{"id":9639,"date":"2011-01-13T18:30:00","date_gmt":"2011-01-13T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9615"},"modified":"2011-01-13T18:30:00","modified_gmt":"2011-01-13T17:30:00","slug":"effervescent-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/13\/effervescent-5\/","title":{"rendered":"Effervescent 5."},"content":{"rendered":"
autor: Cinematics<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"472\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill chce c\u00edtit piano, Tom chce c\u00edtit Billa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill byl zahraban\u00fd n\u011bkde hluboko ve sk\u0159\u00edni. Tom ho sotva vid\u011bl z m\u00edsta, kde sed\u011bl na Billov\u00fdch \u010dern\u00fdch pe\u0159in\u00e1ch. Ozvalo se hlasit\u00e9 zaje\u010den\u00ed a Bill vypadl z \u0161atn\u00edku, okolo n\u011bj popadaly kabelky a boty. Kousal si ret a sna\u017eil se nesm\u00e1t, kdy\u017e Bill vylezl po \u010dty\u0159ech a zahanben\u011b se na n\u011bj pod\u00edval.<\/div>\n
„P\u0159\u00edsah\u00e1m, tohle se mi st\u00e1v\u00e1 ka\u017ed\u00fd den! Myslel by sis, \u017ee se nau\u010d\u00edm tyhle v\u011bci l\u00e9pe ukl\u00edzet, ale\u2026 no, m\u00e1m r\u00e1d to p\u0159ekvapen\u00ed. St\u00e1valo se to stejn\u011b  tak u m\u011b doma, a to byl m\u016fj \u0161atn\u00edk men\u0161\u00ed, ne\u017e je te\u010f!“<\/div>\n
„Hej, m\u016f\u017eu se t\u011b na n\u011bco zeptat?“<\/div>\n
„Zrovna jsi to ud\u011blal.“<\/div>\n
„Oh\u2026“<\/div>\n
„Ale do toho,“ u\u0161kl\u00edbnul se Bill, postavil se a vr\u00e1til boty zp\u00e1tky tam, kam pat\u0159ily.<\/div>\n
„No, p\u0159em\u00fd\u0161lel jsem\u2026  \u0159\u00edkals, \u017ee t\u011b tvoji rodi\u010de vykopli nebo co\u2026 um, pro\u010d?“<\/div>\n
Bill se oto\u010dil a koukal na n\u011bj, bolestn\u00fd pohled v obli\u010deji. P\u0159ejel si dlan\u011bmi po stehnech, jako by si ze sebe ut\u00edral nervozitu, a pak se oto\u010dil zp\u00e1tky ke sk\u0159\u00edni, povzdychl si.<\/div>\n
„Tak\u2026 M\u011bl bych si vz\u00edt boty s podpatkem, hm?“ \u0159ekl smutn\u011b a Tom jen naklonil hlavu na stranu a zvedl se, aby p\u0159e\u0161el tam, kde st\u00e1l Bill, ramena sv\u011b\u0161en\u00e1 stejn\u011b jako hlavu.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille\u2026 opravdu<\/em> se omlouv\u00e1m.“<\/div>\n
„Za co? Nic se ned\u011bje! V\u0161echno je tak, jak by m\u011blo b\u00fdt! Tak\u017ee, podpatky? M\u00e1\u0161 r\u00e1d podpatky? Jsem v nich moc vysok\u00fd, jsem r\u00e1d vysok\u00fd. Ty jsi p\u011bkn\u011b vysok\u00fd\u2026 stejn\u011b vysok\u00fd jako j\u00e1. Divn\u00e9, ne?“<\/div>\n
„Bille, no tak. Pros\u00edm, jen m\u011b nech se omluvit.“<\/div>\n
„Omluvil ses. P\u0159ij\u00edm\u00e1m to. Je to fajn. Ale k d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm v\u011bcem. Kalhoty. M\u011bl bych si vz\u00edt tyhle?“ vyndal Bill kalhoty se spoustou zip\u016f, \u0159et\u011bzy a p\u0159istr\u010dil je k Tomovi. „Mysl\u00edm si, \u017ee jsou hust\u00fd. Dobr\u00fd prvn\u00ed dojem.“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 Jo, tyhle jsou dobr\u00fd\u2026“ a\u017e moc dobr\u00fd\u2026 <\/em><\/div>\n
\n
<\/div>\n
Tom cht\u011bl od Billa couvnout, ten se ale oto\u010dil a letmo m\u00e1vl rukou, cht\u011bl ji Tomovi polo\u017eit na rameno, ale neud\u011blal to, jen ji tam tak dr\u017eel. Byl to Bill\u016fv osobn\u00ed zp\u016fsob, jak ho ti\u0161e poprosit, aby u n\u011bj z\u016fstal, ale tohle musel ud\u011blat bez dal\u0161\u00edho fyzick\u00e9ho kontaktu. Nikomu jin\u00e9mu by ruka na rameni nevadila, ale Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom to r\u00e1d nem\u00e1, a tak si musel naj\u00edt jin\u00fd zp\u016fsob.<\/div>\n
Tom zvedl svou vlastn\u00ed ruku a polo\u017eil ji na Billovo z\u00e1p\u011bst\u00ed, stiskl ji a polo\u017eil mu ji na sv\u00e9 rameno. Bill naklonil hlavu na stranu a Tom jen vydechl, trochu si zarazil nehty do dlan\u011b; norm\u00e1ln\u011b by si ruce o sebe ot\u0159el.  <\/div>\n
„Jen, se na chvilku soust\u0159e\u010f, pros\u00edm?“ poprosil Tom ti\u0161e a Bill vydechl.<\/div>\n
„Dob\u0159e. \u0160up. Ptej se.“<\/div>\n
„Bol\u00ed to, kdy\u017e o tom mluv\u00edme?“<\/div>\n
„Ano.“ <\/div>\n
„Tak to u\u017e o tom nebudu mluvit.“<\/div>\n
„To je v pohod\u011b\u2026“<\/div>\n
