{"id":9777,"date":"2010-12-30T15:30:00","date_gmt":"2010-12-30T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9753"},"modified":"2010-12-30T15:30:00","modified_gmt":"2010-12-30T14:30:00","slug":"love-death-39","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/12\/30\/love-death-39\/","title":{"rendered":"Love & Death 39."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Abyste si ne\u0159ekly, \u017ee jsem jenom zl\u00e1 a neust\u00e1le jim tam cpu Caroline \ud83d\ude09 Tomovy pocity se mi psaly t\u00e9m\u011b\u0159 samy, tak si je u\u017eijte \ud83d\ude09 R. xD<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom:  <\/div>\n
Prsty si promnu tro\u0161ku zt\u011b\u017ekl\u00e1  v\u00ed\u010dka, kter\u00e1 mi \u00fanavou za\u010dala klesat k sob\u011b, a znova zam\u011b\u0159\u00edm sv\u016fj pohled na obrovskou plazmovku p\u0159ede mnou, na kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b kon\u010d\u00ed jeden z m\u00fdch nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch film\u016f s Jessicou. Ned\u00e1 se \u0159\u00edct, \u017ee bych cel\u00e9 ty dv\u011b hodiny sed\u011bl p\u0159ed televiz\u00ed bez mrknut\u00ed oka a m\u00e9 my\u0161lenky neodb\u00edhaly n\u011bkam \u00fapln\u011b jinam… ov\u0161em sc\u00e9nk\u00e1m, ve kter\u00fdch vystupovala moje americk\u00e1 sexy kr\u00e1ska, jsem v\u011bnoval ve\u0161kerou svou pozornost. A p\u0159esto ub\u011bhly tak rychle, i konec, na kter\u00fd jsem se d\u00edval je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. Ne\u017e jsem se sta\u010dil probrat z m\u00e9ho polosp\u00e1nku a tich\u00e9ho p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, kter\u00e9 m\u011b a\u017e dosud st\u00e1le zam\u011bstn\u00e1valo, posledn\u00ed z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 sc\u00e9na byla pry\u010d.  <\/div>\n
<\/div>\n
L\u00edn\u011b se prot\u00e1hnu a skrz p\u0159iv\u0159en\u00e1 v\u00ed\u010dka se rozhl\u00e9dnu po ob\u00fdv\u00e1ku, kter\u00fd  za tu chv\u00edli tro\u0161ku ztmavl a nyn\u00ed je pono\u0159en do slab\u00e9ho, pomalu houstnouc\u00edho \u0161era. Venku u\u017e se ur\u010dit\u011b stm\u00edv\u00e1, den ode dne d\u0159\u00edv a d\u0159\u00edv. Naposled si prot\u00e1hnu z v\u011b\u010dn\u00e9ho sezen\u00ed tro\u0161ku bolav\u00e1 z\u00e1da, nat\u00e1hnu se pro ovlada\u010d, le\u017e\u00edc\u00ed na stolku, kam jsem jej p\u0159ed chv\u00edl\u00ed polo\u017eil, a jakmile z velk\u00e9 obrazovky zmiz\u00ed posledn\u00ed titulky, jedin\u00fdm stiskem vypnu celou velkou plazmovku, z jej\u00ed\u017e z\u00e1\u0159e m\u011b u\u017e op\u011bt za\u010daly bolet o\u010di.