasn\u00e9 zaprask\u00e1n\u00ed skom\u00edraj\u00edc\u00edho plam\u00ednku.<\/div>\n
„O \u010dem?“ zeptal se, jeho hlas byl tlumen\u00fd, jak m\u011bl tv\u00e1\u0159 zabo\u0159enou v m\u00fdch vlasech.<\/div>\n
„O tom, co bude d\u00e1l,“ povzdechl jsem si. Tom se ode m\u011b lehce odt\u00e1hl a moji tv\u00e1\u0159 si nato\u010dil tak, abychom si hled\u011bli do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Co by m\u011blo b\u00fdt d\u00e1l?“ zeptal se nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
„Tome… tohle nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed,“ konstatoval jsem.<\/div>\n
„Co nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed?“ M\u011bl jsem chu\u0165 ho pra\u0161tit. Nev\u00edm, jestli je tak blbej nebo mi to d\u011blal schv\u00e1ln\u011b, ale tohle bylo na te\u010dku.<\/div>\n
„To, jak se k sob\u011b chov\u00e1me,“ prskl jsem na n\u011bj tak trochu prud\u010deji, ne\u017e jsem zam\u00fd\u0161lel. Tom jenom pok\u00fdval hlavou.<\/div>\n
„Tak\u017ee op\u011bt budeme rozeb\u00edrat n\u00e1\u0161 vztah?“ zeptal se otr\u00e1ven\u011b.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak.“ Ujistil jsem ho v tom, \u017ee se nem\u00fdl\u00ed.  <\/div>\n
Tom na m\u011b jen chv\u00edli koukal a nic ne\u0159\u00edkal. Za\u010d\u00ednal jsem z toho b\u00fdt nesv\u016fj. On m\u011b  ale lehce pohladil po tv\u00e1\u0159i a p\u0159it\u00e1hl si m\u011b bl\u00ed\u017e k sob\u011b. Sv\u00e9 rty p\u0159itiskl na moje \u00fasta a za\u010dal m\u011b n\u011b\u017en\u011b a pomalu l\u00edbat. Za\u010dal jsem v jeho n\u00e1ru\u010di \u00fapln\u011b rozt\u00e1vat. Nechal jsem jeho jazyk prozkoum\u00e1vat moje \u00fasta, nechal jsem jeho ruce hladit m\u00e9 boky a nechal jsem zase ty sv\u00e9 klouzat po jeho z\u00e1dech. Tou\u017eil jsem, aby tohle nikdy neskon\u010dilo. Byl to tak kr\u00e1sn\u00fd okam\u017eik. Stejn\u011b jsme se ale od sebe museli odtrhnout.<\/div>\n
„Sta\u010d\u00ed ti tohle jako odpov\u011b\u010f?“ zeptal se zast\u0159en\u00fdm hlasem. Jen jsem p\u0159ik\u00fdvl. Tom m\u011b pevn\u011b objal a j\u00e1 jsem se k n\u011bmu stulil. Obli\u010dej jsem zabo\u0159il mezi jeho krk a rameno a vychutn\u00e1val si ten kr\u00e1sn\u00fd pocit. Pocit, \u017ee nejsem s\u00e1m. \u017de m\u00e1m vedle sebe n\u011bkoho, kdo m\u011b bude chr\u00e1nit. N\u011bkoho, komu m\u016f\u017eu v\u011b\u0159it a kdo bude v\u011b\u0159it m\u011b. N\u011bkoho, kdo m\u011b bude m\u00edt r\u00e1d.<\/p>\n<\/div>\n
*** *** ***<\/p>\n<\/div>\n
„Bille… Bille…“  sly\u0161el jsem n\u011b\u010d\u00ed hlas. Zn\u011blo to jako z velk\u00e9 d\u00e1lky. Nespokojen\u011b jsem zamru\u010del a p\u0159eto\u010dil se na druh\u00fd bok. Nech\u00e1pal jsem, pro\u010d m\u011b zase n\u011bkdo bud\u00ed z m\u00e9ho klidn\u00e9ho a spokojen\u00e9ho sp\u00e1nku. „No tak, Bille. Vst\u00e1vej u\u017e. Je v\u00edkend, snad ho nechce\u0161 celej prospat…“ Te\u010f u\u017e jsem ten hlas rozezn\u00e1val. Byl to Tom. S n\u00e1mahou jsem otev\u0159el jedno oko, ale hned jsem ho pod n\u00e1porem ostr\u00e9ho sv\u011btla zase zav\u0159el.<\/div>\n
