{"id":9675,"date":"2011-01-09T18:40:00","date_gmt":"2011-01-09T17:40:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9651"},"modified":"2011-01-09T18:40:00","modified_gmt":"2011-01-09T17:40:00","slug":"this-hour-s-duty-6-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/09\/this-hour-s-duty-6-2-2\/","title":{"rendered":"This Hour’s Duty 6. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Bylo to tu opravdu hezk\u00e9, to musel uznat. Trochu neosobn\u00ed, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee se to tu brzy Billovi p\u0159izp\u016fsob\u00ed. Byla tu klidn\u00e1 n\u00e1lada a v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby cht\u011bl pokleknout a modlit se, nem\u011bl by v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m c\u00edtit zde p\u0159\u00edtomnost Boh\u016f.<\/div>\n
„Je to velmi p\u011bkn\u00e9,“ poznamenal, zvedl mal\u00fd kam\u00ednek, kter\u00fd byl v rehruruldar.<\/em><\/div>\n
„Bylo to p\u0159ekvapen\u00ed, abych pravdu \u0159ekl.“<\/div>\n
„Od tv\u00e9ho sahvahda<\/em>?“ zeptal se, zat\u00edmco jezdil prsty po kam\u00ednku.<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a usm\u00e1l se. „Ano, s\u00e1m tomu cel\u00e9mu velel, cel\u00e9 rekonstrukci nejsp\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Kdo vybral kameny?“<\/div>\n
„To on.“ <\/div>\n
Bushido c\u00edtil z\u00e1chv\u011bv respektu. „Zn\u00e1\u0161 v\u00fdznam nefrit\u016f v trahd lah<\/em>?“<\/div>\n
„Ne, pou\u010dte m\u011b, pros\u00edm.“ Usm\u00e1l se Bill a posadil se na malou lavi\u010dku naproti olt\u00e1\u0159i. Bushido se pod\u00edval p\u0159es rameno a usm\u00e1l se, zvedl se, aby se k n\u011bmu p\u0159ipojil.  <\/div>\n
„Nefritov\u00fd k\u00e1men je jeden z posv\u00e1tn\u00fdch kamen\u016f. Byl to ten k\u00e1men, kter\u00fd Velk\u00fd Ka’va pou\u017eil p\u0159i rozmluv\u011b s C\u00edsa\u0159em Natanem Moudr\u00fdm. O v\u0161ech v\u011bcech se s n\u00edm poradil, a odhalil, \u017ee ur\u010dit\u00e9 kameny n\u00e1m dovoluj\u00ed se dostat bl\u00ed\u017ee k Boh\u016fm, tak\u017ee m\u016f\u017eeme z\u00edskat odpov\u011bdi. Nefrit tak\u00e9 zna\u010d\u00ed dom\u00e1c\u00ed spokojenost a v\u011b\u010dnou s\u00edlu. Tohle byla velmi dobr\u00e1 volba.“<\/div>\n
\n
Bill si nemohl pomoci, c\u00edtil se na Toma tak hrd\u00fd. „Jak\u00e9 kameny m\u00e1te vy?“ <\/div>\n
„Takt\u00e9\u017e nefrit, ob\u010das m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed k\u00e1men, kdy\u017e je to pot\u0159eba. Ale m\u016fj olt\u00e1\u0159 je ud\u011blan\u00fd z nefritu, stejn\u011b jako tento.“<\/div>\n
„Te\u010f kdy\u017e jste vid\u011bl m\u016fj, r\u00e1d bych vid\u011bl ten v\u00e1\u0161,“ zamumlal Bill. Bushido c\u00edtil, jak se mu napnuly kalhoty, okam\u017eit\u011b se postavil. Musel odej\u00edt z trahd lah,<\/em> nebo bude sest\u0159elen bleskem za my\u0161lenky, kter\u00e9 se mu honily hlavou.<\/p>\n<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee tv\u016fj sahvahd<\/em> a jeho rodi\u010de se vr\u00e1tili; m\u011bli bychom se k nim p\u0159ipojit. N\u011bco mi \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee ani jeden z nich nevstoup\u00ed na modlitebn\u00ed p\u016fdu.“<\/div>\n
