{"id":9705,"date":"2011-01-06T18:00:00","date_gmt":"2011-01-06T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9681"},"modified":"2011-01-06T18:00:00","modified_gmt":"2011-01-06T17:00:00","slug":"me-myself-and-romeo-43","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/06\/me-myself-and-romeo-43\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 43."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"487\"<\/div>\n
„Ud\u00e1\u0161 n\u00e1s?“ \u0158eknu a du\u0161i\u010dka je ve mn\u011b mal\u00e1. M\u016fj, respektive n\u00e1\u0161 osud, m\u00e1 v rukou Pete. Ten sam\u00fd Pete, jemu\u017e jsem p\u0159edt\u00edm neud\u011blal skoro nic dobr\u00e9ho, jeho\u017e jsem si dob\u00edral a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b jsem mu rozbil i hubu. Ov\u0161em ten, s n\u00edm\u017e jsem p\u0159ed p\u00e1r t\u00fddny zakopal v\u00e1le\u010dnou sekeru. Ale i ten, kter\u00e9mu m\u016fj bratr m\u00e1lem zni\u010dil kari\u00e9ru, p\u0159ipravil ho o p\u00e1r slu\u0161n\u00fdch zak\u00e1zek. Nedivil bych se, kdyby se mu cht\u011bl mst\u00edt.<\/div>\n
„M\u011bl bych?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm. Jo?“ Odv\u00e1\u017e\u00edm se na n\u011bj kone\u010dn\u011b pod\u00edvat. Hraje si s p\u00e1skem od \u017eupanu a nespou\u0161t\u00ed ze m\u011b o\u010di. Asi si m\u011b hodl\u00e1 vychutnat. A pak to sam\u00e9 \u010dek\u00e1 br\u00e1chu. Jak na to, sakra, mohl p\u0159ij\u00edt? Nejsp\u00ed\u0161 jsem ho od za\u010d\u00e1tku podce\u0148oval. „Tak co ud\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Chce\u0161 to v\u011bd\u011bt?“ Je\u017ei\u0161, to jsou dotazy! Jasn\u011b, \u017ee to chci v\u011bd\u011bt. Nezm\u016f\u017eu se na v\u00edc ne\u017e jedno slab\u00e9 k\u00fdvnut\u00ed. „Nic.“<\/div>\n
„Nic?“ Vyjeknu a spadne mi brada.<\/div>\n
„Ano, nic. Pro\u010d  bych m\u011bl?“<\/div>\n
„No, kv\u016fli mn\u011b  t\u011b nechal. Pak t\u011b pomluvil a ud\u011blal z tebe nebezpe\u010dn\u00e9ho \u0161\u00edlence\u2026 Mus\u00ed\u0161 n\u00e1s oba nen\u00e1vid\u011bt.“ Alespo\u0148  tohle si mysl\u00edm. Na jeho m\u00edst\u011b bych s\u00e1m sebe nesn\u00e1\u0161el a stejn\u011b tak moje \u010f\u00e1belsk\u00e9 dvoj\u010de.<\/div>\n
„Bill je r\u00e1d, kdy\u017e  ho lid\u00e9 miluj\u00ed a zrovna tak, kdy\u017e ho nesn\u00e1\u0161\u00ed. Oboj\u00ed  sv\u011bd\u010d\u00ed o z\u00e1jmu o jeho osobu a ten jaksi postr\u00e1d\u00e1m. Tud\u00ed\u017e z moj\u00ed  strany se m\u016f\u017ee setkat nanejv\u00fd\u0161 s lhostejnost\u00ed, to je pro n\u011bj trest. A co se tebe t\u00fd\u010de\u2026“ Odml\u010d\u00ed se a zad\u00edv\u00e1 se n\u011bkam za m\u011b. „U\u017e jsi p\u0159i\u0161el na odpov\u011b\u010f na mou h\u00e1danku?“  <\/div>\n