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Pomalu vstanu z k\u0159esla, na kter\u00e9m jsem a\u017e dosud odpo\u010d\u00edval, a tich\u00fdmi kr\u016f\u010dky jen ti\u0161e popojdu k \u010dernovlas\u00e9mu, sp\u00edc\u00edmu stvo\u0159en\u00ed, schoulen\u00e9mu pod teplou dekou. T\u00e9m\u011b\u0159 po \u0161pi\u010dk\u00e1ch docupit\u00e1m a\u017e k n\u011bmu a co nejti\u0161eji, jen velmi opatrn\u011b si kleknu k m\u011bkk\u00e9mu, pohodln\u00e9mu gau\u010di, kter\u00fd si m\u016fj mal\u00fd br\u00e1\u0161ka vybral jako sv\u00e9 nov\u00e9 m\u00edsto k odpo\u010dinku. Usnul sotva p\u0159ed hodinkou, vlastn\u011b jen malou chvilku po tom, co film za\u010dal. P\u0159ehodil jsem p\u0159es jeho chv\u011bj\u00edc\u00ed se huben\u00e9 t\u011blo teplou deku hned, jakmile jsem zjistil, \u017ee u\u017e d\u00e1vno nevn\u00edm\u00e1 nic kolem, a naopak se podd\u00e1v\u00e1 \u0159\u00ed\u0161i sn\u016f. V\u016fbec mu to v\u0161ak nezazl\u00edv\u00e1m. Ur\u010dit\u011b byl hodn\u011b unaven\u00fd, kdy\u017e vst\u00e1val tak brzy a \u010dekal na m\u011b se sn\u00eddan\u00ed, a nav\u00edc – us\u00ednat u film\u016f, u kter\u00fdch jsem se rozpl\u00fdval nad bo\u017eskou Jessicou, byla v\u017edycky jeho slabost, kterou mu u\u017e dlouho nem\u00e1m za zl\u00e9. Je to jedna z toho tis\u00edce v\u011bc\u00ed, kterou mu d\u00edky jeho nevinn\u00e9mu kuku\u010di v\u017edycky odpust\u00edm.  <\/div>\n
<\/div>\n
Pomalu, nesm\u011ble vzt\u00e1hnu dla\u0148  a jen opatrn\u011b odhrnu mal\u00fd pram\u00ednek uhlov\u011b \u010dern\u00fdch vlas\u016f, jen\u017e mu p\u0159ist\u00e1l na jeho dlouh\u00fdch, hust\u00fdch \u0159as\u00e1ch. Usm\u011bji se a poprv\u00e9 se zad\u00edv\u00e1m do jeho sp\u00edc\u00ed, t\u00e9m\u011b\u0159 and\u00edlkovsk\u00e9 tv\u00e1\u0159e, kter\u00e1 vypad\u00e1 ve sp\u00e1nku je\u0161t\u011b nevinn\u011bji ne\u017e doopravdy. Jeho rty jsou jemn\u011b zvln\u011bny do toho nejmen\u0161\u00edho zasn\u011bn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, jen\u017e na nich pohr\u00e1v\u00e1, ur\u010dit\u011b se mu zd\u00e1 n\u011bco hezk\u00e9ho. A j\u00e1 nechci jeho sen ru\u0161it \u010di do n\u011bj jen vstupovat. R\u00e1d mu z\u016fstanu nabl\u00edzku, budu naslouchat jeho tich\u00fdm, pokojn\u00fdm n\u00e1dech\u016fm a v\u00fddech\u016fm, a pozorovat jeho sp\u00edc\u00ed, neoby\u010dejn\u011b jemnou tv\u00e1\u0159… na kter\u00e9 te\u010f opatrn\u011b, nesm\u011ble spo\u010dinou b\u0159\u00ed\u0161ka m\u00fdch chv\u011bj\u00edc\u00edch se prst\u016f, aby mohly pohladit jej\u00ed jemnost a by\u0165 jedin\u00fdm dotykem si ji zapamatovat.  <\/div>\n
<\/div>\n
U\u017e odmala jsem obdivoval jeho neoby\u010dejnou tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 se tolik li\u0161ila od t\u011bch ostatn\u00edch, kter\u00e9 jsem denn\u011b v\u00edd\u00e1val ve \u0161kole, na ulici a v m\u00e9m okol\u00ed, je\u017e m\u011b obklopovalo. Od \u00fatl\u00e9ho d\u011btstv\u00ed jsem k n\u011bmu vzhl\u00ed\u017eel, obdivoval jsem jeho neskute\u010dnou odvahu, styl, kter\u00fd se neb\u00e1l uk\u00e1zat p\u0159ed sv\u011btem, jen\u017e jej za to tolik