{"id":9719,"date":"2011-01-05T16:00:00","date_gmt":"2011-01-05T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9695"},"modified":"2011-01-05T16:00:00","modified_gmt":"2011-01-05T15:00:00","slug":"you-know-you-love-me-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/05\/you-know-you-love-me-6\/","title":{"rendered":"You know you love me 6."},"content":{"rendered":"
autor: GossipGirl & CHrisTHi<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"481\"<\/div>\n
Tom<\/strong>  <\/div>\n
Zb\u011bsile se oto\u010d\u00edm. Co to kurva\u2026 Bill? Le\u017e\u00ed nehybn\u011b na krajinici. „Kurva!“  zakleju nahlas a rozeb\u011bhnu se k n\u011bmu. Tvo\u0159\u00ed se tam u\u017e p\u011bkn\u00fd hlou\u010dek lid\u00ed. Procpu se mezi nima a kleknu k nehybn\u00e9mu t\u011blu. Nev\u00edm, co se stalo, a je mi to te\u010f naprosto jedno.<\/div>\n
„Zavolejte, kurva, n\u011bkdo z\u00e1chranku!“ zaje\u010d\u00edm na okolostoj\u00edc\u00ed a sna\u017e\u00edm se Billovi aspo\u0148 trochu podlo\u017eit hlavu. M\u011blce, skoro neznateln\u011b d\u00fdch\u00e1. Do hajzlu, oni na to v t\u00fd kapele maj\u00ed v\u00e1\u017en\u011b sm\u016flu, na ty \u00farazy.<\/p>\n<\/div>\n
Dorazila z\u00e1chranka a okam\u017eit\u011b  Billa nakl\u00e1dali na nos\u00edtka.<\/div>\n
„Bude v po\u0159\u00e1dku?“ oto\u010d\u00edm se na jednoho ze sani\u0165\u00e1k\u016f.<\/div>\n
Pokr\u010d\u00ed rameny. „Snad ano, stavte se v nemocnici.“ S t\u00edmto za sebou zav\u0159e dve\u0159e. S povzdechem se oto\u010d\u00edm zp\u00e1tky k chodn\u00edku. Kurva, to j\u00e1 za to m\u016f\u017eu. Vyto\u010dil jsem ho a on ned\u00e1val pozor a vlet\u011bl pod auto, nebo co to bylo. Kdybych t\u0159eba\u2026<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Pane Kaulitzi, co se stalo?“<\/div>\n
„Tome, \u0159ekn\u011bte n\u00e1m k tomu n\u011bco! Byl to Bill Tr\u00fcmper?“<\/div>\n
„Co se mu stalo? Pov\u011bzte n\u00e1m n\u011bco!“<\/div>\n
Novin\u00e1\u0159i m\u011b obklop\u00ed  jako sr\u0161ni. Prod\u00edr\u00e1m se davem a sna\u017e\u00edm se nereagovat na ot\u00e1zky. M\u00e1m co d\u011blat se sv\u00fdm sv\u011bdom\u00edm, nato\u017e je\u0161t\u011b oni.<\/p>\n<\/div>\n
Doma si opl\u00e1chnu obli\u010dej ledovou vodou, abych se trochu vzpamatoval. Po\u0159\u00e1d si to vy\u010d\u00edt\u00e1m, v\u00edm, \u017ee za to m\u016f\u017eu j\u00e1.<\/div>\n
Kdy\u017e se vzpamatuju, teda v r\u00e1mci mo\u017enost\u00ed, sednu do auta a zam\u00ed\u0159\u00edm do centra k nemocnici. Zaparkuju d\u00e1l od vchodu a rozhl\u00eddnu se. Vid\u00edm v autech lidi s fo\u0165\u00e1ky. Oni si doopravdy nedaj\u00ed pokoj!<\/div>\n
Nevrle vystoup\u00edm a rozejdu se bo\u010dn\u00edm vchodem dovnit\u0159. <\/p>\n<\/div>\n
Bill:<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Ssss,“ usyknu, kdy\u017e mi berou u\u017e asi pot\u0159et\u00ed krev.<\/div>\n
„M\u00e1te \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee jste v po\u0159\u00e1dku,“ zakrout\u00ed doktor hlavou a vym\u011bn\u00ed mi kapa\u010dku. Jen hled\u00edm do zdi a nevn\u00edm\u00e1m ho.<\/div>\n