„H\u00e1danku?“ Jakou h\u00e1danku zase? On mi n\u011bjakou n\u011bkdy d\u00e1val? V hlav\u011b mi to v r\u00e1mci mo\u017enost\u00ed za\u010d\u00edn\u00e1 \u0161rotovat, ale n\u011bjak se nem\u016f\u017eu rozpomenout.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Tu z Mil\u00e1na.“ Napov\u00ed  mi. A jo, tohle mysl\u00ed. Jak bych asi mohl? Bill mi nic ne\u0159ekl, jen se vztekal, a nedostal jsem ani \u017e\u00e1dnou n\u00e1pov\u011bdu. K tomu te\u010f nejsem ve stavu, kdy by mi to n\u011bjak extra zapalovalo. Tud\u00ed\u017e jen zavrt\u00edm hlavou. „Nevad\u00ed.“<\/div>\n
„Ty fakt nic neud\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„\u0158ekl jsem, \u017ee ne. V klidu se nasn\u00eddej. J\u00e1 si sko\u010d\u00edm do sprchy. Mus\u00edm ze sebe ud\u011blat \u010dlov\u011bka.“  <\/div>\n
Pete dopije k\u00e1vu a vstane od stolu. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b na n\u011bj t\u0159e\u0161t\u00edm o\u010di a nejsem s to pochopit, co se tu odehr\u00e1v\u00e1. U\u017e jsem se vid\u011bl, jak m\u011b odv\u00e1d\u011bj\u00ed  v klepetech, jak na m\u011b navl\u00edkaj\u00ed v\u011bze\u0148sk\u00fd hadry a jak mi dozorci plivou do t\u011bch blaf\u016f, co v krimu va\u0159\u00ed. A najednou mi Pete za\u010dne tvrdit, \u017ee n\u00e1s nenahl\u00e1s\u00ed a \u017ee pro Billa je hor\u0161\u00ed trest ignorace. M\u011b dokonce ani trestat nehodl\u00e1. Jen n\u011bjak nech\u00e1pu pro\u010d. Kdyby m\u011b kv\u016fli n\u011bkomu opustil \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho jsem miloval, zabil bych jej. A Pete nejen, \u017ee ke mn\u011b nen\u00e1vist nec\u00edt\u00ed, ale je na m\u011b milej. On mi asi fakt bude vd\u011b\u010dnej!  <\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„Nem\u00e1m t\u011b n\u011bkam hodit?“ Nab\u00eddne se mi Pete p\u0159ed domem, kdy\u017e se ocitneme na ulici. Zat\u00edmco se zkr\u00e1\u0161loval, sed\u011bl jsem jak za\u0159ezan\u00fd v ob\u00fdv\u00e1ku, sledoval tu jeho stv\u016fru, kter\u00e1 ze m\u011b ani na vte\u0159inu nespou\u0161t\u011bla o\u010di, a uva\u017eoval nad t\u00edm, zda mu m\u00e1m v\u011b\u0159it nebo ne. Cel\u00e9 mi to p\u0159i\u0161lo proti zdrav\u00e9mu rozumu. Nem\u016f\u017eu naj\u00edt jedin\u00fd d\u016fvod, kter\u00fdm bych si mohl vysv\u011btlit, pro\u010d se rozhodl n\u00e1s dva u\u0161et\u0159it. M\u00e1 v rukou mocnou zbra\u0148, kterou by leckdo bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed pou\u017eil. Billovi by to nejen zni\u010dilo pov\u011bst, ale poslalo ho na p\u00e1r let za katr, a stejn\u011b tak m\u011b. Na nic jsem nep\u0159i\u0161el, tak\u017ee d\u00e1l t\u00e1pu.<\/div>\n
„Rad\u011bji p\u016fjdu po sv\u00fdch.“ Zavrt\u00edm hlavou. Asi by nebylo dobr\u00e9, kdybych p\u0159ijel s n\u00edm. Bill m\u00e1 o\u010di v\u0161ude.<\/div>\n
„U\u017e v\u00ed\u0161, co bude\u0161  d\u011blat?“ Zept\u00e1 se a vz\u00e1p\u011bt\u00ed dod\u00e1, \u017ee pokud nechci, nemus\u00edm mu odpov\u00eddat.<\/div>\n
„V\u00edm. Mysl\u00edm, \u017ee jsem se rozhodl spr\u00e1vn\u011b.“ K\u00fdvnu. Ur\u010dit\u011b je moje rozhodnut\u00ed  spr\u00e1vn\u00e9. <\/div>\n