nen\u00e1vid\u011bl. To j\u00e1 jsem nikdy nedok\u00e1zal. Ano, i j\u00e1 m\u011bl sv\u016fj styl, kter\u00e9ho jsem se dr\u017eel, av\u0161ak ten m\u016fj byl styl ka\u017ed\u00e9ho druh\u00e9ho kluka na ulici. Bill byl mnohem origin\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed a siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, i kdy\u017e na to na prvn\u00ed pohled nevypadal. Ani v nejmen\u0161\u00edm bych nedok\u00e1zal odol\u00e1vat posm\u011b\u0161k\u016fm a nar\u00e1\u017ek\u00e1m ostatn\u00edch a j\u00edt p\u0159itom st\u00e1le d\u00e1l, vzdal bych se ji\u017e v prvn\u00ed den, kdy bych vstoupil mezi lidi.  <\/div>\n
<\/div>\n
Proto jsem Billa tolik obdivoval… a nebylo to jen v d\u011btstv\u00ed. Cel\u00fd n\u00e1\u0161 v\u00fdvoj, na\u0161e dosp\u00edv\u00e1n\u00ed, v\u017edycky jsem mu byl nabl\u00edzku a sledoval jej, jak se m\u011bn\u00ed, jak vyr\u016fst\u00e1. Vid\u011bl jsem, kdy\u017e se poprv\u00e9 namaloval, kdy\u017e na sebe obl\u00e9knul dosti odv\u00e1\u017en\u00e9 kalhoty a \u0161el ven mezi ty, kte\u0159\u00ed jeho styl nemohli ani vyst\u00e1t, a jako v\u017edy jej zasypali sn\u016f\u0161kou nad\u00e1vek, kter\u00e9 u\u017e od na\u0161eho d\u011btstv\u00ed padaly na jeho hlavu… a on je ochotn\u011b p\u0159ij\u00edmal a \u017eil s nimi. To bylo to, co jsem na n\u011bm v\u017edycky obdivoval, to, pro\u010d jsem k n\u011bmu u\u017e jako mal\u00fd kluk vzhl\u00ed\u017eel – j\u00edt s\u00e1m, klidn\u011b i proti cel\u00e9mu sv\u011btu… ale j\u00edt za t\u00edm, co s\u00e1m chci.  <\/div>\n
<\/div>\n
Poka\u017ed\u00e9, a\u0165 se mu posm\u00edval kdokoli, v\u017edycky byl tolik klidn\u00fd a vyrovnan\u00fd, jako by on s\u00e1m v\u011bd\u011bl, \u017ee nikdo za ta zbyte\u010dn\u00e1 slova nestoj\u00ed. J\u00e1 se mu neposm\u00edval nikdy, ani jednou, ba naopak. Odmala jsem sledoval jeho v\u00fdvoj, jeho m\u011bn\u00edc\u00ed se styl a v duchu jej ti\u0161e obdivoval. S ka\u017ed\u00fdm dnem rostl a m\u011bnil se mi p\u0159ed o\u010dima… a i kdy\u017e jsme p\u0159ed rokem oslavili na\u0161e dvac\u00e1t\u00e9 narozeniny, st\u00e1le to byl m\u016fj mal\u00fd br\u00e1\u0161ka, kter\u00e9ho jsem v\u017edycky ochra\u0148oval a d\u00e1val na n\u011bj pozor. St\u00e1le to bylo to mal\u00e9, zt\u0159e\u0161t\u011bn\u00e9 p\u00edskle, kter\u00e9 bylo a\u017e moc bl\u00e1zniv\u00e9 na to, aby jednou mohlo opravdu dosp\u011bt.  <\/div>\n
<\/div>\n
A pak… pak jsem se po roce vr\u00e1til z Ameriky… a nebyl tu m\u016fj mal\u00fd Bill, ale mlad\u00fd mu\u017e, kter\u00fd u\u017e v\u016fbec nevypadal jako mal\u00e9, pobl\u00e1zn\u011bn\u00e9 a v\u011b\u010dn\u011b rozchichotan\u00e9 t\u0159e\u0161tidlo, kter\u00e9 na sv\u00e9 star\u0161\u00ed dvoj\u010de chystalo jednu lump\u00e1rnu za druhou. Nikdy nezapomenu na ten okam\u017eik, kdy jsem jej poprv\u00e9 spat\u0159il na leti\u0161ti, st\u00e1t vedle