{"id":9754,"date":"2011-01-01T17:00:00","date_gmt":"2011-01-01T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9730"},"modified":"2011-01-01T17:00:00","modified_gmt":"2011-01-01T16:00:00","slug":"zivot-je-na-hovno-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/01\/zivot-je-na-hovno-4\/","title":{"rendered":"\u017divot je… na hovno 4."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
St\u00e1l v temn\u00e9 chodb\u011b bez oken. Byl tam s\u00e1m. Ani Tom, ani Georg s Gustavem, ani David, dokonce ani nikdo z fotograf\u016f tam nebyl. Zachv\u011bl se a p\u0159e\u0161l\u00e1pnul z nohy na nohu. Podpatek koza\u010dky z had\u00ed k\u016f\u017ee ti\u0161e zazvonil o kamennou podlahu, ale i kdy\u017e akustika byla velmi siln\u00e1 a ozv\u011bna se chodbou nesla do d\u00e1li, nikdo nereagoval.<\/em>  <\/div>\n
P\u0159esto Bill c\u00edtil, \u017ee nen\u00ed s\u00e1m a s\u00edlila v n\u011bm d\u011bsiv\u00e1 p\u0159edtucha n\u011b\u010deho hodn\u011b moc nebezpe\u010dn\u00e9ho. Ta p\u0159edtucha mu vh\u00e1n\u011bla led do \u017eil. Znovu nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pnul. Vystra\u0161en\u011b up\u00edral o\u010di do tmy p\u0159ed sebou… a pak to uvid\u011bl. Z hlubin chodby se k n\u011bmu plazil had. Ale i kdy\u017e vypadal stejn\u011b jako ten, kter\u00e9ho m\u011bl na sob\u011b p\u0159i rozhovoru a focen\u00ed, byl tenhle jina\u010d\u00ed. Byl mnohon\u00e1sobn\u011b del\u0161\u00ed, a mohutn\u00fd byl skoro tak jako Bill. Ladn\u00fdmi, elegantn\u00edmi oblouky vinul sv\u00e9 t\u011blo bl\u00ed\u017e a bl\u00ed\u017e, a kdy\u017e se dostal a\u017e k noh\u00e1m vyd\u011b\u0161en\u00e9ho zp\u011bv\u00e1ka, kter\u00fd byl hr\u016fzou paralyzovan\u00fd na m\u00edst\u011b, zvednul svou o\u0161klivou, ploskou hlavu a\u017e do \u00farovn\u011b Billova obli\u010deje.<\/em>  <\/div>\n
„Nemussss\u00ed\u0161\u0161\u0161 ssse sssna\u017eit,“ zasy\u010del had a p\u0159itom se rozeklan\u00fdm jazykem dotkl Billovy tv\u00e1\u0159e. „Osssudu neute\u010de\u0161\u0161\u0161… a\u0165 budete d\u011blat cokoliv, tak u\u017e\u017e\u017e nikdy nebudete tak ssslavn\u00ed jako d\u0159\u00edv… va\u0161\u0161\u0161e hv\u011bzzzda  zzzhasss\u00edn\u00e1… zalezzz… zalezzzte do sssv\u00fdch d\u011br… a nevyssstrkujte nosssy… nebo si je m\u016f\u017e\u017e\u017eete sssp\u00e1lit…“<\/em><\/div>\n
\n
<\/div>\n
Omot\u00e1val se p\u0159itom Billovi kolem t\u011bla, s ka\u017edou smy\u010dkou se jeho t\u011blo stahovalo v\u00edc a v\u00edc.<\/em><\/div>\n
„Ale j\u00e1 chci, aby to bylo jako d\u0159\u00edv,“ kn\u00edknul Bill vyd\u011b\u0161en\u00fdm hl\u00e1skem. Uc\u00edtil n\u011b\u017en\u00fd dotek na tv\u00e1\u0159i, ale kdy\u017e se tam pod\u00edval, uvid\u011bl jen had\u00ed jazyk.<\/em><\/div>\n
„Nepovede ssse to… nikdy…“ syknul had a zm\u011b\u0159il si ho pohrdav\u00fdm pohledem. „Ka\u017e\u017e\u017ed\u00e1 lo\u010f ssse d\u0159\u00edve nebo pozzzd\u011bji potop\u00ed… sssbalte to…“<\/em><\/div>\n
