{"id":9746,"date":"2011-01-02T16:30:00","date_gmt":"2011-01-02T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9722"},"modified":"2011-01-02T16:30:00","modified_gmt":"2011-01-02T15:30:00","slug":"love-death-40","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/02\/love-death-40\/","title":{"rendered":"Love & Death 40."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom:<\/div>\n
\n<\/div>\n
V rychlosti popadnu jednu ze sv\u00fdch mikin, voln\u011b pohozenou na k\u0159esle, a jen sp\u011b\u0161n\u011b vyb\u011bhnu ze sv\u00e9ho pokoje na schody. Pohledem p\u0159el\u00e9tnu sv\u016fj odraz v zrcadle na chodb\u011b, tro\u0161ku pouprav\u00edm \u0161\u00e1tek, kter\u00fd jsem si p\u0159ed malou chvilkou omotal kolem krku, a sp\u011b\u0161n\u011b zhl\u00e9dnu \u010das na m\u00fdch hodink\u00e1ch. Je teprve kr\u00e1tce p\u0159ed p\u016fl \u010dtvrtou, tramvaj mi jede ka\u017edou chvilku a v parku p\u0159ed hotelem jsem odtud za deset minut. Zat\u00edm mi v\u0161echno vych\u00e1z\u00ed perfektn\u011b… jen nev\u00edm, jestli to sam\u00e9 budu \u0159\u00edkat i za p\u016fl hodiny, a\u017e se uvid\u00edm s Caroline.<\/div>\n
\n<\/div>\n
Vlastn\u011b jsem ani nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, \u017ee bych nikam ne\u0161el a z\u016fstal doma, nebo \u017ee bych jej\u00ed nab\u00eddku jednodu\u0161e ignoroval a nebral v\u00e1\u017en\u011b. Bylo pro m\u011b automatick\u00e9 na jej\u00ed sch\u016fzku p\u0159istoupit, ani\u017e bych nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel. Jej\u00ed v\u010derej\u0161\u00ed telefon\u00e1t m\u011b tak roz\u010daroval, \u017ee jsem ani nezva\u017eoval jinou mo\u017enost.  <\/div>\n
<\/div>\n
Netu\u0161\u00edm, co bych od toho m\u011bl \u010dekat, mo\u017en\u00e1 i proto se t\u00edmto sm\u011brem odv\u00edjela moje dne\u0161n\u00ed n\u00e1lada u\u017e od sam\u00e9ho r\u00e1na. Neupravoval jsem se a ani nijak nevyb\u00edral outfit, jednodu\u0161e jsem na sebe obl\u00e9kl to prvn\u00ed, co mi p\u0159i\u0161lo pod ruku. Net\u011b\u0161\u00edm se, ale ani nejsem nijak na\u0161tvan\u00fd, jednodu\u0161e jsem neutr\u00e1ln\u00ed. Snad se mi to bude v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch chv\u00edl\u00edch hodit, i kdy\u017e s\u00e1m nev\u00edm. Nedok\u00e1\u017eu po v\u010derej\u0161\u00edm Carolinin\u011b v\u00fdjevu v telefonu ani v nejmen\u0161\u00edm posoudit, jak tohle cel\u00e9 na\u0161e rande, pokud se tedy tomu tak d\u00e1 \u0159\u00edkat, dopadne. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Tak, hotovo. Za chv\u00edli m\u016f\u017eu vyrazit,“ odpov\u00edm s\u00e1m sob\u011b nahlas na ot\u00e1zku, zda jsem p\u0159ipraven\u00fd, a s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem vyhled\u00e1m v odrazu zrcadla Billa, jeho\u017e pozornost se jen na mal\u00fd okam\u017eik sta\u010dila sto\u010dit k m\u00e9 osob\u011b, te\u010f se op\u011bt v\u011bnuje Billov\u00fdm my\u0161lenk\u00e1m, alespo\u0148 tak usuzuji podle zamy\u0161len\u00e9ho v\u00fdrazu, jen\u017e se op\u011bt usadil na jeho tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