na\u0161\u00ed mamky, tak jin\u00e9ho a zm\u011bn\u011bn\u00e9ho. Za ten rok, kdy jsem byl pry\u010d, se zm\u011bnil. M\u00e1lem jsem jej nepoznal. Tenkr\u00e1t, kdy\u017e m\u011b pozdravil a podal mi ruku, kdy\u017e m\u011b poprv\u00e9 po tom dlouh\u00e9m roce obejmul a j\u00e1 se mu zad\u00edval do o\u010d\u00ed, m\u011bl jsem pocit, \u017ee v n\u011bm nez\u016fstalo nic z toho, co jsem si pamatoval a co jsem na n\u011bm miloval. \u017de je \u00fapln\u011b jin\u00fd, zm\u011bnil se, a u\u017e nikdy nic nebude tak jako d\u0159\u00edv. U\u017e nikdy tu nebude m\u016fj mal\u00fd br\u00e1\u0161ka Billy, o kter\u00e9ho jsem se v\u017edycky staral, s ve\u0161kerou moj\u00ed d\u011btskou l\u00e1skou jej ope\u010dov\u00e1val, a se kter\u00fdm jsem tr\u00e1vil ka\u017ed\u00fd den, ka\u017edou malou chvili\u010dku, kdy jsme mohli b\u00fdt spolu.  <\/div>\n
<\/div>\n
A te\u010f… te\u010f v n\u011bm op\u011bt vid\u00edm to mal\u00e9, \u010dernovlas\u00e9 p\u00edskle, m\u00e9ho mal\u00e9ho br\u00e1\u0161ku… a nikoli toho mlad\u00e9ho mu\u017ee, kter\u00fdm v m\u00fdch o\u010d\u00edch je\u0161t\u011b  doned\u00e1vna byl. \u010c\u00edm v\u00edce \u010dasu s n\u00edm tr\u00e1v\u00edm, \u010d\u00edm d\u00e9le tr\u00e1v\u00edm sv\u00e9 voln\u00e9 chv\u00edle v jeho spole\u010dnosti a bl\u00edzkosti, t\u00edm v\u00edce v n\u011bm pozn\u00e1v\u00e1m toho star\u00e9ho Billa, kter\u00e9ho jsem v\u017edycky, u\u017e coby mal\u00fd kluk, zbo\u017e\u0148oval.  <\/div>\n
<\/div>\n
A nen\u00ed to jen t\u00edm, kolik \u010dasu s Billem te\u010f tr\u00e1v\u00edm. Sta\u010d\u00ed se zad\u00edvat do t\u00e9 sp\u00edc\u00ed, klidn\u00e9 tv\u00e1\u0159e… a j\u00e1 v n\u00ed nach\u00e1z\u00edm to, co jsem v n\u00ed vid\u011bl ji\u017e jako mal\u00fd chlapec, kdy\u017e jsme vedle sebe us\u00ednali v mal\u00e9 post\u00fdlce a j\u00e1 ji hladil mal\u00fdmi, d\u011btsk\u00fdmi prst\u00edky. V\u016fbec se nezm\u011bnila, snad v\u0161echno z\u016fstalo stejn\u00e9 tak, jak si to pamatuji. \u0158asy by mu mohla z\u00e1vid\u011bt ka\u017ed\u00e1 d\u00edvka, je\u0161t\u011b u nikoho jsem je nevid\u011bl tak kr\u00e1sn\u011b dlouh\u00e9 a hust\u00e9, jako je m\u00e1 pr\u00e1v\u011b on. Ka\u017ed\u00e9 jeho mrknut\u00ed, ka\u017edou vr\u00e1sku si vybavuji z na\u0161eho spole\u010dn\u00e9ho d\u011btstv\u00ed. Dokonce i jemn\u00fd \u00fasm\u011bv, pohr\u00e1vaj\u00edc\u00ed na jeho r\u016f\u017eov\u00fdch, m\u00edrn\u011b pln\u00fdch rtech, neztratil ani \u0161petku z t\u00e9 kr\u00e1sy, kter\u00e1 jej d\u011blala a d\u011bl\u00e1 pro Billa tolik typick\u00fdm.  <\/div>\n
<\/div>\n
