{"id":9734,"date":"2011-01-03T18:00:00","date_gmt":"2011-01-03T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9710"},"modified":"2011-01-03T18:00:00","modified_gmt":"2011-01-03T17:00:00","slug":"me-myself-and-romeo-42","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/03\/me-myself-and-romeo-42\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 42."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"420\"<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„\u017de jsme si kvit.“<\/div>\n
„Jak jsme si kvit?“ V hloubi du\u0161e douf\u00e1m, \u017ee tu nar\u00e1\u017eku ch\u00e1pu \u0161patn\u011b, \u017ee se Bill za chvilku za\u010dne sm\u00e1t a jen si ze m\u011b d\u011bl\u00e1 srandu. Z\u00e1rove\u0148 mi n\u011bco \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee tomu tak nebude. „Ty jsi spal s t\u00edm italsk\u00fdm kret\u00e9nem???“ Prvn\u00ed, kdo mi p\u0159ipadne na mysl, je ten navon\u011bn\u00fd frajer, se kter\u00fdm jsem se srazil na p\u00e1rty.<\/div>\n
„Nem\u00e1me si co vy\u010d\u00edtat, l\u00e1sko. Jsme si kvit\u2026“ Neodpov\u00ed mi p\u0159\u00edmo na moji ot\u00e1zku, na n\u00ed\u017e vlastn\u011b ani nechci zn\u00e1t odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„A jedeme d\u00e1l? To si cht\u011bl \u0159\u00edct?! Co?!“ Rupnou mi nervy a vykro\u010d\u00edm proti n\u011bmu. Tohle se mi snad zd\u00e1! On se pom\u00e1tl, naprosto mu p\u0159esko\u010dilo! Jestli je tohle dal\u0161\u00ed z jeho vtip\u016f, tak je zatracen\u011b blbej! Bohu\u017eel se ob\u00e1v\u00e1m, \u017ee to mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b. O tom m\u011b usv\u011bd\u010duje i tvrdost jeho pohledu. Kdy\u017e \u017eertuje, m\u016f\u017ee se tv\u00e1\u0159it sebev\u00edc v\u00e1\u017en\u011b, ale jeho o\u010di ho v\u017edy prozrad\u00ed. Jen\u017ee te\u010f nic.<\/div>\n
„Ty nem\u016f\u017ee\u0161 nic vy\u010d\u00edtat mn\u011b, j\u00e1 tob\u011b taky ne. Vyrovn\u00e1no.“ Pokr\u010d\u00ed rameny, ol\u00edzne si rty a provokativn\u011b na\u0161pul\u00ed pusu. Sev\u0159u ruce v p\u011bst a zhluboka se nadechnu. Nechci p\u0159ece skon\u010dit v krimin\u00e1lu za vra\u017edu. „Poj\u010f ke mn\u011b,“ nat\u00e1hne ke mn\u011b ruce a koketn\u011b zamrk\u00e1.  <\/div>\n
„Co\u017ee?!“ Zaje\u010d\u00edm jak n\u011bjak\u00e1 hysterka. „Ty si jako mysl\u00ed\u0161, \u017ee s tebou budu sp\u00e1t? Na to zapome\u0148! P\u0159ed chvilkou mi s klidem \u0159ekne\u0161, \u017ees mi zahnul, a te\u010f \u010dek\u00e1\u0161, \u017ee na tebe vlezu??? \u017de sex vy\u0159e\u0161\u00ed v\u0161echny probl\u00e9my? To si jako mysl\u00ed\u0161???“<\/div>\n