\n<\/div>\n
Oto\u010d\u00edm se od zrcadla a pomalu popojdu ke gau\u010di, usazuj\u00edc se vedle n\u011bj. Sed\u00ed tu u\u017e skoro hodinku, na jeho p\u0159\u00e1n\u00ed jsem mu pustil televizi, chce alespo\u0148 naslouchat ciz\u00edm hlas\u016fm. Svoji kr\u00e1tkou nep\u0159\u00edtomnost jsem zd\u016fvodnil t\u00edm, \u017ee si pot\u0159ebuji n\u011bco za\u0159\u00eddit… a vlastn\u011b jsem ani nelhal. Billovi to jako vysv\u011btlen\u00ed sta\u010dilo.<\/div>\n
\n<\/div>\n
„Tome, zlob\u00ed\u0161 se na m\u011b?“ tich\u00e1, nesm\u011bl\u00e1 ot\u00e1zka protrhne v\u0161echny p\u0159edsudky o n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed sch\u016fzce, kter\u00fdch m\u00e1m te\u010f plnou hlavu, a vr\u00e1t\u00ed m\u011b tak zp\u00e1tky do reality. Pomalu vzhl\u00e9dnu a r\u00e1zn\u011b zavrt\u00edm hlavou, kdy\u017e si uv\u011bdom\u00edm v\u00fdznam Billov\u00fdch slov.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nezlob\u00edm, br\u00e1\u0161ko. Nic se nestalo, nem\u00e1\u0161 se mi za co omlouvat, neprovedl jsi nic stra\u0161n\u00e9ho. Slib mi, \u017ee u\u017e se kv\u016fli tomu nebude\u0161 tr\u00e1pit,“ dlan\u00ed lehce pohlad\u00edm jeho st\u00e1le smutnou tv\u00e1\u0159 a stul\u00edm si jeho dla\u0148 do t\u00e9 m\u00e9. V\u00edm moc dob\u0159e, o \u010dem mluvil, ani\u017e by mi to \u0159ekl. Kdybych m\u011bl spo\u010d\u00edtat jeho omluvy, kter\u00fdmi se mi v\u010dera omlouval za rozbit\u00fd tal\u00ed\u0159 a ve\u010de\u0159i, nejsp\u00ed\u0161 by mi nesta\u010dily prsty jedn\u00e9 ruky. Jako bych mu u\u017e d\u0159\u00edv ne\u0159\u00edkal, aby se kv\u016fli tomu netr\u00e1pil. Jen\u017ee m\u016fj mal\u00fd br\u00e1\u0161ka si takovou mali\u010dkost vsugeroval jako n\u011bco stra\u0161n\u00e9ho a neodpustiteln\u00e9ho, a j\u00e1 od r\u00e1na mohu spat\u0159it na jeho tv\u00e1\u0159i jen posmutn\u011bl\u00fd, zak\u0159iknut\u00fd v\u00fdraz. A\u010dkoli jsem se mu pokou\u0161el jeho \u0161patnou domn\u011bnku n\u011bkolikr\u00e1t vyvr\u00e1tit, st\u00e1le m\u00e1 pocit, \u017ee mi t\u00edm ubl\u00ed\u017eil. P\u0159itom jeho neust\u00e1l\u00e9 omluvy a tv\u00e1\u0159, na kter\u00e9 mi dnes je\u0161t\u011b ani na okam\u017eik nebylo dovoleno spat\u0159it alespo\u0148 mal\u00fd \u00fasm\u011bv – to je to, co m\u011b tr\u00e1p\u00ed a \u010d\u00edm mi nev\u011bdomky ubli\u017euje.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Slibuji,“ \u0161eptne t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b a oplat\u00ed m\u00e9 dlani lehk\u00fd dotek, mo\u017en\u00e1 na znamen\u00ed toho, \u017ee mi v\u011b\u0159\u00ed. Pousm\u011bji se a pohledem zkontroluji ub\u00edhaj\u00edc\u00ed \u010das.  <\/div>\n