„Dr\u017e\u00edm p\u011bsti. \u017de se m\u016f\u017ee\u0161 kdykoli ozvat, po\u0159\u00e1d plat\u00ed.“<\/div>\n
„D\u00edk. M\u011bj se.“ K\u0159iknu za n\u00edm, kdy\u017e p\u0159eb\u00edh\u00e1 ulici a odemyk\u00e1 si auto. Mo\u017en\u00e1 bych se na dr\u00e1hu modela m\u011bl vrhnout taky. Karl p\u0159ece \u0159\u00edkal, \u017ee bych na to m\u011bl. Bude to zlatej d\u016fl. Kdy\u017e  se tak d\u00edv\u00e1m na jeho novou nabl\u00fdskanou k\u00e1ru a vzpomenu na ten byt, nouz\u00ed trp\u011bt nebude.  <\/div>\n
Pete mi zam\u00e1v\u00e1, nasedne a vz\u00e1p\u011bt\u00ed kolem m\u011b profr\u010d\u00ed. No, tak vzh\u016fru za Billem, dokud m\u00e1m v sob\u011b odvahu n\u011bco d\u011blat. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee n\u00e1\u0161 rozhovor v klidu rozhodn\u011b neprob\u011bhne. Mus\u00edm mu v\u0161ak uk\u00e1zat, kde jsou meze, a \u017ee se mnou nem\u016f\u017ee zametat. Mo\u017en\u00e1 jsem tohle m\u011bl ud\u011blat u\u017e d\u00e1vno\u2026  <\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e usly\u0161\u00edm \u0161ramot kl\u00ed\u010d\u016f v z\u00e1mku, okam\u017eit\u011b vysko\u010d\u00edm na nohy. I Absi se probere, sesko\u010d\u00ed z gau\u010de a upaluje do p\u0159eds\u00edn\u011b p\u0159iv\u00edtat toho, na n\u011bho\u017e tu celou dobu \u010dek\u00e1me. Za p\u00e1r vte\u0159in se na prahu objev\u00ed Tomova postava. \u00dasm\u011bv na jeho rtech, kter\u00fd byl ur\u010den psovi, zamrzne, kdy\u017e zaregistruje mou p\u0159\u00edtomnost.  <\/div>\n
„Ahoj, Tommy,“ usm\u011bji se na n\u011bj a chyst\u00e1m se k n\u011bmu vykro\u010dit. Nakonec v\u0161ak jen obejdu st\u016fl. „Mus\u00ed\u0161 m\u00edt hlad. Ud\u011blal jsem ti sn\u00eddani, akor\u00e1t ti u\u017e asi vystydla.“ Ne\u010dekal jsem, \u017ee se takhle zdr\u017e\u00ed. Jak vaj\u00ed\u010dka, tak slanina, kterou jsem na\u0161el v ledni\u010dce, budou studen\u00e1 jak ps\u00ed Absiho \u010dum\u00e1k.<\/div>\n
„To je v pohod\u011b, nem\u00e1m hlad.“ Zavrt\u00ed hlavou, p\u0159esto se posad\u00ed na \u017eidli.<\/div>\n
„Ani k\u00e1vu si ned\u00e1\u0161?“ Nab\u00eddnu mu n\u011bco jin\u00e9ho.<\/div>\n
„U\u017e jsem jednu m\u011bl, d\u00edky.“ Odm\u00edtne m\u011b a uk\u00e1\u017ee na \u017eidli naproti sob\u011b. „Posa\u010f  se. Chci s tebou mluvit.“ Ten t\u00f3n se mi moc nel\u00edb\u00ed. Je takov\u00fd  odta\u017eit\u00fd, chladn\u00fd. To nev\u011bst\u00ed nic dobr\u00e9ho. V tom, \u017ee m\u00e1m pravdu, m\u011b usv\u011bd\u010d\u00ed dal\u0161\u00ed v\u011bta: „Bille, chci, aby ses odst\u011bhoval.“<\/div>\n
„Co\u017ee???“ Zaje\u010d\u00edm a vstanu. „Jak odst\u011bhoval? Kam?“<\/div>\n
„Pry\u010d. Pot\u0159ebuji b\u00fdt s\u00e1m. Nem\u016f\u017eu tu s tebou bydlet a d\u011blat, \u017ee se nic nestalo.“<\/div>\n
„Tome, to\u2026“ <\/div>\n