„Ud\u011blal jsem to, co ty.“ Odv\u011bt\u00ed a znovu se narovn\u00e1. Nejsp\u00ed\u0161 \u010dekal, \u017ee za n\u00edm bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed p\u0159ijdu a lehl si. Moje odm\u00edtnut\u00ed ho v\u0161ak donutilo posadit se.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„A co jsem ud\u011blal? Co? O ni\u010dem nev\u00edm!“ Hlas mi s ka\u017ed\u00fdm slovem p\u0159eskakuje. Vztek mnou lomcuje, moje srdce ob\u010das vynech\u00e1 \u00fader a dech nab\u00edr\u00e1  na rychlosti. „J\u00e1 ti nezahnul! Sly\u0161\u00ed\u0161? Ne-za-hnul.“ \u010cekal jsem \u0161okovan\u00fd v\u00fdraz nebo kaj\u00edcn\u00e9ho Billa, jen\u017ee m\u011b op\u011bt p\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed, \u017ee m\u00e1 na v\u011bci naprosto jin\u00fd n\u00e1zor ne\u017e j\u00e1. Oko za oko, zub za zub.<\/div>\n
„Aha,“ pok\u00fdv\u00e1  hlavou, „tak to m\u016f\u017ee\u0161 ud\u011blat. D\u00e1v\u00e1m ti svolen\u00ed.“<\/div>\n
„Ty si d\u011bl\u00e1\u0161 prdel?! Ty nejsi norm\u00e1ln\u00ed!!“ Za\u0159vu a na okam\u017eik se k n\u011bmu oto\u010d\u00edm z\u00e1dy. Rukama uchop\u00edm konce sv\u00fdch cop\u00e1nk\u016f a zoufale za n\u011b zatah\u00e1m. \u010ceho jsem se to do\u010dkal? Pro\u010d?<\/div>\n
„Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b. Klidn\u011b to ud\u011blej, zlobit se nebudu.“ Obr\u00e1t\u00edm se zp\u00e1tky k n\u011bmu a s bolest\u00ed v o\u010d\u00edch se na n\u011bj zahled\u00edm. O \u010dem to tu mluv\u00ed? To je v\u0161echno, co mi k tomu \u0159ekne? Ani za omluvu mu nestoj\u00edm? Sice by to moc nepomohlo, vlastn\u011b v\u016fbec, ale aspo\u0148 bych v\u011bd\u011bl, \u017ee ho to mrz\u00ed. Jak mi tohle mohl ud\u011blat?  <\/div>\n
„J\u00e1 te\u010f mus\u00edm j\u00edt pry\u010d. Hned.“ Za\u0161ept\u00e1m a kone\u010dn\u011b se hnu z m\u00edsta. Tady nebudu ani minutu. Pot\u0159ebuji b\u00fdt s\u00e1m a n\u011bjak to vst\u0159ebat. Ale copak to p\u016fjde? Strachuji se tu o n\u011bj, uva\u017euji, zda ho n\u011bkdo nep\u0159epadl a neubl\u00ed\u017eil mu. Vy\u010d\u00edt\u00e1m si, \u017ee jsem ho tam nechal samotn\u00e9ho. A nakonec se dozv\u00edm, \u017ee Bill rozhodn\u011b n\u011bjak nestr\u00e1dal a \u017ee si to dokonce skv\u011ble u\u017eil!  <\/div>\n
„Kam jako jde\u0161?“ Ozve se za mnou, kdy\u017e si obouv\u00e1m boty. Oto\u010d\u00edm se po Billovi, kter\u00fd stoj\u00ed kousek ode m\u011b se zalo\u017een\u00fdma rukama a krout\u00ed hlavou nad m\u00fdm chov\u00e1n\u00edm. Sp\u00ed\u0161 by j\u00ed m\u011bl vrt\u011bt nad t\u00edm sv\u00fdm.<\/div>\n
„Pry\u010d.“ Hlesnu a narovn\u00e1m se. „\u010cekal jsi snad n\u011bco jin\u00fdho?“ Nech\u00e1m ho tam st\u00e1t s Absikem u nohou a pr\u00e1sknu za sebou dve\u0159mi.  <\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