„Jen chci, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee se omlouv\u00e1m a je mi to l\u00edto\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ to bylo v\u0161echno, co mu Bill odpov\u011bd\u011bl, ne\u017e Tom nechal jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed na pokoji a Bill dal svou ruku pry\u010d.<\/div>\n
Jak by mohl nev\u011bd\u011bt, \u017ee se Tom omlouv\u00e1, kdy\u017e u\u017e takhle moc ustoupil a nechal Billa, aby se ho dotknul<\/em>? Bylo to, \u017ee dal Billovi trochu fyzick\u00e9ho kontaktu, projev soucitu? Byl to krok z Tomovy strany, kter\u00e9mu to tak zamotalo hlavu, a\u017e se musel posadit.<\/div>\n
„Um, ale jo, tyhle kalhoty se mi l\u00edb\u00ed.“<\/div>\n
„Mn\u011b taky. Dob\u0159e, tak mo\u017en\u00e1 bych si k tomu m\u011bl vz\u00edt jednoduchou \u010dernou ma\u010dkanou bl\u016fzu? Pak<\/em> bych to mohl sp\u00e1rovat s m\u00fdmi koza\u010dkami ke kolen\u016fm a spoustou st\u0159\u00edbrn\u00fdch \u0161perk\u016f. Oh, tohle je \u00fa\u017easn\u00e9! M\u011bli bychom spolu ladit, Tome? D\u011blaj\u00ed tohle lidi, \u017ee spolu lad\u00ed?“<\/div>\n
„N-ne,“ \u0159ekl Tom, ale Bill si pro sebe jen trochu zabru\u010del.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee bychom m\u011bli. Ladit, mysl\u00edm. V\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„J\u00e1 – J\u00e1 nenos\u00edm\u2026 koza\u010dky\u2026“<\/div>\n
„Ne, mysl\u00edm barvami, Tome! Barvami<\/em>! Ne oble\u010den\u00edm. Nejsme dvoulet\u00e1 dvoj\u010data. Ty se mnou nechce\u0161 ladit?“<\/div>\n
„Ne, to je dobr\u00fd. Budu.“ <\/div>\n
„Oh, super! Okay, hm. M\u011bl bych to \u0159\u00edct babi\u010dce. Hned jsem zp\u00e1tky.“ A Bill utekl dol\u016f.  <\/div>\n
Tom se posadil na Billovu postel a \u010dekal. Za\u010dal se nudit, a bylo mu trapn\u011b, a tak vzal smy\u010dec z Billova \u010dela a p\u0159ejel s n\u00edm po strun\u00e1ch, vydalo to stra\u0161liv\u00fd sk\u0159\u00edpot. Zasm\u00e1l se s\u00e1m sob\u011b a doufal, \u017ee ho Bill nesly\u0161el.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se dole sna\u017eil svoji babi\u010dku znakovou \u0159e\u010d\u00ed p\u0159emluvit. Nen\u00ed pot\u0159eba \u0159\u00edkat, \u017ee se j\u00ed to moc nel\u00edbilo. Bill se c\u00edtil stra\u0161n\u011b, kdy\u017e se na n\u011bj za\u010d\u00ednala zlobit, a on cht\u011bl prost\u011b t\u0159eba jen tak ut\u00e9ci a u\u017e to s n\u00ed ne\u0159e\u0161it.<\/p>\n<\/div>\n
Pamatuje\u0161, kdy\u017e  ses naposledy opil u v\u00e1s doma ve m\u011bst\u011b. Vr\u00e1til ses dom\u016f  a pozvracel rodi\u010d\u016fm nohy! Budu ztracen\u00e1, kdy\u017e  to sam\u00e9 ud\u011bl\u00e1\u0161 u m\u011b doma,<\/em> uk\u00e1zala mu jeho babi\u010dka.  <\/div>\n
Babi,<\/em> uk\u00e1zal Bill unaven\u011b palcem na tv\u00e1\u0159 a prsty vzh\u016fru, zat\u00edmco dal palec pry\u010d od brady v dvou kr\u00e1tk\u00fdch krou\u017ec\u00edch. Pros\u00edm? U\u017e se to nestane. To bylo, kdy\u017e jsem pil poprv\u00e9.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Jsi nezletil\u00fd! Z\u016fstane\u0161  tady.<\/em>  <\/div>\n
J\u00e1-<\/em> zkusil Bill, ale jeho babi\u010dka ho jen probodla pohledem a on slo\u017eil ruce pod\u00e9l t\u011bla.<\/div>\n
Stejn\u011b na tom nez\u00e1le\u017eelo. Nikdy nebyl ten, kter\u00fd poslouchal pravidla; tak\u017ee tady neud\u011bl\u00e1  v\u00fdjimku. Jasn\u011b, Bill svou babi\u010dku miloval (i kdy\u017e byla chladn\u00e1  a na\u0161tvan\u00e1 v\u011bt\u0161inu sv\u00e9ho \u010dasu), ale nebude mu br\u00e1nit v tom, aby se setkal s nov\u00fdmi lidmi. To bylo naprosto vylou\u010deno. Z\u00edtra ve\u010der se prost\u011b vypa\u0159\u00ed.<\/div>\n
Bill se rozhodl odej\u00edt od babi\u010dky. Bylo mu z n\u00ed akor\u00e1t tak smutno a nepohodln\u011b. A nav\u00edc, Tom na n\u011bj naho\u0159e \u010dekal a on osobn\u011b nen\u00e1vid\u011bl, kdy\u017e na n\u011bkoho musel \u010dekat, tak\u017ee s Tomem to ur\u010dit\u011b nebylo nijak jin\u00e9.  <\/div>\n
„Ahoj,“ \u0159ekl Bill smutn\u011b a Tom byl celkem zv\u011bdav\u00fd, pro\u010d neve\u0161el tak, jak by mu to bylo v\u00edc podobn\u00e9.<\/div>\n
„N\u011bco se d\u011bje?“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Jsi si jist\u00fd?“<\/div>\n
„Jist\u011b, \u017ee jsem si jist\u00fd. Kdybych nebyl, tak bych \u0159ekl, \u017ee si nejsem jist\u00fd, co\u017e jsem neud\u011blal. Tak\u017ee jsem.“<\/div>\n