„To m\u00e1te asi pravdu,“  \u0159ekl Bill su\u0161e. Bushido mu nab\u00eddl ruku a on ji pla\u0161e p\u0159ijal. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se ho Bushido dotkl, Bill byl zanesen zp\u00e1tky do sv\u00e9ho snu, n\u011bkdy i kdy\u017e se ho nedot\u00fdkal. Necht\u011bl se vr\u00e1tit k ostatn\u00edm, necht\u011bl b\u00fdt s Bushidem ani s Tomem v jedn\u00e9 m\u00edstnosti, a stejn\u011b tak se mu necht\u011blo b\u00fdt tady s Bushidem o samot\u011b. V\u0161eho se tak b\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille,“ za\u010dal Bushido, pod\u00edval se na n\u011bj od jejich spojen\u00fdch rukou, Bill na n\u011b z\u00edral. „Zd\u00e1\u0161 se rozru\u0161en\u00fd. Ud\u011blal jsem n\u011bco, co t\u011b urazilo?“<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl Bill rychle, zvedl pohled, pak si to ale rozmyslel a zase se vr\u00e1til pohledem k jejich ruk\u00e1m. „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne, to je\u2026 pro\u010d si to v\u016fbec mysl\u00edte?“<\/div>\n
Bushido zav\u00e1hal, sledoval, jak se na n\u011bj Bill ned\u00edv\u00e1. „Bille-„<\/p>\n<\/div>\n
„Bille!“<\/p>\n<\/div>\n
Bushido sebou cukl d\u00edky Tomovu hlasu, a zp\u016fsobu, jak\u00fdm se Bill ihned oto\u010dil, a jak okam\u017eit\u011b pustil jeho ruku.<\/div>\n
Kdy\u017e vystoupili z trahd lah<\/em>, v\u0161ichni t\u0159i mu\u017ei z Domu Vave u\u017e byli zp\u00e1tky. Bill vklouzl ru\u010dkou do Tomovy velk\u00e9, p\u0159esn\u011b tak, jak se p\u0159edt\u00edm dr\u017eel Bushida.<\/div>\n
„M\u00e1te tu p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd trahd lah<\/em>,“ pochv\u00e1lil Bushido, silou odtrhl o\u010di od Billa.<\/div>\n
„Bille, Lord Anis m\u00e1 jeden z nejv\u00e1\u017een\u011bj\u0161\u00edch trahd lah<\/em> ve m\u011bst\u011b,“ informoval ho Jorg, objal Davida kolem ramen.<\/div>\n
„Ze v\u0161ech m\u011bst<\/em>,“ opravil ho Bill s \u00fasm\u011bvem, c\u00edtil se odv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed s Tomovou rukou ve sv\u00e9. „Jsem si toho v\u011bdom.“<\/div>\n
„N\u011bkdy ho bude\u0161 muset nav\u0161t\u00edvit,“ nab\u00eddl Bushido, cht\u011bl se nakopnout hned, jak slova opustila jeho rty. „Te\u010f, kdy\u017e jsem vid\u011bl v\u00e1\u0161.“ Bill se za\u010dervenal a Bushido dodal: „Vy oba.“ Pod\u00edval se zdr\u00e1hav\u011b na Toma.<\/div>\n
Bylo dost divn\u00e9, \u017ee to byl pr\u00e1v\u011b Tom, kdo vypadal pozv\u00e1nkou nad\u0161en\u011bji ne\u017e Bill.  <\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee to je b\u00e1je\u010dn\u00fd n\u00e1pad,“ \u0159ekl, oto\u010dil se a naklonil se k Billovi bl\u00ed\u017e. „Co ty na to?“ zeptal se, i kdy\u017e u\u017e d\u00e1vno znal odpov\u011b\u010f, byl r\u00e1d, \u017ee byla navr\u017eena aktivita, kter\u00e1 jeho sahvahdovi<\/em> ud\u011bl\u00e1 radost.<\/div>\n
Bill ml\u010dky p\u0159ik\u00fdvl a Bushido se zamra\u010dil.<\/div>\n
„Domluveno,“ \u0159ekl Tom stru\u010dn\u011b a znovu se oto\u010dil na Bushida. „Poz\u00edt\u0159\u00ed?“<\/div>\n
„Poz\u00edt\u0159\u00ed zn\u00ed skv\u011ble,“ p\u0159ik\u00fdvl Bushido a usm\u00e1l se. Bill se na n\u011bj u\u017e nepod\u00edval, a on to vzal jako n\u00e1znak toho, \u017ee m\u00e1 odej\u00edt. „Mus\u00edm u\u017e j\u00edt, m\u00e1m je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 v\u011bci na pr\u00e1ci a nezb\u00fdv\u00e1 u\u017e moc dn\u00ed, kdy je budu moct dod\u011blat.“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, to m\u00e1te. Po\u0161leme v\u00e1m smlouvy do va\u0161eho s\u00eddla. Poj\u010fte, doprovod\u00edme v\u00e1s k teleportu.“ Usm\u00e1l se Jorg a \u010dekal, a\u017e se Bushido pohne.<\/div>\n
„Bylo hezk\u00e9 v\u00e1s zase vid\u011bt, Lorde Tome,“ zachrapt\u011bl a nat\u00e1hl ruku.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, v\u00e1s vid\u011bt je v\u017edy pot\u011b\u0161en\u00edm, Lorde Anisi,“ \u0159ekl Tom a pot\u0159\u00e1sl Gener\u00e1lovi rukou.<\/div>\n