„On se za n\u00e1mi vr\u00e1t\u00ed, Absi, neboj.“ Ubezpe\u010d\u00edm chlup\u00e1\u010de, kter\u00fd neust\u00e1le pendluje mezi p\u0159eds\u00edn\u00ed a ob\u00fdv\u00e1kem a p\u0159et\u00e1hnu si mikinu p\u0159es kolena. Sakra, tady je ale zima! Topen\u00ed je zapnut\u00fd na maximum, a p\u0159esto drkot\u00e1m zuby. U\u017e p\u0159es dv\u011b hodiny je Tom pry\u010d, asi se to jeho uklid\u0148ov\u00e1n\u00ed malinko prot\u00e1hlo. Ale on se vr\u00e1t\u00ed, ur\u010dit\u011b jo. P\u0159ece by m\u011b tu nenechal! Mobil, kter\u00fd st\u00e1le kontroluji, rozezn\u00ed t\u00f3n p\u0159\u00edchoz\u00ed zpr\u00e1vy. ‚Kdy se zase uvidime, lasko? M.‘<\/em><\/div>\n
„A\u017e t\u011b budu k n\u011b\u010demu pot\u0159ebovat, pitome\u010dku.“ Za\u0161kleb\u00edm se na displej. Co si mysl\u00ed? \u017de se spolu vysp\u00edme a automaticky z n\u00e1s je p\u00e1r? A\u0165 se hodn\u011b rychle probere. A je\u0161t\u011b mi bude \u0159\u00edkat ‚l\u00e1sko‘! V podstat\u011b jsem ho jen vyu\u017eil, byl jsem si moc dob\u0159e v\u011bdom jeho zamilovanosti a touze po moj\u00ed bl\u00edzkosti, tud\u00ed\u017e pro m\u011b byl snadn\u00fd c\u00edl. Jen co se p\u0159ede mnou objevil, jsem po n\u011bm vyjel. Dostat ho do postele mi ne\u010dinilo \u017e\u00e1dn\u00e9 pot\u00ed\u017ee. Sice to s n\u00edm bylo docela fajn, ale \u017e\u00e1dn\u00fd z\u00e1zrak, kter\u00fd bych musel m\u00edt n\u011bkolikr\u00e1t do t\u00fddne. Tud\u00ed\u017e si o mn\u011b m\u016f\u017ee nechat zd\u00e1t do chv\u00edle, ne\u017e zjist\u00edm, \u017ee by mi mohl b\u00fdt u\u017eite\u010dn\u00fd.  <\/div>\n
„Poj\u010f ke mn\u011b, mil\u00e1\u010dku, poj\u010f.“ Poklepu vedle sebe a vy\u010dk\u00e1m, ne\u017e ke mn\u011b Absi vysko\u010d\u00ed. Kdy\u017e tak u\u010din\u00ed, polo\u017e\u00edm se na bok a p\u0159itul\u00edm se k jeho h\u0159ejiv\u00e9mu ko\u017eichu. Nadzvednu hlavu a pod\u00edv\u00e1m se k oknu, za n\u00edm\u017e u\u017e sv\u00edt\u00e1. „P\u0159ijde, ur\u010dit\u011b jo.“ Ubezpe\u010duji sp\u00ed\u0161 s\u00e1m sebe ne\u017e Absiho, k n\u011bmu\u017e se tisknu.  <\/div>\n
TOM<\/p>\n<\/div>\n
„Pardon,“ omluv\u00edm se \u017een\u011b, s n\u00ed\u017e se sraz\u00edm mezi dve\u0159mi a ustoup\u00edm do krok dozadu, aby mohla vyj\u00edt ven. To by m\u011b zaj\u00edmalo, kam m\u016f\u017ee takhle brzo j\u00edt? Je v d\u016fchodu a m\u00edsto, aby si u\u017e\u00edvala zaslou\u017eil\u00e9ho odpo\u010dinku, o n\u011bm\u017e po\u0159\u00e1d melou, jde sh\u00e1n\u011bt po m\u011bst\u011b. Nech\u00e1pu. To j\u00e1 a\u017e budu senior, budu sed\u011bt doma a jen se v\u00e1let. Neunikne mi, \u017ee si m\u011b prohl\u00e9dne od hlavy a\u017e k pat\u011b, a kdy\u017e se o h\u016flce belh\u00e1 pry\u010d, n\u011bco si pro sebe muml\u00e1. Uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee mus\u00edm vypadat p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b. Taky jsem p\u0159es t\u0159i hodiny coural po m\u011bst\u011b.  <\/div>\n
