{"id":9745,"date":"2011-01-02T17:00:00","date_gmt":"2011-01-02T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9721"},"modified":"2011-01-02T17:00:00","modified_gmt":"2011-01-02T16:00:00","slug":"peklo-v-raji-na-zemi-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/02\/peklo-v-raji-na-zemi-19\/","title":{"rendered":"Peklo v r\u00e1ji na zemi 19."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Ahoj v\u0161ichni moji mil\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i, co jste dosud v\u011brn\u011b setrvali u t\u00e9hle pov\u00eddky. Moc se v\u00e1m omlouv\u00e1m, ale m\u00e1m te\u010f ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b docela dramatick\u00e9 obdob\u00ed. T\u00edm, \u017ee se psan\u00edm pov\u00eddek z toho v\u0161eho vyb\u00edj\u00edm, tak d\u00edky tomu jsou moje pov\u00eddky takov\u00e9, jak\u00e9 jsou (mnohdy pochmurn\u00e9 a\u017e brut\u00e1ln\u00ed, ale je to vlastn\u011b jen hromosvod, abych v re\u00e1ln\u00e9m \u017eivot\u011b byla relativn\u011b v klidu a pohod\u011b, i kdy\u017e to n\u011bkdy prost\u011b nejde). Ov\u0161em d\u00edky Janulin\u011b enormn\u011b vyvinut\u00e9mu smyslu pro realitu jsem musela i j\u00e1 uznat, \u017ee pov\u00eddka jde d\u011bjov\u011b akor\u00e1t do hajzlu a st\u00e1v\u00e1 se z n\u00ed scifi hovadina. P\u016fvodn\u011b jsem ji cht\u011bla dopsat dle sv\u00e9ho pl\u00e1nu, ale pak jsem si \u0159ekla, pro\u010d si zkazit (snad zat\u00edm hezkou) pov\u00eddku jen proto, \u017ee se kaz\u00ed situace kolem m\u011b.<\/em><\/div>\n
Tak\u017ee si te\u010f odpo\u010di\u0148te od zdeptan\u00e9ho Billa, zmaten\u00e9ho Toma i osudem potrestan\u00e9 Katy. Douf\u00e1m, \u017ee odmlka nebude moc dlouh\u00e1. Ale jedno si pamatujte. J\u00e1 nikdy nenech\u00e1v\u00e1m sv\u00e9 pov\u00eddky nedokon\u010den\u00e9, tak\u017ee d\u0159\u00edv \u010di pozd\u011bji pokra\u010dovat bude. Do t\u00e9 doby se je\u0161t\u011b jednou omlouv\u00e1m, ale Janule m\u011bla pravdu. Kv\u016fli zasr**** okolnostem kolem m\u011b nemus\u00edm pov\u00eddku hned likvidovat, jen abych si ulevila. V tom mi dob\u0159e vypom\u016f\u017eou jednor\u00e1zovky, tak t\u011bmi si m\u016f\u017eete \u010dek\u00e1n\u00ed kr\u00e1tit (budou – li n\u011bjak\u00e9).<\/em><\/div>\n
Snad v\u00e1s moc mezit\u00edm neodpadne, ale skute\u010dn\u011b nejsem g\u00e9nius, abych zvl\u00e1dala opravdu v\u0161echno.<\/em><\/div>\n
S pozdravem va\u0161e zl\u00e1 teta \u00c1\u010fa<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"453\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Katy pon\u011bkud nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161lapovala v p\u0159\u00edletov\u00e9 hale. O\u010di j\u00ed t\u011bkaly z lid\u00ed proch\u00e1zej\u00edc\u00edch kolem na informa\u010dn\u00ed tabuli a zp\u011bt na lidi. Aby sama sob\u011b p\u0159iznala, ve