{"id":9704,"date":"2011-01-06T18:30:00","date_gmt":"2011-01-06T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9680"},"modified":"2011-01-06T18:30:00","modified_gmt":"2011-01-06T17:30:00","slug":"effervescent-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/06\/effervescent-4\/","title":{"rendered":"Effervescent 4."},"content":{"rendered":"
autor: Cinematics<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"472\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill lep\u00ed vzkaz na sklo, Tom lep\u00ed kousky sv\u00e9ho srdce zp\u00e1tky dohromady<\/strong>  <\/div>\n
<\/div>\n
Tom le\u017eel u sebe v posteli, odm\u00edtal odpov\u00eddat na ot\u00e1zky sv\u00e9 matky, otce a Andrease, pro\u010d p\u0159es noc nebyl u Billa. Do\u0161lo jim, \u017ee m\u00e1 Tom z\u00e1chvat \u00fazkosti, a tak se rozhodli na n\u011bj moc netla\u010dit; alespo\u0148 na chv\u00edli. Andreas sv\u00e9ho bratra vid\u011bl ne\u0161\u0165astn\u00e9ho opravdu nerad, str\u00e1vil spoustu let t\u00edm, \u017ee honil lidi, kte\u0159\u00ed mu ubli\u017eovali. A tak, jako chrabr\u00fd ochr\u00e1nce, i kdy\u017e nev\u011bd\u011bl, \u017ee mu tak lid\u00e9 \u0159\u00edkaj\u00ed, se Andreas rozhodl, \u017ee z bratra pravdu dostane tak jako tak.<\/div>\n
<\/div>\n
Ale i tak mu dal n\u011bjak\u00fd \u010das; nechal Toma hr\u00e1t zlostn\u00e9 t\u00f3ny na sv\u00e9 piano. Tom m\u011bl dve\u0159e na balkon a okno po\u0159\u00e1dn\u011b zav\u0159en\u00e9; Necht\u011bl, aby ho Bill sly\u0161el a znovu se k n\u011bmu p\u0159ipojil. Byl a\u017e moc roz\u010dilen\u00fd; ale jen na sebe. \u0158ekl, \u017ee ne\u0159ekne nic hloup\u00e9ho, a te\u010f to bylo p\u0159esn\u011b to, co ud\u011blal; alespo\u0148 si to myslel.  <\/div>\n
<\/div>\n
Ve vedlej\u0161\u00edm dom\u011b Bill sed\u011bl v houpac\u00edm k\u0159esle (v tom, ve kter\u00e9m tak r\u00e1d plakal) a m\u011bl mezi koleny sv\u00e9 star\u00e9 \u010delo. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu bylo pro Billa \u010delo ta jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 si dok\u00e1zala udr\u017eet jeho pozornost na dlouhou dobu; no, jedna z opravdu m\u00e1la v\u011bc\u00ed. Zav\u0159el o\u010di, sed\u011bl vedle otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed; temn\u00e9 nebe bylo pln\u00e9 hv\u011bzd, zat\u00edmco on hr\u00e1l p\u0159ekr\u00e1snou kompozici.<\/div>\n
Tom za n\u00edm nep\u0159i\u0161el, aby p\u0159espal. Neb\u011b\u017eel za Billem, tak jak Bill doufal, \u017ee pob\u011b\u017e\u00ed, a tak te\u010f sed\u011bl venku skoro s\u00e1m, a hr\u00e1l si hudbu s\u00e1m pro sebe. Byla to smutn\u00e1 melodie, smutn\u00e1 a jednoduch\u00e1 jako jej\u00ed p\u0159\u00ed\u010diny. Byl to kousek, kter\u00fd Bill pro Toma napsal, aby mu dal najevo, co pr\u00e1v\u011b c\u00edt\u00ed. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
Tom mu \u0159ekl, \u017ee je hezk\u00fd, kdy\u017e byli na oh\u0148ostroj\u00edch, p\u0159iznal mu, \u017ee podle n\u011bj vypad\u00e1 dob\u0159e, a jedin\u00e9, co Bill cht\u011bl ud\u011blat, bylo ut\u00e9ct n\u011bkam jinam a \u0159\u00edct mu, jak se ohledn\u011b toho v\u0161eho c\u00edt\u00ed on<\/em>, ale Tom za n\u00edm nep\u0159i\u0161el. Tom tam jen z\u016fstal a nikdy nep\u0159i\u0161el. Bill si pomyslel, \u017ee to Tom mo\u017en\u00e1 pochopil \u0161patn\u011b, ale doufal, \u017ee ne; ale byl si jist\u00fd, \u017ee ano.  <\/div>\n
<\/div>\n