Kdy\u017e jsem opustil byt, rozeb\u011bhl jsem se a b\u011b\u017eel do chv\u00edle, ne\u017e jsem sotva popadal dech. To jsem se toti\u017e zhroutil k zemi a sna\u017eil se nadechnout. N\u00e1sledn\u011b jsem se doplazil k nejbli\u017e\u0161\u00ed lavi\u010dce, na n\u00ed\u017e jsem usednul a hezk\u00fdch p\u00e1r des\u00edtek minut jsem st\u0159\u00eddav\u011b nad\u00e1val na toho Max\u00ed\u010dka a Billa, nad\u00e1vky vyst\u0159\u00eddal pl\u00e1\u010d kv\u016fli br\u00e1chov\u011b zrad\u011b a s\u00e1m sebe jsem se ptal, jak mi mohl takovou svi\u0148\u00e1rnu prov\u00e9st. Jak m\u011b mohl takhle zranit, v\u011bdom\u011b zranit? Celou dobu jsem se domn\u00edval, \u017ee mi v\u011b\u0159\u00ed a \u017ee nepot\u0159ebuje neust\u00e1le uji\u0161\u0165ovat, \u017ee bych mu nikdy nebyl nev\u011brn\u00fd, nebo\u0165 v\u00ed, \u017ee ho miluju a nepot\u0159ebuji pot\u011b\u0161en\u00ed hledat n\u011bkde jinde. P\u0159esn\u011b to sam\u00e9 jsem si myslel i j\u00e1 o n\u011bm.  <\/div>\n
Jen\u017ee p\u0159i prvn\u00ed pochybnosti o moj\u00ed nev\u011b\u0159e ani nepo\u010dkal na n\u011bjak\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed a preventivn\u011b mi zahnul. A aby toho nebylo m\u00e1lo, dal mi svolen\u00ed, abych mu to oplatil. Doned\u00e1vna jsem se domn\u00edval, \u017ee takov\u00fdhle v\u011bci jsou mo\u017en\u00fd jen ve filmu. Co se d\u011bje u m\u011b a Billa, ani hollywood\u0161t\u00ed sc\u00e9n\u00e1risti nevymysl\u00ed. Na to je i jejich fantazie slab\u00e1! S pohledem up\u0159en\u00fdm do d\u00e1li si povzdechnu a n\u00e1sledn\u011b zmiz\u00edm v dom\u011b.  <\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„Tome?“ Pete, na n\u011bm\u017e je jasn\u011b vid\u011bt, \u017ee se p\u0159ed p\u00e1r minutami vyhrabal z postele, si promne o\u010di a z\u016fstane na m\u011b civ\u011bt.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 M\u016f\u017eu d\u00e1l?“ Rozpa\u010dit\u011b se po\u0161kr\u00e1bu na hlav\u011b. Poh\u00e1dku o tom, \u017ee jdu tak n\u00e1hodou kolem a tak jsem si \u0159ekl, \u017ee se zastav\u00edm, okam\u017eit\u011b  zavrhnu. To by mi nese\u017eral, proto\u017ee norm\u00e1ln\u00ed lidi touhle dobou bu\u010f sp\u00ed nebo vst\u00e1vaj\u00ed a necouraj\u00ed po n\u00e1v\u0161t\u011bv\u00e1ch.<\/div>\n
„Jasn\u011b.“ O kousek mi uhne, abych mohl vej\u00edt. Prot\u00e1hnu se kolem n\u011bj a oto\u010d\u00edm se. Pete zav\u0159e dve\u0159e a pohybem ruky mi nazna\u010d\u00ed, abych \u0161el v\u00edce do nitra bytu. Neust\u00e1le se ohl\u00ed\u017eej\u00edc p\u0159es rameno se ocitnu v n\u011b\u010dem, co bude nejsp\u00ed\u0161 ob\u00fdvac\u00ed pokoj. Docela luxus, bleskne mi hlavou, kdy\u017e se rozhl\u00e9dnu kolem.<\/div>\n