chv\u00edli, kdy j\u00ed Tom zavolal, \u017ee p\u0159ijede, se j\u00ed docela dost ulevilo. Skute\u010dn\u011b m\u011bla obavy, co by d\u011blala, kdyby se Tom na ni vyprdnul. C\u00edtila se p\u0159itom hodn\u011b trapn\u011b. Musela si p\u0159iznat, \u017ee to byla ona, kdo se do nich po\u0159\u00e1d rejpav\u011b a o\u0161kliv\u011b nav\u00e1\u017eel a ne naopak. Byla na n\u011b hnusn\u00e1, kde jen mohla, a te\u010f se tady div\u017ee neplazila po kolenou jen proto, aby p\u0159ilet\u011bli a nenechali ji s miminkem ve \u0161tychu.<\/div>\n
Povzdychla si a v tu chv\u00edli poc\u00edtila p\u0159\u00edjemn\u00e9 vrn\u011bn\u00ed v b\u0159\u00ed\u0161ku. Polo\u017eila si na n\u011bj dla\u0148 a sklopila k n\u011bmu o\u010di, rty se j\u00ed p\u0159itom zvlnily do n\u011b\u017en\u00e9ho \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n
„No copak? T\u011b\u0161\u00ed\u0161 se na tat\u00ednka? M\u011bl by tu b\u00fdt ka\u017edou chv\u00edli…“<\/div>\n
<\/div>\n
Je\u0161t\u011b si teda nebyla jist\u00e1, jak s Tomem tuhle situaci vy\u0159e\u0161\u00ed, a\u017e se to narod\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee prvn\u00ed, co ud\u011blaj\u00ed, budou testy DNA, aby se ov\u011b\u0159ilo, \u017ee d\u00edt\u011b je skute\u010dn\u011b Tomovo, ale ona si t\u00edm byla jist\u00e1, tohle ud\u011bl\u00e1 jen proto, aby j\u00ed to Tom v\u011b\u0159il. V\u017edy\u0165 kdyby se j\u00ed tehdy na leti\u0161ti v Singapuru neztratila ta ta\u0161ka, ve kter\u00fd m\u011bla antikoncep\u010dn\u00ed pr\u00e1\u0161e\u010dky, tak by se to nebylo v\u016fbec stalo, a i p\u0159esto, \u017ee pr\u00e1\u0161ky poctiv\u011b br\u00e1vala, tak s drtivou v\u011bt\u0161inou chlap\u016f, dokonce i se sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem, sp\u00e1vala rad\u011bji s kondomem, c\u00edtila se tak jist\u011bji a bezpe\u010dn\u011bji. A ani pot\u00e9, co se vr\u00e1tila zp\u011bt do Ameriky, tak nespala bez ochrany, tak\u017ee Tom byl skute\u010dn\u011b jedin\u00fd, kdo se mohl st\u00e1t otcem, pokud by se teda ned\u011bla inovace biblick\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f a ona nebyla gravidn\u00ed jen proto, \u017ee si to vymyslel n\u011bkdo tam naho\u0159e. A o tom teda docela pochybovala, tak\u017ee jedinou mo\u017enost\u00ed byl opravdu Tom.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Brou\u010d\u00ednku m\u016fj… ty m\u00e1\u0161 za maminku kr\u00e1vu,“ povzdychla si smutn\u011b. „Chovala se tak o\u0161kliv\u011b, a te\u010f se mus\u00ed dopro\u0161ovat, aby pro tebe m\u011bla korunky, ani\u017e by se musela n\u011bkde zadlu\u017eovat…“<\/div>\n