„On je v\u00edkend?“ zamumlal jsem rozespale. Sotva mi bylo rozum\u011bt.<\/div>\n
„Jo. A je p\u0159esn\u011b 11:59. To znamen\u00e1, \u017ee za minutu je prav\u00fd poledne a ty je\u0161t\u011b sp\u00ed\u0161?“ \u0159ekl Tom k\u00e1rav\u011b, v jeho hlase bylo v\u0161ak zn\u00e1t pobaven\u00ed.<\/div>\n
„Hm. No a? M\u00e1m na to pr\u00e1vo,“ \u0159ekl jsem um\u00edn\u011bn\u011b a pe\u0159inu si p\u0159et\u00e1hl p\u0159es hlavu. Hned mi ale byla nemilosrdn\u011b sta\u017eena zp\u00e1tky. Chvilku bylo ticho, z \u010deho\u017e jsem usoudil, \u017ee by m\u011b Tom mohl nechat je\u0161t\u011b chvilku sp\u00e1t, ale potom jsem uc\u00edtil dotek jeho rt\u016f na t\u011bch m\u00fdch, co\u017e m\u011b samoz\u0159ejm\u011b dokonale probudilo. Prudce jsem otev\u0159el o\u010di a potkal se s pohledem t\u011bch jeho, ve kter\u00fdch se zra\u010dilo pobaven\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„\u0160\u00edpkov\u00e1 R\u016f\u017eenka se n\u00e1m probudila,“ zasm\u00e1l se, kdy\u017e se ode m\u011b odt\u00e1hl.<\/div>\n
„Nejsem \u017e\u00e1dn\u00e1 hnusn\u00e1 R\u016f\u017eena. A nav\u00edc t\u011b nem\u00e1m r\u00e1d, proto\u017ee jsi m\u011b vzbudil,“ vy\u010detl jsem mu a ura\u017een\u011b jsem na\u0161pulil rt\u00edky. Samoz\u0159ejm\u011b jsem to nemyslel v\u00e1\u017en\u011b. Jeho ruka ale zmizela pod mou pe\u0159inou a z\u00e1hadn\u011b se objevila na m\u00e9m podb\u0159i\u0161ku, kde m\u011b za\u010dala z\u00e1ke\u0159n\u011b \u0161imrat. Chvilku jsem to sice vydr\u017eel, ale potom jsem stejn\u011b vyprskl sm\u00edchy a rychle jsem jeho ruku shodil dol\u016f.<\/div>\n
„Tebe to snad lecht\u00e1?“  zeptal se, jako by to nebylo dostate\u010dn\u011b jasn\u00e9.<\/div>\n
„Ne, v\u016fbec,“ zak\u0159enil jsem se na n\u011bj.<\/div>\n
„Tak poj\u010f. M\u00e1m pro tebe p\u0159ekvapen\u00ed.“ Mrknul na m\u011b a j\u00e1 byl v m\u017eiku na nohou.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? J\u00e1 miluju p\u0159ekvapen\u00ed. Ty jsi tak hodn\u00fd, Tomi,“ k\u0159iknul jsem a pov\u011bsil jsem se mu kolem krku. Tom se jenom zasm\u00e1l a obejmul m\u011b. Vlepil jsem mu d\u011btskou pusinku na tv\u00e1\u0159 a potom jsem mu utekl do koupelny.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak, m\u016f\u017eeme j\u00edt,“ \u0159ekl jsem o chvilku pozd\u011bji, kdy\u017e jsem vylezl z koupelny a do\u0161el dol\u016f do kuchyn\u011b, kde na m\u011b \u010dekal Tom. Ten se jenom usm\u00e1l a nat\u00e1hl ke mn\u011b ruku. Hrav\u011b jsem k n\u011bmu p\u0159ihopkal a potom u\u017e ho n\u00e1sledoval ven. Tom m\u011b ml\u010dky vedl a\u017e ke st\u00e1j\u00edm, ale ne\u0161li jsme do t\u00e9, kde byl ust\u00e1jen\u00fd Niko, n\u00fdbr\u017e do t\u00e9 druh\u00e9.<\/div>\n
„Kam to jdeme?“ vyzv\u00eddal jsem cestou, ale Tom mi necht\u011bl nic prozradit. Kdy\u017e jsme dorazili p\u0159ed vrata od st\u00e1je, zastavil se.<\/div>\n
„Tak, te\u010f si dej na o\u010di tohle,“ \u0159ekl a z kapsy vyt\u00e1hl \u010dern\u00fd \u0161\u00e1tek.<\/div>\n
