{"id":9645,"date":"2011-01-13T15:30:00","date_gmt":"2011-01-13T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9621"},"modified":"2011-01-13T15:30:00","modified_gmt":"2011-01-13T14:30:00","slug":"love-death-43","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/13\/love-death-43\/","title":{"rendered":"Love & Death 43."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill:  <\/div>\n
Nepatrn\u011b se pod tenkou p\u0159ikr\u00fdvkou prot\u00e1hnu p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edm sp\u00e1nkem a op\u011bt polo\u017e\u00edm hlavu na mal\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159ek, kter\u00fd jsem p\u0159ed chvilkou uloupil Tomovi z jeho k\u0159esla. Zachuml\u00e1m se pod teplou deku, p\u0159itisknu si m\u011bkkou, h\u0159ejivou l\u00e1tku v\u00edc k t\u011blu, ospale p\u0159iv\u0159u p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edm sp\u00e1nkem skl\u00ed\u017een\u00e1 v\u00ed\u010dka a jen s \u00fasm\u011bvem vn\u00edm\u00e1m p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo, s\u00e1laj\u00edc\u00ed z krbu jen kousek ode m\u011b.  <\/div>\n
Zat\u00edmco jsem je\u0161t\u011b  p\u0159ed chv\u00edl\u00ed ob\u011bdval, Tom mi splnil m\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed a poprv\u00e9 zatopil v na\u0161em krbu v ob\u00fdv\u00e1ku. V\u017edycky jsem se na to cel\u00e9 l\u00e9to t\u011b\u0161il a leto\u0161n\u00ed rok nebyl v\u00fdjimkou. U\u017e jako mal\u00fd jsem miloval to p\u0159\u00edjemn\u00e9, h\u0159ejiv\u00e9 teplo, kter\u00e9 m\u011b dok\u00e1zalo rozeh\u0159\u00e1t i v t\u011bch nejkrut\u011bj\u0161\u00edch zimn\u00edch dnech, kdy jsem poka\u017ed\u00e9 p\u0159i\u0161el dom\u016f \u00fapln\u011b zmrzl\u00fd, a z\u016fstalo mi to dote\u010f. Sta\u010d\u00ed jen c\u00edtit p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo, s\u00e1laj\u00edc\u00ed z na\u0161eho krbu, kter\u00e9 rozeh\u0159\u00edv\u00e1 ka\u017edi\u010dkou \u010d\u00e1ste\u010dku m\u00e9ho t\u011bla a pomalu m\u011b ukol\u00e9b\u00e1v\u00e1 ke sp\u00e1nku. Nezn\u00e1m nic p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00edho, ne\u017e odpo\u010d\u00edvat, naslouchat tich\u00e9mu prask\u00e1n\u00ed d\u0159eva a nechat rozl\u00e9vat to p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo do ka\u017ed\u00e9 \u010d\u00e1ste\u010dky t\u011bla.<\/div>\n
\n<\/div>\n
„Bille, m\u00e1m pro tebe p\u0159ekvapen\u00ed,“ Tom\u016fv ne p\u0159\u00edli\u0161 tich\u00fd, nad\u0161en\u00fd  hlas, nesouc\u00ed se z ob\u00fdv\u00e1ku, se doline k m\u00fdm u\u0161\u00edm zrovna ve chv\u00edli, kdy hodl\u00e1m p\u0159ekro\u010dit br\u00e1nu \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f a dokonale m\u011b tak vytrhne z m\u00e9ho polosp\u00e1nku. N\u011bkolikr\u00e1t zamrk\u00e1m a o\u0161iju se, kdy\u017e zjist\u00edm, \u017ee sp\u00e1nek je r\u00e1zem nen\u00e1vratn\u011b pry\u010d.