„Lehne\u0161!“ P\u0159ik\u00e1\u017ee psovi baskervilsk\u00e9mu, jen\u017e se u\u017e zvedal a nejsp\u00ed\u0161 m\u011b cht\u011bl zase „p\u0159\u00e1telsky“ uv\u00edtat, ale p\u00e1ne\u010dek mu jeho z\u00e1m\u011br p\u0159ekazil. Jedno setk\u00e1n\u00ed s n\u00edm mi sta\u010dilo. B\u016fhv\u00ed, kdy to monstrum naposled \u017eralo!  <\/div>\n
„D\u00e1\u0161 si kafe? \u010caj? N\u011bco jin\u00e9ho?“ Zamuml\u00e1 Pete a prohr\u00e1bne si rozcuchan\u00e9  vlasy. Teprve te\u010f si v\u0161imnu, \u017ee na sob\u011b skoro nic nem\u00e1. Kdy\u017e m\u00e9 o\u010di sklouznou k jeho tren\u00fdrk\u00e1m, pohotov\u011b se zahal\u00ed do \u017eupanu, kter\u00fd na sebe jist\u011b ve sp\u011bchu hodil.<\/div>\n
„Kafe by bylo fajn. D\u00edky.“ Teprve kdy\u017e se vytrat\u00ed, dojde mi, jak divn\u00e1 tahle situace je. J\u00e1 zazvon\u00edm u jeho<\/em> dve\u0159\u00ed! To je fakt postaven\u00fd na hlavu. Jen\u017ee dom\u016f se mi necht\u011blo, proto\u017ee se na Billa nem\u016f\u017eu ani pod\u00edvat. Tak\u017ee jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel, kam j\u00edt. Georg, kter\u00fd m\u011b napadl jako prvn\u00ed, m\u00e1 svou vlastn\u00ed rodinu, a otravovat tam, se mi necht\u011blo. Mohl bych i k m\u00e1m\u011b, ale v tomhle stavu nejsem schopen j\u00ed vysv\u011btlovat, co se mi stalo. Teprve p\u0159i rann\u00edch toulk\u00e1ch m\u011bstem mi do\u0161lo, \u017ee jsem skoro s\u00e1m a nem\u00e1m tak\u0159ka nikoho, u n\u011bho\u017e bych mohl zazvonit. Moje kroky nakonec zam\u00ed\u0159ily ke dve\u0159\u00edm Peta a j\u00e1 vlastn\u011b ani nev\u00edm pro\u010d. \u017de by m\u011b k tomu p\u0159im\u011bl fakt, \u017ee n\u00e1s potkal stejn\u00fd osud?  <\/div>\n
„Tome?“ Za m\u00fdmi z\u00e1dy se ozve odka\u0161l\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 m\u011b p\u0159inut\u00ed p\u0159estat civ\u011bt na obrazy na zdech a oto\u010dit se. Pete, jeho\u017e jsem ani nesly\u0161el p\u0159ij\u00edt, stoj\u00ed mezi dve\u0159mi. T\u011b\u017eko \u0159\u00edct, jak dlouho u\u017e tam post\u00e1v\u00e1 a sleduje m\u011b. „Mohl bys za mnou, pros\u00edm?“ Opt\u00e1 se s \u00fasm\u011bvem a vy\u010dk\u00e1, ne\u017e se rozhoupu a dojdu k n\u011bmu. Teprve kdy\u017e stoj\u00edm kousek od n\u011bj, se oto\u010d\u00ed na pat\u011b a zavede m\u011b do kuchyn\u011b. \u010clov\u011bk by ani ne\u0159ekl, \u017ee to tady m\u016f\u017ee b\u00fdt takhle velk\u00fd.<\/div>\n
„Nasn\u00edd\u00e1\u0161 se se mnou, vi\u010f? Nedostanu ko\u0161em, \u017ee ne?“<\/div>\n