„Co\u017ee? A pro\u010d?“ ptal jsem se. Jako bych to nepochopil.<\/div>\n
„Prost\u011b si to dej na o\u010di a neptej se,“ \u0159ekl Tom a ne\u017e jsem sta\u010dil cokoliv ud\u011blat, stoupl si za m\u011b a \u0161\u00e1tek mi s\u00e1m zav\u00e1zal. Ve vte\u0159in\u011b jsem nevid\u011bl do\u010dista nic. „Tak a te\u010f p\u016fjdeme,“ \u0159ekl a chytil m\u011b za ruku. Sly\u0161el jsem, jak vrzla vrata a potom m\u011b Tom pomalu vedl po\u0159\u00e1d d\u00e1l. Za chvili\u010dku jsme zastavili.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak co, u\u017e jsme tu?“ zeptal jsem se nedo\u010dkav\u011b. Sly\u0161el jsem jen tlumen\u00e9 frk\u00e1n\u00ed kon\u00ed kolem n\u00e1s.<\/div>\n
„Ano jsme. Chci ti n\u011bkoho p\u0159edstavit,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e a sundal mi \u0161\u00e1tek z o\u010d\u00ed. Chvilku jsem jen dezorientovan\u011b mrkal a sna\u017eil se zase p\u0159ivyknout na sv\u011btlo, ale potom jsem kone\u010dn\u011b sto\u010dil pohled p\u0159ed sebe a po\u0159\u00e1dn\u011b zaost\u0159il. P\u0159ede mnou st\u00e1l n\u00e1dhern\u00fd ka\u0161tanov\u011b hn\u011bd\u00fd k\u016f\u0148 s \u010dernou h\u0159\u00edvou a ocasem. Jeho srst se dokonale leskla. Udivilo m\u011b ale to, \u017ee byl sice nauzd\u011bn\u00fd, ale nebyl osedlan\u00fd.<\/div>\n
„Tohle je Princezna,“ \u0159ekl Tom a objal m\u011b ze zadu.<\/div>\n
„Ta je tvoje?“ vydechl jsem ti\u0161e. Ta klisna byla p\u0159ekr\u00e1sn\u00e1.<\/div>\n
„Ano. Tv\u016fj t\u00e1ta mi ji daroval,“ usm\u00e1l se Tom a potom m\u011b pustil. P\u0159e\u0161el k Princezn\u011b a ta k n\u011bmu hned sklonila svou mohutnou hlavu.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“<\/div>\n
„Jo. V\u00ed\u0161, jednou, kdy\u017e jsem ji vedl z v\u00fdb\u011bhu, tak se jeden k\u016f\u0148 spla\u0161il. \u0158\u00edtil se p\u0159\u00edmo na n\u00e1s a byl stra\u0161n\u011b bl\u00edzko. A ona se mezi m\u011b a toho kon\u011b postavila na zadn\u00ed a t\u00edm mi zachr\u00e1nila \u017eivot. Jinak by m\u011b ten k\u016f\u0148 udupal. A tehdy mi ji tv\u016fj t\u00e1ta dal,“ usm\u00e1l se Tom, zat\u00edmco hladil vysokou klisnu na krku. Jen jsem ti\u0161e st\u00e1l a sledoval je. Byl to kr\u00e1sn\u00fd pohled. Tomovi to s ko\u0148mi hrozn\u011b moc slu\u0161elo.<\/p>\n<\/div>\n
„Je kr\u00e1sn\u00e1,“ \u0159ekl jsem po pravd\u011b a odv\u00e1\u017eil se p\u0159ij\u00edt trochu bl\u00ed\u017e. Princezna ke mn\u011b hned nat\u00e1hla hlavu, aby si m\u011b o\u010duchala. Ochotn\u011b jsem k n\u00ed nat\u00e1hl ruku, kterou jsem j\u00ed n\u00e1sledn\u011b pohladil po hlav\u011b.<\/div>\n