A p\u0159itom se nijak o\u0161kliv\u011b v\u016f\u010di Toki\u00e1\u010d\u016fm chovat nemusela. Jenom\u017ee j\u00ed jina\u010d\u00ed reakci na n\u011bmeckou \u010dty\u0159ku nedovolovalo ego. Pohrdliv\u011b se u\u0161kl\u00edbla. Jak byla tak blb\u00e1 a naivn\u00ed! Copak si opravdu myslela, \u017ee ty z\u00e1ke\u0159n\u00fd \u0159e\u010di jim ubl\u00ed\u017e\u00ed? Ne, ten Bill m\u011bl pravdu. Chovala se jako mal\u00e1, nafoukan\u00e1 diva. Arogantn\u00ed, j\u00edzliv\u00e1 a zl\u00e1. A pro\u010d vlastn\u011b? Pro\u010d vlastn\u011b mlad\u00fdm magdebur\u010dan\u016fm h\u00e1zela klacky pod nohy a kopala proti nim v\u00e1le\u010dnou sekyru? V\u017edy\u0165 se je\u0161t\u011b ten ve\u010der, co j\u00ed vyfoukli t\u011bsn\u011b p\u0159ed nosem jej\u00ed vysn\u011bnou cenu, mohli d\u00e1t v backstage dohromady a uzav\u0159\u00edt spolupr\u00e1ci! V\u017edy\u0165 by to vlastn\u011b ve fin\u00e1le bylo hezk\u00e9! Ladilo by jim to, sta\u010dilo by p\u0159itom, aby ob\u011b strany jen malinko upravily sv\u016fj hudebn\u00ed styl, a mohla z nich b\u00fdt dobr\u00e1, \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 p\u011btice. Na koncerty by chodilo jednou tolik fanou\u0161k\u016f. Oni by ji prosadili v Evrop\u011b a ona je na opl\u00e1tku v Americe. Byly by to pro ob\u011b strany jen v\u00fdhodn\u00e9. Ale ne, ona prost\u011b musela bejt je\u0161itn\u00e1 jak svi\u0148, a te\u010f to m\u00e1 tady i s \u00farokama. Ot\u0159\u00e1sla se, kdy\u017e si vzpomn\u011bla, jak trapn\u011b j\u00ed bylo, jak moc se j\u00ed t\u0159\u00e1sly ruce, kdy\u017e vyt\u00e1\u010dela Tomovo \u010d\u00edslo s prosbou, a\u0165 p\u0159ijede. Ale on se zachoval nikoliv hajzlovsky, jak by se na jeho m\u00edst\u011b nejsp\u00ed\u0161 b\u00fdvala zachovala ona, ale state\u010dn\u011b, a t\u00edm si v jej\u00edch o\u010d\u00edch z\u00edskal docela solidn\u00ed respekt…<\/div>\n
<\/div>\n
Tom, vch\u00e1zej\u00edc do haly, se na okam\u017eik mezi dve\u0159mi zarazil. O\u010di m\u011bl up\u0159en\u00e9 na postavu, stoj\u00edc\u00ed kousek ode dve\u0159\u00ed a srdce se mu rozbu\u0161ilo nervozitou. To musela b\u00fdt ona, ur\u010dit\u011b jo. Jen\u017ee… vypadala \u00fapln\u011b jinak. Kdy\u017e ji vid\u011bl naposledy, v Singapuru, byla to namy\u0161len\u00e1 manek\u00fdna s ryp\u00e1kem arogantn\u011b nesen\u00fdm vzh\u016fru a pohrdliv\u00fdm pohledem, ur\u010den\u00fdm ka\u017ed\u00e9mu, kdo se k n\u00ed p\u0159ibl\u00ed\u017eil.<\/div>\n
Ale te\u010f m\u011bl pocit, \u017ee vid\u00ed n\u011bkoho \u00fapln\u011b jin\u00e9ho. Ze v\u0161eho nejv\u00edc by to zjeven\u00ed p\u0159irovnal k truchl\u00edc\u00ed v\u00edle. V dlouh\u00fdch, jednoduch\u00fdch \u010dern\u00fdch \u0161atech, s vlasy rozpu\u0161t\u011bn\u00fdmi a voln\u011b spl\u00fdvaj\u00edc\u00edmi a\u017e po lopatky, s m\u00edrn\u011b teskn\u00fdm v\u00fdrazem a dlan\u00ed na b\u0159ichu… a vl\u00eddn\u00fdm, mate\u0159sk\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kdy\u017e klopila o\u010di k m\u00edrn\u00e9 vyboulenin\u011b, kter\u00e1 