{"id":970,"date":"2017-10-10T16:00:00","date_gmt":"2017-10-10T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=964"},"modified":"2017-10-10T16:00:00","modified_gmt":"2017-10-10T15:00:00","slug":"uzavreny-kruh-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/10\/10\/uzavreny-kruh-20\/","title":{"rendered":"Uzav\u0159en\u00fd kruh 20."},"content":{"rendered":"
autor: Mal\u00e1m\u00faza<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Unaven\u00fd<\/strong><\/div>\n

\n

Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 p\u0159em\u00fd\u0161let nad hran\u00edm, kdy\u017e Bill zp\u00edval. B\u00fdvalo to t\u011b\u017ek\u00e9, ale nyn\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edc. Tom cht\u011bl odlo\u017eit kytaru stranou a jen poslouchat, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee je Bill bl\u00edzko. Cht\u011bl po\u017e\u00e1dat o ukol\u00e9bavku jako p\u011btilet\u00fd kluk. Dnes ve\u010der by se mu jedna hodila.<\/p><\/div>\n

Nejprve to bylo beze slov. Ale pak se Tom z \u010dist\u011b svalov\u00e9 pam\u011bti vr\u00e1til k tomu, co hr\u00e1l to odpoledne, a Bill za\u010dal s textem. Zvl\u00e1\u0161tn\u00edm textem, mnohem poeti\u010dt\u011bj\u0161\u00edm, ne\u017e by b\u00fdval, kdyby to vyzkou\u0161eli p\u0159ed \u010dty\u0159mi lety, pro\u0161pikovan\u00fdm zaho\u0159klou vyzr\u00e1lost\u00ed. Tom si pamatoval doby, kdy p\u00edsn\u011b b\u00fdvaly o strastipln\u00e9m rann\u00edm zvon\u011bn\u00ed bud\u00edk\u016f a hodin\u00e1ch t\u011blocviku.<\/div>\n
\n

„\u010cekal jsem,“ \u0159ekl Bill, kdy\u017e se Tomovy prsty rozt\u011bkan\u011b zastavily. „Na hudbu k tomuhle,“ dodal Bill, kdy\u017e se na n\u011bj Tom zv\u011bdav\u011b pod\u00edval.<\/p><\/div>\n

Tom p\u0159ik\u00fdvl a z\u00edral dol\u016f na svou nerv\u00f3zn\u00ed ruku, st\u00e1le v pozici akordu D. „Zkou\u0161el jsi to?“ Zeptal se bez p\u0159\u00edpravy.<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl Bill. „Nem\u016f\u017eu. Chci \u0159\u00edct, \u017ee po\u0159\u00e1d p\u00ed\u0161u, po celou dobu, ale uh\u2026“<\/div>\n
„Jo,“ doplnil Tom s o\u010dima st\u00e1le sklopen\u00fdma. Ch\u00e1pal to. Byl to ten sam\u00fd d\u016fvod, pro\u010d on odevzd\u00e1val svou hudbu texta\u0159\u016fm.<\/div>\n
Taky to nedok\u00e1zal d\u011blat s\u00e1m.<\/div>\n
Byla tady spousta v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 nedok\u00e1zal d\u011blat s\u00e1m.<\/div>\n
\n

„Bille?“<\/p><\/div>\n

„Hmm?“<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem se t\u011b na n\u011bco zeptat.“ Tom si byl docela jist\u00fd, \u017ee to byl jeden z d\u016fvod\u016f, pro\u010d odjel dom\u016f, co cht\u011bl ud\u011blat po celou tu dobu, i kdy\u017e to jeho mozek v t\u00e9 dob\u011b nev\u011bd\u011bl. Nebo alespo\u0148 doufal, \u017ee to byl d\u016fvod, pro\u010d cht\u011bl Billa tam stra\u0161n\u011b moc vid\u011bt.<\/div>\n
„Na co?“<\/div>\n
Tom si povzdechl a polo\u017eil si kytaru na kolena, op\u0159el se o ni loktem, ne\u017e kone\u010dn\u011b vzhl\u00e9dl. „No, j\u00e1\u2026 um.“ Rukou si promnul obli\u010dej. „\u2026 Pot\u0159ebuju sv\u011bdka.“ Nebo alespo\u0148 bude pot\u0159ebovat, bude-li n\u011bjak\u00e1 svatba. Vanessa \u0159ekla, \u017ee to nen\u00ed pauza, tak\u017ee\u2026<\/div>\n
Tom nev\u011bd\u011bl pro\u010d, ale o\u010dek\u00e1val, \u017ee Billova odpov\u011b\u010f bude okam\u017eit\u00e9 Samoz\u0159ejm\u011b<\/em>. Nebyla.<\/div>\n
„\u2026 Aha,“ bylo to, \u010deho se mu dostalo.<\/div>\n
Tom n\u00e1hle c\u00edtil pot\u0159ebu se ospravedlnit. Bylo lep\u0161\u00ed o t\u011bchto v\u011bcech p\u0159em\u00fd\u0161let te\u010f. Pl\u00e1novat je znamenalo, \u017ee se st\u00e1le m\u011bly st\u00e1t. „Chci \u0159\u00edct, koho jin\u00e9ho bych se ptal?“<\/div>\n
„Ne, jasn\u011b, j\u00e1 jen\u2026“ Bill se zavrt\u011bl a matrace v tichu zavrzala. Jedin\u00e9 zvuky v cel\u00e9m dom\u011b poch\u00e1zely z tohoto pokoje. „J\u00e1 nev\u00edm, Tome.“<\/div>\n
\n