„Jako ty,“ \u0161pitl Tom ti\u0161e a sklopil pohled do zem\u011b. Vid\u011bl jsem, jak se \u010derven\u00e1. Usm\u00e1l jsem se a dv\u011bma prsty mu zvedl hlavu. Na chvilku jsem mu pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed a potom ho n\u011b\u017en\u011b a proc\u00edt\u011bn\u011b pol\u00edbil. Oba jsme vydechli, kdy\u017e jsme se od sebe odt\u00e1hli. Tenhle polibek byl tak jin\u00fd. Dok\u00e1zal vyj\u00e1d\u0159it v\u0161echno, co jsme v danou chv\u00edli c\u00edtili. A mo\u017en\u00e1 zapo\u010dal n\u011bco, o \u010dem jsme zat\u00edm nem\u011bli ani tu\u0161en\u00ed. Z na\u0161\u00ed romantick\u00e9 chvilky n\u00e1s ale vyru\u0161ilo nespokojen\u00e9 ko\u0148sk\u00e9 zafrk\u00e1n\u00ed. Oba jsme se s Tomem pod\u00edvali na Princeznu a vz\u00e1p\u011bt\u00ed jsme se rozesm\u00e1li. Klisna v tu chv\u00edli vypadala tak ubl\u00ed\u017een\u011b, \u017ee j\u00ed v\u011bnujeme tak m\u00e1lo pozornosti.<\/p>\n<\/div>\n
„Snad bys ne\u017e\u00e1rlila, Princezno,“ \u0159ekl Tom a popl\u00e1cal ji po svalnat\u00e9m krku. Klisna na n\u00e1s hodila pohled ala to si je\u0161t\u011b rozmysl\u00edm, a potom se za\u010dala v\u011bnovat senu, kter\u00e9 m\u011bla v boxu.<\/div>\n
„Pro\u010d je nauzd\u011bn\u00e1 a nem\u00e1 sedlo?“ zeptal jsem se. Tohle mi u\u017e od za\u010d\u00e1tku vrtalo hlavou.<\/div>\n
„Proto\u017ee t\u011b na n\u00ed chci sv\u00e9zt,“ \u0159ekl Tom r\u00e1zn\u011b a vyvedl Princeznu ven z boxu.<\/div>\n
„Ne, Tome, to ne. V\u017edy\u0165… pod\u00edvej se, jak je vysok\u00e1 a… A co to je v\u016fbec za plemeno?“ Hodlal jsem protestovat, jak jen to p\u016fjde. P\u0159ece jen, Princezna byla opravdu velk\u00e1. Niko byl proti n\u00ed pon\u00edk. No to jsem mo\u017en\u00e1 trochu p\u0159eh\u00e1n\u011bl, ale v\u00fd\u0161kov\u00fd rozd\u00edl tam byl.<\/div>\n
„Je to \u010desk\u00fd teplokrevn\u00edk. A neboj se, pojedu s tebou. Proto nem\u00e1 sedlo,“ vysv\u011btlil mi a vyvedl klisnu ze st\u00e1je.<\/div>\n
„Ale Tome, j\u00e1 se boj\u00edm,“ zaf\u0148ukal jsem.<\/div>\n
„Bille… u\u017e zase? Uklidni se, ok?“ pok\u00e1ral m\u011b a vte\u0159inu na to u\u017e sed\u011bl na Princeznin\u011b h\u0159bet\u011b. Koukal jsem na n\u011bj jako spadl\u00fd z vi\u0161n\u011b. Absolutn\u011b jsem nech\u00e1pal, jak se tam mohl dostat bez sedla a ciz\u00ed pomoci. A je\u0161t\u011b na tak obrovsk\u00e9ho kon\u011b.<\/div>\n
„Jak, jak… jak jsi na n\u00ed vylezl?“ vykoktal jsem ohromen\u011b. Tom se uchechtl.<\/div>\n
„\u00dapln\u011b jednodu\u0161e. Neboj, jednou t\u011b to taky nau\u010d\u00edm. Ale te\u010f poj\u010f ke mn\u011b nahoru,“ mrknul na m\u011b a nat\u00e1hl ke mn\u011b ruku.<\/div>\n
„A jak asi? J\u00e1 nejsem takovej prof\u00edk jako ty,“ post\u011b\u017eoval jsem si a t\u00e1zav\u011b na n\u011bj pohl\u00e9dl, jak se tam tedy m\u00e1m dostat.<\/div>\n
„Norm\u00e1ln\u011b se m\u011b chytni a odra\u017e se, jako to d\u011bl\u00e1\u0161 v\u017edycky, a j\u00e1 u\u017e t\u011b nahoru vyt\u00e1hnu,“ \u0159ekl a j\u00e1 se ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b chytl jeho ruky.<\/div>\n
„Ale Tome…“ sna\u017eil jsem se je\u0161t\u011b protestovat.<\/div>\n
„Bille!“ ok\u0159ikl m\u011b Tom a j\u00e1 jsem rad\u0161i sklapnul.  <\/div>\n