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Tome, to jsi musel k\u0159i\u010det zrovna te\u010f? U\u017e jsem skoro us\u00ednal,“ odseknu na\u0161tvan\u011b, rezignovan\u011b si p\u0159it\u00e1hnu deku je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e k t\u011blu a v\u00ed\u010dka semknu je\u0161t\u011b pevn\u011bji ne\u017e p\u0159ed chv\u00edl\u00ed, sna\u017e\u00edc se tak p\u0159ivolat zp\u011bt ztracen\u00fd sp\u00e1nek. Tomovy bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se kroky a jeho n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed slova m\u011b v\u0161ak ujist\u00ed v tom, \u017ee nesly\u0161el ani zlomek z toho, co jsem mu je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed vy\u010d\u00edtal. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Poj\u010f se mnou, pros\u00edm. Ur\u010dit\u011b nebude\u0161 litovat, bude se ti to moc l\u00edbit, slibuju. Pros\u00edm, pros\u00edm, pros\u00edm,“ za\u017eadon\u00ed nevinn\u00fdm and\u00edlkovsk\u00fdm hl\u00e1skem a na okam\u017eik tak vykouzl\u00ed na m\u00fdch rtech \u00fasm\u011bv. \u017div\u011b si dok\u00e1\u017eu p\u0159edstavit jeho sepjat\u00e9 ruce, prosebn\u011b vy\u0161pulen\u00e9 rty a \u0161kemraj\u00edc\u00ed, nevinn\u00fd kuku\u010d. Moc dob\u0159e v\u00ed, co na m\u011b plat\u00ed.  <\/div>\n
„Kam s tebou m\u00e1m j\u00edt?“ zept\u00e1m se, st\u00e1le je\u0161t\u011b tro\u0161ku nazloben\u011b, t\u00f3nu m\u00e9ho hlasu v\u0161ak Tom nev\u011bnuje ani tu nejmen\u0161\u00ed pozornost.  <\/div>\n
„Ven. Donesl jsem ti teplou bundu, abys mi nenastydl,“ dod\u00e1 starostliv\u011b a nejsp\u00ed\u0161 se te\u010f potuteln\u011b usm\u00edv\u00e1. Ven? Co budeme d\u011blat venku, kdy\u017e je tam ur\u010dit\u011b mr\u00e1z a zima? Co si to Tom zase vymyslel? Jeho n\u00e1pady v\u00e1\u017en\u011b obdivuji, opravdu by m\u011b zaj\u00edmalo, kam na n\u011b chod\u00ed.  <\/div>\n
„Opravdu tam mus\u00edme j\u00edt?“ jen l\u00edn\u011b, neochotn\u011b se posad\u00edm na m\u011bkk\u00e9m, pohodln\u00e9m gau\u010di a skopu ze sebe vyh\u0159\u00e1tou deku, prot\u00edraj\u00edc si ospal\u00e9 o\u010di.  <\/div>\n
„Ano, je to moc d\u016fle\u017eit\u00e9. Pros\u00edm,“ za\u0161kemr\u00e1 prosebn\u011b a nejsp\u00ed\u0161 s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm \u010dek\u00e1 na moji odpov\u011b\u010f. Pomalu spust\u00edm nohy dol\u016f na m\u011bkk\u00fd kobere\u010dek p\u0159ed gau\u010dem a na okam\u017eik se zamysl\u00edm.  <\/div>\n
„Jestli se mi to tvoje p\u0159ekvapen\u00ed nebude l\u00edbit, tak si m\u011b nep\u0159ej,“ proced\u00edm skrz zuby st\u00e1le je\u0161t\u011b trochu nabrou\u0161en\u011b, p\u0159esto v\u0161ak p\u0159es v\u0161echny m\u00e9 tich\u00e9 protesty vstanu a dovol\u00edm Tomovi, aby mi pomohl s teplou bundou.  <\/div>\n
<\/div>\n
Ot\u0159esu se a podv\u011bdom\u011b  si p\u0159it\u00e1hnu teplou l\u00e1tku bl\u00ed\u017e k t\u011blu, kdy\u017e m\u011b ovane ne p\u0159\u00edli\u0161 tepl\u00fd zimn\u00ed v\u00e1nek. Zhluboka se nadechnu a pevn\u011bji stisknu Tomovu ruku, kter\u00e1 m\u011b pomalu vede b\u016fhv\u00edkam. \u017de jsme venku, to jsem poznal u\u017e d\u00e1vno, ani v nejmen\u0161\u00edm v\u0161ak netu\u0161\u00edm, co m\u00e1 Tom za lubem a kam m\u011b to v\u016fbec vede. Co chce d\u011blat venku… a nav\u00edc je\u0161t\u011b v takov\u00e9m chladn\u00e9m po\u010das\u00ed?<\/div>\n
