{"id":9614,"date":"2011-01-16T17:00:00","date_gmt":"2011-01-16T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9590"},"modified":"2011-01-16T17:00:00","modified_gmt":"2011-01-16T16:00:00","slug":"consolador-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/16\/consolador-5\/","title":{"rendered":"Consolador 5."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Saline A.<\/strong>  <\/div>\n
<\/div>\n
 „Nem\u016f\u017eu tomu uv\u011b\u0159it, Tomi. J\u00e1 zase zp\u00edval! A lid\u00e9 m\u011b poslouchali, tleskali n\u00e1m!“ nad\u0161en\u011b jsem kolem n\u011bj poskakoval p\u0159i cest\u011b dom\u016f, a z\u00e1rove\u0148 si vesele tleskal.<\/div>\n
„V\u017edycky t\u011b poslouchali, Bille. Byl jsi jejich modla, jejich ide\u00e1l, a podle toho, jak se dneska chovali, na tv\u016fj hlas st\u00e1le nezapomn\u011bli,“ s \u00fasm\u011bvem m\u011b objal kolem ramen.<\/div>\n
„D\u011bkuju, \u017ee jsi mi to umo\u017enil, Tomi. Jsem neskute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd,“ pevn\u011b jsem ho objal.<\/div>\n
„No ne, brat\u0159i Kaulitzovi! To je mi ale p\u0159ekvapen\u00ed,“ ozval se za n\u00e1mi ironick\u00fd hlas a my se za n\u00edm vyd\u011b\u0161en\u011b oto\u010dili. Ve chv\u00edli, kdy jsme pohl\u00e9dli do Davidov\u00fdch o\u010d\u00ed, Tom\u016fv stisk kolem m\u00fdch ramen zes\u00edlil.<\/div>\n
„Co chce\u0161, Davide?“ zavr\u010del Tom.<\/div>\n
„Pro\u010d hned ten nep\u0159\u00e1telsk\u00fd t\u00f3n?“ zasm\u00e1l se David. „Chci si s v\u00e1mi pov\u00eddat.“<\/div>\n
„Ale my s tebou ne, Davide. Jdi pry\u010d,“ ud\u011blal k n\u011bmu Tom krok nazna\u010duj\u00edc\u00ed, \u017ee nem\u00e1 n\u00e1ladu si hr\u00e1t.<\/div>\n
„Tome, nemus\u00ed\u0161 b\u00fdt hned tak nep\u0159\u00edjemn\u00fd,“ pomalu se ot\u00e1\u010del k odchodu, ale je\u0161t\u011b se zastavil a pooto\u010dil se na m\u011b. „Z\u00edtra by ses mohl stavit, dlouho jsme se nevid\u011bli, Billy,“ u\u0161kl\u00edbl se, ale to byl olej do Tomova hn\u011bvu. Hbit\u011b ho srazil k zemi a sedl si na n\u011bj, aby mu znemo\u017enil \u00fat\u011bk.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi!“ vyd\u011b\u0161en\u011b jsem vyk\u0159ikl a okam\u017eit\u011b se k n\u011bmu sklonil. „Pus\u0165 ho, v\u017edy\u0165 ho zabije\u0161!“<\/div>\n
„O to mi jde,“ sykl a pevn\u011b ho stiskl kolem krku.<\/div>\n
„Tomi, pros\u00edm! Pros\u00edm, kv\u016fli mn\u011b,“ vzlykl jsem a jemn\u011b ho uchopil za ruku. Lehce se pod m\u00fdm dotekem ot\u0159\u00e1sl, ale stisk Davidova krku za\u010dal povolovat. Kdy\u017e ho povolil \u00fapln\u011b a David se m\u00e1to\u017en\u011b zvedl, ani se na m\u011b nepod\u00edval, zat\u00edmco Davidovy pichlav\u00e9 o\u010di prozrazovaly, \u017ee z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed den si za r\u00e1me\u010dek ned\u00e1m, na\u010de\u017e ode\u0161el.<\/div>\n
„Co jsi to provedl, Tome?“ za\u0161eptal jsem, pozoruj\u00edc Davida, jak sp\u011b\u0161n\u011b odch\u00e1z\u00ed.<\/div>\n
„On ti neubl\u00ed\u017e\u00ed, Bille!“ pevn\u011b m\u011b objal.<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 pravdu. On m\u011b zabije a po\u0159\u00e1dn\u011b si to u\u017eije, Tome.“<\/div>\n
\n
* \u2665 *<\/p>\n<\/div>\n