„U\u017e budu muset j\u00edt, abych to stihl. Jen nev\u00edm… nev\u00edm, jestli d\u011bl\u00e1m dob\u0159e, kdy\u017e t\u011b tu nech\u00e1v\u00e1m tak samotn\u00e9ho. Nejrad\u011bji bych z\u016fstal s tebou doma a nikam ne\u0161el,“ odpov\u00edm nejist\u011b a v\u00e1hav\u011b se zad\u00edv\u00e1m na Billa. Nem\u00e1m zrovna dvakr\u00e1t dobr\u00fd pocit z toho, \u017ee jdu pry\u010d a on tu z\u016fstane tak s\u00e1m b\u016fhv\u00edjak dlouho. Vlastn\u011b pro\u010d dlouho? Vy\u0159\u00edd\u00edm to, co je nutn\u00e9 a budu posp\u00edchat zp\u00e1tky dom\u016f. I p\u0159esto bych ale nejrad\u011bji z\u016fstal doma s n\u00edm a m\u011bl jej u sebe. Sakra, pro\u010d se to muselo cel\u00e9 takhle zkomplikovat?  <\/div>\n
<\/div>\n
„Ne, to nemus\u00ed\u0161, Tome. Zvl\u00e1dnu to tady i s\u00e1m, nemus\u00ed\u0161 se v\u016fbec b\u00e1t. O m\u011b si ned\u011blej starosti,“ odpov\u00ed rozhodn\u011b a r\u00e1zn\u011b tak utne m\u00e9 v\u00e1h\u00e1n\u00ed. Usm\u011bji se a vstanu z gau\u010de, naposled jej hlad\u00edc po ruce.  <\/div>\n
„P\u0159ijdu za hodinku, slibuju,“ p\u0159isl\u00edb\u00edm s \u00fasm\u011bvem a na Bill\u016fv posledn\u00ed pozdrav zam\u00ed\u0159\u00edm na chodbu k p\u0159eds\u00edni. Je\u0161t\u011b teplou bundu a tenisky a je to.  <\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka nad chladn\u00fdm, sychrav\u00fdm vzduchem a p\u0159it\u00e1hnu si teplou bundu bl\u00ed\u017e k t\u011blu hned, jakmile mi kolem u\u0161\u00ed prol\u00e9tne p\u0159\u00edmo ledov\u00fd, mraziv\u00fd v\u00edtr. Zasunu si prsty co nejhloub\u011bji do kapes sv\u00fdch XXL d\u017e\u00edn a nau\u010den\u011b zam\u00ed\u0159\u00edm k chodn\u00edku. V posledn\u00edch dnech jsem v\u016fbec nem\u011bl p\u0159ehled o po\u010das\u00ed, a te\u010f se mi to krut\u011b vymstilo. Ale nen\u00ed se \u010demu divit, dnes je prvn\u00ed prosincov\u00fd den a s prvn\u00edm adventem obvykle p\u0159ich\u00e1z\u00ed i ne\u00faprosn\u00e1 zima. Tro\u0161ku jsem to dnes podcenil, alespo\u0148 na chv\u00edli se ale m\u016f\u017eu oh\u0159\u00e1t v tramvaji. Zast\u00e1vka je p\u0159\u00edmo p\u0159ed hotelem, av\u0161ak m\u00e9 kroky automaticky zam\u00ed\u0159\u00ed rovnou do parku k na\u0161emu smluven\u00e9mu m\u00edstu.  <\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159it\u00e1hnu si \u0161\u00e1tek v\u00edc ke krku a op\u011bt zabo\u0159\u00edm ruce do kapes, vch\u00e1zej\u00edc velkou br\u00e1nou, kter\u00e1 mi sv\u00fdm n\u00e1pisem spr\u00e1vn\u011b potvrd\u00ed, \u017ee jsem u c\u00edle. Bezmy\u0161lenkovit\u011b odbo\u010d\u00edm na malou cesti\u010dku a rozhl\u00e9dnu se po okol\u00ed. Sta\u010d\u00ed jen p\u00e1r krok\u016f a j\u00e1 mohu spat\u0159it zn\u00e1mou postavu, post\u00e1vaj\u00edc\u00ed na m\u00edst\u011b jen p\u00e1r metr\u016f p\u0159ede mnou. Zhluboka se nadechnu, a zat\u00edmco mi m\u00e9 kroky zkracuj\u00ed cestu ke Caroline, v hlav\u011b se mi hon\u00ed jedna my\u0161lenka za druhou. Nev\u00edm, jak to cel\u00e9 dopadne a co bude n\u00e1sledovat, a\u017e dojdu k n\u00ed… v\u00fdraz, vepsan\u00fd v Carolinin\u011b tv\u00e1\u0159i a zra\u010d\u00edc\u00ed se v jej\u00edch podivn\u011b chladn\u00fdch o\u010d\u00edch, mi u\u017e v\u0161ak te\u010f nev\u011bdomky napov\u00edd\u00e1, \u017ee m\u011b ne\u010dek\u00e1 nic dobr\u00e9ho.