„Uh, co\u017ee?“<\/div>\n
„Je mi fajn. Nic to nen\u00ed\u2026 Um, tak\u017ee mysl\u00edm, jestli tu bude\u0161 cht\u00edt p\u0159espat, mus\u00ed\u0161 se zeptat mamky, ne? Mo\u017en\u00e1 to dnes ve\u010der nen\u00ed dobr\u00fd n\u00e1pad\u2026“<\/div>\n
„Bille, n\u011bco se d\u011bje. \u0158ekni mi co,“ povzdychl si Tom a Bill si skousl ret.<\/p>\n<\/div>\n
Bill byl v\u017edycky takov\u00fd.  Svoje probl\u00e9my si nech\u00e1val jen pro sebe, proto\u017ee podle n\u011bj bylo bezv\u00fdznamn\u00e9, aby si kv\u016fli nim d\u011blali starosti je\u0161t\u011b i dal\u0161\u00ed lid\u00e9. To bylo p\u0159esn\u011b to, pro\u010d si v\u017edycky zachov\u00e1val svoji p\u0159evelice \u0161\u0165astnou a nad\u0161enou n\u00e1ladu; ne proto\u017ee by takov\u00fd norm\u00e1ln\u011b nebyl<\/em>, ale proto\u017ee v\u0161echno pak bylo leh\u010d\u00ed, ne\u017e kdyby m\u011bl b\u00fdt smutn\u00fd a musel hledat odpov\u011bdi na ot\u00e1zky.  <\/div>\n
Ale Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee dv\u011b v\u011bci jsou ur\u010dit\u011b \u0161patn\u011b. To, \u017ee se ptal Billa na jeho rodi\u010de, byla prvn\u00ed chyba, a druh\u00e1, \u017ee se Bill vr\u00e1til od babi\u010dky, kter\u00e9 se ptal na ve\u010d\u00edrek, a vypadal mnohem ustaran\u011bji, ne\u017e kdy\u017e ode\u0161el; druh\u00e1 chyba. Samoz\u0159ejm\u011b, nebyla to Tomova vina, jestli kv\u016fli tomu babi\u010dka vy\u0161ilovala, ale ur\u010dit\u011b se mohl obvi\u0148ovat za to, \u017ee o tom v\u016fbec za\u010dal mluvit. Byl to jen dal\u0161\u00ed d\u016fvod, pro\u010d necht\u011bl za nic na sv\u011bt\u011b opustit pohodl\u00ed sv\u00e9ho domova (krom\u011b Billova domu).<\/div>\n
Bill se posadil na postel vedle Toma a jen se na n\u011bj d\u00edval se smutn\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/p>\n<\/div>\n
„Rad\u0161i bych dnes ve\u010der \u0161el k tob\u011b dom\u016f,“ zamumlal Bill a Tom p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ \u0159ekl a Bill ho cht\u011bl nad\u0161en\u011b obejmout, udr\u017eel se ale.<\/div>\n
„Moje babi\u010dka nechce, abych \u0161el,“ za\u0161eptal Bill. „Mluv\u00ed o v\u011bcech, kter\u00e9 se staly p\u0159ed roky, t\u0159i v\u011bci, abych byl p\u0159esn\u00fd, a pou\u017e\u00edv\u00e1 je proti mn\u011b. V\u00ed\u0161 ty co, kdybych p\u0159i\u0161el dom\u016f a pozvracel mamce nohy v\u00edc ne\u017e jednou, tak bych mo\u017en\u00e1 ch\u00e1pal, pro\u010d se proti mn\u011b spikli.“<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee se proti tob\u011b spikli\u2026“ \u0159ekl Tom slab\u011b, ale Bill na n\u011bj jen nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ne, spikli. V\u00edm, \u017ee to zn\u00ed paranoidn\u011b, ale ty je nezn\u00e1\u0161. Ale vlastn\u011b, jak bys je mohl zn\u00e1t? Nem\u016f\u017ee\u0161. No nic, prost\u011b se proti mn\u011b spikli. V\u0161ichni. V\u017edycky to tak bylo. Mysl\u00ed si, \u017ee m\u00e1m probl\u00e9my nebo n\u011bco, nev\u00edm. V\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Jsem si jist\u00fd, \u017ee pro tebe cht\u011bj\u00ed jen to nejlep\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm\u2026“<\/div>\n
„Ale hele, jestli chce\u0161 sp\u00e1t u m\u011b, tak je to v pohod\u011b. Jsem si jist\u00fd, \u017ee na\u0161i budou r\u00e1di. U\u017e jsem nem\u011bl nikoho doma p\u0159es noc p\u011bkn\u011b dlouho\u2026 a mamka vypad\u00e1, \u017ee se j\u00ed opravdu moc l\u00edb\u00ed\u0161. A Andreasovi taky.“<\/div>\n
„A co tv\u016fj t\u00e1ta?“<\/div>\n
„Naprosto! Jen to moc ned\u00e1v\u00e1 najevo,“ zasm\u00e1l se Tom a Bill se \u0161\u0165astn\u011b usm\u00e1l. „V\u011bt\u0161inu \u010dasu si v\u011bci nech\u00e1v\u00e1 pro sebe.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill si byl jist\u00fd, \u017ee se jeho babi\u010dka bude zlobit, kdy\u017e odejde, ale jemu to bylo jedno. Nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e u n\u00ed musel b\u00fdt, stejn\u011b jako s celou jeho rodinou, a ud\u011blal by cokoliv, jen aby od n\u00ed ode\u0161el. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee to bylo n\u011bco, co cht\u011bl opravdu hodn\u011b ud\u011blat. Ur\u010dit\u011b cht\u011bl str\u00e1vit spole\u010dnou noc s Tomem; jen aby si spolu pov\u00eddali o sv\u00fdch z\u00e1jmech.<\/div>\n