„Ml\u010d,“ p\u0159eru\u0161\u00ed m\u011b, „prost\u011b si sbal\u00ed\u0161 svoje v\u011bci a odst\u011bhuje\u0161  se.“ Jen co to do\u0159ekne, za\u010dnou se mi po tv\u00e1\u0159\u00edch kut\u00e1let slzy. Tohle nem\u016f\u017ee myslet v\u00e1\u017en\u011b!  <\/div>\n
„Nikam nep\u016fjdu.“ Zavrt\u00edm hlavou, posad\u00edm se zp\u00e1tky a zalo\u017e\u00edm si ruce na prsou. N\u00e1sil\u00edm m\u011b odsud tahat jist\u011b nebude.<\/div>\n
„Tenhle byt je m\u016fj. Chci, aby ses odsud odst\u011bhoval.“ \u0158ekne znovu u\u017e o pozn\u00e1n\u00ed d\u016frazn\u011bji.<\/div>\n
„Ale j\u00e1\u2026 Tommy, nem\u00e1m kam j\u00edt. D\u016fm jsem prodal a ten n\u00e1\u0161 nen\u00ed je\u0161t\u011b hotov\u00fd.“ Zabralo to. Tom toti\u017e ml\u010d\u00ed, drbe na hlav\u011b Absintha a up\u0159en\u011b  na n\u011bj hled\u00ed. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee nen\u00ed takov\u00fd nelida. Na ulici by m\u011b nevyhodil. Mohl bych se sice nast\u011bhovat k m\u00e1m\u011b nebo b\u00fdt v hotelu, ale nejsp\u00ed\u0161 mu to je\u0161t\u011b nedo\u0161lo. Taky dob\u0159e. Za p\u00e1r dn\u00ed to z n\u011bj vyprch\u00e1, a kdy\u017e se budu sna\u017eit, bude to mezi n\u00e1mi zase fajn.  <\/div>\n
„Tak\u017ee ty odsud nep\u016fjde\u0161?“ Znenad\u00e1n\u00ed ke mn\u011b vzhl\u00e9dne a z tvrdosti jeho pohledu se mi sev\u0159e nitro. D\u016frazn\u011b zavrt\u00edm hlavou.<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Sleduji, jak se zvedne a zam\u00ed\u0159\u00ed do lo\u017enice. Vym\u011bn\u00edm si s Absinthem pohled. Kam to \u0161el? Kdy\u017e pes za\u010dne k\u0148u\u010det a rozeb\u011bhne se sm\u011brem, kter\u00fdm odkr\u00e1\u010del Tom, p\u0159inut\u00ed m\u011b to rovn\u011b\u017e vst\u00e1t.<\/div>\n
„Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ Z\u016fstanu st\u00e1t na prahu jako opa\u0159en\u00fd. Na posteli le\u017e\u00ed ta\u0161ka, u sk\u0159\u00edn\u011b stoj\u00ed Tom a vytahuje z n\u00ed oble\u010den\u00ed. „Ty mi bal\u00ed\u0161 v\u011bci?“<\/div>\n
„Tob\u011b ne, sob\u011b.“ Vyvede m\u011b z omylu a slo\u017e\u00ed kalhoty, kter\u00e9 n\u00e1sledn\u011b  ulo\u017e\u00ed do sv\u00e9ho zavazadla. „Kdy\u017e nejde\u0161 ty, p\u016fjdu j\u00e1.“<\/div>\n
„Tome, m\u016f\u017eeme to p\u0159ece vy\u0159e\u0161it v klidu\u2026“ Posad\u00edm se na matraci a uchop\u00edm jej za z\u00e1p\u011bst\u00ed. Tom se mi v\u0161ak vy\u0161kubne a zlostn\u011b se na m\u011b zad\u00edv\u00e1. „Nesahej na m\u011b.“ Proced\u00ed skrze zuby a hod\u00ed do ta\u0161ky n\u011bkolik tri\u010dek.<\/div>\n
„Ka\u017ed\u00fd sem tam ud\u011bl\u00e1 chybu, mon amour. Ale \u0159\u00edk\u00e1 se p\u0159ece – chybovati lidsk\u00e9, odpu\u0161t\u011bni bo\u017esk\u00e9.“ P\u0159ipoj\u00edm \u00fasm\u011bv a nat\u00e1hnu k n\u011bmu ruku, abych jej pohladil. Ucukne v\u0161ak a v\u011bnuje mi opovr\u017eliv\u00fd pohled.  <\/div>\n