„Bille.“ Bill vzal Bushidovu ruku a stiskl ji, ne\u017e ji co nejrychleji pustil, ani\u017e by to mohlo n\u011bkoho urazit. C\u00edtil se v t\u00e9to situaci jako na jehl\u00e1ch a bylo mu nevolno od \u017ealudku. Oba, on a Tom, sledovali, jak n\u00e1sledoval Jorga a Davida na stranu zahrady, kde byl teleport. Bill m\u011bl pocit, \u017ee se nedok\u00e1\u017ee po\u0159\u00e1dn\u011b nadechnout, dokud Gener\u00e1l \u00fapln\u011b nezmizel.  <\/div>\n
„D\u011bje se n\u011bco, Bille?“ zeptal se Tom a p\u0159it\u00e1hl si Billa bl\u00ed\u017e k sob\u011b. Pro jednou Bill p\u0159ijal \u00fat\u011bchu bez zdr\u00e1h\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Ne, nic,“ za\u0161eptal a polo\u017eil si hlavu na Tomovo rameno. „Jen to byl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed den.“<\/div>\n
Zachv\u011bl se blahem, kdy\u017e  uc\u00edtil rty na krku. „Mo\u017en\u00e1 by ses m\u011bl jen uvolnit,“  nab\u00eddl hrav\u011b Tom.<\/div>\n
Bill se musel pousm\u00e1t a nat\u00e1hl ruku, aby Toma pohladil po krku. „Ano, pros\u00edm.“ <\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Skon\u010dili v Billov\u011b posteli.<\/div>\n
Nejsp\u00ed\u0161 to nebyl ten nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad, a\u0165 u\u017e to byla postel jak\u00e1koliv<\/em>, jestli si Bill cht\u011bl zachovat svou nevinnost, ale kdy\u017e pokra\u010dovali v jejich „konverzaci“, d\u011blala se jim je\u0161t\u011b pohodln\u011bji, kdy\u017e u toho mohli oba le\u017eet.<\/div>\n
Tomova hork\u00e1 v\u00e1ha na jeho t\u011ble byla uklid\u0148uj\u00edc\u00ed a vzru\u0161uj\u00edc\u00ed, ale Bill nec\u00edtil \u017e\u00e1dn\u00fd n\u00e1tlak toho, \u017ee by na to m\u011bl odpov\u00eddat. To to v\u0161echno d\u011blalo je\u0161t\u011b hez\u010d\u00edm, p\u0159ipadal si tak voln\u00fd, kdy\u017e jezdil rukama po Tomov\u00fdch op\u00e1len\u00fdch z\u00e1dech, kdy\u017e opakovan\u011b zaj\u00ed\u017ed\u011bl jazykem do jeho \u00fast, dokonce i kdy\u017e jezdil rty po k\u0159ivce jeho krku.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu si t\u011b v\u00edc u\u017e\u00edt, te\u010f kdy\u017e ses p\u0159estal tolik b\u00e1t,“ \u0159ekl mu Tom p\u0159esn\u011b t\u00edm hlasem, kter\u00fd Bill sly\u0161el, kdy\u017e mluvil s Nicole. I kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom nemluv\u00ed o sexu\u00e1ln\u00ed str\u00e1nce jejich vztahu.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu si v\u00e1s u\u017e\u00edt v\u00edc, te\u010f kdy\u017e nec\u00edt\u00edm, \u017ee to pot\u0159ebuji,“ odpov\u011bd\u011bl a pol\u00edbil Toma na bradu. Tom ale pohnul hlavou a chytil Billovy rty mezi sv\u00e9, Bill je bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed otev\u0159el.  <\/div>\n
~*~<\/div>\n
\n

Tom zvedl pohled, kdy\u017e se dve\u0159e od Slune\u010dn\u00edho pokoje otev\u0159ely a Bill ve\u0161el dovnit\u0159, m\u011bl na sob\u011b velmi bohatou zelenou r\u00f3bu. Usm\u00edval se a Tom musel uznat, \u017ee je stra\u0161n\u011b r\u00e1d, \u017ee ten \u00fasm\u011bv pat\u0159\u00ed jen jemu.<\/p><\/div>\n

„Tome, p\u0159ipravil jsem se na cestu.“ Pod\u00edval se Bill na datapad na stole. Ve vzduchu poletovala \u010d\u00edsla a on se pod\u00edval po pokoji, kde nad stolem poletovala jin\u00e1 data. „Vy\u2026 vy jste zapomn\u011bl na na\u0161e pl\u00e1ny?“ zeptal se opatrn\u011b.<\/div>\n
Tom se na n\u011bj usm\u00e1l. „Ne, Bille, nezapomn\u011bl jsem,“ ujistil ho, vypadal lehce omluvn\u011b.  „Ale nem\u016f\u017eu jet s tebou.“<\/div>\n