Pevn\u011b jsem se ho chytl a odrazil se od zem\u011b. A Tom m\u011b opravdu vyt\u00e1hl nahoru k sob\u011b. S n\u00e1mahou jsem p\u0159ehodil jednu nohu p\u0159es Princeznin h\u0159bet a usadil se za Toma. Bylo nezvykl\u00e9 sed\u011bt na koni bez sedla. C\u00edtil jsem pod sebou ka\u017ed\u00fd klisnin pohyb.<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1dn\u011b se m\u011b chytni,“ p\u0159ik\u00e1zal mi Tom a j\u00e1 poslu\u0161n\u011b obmotal pa\u017ee kolem jeho t\u011bla a spojil je na jeho b\u0159i\u0161e. „A nezapome\u0148 se dr\u017eet nohama,“ dodal je\u0161t\u011b a potom pob\u00eddl klisnu do kroku. Dojeli jsme za st\u00e1j, kde Tom Princeznu navedl na cestu, o kter\u00e9 jsem ani nev\u011bd\u011bl. Cesta vedla mezi dv\u011bma poli, kter\u00e1 se t\u00e1hla daleko k obzoru. Te\u010f na nich sice nic nebylo, ale i tak bylo poznat, jak jsou velk\u00e1.  <\/div>\n
Tom Princeznu pomalu pob\u00eddl do klusu. Pole zvolna p\u0159ech\u00e1zela v je\u0161t\u011b st\u00e1le se zelenaj\u00edc\u00ed  louky. Kolem cesty se ty\u010dily hol\u00e9 stromy, kter\u00e9 podzim zbavil barevn\u00e9ho list\u00ed. Princezna ochotn\u011b klusala po ztuhl\u00e9 p\u016fd\u011b a j\u00e1 se tiskl k Tomovi. Ani jeden jsme nemluvili, jen jsme si u\u017e\u00edvali ten spole\u010dn\u00fd okam\u017eik na ko\u0148sk\u00e9m h\u0159bet\u011b. Po chvilce ale Tom ud\u011blal n\u011bco, co jsem v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b ne\u010dekal. Zkr\u00e1til svoj\u00ed klisni\u010dce ot\u011b\u017ee a pob\u00eddl ji do cvalu. Lehce jsem vyjekl a je\u0161t\u011b pevn\u011bji se k n\u011bmu p\u0159itiskl.<\/div>\n
„Tome. Pomaleji,“ zaprosil jsem, ale Tom m\u011b neposlouchal. Prudce sto\u010dil Princeznu doprava a ta se te\u010f u\u017e tryskem hnala po obrovsk\u00e9 louce.<\/div>\n
„Neboj se, Bille. Uvolni se a u\u017e\u00edvej si to,“ zavolal na m\u011b Tom, ani\u017e by se ohl\u00e9dl. Na chvili\u010dku jsem tedy zav\u0159el o\u010di a zkusil vn\u00edmat jen rytmus ko\u0148sk\u00fdch kopyt dopadaj\u00edc\u00edch na travnatou p\u016fdu. Jedna moje dla\u0148 se samovoln\u011b p\u0159esunula na Tom\u016fv hrudn\u00edk, p\u0159esn\u011b tam, kde bilo jeho srdce. A v tu chv\u00edli jsem si uv\u011bdomil, \u017ee mezi n\u00e1mi vzniklo jak\u00e9si pouto. Prudce jsem otev\u0159el o\u010di a sledoval ub\u00edhaj\u00edc\u00ed krajinu. Pod sebou jsem c\u00edtil nap\u00ednaj\u00edc\u00ed se t\u011blo Princezny, jak tryskem b\u011b\u017eela po zelen\u00e9 louce. P\u0159ed n\u00e1mi se za\u010dal objevovat les. Tom Princezn\u011b p\u0159it\u00e1hl ot\u011b\u017ee a ona zpomalila. Prudce jsem vydechoval Tomovi za krk, jak jsem se na n\u011bj tisknul a dr\u017eel se ho jako kl\u00ed\u0161t\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak co, jak se ti l\u00edbil tv\u016fj prvn\u00ed cval a trysk?“ zeptal se Tom pobaven\u011b. Nejsp\u00ed\u0161 tu\u0161il, jak bude vypadat m\u016fj v\u00fdraz, i kdy\u017e m\u011b nevid\u011bl.<\/div>\n
„Bylo to… \u0161\u00edlen\u00fd,“ zkonstatoval jsem ud\u00fdchan\u011b. C\u00edtil jsem se, jako by nenesla Princezna n\u00e1s, ale j\u00e1 Toma a Princeznu.<\/div>\n