A tak byl te\u010f Bill s\u00e1m, v moment\u011b, kdy cht\u011bl, aby tu s n\u00edm byl jeho nov\u00fd kamar\u00e1d. Nechal sv\u016fj smy\u010dec pol\u00edbit struny na \u010delu, Bill si vytv\u00e1\u0159el sv\u016fj mal\u00fd sv\u011bt, kde neexistovalo nic jin\u00e9ho ne\u017e hudba. Jedin\u00e9, co bylo okolo n\u011bj, byly noty tan\u010d\u00edc\u00ed po osnov\u011b a b\u00edl\u00e9 pozad\u00ed, barevn\u00e9 vlnky a tich\u00e9 d\u00fdch\u00e1n\u00ed; jeho dech a dech \u010dela.  <\/div>\n
<\/div>\n
Cht\u011bl h\u00e1zet na Tomovy dve\u0159e je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 dal\u0161\u00ed rozbit\u00e9 mu\u0161le, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee jsou zav\u0159en\u00e9 z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu. P\u0159es \u017ealuzie vid\u011bl sv\u011btlo a m\u011bl dojem, \u017ee Tom hraje na klav\u00edr; tentokr\u00e1t ale jen pro sebe. Ubl\u00ed\u017eil Tomovi; to bylo z\u0159ejm\u00e9, ale on mu p\u0159eci ubl\u00ed\u017eit necht\u011bl. Mo\u017en\u00e1, \u017ee jeho zvyklosti nedoru\u010dily zpr\u00e1vu. Te\u010f si byl jist\u00fd, \u017ee ne. V\u0161echno bylo \u0161patn\u011b. Jedin\u00e9, co cht\u011bl ud\u011blat, bylo b\u011b\u017eet za Tomem a promluvit s n\u00edm v soukrom\u00ed o tom, co Tom \u0159ekl, a pro\u010d to \u0159ekl. Te\u010f p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli mu d\u00e1 Tom je\u0161t\u011b \u0161anci. Doufal, \u017ee ano.  <\/div>\n
<\/div>\n
Zat\u00edmco Tom bouchal do kl\u00e1ves a nad\u00e1val si za to, jak moc bl\u00e1hov\u00fd byl, Andreas poslouchal u dve\u0159\u00ed a \u010dekal, a\u017e skladba skon\u010d\u00ed. Kdy\u017e skon\u010dila, posadil se na bratrovu postel a sledoval ho, jak se oto\u010dil a slab\u011b se na n\u011bj pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Co se stalo?“<\/div>\n
„Bill se stal,“ vydechl Tom. Nebylo moc \u010dast\u00e9, aby Tom d\u011blal okolo Andrease drahoty.<\/div>\n
„Co ud\u011blal?“<\/div>\n
„Utekl mi.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 \u0159ekl jsem mu, \u017ee\u2026 je hezk\u00fd\u2026“<\/div>\n
„A on utekl?!“<\/div>\n
„Jo\u2026“<\/div>\n
„Divn\u00fd.“ <\/div>\n
„Asi\u2026 ale mo\u017en\u00e1 jsem jen p\u0159ekro\u010dil hranice. J\u00e1 nev\u00edm.“<\/div>\n
„Ne, to si nemysl\u00edm. M\u00e1\u0161 moc roztomil\u00e9ho kamar\u00e1da,“ zasm\u00e1l se Andreas. „Nebudu ti lh\u00e1t.“ <\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee jsme je\u0161t\u011b kamar\u00e1di\u2026“<\/div>\n
„Promluv si s n\u00edm o tom. Jsem si jist\u00fd, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Mo\u017en\u00e1 se jen styd\u011bl?“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1…“<\/div>\n
„Jsem si jist\u00fd, \u017ee neutekl ze \u0161patn\u00e9ho d\u016fvodu. Tome, mus\u00edm u\u017e j\u00edt do postele, z\u00edtra jedu za Meg. Dlouh\u00e1 cesta.“<\/div>\n
„Jo. Dob\u0159e se vyspi.“<\/div>\n
„Ty taky, prt\u011b. Nenech si t\u00edm kazit n\u00e1ladu. Bude to v pohod\u011b.“<\/div>\n
Andreas zav\u0159el dvakr\u00e1t dve\u0159e, ne\u017e ho Tom zastavil.<\/div>\n
„D\u00edky, Andy,“ zamumlal a Andreas se na n\u011bj jen pousm\u00e1l v meze\u0159e mezi dve\u0159mi.<\/div>\n
„Ned\u011blej si starosti. Vyspi se.“<\/div>\n
<\/div>\n
Znovu zav\u0159el dve\u0159e a byl nadobro pry\u010d. Tom se schoulil v posteli a doufal, \u017ee to, co Andreas \u0159\u00edk\u00e1, je pravda. Mo\u017en\u00e1 Bill byl<\/em> plach\u00fd, mo\u017en\u00e1 byl jenom nerv\u00f3zn\u00ed, a proto ode\u0161el. Mo\u017en\u00e1 to nem\u011blo nic spole\u010dn\u00e9ho s t\u00edm, \u017ee je hetero, a \u017ee mu tak bylo nepohodln\u011b. Tom m\u011bl podez\u0159en\u00ed, \u017ee je Bill na holky. Ale p\u0159esto mu to na n\u011bj nesed\u011blo.  <\/div>\n