Tom \u0159ekl Billovi, a\u0165  si zabal\u00ed v\u0161echno, co pot\u0159ebuje; v\u011bd\u011bl, \u017ee jeho rodi\u010de budou opravdu r\u00e1di, kdy\u017e bude u nich Bill p\u0159es noc. A tak sledoval, jak Bill b\u011bh\u00e1 po pokoji a sb\u00edr\u00e1 v\u011bci, kter\u00e9 bude pot\u0159ebovat v noci, dal\u0161\u00ed den a samoz\u0159ejm\u011b na ve\u010d\u00edrku, kter\u00fd bude n\u00e1sledovat.  <\/div>\n
„Jsi si jist\u00fd, \u017ee je to v pohod\u011b, kdy\u017e p\u016fjde\u0161?“<\/div>\n
„Je to jedno\u2026 ona m\u011b stejn\u011b nikdy nekontroluje. Je to fajn\u2026“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e a d\u00e1l sledoval, jak Bill bal\u00ed.<\/div>\n
Bill si zabalil pln\u00fd  kufr v\u011bc\u00ed, v\u00edc ne\u017e bude pot\u0159ebovat, a \u0161el s Tomem ven. Bill byl r\u00e1d, \u017ee vid\u00ed, \u017ee jeho babi\u010dka u\u017e sp\u00ed v k\u0159esle s pleten\u00edm v kl\u00edn\u011b, necht\u011bl se vypo\u0159\u00e1dat s jej\u00edmi rozzloben\u00fdmi prsty, kdyby ho vid\u011bla odch\u00e1zet.  <\/div>\n
„Domov, sladk\u00fd domov,“  \u0159ekl Bill \u0161\u0165astn\u011b a Tom se za\u010dervenal.<\/div>\n
„Mami?“ zavolal, otev\u0159el dve\u0159e a pustil nejd\u0159\u00edv vej\u00edt Billa.<\/div>\n
Tomova mamka byla v kuchyni, zat\u00edmco pan Trumper va\u0159il sv\u00e9 sv\u011btozn\u00e1m\u00e9 t\u011bstoviny na ve\u010de\u0159i.<\/div>\n
„T\u011bstoviny v tuhle dobu?“ zasm\u00e1l se Tom a jeho otec jen pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„M\u00e1te hlad?“<\/div>\n
„Oh, j\u00e1 stra\u0161n\u00fd,“ \u0159ekl Bill a polo\u017eil sv\u00e9 zavazadlo na zem. „Jestli m\u00e1te n\u011bco nav\u00edc, moc r\u00e1d bych si dal n\u011bjak\u00e9 t\u011bstoviny!“<\/div>\n
„Co na nich m\u00e1\u0161 r\u00e1d, Bille?“ zeptal se pan Trumper a Tom uk\u00e1zal na \u017eidli u stolu, aby dal Billovi najevo, \u017ee si m\u016f\u017ee sednout k jeho mamce.<\/div>\n
„Om\u00e1\u010dku a strouhan\u00fd s\u00fdr?“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee b\u00fdt!“ <\/p>\n<\/div>\n
V\u0161ichni \u010dty\u0159i sed\u011bli kolem stolu, v tichosti jedli sv\u00e9 \u0161pagety, Bill nikdy v \u017eivot\u011b nem\u011bl tak vynikaj\u00edc\u00ed \u0161pagety. U jeho rodi\u010d\u016f doma v\u017edycky museli objedn\u00e1vat j\u00eddlo z venku a jeho babi\u010dka va\u0159ila j\u00eddlo, kter\u00e9 Billovi v\u016fbec chutnalo; bylo to j\u00eddlo pro star\u00e9 lidi.<\/p>\n<\/div>\n
Tomovi rodi\u010de se ptali Billa na jeho z\u00e1jmy, dost\u00e1vali od n\u011bj nad\u0161en\u00e9 odpov\u011bdi. Mluvil o jeho rodn\u00e9m m\u011bst\u011b, a jak m\u011bli \u00fa\u017easnou knihovnu, ale \u017ee jejich chemick\u00e1 laborato\u0159 byla pr\u00e1v\u011b ten d\u016fvod, pro\u010d se zamiloval do u\u010den\u00ed. \u0158ekl jim o v\u0161em sv\u00e9m studov\u00e1n\u00ed, proto\u017ee m\u011bl dojem, \u017ee rodi\u010de o t\u011bchto v\u011bcech r\u00e1di poslouchaj\u00ed, a jak se cht\u011bl dostat do povol\u00e1n\u00ed, kde se \u0159e\u0161ila zv\u00ed\u0159ec\u00ed biologie; a\u0165 u\u017e to byla pr\u00e1ce kdekoliv.<\/div>\n
Skoro nikdo jin\u00fd se k \u0159e\u010di nedostal, ale nikomu to nevadilo; Bill m\u011bl zp\u016fsob, jak opravdu skv\u011ble zat\u00e1hnout lidi do t\u00e9matu, kdy\u017e se na n\u011bco soust\u0159edil. Mluvili o hudb\u011b a um\u011bn\u00ed, fotografi\u00edch a filmu, a Bill si poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b u\u017e\u00edval sed\u011bt u j\u00eddla s opravdovou rodinou; Dokonce, i kdy\u017e to te\u010f bylo no\u010dn\u00ed j\u00eddlo.  <\/div>\n
„Tak pro\u010d ses nast\u011bhoval do Tich\u00e9ho \u00dadol\u00ed?“ zeptala se Tomova mamka a Tom si skousnul jazyk, skoro p\u0159ekousnul, kdy\u017e se zakuckal pit\u00edm.<\/div>\n
„Abych bydlel u babi\u010dky,“ odpov\u011bd\u011bl Bill jednodu\u0161e.<\/div>\n
Tom si na Billovi n\u011b\u010deho v\u0161iml. Kdy\u017e o n\u011b\u010dem necht\u011bl v\u00edc mluvit, tak ti odpov\u011bd\u011bl p\u0159\u00edmo, ale nebylo to nic, co by se dalo p\u0159irovnat k jeho norm\u00e1ln\u00edmu stylu mluvy. Nejsp\u00ed\u0161 si toho Tomovi rodi\u010de tak\u00e9 v\u0161imli, proto\u017ee i kdy\u017e Bill nem\u011bl v hlase \u017e\u00e1dnou zaho\u0159klost, jeho rychl\u00e1 a p\u0159\u00edm\u00e1 odpov\u011b\u010f uk\u00e1zala, \u017ee mu to nebylo pohodln\u00e9. Tak\u017ee, oni jen p\u0159ik\u00fdvli a pokra\u010dovali v j\u00eddle.  <\/div>\n