Kdepak. Nezm\u011bnil se ani tro\u0161ku, ani jedin\u00e1 z jeho kr\u00e1sn\u00fdch dlouh\u00fdch \u0159as neunikla m\u00e9  pozornosti… kterou si uv\u011bdomuji a\u017e te\u010f, kdy\u017e rozechv\u011bl\u00fdmi b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f jen nesm\u011ble p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00edm po jeho st\u00e1le sp\u00edc\u00ed  tv\u00e1\u0159i, pe\u010dliv\u011b si prohl\u00ed\u017e\u00edm ka\u017edou jej\u00ed, by\u0165 tu nejmen\u0161\u00ed \u010d\u00e1st… a m\u016fj obdiv pat\u0159\u00ed pouze a jen j\u00ed. Neztratila na kr\u00e1se, ba naopak. St\u00e1le v n\u00ed nal\u00e9z\u00e1m to jej\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed kouzlo, kter\u00e9 jsem obdivoval u\u017e jako mal\u00fd kluk. St\u00e1le m\u011b m\u00e1 \u010d\u00edm uchvacovat, st\u00e1le je tak d\u00edv\u010d\u00ed a jemn\u00e1, tak kr\u00e1sn\u00e1, mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e jakou si ji pamatuji. Ano, Bill je kr\u00e1sn\u00fd, to v\u00edm u\u017e od na\u0161eho d\u011btstv\u00ed, a nikdy jsem o tom nepochyboval. Rozhodn\u011b je to ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed kluk, jak\u00e9ho jsem kdy vid\u011bl.  <\/div>\n
<\/div>\n
Dnes mi uk\u00e1zal, co je pro m\u011b schopen ud\u011blat, a j\u00e1 si toho moc v\u00e1\u017e\u00edm. Myslel jsem, \u017ee nebude souhlasit a odm\u00edtne m\u011b, on m\u011b v\u0161ak p\u0159ekvapil a ud\u011blal n\u011bco, co j\u00e1 jsem v\u016fbec neo\u010dek\u00e1val, v co jsem t\u00e9m\u011b\u0159 v\u016fbec nedoufal. Ud\u011blal velk\u00fd pokrok a j\u00e1 si toho moc v\u00e1\u017e\u00edm. A v\u016fbec nen\u00ed tak hloup\u00fd a neschopn\u00fd, jak si mysl\u00ed Caroline. A\u017e te\u010f vid\u00edm, jak moc se m\u00fdlila, kdy\u017e na m\u011b je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed k\u0159i\u010dela do telefonu.  <\/div>\n
<\/div>\n
Kdepak, Bill nen\u00ed hloup\u00fd, neschopn\u00fd a ani nic jin\u00e9ho. Je pro m\u011b tou nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00ed osobou na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, d\u00edky n\u011bmu si te\u010f uv\u011bdomuji, \u017ee to, \u010d\u00edm musel proj\u00edt, nebylo v\u016fbec nic jednoduch\u00e9ho. Kolik d\u016fv\u011bry ve mn\u011b musel m\u00edt, kdy\u017e dnes r\u00e1no na m\u016fj n\u00e1vrh p\u0159istoupil? Ne j\u00e1, to on mi musel ob\u011btovat v\u0161echno, ve\u0161kerou svoji nad\u011bji, kterou m\u011bl. Ne j\u00e1, to on by si zaslou\u017eil pod\u011bkov\u00e1n\u00ed od toho druh\u00e9ho. Dok\u00e1zal mi, \u017ee mi d\u016fv\u011b\u0159uje a st\u00e1le v\u00edc, j\u00e1 mu vd\u011b\u010d\u00edm za jeho d\u016fv\u011bru a za to, \u017ee dnes ud\u011blal \u0161\u0165astn\u00fdm nejen sebe, ale tak\u00e9 m\u011b. Nikdy jsem z n\u011bj nem\u011bl takovou radost, jako m\u00e1m te\u010f.  <\/div>\n