<\/div>\n
Ne\u017e se to ale mohl dozv\u011bd\u011bt, u\u017e se r\u00e1no probouzel do nov\u00e9ho dne. Celou noc spal jako zabit\u00fd, nepamatoval si ani jeden sen a byl za to vd\u011b\u010dn\u00fd. N\u011bkdy byl pak ze sv\u00fdch sn\u016f cel\u00e9 dny akor\u00e1t tak nerv\u00f3zn\u00ed, ale tahle noc na n\u011bj byla celkem hodn\u00e1. Nane\u0161t\u011bst\u00ed, st\u00e1le byl nerv\u00f3zn\u00ed z toho, co se stalo v\u010dera.  <\/div>\n
<\/div>\n
Tom si tohoto r\u00e1na p\u0159ipadal jako ob\u017eivl\u00e1 mrtvola, kdy\u017e klop\u00fdtal po pokoji a sna\u017eil se naj\u00edt si n\u011bjak\u00e9 oble\u010den\u00ed. Dal by p\u0159ednost tomu, le\u017eet cel\u00fd den v posteli, ale v l\u00e9t\u011b m\u011bl pr\u00e1ci na pln\u00fd \u00favazek; se v\u0161emi povinnostmi, kter\u00e9 s n\u00ed p\u0159ich\u00e1zely, a tak musel vyl\u00e9zt z postele a p\u0159ipravit se.<\/div>\n
Byl tro\u0161ku roz\u010dilen\u00fd,  \u017ee Andreas bude pry\u010d, to znamenalo, \u017ee bude muset pracovat cel\u00fd  den s\u00e1m, ale i tak, a\u017e p\u0159ijdou z\u00e1kazn\u00edci, v\u0161echno bude hned ub\u00edhat rychleji a on se nebude c\u00edtit tak b\u00eddn\u011b. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e p\u0159i\u0161ly d\u011bti, Tom se hned za\u010dal do\u0161iroka usm\u00edvat.   <\/div>\n
<\/div>\n
„Ahoj, str\u00fd\u010dku Tomi!“ zaradoval se mal\u00fd \u0161estilet\u00fd chlape\u010dek, kdy\u017e on a jeho star\u0161\u00ed bratr ve\u0161li do obchodu.<\/div>\n
„Ahoj, Maxi. Jak si u\u017e\u00edv\u00e1\u0161 l\u00e9to?“<\/div>\n
„Dob\u0159e! Gus \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee m\u016f\u017eu m\u00edt tolik sladkost\u00ed, kolik se mi vejde do rukou, proto\u017ee jsem m\u011bl na vysv\u011bd\u010den\u00ed sam\u00e9 jedni\u010dky!“<\/div>\n
„To je skv\u011bl\u00e9! Gratuluju! Hej, jako d\u00e1rek, \u017ees byl tak dobr\u00fd, pro\u010d si nevezme\u0161 jednu plnou hrst zdarma? Jestli to tv\u016fj bratr dovol\u00ed.“<\/div>\n
„Gustave, m\u016f\u017eu?!“ zeptal se Max nad\u0161en\u011b, oto\u010dil se, aby se pod\u00edval na sv\u00e9ho bratra.<\/div>\n
„Nevid\u00edm d\u016fvod pro\u010d ne,“ odpov\u011bd\u011bl Gustav a Maxovy o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily, jak jen mohly.<\/div>\n
„Oh, d\u011bkuju!“ <\/p>\n<\/div>\n
Max pou\u017e\u00edval dlouh\u00e9  nab\u011bra\u010dky, kdy\u017e st\u00e1l na stoli\u010dce, a vyb\u00edral si sladkosti, kter\u00e9 cht\u011bl. Tomovi se trochu zhoupl \u017ealudek, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na to, jak se Bill ve v\u0161ech t\u011bch sladkostech hrabal, ale nemluvil o tom. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee by se Bill nedot\u00fdkal sladkost\u00ed, kdyby m\u011bl n\u011bjakou nemoc nebo n\u011bco. Samoz\u0159ejm\u011b, pro Toma, v\u0161echno mohla b\u00fdt smrteln\u00e1 nemoc, a tak se za\u010d\u00ednal c\u00edtit opravdu provinile, kdy\u017e Max za\u010dal \u017ev\u00fdkat sladkosti.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Tak\u017ee Tome,“ \u0159ekl Gustav, kdy\u017e se postavil k pultu a koukal na Maxe, kter\u00fd po\u010d\u00edtal cenu. „Jak\u00e9 m\u00e1\u0161 l\u00e9to?“<\/div>\n
„D-Dobr\u00e9, opravdu dobr\u00e9.“<\/div>\n
„Pa\u0159\u00ed\u0161 hodn\u011b?“<\/div>\n
„No, ne. Zn\u00e1\u0161 m\u011b\u2026 \u0160kola, domov, pr\u00e1ce. Jinam nechod\u00edm.“<\/div>\n