Sed\u011bl jsem na d\u0159ev\u011bn\u00e9  terase za domem, pozoruj\u00edc podzimn\u00ed v\u00fdchod slunce. Listy na zemi byly zbarven\u00e9 do r\u016fzn\u00fdch odst\u00edn\u016f \u010derven\u00e9  a \u017elut\u00e9 a pt\u00e1ci si hledali potravu. Usm\u00e1l jsem se p\u0159i spat\u0159en\u00ed mlad\u00e9ho je\u017eka, hledaj\u00edc\u00edho tepl\u00fd \u00fakryt na p\u0159esp\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Hlavou mi prol\u00e9tla vzpom\u00ednka z d\u011btstv\u00ed, kdy jsme s Tomem na\u0161li ve sn\u011bhu je\u017eka t\u0159esouc\u00edho se zimou a v dece ho b\u011b\u017eeli p\u0159edat m\u00e1m\u011b, aby se o n\u011bj postarala.<\/div>\n
M\u00e1ma. Jak je to dlouho, co jsme se nevid\u011bli? P\u016fl roku, po\u010d\u00edt\u00e1m stoprocentn\u011b. Od doby, kdy si m\u011b tam po m\u00e9m \u00fat\u011bku z m\u011bsta na\u0161el David a odvezl m\u011b dom\u016f, jsem se tam pon\u00ed\u017een\u00edm nedok\u00e1zal uk\u00e1zat. Jedin\u00e1 komunikace, kter\u00e1 setrv\u00e1v\u00e1, jsou dopisy jednou za m\u011bs\u00edc. Ka\u017ed\u00fd dopis si pe\u010dliv\u011b schov\u00e1v\u00e1m – v\u00edm, \u017ee jednou to bude to jedin\u00e9, co mi z\u016fstane.<\/p>\n<\/div>\n
* FLASHBACK *<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, Bille. Vyd\u011bsilo m\u011b, kdy\u017e jsi odjel,“ jemn\u011b mi David p\u0159ejel rukou po stehn\u011b.<\/em><\/div>\n
„Znemo\u017enil jsi m\u011b p\u0159ed m\u00e1mou!“<\/em><\/div>\n
„V\u0161echno jsem j\u00ed vysv\u011btlil. M\u011bl jsem strach, myslel jsem, \u017ee jsi mi nadobro ode\u0161el,“ zastavil p\u0159ed jeho domem a pokusil se m\u011b pohladit, ale d\u0159\u00edv, ne\u017e to stihl, jsem vylezl z auta a trucovit\u011b \u010dekal p\u0159ed dve\u0159mi. Nemohl jsem j\u00edt dom\u016f, Tom m\u011b takhle nesm\u011bl vid\u011bt a nem\u011bl jsem u sebe pen\u011b\u017eenku, tud\u00ed\u017e hotel byl pro m\u011b tak\u00e9 zak\u00e1zan\u00e9 \u00fazem\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se,“ sev\u0159el m\u011b v n\u00e1ru\u010d\u00ed, sotva za n\u00e1mi zaklaply dve\u0159e. „Po\u0159\u00e1d t\u011b m\u00e1m moc r\u00e1d. Nem\u016f\u017eu zapomenout, Bille, nejde to,“ nal\u00e9hav\u011b mi \u0161eptal do ucha a za\u010dal m\u011b n\u011b\u017en\u011b l\u00edbat.<\/em><\/div>\n
„Ned\u011blej to, Davide, pros\u00edm,“ za\u010daly mi t\u00e9ct slzy, ale z\u00e1rove\u0148 jsem se k n\u011bmu \u017e\u00e1dostiv\u011b tiskl.<\/em><\/div>\n
„Nedok\u00e1\u017eu p\u0159estat, pot\u0159ebuju v\u011bd\u011bt, \u017ee mi st\u00e1le pat\u0159\u00ed\u0161,“ jemn\u011b m\u011b polo\u017eil na seda\u010dku a za\u010dal m\u011b svl\u00e9kat.<\/em><\/div>\n
„Davide!“ zast\u00e9nal jsem, kdy\u017e rty putoval po m\u00e9m t\u011ble.<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d pl\u00e1\u010de\u0161, mil\u00e1\u010dku?“ sl\u00edb\u00e1val mi jednotliv\u00e9 slzy, kdy\u017e do m\u011b pomalu vnikal.<\/em><\/div>\n
„Proto\u017ee a\u017e se vzbud\u00edm, v\u0161echny iluze budou pry\u010d,“ vzlyknul jsem a nal\u00e9hav\u011b ho pol\u00edbil.<\/em><\/div>\n
„Nemysli na z\u00edt\u0159ek, ale na to, co je te\u010f.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