„Kde jsi celou dobu byl?“ Zept\u00e1m se, odpov\u011bdi se v\u0161ak nedo\u010dk\u00e1m. M\u00edsto toho zapne zip a p\u0159ehod\u00ed  si ta\u0161ku p\u0159es rameno. „Tak sly\u0161\u00ed\u0161? Na n\u011bco jsem se t\u011b ptal.“ Zopakuji znovu a mus\u00edm se ovl\u00e1dat, abych neza\u010dal \u0159v\u00e1t. Sice jsem na chvilku usnul, ale kdy\u017e jsem ho nena\u0161el, prost\u00e1l jsem \u0161\u00edlen\u011b dlouhou dobu u okna a vyhl\u00ed\u017eel ho. Nakonec jsem sbalil Absiho a vyrazil s n\u00edm ven. Pro\u0161li jsme cel\u00e9 okol\u00ed a hledali Toma. Nikde po n\u011bm nebylo ani vidu ani slechu. Vr\u00e1tili jsme se tedy dom\u016f a \u010dek\u00e1n\u00ed jsem se sna\u017eil zkr\u00e1tit p\u0159\u00edpravou sn\u00eddan\u011b, jeliko\u017e jsem byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee bude vyhladov\u011bl\u00fd, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed. Ani se j\u00ed nedotkl, k\u00e1vu pr\u00fd m\u011bl. Kde si ji ale dal, mi ne\u0159ekl.  <\/div>\n
„D\u00e1v\u00e1m ti t\u00fdden na to, aby sis n\u011bco na\u0161el. Prach\u016f m\u00e1\u0161 dost.“ Zaksicht\u00ed  se a chyst\u00e1 se odej\u00edt z lo\u017enice, ale zabr\u00e1n\u00edm mu. Popadnu ho za ruku a p\u0159it\u00e1hnu ho k sob\u011b. <\/div>\n
„Ty ode m\u011b nem\u016f\u017ee\u0161  odej\u00edt!“<\/div>\n
„Ne? Tak mi \u0159ekni jedin\u00fd  d\u016fvod, pro\u010d bych nemohl. Jedin\u00fd rozumn\u00fd d\u016fvod, pro\u010d bych s tebou m\u011bl z\u016fst\u00e1vat i po tom, co jsi ud\u011blal.“<\/div>\n
„Jsi m\u016fj, Tome, jen m\u016fj. Pat\u0159\u00edme k sob\u011b. S\u00e1m jsi to \u0159ekl, n\u011bkolikr\u00e1t jsi to \u0159ekl.“ P\u0159ipomenu mu, co d\u0159\u00edve tvrdil novin\u00e1\u0159\u016fm i mn\u011b samotn\u00e9mu.<\/div>\n
„\u017de jsi na tohle myslel, kdy\u017e ses nechal ojet od toho Tali\u00e1na!“ \u0161t\u011bkne a vytrhne se mi.<\/div>\n
„Donutil jsi m\u011b  k tomu.“<\/div>\n
„Co\u017ee???“ vyval\u00ed  na m\u011b o\u010di. „J\u00e1 t\u011b donutil?“<\/div>\n
„Ano.“ P\u0159ik\u00fdvnu. Kdyby se nenechal osah\u00e1vat od toho zmetka, a pak s n\u00edm neode\u0161el, nic z toho by se nestalo. M\u00e1 na tom sv\u016fj d\u00edl viny, a\u010d  d\u011bl\u00e1, \u017ee ne.  <\/div>\n
„Tak poslechni. Kdy\u017e  \u010dlov\u011bk n\u011bkoho miluje, nem\u00e1 pot\u0159ebu b\u00fdt nev\u011brn\u00fd. J\u00e1  bych ti tohle nikdy neud\u011blal! Nikdy! I kdybych se v\u00e1lel namol po zemi, nedok\u00e1zal bych ti zahnout!“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 jsem nikdy ne\u0159ekl, \u017ee t\u011b\u2026“ Sklapnu, kdy\u017e zaregistruji jeho nev\u011b\u0159\u00edcn\u00fd  v\u00fdraz.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee jsi \u0159ekl dost. V\u00edc sly\u0161et nepot\u0159ebuju. A te\u010f uhni.“ Surov\u011b  m\u011b odstr\u010d\u00ed a opust\u00ed lo\u017enici. Jak j\u00e1, tak Absinth se za n\u00edm rozb\u011bhneme, abychom mu zabr\u00e1nili odej\u00edt. Dostihneme jej a\u017e  v p\u0159eds\u00edni.<\/div>\n
„Po\u010dkej, nemyslel jsem to tak. Nem\u016f\u017ee\u0161 m\u011b opustit!“<\/div>\n