„N -n ne,“ vzlyknul Bill a jenom st\u011b\u017e\u00ed u\u017e dok\u00e1zal d\u00fdchat, jak ho siln\u00e9 had\u00ed t\u011blo sv\u00edralo, a znovu uc\u00edtil dotek, tentokr\u00e1t na \u010dele. Dotek stra\u0161n\u011b studil a Bill poznal, \u017ee si na jeho \u010delo had polo\u017eil hlavu. „Pros\u00edm, nech m\u011b b\u00fdt…“<\/em><\/div>\n
„Neboj,“  \u0161eptnul had hlasem, kter\u00fd Bill znal a za\u010dal znova sy\u010det. „Je to zbyte\u010dnossst…“<\/em><\/div>\n
„Ne…“<\/em><\/div>\n
„Neboj, Bill\u00ed… zbyte\u010dnossst…“<\/em><\/div>\n
„Ne, pros\u00edm…“<\/em><\/div>\n
„Zbyte\u010dnossst…“<\/em><\/div>\n
„NE!“<\/em><\/div>\n
„Zbyte\u010dnossst…“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„NEEEEEEE!“<\/p>\n<\/div>\n
Bill vylet\u011bl a\u017e do sedu. Cel\u00fd obli\u010dej mu zkr\u00e1p\u011bl hork\u00fd pot, obklad, kter\u00fd  mu m\u011bl srazit hore\u010dku, se v\u00e1lel na zemi, jak ho Billovo vymr\u0161t\u011bn\u00ed  se shodilo. P\u0159er\u00fdvan\u011b d\u00fdchal a ruce, kter\u00fdmi byl zap\u0159en\u00fd o matraci postele, se mu slabost\u00ed rozklepaly natolik, \u017ee u\u017e d\u00e1l nebyly schopny ho udr\u017eet, a on se tak op\u011bt zhroutil na z\u00e1da. Vyd\u011b\u0161en\u011b kolem sebe t\u011bkal o\u010dima, ale to u\u017e se v jeho zorn\u00e9m poli objevil Tom.<\/p>\n<\/div>\n
„Neboj, mil\u00e1\u010dku… neboj…“<\/div>\n
Billovi se rozklepaly rty.<\/div>\n
„To – Tomi, j\u00e1-„<\/div>\n
„Neboj se, Bill\u00ed… nic se ned\u011bje, u\u017e je to dobr\u00fd… jsem u tebe, zlat\u00ed\u010dko…“<\/div>\n
Sv\u00fdm t\u011blem se na n\u011bj opatrn\u011b  polo\u017eil. Volnou rukou dal Billovi op\u011bt na \u010delo obklad a konej\u0161iv\u011b  sv\u00e9 dvoj\u010de obj\u00edmal do t\u00e9 doby, dokud se Billovi aspo\u0148 tro\u0161ku nesrovnal dech.<\/p>\n<\/div>\n
Bill absolutn\u011b nech\u00e1pal, co se d\u011bje. Bylo mu neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 vedro, i kdy\u017e se klepal zimou. M\u011bl nehor\u00e1zn\u00fd strach a po\u0159\u00e1d m\u011bl tendence kolem sebe vid\u011bt toho gigantick\u00e9ho hada, kter\u00fd mu \u0161eptal ta o\u0161kliv\u00e1  slova. Chv\u00edlemi mu bylo docela \u0161patn\u011b a znerv\u00f3z\u0148ovaly ho Tomovy o\u010di, kter\u00e9 byly zarudl\u00e9, jako by jeho br\u00e1\u0161ka plakal.<\/div>\n
„Tomi… pros\u00edm… co se d\u011bje?“ kn\u00edknul a samotn\u00e9ho ho p\u0159ekvapilo, jak moc slab\u011b jeho hlas zn\u00ed.<\/div>\n
Tom se na n\u011bj smutn\u011b  pod\u00edval.<\/div>\n
„Jsi nemocn\u00fd, mali\u010dk\u00fd… ud\u011blalo se ti \u0161patn\u011b. Zvracel jsi a pak jsi omdlel. Nasko\u010dila ti hore\u010dka a a\u017e do p\u0159edchv\u00edle jsi blouznil… kv\u016fli p\u00e1r posranejm fotk\u00e1m,“ zavr\u010del Tom nen\u00e1vistn\u011b a sev\u0159el ruce v p\u011bsti.<\/p>\n<\/div>\n
Bill si ti\u0161e povzdychnul. M\u011bl pocit, \u017ee to, co mu Tom vypr\u00e1v\u011bl, mu je hodn\u011b pov\u011bdom\u00e9, ale kdy\u017e se na to sna\u017eil rozpomenout, znovu ho siln\u011b zabolela hlava. Ti\u0161e zast\u00e9nal a Tom ho n\u011b\u017en\u011b l\u00edbnul na sp\u00e1nky.<\/div>\n