„Jsem na tebe moc py\u0161n\u00fd, br\u00e1\u0161ko,“ za\u0161ept\u00e1m ti\u0161e a s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kter\u00fd  mi pohled na sp\u00edc\u00edho Billa vykouzlil na rtech, prsty pohlad\u00edm jeho bezchybnou, sametov\u011b jemnou tv\u00e1\u0159. Prsty lehce p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00edm po b\u00edl\u00e9 l\u00edci… a\u017e tich\u00e9, ospal\u00e9 zak\u0148our\u00e1n\u00ed a \u0161eptaj\u00edc\u00ed slab\u00fd hlas p\u0159eru\u0161\u00ed v\u0161echny m\u00e9 vzpom\u00ednky a vytrhne m\u011b z m\u00e9ho zamy\u0161len\u00ed.  <\/div>\n
„Tome?“  <\/p>\n<\/div>\n
Bill:  <\/div>\n
<\/div>\n
Ti\u0161e za\u0161ept\u00e1m jm\u00e9no osoby, jist\u011b sed\u00edc\u00ed v m\u00e9 bl\u00edzkosti, a ospale vydechnu, probouzej\u00edc se z polosp\u00e1nku. Posledn\u00ed z\u00e1blesk m\u00e9ho snu zmiz\u00ed v okam\u017eiku, kdy poprv\u00e9 odlep\u00edm sv\u00e1 v\u00ed\u010dka od sebe.  <\/div>\n
„Ano?“ p\u0159\u00edjemn\u00fd  medov\u00fd hlas se doline k m\u00fdm u\u0161\u00edm a zalije tak m\u00e9 nitro uklid\u0148uj\u00edc\u00edm, h\u0159ejiv\u00fdm teplem. U\u017e u\u017e se nadechuji, abych odpov\u011bd\u011bl… je tu v\u0161ak n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho, co upout\u00e1 moji pozornost.  <\/div>\n
„Co… co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ vydechnu ti\u0161e a jen se zatajen\u00fdm dechem vn\u00edm\u00e1m dotyky tepl\u00fdch, m\u011bkk\u00fdch prst\u016f, n\u011b\u017en\u011b hlad\u00edc\u00edch moji tv\u00e1\u0159. Zd\u00e1 se mi to… nebo se opravdu v\u0161echny m\u00e9 sny ji\u017e rozplynuly… a to, co nyn\u00ed c\u00edt\u00edm na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i, je skute\u010dnost? Nev\u00edm, co to d\u011bl\u00e1 a pro\u010d, jsem zmaten\u00fd snad v\u00edc ne\u017e kdy jindy. P\u0159es v\u0161echen zmatek, odehr\u00e1vaj\u00edc\u00ed se uvnit\u0159 m\u011b, v\u0161ak vn\u00edm\u00e1m ty m\u011bkk\u00e9, jemn\u00e9 doteky, to nesm\u011bl\u00e9 lask\u00e1n\u00ed, je\u017e si h\u00fd\u010dk\u00e1 moji tv\u00e1\u0159 a mal\u00fdmi doteky ji rozmazluje. Jsou tak m\u011bkk\u00e9, l\u00e1skypln\u00e9 a tak opatrn\u00e9… jako by se ten n\u011bkdo, kdo jimi h\u00fd\u010dk\u00e1 moji tv\u00e1\u0159, b\u00e1l, \u017ee by j\u00ed jimi mohl ubl\u00ed\u017eit. P\u0159itom obavy, kter\u00e9 z nich c\u00edt\u00edm, jsou tolik zbyte\u010dn\u00e9. Jak by mi n\u011b\u010d\u00edm tak kr\u00e1sn\u00fdm jen mohl ubl\u00ed\u017eit? Je\u0161t\u011b nikdo se m\u011b nikdy tak n\u011b\u017en\u011b nedot\u00fdkal.  <\/div>\n
<\/div>\n
„D\u00edv\u00e1m se… u\u017e  chvilku pozoruji, jak moc je m\u016fj mal\u00fd br\u00e1\u0161ka kr\u00e1sn\u00fd,“ odpov\u011b\u010f se dostav\u00ed sotva po chv\u00edli… a dokonale m\u011b tak vytrhne z m\u00e9ho chvilkov\u00e9ho sn\u011bn\u00ed. Prudce zamrk\u00e1m v\u00ed\u010dky a vymr\u0161t\u00edm se do sedu t\u00e9m\u011b\u0159 bleskovou rychlost\u00ed. …jak moc je m\u016fj mal\u00fd br\u00e1\u0161ka kr\u00e1sn\u00fd…<\/em>  <\/div>\n