„Za t\u00fdden se vr\u00e1t\u00edm a ty a\u0165 m\u00e1\u0161 sbaleno. A postarej se alespo\u0148 o psa.“ Po t\u011bchto slovech se ozve r\u00e1na. Absi zoufale sku\u010d\u00ed a \u0161kr\u00e1be na dve\u0159e, kter\u00e9 se za br\u00e1chou p\u0159ed p\u00e1r vte\u0159inami zaklaply. Sesunu se k zemi a z\u00edr\u00e1m do m\u00edst, kde je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed st\u00e1l Tom. On doopravdy ode\u0161el! „Tome!!!“ M\u016fj v\u00fdk\u0159ik se nese bytem a je doprov\u00e1zen ne\u0161\u0165astn\u00fdm ps\u00edm vyt\u00edm.  <\/div>\n
TOM<\/p>\n<\/div>\n
Nakva\u0161en\u011b vyst\u0159el\u00edm z domu a kr\u00e1\u010deje po chodn\u00edku se sna\u017e\u00edm vst\u0159ebat to, co jsem p\u0159ed chvilkou sly\u0161el. Nedo\u0159e\u010den\u00e1 Billova v\u011bta se mi st\u00e1le oz\u00fdv\u00e1 v hlav\u011b. P\u0159esto\u017ee ji nedokon\u010dil, moc dob\u0159e v\u00edm, jak m\u011bla zn\u00edt. J\u00e1 idiot!!! Celou dobu jsem s\u00e1m sob\u011b lhal. Naivn\u011b jsem se domn\u00edval, \u017ee i on m\u011b miluje. M\u00edsto toho m\u011b tahal za nos. Byl jsem pro n\u011bj jen rozpt\u00fdlen\u00ed. N\u011bco, \u010d\u00edm si kr\u00e1til \u010das. Copak po tomhle s n\u00edm m\u016f\u017eu z\u016fstat? Ubl\u00ed\u017eil mi, jak nejv\u00edce jen mohl. Kdyby to ne\u0159ekl, mo\u017en\u00e1 bych mu po \u010dase odpustil, vy\u0159\u00edkali bychom si to a t\u0159eba bychom spolu mohli d\u00e1l b\u00fdt. Mo\u017en\u00e1 ano, mo\u017en\u00e1 ne. To u\u017e je te\u010f stejn\u011b jedno. Po tomhle ale \u017e\u00e1dn\u00e9 pokra\u010dov\u00e1n\u00ed nehroz\u00ed. Jak jsem mohl b\u00fdt tak blbej? Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee jsem nepoznal, \u017ee si se mnou celou dobu jen hraje?  <\/div>\n
Nejsp\u00ed\u0161 to bylo t\u00edm, \u017ee jsem to poznat necht\u011bl. Spadl jsem kv\u016fli n\u011bmu do chlastu, neop\u011btovan\u00e1  l\u00e1ska m\u011b tolik let ni\u010dila a rvala mi srdce na kusy. Kdy\u017e jsem pak dostal to, po \u010dem jsem tou\u017eil, p\u0159ipadal jsem si jako ve snu. To je to. Jen jsem snil, byl zaslepen, om\u00e1men a nebyl s to re\u00e1ln\u011b uva\u017eovat. Vid\u011bl jsem, co jsem vid\u011bt cht\u011bl. Probuzen\u00ed bylo jako facka. Na jednu stranu m\u011b to ni\u010d\u00ed, ale na druhou je to dob\u0159e. Aspo\u0148 u\u017e kone\u010dn\u011b v\u00edm, na \u010dem jsem. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed je, \u017ee ani nebre\u010d\u00edm. Nejsp\u00ed\u0161 mi slzn\u00e9 kan\u00e1lky vyschly. Emoce se ve mn\u011b v\u0161ak i nad\u00e1le st\u0159\u00eddaj\u00ed z vte\u0159iny na vte\u0159inu. Zoufalstv\u00ed a smutek se perou se vztekem a touhou n\u011bkomu rozb\u00edt hubu.  <\/div>\n
