{"id":9727,"date":"2011-01-04T16:30:00","date_gmt":"2011-01-04T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9703"},"modified":"2011-01-04T16:30:00","modified_gmt":"2011-01-04T15:30:00","slug":"save-me-from-the-dark-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/04\/save-me-from-the-dark-5\/","title":{"rendered":"Save me from the dark 5."},"content":{"rendered":"
autor: Anett483<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Drn\u010div\u00fd t\u00f3n \u0161koln\u00edho zvonku ozn\u00e1mil, \u017ee je kone\u010dn\u011b konec hodiny. Studenti se za\u010dali zvedat ze sv\u00fdch m\u00edst a u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 nevn\u00edmali hlas profesorky, kter\u00e1 se je marn\u011b sna\u017eila zastavit p\u0159ed \u00fat\u011bkem ze t\u0159\u00eddy. 
„Nezapome\u0148te, \u017ee jsme u\u017e probrali celou etopedii, tak\u017ee m\u016f\u017eete v nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b o\u010dek\u00e1vat n\u011bjakou v\u011bt\u0161\u00ed opakovac\u00ed p\u00edseme\u010dku. P\u0159\u00ed\u0161t\u011b u\u017e za\u010dneme s prob\u00edr\u00e1n\u00edm psychopedie. P\u0159eji v\u00e1m hezk\u00fd zbytek dne.“  <\/p>\n

Bill podivn\u011b zamru\u010del a hodil si do sv\u00e9ho batohu se\u0161it a u\u010debnici. V\u011bd\u011bl, \u017ee se bude muset u\u010dit na slibovanou p\u00edsemku a jeho u\u010den\u00ed by mu v jeho sk\u0159\u00ednce nejsp\u00ed\u0161 bylo k ni\u010demu.  <\/p>\n

„Bille? Na moment, pros\u00edm,“ profesorka si posunula sv\u00e9 siln\u00e9 br\u00fdle na nose a ukazov\u00e1\u010dkem Billovi nazna\u010dila, aby \u0161el za n\u00ed. Bill si povzdechl – samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jen tak, aby to profesorka nepost\u0159ehla.  <\/p>\n

„Cht\u011bla jsem se t\u011b zeptat, jak se ti da\u0159\u00ed na praxi.“<\/div>\n

\n
„Na praxi? V\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku. U\u017e v\u00edm, jak to tam chod\u00ed a pomalu se za\u010d\u00edn\u00e1m zapojovat.“ Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee p\u0159esn\u011b tuhle v\u011btu chce jeho profesorka sly\u0161et od ka\u017ed\u00e9ho ze student\u016f a jedin\u011b tahle v\u011bta ji nech\u00e1 v noci v klidu sp\u00e1t. Jeho unaven\u00fd a utr\u00e1pen\u00fd v\u00fdraz ji ale nejsp\u00ed\u0161 dostate\u010dn\u011b neuklidnil, a proto pokra\u010dovala.  
„Pokud by n\u011bco nebylo v po\u0159\u00e1dku, tak bys mi to \u0159ekl, \u017ee? Nastaly probl\u00e9my. Do seznamu se mi dostal je\u0161t\u011b d\u011btsk\u00fd domov, tak\u017ee k tob\u011b na praxi nem\u016f\u017eu p\u0159i\u0159adit Stefana, jak jsem ti sl\u00edbila, ale… po\u0159\u00e1d t\u011b je\u0161t\u011b m\u016f\u017eu p\u0159e\u0159adit jinam…“ Bill nesouhlasn\u011b zakroutil hlavou. 
„Ne. L\u00edb\u00ed se mi tam, dobrovoln\u011b jsem se tam nahl\u00e1sil.“ 
„V\u00e1\u017en\u011b?“  
„Samoz\u0159ejm\u011b.“ 
„Bille-“ 
„Pan\u00ed profesorko, za chv\u00edli mi odj\u00ed\u017ed\u00ed autobus a j\u00e1 ho nechci zme\u0161kat.“ 
„Dob\u0159e. M\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt.“ <\/p>\n

Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee mu \u017e\u00e1dn\u00fd autobus nejel, ale nev\u011bd\u011bl, jakou v\u00fdmluvu na profesorku pou\u017e\u00edt. V\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby je\u0161t\u011b chv\u00edli sledoval jej\u00ed utr\u00e1pen\u00fd v\u00fdraz, ur\u010dit\u011b by vyklopil v\u0161echno, co ho potkalo, a \u017ee by ho profesorka bez jeho souhlasu \u0161oupla jinam – o tom nebylo pochyb. <\/p>\n