„Jet se mnou?“ zopakoval Bill rychle, najednou naprosto vyd\u011b\u0161en. „Nemyslel jsem si, \u017ee pojedu bez v\u00e1s.“<\/div>\n
„Hloupost, Bille.“ M\u00e1vnul Tom rukou. „Nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod pro to, aby t\u011b moje pr\u00e1ce mohla d\u011blit od n\u011b\u010deho, co si tolik u\u017eije\u0161.“ <\/div>\n
Bill t\u011b\u017ece polknul nad tou volbou slov. Otev\u0159el pusu, aby \u0159ekl n\u011bco na omluvu, ale nenapadlo ho nic, co by nezn\u011blo podez\u0159ele.<\/p>\n<\/div>\n
A p\u0159esn\u011b tak se stalo, \u017ee byl odveden do Hv\u011bzdn\u00e9ho pokoje Gener\u00e1la Bushida o samot\u011b, dokonce i bez Gustava, kter\u00fd ho doprov\u00e1zel do jeho s\u00eddla.<\/div>\n
„Bille,“ pozdravil ho s \u00fasm\u011bvem Bushido. \u00dasm\u011bv se ale rychle zm\u011bnil ve zmatenost. „…Ty jsi p\u0159i\u0161el s\u00e1m?“<\/div>\n
„Tom m\u011bl n\u011bco neodkladn\u00e9ho na pr\u00e1ci,“ vysv\u011btlil Bill, nebyl schopn\u00fd se usm\u00e1t. Semknul pevn\u011b a nerv\u00f3zn\u011b ruce. Jestli tohle m\u011bla b\u00fdt pouze v\u00fdmluva pro to, aby se Tom vyhnul n\u011b\u010demu, co necht\u011bl d\u011blat, tak ho Bill u\u0161krt\u00ed, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed.<\/div>\n
„To vid\u00edm,“ \u0159ekl Bushido, vypadal zrovna tak nejist\u011b. Na dlouhou chv\u00edli bylo jen ticho, ne\u017e ho napadlo \u0159\u00edct: „Posa\u010f se, pros\u00edm,“ a uk\u00e1zal na \u017eidle p\u0159ed nimi. „M\u011bl jsem ob\u011bd pro t\u0159i, ale alespo\u0148 budeme m\u00edt ka\u017ed\u00fd v\u00edc, \u017ee?“<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l a ud\u011blal krok vp\u0159ed, c\u00edtil se o trochu klidn\u011bji. „Ano,“ souhlasil.  <\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Opravdu jsem ho necht\u011bl<\/em> tak urazit!“ nal\u00e9hal Bill, sna\u017eil se, aby na n\u011bm nebylo vid\u011bt, jak potupen\u00fd se Bushidov\u00fdm sm\u00edchem c\u00edtil, ale bylo nemo\u017en\u00e9 zastavit svoje bl\u00e1bolen\u00ed. „Nedok\u00e1zal si nechat sv\u00e9 ruce pro sebe, to bylo v\u0161echno! Ur\u010dit\u011b by si skv\u011ble rozum\u011bl s Lordem Rafaelem.“<\/div>\n
„Tv\u016fj otec si to pamatuje jako opravdu trapnou p\u0159\u00edhodu,“ zasm\u00e1l se Bushido, p\u0159\u00e1telsky polo\u017eil ruku na Billova z\u00e1da, zat\u00edmco ho vedl do neform\u00e1ln\u00edho pokoje, kde se sed\u011blo, a kter\u00fd byl p\u0159\u00edmo vedle zahrady, pak ve\u0161el i on.<\/div>\n
„Oh, ano, jsem si jist\u00fd, \u017ee pro n\u011bj<\/em> to pon\u00ed\u017een\u00ed muselo b\u00fdt,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, proto\u010dil o\u010di, posadil se na podlouhl\u00fd gau\u010d a \u010dekal, a\u017e si k n\u011bmu Anis p\u0159isedne.<\/div>\n
Bushido se vedle n\u011bj posadil a pohodln\u011b se op\u0159el. K\u00fdvnul hlavou zp\u00e1tky tam, odkud p\u0159i\u0161li. „Tak, co si o tom mysl\u00ed\u0161?“ zeptal se.<\/div>\n
„Naprosto kouzeln\u00e9,“ \u0159ekl Bill, zn\u011bl celkem pot\u011b\u0161en\u011b. „U\u017e ch\u00e1pu, pro\u010d je tak vyhl\u00e1\u0161en\u00fd ve zbo\u017en\u00fdch kruz\u00edch. Dokonce jsem o tom sly\u0161el v kl\u00e1\u0161tern\u00ed \u0161kole.“  <\/div>\n