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Ahoj, Caroline,“ pozdrav\u00edm se slab\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kter\u00fd prol\u00e9tl mou tv\u00e1\u0159\u00ed, a pokus\u00edm se o p\u0159\u00edv\u011btiv\u00fd t\u00f3n hlasu. Carolinina n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed odpov\u011b\u010f m\u011b v\u0161ak utvrd\u00ed v tom, \u017ee m\u00e1 snaha byla \u00fapln\u011b zbyte\u010dn\u00e1 a nen\u00ed tu nikdo, kdo by ji mohl \u010di jen cht\u011bl ocenit.  <\/div>\n
„Ale ale, copak se stalo, \u017ee jsi p\u0159i\u0161el? U\u017e jsem myslela, \u017ee ti br\u00e1\u0161ka nedovol\u00ed  str\u00e1vit \u010das i s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm, ne\u017e je on, ale p\u0159ekvapil m\u011b. Asi se musel hodn\u011b p\u0159em\u00e1hat, aby t\u011b pustil, vi\u010f? Alespo\u0148 \u017ee \u010das dodr\u017euje p\u0159esn\u011b,“ oplat\u00ed mi m\u016fj pozdrav stejn\u011b mil\u00fdm<\/em> t\u00f3nem a u\u0161t\u011bpa\u010dn\u011b se zad\u00edv\u00e1 na hodinky na sv\u00e9m z\u00e1p\u011bst\u00ed. Fajn, to tedy p\u011bkn\u011b za\u010d\u00edn\u00e1.  <\/div>\n
<\/div>\n
„O co ti vlastn\u011b  jde, Caroline?“ zept\u00e1m se ot\u00e1zku, kter\u00e1 m\u011b p\u00e1l\u00ed  na jazyku u\u017e od v\u010derej\u0161ka, a v\u011bdom\u011b tak p\u0159ejdu jej\u00ed  ironickou pozn\u00e1mku o tom, jak\u00fd jsem podpantofl\u00e1k. Sama v\u00ed moc dob\u0159e, \u017ee nem\u00e1 pravdu, nech\u00e1pu, pro\u010d se tedy chov\u00e1 tak hloup\u011b. Jej\u00ed podivnou hru a z\u00e1m\u011br, pro\u010d mi v\u010dera do telefonu ztropila takovou sc\u00e9nu a vyt\u00e1hla m\u011b sem, jsem opravdu je\u0161t\u011b nepochopil.  <\/div>\n
„O co mi jde? Opravdu jsi takov\u00fd idiot, \u017ees to nepochopil? V\u010derej\u0161\u00ed telefon\u00e1t ti nesta\u010dil?“ odsekne ne p\u0159\u00edli\u0161 lichotiv\u011b a op\u011bt mi tak p\u0159ipomene n\u00e1\u0161 v\u010derej\u0161\u00ed rozhovor. Za\u010d\u00edn\u00e1 mi pomalu doch\u00e1zet, na co nar\u00e1\u017e\u00ed.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Jestli m\u00e1\u0161 na mysli to, \u017ee s tebou netr\u00e1v\u00edm tolik \u010dasu jako d\u0159\u00edv, tak o tom jsme spolu v\u010dera u\u017e mluvili. Vysv\u011btlil jsem ti d\u016fvody nedostatku m\u00e9ho \u010dasu,“ odpov\u00edm klidn\u011b a p\u0159ejdu beze slova to nelichotiv\u00e9 sl\u016fvko, kter\u00fdm m\u011b je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed nazvala. V\u00fdsledkem m\u00e9ho klidn\u00e9ho, rozv\u00e1\u017en\u00e9ho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed je v\u0161ak jen to, \u017ee jsem nev\u011bdomky jen p\u0159ilil vodu do ohn\u011b.  <\/div>\n