„Neboj, zvykne\u0161 si. Taky jsem byl takhle vyd\u011b\u0161en\u00fd,“ pousm\u00e1l se Tom, a potom se ke mn\u011b kone\u010dn\u011b oto\u010dil. Ve vte\u0159in\u011b jsem nasadil klidn\u00fd v\u00fdraz, ale Tom si toho p\u0159ede\u0161l\u00e9ho stejn\u011b v\u0161iml.<\/div>\n
„Nejsem vyd\u011b\u0161en\u00fd,“ sna\u017eil jsem se s n\u00edm p\u0159\u00edt.<\/div>\n
„Bille, tohle nezakryje\u0161,“ zasm\u00e1l se. Bojovn\u011b jsem p\u0159imhou\u0159il o\u010di a na\u0161pulil rty.<\/div>\n
„Ned\u011blej ura\u017een\u00fdho,“ vypl\u00e1znul na m\u011b jazyk a ne\u017e jsem stihl n\u011bco \u0159\u00edct, chytl m\u011b jednou rukou za tv\u00e1\u0159 a uml\u010del m\u011b hladov\u00fdm polibkem. P\u0159iv\u0159el jsem o\u010di a vychutn\u00e1val si to spont\u00e1nn\u00ed pol\u00edben\u00ed, kter\u00e9 mi Tom v\u011bnoval.<\/p>\n<\/div>\n
„Ehm… Bille?“ ozval se po chvilce ticha, kdy\u017e jsme se od sebe odtrhli.<\/div>\n
„Ano?“<\/div>\n
„No… m\u016f\u017eu tohle… d\u011blat norm\u00e1ln\u011b?“ zeptal se nesm\u011ble. Bylo vid\u011bt, \u017ee si t\u00edm nen\u00ed jist\u00fd.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161,“ \u0161eptl jsem a jemn\u011b se pousm\u00e1l. Tom lehce vydechl a n\u011b\u017en\u011b m\u011b pohladil po tv\u00e1\u0159i. Celou dobu ke mn\u011b byl oto\u010den\u00fd. Princezna kupodivu klidn\u011b st\u00e1la. Nejsp\u00ed\u0161 vyc\u00edtila tu n\u011b\u017enou chvilku mezi n\u00e1mi.<\/div>\n
„M\u011bli bychom jet,“ \u0159ekl Tom po chvilce. Jen jsem lehce zklaman\u011b p\u0159ik\u00fdvl a Tom se oto\u010dil, aby vz\u00e1p\u011bt\u00ed pob\u00eddl Princeznu do kroku. Znovu jsem se ho pevn\u011b chytil, i kdy\u017e jsme nejeli rychle. Trochu zkrou\u0161en\u011b jsem vydechl a tv\u00e1\u0159 jsem si polo\u017eil na Tomova z\u00e1da. Zav\u0159el jsem o\u010di. Nech\u00e1pal jsem, jak se n\u00e1\u0161 vztah mohl takhle zm\u011bnit, ale byl jsem za to r\u00e1d. Jen mi trochu d\u011blalo starosti to, jak jsme se k sob\u011b najednou chovali. Byl jsem r\u00e1d za Tomovy polibky, to ano, ale z\u00e1rove\u0148 mi to d\u011blalo starosti. Sice jsme se n\u011bkdy l\u00edbali, ale to bylo v\u0161e. K ni\u010demu jin\u00e9mu se Tom nem\u011bl. A j\u00e1 to hodlal zm\u011bnit.  <\/div>\n
„Ahoj, Tome. Ty jsi svezl na\u0161\u00ed modelku na Princezn\u011b?“ usly\u0161el jsem najednou posm\u011b\u0161n\u00fd d\u00edv\u010d\u00ed hlas. Unaven\u011b jsem otev\u0159el o\u010di a uvid\u011bl Sendy, jak jede na n\u011bjak\u00e9m b\u00edl\u00e9m koni p\u0159\u00edmo proti n\u00e1m. Zastavila ho a Tom u n\u00ed tak\u00e9 zastavil.<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 mu tak \u0159\u00edkat, ano?“ \u0159ekl Tom ne zrovna p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b. Sendy udiven\u011b pozvedla jedno obo\u010d\u00ed. Asi to ne\u010dekala. Nen\u00e1padn\u011b jsem se pousm\u00e1l. Bylo hezk\u00e9 vid\u011bt, \u017ee m\u011b Tom br\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Se k sob\u011b n\u011bjak m\u00e1te, ne?“ u\u0161kl\u00edbla se. „Snad ses n\u00e1m, Tomi, nezamiloval do kluka?“ zeptala se a zasm\u00e1la se.<\/div>\n