„Odpo\u010d\u00edvej, mil\u00e1\u010dku… mus\u00ed\u0161 nasb\u00edrat s\u00edly.“<\/div>\n
Bill ml\u010dky k\u00fdvnul, ale i to k\u00fdvnut\u00ed mu zp\u016fsobilo siln\u00fd tlak ve sp\u00e1nc\u00edch, a\u017e z toho znovu tichou\u010dce f\u0148uknul. Tom to zana\u0159\u00edk\u00e1n\u00ed pochopil jinak.<\/div>\n
„Neboj, u\u017e tam nep\u016fjdeme… u\u017e se nebudeme fotit s t\u011bma bestiema… a ty boty jsem nechal zni\u010dit,“ pousm\u00e1l se, neuv\u011bdomuj\u00edc si, \u017ee Bill ve sv\u00e9m hore\u010dnat\u00e9m stavu nepob\u00edr\u00e1, co mu \u0159\u00edk\u00e1. „U\u017e se ti nic nestane, o to se postar\u00e1m.“<\/div>\n
P\u0159ilo\u017eil mu ke rt\u016fm hrn\u00ed\u010dek s \u010dajem, ve kter\u00e9m byly rozpu\u0161t\u011bn\u00e9 l\u00e9ky, a p\u0159im\u011bl sv\u00e9 dvoj\u010de to vyp\u00edt.<\/p>\n<\/div>\n
Jak Bill polykal teplou, skoro a\u017e horkou tekutinu, c\u00edtil, jak se mu \u017eilami \u0161\u00ed\u0159\u00ed jak\u00fdsi p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit tepla a bezpe\u010d\u00ed. Najednou za\u010d\u00ednal m\u00edt dojem, \u017ee to s n\u00edm nebude tak \u0161patn\u00e9, \u017ee ten stav, ve kter\u00e9m te\u010f je, mu n\u011bkdo ur\u010dit\u011b vysv\u011btl\u00ed, \u017ee Tomovy o\u010di p\u0159estanou b\u00fdt tak moc rud\u00e9 a smutn\u00e9. S t\u011bmito my\u0161lenkami p\u0159est\u00e1val vn\u00edmat realitu a pono\u0159il se do klidn\u00e9ho sp\u00e1nku beze sn\u016f…<\/p>\n<\/div>\n
O t\u00fdden pozd\u011bji<\/p>\n<\/div>\n
„Ne. Stevene, to ne! \u0158ekni, \u017ee si d\u011bl\u00e1\u0161 srandu!“ zakv\u00edlel David do telefonu, zat\u00edmco jeho \u010dty\u0159i sv\u011b\u0159enci v tichosti sed\u011bli na gau\u010di a nejist\u011b ho pozorovali. Byli u\u017e zp\u00e1tky v N\u011bmecku, ale je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e se sem stihli dostat, je p\u0159edb\u011bhl bulv\u00e1r se zpr\u00e1vou o jejich tot\u00e1ln\u00edm fiasku, kter\u00e9 se jim v Japonsku p\u0159ihodilo. Prop\u00edrali to te\u010f v\u0161ichni, a i kdy\u017e se s t\u00edm kluci sna\u017eili vyrovnat, Bill to nesl velice t\u011b\u017ece. Po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b nebyl stoprocentn\u011b fit a zevnit\u0159 ho spaloval drtiv\u00fd pocit viny. To on se p\u0159edvedl jako ten nejv\u011bt\u0161\u00ed srab. M\u011bl sch\u00edzu z hada, kter\u00fd byl krotk\u00fd a nic mu neud\u011blal. V\u0161echny ty posm\u011b\u0161n\u00e9 nar\u00e1\u017eky, kter\u00e9 byly korunov\u00e1ny jeho fotkou s hadem kolem krku, had\u00edmi botami na nohou a textem o jeho n\u00e1sledn\u00e9m zhroucen\u00ed, pat\u0159ily jemu. To on po\u0161pinil dobrou pov\u011bst kapely zrovna tam, kde se tou\u017eili prosadit snad ze v\u0161eho nejv\u00edc.<\/p>\n<\/div>\n