„Co\u017ee?“ \u0161pitnu t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b a jen vylekan\u011b si v hlav\u011b uv\u011bdomuji v\u00fdznam Tomov\u00fdch slov. Ur\u010dit\u011b se mi to jen zd\u00e1lo.  <\/div>\n
„Za ten rok, co jsme se nevid\u011bli, jsi mi vyrostl do kr\u00e1sy, Bille,“ Tom\u016fv tich\u00fd  \u0161epot se doline k m\u00fdm u\u0161\u00edm… m\u016fj rozum a v\u0161echny smysly jako by mi \u00fapln\u011b vypov\u011bd\u011bly slu\u017ebu. M\u00e9 nitro zalije zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, chv\u011bjiv\u00fd pocit, m\u00e9 srdce se b\u016fhv\u00edpro\u010d rozbu\u0161\u00ed o pozn\u00e1n\u00ed rychleji a m\u00e9 tv\u00e1\u0159e zaho\u0159\u00ed slab\u00fdm rum\u011bncem.  <\/div>\n
„A v\u016fbec se nemus\u00ed\u0161  \u010dervenat, mluv\u00edm toti\u017e \u00faplnou pravdu,“ dopln\u00ed a jeho odpov\u011b\u010f, ze kter\u00e9 mohu snadno vyc\u00edtit \u00fasm\u011bv, pohr\u00e1vaj\u00edc\u00ed na jeho rtech, m\u011b jen nepochybn\u011b ujist\u00ed v tom, \u017ee mu neunikl n\u00e1dech r\u016f\u017ee, zdob\u00edc\u00ed moji tv\u00e1\u0159, kterou jsem se p\u0159ed jeho n\u00e1dhern\u00fdma o\u010dima pokusil jen nemotorn\u011b skr\u00fdt. Te\u010f v\u00edm, \u017ee to p\u0159ed jeho v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fdm pohledem nem\u011blo smysl.  <\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem tak rychle usnul, j\u00e1…“<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 se omlouvat, to je v po\u0159\u00e1dku. Vyspal ses dob\u0159e?“ z t\u00f3nu jeho hlasu op\u011bt mohu vyc\u00edtit mal\u00fd \u00fasm\u011bv… a jen nesm\u011ble se pokus\u00edm mu jej oplatit.  <\/div>\n
„Ano, d\u011bkuji. Jen… m\u00e1m tro\u0161ku hlad,“ p\u0159izn\u00e1m se ke sv\u00e9mu pr\u00e1zdn\u00e9mu b\u0159\u00ed\u0161ku, odpov\u011bdi se mi v\u0161ak dostane d\u0159\u00edv, ne\u017e jsem ji v\u016fbec o\u010dek\u00e1val.  <\/div>\n
„N\u011bco m\u00e1lo jsem n\u00e1m uva\u0159il k ve\u010de\u0159i a nechal jsem to v kuchyni, kdybys m\u011bl chu\u0165,“ nab\u00eddne mi t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b dal\u0161\u00ed jeho pochoutku, na kterou se mi za\u010dnou snad okam\u017eit\u011b sb\u00edhat sliny.  <\/div>\n
„Mohl bych si pro ni j\u00edt?“ opt\u00e1m se, st\u00e1le je\u0161t\u011b nesm\u011ble, Tomova \u00fasm\u011bvn\u00e1 odpov\u011b\u010f v\u0161ak okam\u017eit\u011b vyvr\u00e1t\u00ed v\u0161echny m\u00e9 pochybnosti.  <\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ odv\u011bt\u00ed  a pom\u016f\u017ee mi vst\u00e1t z gau\u010de, na kter\u00e9m jsem a\u017e dosud le\u017eel.  <\/div>\n
Pomalu popojdu p\u00e1r kr\u016f\u010dk\u016f  vp\u0159ed a podle Tomov\u00fdch navigac\u00ed vejdu do kuchyn\u011b, dlan\u011bmi se dot\u00fdkaj\u00edc p\u0159edm\u011bt\u016f kolem sebe. P\u0159esunu se ke kuchy\u0148sk\u00e9  lince, prsty opatrn\u011b nahmat\u00e1m prvn\u00ed pln\u00fd tal\u00ed\u0159 a pomalu jej vezmu do sv\u00fdch, tro\u0161ku rozt\u0159esen\u00fdch dlan\u00ed. Pousm\u011bji se Tomovu v\u00edt\u011bzn\u00e9mu tlesk\u00e1n\u00ed a zam\u00ed\u0159\u00edm opatrn\u011b zp\u011bt… dokud se nesraz\u00edm s n\u011b\u010d\u00edm tvrd\u00fdm a drsn\u00fdm.  <\/div>\n