<\/div>\n
„To jsou opravdu d\u016fvody, kter\u00e9 sv\u011bt je\u0161t\u011b nevid\u011bl. Nem\u00e1\u0161 na m\u011b \u010das, proto\u017ee jsi \u0161t\u011bst\u00edm bez sebe, \u017ee tv\u016fj br\u00e1\u0161ka d\u011bl\u00e1 takov\u00e9  pokroky,“ odfrkne a vzpurn\u011b pohod\u00ed hlavou. Jako by necht\u011bla pochopit to, co se j\u00ed celou dobu sna\u017e\u00edm vysv\u011btlit. Mluvit do pr\u00e1zdna by mo\u017en\u00e1 bylo \u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
\n<\/div>\n
„Tak to nen\u00ed, Caroline, a ty to v\u00ed\u0161. Star\u00e1m se o Billa proto, \u017ee ho m\u00e1m r\u00e1d, je to moje dvoj\u010de, moje druh\u00e1 polovina a j\u00e1 mu chci pomoct. Nechci ho v tom nechat samotn\u00e9ho, chci mu b\u00fdt nabl\u00edzku, starat se o n\u011bj a pom\u00e1hat mu, proto\u017ee to je to jedin\u00e9, co mu m\u016f\u017eu nab\u00eddnout. Ned\u011bl\u00e1m to z povinnosti a ani proto, \u017ee by mi to n\u011bkdo poru\u010dil. D\u011bl\u00e1m to proto, \u017ee ho m\u00e1m r\u00e1d a \u017ee mi na n\u011bm po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed. Bill byl ten nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk v m\u00e9m \u017eivot\u011b, je a st\u00e1le bude, a\u0165 se ti to l\u00edb\u00ed nebo ne. Ale to ty nikdy nepochop\u00ed\u0161, proto\u017ee nem\u00e1\u0161 \u017e\u00e1dn\u00e9 sourozence. Proto m\u011b nech\u00e1pe\u0161, proto \u017e\u00e1rl\u00ed\u0161 a v\u0161echno si chce\u0161 vydupat za ka\u017edou cenu jen a jen pro sebe, ani\u017e by ses o to musela s n\u011bk\u00fdm d\u011blit. V\u017edycky jsi m\u011bla v\u0161echno, co jsi cht\u011bla, nikdy ses nemusela ohl\u00ed\u017eet na ostatn\u00ed a d\u011blit se s nimi. Jenom\u017ee j\u00e1 takov\u00fd nejsem. Pokud chce\u0161 se mnou b\u00fdt, bude\u0161 se muset sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee je tady i Bill. A j\u00e1 ho neopust\u00edm. Pochop m\u011b, pros\u00edm,“ odv\u011bt\u00edm tich\u00fdm hlasem a vzhl\u00e9dnu ke Caroline, st\u00e1le stoj\u00edc\u00ed p\u0159ede mnou. Jej\u00ed slova jsou v\u0161ak \u00fapln\u011b jin\u00e1, ne\u017e jak\u00e1 jsem o\u010dek\u00e1val.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Mus\u00edm sm\u00ed\u0159it? Pro\u010d  zase jenom j\u00e1? Pro\u010d se on nem\u016f\u017ee sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 p\u0159\u00edtelkyni? Jednou si kone\u010dn\u011b mus\u00ed uv\u011bdomit, \u017ee m\u00e1\u0161 sv\u016fj \u017eivot a nebude\u0161 ho v\u011b\u010dn\u011b vodit za ru\u010di\u010dku a d\u011blat v\u0161echno, co si zamane. Te\u010f m\u00e1 probl\u00e9my, zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee kdy\u017e probl\u00e9my nem\u011bl, ani o tebe nezavadil pohledem, za to te\u010f jsi mu dobr\u00fd! U\u017e jen to, \u017ee n\u00e1m zkazil na\u0161e z\u00e1snuby, byl vrchol v\u0161eho!