„Georg m\u011bl dojem, \u017ee t\u011b v\u010dera vid\u011bl na oh\u0148ostroj\u00edch,“ zasm\u00e1l se Gustav. „\u0158\u00edkal jsem mu, \u017ee asi vid\u011bl \u0161patn\u011b.“ <\/div>\n
„Vlastn\u011b,“ odka\u0161lal si nejist\u011b Tom. „Byl jsem tam\u2026 s nov\u00fdm klukem z m\u011bsta.“<\/div>\n
„No kurva. Fakt?“ zeptal se Gustav ohromen\u011b a Tom se za\u010dervenal.<\/div>\n
„J-jo.“<\/div>\n
„No do prdele. Znamen\u00e1 to, \u017ee si s n\u00e1mi u\u017e zase m\u016f\u017ee\u0161 za\u010d\u00edt vych\u00e1zet?“<\/div>\n
„Oh\u2026 um. J\u00e1- J\u00e1 ne\u2026 jedin\u00fd d\u016fvod, pro\u010d jsem \u0161el s Billem, byl, proto\u017ee je tady nov\u00fd a\u2026“<\/div>\n
„Oh, no\u2026 V\u00ed\u0161, Georgovi rodi\u010de jsou tenhle t\u00fdden z domu, no, kv\u016fli jejich\u2026 dvac\u00e1t\u00fdm prvn\u00edm l\u00edb\u00e1nk\u016fm nebo n\u011bco, a tak on jako v\u017edycky d\u011bl\u00e1 z\u00edtra party\u2026 kdybys cht\u011bl j\u00edt\u2026“<\/div>\n
„Pt\u00e1\u0161 se m\u011b ka\u017ed\u00fd rok,“ zasm\u00e1l se Tom a Gustav pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„A budu se pt\u00e1t, dokud ne\u0159ekne\u0161 ano. Pozvi sv\u00e9ho nov\u00e9ho kamar\u00e1da, jestli chce\u0161, p\u0159edstav n\u00e1m ho nebo n\u011bco, jestli t\u011b to dostane z domu. Sch\u00e1z\u00edm n\u00e1m vych\u00e1zet si s tebou.“  <\/div>\n
„Pravda!“ p\u0159eru\u0161il je hlasit\u011b Max. „Gusti o tob\u011b po\u0159\u00e1d<\/em> mluv\u00ed.“<\/div>\n
„Maxi!“ syknul Gustav. „To nen\u00ed pravda,“ zavrt\u011bl hlavou a Tom se jen zasm\u00e1l.<\/div>\n
Od t\u00e9 doby, co za\u010dali chodit na st\u0159edn\u00ed, Gustav byl do Toma zakoukan\u00fd. Nane\u0161t\u011bst\u00ed, Tom mu pocity neop\u011btoval, a nam\u00edsto toho se zamiloval do Georga; jedin\u00e9ho hetero kluka v jejich triu. Tomovi p\u0159i\u0161lo sladk\u00e9, \u017ee ho m\u00e1 Gustav tolik r\u00e1d, ale v\u017edycky mu to bylo tak trochu l\u00edto.<\/div>\n
„Um. Jo, mo\u017en\u00e1. Uvid\u00edme\u2026“<\/div>\n
„To v\u017edycky \u0159\u00edk\u00e1\u0161,“ zasm\u00e1l se Gustav.<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 v\u00edm\u2026 Pokus\u00edm se, okay?“<\/div>\n
„Pros\u00edm, zkus to? Georg a j\u00e1 t\u011b v\u017edycky chceme v\u0161ude br\u00e1t s sebou, ale v\u00edme, \u017ee nechce\u0161 j\u00edt\u2026 tak\u017ee jsme to u\u017e trochu vzdali.“<\/p>\n<\/div>\n
„Gustave<\/em>,“ zana\u0159\u00edkal Max. „Jsem pokryt\u00fd rozteklou \u010dokol\u00e1dou.“ A to opravdu byl.<\/div>\n
„Sakra, dob\u0159e, uhm,“ Gustav se pod\u00edval na Maxe a slab\u011b se usm\u00e1l. „Mus\u00edme j\u00edt dom\u016f. Hej, Tome? Pop\u0159em\u00fd\u0161lej o tom, ano?“ <\/div>\n
„Jo, jasn\u011b. Pop\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm.“<\/div>\n
„Super. To, uh, bylo hezk\u00e9 t\u011b vid\u011bt.“<\/div>\n
„Tebe taky, Gustave\u2026 d\u00edky za pozv\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
„Jo, to nic. Tak poj\u010f, Maxi.“<\/div>\n
<\/div>\n
A s t\u00edmhle Gustav a jeho mal\u00fd bratr ode\u0161li, aby umyli Maxovi obli\u010dej a ruce. Tom se c\u00edtil \u0161patn\u011b poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e ho Gustav prosil, aby s n\u00edm n\u011bkam \u0161el, co\u017e bylo celkem dost \u010dasto, ale nemohl si pomoct. Kdy\u017e ale Bill bude cht\u00edt, mo\u017en\u00e1 Gustavovi \u0159ekne, \u017ee se uk\u00e1\u017ee, ale nebyl si jist\u00fd, jestli Bill je\u0161t\u011b chce b\u00fdt jeho kamar\u00e1dem. Cel\u00fd den m\u011bl pak t\u011b\u017ek\u00e9 srdce.<\/p>\n<\/div>\n