„Bille, jste v po\u0159\u00e1dku? A m\u011bl byste n\u011bco sn\u00edst, jist\u011b m\u00e1te hlad, bu\u010fte r\u00e1d, \u017ee jste vyv\u00e1zl jen s nalomenou rukou a lehk\u00fdm ot\u0159esem mozku, mohlo to dopadnout h\u016f\u0159,“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b p\u0159\u00edsn\u011b a z\u00e1rove\u0148 k\u00e1rav\u011b doktor, kter\u00fd minule o\u0161et\u0159oval Sama a opatrn\u011b si p\u0159isedne vedle m\u011b na postel. J\u00e1 po\u0159\u00e1d jen sed\u00edm a hypnotizuji nehybn\u011b tu b\u00edlou o\u0161oupanou ze\u010f p\u0159ede mnou a nereaguji.<\/div>\n
„Bille, sly\u0161\u00edte m\u011b? Vn\u00edm\u00e1te?“ zat\u0159epe se mnou ustaran\u011b a po\u0159\u00e1d si m\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e se mnou po\u0159\u00e1d trochu t\u0159ese.<\/div>\n
„Hm?“<\/div>\n
„Bille, nem\u011bl byste n\u011bkomu ozn\u00e1mit, \u017ee jste tady, nebude m\u00edt o v\u00e1s n\u011bkdo strach? T\u0159eba rodi\u010de nebo mana\u017eer?“ po\u0159\u00e1d ty dot\u011brn\u00e9 ot\u00e1zky. Jist\u011b\u017ee o mn\u011b nebude m\u00edt nikdo strach a ani nem\u00e1.<\/div>\n
„Nebojte se, nebude, v\u0161ichni na m\u011b serou a u rodi\u010d\u016f jsem si to zase posral s\u00e1m,“ posmrknu a prohr\u00e1bnu si moje \u010dern\u00e9 zplihl\u00e9 vlasy.<\/p>\n<\/div>\n
Unaven\u011b si promnu sp\u00e1nky a sn\u00edm tu ka\u0161i nebo co to je, co mi sestra p\u0159inesla. \u0158ekla, \u017ee dokud to nesn\u00edm, neodejde. Sn\u011bdl jsem to, a jakmile ode\u0161la, vyzvracel jsem to. N\u011bjak jsem to j\u00eddlo v sob\u011b neudr\u017eel, neud\u011blal jsem to schv\u00e1ln\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Na stolku mi zavibruje mobil. Alex.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj.“<\/div>\n
„\u010cau, Bille, jak ti je? Nem\u00e1m p\u0159ijet?“<\/div>\n
„Jo, jsem v pohod\u011b, a jak to v\u016fbec v\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Mluv\u00ed o tom v\u0161ichni, dokonce u\u017e to dali i do zpr\u00e1v.“<\/div>\n
„No to m\u011b pot\u011b\u0161, super,“ vydechnu ironicky.<\/div>\n
„A Tom Kaulitz je hrdina.“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed, m\u016f\u017eu se j\u00edt picnout.“<\/div>\n
„To zvl\u00e1dne\u0161.“<\/div>\n
„A kluci o tom v\u011bd\u00ed? Co \u0159\u00edkali?“<\/div>\n
„No, v podstat\u011b nic, jen povyt\u00e1hli obo\u010d\u00ed.“<\/div>\n
„A nic mi nevzkazuj\u00ed?“<\/div>\n
„\u2026nebudu ti lh\u00e1t, nevzkazuj\u00ed.“<\/div>\n
„Tak\u017ee je jim to v podstat\u011b v\u0161echno jedno, \u017ee?“<\/div>\n
„Bille, v\u017edycky bude\u0161 m\u00edt m\u011b. Fakt nem\u00e1m p\u0159ijet?“<\/div>\n
„Ne\u2026 chci b\u00fdt s\u00e1m, ahoj,“ a ne\u017e sta\u010d\u00ed cokoliv \u0159\u00edct, rychle zav\u011bs\u00edm. Mobil odlo\u017e\u00edm na stole, lehnu si do postele a sto\u010d\u00edm se do klub\u00ed\u010dka. Slzy mi za\u010dnou samovoln\u011b st\u00e9kat po tv\u00e1\u0159\u00edch, ani nev\u00edm jak. Myslel jsem, \u017ee jim na mn\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed, ale aspo\u0148 m\u00e1m Alexe. Nev\u00edm, jak dlouho je\u0161t\u011b vzlyk\u00e1m, kdy\u017e m\u011b z my\u0161lenek probere vrznut\u00ed dve\u0159\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Tom:<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e m\u011b k n\u011bmu kone\u010dn\u011b pust\u00ed, okam\u017eit\u011b toho vyu\u017eiju a vejdu. Vid\u00edm ho sto\u010den\u00e9ho na posteli, vzlyk\u00e1. V\u00e1hav\u011b si k n\u011bmu sednu. „Ahoj,“ \u0159eknu sklesle.<\/div>\n