„No\u2026“ V\u00e1h\u00e1m. P\u0159ipad\u00e1m si p\u011bkn\u011b blb\u011b. Je to, jako bych se sem p\u0159i\u0161el naj\u00edst. Ale kru\u010d\u00ed mi v \u017ealudku, tak\u017ee pozv\u00e1n\u00edm nepohrdnu.<\/div>\n
„Posa\u010f se.“ Popostr\u010d\u00ed m\u011b ke stolu mo\u017en\u00e1 i kv\u016fli tomu, \u017ee mu stoj\u00edm v cest\u011b. „Co sn\u00edd\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„To je jedno.“ M\u00e1vnu rukou, kdy\u017e u\u017e sed\u00edm za stolem a nech\u00e1v\u00e1m se obskakovat. Douf\u00e1m, \u017ee je natolik chytrej, aby mi nenaserv\u00edroval n\u011bjak\u00fd zrn\u00ed. Sice bych je ze slu\u0161nosti sn\u011bdl, ale moc by m\u011b to nezasytilo. Na\u0161t\u011bst\u00ed mu to po r\u00e1nu zapaluje, tak\u017ee mi pod nos p\u0159istr\u010d\u00ed pe\u010divo a vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159inese i \u0161unku a s\u00fdr.  <\/div>\n
„Ty bude\u0161 j\u00edst tohle<\/em>?“ Ujede mi, kdy\u017e si vezme housku a chyst\u00e1 si na ni d\u00e1t i \u0161unku.<\/div>\n
„No, cht\u011bl jsem, ale jestli to m\u00e1\u0161 v pl\u00e1nu spo\u0159\u00e1dat s\u00e1m, tak si vezmu n\u011bco jin\u00e9ho.“ Horko t\u011b\u017eko potla\u010duje sm\u00edch. Polo\u017e\u00ed housku na tal\u00ed\u0159ek a prstem se dotkne moj\u00ed brady, \u010d\u00edm\u017e mi nazna\u010duje, \u017ee jsem pozapomn\u011bl zav\u0159\u00edt pusu. \u017de j\u00e1 se po\u0159\u00e1d takhle znemo\u017e\u0148uju! Zakousnu se do pe\u010diva a nejrad\u0161i bych se nevid\u011bl. Vzal to v pohod\u011b, neurazil se, ale p\u0159ipad\u00e1m si jako blb. Co m\u011b mi na klidu nep\u0159id\u00e1v\u00e1, jsou jeho zelen\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 se do m\u011b nep\u0159est\u00e1vaj\u00ed vp\u00edjet. Jako by se mi sna\u017eil dostat do hlavy a zjistit, pro\u010d jsem ho vyt\u00e1hl z postele.  <\/div>\n
Ono by v podstat\u011b bylo i na m\u00edst\u011b, \u0159\u00edct mu, pro\u010d tu opruzuji takhle po r\u00e1nu. Ale pravdu mu p\u0159ece vykl\u00e1dat nem\u016f\u017eu! Copak mu m\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee se mi Bill p\u0159ed p\u00e1r hodinami p\u0159iznal, \u017ee m\u011b podvedl, a \u017ee se u toho tv\u00e1\u0159il, jako by to bylo naprosto norm\u00e1ln\u00ed? Jednak bych se mu tu p\u0159iznal k incestu, co\u017e by byl prvn\u00ed \u0161ok. Druh\u00fd by ho \u010dekal v moment\u011b, kdy by si to v\u0161echno pospojoval a do\u0161lo mu, \u017ee jsem j\u00e1 ten, kdo mu ukradl Billa. I kdy\u017e za to druh\u00e9 by mi dneska nejsp\u00ed\u0161 pod\u011bkoval. Vypad\u00e1 \u0161\u0165astn\u011b, spokojen\u011b, vyrovnan\u011b, co\u017e se p\u0159ed t\u00edm \u0159\u00edci nedalo.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ani jsem se t\u011b  nezeptal, jestli slad\u00ed\u0161. Promi\u0148.“ Postav\u00ed se na nohy a chyst\u00e1 se mi doj\u00edt pro cukr.<\/div>\n