byla na jej\u00edm b\u0159i\u0161e zn\u00e1t. Strnul jako soln\u00fd sloup. Ona si pov\u00eddala s miminkem. Ani si neuv\u011bdomil, \u017ee jeho rty se roztahuj\u00ed do m\u00edrn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. Vypadalo to tak roztomile! Po n\u011bjak\u00e9 z\u00e1\u0161ti z minulosti nebyl v jej\u00ed tv\u00e1\u0159i ani sebemen\u0161\u00ed st\u00edn a bylo zn\u00e1t, \u017ee t\u011bhotenstv\u00ed ji absolutn\u011b zm\u011bnilo.<\/div>\n
Ani si nev\u0161imnul, jak smutn\u011b se na n\u011bj pod\u00edval Bill. Jako ve sn\u00e1ch se roze\u0161el, dokud nedo\u0161el a\u017e p\u0159\u00edmo ke Katy.<\/div>\n
<\/div>\n
„A – ahoj,“ pozdravil lehce nejist\u011b a pokusil se o n\u011bco jako \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0161pitla a rozpa\u010dit\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pla. Chvilku vypadala, \u017ee z\u00e1pas\u00ed sama se sebou, a pak k Tomovi zvedla o\u010di pln\u00e9 vd\u011bku.<\/div>\n
„D\u011bkuju… d\u011bkuju ti, \u017ees p\u0159ijel… nev\u00edm, jestli bych to sama zvl\u00e1dla.“<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b jo, jsi state\u010dn\u00e1,“ pokusil se Tom, kter\u00fd uvnit\u0159 st\u00e1le je\u0161t\u011b c\u00edtil m\u00edrnou zu\u0159ivost za to, co jim ud\u011blal, rozpt\u00fdlit sv\u00e9 chmury a uvolnit situaci. „Ale ve dvou… se to l\u00edp t\u00e1hne, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“<\/div>\n
Netu\u0161il ani pro\u010d, ale kdy\u017e z n\u011bj vypadla v\u011bta, kterou pou\u017eil naposledy za sv\u00fdch mlad\u00fdch d\u011btsk\u00fdch let, musel se na chvilku zasm\u00e1t. I Katy zacukalo v koutc\u00edch, ale pak uc\u00edtila, jak se jej\u00ed miminko pohnulo.<\/div>\n
„Hele, h\u00fdbe se!“ vyjekla a rychle vzala Toma za ruku, kterou vz\u00e1p\u011bt\u00ed polo\u017eila do m\u00edst, kde byly c\u00edtit jemn\u00e9 pohyby.<\/div>\n
<\/div>\n
Billovi se malinko rozechv\u011bl spodn\u00ed ret, kdy\u017e vid\u011bl, jak Tom p\u0159id\u0159epnul na bobek a p\u0159ilo\u017eil k jej\u00edmu b\u0159ichu krom\u011b obou dlan\u00ed i obli\u010dej. Bylo to, jako by mu n\u011bkdo vrazil ledov\u011b mrazivou d\u00fdku p\u0159\u00edmo do srdce. Ten pohled ho tak bolel! A nejv\u00edce zra\u0148uj\u00edc\u00ed na tom bylo, kdy\u017e vid\u011bl Tom\u016fv dojat\u00fd \u00fasm\u011bv, to, \u017ee ti dva vypadaj\u00ed skoro jako skute\u010dn\u00fd p\u00e1r, kter\u00fd se musel jen na chvilku rozlou\u010dit, a te\u010f se zase shled\u00e1v\u00e1. Kdy\u017e vid\u011bl Katyin \u00fasm\u011bv, to, jak se z\u00e1\u0159\u00edc\u00edma o\u010dima shl\u00ed\u017eela k jeho bratrovi, kter\u00fd vypadal, \u017ee je z jej\u00edho b\u0159icha absolutn\u011b nam\u011bkko…<\/div>\n
<\/div>\n