Koncem dne byl Tom tak vystresovan\u00fd, \u017ee si o sebe t\u0159el ruce jako \u0161\u00edlen\u00fd; skoro jako by si je cht\u011bl o\u0161mirglovat. Sebral si svoje knihy, zamknul obchod a kouknul se oknem na sv\u00e9 auto. Byl na n\u011bj p\u0159ilepen\u00fd n\u011bjak\u00fd vzkaz, trvalo dlouho, ne\u017e ho sundal, ale kdy\u017e si to p\u0159e\u010detl, za\u010dal siln\u011b p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, kdo to ud\u011blal.<\/div>\n
Na vzkazu, naps\u00e1na t\u0159pytivou gelovkou (co\u017e ho p\u0159inutilo myslet na Billa) byla slova; Pod\u00edvej se na zp\u011btn\u00e9 zrc\u00e1tko.<\/strong> A tak, nasko\u010dil do auta a ud\u011blal to. Tam byl dal\u0161\u00ed vzkaz. Taky si mysl\u00edm, \u017ee jsi kr\u00e1sn\u00fd, Tomi! PS. Zamykej si dve\u0159e. PPS. Pro\u010d jsi u m\u011b v\u010dera nep\u0159espal?<\/strong> A mal\u00fd usm\u011bvav\u00fd obli\u010dej vespod. <\/div>\n
\n<\/div>\n
Tak\u017ee Bill se ohledn\u011b  toho nec\u00edtil<\/em> \u0161patn\u011b (a \u0159ekl, \u017ee je Tom tak\u00e9 kr\u00e1sn\u00fd!) a st\u00e1le od n\u011bj o\u010dek\u00e1val, \u017ee u n\u011bj p\u0159esp\u00ed. Tak\u017ee, jestli to byla pravda, pro\u010d se Bill rozhodl od n\u011bj ut\u00e9ci? To m\u011bl Tom b\u011b\u017eet za n\u00edm? Nem\u011bl tu\u0161en\u00ed. Bylo p\u011bkn\u011b tenk\u00e9 dr\u017eet s Billem krok. Byl v\u0161ude.<\/div>\n
<\/div>\n
Te\u010f musel Tom p\u0159ij\u00edt na to, co d\u011blat. P\u016fjde za Billem a promluv\u00ed si s n\u00edm, nebo bude \u010dekat, a\u017e Bill p\u0159ijde za n\u00edm? Mo\u017en\u00e1, \u017ee tohle<\/em> byl Bill\u016fv p\u0159\u00edchod k n\u011bmu, a tak te\u010f bylo na n\u011bm, aby on ud\u011blal krok. Norm\u00e1ln\u011b by byl Tom pln\u00fd \u00fazkost\u00ed a v\u00e1h\u00e1n\u00ed, ale te\u010f opravdu cht\u011bl b\u00fdt Bill\u016fv kamar\u00e1d; p\u0159eci jenom uk\u00e1zal na mu\u0161li, na kter\u00e9 bylo naps\u00e1no ANO. A tak odjel dom\u016f a dob\u011bhl k Billov\u00fdm dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
Hlasit\u011b zaklepal na dve\u0159e a nerv\u00f3zn\u011b \u010dekal, protahoval si ruce. Bill prudce otev\u0159el dve\u0159e; vypadal jako rozja\u0159en\u00e1 veverka, jeho vlasy byly rozcuchan\u00e9, rozcuchan\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy a b\u00edl\u00e9 kudrlinky, ofina r\u00e1muj\u00edc\u00ed jeho obli\u010dej, zbytek m\u011bl sta\u017een\u00fd do cul\u00edku na vrcholku hlavy. Nem\u011bl make up, m\u011bl na sob\u011b \u010dern\u00e9 kalhoty od py\u017eama a \u010dern\u00e9 tri\u010dko, vypadal, jako kdy\u017e se pr\u00e1v\u011b probudil; co\u017e bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, proto\u017ee bylo p\u011bt hodin odpoledne. Tom si pomyslel, \u017ee vypad\u00e1 naprosto roztomile a jednodu\u0161e.<\/div>\n
\n<\/div>\n
„Ty,“<\/em> zak\u0159i\u010del Bill a uk\u00e1zal na n\u011bj prstem. „Nep\u0159i\u0161els! M\u011bl jsem v ob\u00fdv\u00e1ku na zemi p\u0159ipraven\u00e9 dva spac\u00e1ky, to jsem p\u0159ipravil, kdy\u017e jsem se \u0161el dom\u016f p\u0159evl\u00e9knout. Z\u016fstal jsem vzh\u016fru celou<\/em> noc a \u010dekal na tebe! Kdes byl?! Mohls mi alespo\u0148 zavolat!“<\/div>\n
„Nezn\u00e1m tvoje \u010d\u00edslo,“  \u0159ekl Tom nerv\u00f3zn\u011b, c\u00edtil se hrozn\u011b.<\/div>\n
„Telefony milenc\u016f nepot\u0159ebuj\u00ed \u010d\u00edsla!“ Bill vypadal naprosto na\u0161tvan\u011b, dokud se nezasm\u00e1l a neotev\u0159el dve\u0159e v\u00edc. „Dostals m\u016fj vzkaz?“<\/div>\n