„J\u00e1 t\u011b tam pot\u0159ebuju.“ Bylo to otev\u0159en\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e m\u011bl Tom v \u00famyslu, ale byla to pravda. Up\u0159\u00edmn\u011b nev\u011bd\u011bl, jestli to zvl\u00e1dne, pokud tam Bill nebude. Pokud tam Bill bude, bude to znamenat, \u017ee si mysl\u00ed, \u017ee je v\u0161echno okay. Pokud mu Bill \u0159ekne, \u017ee m\u016f\u017ee, pak m\u016f\u017ee. Pokud bude Bill vedle n\u011bj, pak m\u016f\u017ee.<\/p><\/div>\n

Bill maskoval sv\u00e9 tr\u00e1pen\u00ed, ale ne tak dob\u0159e, aby to Tom nevid\u011bl. Tom n\u00e1hle uva\u017eoval, zda tam Bill pot\u0159eboval neb\u00fdt stejn\u011b tak moc, jako Tom pot\u0159eboval, aby tam byl. U\u017e spolu hr\u00e1li. Mo\u017en\u00e1 toho po n\u011bm Tom cht\u011bl pro dne\u0161ek u\u017e dost.<\/div>\n
„Mohl bys nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let?“ Slevil trochu.<\/div>\n
Bill sklopil pohled, ale nakonec p\u0159ik\u00fdvl. „Ano.“<\/div>\n
\n
Je\u0161t\u011b se ani nedostali k tomu, co Bill \u0159ekl v t\u00e9 koupeln\u011b, a a\u010dkoliv by si Tom r\u00e1d myslel, \u017ee kdy\u017e Bill nyn\u00ed souhlasil s hran\u00edm, tak to znamen\u00e1, \u017ee u\u017e nen\u00ed ot\u0159esen\u00fd, Tom se jej na to cht\u011bl zeptat. Jestli p\u0159ij\u00edt sem byla chyba, znamen\u00e1 to, \u017ee Bill pl\u00e1nuje n\u00e1vrat dom\u016f? Tom to necht\u011bl, ale nechystal se p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, co to znamen\u00e1.<\/div>\n
Bill reprezentoval jeho star\u00fd \u017eivot a on se cht\u011bl c\u00edtit se svou minulost\u00ed pohodln\u011b. To je v\u0161e.<\/div>\n
Ale ano, \u017e\u00e1dal po Billovi p\u0159\u00edli\u0161 v\u011bc\u00ed najednou, ob\u00e1val se. „Mysl\u00edm, \u017ee\u2026 sta\u010d\u00ed,“ \u0159ekl Tom a sledoval sv\u00e9 ruce, jak ukl\u00e1daj\u00ed kytaru do pouzdra. Bill se taky d\u00edval.<\/div>\n
„Jo,“ sly\u0161el ho Tom souhlasit.<\/div>\n
Pro jeden ve\u010der to sta\u010dilo. Je\u0161t\u011b trochu a u\u017e by to mo\u017en\u00e1 bylo p\u0159\u00edli\u0161.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Nemohlo to b\u00fdt hor\u0161\u00ed, ne\u017e kdy\u017e tenkr\u00e1t poprv\u00e9 mluvil s Billem, to si Tom opakoval, zat\u00edmco z\u00edral na sv\u016fj telefon a rozt\u00e1\u010del jej na stole p\u0159ed sebou, proto\u017ee ho dosud nezvedl. Bill nem\u011bl na v\u00fdb\u011br, zda ho vid\u011bt nebo ne, a kdyby tehdy nebyl u jejich matky, na jejich narozeniny, nepochybn\u011b by to bylo tvrd\u00e9 martyrium, aby se s Tomem vid\u011bl. Nemohl Gustava vinit, opravdu nemohl. Tom by nebyl o nic lep\u0161\u00ed, kdyby Gustav ud\u011blal to, co provedl on. Mo\u017en\u00e1 by se zachoval je\u0161t\u011b h\u016f\u0159.<\/p><\/div>\n