“ vyk\u0159ikne nazloben\u011b a v\u011bdom\u011b se tak dotkne m\u00e9ho slab\u00e9ho m\u00edsta a citliv\u00e9ho t\u00e9matu. C\u00edt\u00edm, jak se ve mn\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 va\u0159it krev, jakmile si uv\u011bdom\u00edm v\u00fdznam jej\u00edch pichlav\u00fdch slov.<\/div>\n
\n<\/div>\n
„Caroline, p\u0159esta\u0148! O tomhle jsme se bavili u\u017e snad tis\u00edckr\u00e1t, nebav\u00ed m\u011b  to neust\u00e1le vytahovat a nimrat se v tom…“  <\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee t\u011b to nebav\u00ed, kdy\u017e v\u00ed\u0161, \u017ee m\u00e1m pravdu! Neb\u00fdt tv\u00e9ho poveden\u00e9ho brat\u0159\u00ed\u010dka, mohlo b\u00fdt v\u0161echno \u00fapln\u011b jinak!“ zpra\u017e\u00ed m\u011b sv\u00fdmi nau\u010den\u00fdmi argumenty a v\u011bdom\u011b m\u011b tak vydr\u00e1\u017ed\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edc. Zase jsme tam, kde jsme byli. Nech\u00e1pu, pro\u010d to jednodu\u0161e nenech\u00e1 sp\u00e1t, po\u0159\u00e1d mus\u00ed vytahovat star\u00e9 v\u011bci p\u0159i ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti a tehdy, kdy se j\u00ed to nejv\u00edc hod\u00ed.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Nic by nebylo jinak, a ty to v\u00ed\u0161, Caroline! Postavila jsi m\u011b p\u0159ed hotovou v\u011bc, ud\u011blala ze m\u011b nejv\u011bt\u0161\u00edho idiota p\u0159ed t\u00edm tv\u00fdm dokonal\u00fdm pap\u00ednkem, pokud to tedy je\u0161t\u011b \u0161lo. A j\u00e1 o \u017e\u00e1dn\u00fdch z\u00e1snub\u00e1ch ani nev\u011bd\u011bl, nikdy p\u0159edt\u00edm jsme se o tom ani nebavili… a ty jsi to v\u011bd\u011bla moc dob\u0159e!<\/div>\n
V\u011bd\u011bla, a p\u0159esto jsi na m\u011b ud\u011blala takov\u00fd podraz. V\u00ed\u0161, jak jsem se tam p\u0159ede v\u0161emi c\u00edtil? Jako idiot! To ty jsi ho ze m\u011b ud\u011blala! Cel\u00e1 ta ve\u010de\u0159e byla jen nevinnou z\u00e1st\u011brkou k tomuhle v\u0161emu!“ vp\u00e1l\u00edm j\u00ed do tv\u00e1\u0159e a nevn\u00edm\u00e1m pohledy lid\u00ed, jdouc\u00edch kolem, kte\u0159\u00ed se na m\u011b ot\u00e1\u010dej\u00ed. Ty z\u00e1snuby byly p\u0159edem napl\u00e1novan\u00e1 v\u011bc a Caroline to v\u011bd\u011bla moc dob\u0159e. Bral bych to p\u0159ed n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm… ale \u017ee mi takhle cht\u011bla zap\u00edrat i mezi \u010dty\u0159ma o\u010dima, tomu st\u00e1le nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it. Nechci tomu uv\u011b\u0159it!<\/div>\n
\n<\/div>\n