„A co kdyby? Hm?“ vp\u00e1lil j\u00ed Tom do tv\u00e1\u0159e a pob\u00eddl Princeznu. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b jsem vykulil o\u010di a m\u00e1lem jsem se znovu zapomn\u011bl chytnout, kdy\u017e Princezna zrychlila do klusu. Rychle jsem se \u010dapnul Tomovy mikiny a znovu se k n\u011bmu p\u0159itiskl. Oba jsme ml\u010deli. Mysl\u00edm, \u017ee jsme se ani jeden neodv\u00e1\u017eil n\u011bco \u0159\u00edct. Tom zastavil Princeznu u kruhovky a ml\u010dky z n\u00ed sesko\u010dil. Potom se oto\u010dil ke mn\u011b a nat\u00e1hl ruce, aby m\u011b jemn\u011b, ale pevn\u011b chytl kolem bok\u016f. Zap\u0159el jsem se o Princeznin h\u0159bet a jednu nohu jsem p\u0159ehodil p\u0159es. Sesko\u010dil jsem dol\u016f a z\u016fstal st\u00e1t u Toma. Jeho ruce z\u016fst\u00e1valy na m\u00fdch boc\u00edch. M\u00edrn\u011b jsem se zachv\u011bl. St\u00e1li jsme u sebe tak bl\u00edzko, \u017ee jsem mohl z\u0159eteln\u011b c\u00edtit jeho dech na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak jsi to myslel?“ zeptal jsem se \u0161eptem.<\/div>\n
„Co?“ odpov\u011bd\u011bl mi t\u00e9\u017e ot\u00e1zkou. Jako by snad nev\u011bd\u011bl, o \u010dem mluv\u00edm.<\/div>\n
„To, co jsi \u0159ekl Sendy,“ vydechl jsem v odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Z\u00e1le\u017e\u00ed na tom?“ Sna\u017eil se z toho vykroutit. Ale to jsem nemohl dopustit.<\/div>\n
„Mn\u011b ano,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem.<\/div>\n
„Myslel jsem to tak, jak jsem to \u0159ekl. Nenech\u00e1m ji, aby t\u011b ur\u00e1\u017eela,“ za\u0161eptal. Chv\u00edli jsem se na n\u011bj jen d\u00edval a potom ho k sob\u011b prudce p\u0159itiskl. V o\u010d\u00edch m\u011b p\u00e1lily slzy. Bylo to kr\u00e1sn\u00e9. Bylo kr\u00e1sn\u00e9 poslouchat, jak na v\u00e1s n\u011bkomu z\u00e1le\u017e\u00ed. Tom m\u011b pevn\u011b objal a lehce m\u011b hladil po z\u00e1dech. Pevn\u011b jsem zav\u0159el o\u010di a sna\u017eil se udr\u017eet slzy. Stejn\u011b se mi to ale nepoda\u0159ilo a jedna si prorazila cesti\u010dku po m\u00e9 tv\u00e1\u0159i a p\u0159ist\u00e1la na Tomov\u011b k\u016f\u017ei na krku. Tom se ode m\u011b zmaten\u011b odt\u00e1hl a zad\u00edval se mi do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Ty pl\u00e1\u010de\u0161?“ zeptal se a sev\u0159el mou tv\u00e1\u0159 v dlan\u00edch. Jen jsem zavrt\u011bl hlavou, b\u00e1l jsem se, aby m\u011b nezradil hlas. Tom mi n\u011b\u017en\u011b sl\u00edbnul slzu z m\u00e9 tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Je mi zima,“ \u0161pitl jsem.<\/div>\n
„Tak honem, poj\u010f, jen zavedeme Princeznu do st\u00e1je a p\u016fjdeme dovnit\u0159, ano?“ usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ jen jsem s \u00fasm\u011bvem p\u0159ik\u00fdvl.  <\/div>\n