Bill se co nejrychleji vy\u0159\u00edtil ze \u0161koly, a zam\u00ed\u0159il k nejbli\u017e\u0161\u00ed samoobsluze, s \u00famyslem zklidnit aspo\u0148 na chv\u00edli sv\u016fj hladov\u00fd \u017ealudek. Vzal prvn\u00ed bagetu, kter\u00e1 mu padla pod ruku, zaplatil a sedl si na nejbli\u017e\u0161\u00ed lavi\u010dku p\u0159ed obchodem. S vervou osvobodil bagetu z obalu a hladov\u011b se do n\u00ed zakousnul. P\u0159e\u017evykoval tak divoce, \u017ee si ani nev\u0161iml, \u017ee se k n\u011bmu bl\u00ed\u017e\u00ed osoba v plandav\u00e9m oble\u010den\u00ed.  <\/p>\n

„\u010cau.“ Bill p\u0159estal zu\u0159iv\u011b p\u0159e\u017evykovat a zvedl sv\u016fj pohled k Tomovi. Polkl sousto, kter\u00e9 m\u011bl v \u00fastech, a zvedl se z lavi\u010dky. 
„Ahoj,“ vzal zbytek bagety a vyhodil ji do nejbli\u017e\u0161\u00edho odpadkov\u00e9ho ko\u0161e. M\u011bl z Toma jednodu\u0161e strach. Roze\u0161el se sm\u011brem dom\u016f a ti\u0161e doufal, \u017ee ho Tom nech\u00e1 b\u00fdt. M\u00fdlil se, kdy\u017e se Tom po chv\u00edli objevil vedle n\u011bj.  
„P\u0159ijde\u0161 z\u00edtra?“ 
„Samoz\u0159ejm\u011b. U\u017e n\u011bjakou tu st\u0159edu chod\u00edm pravideln\u011b. Nev\u00edm, pro\u010d bych zrovna z\u00edtra nem\u011bl p\u0159ij\u00edt.“ Bill\u016fv hlas zn\u011bl m\u00edrn\u011b \u00fase\u010dn\u011b. Jako by se jejich role zm\u011bnily a te\u010f byl Tom ten, kter\u00fd se do\u017eadoval pozornosti, a Bill ten, kter\u00fd jej \u00b4odkop\u00e1val\u00b4.<\/div>\n

\n

Ani jeden z nich dlouho nemluvil a Bill byl prvn\u00ed, kter\u00fd tuhle \u00b4nep\u0159\u00edjemnou\u00b4chv\u00edli p\u0159eru\u0161il.  
„Pro\u010d za mnou po\u0159\u00e1d chod\u00ed\u0161?“ Bill se zastavil a Tom ud\u011blal tot\u00e9\u017e.  
„Po\u0159\u00e1d? Nev\u00edm o tom, \u017ee bych za tebou lezl po\u0159\u00e1d…“ 
„Ne? A co m\u011blo znamenat to \u0161pehov\u00e1n\u00ed na schodech minul\u00fd t\u00fdden?“ Bill\u016fv pohled byl zabodnut\u00fd do Toma, zat\u00edmco ten Tom\u016fv t\u011bkal v\u0161ude kolem, jen ne se pod\u00edvat na Billa. Bill byl jednozna\u010dn\u011b \u00fapln\u011b zmaten\u00fd. Nech\u00e1pal, \u017ee Tom v jeden den m\u016f\u017ee b\u00fdt tak hrozn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00fd a druh\u00fd den zase mil\u00fd a hodn\u00fd.  
„Jen jsem \u0161el na ve\u010de\u0159i a vid\u011bl, jak na n\u011bkoho nejsp\u00ed\u0161 \u010dek\u00e1\u0161, tak jsem cht\u011bl v\u011bd\u011bt… necht\u011bl jsem-“ 
„Hele, nezaj\u00edm\u00e1 m\u011b, co jsi cht\u011bl nebo necht\u011bl. Jen \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee tohle m\u011b v\u00e1\u017en\u011b vyt\u00e1\u010d\u00ed.“  
„Pro\u010d?“ Tomovy ot\u00e1zky Billa dost\u00e1valy do \u00fazk\u00fdch. P\u0159ece mu nep\u0159izn\u00e1, \u017ee z n\u011bj m\u00e1 strach a nev\u00ed, co od n\u011bj m\u016f\u017ee \u010dekat. To by si u\u017e klidn\u011b mohl j\u00edt vykopat hrob a rozlou\u010dit se se sv\u00fdm mladi\u010dk\u00fdm \u017eivotem.  <\/p>\n