„Ano, j\u00e1 jsem to v\u011bd\u011bla a cht\u011bla jsem ti to \u0159\u00edct… ale pak tys p\u0159i\u0161el s t\u00edm, \u017ee m\u011bl nehodu a mus\u00ed\u0161 j\u00edt za n\u00edm. M\u011bl to dob\u0159e napl\u00e1novan\u00e9, cht\u011bl t\u011b jenom s\u00e1m pro sebe! V\u017edy\u0165 v ten sam\u00fd den jste m\u011bli jet do Dr\u00e1\u017e\u010fan na v\u00fdstavu a tys dal p\u0159ednost mn\u011b, proto si to tak napl\u00e1noval, aby…“  <\/div>\n
„Snad si nemysl\u00ed\u0161, \u017ee m\u011bl Bill nehodu, kterou si zavinil schv\u00e1ln\u011b jenom proto, aby p\u0159ekazil tu ve\u010de\u0159i! M\u00e1\u0161 v\u016fbec rozum, Caroline?!“ \u0161okovan\u011b k n\u00ed vzhl\u00e9dnu… jej\u00ed klidn\u00e1 tv\u00e1\u0159 je v\u0161ak to posledn\u00ed, co bych od n\u00ed o\u010dek\u00e1val. Ledabyle pokr\u010d\u00ed rameny.  <\/div>\n
<\/div>\n
„A pro\u010d by nemohl, chytr\u00fd je na to a\u017e dost! Nikdy m\u011b nem\u011bl r\u00e1d, u\u017e  od na\u0161eho prvn\u00edho setk\u00e1n\u00ed p\u0159em\u00fd\u0161lel jen o tom, jak se m\u011b  zbavit, jak rozb\u00edt n\u00e1\u0161 vztah! Cht\u011bl t\u011b m\u00edt jenom pro sebe, aby t\u011b mohl vyu\u017e\u00edvat a m\u00edt t\u011b pod kontrolou. Nejsp\u00ed\u0161 ho \u0161tvalo, \u017ee jsi m\u011bl p\u0159\u00edtelkyni, kdy\u017e o n\u011bj nikdo ani nezakopne. A ani se nediv\u00edm! Kdo by cht\u011bl takov\u00e9 \u0161kared\u00e9 stra\u0161idlo, kter\u00e9 se maluje v\u00edc ne\u017e holka, a je\u0161t\u011b k tomu je slep\u00e9! Z\u016fstane mrz\u00e1kem nadosmrti a od tebe nechce v\u00edc, ne\u017e abys mu posluhoval! Je to oby\u010dejn\u00fd, neschopn\u00fd hajzl, kter\u00fd…“  <\/div>\n
„Takhle o n\u011bm u\u017e  nikdy nemluv! Nem\u00e1\u0161 na to pr\u00e1vo, v\u016fbec jej nezn\u00e1\u0161!“ vyk\u0159iknu a jen z posledn\u00edch sil zatnu ruce v p\u011bst. Nedovol\u00edm, aby o n\u011bm kdokoli takhle mluvil, aby jej kdokoli ur\u00e1\u017eel. By\u0165 by to m\u011bla b\u00fdt Caroline!  <\/div>\n
<\/div>\n
„A v\u00ed\u0161 co? M\u011bl jsem jet tehdy v tom aut\u011b s n\u00edm a \u0159\u00eddit, nic z toho by se nemuselo st\u00e1t!“ odpov\u00edm a vp\u00e1l\u00edm j\u00ed do tv\u00e1\u0159e to, co jsem j\u00ed  cht\u011bl \u0159\u00edct u\u017e d\u00e1vno. Nepozn\u00e1v\u00e1m ji. Najednou mi p\u0159ijde, jako bych tu st\u00e1l a h\u00e1dal se s \u00fapln\u011b ciz\u00edm \u010dlov\u011bkem. Caroline by tohle p\u0159eci nikdy ne\u0159ekla, nikdy by nedopustila, abychom se h\u00e1dali. Jedin\u00e9, co v\u0161ak te\u010f vid\u00edm, je rozhn\u011bvan\u00e1 tv\u00e1\u0159, chladn\u00e9 o\u010di, ze kter\u00fdch sr\u0161\u00ed blesky, zat\u00edmco se k m\u00fdm u\u0161\u00edm line tolik o\u0161kliv\u00fdch a bolestiv\u00fdch slov. Tohle p\u0159ece nen\u00ed moje Caroline… tohle ne! To nen\u00ed ta Caroline, kterou jsem…  <\/div>\n
<\/div>\n