„To je dobr\u00fd, nemus\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Ani ml\u00e9ko nechce\u0161?“ Nab\u00edz\u00ed mi jinou variantu. Zavrt\u00edm hlavou, Pete se posad\u00ed zp\u00e1tky a nat\u00e1hne se po sv\u00e9m hrnku s \u010dernou tekutinou, ji\u017e za\u010dne m\u00edchat.<\/div>\n
„Vzbudil jsem t\u011b, co?“ Zaj\u00edmalo by m\u011b, pro\u010d se ho v\u017edycky zept\u00e1m na naprostou blbost. Napad\u00e1 m\u011b x dal\u0161\u00edch ot\u00e1zek, a nakonec nahlas vyslov\u00edm tu nejpitom\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Nevad\u00ed, stejn\u011b  bych za chvilku vst\u00e1val.“ Usrkne tro\u0161ku kafe, polkne a vz\u00e1p\u011bt\u00ed  potla\u010d\u00ed z\u00edvnut\u00ed. Dost pochybuji, \u017ee jsou modelov\u00e9 rann\u00ed  pt\u00e1\u010data. Znovu si ho za\u010dnu prohl\u00ed\u017eet. Zhubl, toho jsem si v\u0161iml u\u017e p\u0159edt\u00edm. Ne o moc, ale tak dv\u011b t\u0159i kila m\u00e1 dole. Sice nen\u00ed takov\u00e9 vy\u017ele jako br\u00e1cha, ale \u017ee by to byl kus chlapa, to se taky \u0159\u00edct ned\u00e1. No, oni asi ani b\u00fdt nem\u016f\u017eou. A kdy\u017e je takhle rozcuchanej a navle\u010denej jen v \u017eupanu, vypad\u00e1 tak n\u011bjak\u2026 neobvykle?  <\/div>\n
„J\u00e1 se fakt omlouv\u00e1m\u2026“ <\/div>\n
„To je v pohod\u011b, Tome. Vst\u00e1val bych tak jako tak. Od p\u016fl des\u00e1t\u00e9 m\u00e1m n\u011bjak\u00e9 sch\u016fzky.“<\/div>\n
„A j\u00e1 t\u011b zdr\u017euju, \u017ee jo?“ Kdy\u017e mi dojde, \u017ee tu otravuju a \u017ee Pete m\u00e1  svou pr\u00e1ci, vstanu.<\/div>\n
„Se\u010f, pros\u00edm t\u011b.“ Za z\u00e1p\u011bst\u00ed m\u011b st\u00e1hne zp\u00e1tky na \u017eidli. „N\u00e1hodou je od tebe mil\u00e9, \u017ee ses zastavil. Ale asi jsi nep\u0159i\u0161el jen proto, abys mi zp\u0159\u00edjemnil r\u00e1no. Cht\u011bl jsi se mnou o n\u011b\u010dem mluvit?“ Znovu se mi chce bre\u010det, asi st\u00e1rnu, proto\u017ee jsem \u010d\u00edm d\u00e1l citliv\u011bj\u0161\u00ed. Ale koho by tohle nebolelo? V\u017edy\u0165 je to, jako by mi n\u011bkdo vyrval srdce z t\u011bla. \u010clov\u011bk, kter\u00e9ho miluji, mi ubl\u00ed\u017eil, a m\u00edsto pitom\u00e9ho ‚promi\u0148‘ jsem se do\u010dkal svolen\u00ed k nev\u011b\u0159e. To je k nev\u00ed\u0159e! Po\u0159\u00e1d to nejsem schopen pochopit a asi to ani nikdy nepochop\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, co Bill miluje ze v\u0161eho nejv\u00edce? Kdy\u017e tedy vynech\u00e1m jeho samotn\u00e9ho.