„J-Jo, dostal.“<\/div>\n
„Pro\u010d si nep\u0159i\u0161el? Po\u010dkej, poj\u010f dovnit\u0159. Venku je horko a moje babi\u010dka m\u00e1 klimatizaci, a jestli nech\u00e1m dovnit\u0159 nal\u00e9zt hork\u00fd vzduch, tak na m\u011b bude je\u010det. No, nebude je\u010det<\/em>, ale bude se tak mra\u010dit a pohybovat rukama tak rychle, \u017ee j\u00ed nebudu moct rozum\u011bt; ale nebude to nic slu\u0161n\u00e9ho. Dovnit\u0159, dovnit\u0159!“  <\/div>\n
<\/div>\n
Tom ve\u0161el k Billovi do domu a s\u00e1m pro sebe se usm\u00e1l. Byl to perfektn\u00ed obr\u00e1zek babi\u010dkovsk\u00e9ho domu. Byly tu na zdi star\u00e9 porcel\u00e1nov\u00e9 \u010d\u00ednsk\u00e9 tal\u00ed\u0159e a v\u0161ude byly kv\u011btiny. Gau\u010d m\u011bl p\u0159es sebe p\u0159ehozenou deku a sed\u011bl na n\u011bm sta\u0159e vypadaj\u00edc\u00ed pes; chv\u011bl se v\u011bkem. Bill t\u0159ikr\u00e1t zav\u0159el dve\u0159e, p\u0159esn\u011b, jak to m\u011bl Tom r\u00e1d, a oto\u010dil se tam, kam se koukal i Tom.<\/div>\n
<\/div>\n
„To je Toby,“ \u0159ekl Bill. „Je nap\u016fl slep\u00fd. Ale je to zlat\u00ed\u010dko, mo\u017en\u00e1 a\u017e moc. Nikdy<\/em> neud\u011blal nic \u0161patn\u00e9ho. Jak nudn\u00fd tohle je?! Ha. No\u2026 v\u00ed\u0161. Ale je s n\u00edm sranda. R\u00e1d balancuje se su\u0161enkami na nose. Chce\u0161 to vid\u011bt?“<\/div>\n
„Oh, um, vlastn\u011b\u2026 tak n\u011bjak jsem si s tebou cht\u011bl promluvit\u2026 o v\u010derej\u0161\u00edm ve\u010deru. Co jsem \u0159ekl a\u2026 jaks ty utekl.“<\/div>\n
„Jasn\u011b! Chce\u0161 j\u00edt nahoru ke mn\u011b do pokoje? Je tam trochu nepo\u0159\u00e1dek\u2026 Douf\u00e1m, \u017ee to nevad\u00ed\u2026“<\/div>\n
„Jo, to je v pohod\u011b.“  <\/div>\n
<\/div>\n
Naho\u0159e v Billov\u011b pokoji se Tom nec\u00edtil zrovna moc pohodln\u011b. Ne proto\u017ee tam byl trochu nepo\u0159\u00e1dek, a to teda byl, ale proto\u017ee to byl Bill\u016fv<\/em> pokoj. Tohle je m\u00edsto kde Bill spal, kde se p\u0159evl\u00e9kal, kde skl\u00e1dal hudbu a kde p\u0159em\u00fd\u0161lel. Tohle byl jeho osobn\u00ed prostor, kter\u00fd otev\u00edral ka\u017ed\u00fd smysl Billovy chuti a jeho osobn\u00edho stylu. Tom se pod\u00edval na Billovu postel a t\u011b\u017ece polknul, jeho sedmn\u00e1ct let star\u00e9 hormony se hl\u00e1sily o pozornost. Za\u010dervenal se.  <\/div>\n
<\/div>\n
Sex pro Toma byla zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u011bc. Bylo to podivn\u00e9 a bakteri\u00e1ln\u00ed, lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se o sebe t\u0159ou a jsou naprosto zpocen\u00ed. Bylo mu z toho \u0161patn\u011b od \u017ealudku, kdy\u017e pomyslel na to, \u017ee to jednou opravdu bude d\u011blat, ale samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee to cht\u011bl zkusit. Tr\u00e1vil skoro cel\u00e9 sv\u00e9 dosp\u00edv\u00e1n\u00edm t\u00edm, \u017ee hledal to, co mu p\u0159ipadalo p\u0159\u00edjemn\u00e9, tak\u017ee my\u0161lenka na to, \u017ee to n\u011bkdo d\u011blal jemu, mu p\u0159i\u0161la \u00fa\u017easn\u00e1; Dokonce, i kdy\u017e ho z\u00e1rove\u0148 d\u011bsila. Tom musel odvr\u00e1tit pohled od Billovy postele; dost\u00e1val z toho divn\u00e9 n\u00e1pady.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Tak, tohle je \u017eal\u00e1\u0159,“ zasm\u00e1l se Bill a Tom se rozhodl koukat se n\u011bkam jinam ne\u017e na Billovu postel.<\/div>\n