Vedle n\u011bj se louhovala k\u00e1va a on podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b vdechoval jej\u00ed v\u016fni. Nem\u011bl na ni n\u00e1ladu, byla pro Billa. Bude ji cht\u00edt, a\u017e se vzbud\u00ed, to Tom v\u011bd\u011bl, a pokud cht\u011bl Billa na svatb\u011b, bude nejlep\u0161\u00ed chovat se k n\u011bmu co nejl\u00e9pe. \u017d\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed h\u00e1dky, pokud tomu bude moct zabr\u00e1nit. \u017d\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed nadhazov\u00e1n\u00ed minulosti. A \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed vyh\u00fdban\u00ed se j\u00ed, pokud s n\u00ed za\u010dne Bill.<\/div>\n
A pokud tam chce Gustava, mus\u00ed zvednout ten telefon.<\/div>\n
\n

Tom si povzdechl a zvedl telefon, aby vyhledal buben\u00edkovo \u010d\u00edslo. Dovolil si pouze na chv\u00edli zav\u00e1hat, ne\u017e zm\u00e1\u010dknul volat<\/em>, jinak by to neud\u011blal.<\/div>\n

Zazvonilo to dvakr\u00e1t.<\/div>\n
„\u2026 Ahoj<\/em>.“<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0159ekl Tom a narovnal se, p\u0159ekvapen, \u017ee je ulo\u017een\u00fd v Gustavov\u011b telefonu, kdy\u017e nebyl ani v Georgov\u011b, „\u2026 chlape,“ dodal p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b na to, aby to zn\u011blo p\u0159irozen\u011b.<\/div>\n
Nastalo ticho dost dlouh\u00e9 na to, aby Tom za\u010dal litovat, \u017ee zavolal.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsi n\u011bco?<\/em>“ Ale nebylo to rozho\u0159\u010den\u00e9, a\u010dkoliv si Tom pomyslel, \u017ee to tak mo\u017en\u00e1 m\u011blo zn\u00edt. Bylo to pln\u00e9 zv\u011bdavosti.<\/div>\n
Tom se postavil, proto\u017ee n\u00e1hle pot\u0159eboval chodit. „J\u00e1, uh\u2026“ Za\u010dal, nejist\u00fd, co bude n\u00e1sledovat. Povzdechl si a sv\u011bsil ramena. „Nem\u00e1m ti to za zl\u00e9. \u017de jsi m\u011b necht\u011bl vid\u011bt.“<\/div>\n
„Neomlouval jsem se za to<\/em>,“ ozvala se odpov\u011b\u010f, a Tom se p\u0159ikr\u010dil.<\/div>\n
„Ne, j\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekl Tom, zav\u0159el o\u010di a nat\u00e1hl ruku, aby se zatahal za pramen vlas\u016f, frustrovan\u00fd s\u00e1m sebou, \u017ee za\u010dal zrovna takhle. „J\u00e1 jen, uh\u2026 poslouchej, j\u00e1 se-„<\/div>\n
„-bude\u0161 se \u017eenit, jo, j\u00e1 v\u00edm<\/em>,“ p\u0159eru\u0161il ho Gustav a Tom se zastavil na sv\u00e9 cest\u011b kolem pultu. „Georg mi to \u0159ekl<\/em>.“<\/div>\n
„Aha,“ bylo v\u0161e, co Tom mohl \u0159\u00edct.<\/div>\n
\n

Zase nastalo ticho. A pak, m\u00e9n\u011b odm\u011b\u0159en\u011b ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho, co \u0159ekl, „\u2026 Zn\u00ed\u0161 jinak<\/em>.“<\/div>\n

Tom se nad t\u00edm ho\u0159ce pousm\u00e1l, dokonce i kdy\u017e to nikdo nemohl vid\u011bt, a sklopil pohled ke sv\u00fdm noh\u00e1m. „Ty zn\u00ed\u0161 po\u0159\u00e1d stejn\u011b.“<\/div>\n
Na Gustavov\u011b konci se v pozad\u00ed ozval n\u011bjak\u00fd hluk, kter\u00fd n\u00e1hle p\u0159eru\u0161il ten klid; hlasit\u00fd brek, kter\u00fd za\u010dal n\u00edzko a postupn\u011b nab\u00edral na obr\u00e1tk\u00e1ch.<\/div>\n
„Ach, sakra. Greto!“<\/em><\/div>\n
Tom se znovu p\u0159ikr\u010dil a naslouchal zvuk\u016fm boje na druh\u00e9m konci telefonu. Na okam\u017eik mu p\u0159\u00edmo do ucha zn\u011blo f\u0148uk\u00e1n\u00ed, ne\u017e se zklidnilo a z\u016fstalo jen Gustavovo p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00e9 zaklen\u00ed.<\/div>\n
„Ale, uh,“ \u0159ekl Tom v\u00e1hav\u011b. „H\u00e1d\u00e1m\u2026“ \u017ee nejsi<\/em>, nedodal.<\/div>\n
„Jo<\/em>,“ souhlasil Gustav.<\/div>\n
Tom by do Gustava nikdy ne\u0159ekl, \u017ee on bude prvn\u00ed, kdo z nich bude m\u00edt d\u011bti. Dokonce ani, \u017ee bude prvn\u00ed, kdo se o\u017een\u00ed. Byl p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e ho matka informovala o jeho svatb\u011b, ani ne rok pot\u00e9, co Tom ode\u0161el. Ob\u010das uva\u017eoval, jestli t\u00edm d\u016fvodem byla Greta, ale nebyl v pozici, aby se zeptal, a Bill nebyl p\u0159\u00edli\u0161 sd\u00edln\u00fd. Uva\u017eoval, jestli se to Gustavovi l\u00edbilo. B\u00fdt otcem. B\u00fdt \u017eenat\u00fd.<\/div>\n
Tom by neprotestoval proti n\u011bjak\u00e9 t\u00e9 rad\u011b.<\/div>\n
\n