„Ach ano,“ \u0159ekl Bushido, jeho v\u00fdraz se lehce zachmu\u0159il. „Vzpom\u00edn\u00e1m si, jak moc t\u011b tam cht\u011bl tv\u016fj otec poslat.“ Jeden z d\u016fvod\u016f, pro\u010d si Gordon vybral tak naprosto v\u011b\u0159\u00edc\u00ed Diopolis nade v\u0161emi ni\u017e\u0161\u00edmi m\u011bsty, kdy\u017e byl nucen se p\u0159est\u011bhovat po Tobiho odchodu. Bill st\u00e1le musel m\u00edt Vid\u011bn\u00ed, v\u011bd\u011bl to, i kdy\u017e na to m\u00e1lem zapomn\u011bl. „Jak daleko jsou tv\u00e9 vize posledn\u00ed dobou?“<\/div>\n
Bill naklonil hlavu, tahal si za ozdoby na sv\u00e9 r\u00f3b\u011b. <\/div>\n
„\u2026Mysl\u00edm, \u017ee to b\u00fdvalo lep\u0161\u00ed,“ jeho odpov\u011b\u010f zn\u011bla velmi zahanben\u011b.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161?“ zopakoval Bushido.<\/div>\n
Bill zvedl hlavu, znovu se usm\u00e1l, i kdy\u017e trochu nucen\u011b. „V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee b\u00fdt vytr\u017een i s ko\u0159eny z  domova trochu ot\u0159\u00e1slo mou kontrolou v t\u011bchto v\u011bcech. Nic, o co byste si m\u011bl d\u011blat starosti.“<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 m\u011b omluvit, ale to mohu jen t\u011b\u017eko,“ \u0159ekl Bushido skoro omluvn\u011b. Nec\u00edtil by se nikdy \u0161patn\u011b kv\u016fli tomu, \u017ee si d\u011bl\u00e1 starosti o Billa. St\u00e1le mu bylo nep\u0159\u00edjemn\u00e9 vid\u011bt ho, jak smutn\u011b sleduje sv\u00e9 ruce, obzvl\u00e1\u0161t\u011b po tak p\u0159\u00edjemn\u00e9m odpoledni. Usm\u00e1l se, kdy\u017e ho n\u011bco napadlo.  <\/div>\n
„V\u00edm, co t\u011b v\u017edycky rozveselilo, ne\u017e jsi ode\u0161el do t\u00e9 \u0161koly,“ \u0159ekl s \u00fa\u0161klebkem, s\u00e1hl si do kapsy. Vyt\u00e1hl ruku plnou t\u0159e\u0161\u0148ov\u00fdch bonbon\u016f.<\/div>\n
Bill se na n\u011b pod\u00edval a obli\u010dej se mu cel\u00fd rozz\u00e1\u0159il. Byl to n\u00e1dhern\u00fd pohled, Bushido c\u00edtil, jak jeho \u00fa\u0161klebek lehce miz\u00ed, i kdy\u017e dos\u00e1hl sv\u00e9ho c\u00edle. „Ha!“ vydechl Bill, okam\u017eit\u011b se p\u0159isunul bl\u00ed\u017e. „Vy je je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nos\u00edte u sebe?“<\/div>\n
„Byly moje obl\u00edben\u00e9 d\u00e1vno p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e sis je obl\u00edbil i ty, mali\u010dk\u00fd,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Bushido, zasm\u00e1l se trochu nad Billov\u00fdm v\u00fdrazem. Kdy\u017e Bill nat\u00e1hl ruku pro jeden bonbon, Bushido hrav\u011b uhnul tou svoj\u00ed, byl naprosto pobaven t\u00edm, jak se Bill\u016fv v\u00fdraz zm\u011bnil v ubl\u00ed\u017een\u00fd. Bill si sedl bl\u00ed\u017e, p\u0159itiskl se tak na Bushida, proto\u017ee se sna\u017eil dos\u00e1hnout na tu ruku a Bushid\u016fv \u00fasm\u011bv znovu zmizel, nechal Billa vz\u00edt si svou cenu, ani\u017e by o tom n\u011bjak p\u0159em\u00fd\u0161lel. Bill vypadal trochu p\u0159ekvapen\u00fd t\u00edm, \u017ee to bylo tak lehk\u00e9, a p\u0159estal se h\u00fdbat, najednou si za\u010dal uv\u011bdomovat, jak bl\u00edzko je.<\/p>\n<\/div>\n
Bushido byl ten, kter\u00fd  sp\u00e1lil mosty, chytil Billovy rty jemn\u011b mezi sv\u00e9 vlastn\u00ed. Ale okam\u017eit\u011b se odt\u00e1hl, jak nesmysln\u00e9 bylo ochutnat jednou Billovy rty a opustit je.<\/div>\n
Byl to Bill, kdo za\u0161eptal „Anisi“<\/em> a znovu ho pol\u00edbil.<\/div>\n
Byl to pomal\u00fd, mu\u010div\u00fd  polibek, kter\u00fd se rychle zm\u011bnil v nal\u00e9hav\u00fd. Bushido se c\u00edtil, jako by jeho t\u011blo bylo v ohni; to horko, kter\u00e9 vych\u00e1zelo z Billova \u0161t\u00edhl\u00e9ho t\u011bla, bylo stra\u0161liv\u00e9. Ne\u017e si dok\u00e1zal uv\u011bdomit, \u017ee by se m\u011bl<\/em> odt\u00e1hnout, \u017ee se mus\u00ed<\/em> odt\u00e1hnout, jeho ruce se p\u0159esunuly na Billovy pa\u017ee a p\u0159it\u00e1hly si ho je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e. Ten mal\u00fd a kr\u00e1sn\u00fd zvuk, jen\u017e mlad\u00edk ud\u011blal, vyst\u0159elil p\u0159\u00edmo do jeho rozkroku, ale to byla p\u0159esn\u011b chv\u00edle, kdy si uv\u011bdomil, co to vlastn\u011b d\u011bl\u00e1.<\/div>\n