Sklonil se k Daimonovi, i kdy\u017e se ve fin\u00e1le moc skl\u00e1n\u011bt nemusel, proto\u017ee \u0161t\u011bn\u011b, i kdy\u017e mu byly necel\u00e9 t\u0159i m\u011bs\u00edce, u\u017e mu sahalo a\u017e ke kolen\u016fm, a p\u0159edst\u00edral, \u017ee kontroluje, zda je karabina vod\u00edtka spr\u00e1vn\u011b zacvaknut\u00e1 v kovov\u00e9m krou\u017eku, zapu\u0161t\u011bn\u00e9m v l\u00e1tkov\u00e9m tenk\u00e9m obojku. Maskoval tak to, \u017ee se mu po tv\u00e1\u0159\u00edch skoulelo n\u011bkolik slz. Najednou si v\u016fbec nebyl jist\u00fd, zda to tady zvl\u00e1dne. Je\u0161t\u011b p\u0159ed odletem, ba je\u0161t\u011b v letadle si v\u011b\u0159il, to Tom byl ten nerv\u00f3zn\u00ed, skoro a\u017e z nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed situace vyd\u011b\u0161en\u00fd. Ale te\u010f, kdy\u017e vid\u011bl, jak se ti dva k sob\u011b maj\u00ed, na to, co se vlastn\u011b mezi nima d\u011blo… To prost\u011b v sob\u011b ten ne\u010dekan\u00fd p\u0159\u00edliv z\u00e1rmutku nedok\u00e1zal udr\u017eet.<\/div>\n
<\/div>\n
Za\u010dal se tu c\u00edtit jako p\u00e1t\u00e9 kolo od vozu. Byl tady tot\u00e1ln\u011b zbyte\u010dn\u00fd. Nemusel jsem jezdit, vypad\u00e1 to toti\u017e, \u017ee ti dva to tady zvl\u00e1dnou bez probl\u00e9mu sami. Pro\u010d se jenom ten ve\u010der, kdy se rozhodl, \u017ee s bratrem polet\u00ed, nechal ovl\u00e1dnout bratrsk\u00fdmi city? Kdyby let\u011bt odm\u00edtl, nebyl by sv\u011bdkem t\u00e9hle sc\u00e9ny, kterou m\u011bl st\u00e1le jasn\u011b p\u0159ed o\u010dima, i kdy\u017e hled\u011bl do barzojovy uhlov\u011b \u010dern\u00e9 srsti, kter\u00e1 na h\u0159bet\u011b u\u017e za\u010d\u00ednala b\u00fdt malinko del\u0161\u00ed a kudrnat\u011bj\u0161\u00ed. I kdy\u017e hled\u011bl do \u010dern\u00fdch chlup\u016f, kdy\u017e do nich no\u0159il obli\u010dej, po\u0159\u00e1d vid\u011bl, jak Tom d\u0159ep\u00ed na bobku a s pusou od ucha k uchu se mazl\u00ed s b\u0159ichem t\u00e9 kr\u00e1vy…<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille?“<\/div>\n
<\/div>\n
Rychle a nen\u00e1padn\u011b si do \u0161t\u011bn\u011b\u010d\u00ed srsti ot\u0159el obli\u010dej a zvednul hlavu, nut\u00edc se tak silou v\u016fle o \u00fasm\u011bv, kter\u00fd byl ale skute\u010dn\u00e9mu \u00fasm\u011bvu na hony vzd\u00e1len\u00fd, sp\u00ed\u0161 vypadal jako k\u0159e\u010dovit\u00e1 bolestn\u00e1 grimasa.<\/div>\n
„Co je?“<\/div>\n
„No jen, \u017ee u\u017e jedem… jedem dom\u016f,“ zavolal na n\u011bj skoro p\u0159es p\u016flku haly, kter\u00e1 je d\u011blila, Tom, a Billovi bylo v\u00edc ne\u017e jasn\u00e9, i kdy\u017e ho p\u0159itom op\u011bt bodlo u srdce, \u017ee slovem dom\u016f<\/em> mysl\u00ed ke Katy dom\u016f.<\/div>\n