„Poslouchej, j\u00e1 bych, uh\u2026“ Tom nev\u011bd\u011bl, jak se zeptat na to, co cht\u011bl. Pokud ho Gustav necht\u011bl p\u0159edt\u00edm vid\u011bt, tam mu to bude p\u0159ipadat sp\u00ed\u0161e vtipn\u00e9. Ale Tom se p\u0159inutil vyhrknout: „Byl bych r\u00e1d, kdybys p\u0159ijel.“<\/p><\/div>\n

Znovu se setkal s tichem a nebyl si jist\u00fd, jestli je to proto, \u017ee je k n\u011bmu Gustav tak chladn\u00fd, nebo proto, \u017ee se st\u00e1le p\u0159el se svou dcerou.<\/div>\n
„Myslel jsem si, \u017ee to mo\u017en\u00e1 \u0159ekne\u0161<\/em>,“ bylo v\u0161e, co po chv\u00edli usly\u0161el.<\/div>\n
Tom nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, co si z toho m\u00e1 vz\u00edt. Nebylo to definitivn\u00ed jo a nebylo to posl\u00e1n\u00ed do prdele. Jen\u2026 myslel jsem si, \u017ee to mo\u017en\u00e1 \u0159ekne\u0161. Co to kurva? Tom na okam\u017eik odt\u00e1hl telefon od ucha a pobou\u0159en\u011b na n\u011bj zam\u017eoural.<\/div>\n
„Jo,“ \u0159ekl, a doufal, \u017ee t\u00edm vyvol\u00e1 v\u00edce.<\/div>\n
„Sly\u0161el jsem, \u017ee Bill je tam s tebou.“<\/em><\/div>\n
Tom znovu p\u0159imhou\u0159il o\u010di, ale tentokr\u00e1t na pult. „Jo.“ Opravdu by mu pomohlo, kdyby se Gustav mohl zdr\u017eet n\u00e1hodn\u00fdch pozn\u00e1mek, kdy\u017e u\u017e byl zmaten\u00fd.<\/div>\n
„No, j\u00e1 prost\u011b<\/em>\u2026“ Za\u010dal Gustav, zjevn\u011b kone\u010dn\u011b vn\u00edmal Tom\u016fv zmaten\u00fd stav. „Chci \u0159\u00edct, \u017ee kdy\u017e i on to dok\u00e1zal<\/em>.“<\/div>\n
\n

Na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i se pomalu rozr\u016fstal \u00fasm\u011bv, jakmile ta slova zaregistroval. „Opravdu?“ Byl si docela jist\u00fd, \u017ee zn\u00ed a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 nad\u011bjn\u011b, ne\u017e aby si udr\u017eel svou d\u016fstojnost, ale bylo mu to jedno. Byl do dal\u0161\u00ed krok spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem.<\/p><\/div>\n

„T\u00edm jsme je\u0161t\u011b neskon\u010dili<\/em>,“ poznamenal Gustav. „Jsou tady v\u011bci, kter\u00e9 ti pot\u0159ebuju \u0159\u00edct. Ale te\u010f u\u017e mus\u00edm j\u00edt. Greta do v\u0161eho leze<\/em>.“<\/div>\n
„\u2026 Okay,“ \u0159ekl Tom.<\/div>\n
„\u2026 Ale budu tam. A\u017e to p\u0159ijde.“<\/em><\/div>\n
Tom nedok\u00e1zal potla\u010dit zazuben\u00ed a v\u011bd\u011bl, \u017ee to Gustav sly\u0161el, kdy\u017e \u0159ekl. „Okay.“<\/div>\n
„Chci \u0159\u00edct, \u017ee si nem\u016f\u017eu nechat uj\u00edt to, jak peklo zmrzne, nebo jo?“<\/em><\/div>\n
Byla to reakce, na kterou byl Tom zvykl\u00fd, a byl st\u00e1le je\u0161t\u011b hlavou v oblac\u00edch z t\u00e9 kladn\u00e9 odpov\u011bdi, a tak se jen rozesm\u00e1l. „Jo.“<\/div>\n
„\u0158ekni Billovi, \u017ee ho zdrav\u00edm.“<\/em><\/div>\n
Nad t\u00edm Tom\u016fv \u00fasm\u011bv povadl. Dal by cokoliv za to, aby mohl jen lusknout prsty a v\u0161echno by bylo mezi n\u00edm a jeho dvoj\u010detem v po\u0159\u00e1dku, a Gustav\u016fv pozdrav vrhnul Billovo odm\u00edt\u00e1n\u00ed do stroh\u00e9 \u00falevy. „\u2026 \u0158eknu,“ dostal ze sebe.<\/div>\n
„\u2026 Gratuluju<\/em>.“<\/div>\n
\n