Promnu si u\u017e zk\u0159ehl\u00e9 prsty a t\u00e1zav\u011b pozvednu obo\u010d\u00ed, kdy\u017e se na\u0161e spole\u010dn\u00e9 kroky pomalu zastav\u00ed. C\u00edt\u00edm, jak Tomova tepl\u00e1 dla\u0148 opou\u0161t\u00ed tu mou a miz\u00ed b\u016fhv\u00edkde.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Nastav ruce,“ za\u0161ept\u00e1  chraplav\u011b a z jeho t\u00f3nu hlasu jde zn\u00e1t, \u017ee se usm\u00edv\u00e1. P\u0159ekvapen\u011b  zamrk\u00e1m a v duchu si jeho slova rad\u011bji n\u011bkolikr\u00e1t zopakuji, kdy\u017e se mi v\u0161ak z Tomovy strany nedost\u00e1v\u00e1 u\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed odezvy, uposlechnu jeho v\u00fdzvy a pomalu, nesm\u011ble vzt\u00e1hnu ruce do studen\u00e9ho zimn\u00edho v\u00e1nku, kter\u00fd m\u00e9 zk\u0159ehl\u00e9 prsty op\u011bt pol\u00edb\u00ed ledov\u00fdm polibkem.  <\/div>\n
„A co?“ nam\u00edtnu ti\u0161e, kdy\u017e se ani po p\u00e1r dlouh\u00fdch vte\u0159in\u00e1ch neprojev\u00ed nic, co by m\u011blo upoutat moji pozornost. Bravo, Tome, tohle se ti opravdu povedlo. Vyt\u00e1hnout m\u011b zpod vyh\u0159\u00e1t\u00e9 deky do takov\u00e9 zimy, a pak se v duchu sm\u00e1t tomu, jak tady stoj\u00edm s nata\u017een\u00fdma rukama jako idiot a \u010dek\u00e1m b\u016fhv\u00ed na co. Lep\u0161\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed jsi pro m\u011b opravdu vymyslet nemohl.  <\/div>\n
„Po\u010dkej p\u0159ece chvilku,“ napomene m\u011b s tich\u00fdm sm\u00edchem, nejsp\u00ed\u0161 jej rozesm\u00edv\u00e1  to, jak jsem nedo\u010dkav\u00fd. Pro\u010d mi tohle d\u011bl\u00e1, pro\u010d mi to ne\u0159ekne hned, kdy\u017e moc dob\u0159e v\u00ed, jak moc jsem zv\u011bdav\u00fd.  <\/div>\n
<\/div>\n
Op\u011bt znovu nat\u00e1hnu sv\u00e9, u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 zmrzl\u00e9 dlan\u011b… jak\u00e9 je v\u0161ak m\u00e9  p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e na n\u011b uc\u00edt\u00edm dopadnout n\u011bco m\u011bkk\u00e9ho, jemn\u00e9ho. N\u011bco tak mali\u010dk\u00e9ho, drobn\u00e9ho a nepatrn\u00e9ho, n\u011bco, co se skl\u00e1d\u00e1 snad z tis\u00edce mal\u00fdch krystalk\u016f, jen\u017e s teplem m\u00e9 dlan\u011b pomalu zanikaj\u00ed. P\u0159ekvapen\u011b vzt\u00e1hnu dla\u0148 a jen nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zamrk\u00e1m, kdy\u017e u\u017e podruh\u00e9 b\u011bhem mal\u00e9 chv\u00edle uc\u00edt\u00edm na sv\u00e9 dlani to sam\u00e9. Ne, to nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Tome,“ ti\u0161e vydechnu Tomovo jm\u00e9no… a jen s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem, jen\u017e se b\u016fhv\u00edjak s\u00e1m vykouzlil na m\u00fdch rtech, vn\u00edm\u00e1m ty mal\u00e9, n\u011b\u017en\u00e9 doteky sn\u011bhov\u00fdch vlo\u010dek, je\u017e padaj\u00ed do m\u00fdch nastaven\u00fdch dlan\u00ed. Jak jen jsem na to mohl zapomenout? Jak jen jsem mohl zapomenout na n\u011bco tak kr\u00e1sn\u00e9ho, jako je sn\u00edh?  <\/div>\n
„Za\u010dalo chumelit sotva p\u0159ed p\u016fl hodinou, ale necht\u011bl jsem ti to jen tak \u0159\u00edkat. Cht\u011bl jsem t\u011b p\u0159ekvapit. V\u00edm, jak moc sn\u00edh miluje\u0161,“ tich\u00fd, chraplav\u00fd hlas m\u011b vytrhne z m\u00fdch my\u0161lenek a p\u0159inut\u00ed m\u011b alespo\u0148 na okam\u017eik odtrhnout moji pozornost od t\u00e9 sn\u011bhov\u00e9 n\u00e1dhery, je\u017e jist\u011b chumel\u00ed v\u0161ude kolem m\u011b. Opakuji si jeho slova v mysli… a vybavuji si vzpom\u00ednky z na\u0161eho d\u011btstv\u00ed, kdy jsme jako mal\u00ed kluci tr\u00e1vili ve sn\u011bhu cel\u00e9 hodiny. A v\u016fbec n\u00e1m nevadilo, \u017ee jsme mok\u0159\u00ed od hlavy a\u017e k pat\u011b.  <\/div>\n