“ Zept\u00e1 se m\u011b a vstane. Dojde k lednici, z n\u00ed\u017e vyt\u00e1hne krabici d\u017eusu, ze sk\u0159\u00ed\u0148ky vezme dv\u011b sklenky a vr\u00e1t\u00ed se zp\u011bt ke mn\u011b. Netu\u0161\u00edm, pro\u010d za\u010dal mluvit o br\u00e1chovi, kdy\u017e p\u0159edt\u00edm o n\u011bm odm\u00edtal \u0159\u00edct jedin\u00e9 slovo. \u017de by p\u0159ece jen um\u011bl \u010d\u00edst my\u0161lenky a p\u0159i\u0161el na to, \u017ee ty moje se po\u0159\u00e1d to\u010d\u00ed kolem br\u00e1chy? Odpov\u011bdi se ode m\u011b nedo\u010dk\u00e1, na p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed nem\u00e1m s\u00edlu. Na\u0161t\u011bst\u00ed si vysta\u010d\u00ed s\u00e1m a s\u00e1m si i svou ot\u00e1zku zodpov\u00ed. „Hra\u010dky. Kusy hmoty bez v\u016fle, s nimi\u017e si m\u016f\u017ee d\u011blat, co se mu zl\u00edb\u00ed.“ To vystihl skv\u011ble. P\u0159esn\u011b tak se toti\u017e c\u00edt\u00edm. Star\u00e1, odlo\u017een\u00e1 hra\u010dka, kter\u00e1 ztratila sv\u016fj lesk. Z\u00e1rove\u0148 si ale odm\u00edt\u00e1m p\u0159ipustit, \u017ee se ten, kdo si se mnou hr\u00e1val, za\u010d\u00edn\u00e1 poohl\u00ed\u017eet po jin\u00e9, nov\u011bj\u0161\u00ed hra\u010dce. „J\u00e1 byl jeho hra\u010dka a nahradil m\u011b novou, a jak se zd\u00e1, i ta ho u\u017e omrzela.“  <\/div>\n
„Ty to v\u00ed\u0161. Celou dobu.“ Dostanu ze sebe p\u0159i\u0161krcen\u00fdm hlasem, kdy\u017e mi dojde, na\u010d nar\u00e1\u017e\u00ed. Kone\u010dn\u011b ch\u00e1pu v\u0161echny nar\u00e1\u017eky, jejich\u017e smysl mi prve nedoch\u00e1zel. Krve by se ve mn\u011b nedo\u0159ezal, kdy\u017e p\u0159ik\u00fdvne. A jsme v h\u00e1ji! „Co bude\u0161 d\u011blat?“<\/div>\n
„Co mysl\u00ed\u0161?“ P\u0159edklon\u00ed  se, ten tam je mil\u00fd v\u00fdraz jeho tv\u00e1\u0159e, rty m\u00e1 pevn\u011b semknut\u00e9 a up\u00edr\u00e1 na m\u011b smaragdov\u00e9 o\u010di, do nich\u017e m\u00e1m strach pohl\u00e9dnout. Tohle nen\u00ed v\u016fbec dobr\u00fd, ale v\u016fbec ne.<\/p>\n<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay „Co\u017ee?“ „\u017de jsme si kvit.“ „Jak jsme si kvit?“ V hloubi du\u0161e douf\u00e1m, \u017ee tu nar\u00e1\u017eku ch\u00e1pu \u0161patn\u011b, \u017ee se Bill za chvilku za\u010dne sm\u00e1t a jen si ze m\u011b d\u011bl\u00e1 srandu. Z\u00e1rove\u0148 mi n\u011bco \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee tomu tak nebude. „Ty<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-9734","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9734","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9734"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9734\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9734"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9734"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9734"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}