Pot\u00e9 se ozval jen oznamovac\u00ed t\u00f3n, \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed rozlou\u010den\u00ed, ale Tom se nec\u00edtil dot\u010den\u011b. Gustav sv\u00fdmi slovy v\u017edycky \u0161et\u0159il. Byl mu prost\u011b jen vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee s n\u00edm v\u016fbec mluvil, a dokonce i souhlasil, \u017ee se s n\u00edm uvid\u00ed, i kdy\u017e to bude trvat je\u0161t\u011b m\u011bs\u00edce.<\/p><\/div>\n

Pokud n\u011bjak\u00e1 svatba v\u016fbec bude.<\/div>\n
Tom se znovu zad\u00edval na sv\u016fj telefon a uva\u017eoval, jestli by m\u011bl Vanesse zavolat. V\u010dera ve\u010der od n\u00ed dostal zpr\u00e1vu, jednoduch\u00e9: V Huntingtonu<\/em>. Miluju t\u011b<\/em>. Byl si docela jist\u00fd, \u017ee pointa cel\u00e9ho toho man\u00e9vru byl prostor, a tak jen vzdychl a zastr\u010dil si telefon do kapsy, ne\u017e ze zem\u011b zvedl kytaru. \u010cas na pr\u00e1ci. Po cest\u011b nap\u00ed\u0161e Billovi, aby mu dal v\u011bd\u011bt, kde je.<\/div>\n
K\u00e1vu nechal zapnutou. Bill ji najde.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Tom byl u\u017e lehce v n\u00e1lad\u011b ve chv\u00edli, kdy Billa toho dne spat\u0159il. Bylo pozd\u011b, u\u017e po \u010dase na ve\u010de\u0159i, ale nebyl si jist\u00fd, jestli je dost pozd\u011b na to, aby pil. Ne \u017ee by mu na tom opravdu z\u00e1le\u017eelo. Pot\u0159eboval se uvolnit. A doma nebyl nikdo, kdo by jej zastavil.<\/p><\/div>\n

A\u017e do chv\u00edle, kdy p\u0159ijel Bill. Tom na\u0161el odpov\u011b\u010f na svou d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed zpr\u00e1vu a\u017e po pr\u00e1ci a dozv\u011bd\u011bl se z n\u00ed, \u017ee Bill \u0161el na n\u00e1kupy. Nebyl v\u016fbec p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e se jeho bratr vr\u00e1til se \u010dty\u0159mi ta\u0161kami.<\/div>\n
\n

„Nem\u011bl bys chodit do centra s\u00e1m,“ pok\u00e1ral ho Tom z pohovky a d\u00edval se, jak Bill odlo\u017eil sv\u00e9 ta\u0161ky na kuchy\u0148sk\u00fd st\u016fl a se vzdychnut\u00edm se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eil.<\/p><\/div>\n

„U\u017e jsem ti \u0159\u00edkal, je to v pohod\u011b,“ ohradil se Bill a posadil se vedle n\u011bj. Skopnul si boty a ty p\u0159ist\u00e1ly na zemi s \u017euchnut\u00edm. „Nechystal jsem se nechat si uj\u00edt nakupov\u00e1n\u00ed, kdy\u017e u\u017e jsem tady.“<\/div>\n
„Poznal t\u011b n\u011bkdo?“<\/div>\n
Bill pot\u0159\u00e1sl hlavou a pozoroval, jak Tom z\u00edr\u00e1 p\u0159ed sebe na nic ur\u010dit\u00e9ho. „Docela jist\u011b p\u00e1r lid\u00ed, ale nikdo za mnou nep\u0159i\u0161el\u2026 ty jsi pil?“<\/div>\n
„Jo.“ Nem\u011blo smysl lh\u00e1t. Tom u\u017e v ruce \u017e\u00e1dn\u00e9 pit\u00ed nem\u011bl, jeho skleni\u010dka le\u017eela v kuchy\u0148sk\u00e9m d\u0159ezu, ale usoudil, \u017ee Bill to z n\u011bj stejn\u011b uc\u00edt\u00ed, u\u017e kdy\u017e si nal\u00edval prvn\u00ed skleni\u010dku.<\/div>\n
„Kr\u00e1sn\u00fd zp\u016fsob \u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9m\u016f.“<\/div>\n
„No, m\u00e1m toho hodn\u011b.“<\/div>\n
„To bych \u0159ekl.“<\/div>\n
\n