„Hej, mami, tati?“  \u0159ekl Tom najednou. „Um. Gustav se m\u011b ptal, jestli bych cht\u011bl j\u00edt na Georg\u016fv ve\u010d\u00edrek, proto\u017ee jeho rodi\u010de jedou na dal\u0161\u00ed l\u00edb\u00e1nky\u2026 Prosil m\u011b, abych s sebou vzal i Billa\u2026 J\u00e1, r\u00e1di bychom \u0161li\u2026“<\/div>\n
„To je super!“ vyk\u0159ikla Simone, Gordon se na ni pod\u00edval, jako by ho u\u0161tkla.<\/div>\n
„J\u00e1 jen\u2026 Pot\u0159eboval bych volno v pr\u00e1ci\u2026“<\/div>\n
„Ach, tak\u017ee se tam bude p\u00edt, co?“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1.“<\/div>\n
„No, to je sranda. Zaslou\u017e\u00ed\u0161 si to, chlap\u010de. M\u016f\u017eu j\u00edt pracovat za tebe.“<\/div>\n
„Jo? Opravdu?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b.“ <\/p>\n<\/div>\n
A p\u0159esn\u011b tohle byla ta chv\u00edle, kdy bylo Tomovi nevolno a p\u0159\u00edjemn\u011b ve stejnou chv\u00edli. Byl moc nad\u0161en\u00fd, \u017ee m\u016f\u017ee s Billem n\u011bkam j\u00edt, s Billem to bylo lehk\u00e9, proto\u017ee znal sv\u00e9 hranice a Tom nemusel moc mluvit, co\u017e mu bylo moc p\u0159\u00edjemn\u00e9. M\u011bl nervy z toho, \u017ee ne ve\u010d\u00edrku bude milion lid\u00ed, se kter\u00fdmi se u\u017e celou v\u011b\u010dnost nebavil a kte\u0159\u00ed se z n\u011bj budou sna\u017eit dostat pro\u010d. Bylo to d\u011bsiv\u00e9.  <\/div>\n
„D\u011bkuji v\u00e1m moc p\u011bkn\u011b, pan\u00ed Trumperov\u00e1,“ \u0159ekl Bill, usm\u00e1l se sv\u00fdm megawattov\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Bille, \u0159\u00edkala jsem ti\u2026“<\/div>\n
„Fajn, fajn. D\u011bkuji v\u00e1m, Simone<\/em>. Mn\u011b to jen p\u0159ijde tak form\u00e1ln\u00ed! Nejrad\u0161i bych v\u00e1m \u0159\u00edkal mami,“ zasm\u00e1l se.<\/div>\n
„Hmm\u2026 dal\u0161\u00ed kluk do rodiny,“  \u0159ekla zamy\u0161len\u011b. „A j\u00e1 si myslela, \u017ee t\u0159i jsou dost!“ <\/div>\n
„Oh, no tak, mami,“ u\u0161kl\u00edbnul se Bill. „Budu ten nejhodn\u011bj\u0161\u00ed!“<\/div>\n
„To nepochybuju,“  \u0159ekl Gordon a Simone se zasm\u00e1la v\u00edc ne\u017e p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
„On myslel i tebe!“<\/div>\n
„No, tak to pak pochybovat za\u010d\u00edn\u00e1m,“ odpov\u011bd\u011bl Gordon a oto\u010dil se na Billa. „Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt lep\u0161\u00ed mu\u017e v rodin\u011b ne\u017e j\u00e1?“<\/div>\n
„Oh, jasna\u010dka! I kdy\u017e nedok\u00e1\u017eu uva\u0159it tak dobr\u00e9 \u0161pagety, bohu\u017eel.“ <\/div>\n
„No, tak to pak t\u00e1ta vyhr\u00e1v\u00e1,“  \u0159ekl ti\u0161e Tom a Bill si odfrkl; \u010d\u00edm\u017e se lidi kolem stolu za\u010dali sm\u00e1t je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/p>\n<\/div>\n
V\u0161ichni \u010dty\u0159i dojedli ve\u010de\u0159i a Tom s Billem ode\u0161li nahoru k Tomovi do pokoje. Bill se rozhodl, \u017ee mus\u00ed Tomovi naj\u00edt n\u011bco na ve\u010d\u00edrek, aby spolu ladili. Bylo by to naprosto stra\u0161n\u00e9, kdyby spolu n\u011bjak neladili; alespo\u0148 Bill<\/em> si to myslel.<\/div>\n
„Ne, ne. Nemus\u00edme,“ vysv\u011btlil Bill. „Ale chce\u0161 v\u016fbec? Vypad\u00e1 to jako\u2026“<\/div>\n
„Bychom spolu chodili,“ zasm\u00e1l se nejist\u011b Tom a Bill jen hrav\u011b proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„To tak! Je to legra\u010dn\u00ed. Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se obl\u00edkaj\u00ed jako jejich partne\u0159i, ne d\u00edky. Oh, a kdy\u017e se dvoj\u010data obl\u00e9kaj\u00ed stejn\u011b. Fuj, ne d\u011bkuju! Lid\u00e9 se mus\u00ed nau\u010dit pravidla.“<\/div>\n
„\u010c\u00ed pravidla?“<\/div>\n
„Pravidla\u2026 pravidla\u2026 sv\u011bta<\/em>, Tome! Hele, holky se obl\u00e9kaj\u00ed podobn\u011b na ve\u010d\u00edrky, \u017ee jo?“<\/div>\n
„My nejsme holky.“ <\/div>\n
„A? Lid\u00e9 je v\u017edycky chv\u00e1l\u00ed. Ty nechce\u0161 komplimenty?“<\/div>\n
„Ani ne,“ \u0159ekl Tom nerv\u00f3zn\u011b a polo\u017eil se na postel, koukal na mapu, kter\u00e1 byla na strop\u011b.<\/div>\n