„Nech m\u011b, pro\u010d si tady?“ up\u0159e na m\u011b o\u010di. „Jde\u0161 si ze m\u011b zase d\u011blat srandu?“<\/div>\n
„Ne\u2026“ brouknu. „Jdu se to\u2026 to, omluvit,“ \u0161eptnu.<\/div>\n
„Co\u017ee? Ty se jde\u0161 omluvit?“ vyjev\u00ed se.<\/div>\n
Sklesle se pousm\u011bju. „Divn\u00fd, co? Zrovna j\u00e1, kterej se nikdy nikomu neomluvil, te\u010f sed\u00edm tady a omlouv\u00e1m se ti,“ vydechnu. Mluv\u00edm po\u0159\u00e1d potichu.<\/p>\n<\/div>\n
A ne\u017e stihne cokoli \u0159\u00edct, spust\u00edm znova. „Po tom, co t\u011b srazila ta motorka, jsem si uv\u011bdomil, \u017ee za to v\u0161echno m\u016f\u017eu j\u00e1 a\u2026“<\/div>\n
„Ty?“ sko\u010d\u00ed\u0161 mi do \u0159e\u010di.<\/div>\n
Zachmu\u0159en\u011b k\u00fdvnu. „Byl jsi kv\u016fli mn\u011b rozru\u0161en\u00fd a vl\u00edtnul si n\u011bkomu pod kola.“<\/div>\n
Jenom na m\u011b lehce zara\u017een\u011b  kouk\u00e1. „Pros\u00edm t\u011b, b\u011b\u017e si u\u017e\u00edvat sl\u00e1vy, jsi v tisku hrdina, nemysli si, \u017ee to nev\u00edm,“ zkou\u0161\u00ed se zase za\u010d\u00edt h\u00e1dat.<\/div>\n
Zakrout\u00edm hlavou. „V\u00e1\u017en\u011b  mysl\u00ed\u0161, \u017ee chci b\u00fdt hrdina? Kv\u016fli tomu, \u017ee jsem t\u011b na\u0161tval? Neblbni, v\u00ed\u0161, \u017ee je to p\u0159ibarven\u00fd, jako bys neznal noviny.“ M\u00e1vnu rukou a zamysl\u00edm se.<\/div>\n
Pro\u010d jsem najednou na n\u011bj tak milej? Kde je m\u016fj sarkastick\u00fd \u00fa\u0161klebek a v\u011b\u010dn\u00e1 ironie? Nejsp\u00ed\u0161 z\u016fstaly doma. Chov\u00e1m se k n\u011bmu\u2026 mile. A ani mi to neubli\u017euje, b\u00fdt k n\u011bkomu jinej ne\u017e nevrlej.<\/div>\n
„Co ti vlastn\u011b je?“ pozvednu obo\u010d\u00ed. Doktor n\u011bco \u0159\u00edkal, ale zkr\u00e1tka jsem ho nevn\u00edmal.<\/div>\n
„Skoro zlomen\u00e1 ruka a n\u011bjakej ot\u0159es mozku pov\u00eddali,“ povzdechne si. Nem\u016f\u017eu si nev\u0161imnout, jak je smutnej. Co se stalo? Je to kv\u016fli tomu, \u017ee le\u017e\u00ed v nemocnici? A kde je vlastn\u011b ta jeho suprov\u00e1 kapela?<\/div>\n
„Kde-kde m\u00e1\u0161 kluky?“ zept\u00e1m se nejist\u011b a studuju v\u00fdraz tv\u00e9ho obli\u010deje.<\/p>\n<\/div>\n
Bill:<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Pro\u010d lh\u00e1t? Omluvil se, tak\u017ee m\u016f\u017eeme za\u010d\u00edt od za\u010d\u00e1tku a v\u0161echno jednodu\u0161e smazat a u\u017e se k tomu nevracet.<\/div>\n
„Alex p\u0159ijet cht\u011bl, ale j\u00e1 jsem mu to zatrhl a Sama a Maxe o\u010dividn\u011b nezaj\u00edm\u00e1m, kdy\u017e se to dozv\u011bd\u011bli, jen povyt\u00e1hli obo\u010d\u00ed,“ odfrknu se a v\u0161echno ti vyklop\u00edm, s\u00e1m ani nev\u00edm, pro\u010d ti to v\u0161echno \u0159\u00edk\u00e1m.<\/div>\n