L\u00edbal se sahvahdem<\/em> jin\u00e9ho mu\u017ee.<\/p>\n<\/div>\n
Bushido se odt\u00e1hl, byl si docela jist\u00fd stavem sv\u00e9ho t\u011bla, a zalapal po dechu. „Nem\u016f\u017eeme, omlouv\u00e1m se- Tohle jsem nem\u011bl d\u011blat.“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou a vylezl mu do kl\u00edna. „Ne,“ za\u0161eptal zoufale. „Nechci p\u0159estat,“  \u0159ekl a uvelebil se. Bushido usykl a zabru\u010del, ob\u011bma rukama uchopil Bill\u016fv pas a stiskl ho.<\/div>\n
„Och\u2026“ za\u0161kemral Bill a naklonil se, aby Gener\u00e1la znovu pol\u00edbil. Bylo to p\u0159esn\u011b jako ve snu, kter\u00fd m\u011bl; Bushidovy ruce jezdily po jeho z\u00e1dech a dr\u017eely ho bl\u00edzko, zat\u00edmco Billovy boky pracovaly na uspokojuj\u00edc\u00edm rytmu. Tenk\u00e1 zelen\u00e1 r\u00f3ba, kterou m\u011bl, mu d\u00e1vala prostor c\u00edtit velmi z\u0159etelnou vybouleninu v oble\u010den\u00ed druh\u00e9ho mu\u017ee, a c\u00edtil, jak se mu to\u010d\u00ed hlava t\u00edm vzru\u0161iv\u00fdm pocitem, kter\u00fd c\u00edtil, kdy\u017e ho Bushido znovu chytil za pas a kone\u010dn\u011b je k sob\u011b p\u0159irazil.  <\/div>\n
Bill prolomil polibek a zachv\u011bl se, ani\u017e by vydal jak\u00fdkoliv zvuk. Pokoj se to\u010dil a on si nedok\u00e1zal vzpomenout, kde je naho\u0159e a kde dole, ale bylo mu to jedno, kdy\u017e Bushidovy ruce sjely po jeho z\u00e1dech a chytly ho za zadek a on znovu p\u0159irazil. Bill ze sebe vydral vzlyk a p\u0159edklonil se, jeho t\u011blo mu d\u00e1valo v\u011bd\u011bt, \u017ee tohle p\u0159\u00edjemn\u00e9 chv\u011bn\u00ed znamenalo, \u017ee to nebude trvat dlouho. Bushido zavr\u010del a oba je p\u0159evalil, polo\u017eil Billa na z\u00e1da na gau\u010d, ne\u017e se p\u0159edklonil a za\u010dal laskat jeho krk.<\/p>\n<\/div>\n
Bill zavrn\u011bl, daleko ve sv\u00e9  hlav\u011b c\u00edtil proud, jen\u017e jej st\u00e1hl s sebou, a on v n\u011bm nedok\u00e1zal plavat. Jedin\u00e9, co dok\u00e1zal d\u011blat, bylo sv\u00edjet se pod Bushidem, zat\u00edmco m\u011bl rozta\u017een\u00e9 nohy, a jeho bolestiv\u00e9 vzru\u0161en\u00ed se dot\u00fdkalo vzru\u0161en\u00ed v\u011bt\u0161\u00edho a tvrd\u0161\u00edho, ne\u017e bylo jeho vlastn\u00ed. Nedok\u00e1zal se po\u0159\u00e1dn\u011b nadechnout, kdy\u017e si dal ruku nad hlavu a sna\u017eil se n\u011b\u010deho dr\u017eet, zat\u00edmco ho Anisovy p\u0159\u00edrazy tla\u010dily do op\u011bradla.<\/div>\n
Z jeho r\u00f3by vypadl bly\u0161tiv\u00fd disk a ot\u0159el se o Bushidovu tv\u00e1\u0159. Oba dva se najednou zastavili a z\u00edrali na eridote<\/em>, Billa polila vlna neuv\u011b\u0159iteln\u00e9ho strachu.<\/p>\n<\/div>\n
„U v\u0161ech Boh\u016f, co jsem to ud\u011blal?“ za\u0161eptal, zat\u00edmco se z n\u011bj Bushido zvedl a slezl na podlahu.<\/div>\n
Oba zt\u011b\u017eka d\u00fdchali a sna\u017eili se uklidnit.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1\u2026“ Bushido nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct, aby to n\u011bjak urovnal. Sp\u00e1chal stra\u0161liv\u00e9 provin\u011bn\u00ed proti Domu Vave a \u010dist\u00e9 nevinnosti. Riskoval pohled na Billa, ale nevid\u011bl jeho obli\u010dej, proto\u017ee vlasy mlad\u00e9mu chlapci visely p\u0159es obli\u010dej jako z\u00e1clona.<\/div>\n