Tom si byl docela jist\u00fd, \u017ee to byla ur\u00e1\u017eka, ale nechytil se na ni. V\u011bd\u011bl, \u017ee by nebyl dobr\u00fdm soupe\u0159em proti Billov\u011b u\u017e tak impozantn\u00ed pohotovosti, kdyby se te\u010f dohadovali. A byl unaven\u00fd. Tak unaven\u00fd. Z toho v\u0161eho. Vanessa mu \u0159ekla, aby p\u0159em\u00fd\u0161lel, a to pr\u00e1v\u011b d\u011blal, sed\u011bl tady, s\u00e1m v cel\u00e9m dom\u011b. Postupoval podle pokyn\u016f. A do\u0161el k z\u00e1v\u011bru, \u017ee je unaven\u00fd. A \u017ee u\u017e skon\u010dil<\/em> s t\u00edm b\u00fdt unaven\u00fd.<\/div>\n

\n<\/div>\n
„Bille,“ za\u010dal, st\u00e1le z\u00edral skrz dve\u0159e na verandu. Baz\u00e9nov\u00e9 osv\u011btlen\u00ed osv\u011btlovalo zahradu mlhavou z\u00e1\u0159\u00ed, nyn\u00ed, kdy\u017e slunce u\u017e zapadlo, a bylo to docela okouzluj\u00edc\u00ed.<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem.“<\/div>\n
„Opilecky p\u0159em\u00fd\u0161lel.“<\/div>\n
Na to se Tom oto\u010dil a naklonil hlavu doleva, aby na\u0161el sv\u00e9ho bratra \u010delem k sob\u011b. „Nejsem opil\u00fd,“ \u0159ekl mu popravd\u011b. Nem\u011bl toho tak moc. Byl jen uvoln\u011bn\u00fd. Necht\u011bl b\u00fdt opil\u00fd na tenhle rozhovor. Na tohle. Tentokr\u00e1t ne.<\/div>\n
Bill ho pozoroval a tv\u00e1\u0159il se pon\u011bkud pobaven\u011b. Mo\u017en\u00e1 Tomovi nev\u011b\u0159il, a\u010dkoliv si Tom myslel, \u017ee by m\u011bl b\u00fdt schopn\u00fd poznat rozd\u00edl mezi t\u00edm, jestli je Tom opil\u00fd, nebo jen lehce v n\u00e1lad\u011b, a i to tak\u0159ka nebyl. Ale Tom si nest\u011b\u017eoval, proto\u017ee Bill ho nech\u00e1val z\u00edrat, ani\u017e by sklopil pohled, nebo ani\u017e by m\u011bl n\u011bjak\u00e9 postrann\u00ed \u00famysly v dr\u017een\u00ed Tomova pohledu. V\u017edycky cht\u011bl na Billa z\u00edrat co nejd\u00e9le a nikdy toho nebyl schopn\u00fd, ani\u017e by nakonec zahanben\u011b neodvr\u00e1til pohled.<\/div>\n
Tom u\u017e necht\u011bl b\u00fdt zahanben\u00fd. Bylo to vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed.<\/div>\n
Nat\u00e1hl ruku, v\u00e1havost byla sp\u00ed\u0161e d\u016fsledkem desorientace ne\u017e skute\u010dn\u00e9 zdr\u00e1havosti, a nechal sv\u00e9 prsty tancovat po Billov\u011b tv\u00e1\u0159i. Z Billov\u00fdch o\u010d\u00ed se vytratil ve\u0161ker\u00fd humor a jeho dech byl opatrn\u011bj\u0161\u00ed, Tom to mohl c\u00edtit na sv\u00e9m z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/div>\n
\n

„Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/p><\/div>\n

Tomovy o\u010di sledovaly postup palce po bradu sv\u00e9ho dvoj\u010dete. „Nic.“ Pol\u0161t\u00e1\u0159ek palce se p\u0159esunul na Bill\u016fv spodn\u00ed ret a on fascinovan\u011b sledoval, jak se jeho rty rozd\u011blily a Bill p\u0159iv\u0159el o\u010di. „To, co jsi cht\u011bl,“ dodal Tom, ne zcela jist\u00fd, kdy se mu poda\u0159ilo se p\u0159ibl\u00ed\u017eit.<\/div>\n
„Jsi opil\u00fd,“ protestoval Bill. Ale neodt\u00e1hnul se.<\/div>\n
„Nejsem,“ trval na sv\u00e9m Tom a letmo zap\u0159em\u00fd\u0161lel, pro\u010d mu to zn\u011blo pov\u011bdom\u011b. P\u0159ejel sv\u00fdm nosem p\u0159es Bill\u016fv.<\/div>\n
„Vanessa-„<\/div>\n
„-tady nen\u00ed,“ doplnil Tom. Necht\u011bl myslet na osobu, kterou by m\u011bl milovat v\u00edc ne\u017e kohokoliv jin\u00e9ho. Cht\u011bl se soust\u0159edit na osobu, kterou tak opravdu miloval.<\/div>\n
A tak zru\u0161il vzd\u00e1lenost mezi jejich \u00fasty a p\u0159itiskl sv\u00e9 rty na bratrovy s pomalou, hladovou nal\u00e9havost\u00ed. Tomovo t\u011blo si ten pocit pamatovalo, pamatovalo si Billovy rty a jeho chu\u0165 a to, jak\u00e9 to m\u016f\u017ee b\u00fdt spaluj\u00edc\u00ed. On zapomn\u011bl. S\u00e1m sob\u011b si dovolil zapomenout.<\/div>\n
Bill zak\u0148oural a Tom p\u0159esunul ruku k jeho krku, b\u00e1l se, \u017ee se Bill odt\u00e1hne. Mohl c\u00edtit, jak m\u011bl nakr\u010den\u00e9 obo\u010d\u00ed, jako by ten polibek byl bolestiv\u00fd. Prsty m\u011bl pevn\u011b za\u0165at\u00e9 do Tomova tri\u010dka.<\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ zamumlal Tom, vtisk\u00e1val polibek po polibku na Billova \u00fasta a zvedl druhou ruku, aby uchopil jeho tv\u00e1\u0159. „Tak moc t\u011b miluju. U\u017e jsem unaven\u00fd z toho p\u0159edst\u00edr\u00e1n\u00ed, \u017ee ne.“<\/div>\n
\n