„Nev\u00edm. M\u00e1m r\u00e1d svoje soukrom\u00ed a nechci, aby mi do n\u011bj lezl n\u011bjak\u00fd…“ Bill marn\u011b hledal slova, kter\u00fdmi by pojmenoval Toma, jako\u017eto sv\u011b\u0159ence v\u00fdchovn\u00e9ho \u00fastavu, mo\u017en\u00e1 nebezpe\u010dn\u00e9ho delikventa nebo zlod\u011bje.  
„N\u011bjak\u00fd? Dopov\u011bz to.“ 
„To je jedno, jednodu\u0161e m\u011b nech na pokoji.“ 
„Cht\u011bl jsem s tebou mluvit u\u017e p\u0159ed 14ti dny, ale \u0161el za tebou Alex, tak jsem si myslel, \u017ee s tebou chce mluvit.“  <\/p>\n

Bill zap\u00e1tral v pam\u011bti. Nikdy nem\u011bl pamatov\u00e1ka na jm\u00e9na. Se jm\u00e9nem Alex mu ov\u0161em t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b nasko\u010dil obraz nep\u0159\u00edjemn\u00fdch zelen\u00fdch o\u010d\u00ed a j\u00edzliv\u00e9ho \u00fa\u0161klebku. 
„Co\u017ee?“ 
„\u0160el za tebou a pak se dlouho nevracel do pokoje a p\u0159i\u0161el a\u017e na ve\u010de\u0159i. Myslel jsem, \u017ee jste spolu mluvili.“ Tom ledabyle pohodil rameny a zabodl pohled do sv\u00fdch o\u0161oupan\u00fdch tenisek. Bill si dal dohromady dv\u011b a dv\u011b. M\u011bl nutk\u00e1n\u00ed Tomovi nev\u011b\u0159it. Uva\u017eoval nad jeho slovy. Tom se s n\u00edm vcelku \u00b4norm\u00e1ln\u011b\u00b4 bavil, a aspo\u0148 ho pozdravil, kde\u017eto Alex byl ten, kter\u00fd ho t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ehl\u00ed\u017eel. Mo\u017en\u00e1 by Tomovi uv\u011b\u0159il, kdyby se nekamar\u00e1dil s Alexem. <\/p>\n

„Promi\u0148, Tome, ale v\u00e1\u017en\u011b u\u017e mus\u00edm j\u00edt. Uvid\u00edme se z\u00edtra.“ Bill se roze\u0161el dom\u016f a nech\u00e1paj\u00edc\u00edho Toma nechal za sebou. Doma si p\u0159e\u010detl l\u00edste\u010dek od mamky, kter\u00e1 se omlouvala, \u017ee musela narychlo odjet do pr\u00e1ce, aby si ve\u010de\u0159i oh\u0159\u00e1l a ne\u010dekal na ni, \u017ee p\u0159ijde nejsp\u00ed\u0161 hodn\u011b pozd\u011b. Bill se s ve\u010de\u0159\u00ed neobt\u011b\u017eoval, hlad ho toti\u017e \u00fapln\u011b p\u0159e\u0161el. Zasedl ke sv\u00e9mu notebooku s \u00famyslem zahnat pochmurn\u00e9 my\u0161lenky n\u011b\u010d\u00edm do \u0161koly. Rozhodl se, \u017ee by mohl ud\u011blat prezentaci do biologie, kterou jim profesor zadal, jako pololetn\u00ed pr\u00e1ci. Cel\u00e9 jeho sna\u017een\u00ed skon\u010dilo t\u00edm, \u017ee usnul. <\/p>\n

******* <\/div>\n

„Tak\u017ee jedin\u00e9, co po v\u00e1s budu cht\u00edt, je to, abyste na p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden napsali kr\u00e1tk\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh. Jestli bude vymy\u0161len\u00fd nebo pravdiv\u00fd, je \u010dist\u011b na v\u00e1s. Te\u010f m\u016f\u017eete j\u00edt…“  
Skupinka kluk\u016f se se zahu\u010den\u00edm zvedla ze sv\u00fdch m\u00edst a pozvolna opou\u0161t\u011bla m\u00edstnost. Bill si \u00falevn\u011b oddychl. Kone\u010dn\u011b ho kluci za\u010dali alespo\u0148 trochu respektovat. Sna\u017eil se k nim b\u00fdt mil\u00fd, a doufal, \u017ee oni se o to alespo\u0148 pokus\u00ed. <\/p>\n

„To bylo dobr\u00e9, Bille. Vede\u0161 si v\u00e1\u017en\u011b moc dob\u0159e na to, \u017ee tu jsi tak kr\u00e1tkou dobu.“ Anis uznale k\u00fdvnul a vycenil na Billa \u0159adu sv\u00fdch b\u00edl\u00fdch zoubk\u016f.  
„D\u00edky.“ Bill stydliv\u011b sklopil hlavu a v\u011bnoval se sv\u00e9mu batohu, do kter\u00e9ho se pr\u00e1v\u011b sna\u017eil nacpat hu\u0148at\u00fd svetr. Venku se toti\u017e a\u017e ne\u00fam\u011brn\u011b oteplilo a Bill m\u011bl pocit, \u017ee ho jeho bundi\u010dka udr\u017e\u00ed v teple i bez vlastnoru\u010dn\u011b upleten\u00e9ho svetru od jeho babi\u010dky.  <\/p>\n