Zni\u010dehonic se zaraz\u00edm a z\u016fstanu st\u00e1t na m\u00edst\u011b. Kam vlastn\u011b jdu? Sbalil jsem si sice v\u011bci s t\u00edm, \u017ee ho tam nech\u00e1m a d\u00e1m mu t\u00fddenn\u00ed lh\u016ftu, aby se ode m\u011b odst\u011bhoval, ale n\u011bjak jsem nedomyslel, kde ten t\u00fdden budu j\u00e1. Vyt\u00e1hnu z kapsy mobil a najdu \u010d\u00edslo m\u00e1my, kter\u00e1 je prvn\u00ed, kdo m\u011b napadne. Kdy\u017e u\u017e se chyst\u00e1m zavolat j\u00ed, sv\u016fj n\u00e1pad zavrhnu. To bude prvn\u00ed m\u00edsto, kde m\u011b Bill bude hledat, a\u017e se vzpamatuje, co\u017e podle m\u011b nebude moc dlouho trvat. Kdy\u017e ne k n\u00ed, tak kam teda? Ke Georgovi? Hloupost! M\u00e1 vlastn\u00ed rodinu, tam p\u0159ece otravovat nem\u016f\u017eu. S Gustavem jsem zat\u00edm nemluvil a ani nev\u00edm, zda m\u011b je\u0161t\u011b pova\u017euje za sv\u00e9ho kamar\u00e1da, jemu\u017e by v nouzi pomohl. Sice se \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee v nouzi pozn\u00e1\u0161 p\u0159\u00edtele, ale ani jeho vyhled\u00e1vat nebudu. K moj\u00ed sm\u016fle m\u00e1me s br\u00e1chou spole\u010dn\u00e9 p\u0159\u00e1tele, u nich\u017e by m\u011b brzy na\u0161el. Teprve te\u010f mi doch\u00e1z\u00ed, \u017ee vlastn\u011b skoro nikoho nem\u00e1m.  <\/div>\n
Po dlouh\u00fdch vte\u0159in\u00e1ch str\u00e1ven\u00fdch p\u0159em\u00fd\u0161len\u00edm, kde bych po sedm dn\u00ed mohl slo\u017eit hlavu, nakonec v seznamu najdu jedno \u010d\u00edslo, kter\u00e9 po chvilce vyto\u010d\u00edm. Moje posledn\u00ed nad\u011bje<\/em>. Tam m\u011b Bill hledat nebude, jeliko\u017e m\u00edsto, kde p\u0159i tro\u0161e \u0161t\u011bst\u00ed budu, nezn\u00e1. Budu tak m\u00edt mo\u017enost se n\u011bjak vzpamatovat. Kdyby mi n\u011bkdo p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci \u0159ekl, \u017ee budu pomoc hledat zrovna tady, tak se mu vysm\u011bju a po\u0161lu jej se l\u00e9\u010dit. Jeden t\u00e1hl\u00fd t\u00f3n st\u0159\u00edd\u00e1 druh\u00fd, a kdy\u017e u\u017e se chyst\u00e1m zav\u011bsit, ozve se na druh\u00e9 stran\u011b ‚Pros\u00edm?‘<\/div>\n
„No, \u010dau, tady Tom. Nemohli bychom se sej\u00edt? Pot\u0159eboval bych s tebou n\u011bco probrat.“<\/p>\n<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay „Ud\u00e1\u0161 n\u00e1s?“ \u0158eknu a du\u0161i\u010dka je ve mn\u011b mal\u00e1. M\u016fj, respektive n\u00e1\u0161 osud, m\u00e1 v rukou Pete. Ten sam\u00fd Pete, jemu\u017e jsem p\u0159edt\u00edm neud\u011blal skoro nic dobr\u00e9ho, jeho\u017e jsem si dob\u00edral a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b jsem mu rozbil i hubu. Ov\u0161em<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-9705","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9705","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9705"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9705\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9705"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9705"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9705"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}