* KONEC FLASHBACKU *<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Povzdechl jsem si, kdy\u017e  jsem si na tohle milov\u00e1n\u00ed vzpomn\u011bl. Touha po n\u011b\u017en\u00fdch dotec\u00edch a sladk\u00fdch slovech m\u011b v\u017edy dok\u00e1zala p\u0159inutit zapomenout a podlehnout plan\u00fdm slib\u016fm. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee a\u017e bude po v\u0161em, v\u0161echno se vr\u00e1t\u00ed tam, kde to za\u010dalo, ale pro chv\u00edli n\u011b\u017enost\u00ed jsem byl ochotn\u00fd zaprodat svou du\u0161i. V posledn\u00ed dob\u011b se ty n\u011b\u017en\u00e9 chv\u00edle zvy\u0161ovaly, skoro jsem za\u010d\u00ednal v\u011b\u0159it, \u017ee se vrac\u00ed M\u016eJ star\u00fd dobr\u00fd David, ale po t\u011bch n\u011bkolika incidentech s Tomem se to vytratilo \u00fapln\u011b.<\/div>\n
Z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed m\u011b vytrhnul zvuk p\u0159\u00edchoz\u00ed zpr\u00e1vy oznamuj\u00edc\u00ed, \u017ee se m\u00e1m v nejkrat\u0161\u00ed dob\u011b uk\u00e1zat u Davida.<\/p>\n<\/div>\n
* \u2665 *  <\/div>\n
„Davide?“ zavolal jsem do jeho domu, ale nic se neoz\u00fdvalo. Odlo\u017eil jsem tedy kabelku na botn\u00edk a pomal\u00fdm krokem stoupal po schodech k jeho lo\u017enici. Po otev\u0159en\u00ed dve\u0159\u00ed se mi naskytl pohled na jeho polonahou postavu rozvalenou v pe\u0159in\u00e1ch. Posadil jsem se na kraj postele a d\u0159\u00edv, ne\u017e mi to bylo zak\u00e1z\u00e1no, zap\u0159el jsem se rukama vedle jeho hlavy a jemn\u011b ho pol\u00edbil na \u010delo. Sotva se ho ale m\u00e9 rty dotkly, prudce otev\u0159el o\u010di a svalil m\u011b pod sebe.<\/div>\n
„Co si mysl\u00ed\u0161, \u017ee d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, jen\u2026 Promi\u0148, dnes jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel, a kdy\u017e jsem t\u011b tu tak vid\u011bl, vzpomn\u011bl jsem si na star\u00e9 \u010dasy.“<\/div>\n
„Star\u00e9 \u010dasy?“ nech\u00e1pav\u011b nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„\u010casy, kdy jsi m\u011b m\u011bl r\u00e1d. Kdy\u017e jsi mi dovolil dot\u00fdkat se t\u011b,“ za\u0161eptal jsem a sklopil pohled.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee u\u017e t\u011b nem\u00e1m r\u00e1d?“ p\u0159ekvapen\u011b se odt\u00e1hl.<\/div>\n
„P\u0159iznej to, Davide. M\u00e1\u0161 r\u00e1d jen m\u00e9 t\u011blo, nic jin\u00e9ho,“ odvr\u00e1til jsem od n\u011bj hlavu. „Kdybys m\u011b m\u011bl skute\u010dn\u011b r\u00e1d, Davide, nezm\u011bnil by ses v to, co jsi te\u010f, a ka\u017ed\u00fdm dnem mi neubli\u017eoval.“<\/div>\n
„To ti nakecal Tom?!“ zatvrdil se.<\/div>\n
„Nech Toma b\u00fdt!“<\/div>\n
„Pomst\u00edm se mu, Bille. Na tob\u011b,“ zavr\u010del.<\/div>\n
„Ale pro\u010d?!“ vyd\u011b\u0161en\u011b jsem vyjekl.<\/div>\n
„Nikdo m\u011b nebude poni\u017eovat, a u\u017e v\u016fbec ne on!“ tvrd\u011b m\u011b za\u010dal l\u00edbat.<\/p>\n<\/div>\n
* \u2665 *  <\/div>\n