„T\u0159eba to tak nen\u00ed, lidi p\u0159eh\u00e1n\u00ed,“ zkou\u0161\u00ed to, ale marn\u011b.<\/div>\n
„Alex mi nikdy nelhal, kdy\u017e to \u0159ekne, je to pravda,“ ujist\u00edm ho, kdy\u017e si vzpomenu, \u017ee si s n\u00edm moc nepadl do oka.<\/div>\n
„Bude to v pohod\u011b, neboj,“ sna\u017e\u00ed se m\u011b uklidnit.<\/div>\n
Zase za\u010dnu trochu vzlykat a pak se na n\u011bho prosebn\u011b pod\u00edv\u00e1m sv\u00fdma uslzen\u00fdma o\u010dima a za\u0161ept\u00e1m:<\/div>\n
„Ne\u0159ekne\u0161 to nikomu?“<\/div>\n
„Co?“ nech\u00e1pav\u011b se na m\u011b pod\u00edv\u00e1.<\/div>\n
„No\u2026 \u017ee ti tady bre\u010d\u00edm jak n\u011bjak\u00e1 blb\u00e1 holka.“<\/div>\n
„Ne\u2026 neboj, takov\u00e1 svin\u011b nejsem,“ zasm\u011bje se a pod\u00edv\u00e1 se na dve\u0159e, kter\u00fdmi pr\u00e1v\u011b vstupuje doktor s pr\u00e1\u0161kem. D\u00edv\u00e1 se, jak mi ho d\u00e1v\u00e1 a pak se mnou je\u0161t\u011b chv\u00edli mluv\u00ed, \u017ee pr\u00fd budu u\u017e moct odej\u00edt. Odpoj\u00ed mi kapa\u010dku, d\u00e1 podepsat n\u011bjak\u00e9 pap\u00edry a pak se rozlou\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ehm, Tome, mohl bys na chv\u00edli? Mus\u00edm se p\u0159evl\u00edct\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Tom:<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Usm\u011bju se. „Jasn\u011b.“ Vypadnu za dve\u0159e a \u010dek\u00e1m op\u0159enej o st\u011bnu u dve\u0159\u00ed.  <\/div>\n
Kdy\u017e kone\u010dn\u011b vyleze, pousm\u011bju se. „M\u00e1m t\u011b hodit dom\u016f?“ <\/div>\n
„Kdyby si byl tak hodnej,“ vd\u011b\u010dn\u011b se na m\u011b usm\u011bje. Hezky se usm\u00edv\u00e1. Co\u017ee? Co to\u2026 to je fuk.<\/div>\n
Vezmu mu ta\u0161ku a vedu ho bo\u010dn\u00edm vchodem. V duchu douf\u00e1m, \u017ee tam nebude moc paparazzi. Vid\u00edm, jak si Bill h\u00e1z\u00ed kapucu p\u0159es hlavu. Taky si j\u00ed tak n\u011bjak nasad\u00edm a za chv\u00edli u\u017e zased\u00e1m za volant.<\/div>\n
„Adresa?“ opt\u00e1m se jednodu\u0161e a nastartuju.<\/div>\n
„Kreuzber Strasse 23,“ pousm\u011bje se a j\u00e1 se rozjedu.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ed jeho bytem mu vynd\u00e1m ta\u0161ku z kufru. „Tak\u2026 ahoj,“ rozlou\u010d\u00edm se nejist\u011b.<\/div>\n
„M\u011bj se,“ zazub\u00ed se a m\u00e1vne mi.<\/div>\n
„Ty taky.“ Nastoup\u00edm do auta a odjedu. Zaparkuju p\u0159ed jedn\u00edm barem, kde m\u00e1m domluvenou sch\u016fzku s Jostem.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome, kdy\u017e te\u010f ud\u011bl\u00e1me ten konkurz, tutov\u011b n\u011bkoho najdeme. Jsi te\u010f dost slavnej, pokud sis nev\u0161iml.“ Pou\u010duje m\u011b. Zase.<\/div>\n
„Hele, j\u00e1 si zp\u011bv\u00e1ka obstar\u00e1m, na n\u011bjak\u00fd tvoje pod\u011blan\u00fd konkurzy ti seru!“ vyjedu na n\u011bj. Moje dobr\u00e1 n\u00e1lada z nemocnice je pry\u010d, zase se vztek\u00e1m. Tohle se mus\u00edm nau\u010dit ovl\u00e1dat.<\/div>\n
„Thomasi\u2026“<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej mi Thomasi!“ syknu ost\u0159e.<\/div>\n