„A ty? Pod\u00edvej se na sebe! Na m\u011b ses vyka\u0161lal jen proto, abys kolem n\u011bho mohl sk\u00e1kat a d\u011blat v\u0161echno, co si poru\u010d\u00ed. Myslela jsem, \u017ee jsem si vybrala n\u011bkoho, kdo se mi bude v\u011bnovat, komu na mn\u011b bude z\u00e1le\u017eet a pro koho budu na prvn\u00edm m\u00edst\u011b. N\u011bkoho, kdo nebude takov\u00e1 citlivka. Ale spletla jsem se, jak vid\u00edm. Ztr\u00e1cela jsem jen \u010das s idiotem, jako jsi ty, nikoho tak uboh\u00e9ho jsem je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bla. S\u00e1m ze sebe nech\u00e1\u0161 d\u011blat kret\u00e9na a slu\u017eku, a po\u0159\u00e1d si mysl\u00ed\u0161, kolik toho d\u011bl\u00e1\u0161 dobr\u00e9ho pro slep\u00e9ho br\u00e1\u0161ku! Lituju t\u011b, \u017ees klesl tak hluboko, m\u011bl jsi na v\u00edc, ne\u017e vodit br\u00e1\u0161ku za ru\u010di\u010dku a ut\u00edrat mu prdelku. Jen b\u011b\u017e, ut\u00edkej dom\u016f, ur\u010dit\u011b u\u017e na tebe \u010dek\u00e1! V\u017edy\u0165 bez tebe s\u00e1m neud\u011bl\u00e1 ani krok!“ pronese u\u0161t\u011bpa\u010dn\u011b a se sm\u00edchem mi pohl\u00e9dne do o\u010d\u00ed. Ne, tohle byla ta posledn\u00ed kapka.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Taky \u017ee p\u016fjdu. Tady u\u017e nez\u016fstanu ani minutu!“ odv\u011bt\u00edm z posledn\u00edch sil a oto\u010d\u00edm se zp\u011bt… slova zn\u011bj\u00edc\u00ed za mnou v\u0161ak na okam\u017eik zastav\u00ed m\u00e9 kroky.  <\/div>\n
„Fajn, tak si b\u011b\u017e! B\u011b\u017e si za n\u00edm! D\u011blej si co chce\u0161, bu\u010f si s k\u00fdm chce\u0161 a \u0161ukej si s k\u00fdm chce\u0161! T\u0159eba klidn\u011b i se slep\u00fdm br\u00e1\u0161kou, kdy\u017e  ho m\u00e1\u0161 tolik r\u00e1d!“ vyk\u0159ikne za mnou s potla\u010dovan\u00fdm sm\u00edchem, j\u00e1 ji v\u0161ak nesly\u0161\u00edm, nechci ji sly\u0161et.  <\/div>\n
Zrychl\u00edm krok a d\u00e1m se do b\u011bhu k v\u00fdchodu z parku, kter\u00fdm jsem sem p\u0159i\u0161el. Nechci sly\u0161et u\u017e nic, nechci sly\u0161et jedno jedin\u00e9 slovo. Jedin\u00e9, co chci, je b\u00fdt z tohohle m\u00edsta daleko pry\u010d. <\/p>\n<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Tom: V rychlosti popadnu jednu ze sv\u00fdch mikin, voln\u011b pohozenou na k\u0159esle, a jen sp\u011b\u0161n\u011b vyb\u011bhnu ze sv\u00e9ho pokoje na schody. Pohledem p\u0159el\u00e9tnu sv\u016fj odraz v zrcadle na chodb\u011b, tro\u0161ku pouprav\u00edm \u0161\u00e1tek, kter\u00fd jsem si p\u0159ed malou chvilkou omotal kolem krku,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[358],"tags":[],"class_list":["post-9746","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-love-death"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9746","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9746"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9746\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9746"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9746"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9746"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}