Kr\u00e1\u010del jsem po jeho boku a d\u00edval se do zem\u011b. Musel jsem p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, co se mezi n\u00e1mi d\u011blo. Za chvilku jsme do\u0161li ke st\u00e1ji. Tom zavedl Princeznu do boxu, sundal j\u00ed uzdu a nasadil j\u00ed jen st\u00e1jovou ohl\u00e1vku. Klisni\u010dka se hned vrhla na \u010derstv\u00e9 seno, kter\u00e9 m\u011bla p\u0159ipraven\u00e9 v jesl\u00edch. Na okam\u017eik jsem se na ni zad\u00edval a uv\u011bdomil si, jak moc mi kon\u011b za tu dobu, co jsem tu, p\u0159irostli k srdci. Ani u\u017e jsem si \u017eivot bez nich nedok\u00e1zal p\u0159edstavit. Nedok\u00e1zal jsem si p\u0159edstavit, \u017ee bych se m\u011bl vr\u00e1tit zp\u00e1tky do m\u011bsta. Do sv\u00e9 star\u00e9 \u0161koly, do toho stereotypu, kter\u00fd tam byl. A hlavn\u011b, \u017ee bych m\u011bl te\u010f odej\u00edt od Toma.<\/div>\n
„Je kr\u00e1sn\u00e1,“ \u0161eptl jsem a pod\u00edval se na Toma. Ten vedle m\u011b st\u00e1l a takt\u00e9\u017e sledoval svou klisni\u010dku.<\/div>\n
„To ty jsi taky,“ \u0159ekl stydliv\u011b a pod\u00edval se na m\u011b. Po tv\u00e1\u0159i se mi rozlil \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv a v b\u0159i\u0161e m\u011b za\u0161imralo hejno mot\u00fdlk\u016f. Znovu jsem se k n\u011bmu p\u0159itiskl. „M\u00e1m t\u011b r\u00e1d, Bille,“ \u0161eptl mi do vlas\u016f.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky,“ oplatil jsem mu to. Myslel jsem to opravdu up\u0159\u00edmn\u011b. \u017d\u00e1dn\u00e9 l\u017ei. Jen \u010dist\u00e1 pravda. Opravdu hodn\u011b jsem se zm\u011bnil od t\u00e9 doby, co jsem sem p\u0159ijel. Tom m\u011b zm\u011bnil.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak p\u016fjdeme,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e a vytrhl m\u011b tak z m\u00e9ho zamy\u0161len\u00ed. Ml\u010dky jsem ho chytl za ruku a propletl s n\u00edm prsty. Tom se nep\u0159\u00edtomn\u011b usm\u00e1l a potom m\u011b vyvedl ven ze st\u00e1je. Kr\u00e1\u010deli jsme vedle sebe a ani jeden z n\u00e1s nic ne\u0159\u00edkal. Bylo u\u017e pozdn\u00ed odpoledne. Ani jsem si nev\u0161iml, \u017ee jsme byli pry\u010d tak dlouho. Ml\u010dky jsme do\u0161li a\u017e k domu. Cel\u00ed zmrzl\u00ed jsme ve\u0161li dovnit\u0159.  <\/div>\n
autor: Mishka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mishka Bylo u\u017e pozd\u011b ve\u010der a j\u00e1 sed\u011bl na gau\u010di v ob\u00fdv\u00e1ku, zachumlan\u00fd do deky a jen tak jsem sledoval pohas\u00ednaj\u00edc\u00ed plam\u00ednek v krbu. T\u00e1ta byl stejn\u011b zase pry\u010d a j\u00e1 jsem byl po dne\u0161n\u00ed lekci na koni dost unaven\u00fd. N\u011bjak se n\u00e1m to s Tomem dneska prot\u00e1hlo, kdy\u017e se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[383],"tags":[],"class_list":["post-9612","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nad-stadem-koni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9612","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9612"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9612\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9612"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9612"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9612"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}