„Fajn, Tome, mus\u00edme sehnat zp\u011bv\u00e1ka do 14 dn\u016f. Jak to chce\u0161 jako ud\u011blat?“ drcne do m\u011b.<\/div>\n
Zachmu\u0159\u00edm se. „J\u00e1  si to za\u0159\u00edd\u00edm,“<\/div>\n
„Nebo by je\u0161t\u011b \u0161lo, aby se vr\u00e1til Andreas, t\u0159eba by se zlep\u0161il,“ dloubne do m\u011b Jost.<\/div>\n
Zatnu nehty do d\u0159eva stolu. J\u00e1 ho asi fakt zabiju. „To bys potom p\u0159i\u0161el o kytaristu,“ \u0159eknu mu hnusn\u00fdm t\u00f3nem do obli\u010deje a odkr\u00e1\u010d\u00edm pry\u010d.  <\/div>\n
Bill:<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
R\u00e1no m\u011b probud\u00ed  hlasit\u00e9 p\u00edp\u00e1n\u00ed na bud\u00edku a jsem mu celkem vd\u011b\u010dn\u00fd, proto\u017ee se mi zd\u00e1l sen o Tomovi\u2026 a kdybych se nevzbudil, tak by se mi zd\u00e1l asi u\u017e ka\u017edou noc.<\/p>\n<\/div>\n
Zakrout\u00edm hlavou a vyhrabu se z postele. Dneska m\u00e1m celkem dobrou n\u00e1ladu, ale zkaz\u00ed se mi, hned jak si vzpomenu na zkou\u0161ku. Za\u010dnu se neohraban\u011b obl\u00edkat, l\u00ed\u010dit a d\u011blat si vlasy. Pak si vezmu ta\u0161ku a jdu p\u011b\u0161ky na zkou\u0161ku.<\/p>\n<\/div>\n
Doraz\u00edm p\u0159ed budovu, kde m\u00e1 zku\u0161ebny asi 10 kapel. Doraz\u00edm tam a kluci u\u017e tam jsou.<\/div>\n
„\u010cau, Bille, chyb\u011bl si mi, jsem r\u00e1d, \u017ee u\u017e si tady a \u017ee ti nic nen\u00ed, jsi v pohod\u011b? Co se ti stalo?“ vysype na m\u011b spoustu ot\u00e1zek Alex, zat\u00edmco Max a Sam se zm\u016f\u017eou jen na pozdraven\u00ed.<\/div>\n
„Jo jsem celkem v pohod\u011b, m\u011bl jsem slab\u00fd ot\u0159es mozku a m\u00e1m nalomenou ruku, mohl bych s tebou n\u011bco probrat venku?“ zept\u00e1m se, a kdy\u017e Alex k\u00fdvne, jdeme ven.<\/p>\n<\/div>\n
„V\u00ed\u0161\u2026 j\u00e1 jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel, \u017ee mo\u017en\u00e1\u2026 skon\u010d\u00edm s kapelou…“ kouknu do zem\u011b.<\/div>\n
„Co\u017ee? Pro\u010d? Co se d\u011bje?“ zept\u00e1 se nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
„Kluci m\u011b tady necht\u011bj, sly\u0161el jsem je jednou, jak se o tom bavili a j\u00e1\u2026 Nev\u00edm, je toho moc,“ p\u0159izn\u00e1m.<\/div>\n
„No, br\u00e1nit ti nem\u016f\u017eu.“<\/div>\n
„Pros\u00edm, j\u00e1 nechci, abys byl na\u0161tvan\u00fd,“ smutn\u011b se na n\u011bho kouknu.<\/div>\n
„Bille, a\u0165 se stane cokoli, budu v\u017edy s tebou,“ usm\u011bje se a obejme m\u011b kolem ramen.<\/p>\n<\/div>\n
Spolu zajdeme dovnit\u0159  a kluk\u016fm pov\u00edme, \u017ee si d\u00e1m men\u0161\u00ed pauzu, a pak se mo\u017en\u00e1 vr\u00e1t\u00edm, ale nen\u00ed to jist\u00e9. Kdy\u017e na m\u011b \u0159vou u\u017e asi p\u016fl hodiny, seberu se a vyraz\u00edm do m\u011bsta do parku. Pank\u00e1\u010de nem\u00e1m, tak\u017ee si naraz\u00edm kapuci a br\u00fdle, sednu si na lavi\u010dku a smutn\u011b se pono\u0159\u00edm do sv\u00fdch my\u0161lenek.<\/p>\n<\/div>\n