„Tak m\u011b napadlo… m\u00e1\u0161 n\u011bco v pl\u00e1nu na sobotu?“ Bill se zarazil a pomalu se oto\u010dil na Anise. 
„Co\u017ee?“ 
„No, jestli bys se mnou n\u011bkam neza\u0161el. Posed\u011bt, pokecat…“ Anis ledabyle pohodil rameny a v\u011bnoval Billovi dal\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv ze sv\u00e9 sb\u00edrky.  
„Tak dob\u0159e. Dlouho jsem nikde takhle nebyl, tak\u017ee pro\u010d ne…“ 
„Fajn. Tak j\u00e1 ti z\u00edtra nebo poz\u00edt\u0159\u00ed zavol\u00e1m a dohodneme se, ok?“ 
„Dob\u0159e.“ 
„U\u017e mus\u00edm j\u00edt, tak\u017ee-“ 
„Neboj se, zamknu.“ Anis se usm\u00e1l, kdy\u017e Bill stydliv\u011b sklopil hlavu.  
„Angela se m\u016f\u017ee za\u010d\u00edt b\u00e1t o svoje m\u00edsto, jestli ti to takhle p\u016fjde d\u00e1l. J\u00e1 na zamyk\u00e1n\u00ed v\u017edycky zapom\u00ednal. M\u011bj se…“ 
„Ahoj.“ <\/p>\n

………. <\/div>\n

Bill se po p\u011bti minut\u00e1ch kone\u010dn\u011b vypot\u00e1cel z m\u00edstnosti a zamkl za sebou.  
„Bille?“ Polekan\u011b se oto\u010dil a dal si ruku na hru\u010f, kdy\u017e za sebou spat\u0159il Toma. Tahle chodba byla pravd\u011bpodobn\u011b proklet\u00e1, jinak si to neum\u011bl vysv\u011btlit. <\/p>\n

„Co se d\u011bje?“ Bill se nen\u00e1padn\u011b tisknul ke zdi, kdy\u017e se k n\u011bmu Tom neohraban\u011b bl\u00ed\u017eil. 
„V\u00ed\u0161… j\u00e1… no jde o ten \u00fakol, co jsi n\u00e1m zadal. Pot\u0159ebuju s n\u00edm pomoct.“ 
„No, to je ale samostatn\u00e1 pr\u00e1ce, mus\u00ed\u0161 ji vymyslet s\u00e1m. J\u00e1 ti p\u0159ece do hlavy nevid\u00edm.“ 
Pomalu se bl\u00ed\u017eil k v\u00fdchodu, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee s Tomem v pat\u00e1ch.  
„Dob\u0159e, dob\u0159e, pot\u0159ebuju s tebou mluvit…“ 
„O \u010dem?“ 
„O Alexovi.“ Bill se p\u0159i vysloven\u00ed toho jm\u00e9na zarazil a oto\u010dil se na Toma. 
„Pro\u010d o n\u011bm?“ 
„Mo\u017en\u00e1 v\u00edm n\u011bco, co ty ne, ale rozhodn\u011b bys to m\u011bl v\u011bd\u011bt.“ 
Bill na\u0161pulil rty. Tom pr\u00e1v\u011b nakousl t\u00e9ma, kter\u00e9 ho zaj\u00edmalo, a z\u00e1rove\u0148 d\u011bsilo.  
„Tak mi to \u0159ekni!“ 
„Nerad bych o tom mluvil tady.“ Tom oto\u010dil hlavu a t\u00edm Billovi nazna\u010dil, \u017ee tu i st\u011bny maj\u00ed u\u0161i. Bill chv\u00edli v\u00e1hal. <\/p>\n

„Kde a kdy se sejdeme?“<\/p>\n<\/div>\n

autor: Anett483<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Anett483 Drn\u010div\u00fd t\u00f3n \u0161koln\u00edho zvonku ozn\u00e1mil, \u017ee je kone\u010dn\u011b konec hodiny. Studenti se za\u010dali zvedat ze sv\u00fdch m\u00edst a u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 nevn\u00edmali hlas profesorky, kter\u00e1 se je marn\u011b sna\u017eila zastavit p\u0159ed \u00fat\u011bkem ze t\u0159\u00eddy. „Nezapome\u0148te, \u017ee jsme u\u017e probrali celou etopedii, tak\u017ee m\u016f\u017eete<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[372],"tags":[],"class_list":["post-9727","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-save-me-from-the-dark"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9727","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9727"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9727\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9727"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9727"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9727"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}