„Bille, u\u017e jsi doma?“ pousm\u00e1l se Tom a pol\u00edbil m\u011b na tv\u00e1\u0159. Ani\u017e bych se na n\u011bj pod\u00edval, s letm\u00fdm k\u00fdvnut\u00edm jsem se kolem n\u011bj prot\u00e1hl a poode\u0161el do ob\u00fdv\u00e1ku, ve kter\u00e9m jsem si r\u00e1no odlo\u017eil tepl\u00fd svetr. Zachumlal jsem se do n\u011bj a pomalu si to kr\u00e1\u010del ke sv\u00e9mu pokoji. Nechal jsem Toma nech\u00e1pav\u011b st\u00e1t p\u0159ed dve\u0159mi, p\u0159em\u00fd\u0161lej\u00edc o m\u00e9m chov\u00e1n\u00ed, a posadil se do ratanov\u00e9ho k\u0159esla stoj\u00edc\u00edho pod oknem. Zapnul jsem si muziku, na kl\u00edn p\u0159it\u00e1hl arch pap\u00edr\u016f a jemn\u00fdmi tahy za\u010dal kreslit podzimn\u00ed krajinu uvrhnutou pod \u0161ed\u00fd st\u00edn z\u00e1rmutku.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille?“ nakoukl Tom \u0161kv\u00edrkou mezi dve\u0159mi.<\/div>\n
„Ano?“ zamumlal jsem, pohled neodtrhuj\u00edc od obr\u00e1zku.<\/div>\n
„Va\u0159il jsem ve\u010de\u0159i, tak\u017ee jestli chce\u0161, j\u00eddlo je na stole.“<\/div>\n
„D\u011bkuju, ale nem\u00e1m hlad.“<\/div>\n
„Aha,“ p\u0159ekvapen\u011b vydechl. „Bille, provedl jsem n\u011bco?“ popo\u0161el ke mn\u011b.<\/div>\n
„M\u011bl bys?“ nadzvedl jsem obo\u010d\u00ed a zad\u00edval se na n\u011bj.<\/div>\n
„Nev\u00edm, proto nech\u00e1pu tv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed.“ 
„Nic za n\u00edm nehledej,“ za\u0161eptal jsem a doufal, \u017ee nepozn\u00e1 mou le\u017e.<\/div>\n
„Tak se mi nestra\u0148, Billy. Jestli chce\u0161 pomoct, mus\u00ed\u0161 mi b\u00fdt otev\u0159en\u00fd, nesm\u00ed\u0161 se ke mn\u011b obracet z\u00e1dy,“ klekl si p\u0159ede m\u011b a chytil m\u011b za ruce. P\u0159ekvapen\u011b jsem na jeho gesto z\u00edral a nechal tu\u017eku, aby se ztratila kdesi pod postel\u00ed, odkud u\u017e nem\u00e1m \u0161anci ji vylovit.<\/p>\n<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se,“ hlesl jsem a pohladil ho po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Nesm\u00edm t\u011b ztratit,“ jemn\u011b m\u011b pol\u00edbil, co\u017e ve mn\u011b vyvolalo obrovskou touhu po dal\u0161\u00edch polibc\u00edch, a \u017e\u00e1dostiv\u011b jsem se k n\u011bmu p\u0159itiskl.<\/div>\n
„Neztrat\u00ed\u0161 m\u011b,“ zamumlal jsem do jeho rt\u016f. Nechal jsem se st\u00e1hnout na zem, kde si m\u011b na sv\u00e9 t\u011blo p\u0159it\u00e1hl Tom, pevn\u011b m\u011b p\u0159idr\u017euj\u00edc za zadek na sv\u00e9m kl\u00edn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A.    „Nem\u016f\u017eu tomu uv\u011b\u0159it, Tomi. J\u00e1 zase zp\u00edval! A lid\u00e9 m\u011b poslouchali, tleskali n\u00e1m!“ nad\u0161en\u011b jsem kolem n\u011bj poskakoval p\u0159i cest\u011b dom\u016f, a z\u00e1rove\u0148 si vesele tleskal. „V\u017edycky t\u011b poslouchali, Bille. Byl jsi jejich modla, jejich ide\u00e1l, a podle toho, jak se dneska chovali, na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[393],"tags":[],"class_list":["post-9614","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-consolador"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9614","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9614"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9614\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9614"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9614"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9614"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}