„Pt\u00e1m se \u0161patn\u00e9ho \u010dlov\u011bka,“ zasm\u00e1l se Bill. „Po\u010dkej, po\u010dkej. Tak\u017ee, kdybych ti cht\u011bl d\u00e1t kompliment, ty bys necht\u011bl? Chci \u0159\u00edct, u\u017e jsem ti \u0159ekl, \u017ee jsi hezk\u00fd\u2026 ale, tob\u011b se to nel\u00edbilo?“<\/div>\n
„N-ne,“ vydechl dred\u00e1\u010d. „L\u00edbilo.“ <\/div>\n
„Dob\u0159e. Proto\u017ee se mi l\u00edb\u00ed  \u0159\u00edkat to.“<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, nikdy jsi to doopravdy ne\u0159ekl,“ bylo Billovi p\u0159ipomenuto a rychle na Toma uk\u00e1zal prstem.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu! Oh, m\u00e1\u0161 takovou pravdu! Dob\u0159e, dob\u0159e. Je to f\u00e9r. Tome,“ klekl si Bill na kolena vedle Tomovy postele, obli\u010dej tak bl\u00edzko k Tomovi, \u017ee z toho byl dred\u00e1\u010d nerv\u00f3zn\u00ed a rud\u00fd v obli\u010deji. „J\u00e1, Bill Kaulitz, si mysl\u00edm, \u017ee ty, Tom Trumper, jsi velmi velmi<\/em> kr\u00e1sn\u00fd a tv\u016fj obli\u010dej m\u011b d\u011bl\u00e1 stra\u0161n\u011b \u0161\u0165astn\u00fdm. Jak\u00e9 to bylo? St\u00e1le nerv\u00f3zn\u00ed?“<\/div>\n
„M-mo\u017en\u00e1\u2026 ano,“ posadil se Tom a objal si kolena, pod\u00edval se na Billa. C\u00edtil se o moc l\u00e9pe, kdy\u017e si mohl obejmout kolena a choulit se.<\/div>\n
„Nemus\u00edm to \u0159\u00edkat znovu.“ <\/div>\n
„To je dobr\u00e9,“ vydechl Tom. „Jen je to\u2026 divn\u00e9.“<\/div>\n
„Kv\u016fli mn\u011b nebo\u2026?“<\/div>\n
„Vlastn\u011b je to m\u00e9n\u011b divn\u00e9, proto\u017ee to jsi ty. Co je s tebou \u0161patn\u011b?“ zasm\u00e1l se Tom a Bill se lehce usm\u00e1l. „Pro\u010d d\u011bl\u00e1\u0161 v\u011bci pro m\u011b lep\u0161\u00edmi?“<\/div>\n
„Proto\u017ee nejsem jako ostatn\u00ed. Jsem j\u00e1.“<\/div>\n
„Jsi ty, pravda,“ u\u0161kl\u00edbnul se Tom a Bill nad\u0161en\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Tomi?“ zeptal se Bill ti\u0161e. „Pros\u00edm, zahraj mi tu p\u00edsni\u010dku.“<\/div>\n
„Tu co jsem napsal?“<\/div>\n
„Ano.“ <\/p>\n<\/div>\n
Tom si nerv\u00f3zn\u011b odka\u0161lala a p\u0159esedl si z postele na hladkou stoli\u010dku k pianu. Prok\u0159upal si prsty, co\u017e Bill nen\u00e1vid\u011bl, a polo\u017eil je na leskl\u00e9 kl\u00e1vesy. \u0158\u00edct, \u017ee je Tom nerv\u00f3zn\u00ed, bylo samoz\u0159ejm\u00e9, on byl nerv\u00f3zn\u00ed vlastn\u011b skoro po\u0159\u00e1d. Nikdy nehr\u00e1l na piano p\u0159ed nik\u00fdm, kdo nepat\u0159il do jeho rodiny, hlavn\u011b jen Andreasovi hr\u00e1val, a te\u010f tu byl s n\u011bk\u00fdm, koho skoro neznal (i kdy\u017e z Billova neust\u00e1l\u00e9ho \u017evan\u011bn\u00ed v\u011bd\u011bl celkem dost) a p\u0159ipravoval se, \u017ee pro n\u011bj zahraje.  <\/div>\n
Prvn\u00ed nota zazn\u011bla a Tom\u016fv \u017ealudek se nep\u0159\u00edjemn\u011b proto\u010dil; ne jako v m\u00edcha\u010dce na maltu, sp\u00ed\u0161 jen jako by byl zrovna na horsk\u00e9 dr\u00e1ze. Bill sed\u011bl ti\u0161e u Tomov\u00fdch nohou, nakl\u00e1n\u011bl se k n\u011bmu, ale stejn\u011b byl st\u00e1le dost daleko na to, aby se Toma nedot\u00fdkal. N\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem mu to odd\u00e1len\u00ed p\u0159ipadalo mnohem romanti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed a Tom byl pln\u00fd statick\u00e9 energie a mot\u00fdlk\u016f.<\/div>\n
Jak se hudba st\u00e1vala st\u00e1le \u010dist\u011bj\u0161\u00ed, odstranila v\u0161echny pochyby a strach, a Tom se ztratil ve sv\u00e9 melodii. Bill m\u011bl o\u010di jemn\u011b zav\u0159en\u00e9, zat\u00edmco se mu noty p\u0159el\u00e9valy p\u0159es obli\u010dej a vplouvaly do jeho u\u0161\u00ed; v\u00e1\u0161niv\u011b tan\u010dily na jeho u\u0161n\u00edm bub\u00ednku. Bylo to n\u011bco tak kr\u00e1sn\u00e9ho a opatrn\u00e9ho, n\u011bco co si nikdo nemohl vysn\u00edt, ne emoce tak \u010dist\u00e9 a pravdiv\u00e9.  <\/div>\n
Bill p\u0159\u00edsahal, \u017ee vid\u011bl barvy hudby, kdy\u017e otev\u0159el o\u010di; ale ne barvy vych\u00e1zej\u00edc\u00ed  z piana, ne, barvy vych\u00e1zej\u00ed z Tomovy k\u016f\u017ee. Bylo to, jako by tis\u00edce mal\u00fdch paprsk\u016f vyza\u0159ovalo z Tomov\u00fdch prst\u016f a obj\u00edmaly kl\u00e1vesy piana jako hebk\u00e1 l\u00e1tka.<\/p>\n<\/div>\n