Nyn\u00ed c\u00edtil proti sv\u00fdm prst\u016fm slzy, ale Bill se narovnal, p\u0159isunul se bl\u00ed\u017e a omotal ruce kolem Tomova krku, prsty mu zabo\u0159il do vlas\u016f. Tom zast\u00e9nal a otev\u0159el \u00fasta, pot\u011b\u0161en\u00fd, kdy\u017e mu Bill dovolil vklouznout jazykem proti jeho. P\u0159\u00edchu\u0165 kovu jej t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ekvapila, ne proto, \u017ee by byl p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee si Bill sv\u016fj piercing nechal, ale proto, \u017ee to jeho smysly ot\u0159\u00e1slo tak, jak to samotn\u00e1 p\u0159\u00edchu\u0165 Billov\u00fdch rt\u016f nedok\u00e1zala. Stejn\u00fdm zp\u016fsobem, jako mu v\u016fn\u011b sko\u0159ice p\u0159ipom\u00ednala o V\u00e1noc\u00edch jeho matku, nebo jako mu zvuk j\u00e1saj\u00edc\u00edch sportovn\u00edch fanou\u0161k\u016f v televizi p\u0159ipom\u00ednala adrenalin na p\u00f3diu.<\/p><\/div>\n

A on si vzpomn\u011bl<\/em>.<\/div>\n
Vzpomn\u011bl si, jak jej Bill o\u010dich\u00e1val, jak se jej Bill dot\u00fdkal, vzpomn\u011bl si na Billa pod sebou na hotelov\u00e9 posteli. Vzpomn\u011bl si, \u017ee to, jak Bill \u017e\u00e1dal o v\u00edce, bylo skute\u010dn\u00e9, a vzpomn\u011bl si, \u017ee mu to nedop\u0159\u00e1l. Vzpomn\u011bl si na tu \u010dirou dekadentn\u00ed ext\u00e1zi podd\u00e1n\u00ed se tomu, co c\u00edtil a co n\u00e1sledn\u011b pop\u00edral tak dlouho, jak si jen pamatoval. A cht\u011bl to znovu.<\/div>\n
Tom c\u00edtil, jak se jeho mysl vzd\u00e1v\u00e1, t\u00e9m\u011b\u0159 jako by jej Bill stahoval pod vodu a dr\u017eel jej tam za jeho rty. P\u0159itla\u010dil jej z\u00e1dy na pohovku a le\u017eel nad n\u00edm. Nepot\u0159eboval vzduch. Nemusel se starat o Vanessu nebo svatbu nebo o sv\u00e9 star\u00e9 kamar\u00e1dy z kapely. Cel\u00fd sv\u011bt byl v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
\n

Billovy ruce vklouzly pod jeho tri\u010dko a Tom ho nechal, aby mu ho sundal, ne\u017e se p\u0159esunul i k tomu Billovu. Dokonce si dovolil setkat se s Billov\u00fdm pohledem, proto\u017ee si byl jist\u00fd, \u017ee tohle chce, byl si jist\u00fd, \u017ee se nezastav\u00ed, \u017ee tentokr\u00e1t sv\u00e9ho bratra nezklame. Bill dr\u017eel jeho pohled, zat\u00edmco mu Tom p\u0159et\u00e1hl tri\u010dko p\u0159es hlavu, statick\u00e1 elekt\u0159ina bizarn\u011b zvedla n\u011bkolik \u010dern\u00fdch pramen\u016f, a pak si jej p\u0159it\u00e1hl zp\u00e1tky dol\u016f, jakmile tri\u010dko le\u017eelo na podlaze.<\/p><\/div>\n