„Ty si to pamatuje\u0161?“ p\u0159ekvapen\u011b vyslov\u00edm svou ot\u00e1zku a obr\u00e1t\u00edm se s n\u00ed na Toma. Nikdy by m\u011b nenapadlo, \u017ee by si n\u011bco takov\u00e9ho mohl zrovna on pamatovat. Opravdu jsem to od n\u011bj ne\u010dekal.  <\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ano. To bych p\u0159ece nikdy nezapomn\u011bl,“ odpov\u00ed mi st\u00e1le t\u00edm \u00fasm\u011bvn\u00fdm t\u00f3nem a p\u0159inut\u00ed m\u011b se pousm\u00e1t.  <\/div>\n
<\/div>\n
Pomalu, opatrn\u011b ud\u011bl\u00e1m mal\u00fd kr\u016f\u010dek vp\u0159ed a nadechnu se zimn\u00edho v\u00e1nku, jen\u017e si dozajista pohr\u00e1v\u00e1 i s velk\u00fdmi sn\u011bhov\u00fdmi vlo\u010dkami. Nadzvednu tv\u00e1\u0159 v\u00edc k nebi, pomalu zaklon\u00edm hlavu… a usm\u011bji se, kdy\u017e n\u011bkolik prvn\u00edch vlo\u010dek dopadne na m\u016fj nos, \u010delo a hork\u00e9 tv\u00e1\u0159e, zanech\u00e1vaj\u00edc za sebou mal\u00e9, drobn\u00e9 kapky. Miluji ten pocit, m\u00edt sn\u00edh a sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky v\u0161ude kolem sebe. A v\u016fbec mi nevad\u00ed, \u017ee je nem\u016f\u017eu vid\u011bt. Sta\u010d\u00ed c\u00edtit jejich m\u011bkkost a k\u0159ehkost, nechat je dopadat na sv\u00e9 ruce a tv\u00e1\u0159e, a nechat se un\u00e1\u0161et t\u00edm zvl\u00e1\u0161tn\u00edm sn\u011bhov\u00fdm kouzlem, panuj\u00edc\u00edm te\u010f v\u0161ude kolem m\u011b.  <\/div>\n
<\/div>\n
Zhluboka se nadechnu a sklop\u00edm svou zasn\u011b\u017eenou tv\u00e1\u0159 zase dol\u016f. Nepatrn\u011b se zachv\u011bji nad dal\u0161\u00edm p\u0159\u00edvalem zimy, p\u0159e\u0161l\u00e1pnu na sv\u00e9m m\u00edst\u011b… vtom v\u0161ak na sv\u00fdch boc\u00edch uc\u00edt\u00edm n\u011bco p\u0159\u00edjemn\u011b tepl\u00e9ho a m\u011bkk\u00e9ho. Dv\u011b pa\u017ee se pomalu, jen nesm\u011ble ovinou kolem m\u00e9ho pasu… a j\u00e1 mohu c\u00edtit tu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, n\u00e1dhernou bl\u00edzkost a lehkou, podmanivou v\u016fni, je\u017e je mi nyn\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 na dosah ruky a vyvol\u00e1v\u00e1 v m\u00e9m nitru tolik zn\u00e1m\u00e9, p\u0159\u00edjemn\u00e9 chv\u011bn\u00ed.<\/div>\n
\n<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se ti to?“ Tom\u016fv tich\u00fd \u0161epot protrhne br\u00e1nu m\u00fdch sn\u016f a doline se ke mn\u011b jako ta nejti\u0161\u0161\u00ed melodie. Nemus\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let dlouho.  <\/div>\n
„Ano a moc. Douf\u00e1m, \u017ee napadne co nejv\u00edc sn\u011bhu,“ odpov\u00edm bez rozm\u00fd\u0161len\u00ed a v duchu se zaraduji jen nad tou p\u0159edstavou. Bylo by kr\u00e1sn\u00e9, kdyby sn\u011b\u017eilo cel\u00fd t\u00fdden.  <\/div>\n