Hudba skon\u010dila a Tom se oto\u010dil na \u017eidli, aby se pod\u00edval na Billa, kter\u00e9mu se zachv\u011bly \u0159asy, a pak o\u010di otev\u0159el, pod\u00edval se na Toma; spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv na tv\u00e1\u0159i. Nat\u00e1hl ruku a sundal Billovi br\u00fdle z obli\u010deje. Nen\u00e1vid\u011bl, jak mu br\u00fdle br\u00e1nily ve v\u00fdhledu na Billovy o\u010di; i kdy\u017e jen malinko.<\/div>\n
„M\u00e1m je r\u00e1d na sob\u011b,“ na\u0161pulil Bill rty, ale nemohl zastavit sv\u00e9 o\u010di od usm\u00edv\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 nevid\u00edm na tv\u00e9 o\u010di, kdy\u017e tohle d\u011bl\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„Co d\u011bl\u00e1m?“ <\/div>\n
„Usm\u00edv\u00e1\u0161 se jimi,“ za\u0161eptal Tom, c\u00edtil se pla\u0161e, ale z\u00e1rove\u0148 podivn\u011b neboj\u00e1cn\u011b.<\/div>\n
Nam\u00edsto toho, aby se dostal do situace, kde by mu bylo nepohodln\u011b, vr\u00e1til se Tom k dokon\u010dov\u00e1n\u00ed p\u00edsn\u011b, kterou tajn\u011b napsal jen pro Billa. Sledoval koutkem oka, jak Bill nejist\u011b stoj\u00ed vedle stoli\u010dky. Posunul se a nechal Billa sednout si dost bl\u00edzko na to, aby c\u00edtil jeho teplo, a dost daleko na to, aby se nedot\u00fdkali.<\/div>\n
„Nau\u010d m\u011b n\u011bco,“ poprosil Bill. „Nau\u010d m\u011b tohle.“<\/div>\n
„J\u00e1-j\u00e1 nejsem u\u010ditel\u2026“<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm ti.“ <\/div>\n
„D-Dob\u0159e, zkus\u00edm to\u2026“  <\/div>\n
Tom se postavil a Bill se posunul bl\u00ed\u017e do st\u0159edu lavi\u010dky, rukama p\u0159ejel po kl\u00e1ves\u00e1ch. P\u0159\u00edsahal by, \u017ee pod lakem c\u00edt\u00ed Tomovu v\u00e1\u0161e\u0148; jako by p\u0159ed n\u00edm bylo zv\u00ed\u0159e, kter\u00e9mu v srdci ho\u0159el ohe\u0148, schovan\u00e9 pod d\u0159evem a k\u0159i\u010delo, aby se mohlo dostat ven. Tom si vedl skv\u011ble, ale p\u0159eci jen tu st\u00e1le hluboko v pianu kousek byl, kousek, kter\u00fd nebyl p\u0159ipraven\u00fd se vzd\u00e1t. Bill c\u00edtil ten tlak. Dokonce ho c\u00edtil i v Tomovi; i kdy\u017e se toho nemohl dotknout, c\u00edtil to. V\u011bd\u011bl, \u017ee to existuje.<\/p>\n<\/div>\n
„Dotkne\u0161 se m\u011b?“ zeptal se Bill a Tom c\u00edtil, jak se mu sev\u0159el \u017ealudek. „Jen, nech hudbu, a\u0165 t\u011b uklidn\u00ed a h\u00fdbej za m\u011b m\u00fdma rukama. Bu\u010f m\u00fdma rukama, Tome.“<\/div>\n
<\/div>\n
Byla to vskutku zvl\u00e1\u0161tn\u00ed  situace. Bill se tak soust\u0159edil, byl tak pono\u0159en\u00fd a jemn\u00fd; v\u016fbec ne jako ten hlasit\u00fd, energick\u00fd a chaotick\u00fd Bill, kter\u00e9ho znal. Ne, \u017ee by Tom nem\u011bl chaotick\u00e9ho Billa r\u00e1d, ten byl vlastn\u011b d\u016fvodem, pro\u010d se c\u00edtil siln\u00fd se postavit tam, kde te\u010f byl, ale tenhle Bill, kter\u00fd p\u0159ed n\u00edm sed\u011bl te\u010f, a prosil ho, aby se stal jeho u\u010ditelem\u2026 tenhle Bill byl n\u011bco naprosto \u00fachvatn\u00e9ho, n\u011bco nov\u00e9ho a perfektn\u00edho.<\/div>\n
Ale mohl odsunout sv\u016fj strach a nechat sv\u00e9 t\u011blo p\u0159emoci mysl? Mohl Tom opravdu vz\u00edt Billovy prsty do sv\u00fdch, p\u0159itisknout se na Billova z\u00e1da a b\u00fdt jeho rukou? Bylo to n\u011bco tak uv\u00e1\u017eliv\u00e9ho, absolutn\u00edho; n\u011bco, pro co musel hluboko v sob\u011b hledat odvahu. Kdyby to ud\u011blal, kdo \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee jeho strachy Billa neodstr\u010d\u00ed pry\u010d a v\u0161echno nezni\u010d\u00ed? Kdo m\u016f\u017ee \u0159\u00edct, \u017ee se Tom nezamiluje do Billovy k\u016f\u017ee a bude j\u00ed cht\u00edt v\u00edc i navzdory sv\u00e9mu strachu?  <\/div>\n
„Klidn\u011b si nejd\u0159\u00edv umyju ruce, jestli je to pot\u0159eba.“<\/div>\n
„J\u00e1-j\u00e1, um\u2026 Chci to ud\u011blat, Bille. Moc r\u00e1d bych to ud\u011blal, j\u00e1 jen\u2026“<\/div>\n
„Tak to ud\u011blej. Tome, \u017eivot je o tom, \u017ee riskuje\u0161. Kdyby ne, st\u00e1le bychom o sebe t\u0159eli kameny a sna\u017eili se ud\u011blat ohe\u0148 a \u017eili bychom v jeskyn\u00edch. Lid\u00e9 riskovali v\u0161echno jen proto, aby se rozv\u00edjel a pozn\u00e1vali, je to v po\u0159\u00e1dku. Tak\u00e9 to zvl\u00e1dne\u0161. J\u00e1 dnes v noci riskoval.“<\/p>\n<\/div>\n