Billova k\u016f\u017ee byla m\u011bkk\u00e1 a tepl\u00e1 a Tom se j\u00ed nemohl naba\u017eit. Polibek byl naprosto halucinogenn\u00ed; ten vz\u00e1cn\u00fd druh, kdy se nemohl do\u010dkat, a\u017e sv\u00fdmi rty znovu pohne, aby ho prohloubil, a b\u00e1l se odtrhnout ze strachu, \u017ee dal\u0161\u00ed polibek u\u017e nebude stejn\u00fd, kdy\u017e poru\u0161\u00ed rytmus. Billovy pot\u011b\u0161en\u00e9 zvuky jej k n\u011bmu pouze t\u00e1hly hloub\u011bji.<\/div>\n
Tom se rozhodl, \u017ee je ochotn\u00fd se utopit.<\/div>\n
P\u0159esunul ruce k Billov\u00fdm kalhot\u00e1m, rozepnul mu p\u00e1sek a dychtiv\u011b zajel rukama pod boxerky, na jeho zadek, aby si Billa p\u0159it\u00e1hl vzh\u016fru proti sv\u00fdm vlastn\u00edm bok\u016fm. Netrvalo dlouho, ne\u017e Bill odstranil i ty jeho. Tom byl nah\u00fd d\u0159\u00edv, ne\u017e si to uv\u011bdomil, a byl si docela jist\u00fd, \u017ee byl natolik ztracen, \u017ee p\u0159ich\u00e1zel o d\u016fle\u017eit\u00e9 momenty. Nez\u00e1le\u017eelo na ni\u010dem jin\u00e9m ne\u017e na Billovi; jeho vlastn\u00ed stav byl bezv\u00fdznamn\u00fd. Nenapadlo jej myslet si n\u011bco jin\u00e9ho.<\/div>\n
\n

Dokonce ani nezaregistroval jednu z Billov\u00fdch rukou, kter\u00e1 opustila jeho t\u011blo, jen aby se navr\u00e1tila, kluzk\u00e1, a poprv\u00e9 uchopila jeho tvrdnouc\u00ed penis. Tom nev\u011bd\u011bl, kde Bill vzal cokoliv, co pou\u017eil; jestli to byla ta spr\u00e1vn\u00e1 v\u011bc, a pokud ano, pro\u010d ji m\u011bl nadosah, a nezeptal se. Bylo mu to jedno. Staral se jen o to, \u017ee jeho penis vklouznul do z\u00e1hybu Billova zadku a \u017ee Bill ned\u011blal nic jin\u00e9ho, ne\u017e \u017ee si jej p\u0159itahoval bl\u00ed\u017e.<\/p><\/div>\n

Tomova mysl nebyla natolik p\u0159\u00edtomn\u00e1, aby ud\u011blal cokoliv jin\u00e9ho, ne\u017e jen p\u0159itla\u010dil do sv\u00e9ho bratra, ale Bill se prohnul v z\u00e1dech a vy\u0161el mu naproti, zast\u00e9nal p\u0159itom do Tomov\u00fdch hledaj\u00edc\u00edch \u00fast. Tomovi p\u0159i\u0161lo na mysl, \u017ee to pravd\u011bpodobn\u011b nebylo Billovo poprv\u00e9, a tak\u00e9 si v\u0161iml, \u017ee je u\u017e\u0161\u00ed ne\u017e Vanessa, ale \u017e\u00e1dn\u00e1 z t\u011bch my\u0161lenek jej neodradila. Byl uvnit\u0159<\/em> Billa. Nedok\u00e1zal by p\u0159estat, ani kdyby cht\u011bl.<\/div>\n
Jejich pohyby byly plynul\u00e9 a rozv\u00e1\u017en\u00e9 a Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee nikdy ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b nebyl takhle bl\u00e1zniv\u011b p\u0159i smyslech.<\/div>\n
„Tomi,“ vydechl Bill, vyvrcholil mezi jejich t\u011bly a vzal Toma p\u0159es okraj spolu s n\u00edm. Bylo to jedin\u00e9 slovo, kter\u00e9 spolu za celou tu dobu promluvili.<\/div>\n
Bylo to to jedin\u00e9 slovo, kter\u00e9 bylo za celou tu dobu pot\u0159eba.<\/p>\n

autor: Mal\u00e1m\u00faza<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mal\u00e1m\u00faza Unaven\u00fd Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 p\u0159em\u00fd\u0161let nad hran\u00edm, kdy\u017e Bill zp\u00edval. B\u00fdvalo to t\u011b\u017ek\u00e9, ale nyn\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edc. Tom cht\u011bl odlo\u017eit kytaru stranou a jen poslouchat, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee je Bill bl\u00edzko. Cht\u011bl po\u017e\u00e1dat o ukol\u00e9bavku jako p\u011btilet\u00fd kluk. Dnes ve\u010der by<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[681],"tags":[],"class_list":["post-970","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-uzavreny-kruh"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/970","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=970"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/970\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=970"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=970"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=970"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}