Zdrcen\u011b si povzdychnul, nen\u00e1padn\u011b, aby to nebudilo podez\u0159en\u00ed, si poposednul bl\u00ed\u017e k Tomovi a s hlavou v dlan\u00edch sledoval Davida, kter\u00fd vypadal, \u017ee vede hodn\u011b, hodn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00fd hovor. Sv\u00edraly se mu \u00fatroby t\u00edm, co se bude d\u00edt za p\u00e1r dn\u016f. David se te\u010f ur\u010dit\u011b dozv\u00edd\u00e1 n\u011bco od Universalu, a to n\u011bco bude muset on, Bill, vykonat, a\u0165 to bude cokoliv…<\/div>\n
„Ne, Stevene! Prost\u011b ne! Tohle nem\u016f\u017eete!“ v\u0159\u00edsknul nebezpe\u010dn\u00fdm hlasem a Billovi se roz\u0161\u00ed\u0159ily zorni\u010dky. To nevypadalo dob\u0159e, ani trochu.<\/div>\n
„Tak\u017ee tohle je va\u0161e posledn\u00ed slovo?“ syknul David. „Fajn… prosrali jste to na pln\u00fd \u010d\u00e1\u0159e… ale \u017ee n\u00e1m vraz\u00edte kudlu do zad zrovna vy, to jsem fakt ne\u010dekal… ALE NA TO TI SERU, TY KOKOTE! Nazdar.“<\/p>\n<\/div>\n
S t\u00edm nejd\u011bsiv\u011bj\u0161\u00edm zary\u010den\u00edm, p\u0159i kter\u00e9m se zje\u017eily v\u0161echny chlupy na t\u011ble v\u0161em \u010dty\u0159em kluk\u016fm, mr\u0161til sv\u016fj mobil proti zdi, a kdy\u017e na zem dopadlo n\u011bkolik kousk\u016f p\u0159\u00edstroje, za\u010dal po nich zlostn\u011b sk\u00e1kat. Brun\u00e1tn\u011bl ve tv\u00e1\u0159i \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc a vypadal, \u017ee je naprosto zbaven\u00fd v\u0161ech smysl\u016f. Bill se boj\u00e1cn\u011b schoulil Tomovi za z\u00e1da, ale nikdo si toho nev\u0161\u00edmal.<\/p>\n<\/div>\n
Trvalo asi deset minut, ne\u017e  se David uklidnil. B\u011bhem t\u00e9 doby stihnul v\u00fdbuch vzteku, p\u0159\u00edliv pl\u00e1\u010de a z\u00e1chvat tot\u00e1ln\u00ed bezmoci. Na obli\u010deji se mu vyst\u0159\u00eddaly snad v\u0161echny barvy, ne\u017e se u\u017e relativn\u011b uklidn\u011bn\u00fd, po\u0159\u00e1d v\u0161ak ve stavu bezmocn\u00e9 deprese, zhroutil do k\u0159esla.<\/div>\n
Nikdo se neodv\u00e1\u017eil ani ceknout, dokud se David p\u00e1rkr\u00e1t nenadechl.<\/div>\n
„A je to v hajzlu… Universal s n\u00e1ma pr\u00e1v\u011b skon\u010dil.“<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa St\u00e1l v temn\u00e9 chodb\u011b bez oken. Byl tam s\u00e1m. Ani Tom, ani Georg s Gustavem, ani David, dokonce ani nikdo z fotograf\u016f tam nebyl. Zachv\u011bl se a p\u0159e\u0161l\u00e1pnul z nohy na nohu. Podpatek koza\u010dky z had\u00ed k\u016f\u017ee ti\u0161e zazvonil o kamennou podlahu, ale i kdy\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[378],"tags":[],"class_list":["post-9754","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zivot-je-na-hovno"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9754","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9754"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9754\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9754"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9754"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9754"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}