„Je tma. Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee u\u017e je tak pozd\u011b. Mus\u00edm\u2026 dom\u016f.“<\/div>\n
„Ano.“ Bushido se postavil a podal mu bezmy\u0161lenkovit\u011b ruku.<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee to by bylo dobr\u00e9,“ \u0159ekl Bill lehce a st\u00e1le odm\u00edtal se na n\u011bj pod\u00edvat.<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161 m\u00e1\u0161 pravdu,“  \u0159ekl a sledoval, jak Bill d\u00fdch\u00e1, ne\u017e se tak\u00e9 zvedl a upravil si r\u00f3bu. Bill si rychle vr\u00e1til zp\u00e1tky eridote<\/em> a rozt\u0159esen\u011b vydechl.  <\/div>\n
„Tohle je moje vina, mali\u010dk\u00fd. Tvoje du\u0161e je st\u00e1le \u010dist\u00e1,“ \u0159ekl Bushido, kdy\u017e zahl\u00e9dl n\u00e1znak beznad\u011bje na porcel\u00e1nov\u00e9m obli\u010deji.<\/div>\n
„Nerozum\u00edte tomu, moje du\u0161e nen\u00ed<\/em> \u010dist\u00e1. Cht\u011bl jsem to, a u v\u0161ech Boh\u016f, v\u00e1s te\u010f chci\u2026“ za\u0161eptal v\u00e1hav\u011b Bill.<\/div>\n
„Ty-“ Bushido ud\u011blal krok vp\u0159ed.<\/div>\n
„Ne, nemysl\u00edm si, \u017ee je to moudr\u00e9. Nedok\u00e1\u017eu p\u0159\u00edsahat, \u017ee z\u016fstanu s\u00e1m sebou, jestli se ke mn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edte.“ Dal si Bill kone\u010dn\u011b vlasy z obli\u010deje a pod\u00edval se Bushidovi do o\u010d\u00ed. Gener\u00e1l ho v tuhle chv\u00edli cht\u011bl odn\u00e9st k sob\u011b do postele, nic jin\u00e9ho; ohe\u0148, kter\u00fd ten pohled vyza\u0159oval, by rozeh\u0159\u00e1l i tu nejstuden\u011bj\u0161\u00ed hv\u011bzdu na sv\u011bt\u011b.  <\/div>\n
„Nev\u00ed\u0161, co mi d\u011bl\u00e1\u0161, mali\u010dk\u00fd,“ zabru\u010del, a ud\u011blal dal\u0161\u00ed krok vp\u0159ed. Bill se zachv\u011bl a zvednul ruce, naprosto zbyte\u010dn\u011b, a rozeb\u011bhl se ke svalnat\u00e9 hrudi. „\u0158ekni slovo a vezmu si t\u011b.“<\/div>\n
„Jsem Nedot\u010den\u00fd, v\u00edte?“  \u0159ekl Bill, jako by ho to m\u011blo odradit. Bushido zabru\u010del hluboko v krku a ud\u011blal dal\u0161\u00ed krok vp\u0159ed. „Pros\u00edm, nechte m\u011b j\u00edt.“<\/div>\n
„\u0158ekni mi, a\u0165 jdu pry\u010d a j\u00e1 to r\u00e1d ud\u011bl\u00e1m.“<\/div>\n
„Nenu\u0165te m\u011b.“ <\/div>\n
„Mali\u010dk\u00fd, m\u011bl bys m\u011b donutit odej\u00edt, nebo si t\u011b znovu vezmu.“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 J\u00e1 nem\u016f\u017eu. Jd\u011bte pry\u010d.“ Bill\u016fv hlas byl najednou siln\u00fd a bez poskvrny.<\/div>\n
„U v\u0161ech Boh\u016f, co se to stalo?“ zachrapt\u011bl Bushido, sly\u0161el, jak mu tlu\u010de srdce a\u017e v u\u0161\u00edch. V\u00e1\u0161e\u0148 norm\u00e1ln\u011b siln\u00e1 a je\u0161t\u011b zes\u00edlen\u00e1 osobn\u00ed magi\u00ed, byla siln\u00e1 v\u011bc.<\/div>\n
„Mus\u00edm j\u00edt\u2026 j\u00e1\u2026“ Bill zavrt\u011bl hlavou a utekl z pokoje do zahrady.  <\/div>\n
Byla tma, opravdu velk\u00e1, a on to tu neznal. Za\u017eehl velkou kouli a poslal ji do vzduchu, doufal, \u017ee najde teleport d\u0159\u00edv, ne\u017e se jeho v\u016fle zlom\u00ed a on se vr\u00e1t\u00ed zp\u00e1tky do toho pokoje, do toho n\u00e1ru\u010d\u00ed, l\u00edbat ty rty-  <\/div>\n
Z\u00e1blesk stroje se mu uk\u00e1zal a Bill se prakticky pono\u0159il zp\u00e1tky do noci, kdy\u017e vypustil magii, aby zhasl kouli sv\u011btla. Posledn\u00ed v\u011bc, kterou vid\u011bl, byl st\u00edn mu\u017ee, ne\u017e se mu p\u0159ed o\u010dima rozsv\u00edtilo a velk\u00fd hrom energie zazn\u011bl v jeho hlav\u011b. Ustalo to, n\u00e1hle, a on uvid\u011bl zahradu r\u016f\u017e\u00ed.  <\/div>\n