„Jojo, u\u017e jdu… jen jsem kontroloval, jestli je vo\u010f\u00e1k opravdu zacvaklej, ned\u00e1vno zlobil,“ odpov\u011bd\u011bl hlasit\u011bji, ne\u017e m\u011bl v \u00famyslu, na\u010de\u017e se zvednul a s Daimonem, vykra\u010duj\u00edc\u00edm si hrd\u011b u jeho lev\u00e9 nohy, se do\u0161oural a\u017e ke dve\u0159\u00edm, u nich\u017e dvojice st\u00e1la.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ahoj,“ zahuhlal a jen s vyp\u011bt\u00edm v\u0161ech sil se pod\u00edval Katy do o\u010d\u00ed. Nemohl zabr\u00e1nit, i kdy\u017e cht\u011bl kv\u016fli slu\u0161nosti, blesk\u016fm zloby a nen\u00e1visti, kter\u00e9 na zp\u011bva\u010dku okam\u017eit\u011b vyst\u0159elily, kdy\u017e se na ni jeho temn\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di zad\u00edvaly a po setk\u00e1n\u00ed s jej\u00edmi se nebezpe\u010dn\u011b z\u00fa\u017eily.<\/div>\n
„Ahoj,“ skoro a\u017e \u0161eptla v odpov\u011b\u010f a provinile p\u0159ed jeho pohledem po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch uhnula. V\u011bd\u011bla, \u017ee ty blesky nen\u00e1visti, kter\u00e9 hrozily, \u017ee ji na m\u00edst\u011b zabijou, si pln\u00fdm pr\u00e1vem zaslou\u017e\u00ed.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 hezk\u00fdho pejska… toho jsem na fotk\u00e1ch va\u0161ich mazl\u00ed\u010dk\u016f je\u0161t\u011b nevid\u011bla… je nov\u00fd?“ pokusila se, na ni a\u017e nep\u0159irozen\u011b vysok\u00fdm hlasem, aspo\u0148 tro\u0161ku prolomit ledy. Zat\u00edmco Tom horliv\u011b p\u0159ik\u00fdvnul, Bill Daimona, kter\u00fd se u\u017e u\u017e ke Katy s vrt\u00edc\u00edm oc\u00e1skem natahoval, aby ji o\u010dmuchal, prudce strhnul k noze, a\u017e pejsek p\u0159ekvapen\u011b vykn\u00edknul, kdy\u017e poc\u00edtil, jak moc velkou silou s n\u00edm p\u00e1n\u00ed\u010dek cuknul, co\u017e je\u0161t\u011b dosud nikdy neud\u011blal.<\/div>\n
„Ne, je mu sto let,“ syknul ironicky.<\/div>\n
<\/div>\n
Katy se malinko zachv\u011bla, kdy\u017e zaslechla, kolik nen\u00e1visti se v tom hlase ukr\u00fdv\u00e1 a o p\u00e1r krok\u016f ucouvla. Tom, vidouc chv\u011bn\u00ed, si okam\u017eit\u011b vydedukoval, \u017ee j\u00ed asi bude zima a okam\u017eit\u011b si sundal svou o n\u011bkolik \u010d\u00edsel v\u011bt\u0161\u00ed mikinu a Katy do n\u00ed starostliv\u011b zachumlal. To Billa tot\u00e1ln\u011b dorazilo, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e si Tom dovolil opravit jeho verzi psova v\u011bku.<\/div>\n
„D\u011blal si prdel, neboj… jsou mu teprv t\u0159i m\u011bs\u00edce a je neuv\u011b\u0159iteln\u011b hravej,“ zazubil se a nat\u00e1hnul
k Daimonovi ruku, aby to p\u00e1r gesty dok\u00e1zal. Ale i p\u0159ed n\u00edm Bill, kter\u00e9mu se do tv\u00e1\u0159\u00ed vl\u00e9vala nebezpe\u010dn\u00e1 \u010derve\u0148, \u0161t\u011bn\u011b strhnul.<\/div>\n