Bill m\u011bl velk\u00fd \u0161atn\u00edk, do kter\u00e9ho se dalo vch\u00e1zet, chyb\u011bly mu jedny dve\u0159e, tak\u017ee bylo vid\u011bt dovnit\u0159, byla vid\u011bt v\u0161echna spousta bl\u00e1zniv\u00e9ho oble\u010den\u00ed. Tom by dok\u00e1zal p\u0159\u00edsahat, \u017ee tam vid\u011bl n\u011bco s pe\u0159\u00edm. Bylo tam velk\u00e9 zrcadlo vedle sk\u0159\u00edn\u011b, na kter\u00e9m byly \u0161minky a vlasov\u00e9 produkty, a mal\u00e9 pap\u00edrky se vzkazy p\u0159ilepen\u00e9 ke sklu. Sp\u00ed\u0161 jen upom\u00ednky.  <\/div>\n
<\/div>\n
Billovo \u010delo st\u00e1lo op\u0159en\u00e9  o houpac\u00ed k\u0159eslo, to, ve kter\u00e9m Bill tak moc r\u00e1d bre\u010del, na druh\u00e9 stran\u011b od k\u0159esla byl pracovn\u00ed st\u016fl. Nad stolem byly zava\u0159ovac\u00ed sklenice s kostrami zv\u00ed\u0159at ve formaldehydu a jm\u00e9ny ka\u017ed\u00e9 kostry. Byla to ta nejzorganizovan\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st Billova pokoje a bylo lehk\u00e9 \u0159\u00edct, \u017ee m\u00e1 opravdu moc r\u00e1d zv\u00ed\u0159ec\u00ed biologii.  <\/div>\n
<\/div>\n
Na rozd\u00edl od Tomova pokoje, Bill m\u011bl v\u0161echno v opravdu tmav\u00fdch barv\u00e1ch a v\u0161ude m\u011bl spoustu hr\u016fzostra\u0161n\u00fdch v\u011bc\u00ed; p\u0159esn\u011b jak Bill \u0159\u00edkal. V\u016fbec se to nehodilo k Billov\u011b energick\u00e9 osobnosti, ale bylo to opravdu p\u016fsobiv\u00e9. D\u00e1valo smysl, \u017ee to tu Bill naz\u00fdval \u017eal\u00e1\u0159<\/em>; ale i p\u0159es tu v\u0161echnu temnotu, byl to extr\u00e9mn\u011b p\u0159\u00edv\u011btiv\u00fd pokoj.  <\/div>\n
<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se mi,“ Okomentoval to Tom a Bill se sladce usm\u00e1l, pak se posadil na postel.<\/div>\n
„Tak\u017ee. Cht\u011bl sis promluvit. Tak poj\u010f mluvit.“<\/div>\n
„Vystra\u0161il jsem t\u011b?“ zeptal se Tom pla\u0161e.<\/div>\n
„Vystra\u0161il?! M\u011b? Bo\u017ee, ne! Ne, ne\u2026 musels m\u011b blb\u011b pochopit.“<\/div>\n
„Huh?“<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee p\u016fjde\u0161 za mnou. Tady, sedne\u0161 si?“ <\/div>\n
„Oh, jo,“ Tom se nejist\u011b posadil na Billovu postel a Bill se na n\u011bj jen ze \u0161iroka usm\u00e1l, hlavu naklon\u011bnou na stranu.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem ti n\u011bco \u0159\u00edct, ani\u017e by kolem byli ostatn\u00ed lid\u00e9, ale ty jsi za mnou nep\u0159i\u0161el. \u010cekal jsem na tebe celou noc.“ <\/p>\n<\/div>\n
„Opravdu<\/em> se moc omlouv\u00e1m, ale\u2026 m\u011bls mi \u0159\u00edct, \u017ee chce\u0161, abych \u0161el za tebou. Cos mi cht\u011bl \u0159\u00edct?“<\/div>\n
„Jen, \u017ee jsi p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd. Tak\u017ee, chce\u0161, abych ti odte\u010f tyhle v\u011bci \u0159\u00edkal? Chci \u0159\u00edct, mohl bych. Nerad \u0159\u00edk\u00e1m lidem v\u011bci p\u0159\u00edmo, jsem r\u00e1d, kdy\u017e m\u016f\u017eou sami h\u00e1dat. P\u0159ij\u00edt na to, co m\u00e1m v pl\u00e1nu- mysl\u00edm, \u017ee jsme pak ve spoust\u011b probl\u00e9m\u016f, ale\u2026“ Bill si myslel, \u017ee je Tom p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd. Tomovo srdce tlouklo jako \u0161\u00edlen\u00e9.<\/div>\n
„Chci, abys mi odte\u010f tyhle v\u011bci \u0159\u00edkal, ano,“ za\u0161eptal Tom, m\u011bl v\u0161echny pocity divnosti, kdy\u017e tu sed\u011bl s Billem na m\u011bkk\u00e9 posteli.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu to zkusit. Jen r\u00e1d ut\u00edk\u00e1m,“ sm\u00e1l se Bill nejist\u011b.<\/div>\n
„To jsem si v\u0161imnul. Hej, Bille?“ <\/div>\n
„Mm?“ <\/div>\n