Tom:<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Nem\u00e1m co d\u011blat a proch\u00e1z\u00edm se jenom tak po m\u011bst\u011b. P\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jak asi se\u017eenu toho zp\u011bv\u00e1ka. Bill to d\u011blat nebude, to je celkem jasn\u00fd. A konkurz taky d\u011blat nechci, je to p\u0159\u00ed\u0161ernost. Chod\u00ed tam naprosto neschopn\u00fd lidi a sna\u017e\u00ed se dostat do skupiny. Hr\u016fza.<\/p>\n<\/div>\n
Jdu parkem s cigaretou u pusy a vid\u00edm na lavi\u010dce zkroucen\u00e9 klub\u00ed\u010dko v ko\u017een\u00e9 bund\u011b. Co\u2026 nem\u011bl m\u00edt zkou\u0161ku?<\/div>\n
„Bille?“ oslov\u00edm ho. Zvedne hlavu a j\u00e1 se usm\u011bju. „Ahoj.“<\/div>\n
„Ahoj,“ broukne a hlavu zase sklon\u00ed.<\/div>\n
„Stalo se n\u011bco?“ zept\u00e1m se.<\/div>\n
V\u00e1hav\u011b k\u00fdvne. „Jo, v kapele jsem\u2026 dal jsem si pauzu,“ \u0161eptne.<\/div>\n
Vykul\u00edm o\u010di. On opustil tu skv\u011blou kapelu, \u017ee lep\u0161\u00ed by nemohl naj\u00edt? Nejsem blbej, v\u00edm, \u017ee pauza v\u011bt\u0161inou nen\u00ed do\u010dasn\u00e1, ale trval\u00e1.<\/div>\n
„Netvrdil si n\u00e1hodou tak dva t\u00fddny zp\u00e1tky, \u017ee bys tyhle nejlep\u0161\u00ed kluky nikdy neopustil?“ zept\u00e1m se pom\u011brn\u011b mil\u00fdm t\u00f3nem a sednu si vedle n\u011bj.<\/div>\n
„Hele, Alex je skv\u011blej, ale t\u011bm ostatn\u00edm jsem\u2026 naprosto ukradenej,“ dopov\u00ed a je vid\u011bt, jak ho to bol\u00ed.<\/div>\n
Pohlad\u00edm ho po z\u00e1dech. „Neboj, oni se uklidn\u00ed,“ ut\u011b\u0161uju jej, ale v duchu mi svitne nad\u011bje.<\/div>\n
Vd\u011b\u010dn\u011b na m\u011b  koukne. „D\u011bkuju.“<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, m\u016f\u017eu\u2026 m\u016f\u017eu m\u00edt dotaz?“ zept\u00e1m se nejist\u011b a op\u0159u se. Jenom k\u00fdvne.<\/div>\n
„No, ty v\u00ed\u0161, \u017ee hled\u00e1me zp\u011bv\u00e1ka, \u017ee jo?“ ujist\u00edm se.<\/div>\n
R\u00e1doby nech\u00e1pav\u011b na m\u011b koukne. „A co j\u00e1 s t\u00edm?“ V\u00edm, \u017ee to jenom hraje, ur\u010dit\u011b v\u00ed, jak to mysl\u00edm.<\/div>\n
„No, jestli bys,“ po\u0161kr\u00e1bu se v cop\u00e1nk\u00e1ch, „jestli by si necht\u011bl hr\u00e1t s n\u00e1ma?“<\/p>\n<\/div>\n
autor: GossipGirl & CHrisTHi<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: GossipGirl & CHrisTHi Tom   Zb\u011bsile se oto\u010d\u00edm. Co to kurva\u2026 Bill? Le\u017e\u00ed nehybn\u011b na krajinici. „Kurva!“  zakleju nahlas a rozeb\u011bhnu se k n\u011bmu. Tvo\u0159\u00ed se tam u\u017e p\u011bkn\u00fd hlou\u010dek lid\u00ed. Procpu se mezi nima a kleknu k nehybn\u00e9mu t\u011blu. Nev\u00edm, co se stalo, a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[388],"tags":[],"class_list":["post-9719","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-you-know-you-love-me"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9719","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9719"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9719\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9719"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9719"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9719"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}