„Nech ho na pokoji!“ obo\u0159il se na bratra. „Jsem r\u00e1d, \u017ee se tady chov\u00e1 uk\u00e1zn\u011bn\u011b! Blbnout si m\u016f\u017eete doma!“ dodal, pevn\u011b doufaj\u00edc v to, \u017ee Daimonek, kter\u00fd m\u011bl pr\u00e1v\u011b vym\u011bn\u011bn\u00e9 v\u0161echny ml\u00e9\u010dn\u00e9 zoubky za st\u00e1l\u00e9, a v\u0161em to neust\u00e1l\u00fdm kous\u00e1n\u00edm \u010dehokoliv, hlavn\u011b rukou, musel dokazovat, nezklame a nad\u011bl\u00e1 Katy z bar\u00e1ku k\u016flni\u010dku na d\u0159\u00edv\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„A mimochodem, m\u00e1 rodokmen a\u017e do t\u0159in\u00e1ct\u00fdho stolet\u00ed, tak bysme se tu p\u0159ed n\u00edm v\u0161ichni m\u011bli plazit a br\u00e1t za \u010dest, kdy\u017e si o n\u00e1s za\u010dne brousit zuby!“ syknul nasupen\u011b a pohodil hlavou, a\u017e se mu do rovna vy\u017eehlen\u00e9 vlasy rozhoupaly.<\/div>\n
Svou ko\u010di\u010d\u00ed ch\u016fz\u00ed vy\u0161el p\u0159ed leti\u0161t\u011b, s Daimonem poslu\u0161n\u011b poklus\u00e1vaj\u00edc\u00edm t\u011bsn\u011b vedle jeho lev\u00e9 nohy, a malinko se pousm\u00e1l, kdy\u017e mu \u010derstv\u00fd v\u00e1nek zafoukal do tv\u00e1\u0159e. Popustil vod\u00edtko, aby ho m\u011bl pejsek del\u0161\u00ed a mohl se vyven\u010dit, zat\u00edmco uvnit\u0159 sv\u00e9ho t\u011bla byl spokojen\u00fd s\u00e1m se sebou. Moc dob\u0159e si v\u0161imnul, jak Katy reagovala na jeho pohledy a jak ji dorazil sv\u00fdmi j\u00edzliv\u00fdmi v\u011btami. Malinko ho to zamrzelo v\u016f\u010di Tomovi, proto\u017ee na n\u011bm bylo vid\u011bt, \u017ee se mu Bill\u016fv p\u0159\u00edstup moc nezamlouv\u00e1, ale nemohl si pomoct. V\u0161echny negativn\u00ed emoce, kter\u00e9 do n\u011bj kdy Katy vlila, a kter\u00e9 se umocnily t\u00edm, jak vst\u0159\u00edcn\u00fd v\u016f\u010di n\u00ed jeho bratr byl, m\u011bl pot\u0159ebu n\u011bkde vyb\u00edt, m\u011bl pot\u0159ebu j\u00ed v\u0161echny ty v\u011bty a \u010diny, kter\u00fdmi ho kdy zranila, vr\u00e1tit, t\u011bhotenstv\u00ed net\u011bhotenstv\u00ed. V\u0161ak ona to p\u0159e\u017eije. Zvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e m\u00e1 po sv\u00e9m boku jeho vlastn\u00ed dvoj\u010de, aby z toho v\u0161eho chudinka n\u00e1hodou nem\u011bla nervy a t\u011b\u017ekou hlavinku. Znovu se pousm\u00e1l, pochv\u00e1lil Daimona, kter\u00fd uk\u00e1zkov\u011b o\u010d\u016fral ozdobn\u00fd ke\u0159\u00edk, a kdy\u017e zaznamenal, \u017ee se k n\u011bmu ti dva bl\u00ed\u017e\u00ed, nasadil si br\u00fdle a s nimi se na jeho obli\u010deji op\u011bt usadil arogantn\u00ed v\u00fdraz.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak kde je to auto? To tady budem st\u00e1t v\u011b\u010dnost nebo co?!“<\/div>\n