„Tak co, po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b  se na m\u011b zlob\u00ed\u0161, \u017ee jsem t\u011b vyt\u00e1hl ven?“ Tomova tich\u00e1 ot\u00e1zka n\u011bkde u m\u00e9ho ucha mi vykouzl\u00ed na tv\u00e1\u0159i jen na zlomek vte\u0159iny nepatrn\u00fd \u00fasm\u011bv. Pooto\u010d\u00edm hlavu, v\u011bdom\u011b se zamra\u010d\u00edm a naoko zap\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm… ne\u017e pooto\u010d\u00edm svoji tv\u00e1\u0159 v\u00edc k t\u00e9 Tomov\u011b. Mysl\u00edm, \u017ee \u00fasm\u011bv, nevinn\u011b pohr\u00e1vaj\u00edc\u00ed na m\u00fdch rtech, je mu jasnou odpov\u011bd\u00ed.  <\/div>\n
<\/div>\n
Pomalu pootev\u0159u dve\u0159e sv\u00e9ho pokoje, ti\u0161e vklouznu dovnit\u0159 a jen pomalu, popam\u011bti zam\u00ed\u0159\u00edm k m\u00e9 velk\u00e9 posteli, p\u0159idr\u017euj\u00edc se st\u011bny vedle sebe. Popojdu o p\u00e1r kr\u016f\u010dk\u016f vp\u0159ed… a jakmile se m\u00e9 unaven\u00e9  t\u011blo dotkne m\u011bkk\u00fdch, p\u0159\u00edjemn\u011b chladn\u00fdch pe\u0159in, jen uvoln\u011bn\u011b p\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka a dovol\u00edm sv\u00fdm my\u0161lenk\u00e1m op\u011bt, u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9, odl\u00e9tnout zp\u011bt k dne\u0161n\u00edmu odpoledni.  <\/div>\n
<\/div>\n
V n\u011bkolika posledn\u00edch dnech jsem se ani na chvili\u010dku nesta\u010dil zamyslet nad t\u00edm, co m\u011b d\u0159\u00edv tolik tr\u00e1pilo… a vlastn\u011b jsem na to nem\u011bl a ani nem\u00e1m \u010das. Tom je u m\u011b neust\u00e1le, tr\u00e1v\u00ed se mnou ka\u017edou volnou chvilku. Dny najednou ub\u00edhaj\u00ed tak rychle, jsou mnohem kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed a veselej\u0161\u00ed v jeho spole\u010dnosti, na kterou jsem si rychle zvykl a kter\u00e1 mi d\u011bl\u00e1 dob\u0159e. Nikdy p\u0159edt\u00edm bych nepomyslel, \u017ee by se tohle mohlo st\u00e1t, \u017ee by se mnou Tom tr\u00e1vil tolik \u010dasu. A p\u0159esto, \u017ee spolu tr\u00e1v\u00edme cel\u00e9 dny, st\u00e1le nemohu uv\u011b\u0159it tomu v\u0161emu, co pro m\u011b d\u011bl\u00e1. \u010ceho v\u0161eho se kv\u016fli mn\u011b musel vzd\u00e1t, aby mi mohl se v\u0161\u00edm pom\u00e1hat a b\u00fdt mi nabl\u00edzku v\u017edy, kdy\u017e jej budu pot\u0159ebovat. Cht\u011bl bych mu pod\u011bkovat… av\u0161ak v\u00edm, \u017ee ani tis\u00edcer\u00e1 slova d\u00edk\u016f by nedok\u00e1zala ani v nejmen\u0161\u00edm vyj\u00e1d\u0159it vd\u011bk, kter\u00fd k n\u011bmu c\u00edt\u00edm. R\u00e1d bych se mu n\u011b\u010d\u00edm odvd\u011b\u010dil… av\u0161ak nenapad\u00e1 m\u011b nic, \u010d\u00edm bych mu alespo\u0148 malinko mohl v\u0161echno to, co pro m\u011b ud\u011blal, oplatit.<\/div>\n
\n<\/div>\n
M\u011bl bych nad t\u00edm pop\u0159em\u00fd\u0161let… a mo\u017en\u00e1 i nad t\u00edm, jak se ke mn\u011b v posledn\u00edch dnech choval. Kdy\u017e m\u011b v\u010dera hladil po tv\u00e1\u0159i, kdy\u017e m\u011b dneska venku objal kolem pasu… c\u00edtil jsem ve sv\u00e9m nitru n\u011bco zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, co ve mn\u011b jeho bl\u00edzkost vyvolala. N\u011bco, co mi v\u0161ak nebylo nep\u0159\u00edjemn\u00e9, ba naopak. P\u0159\u00e1l jsem si, aby ten nenad\u00e1l\u00fd pocit trval nav\u011bky… av\u0161ak stihl rychle zmizet d\u0159\u00edv, ne\u017e se v\u016fbec objevil. Ale mo\u017en\u00e1 si to jen namlouv\u00e1m a n\u011bco se mi zd\u00e1lo.  <\/div>\n