A Bill m\u011bl pravdu. Riskoval, aby dnes v noci mohl b\u00fdt s Tomem, i kdy\u017e jeho babi\u010dka (ta \u017eena, kter\u00e1 velela st\u0159e\u0161e nad jeho hlavou) protestovala. Tak\u017ee, ve v\u0161em respektu, mo\u017en\u00e1 Tom Billovi dlu\u017eil b\u00fdt beze strachu (nebo jen siln\u00fd) a d\u011blat to, co jeho t\u011blo chce, i kdy\u017e jeho hlava k\u0159i\u010dela opak. Mimo to, co kdy\u017e Tom u\u017e nikdy nedostane jinou \u0161anci?  <\/div>\n
Rozt\u0159esen\u011b Tom p\u0159itiskl sv\u00e9 ruce na Billova ramena a pomalu ho posunul, aby se mohl za Billa na malou lavi\u010dku posadit. Bill se nepohnul. Nezavrt\u011bl se, aby se uvelebil, neop\u0159el se o Toma z\u00e1dy; byl naprosto v klidu, vy\u010dk\u00e1val.  <\/div>\n
Vlhk\u00e9 prsty p\u0159ipevn\u011bn\u00e9  na chladn\u00e9 ruce p\u0159ejely po Billov\u00fdch rukou, zat\u00edmco Tom t\u011b\u017ece polkl a polo\u017eil Billovy prsty na ty spr\u00e1vn\u00e9 kl\u00e1vesy. Billovy o\u010di byly zav\u0159en\u00e9, bylo mu jedno, kam Tom sv\u00fdma rukama h\u00fdbe; jen se mu l\u00edbil ten zvuk za\u010d\u00e1tku kompozice.<\/p>\n<\/div>\n
Tom\u016fv \u017ealudek d\u011blal kotrmelce, bublal a kru\u010del. V\u0161ichni ostatn\u00ed by si mysleli, \u017ee se Billa v\u016fbec nechce dot\u00fdkat, ale to bylo opravdu daleko od pravdy. Opravdu se rychle zamiloval, a po\u0159\u00e1dn\u011b. Kdy\u017e se zamiloval, jedin\u00e9 co cht\u011bl, bylo dot\u00fdkat se a l\u00edbat a milovat, ale nane\u0161t\u011bst\u00ed k tomu je\u0161t\u011b nikdy v jeho \u017eivot\u011b nedo\u0161lo. Vlastn\u011b tohle bylo nejd\u00e1l, kam kdy s n\u011bk\u00fdm za\u0161el; a bylo to jen to, \u017ee u\u010dil Billa p\u00edse\u0148, kterou napsal tajn\u011b jen a jen pro n\u011bj.  <\/div>\n
„Je to opravdu p\u0159ekr\u00e1sn\u00e1 p\u00edse\u0148,“ \u0159ekl Bill sladce, kdy\u017e nato\u010dil hlavu, aby se na Toma p\u0159es rameno pod\u00edval.<\/div>\n
„No, kdy\u017e to dok\u00e1\u017ee zaujmout a udr\u017eet si tvoji pozornost, tak mysl\u00edm, \u017ee je opravdu dobr\u00e1,“ \u0159ekl Tom s nejist\u00fdm sm\u00edchem a Bill souhlasil.<\/div>\n
„Byl bych moc r\u00e1d, kdybys m\u011b to n\u011bkdy nau\u010dil cel\u00e9, nebo alespo\u0148 p\u0159ijal mou p\u0159ede\u0161lou nab\u00eddku.“<\/div>\n
„M\u00edt doprovod na \u010delo?“<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
„J-J, to bych ur\u010dit\u011b r\u00e1d.“ <\/div>\n
„Skv\u011bl\u00e9.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom dal ruce pry\u010d z Billa a pomalu se postavil; rychle si ruce ot\u0159el. Bill se jen usm\u00e1l, v\u016fbec v tom nevid\u011bl \u017e\u00e1dnou ur\u00e1\u017eku. Ano, mo\u017en\u00e1 tomu Bill nerozum\u011bl, ale dok\u00e1zal ocenit tu snahu, kterou Tom vynakl\u00e1dal. N\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem, v\u0161echny ty Tomovy „vady“ nutily Billa v prvn\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b cht\u00edt b\u00fdt jeho kamar\u00e1dem. Nebyl jako nikdo, koho kdy p\u0159edt\u00edm potkal, a doufal, \u017ee se Tom mo\u017en\u00e1 nau\u010d\u00ed mu v\u011b\u0159it; v\u017edycky miloval, kdy\u017e v n\u011bj lid\u00e9 v\u011b\u0159ili. Nane\u0161t\u011bst\u00ed, Bill v\u017edycky a\u017e moc mluvil, tak\u017ee mu lid\u00e9 nev\u011b\u0159ili naprosto v ni\u010dem. Mo\u017en\u00e1 by se oba dva navz\u00e1jem mohli ud\u011blat \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edmi.  <\/div>\n
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/u><\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cinematics Bill chce c\u00edtit piano, Tom chce c\u00edtit Billa Bill byl zahraban\u00fd n\u011bkde hluboko ve sk\u0159\u00edni. Tom ho sotva vid\u011bl z m\u00edsta, kde sed\u011bl na Billov\u00fdch \u010dern\u00fdch pe\u0159in\u00e1ch. Ozvalo se hlasit\u00e9 zaje\u010den\u00ed a Bill vypadl z \u0161atn\u00edku, okolo n\u011bj popadaly kabelky a boty. Kousal<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[379],"tags":[],"class_list":["post-9639","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-effervescent"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9639","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9639"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9639\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9639"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9639"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9639"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}