„Ta – tamhle,“ \u0161pitla Katy a uk\u00e1zala na pobl\u00ed\u017e stoj\u00edc\u00ed st\u0159\u00edbrn\u00e9 Volvo. Billovi se p\u0159i tom pohledu malinko zachv\u011blo srdce. Byl to podobn\u00fd typ auta, jak\u00fdm b\u00fdvala jeho milovan\u00e1 Q7, ne\u017e ji byl donucen rozml\u00e1tit o svodidla, aby se vyhnul \u010deln\u00edmu st\u0159etu. M\u011bl pro tahle velk\u00e1 auta slabost, a te\u010f ho za\u010dalo prudit, \u017ee ta \u010d\u016fza m\u00e1 takov\u00fdhle kr\u00e1sn\u00fd aut\u00ed, zat\u00edmco on si te\u010f mus\u00ed vozit zadek v pouh\u00fdm bavor\u00e1ku. Sice to byl kabriolet a d\u00e1rek od rodi\u010d\u016f k osmn\u00e1ctin\u00e1m, ale stejn\u011b, na auto s logem \u010dty\u0159 kruh\u016f to nem\u011blo, ale te\u010f si prost\u011b novou Audinu nemohl dovolit. Ti\u0161e zu\u0159\u00edc, dokr\u00e1\u010del a\u017e k vozu. Nechal ty dva nasednout, zat\u00edmco Katyin \u0159idi\u010d nastartoval, a zat\u00edmco Katy se uvelebovala vep\u0159edu a Tom hned za n\u00ed, Bill s radost\u00ed zaznamenal, \u017ee Daimon po\u010d\u016fral lev\u00e9 zadn\u00ed kolo. \u0160\u0165astn\u011b ho drbaj\u00edc za ou\u0161kama, vzal si pejska na kl\u00edn a usadil se vedle Toma. Kdy\u017e zav\u00edral dve\u0159e, neodpustil si s nimi po\u0159\u00e1dn\u011b t\u0159\u00edsknout.<\/div>\n
<\/div>\n
„Sorry, to jsem necht\u011bl. U m\u00fdho auta se zadn\u00ed dve\u0159e h\u016f\u0159 zav\u00edraly… s\u00edla zvyku,“ pokr\u010dil rameny a jen st\u011b\u017e\u00ed zamaskoval j\u00edzliv\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e vid\u011bl, jak se Katy malinko zachv\u011bla, kdy\u017e sly\u0161ela, jak moc s jej\u00edm milovan\u00fdm aut\u00ed\u010dkem t\u0159\u00edsknul. V naprost\u00e9m tichu se rozjeli ke Katyinu domu a Bill si za\u010d\u00ednal myslet, \u017ee to nakonec nebude a\u017e tak zl\u00e9, kdy\u017e se bude moct takhle vyb\u00edt a vr\u00e1tit j\u00ed v\u0161echnu tu bolest, kterou mu kdy ta mrcha zp\u016fsobila… a Daimon mu v tom ur\u010dit\u011b r\u00e1d sv\u00fdmi \u0161t\u011bn\u011b\u010d\u00edmi kousav\u00fdmi n\u00e1vyky, za n\u011b\u017e ho nikdo nemohl trestat, pom\u016f\u017ee.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Ahoj v\u0161ichni moji mil\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i, co jste dosud v\u011brn\u011b setrvali u t\u00e9hle pov\u00eddky. Moc se v\u00e1m omlouv\u00e1m, ale m\u00e1m te\u010f ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b docela dramatick\u00e9 obdob\u00ed. T\u00edm, \u017ee se psan\u00edm pov\u00eddek z toho v\u0161eho vyb\u00edj\u00edm, tak d\u00edky tomu jsou moje pov\u00eddky<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[368],"tags":[],"class_list":["post-9745","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-peklo-v-raji-na-zemi"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9745","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9745"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9745\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9745"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9745"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9745"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}