Tich\u00e9 cvaknut\u00ed  dve\u0159\u00ed m\u011b vytrhne z m\u00e9ho slab\u00e9ho polosp\u00e1nku, pln\u00e9ho my\u0161lenek… a doline se k m\u00fdm u\u0161\u00edm stejn\u011b jako je\u0161t\u011b ti\u0161\u0161\u00ed kr\u016f\u010dky.<\/div>\n
\n<\/div>\n
„Bille, sp\u00ed\u0161?“ tich\u00fd, zast\u0159en\u00fd hlas protrhne ticho v pokoji a vyvol\u00e1  v m\u00e9m nitru p\u0159\u00edjemnou, h\u0159ejivou vlnu tepla, kter\u00e9 u\u017e  mi nen\u00ed tak nezn\u00e1m\u00e9, jako b\u00fdvalo d\u0159\u00edv. Nedovedu zabr\u00e1nit \u00fasm\u011bvu, vkr\u00e1daj\u00edc\u00edmu se na m\u00e9 rty a ani nechci.  <\/div>\n
„Ne,“ odpov\u00edm ti\u0161e a se zatajen\u00fdm dechem naslouch\u00e1m dal\u0161\u00edm kr\u016f\u010dk\u016fm, bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edm se k m\u00e9 posteli.  <\/div>\n
„Promi\u0148, \u017ee jsem se zdr\u017eel, je\u0161t\u011b jsem ukl\u00edzel v kuchyni. Pot\u0159ebuje\u0161  je\u0161t\u011b n\u011bco? R\u00e1d bych si u\u017e \u0161el lehnout,“ odpov\u00ed po kr\u00e1tk\u00e9 chvilce a podle n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho ticha rozpozn\u00e1m, \u017ee o\u010dek\u00e1v\u00e1 moji odpov\u011b\u010f. Rychle, nesouhlasn\u011b zavrt\u00edm hlavou.  <\/div>\n
„Tak… dobrou noc, Billy,“ za\u0161ept\u00e1 a pomalu se nade m\u011b sklon\u00ed, vtisk\u00e1vaj\u00edc mal\u00fd  polibek na m\u00e9 \u010delo. Pousm\u011bji se zdrobn\u011blince m\u00e9ho jm\u00e9na, kterou m\u011b oslovoval jako mal\u00fd kluk v\u017edy, kdy\u017e jsme le\u017eeli v na\u0161\u00ed spole\u010dn\u00e9 post\u00fdlce a nemohli jsme usnout, a jen nepatrn\u011b nasaju jeho sladkou v\u016fni, kter\u00e1 kolem m\u011b prol\u00e9tla s jeho mal\u00fdm polibkem. Jako by na moji unavenou mysl p\u016fsobila tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b, tak kouzeln\u011b. Jako to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed usp\u00e1vac\u00ed kouzlo.  <\/div>\n
„Dobrou noc, Tome,“ zamuml\u00e1m ti\u0161e se sp\u00e1nkem semknut\u00fdmi v\u00ed\u010dky a s \u00fasm\u011bvem na rtech dovol\u00edm prvn\u00edm sn\u016fm vej\u00edt do m\u00e9 mysli, jen matn\u011b naslouchaj\u00edc Tomov\u00fdm vzdaluj\u00edc\u00edm se krok\u016fm.  <\/div>\n
<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Bill:   Nepatrn\u011b se pod tenkou p\u0159ikr\u00fdvkou prot\u00e1hnu p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edm sp\u00e1nkem a op\u011bt polo\u017e\u00edm hlavu na mal\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159ek, kter\u00fd jsem p\u0159ed chvilkou uloupil Tomovi z jeho k\u0159esla. Zachuml\u00e1m se pod teplou deku, p\u0159itisknu si m\u011bkkou, h\u0159ejivou l\u00e1tku v\u00edc k t\u011blu, ospale p\u0159iv\u0159u p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edm sp\u00e1nkem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[358],"tags":[],"class_list":["post-9645","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-love-death"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9645","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9645"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9645\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9645"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9645"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9645"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}