Byl doma.  <\/div>\n
Bill popot\u00e1hnul, zpola zavzlykal a zpola se zasm\u00e1l, kdy\u017e vystoupil do chladn\u00e9ho vzduchu. Jeho chodidla hledala trahd lah<\/em>, ale u vrbov\u00e9ho list\u00ed zav\u00e1hal. Nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 pr\u00e1vo prosit za odpou\u0161t\u011bn\u00ed s chut\u00ed jin\u00e9ho mu\u017ee na rtech. Tolik chyb v tak kr\u00e1tk\u00e9m \u010dase. Nedok\u00e1zal \u0159\u00edct, \u017ee ve sv\u00e9m srdci byl p\u0159ipraven, aby mu bylo odpu\u0161t\u011bno, dokud se nohama nepostav\u00ed na spr\u00e1vnou cestu. Svou magi\u00ed vyhledal sv\u00e9ho sahvahda<\/em> a v\u011bd\u011bl, co mus\u00ed ud\u011blat.  <\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Tom zvedl pohled od knihy, kdy\u017e se dve\u0159e do jeho pokoje pomalu otev\u0159ely. St\u00e1l tam Bill, jeho vlasy jemn\u011b zvln\u011bn\u00e9 a o\u010di lehce za\u010dern\u011bn\u00e9. Dech se mu v krku zadrhl, a on polo\u017eil knihu, zat\u00edmco jeho sahvahd<\/em> vlnil boky, p\u0159ech\u00e1zel po podlaze. Tom za\u010dal zrychlen\u011b d\u00fdchat, kdy\u017e se mu Bill pod\u00edval do o\u010d\u00ed, oble\u010den\u00ed se mu rozd\u011bl\u00e1valo, kdy\u017e lezl na postel, odhalilo dlouhou a bledou nohu. Byl p\u0159imra\u017een k m\u00edstu, kdy\u017e mu kn\u00ed\u017eka byla n\u011b\u017en\u011b sebr\u00e1na z rukou a polo\u017eena do nohou postele.  <\/div>\n
Bill se nad Tomem naklonil, nohy rozkro\u010den\u00e9, ukazovaly, \u017ee pod oble\u010den\u00edm nic nem\u00e1, a Tom nechal svou ruku t\u00e1pat po hedv\u00e1bn\u00e9 k\u016f\u017ei na Billov\u011b pasu, ne\u017e se mu pod\u00edval do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Bille?“ zeptal se, kone\u010dn\u011b schopn\u00fd ovl\u00e1dat sv\u016fj hlas. Zn\u011bl vysoce a nejist\u011b, v\u016fbec ne jako jeho norm\u00e1ln\u00ed hlas, a on zanad\u00e1val nad sv\u00fdm nad\u0161en\u00edm. Bill si navlh\u010dil rty a naklonil se, von\u011bl po kv\u011btin\u00e1ch a v\u011btru. Jejich rty se dotkly, jen na chvili\u010dku, a Bill se odt\u00e1hl jen tak, aby se ujistil, \u017ee bude vysly\u0161en.<\/p>\n<\/div>\n
„Miluj se se mnou.“ <\/p>\n<\/div>\n
autor: Little Muse a Majestrix<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
original<\/u><\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

pokra\u010dov\u00e1n\u00ed Bylo to tu opravdu hezk\u00e9, to musel uznat. Trochu neosobn\u00ed, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee se to tu brzy Billovi p\u0159izp\u016fsob\u00ed. Byla tu klidn\u00e1 n\u00e1lada a v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby cht\u011bl pokleknout a modlit se, nem\u011bl by v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m c\u00edtit zde p\u0159\u00edtomnost Boh\u016f.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[381],"tags":[],"class_list":["post-9675","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-this-hour-s-duty"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9675","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9675"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9675\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9675"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9675"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9675"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}