„Um, no\u2026 Ka\u017ed\u00fd rok, no u\u017e to jsou dva roky, ale jo, um\u2026 Georg, m\u016fj kamar\u00e1d, mysl\u00edm, m\u00e1 u sebe doma p\u00e1rty\u2026 A Gustav a on m\u011b v\u017edycky zvou, ale j\u00e1 v\u017edycky \u0159eknu ne. Uh, tak, no nic\u2026 Gustav se m\u011b letos zase zeptal, jestli chci j\u00edt, a kdybys ty cht\u011bl j\u00edt\u2026 Nep\u016fjdu, pokud nep\u016fjde\u0161 ty, ale-„<\/div>\n
„Pro\u010d bys ne\u0161el? Zn\u00e1\u0161 je l\u00edp.“<\/div>\n
„Jo, ale\u2026 jsi tady nov\u00fd, tak\u017ee\u2026“  <\/div>\n
Tohle byl jedin\u00fd zp\u016fsob, jak se Tom dok\u00e1zal p\u0159inutit d\u011blat v\u011bci, zd\u00e1lo se. Pro n\u011bj to byla dobr\u00e1 v\u00fdmluva. V\u017edycky se pova\u017eoval za slu\u0161n\u00e9ho \u010dlov\u011bka a cht\u011bl zkusit v\u0161echno, co mohl, jen aby se Bill v Tich\u00e9m \u00dadol\u00ed c\u00edtil jako doma; tak\u017ee v n\u011bjak\u00e9m zp\u016fsobu byl pro n\u011bj Bill d\u016fvod, pro\u010d se p\u0159estat skr\u00fdvat.<\/div>\n
„Hm, nevid\u00edm, pro\u010d ne,“ \u0159ekl Bill. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee se jim budu l\u00edbit?“<\/div>\n
„V\u0161ichni se jim l\u00edb\u00ed. Oh, ale\u2026 Bude se tam p\u00edt pod v\u011bkem\u2026 Ka\u017edoro\u010dn\u011b se v\u0161ichni opravdu hodn\u011b opij\u00ed.“<\/div>\n
„To mi nevad\u00ed! M\u00e1m r\u00e1d chlast. Ne po\u0159\u00e1d, pak by to bylo nudn\u00fd a ztratilo by to z\u00e1bavu, ale mysl\u00edm, \u017ee jednou za \u010das je to dobr\u00fd. Chci \u0159\u00edct, u\u017e jsem p\u011bkn\u011b dlouho nic nepil. Dob\u0159e, no, chci \u0159\u00edct, pil jsem, ale nepil.<\/em> Chci j\u00edt!“<\/div>\n
„J-Jo?“<\/div>\n
„Jo! Kdy?“<\/div>\n
„Z-Z\u00edtra\u2026“<\/div>\n
„Oh, skv\u011bl\u00e9! Oh, bo\u017ee. Co si vezmu na sebe? Co je to za typ ve\u010d\u00edrku? Je tam n\u011bjak\u00e9 t\u00e9ma? Nikdy jsem nebyl na ve\u010d\u00edrku. No, byl, kdy\u017e jsem byl mal\u00e9 d\u00edt\u011b, ale to byly jen mal\u00e9 narozeninov\u00e9 ve\u010d\u00edrky. Hmm. Pomoz mi! Mus\u00ed\u0161 mi pomoct! Oh m\u016fj bo\u017ee!“<\/div>\n
„Um, no, mo\u017en\u00e1 bych tu dnes mohl p\u0159espat\u2026“<\/div>\n
„Ano! P\u0159esp\u00ed\u0161! A pom\u016f\u017ee\u0161 mi naj\u00edt oble\u010den\u00ed na sebe. Jsem tak nad\u0161en\u00fd!“<\/div>\n
„To vid\u00edm,“ zasm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Dob\u0159e. Mus\u00edm se te\u010f d\u00e1t do pr\u00e1ce. Pomoz mi, okay?“ <\/div>\n
„Okay.“ <\/div>\n
Tom bude sp\u00e1t u Billa. B\u0159\u00ed\u0161ko mu cel\u00e9 ho\u0159elo a on ten pocit miloval.  <\/div>\n
<\/div>\n
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/u><\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cinematics Bill lep\u00ed vzkaz na sklo, Tom lep\u00ed kousky sv\u00e9ho srdce zp\u00e1tky dohromady   Tom le\u017eel u sebe v posteli, odm\u00edtal odpov\u00eddat na ot\u00e1zky sv\u00e9 matky, otce a Andrease, pro\u010d p\u0159es noc nebyl u Billa. Do\u0161lo jim, \u017ee m\u00e1 Tom z\u00e1chvat \u00fazkosti,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[379],"tags":[],"class_list":["post-9704","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-effervescent"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9704","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9704"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9704\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9704"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9704"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9704"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}