<\/div>\n
PR\u00c1SK!!!  <\/div>\n
<\/div>\n
Tom:  <\/div>\n
<\/div>\n
Rychle sebou trhnu a polekan\u011b  vzhl\u00e9dnu sm\u011brem ke kuchyni… a k stoj\u00edc\u00edmu, p\u0159epadl\u00e9mu Billovi. Rychle vysko\u010d\u00edm na nohy a s popla\u0161en\u00fdm pohledem pln\u00fdm strachu zam\u00ed\u0159\u00edm k n\u011bmu, sta\u010d\u00ed v\u0161ak jen jedin\u00fd pohled a j\u00e1 si mohu snadno domyslet, co se stalo.  <\/div>\n
„Panebo\u017ee, j-j\u00e1… j-j\u00e1, omlouv\u00e1m se, t-to…,“ odtrhnu pohled od rozbit\u00e9ho porcel\u00e1nu a st\u0159ep\u016f s ve\u010de\u0159\u00ed na podlaze a rychle popojdu k Billovi, stoj\u00edc\u00edmu uprost\u0159ed toho v\u0161eho, s prvn\u00edmi slzami v jeho \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00edch. Rozbit\u00fd tal\u00ed\u0159 je to posledn\u00ed, co m\u011b te\u010f zaj\u00edm\u00e1.  <\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, necht\u011bl jsem to rozb\u00edt, j-j\u00e1… narazil jsem do st\u011bny, jsem ne\u0161ika a…,“ prvn\u00ed slzy dopadnou na l\u00e1tku m\u00e9ho tri\u010dka a j\u00e1 jen bolestiv\u011b p\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka. Prudce zavrt\u00edm hlavou.  <\/div>\n
„Ne, nemus\u00ed\u0161 se omlouvat, Bille, v\u017edy\u0165 se nic nestalo. V\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku, nic se ned\u011bje, ano?“ za\u0161ept\u00e1m s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem a dlan\u00ed  konej\u0161iv\u011b pohlad\u00edm jeho z\u00e1da, tisknouc jeho chv\u011bj\u00edc\u00ed se t\u011blo do m\u00e9 n\u00e1ru\u010de. V\u017edy\u0165 se opravdu nic tak zl\u00e9ho nestalo, rozb\u00edt tal\u00ed\u0159 m\u016f\u017ee \u00fapln\u011b ka\u017ed\u00fd. Ur\u010dit\u011b to nen\u00ed d\u016fvod k tomu, aby Bill plakal.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Uklid\u00edm si to po sob\u011b, j-j\u00e1…,“ odpoj\u00ed se ode m\u011b, jeho n\u00e1pad v\u0161ak zavrhnu hned v prvn\u00edm okam\u017eiku.  <\/div>\n
„Jestli tu n\u011bkdo bude ukl\u00edzet, pak to budu j\u00e1, ale ty ur\u010dit\u011b ne, br\u00e1\u0161ko. Tady se posa\u010f a j\u00e1 ti donesu svoji ve\u010de\u0159i,“ rozhodnu razantn\u011b a pom\u016f\u017eu mu se posadit na jeho \u017eidli. Popla\u0161en\u011b zamrk\u00e1 o\u010dima.  <\/div>\n
„A-ale… co ty, Tome? Co bude\u0161 j\u00edst?“ opt\u00e1 se, st\u00e1le je\u0161t\u011b se slzami v o\u010d\u00edch, a vyvol\u00e1 tak na m\u00e9 tv\u00e1\u0159i mal\u00fd \u00fasm\u011bv. Tohle je prost\u011b typick\u00fd Bill, ve v\u0161em mus\u00ed hledat slo\u017eitosti… dokonce i tam, kde nejsou.  <\/div>\n
„M\u00e1m\u011b nech\u00e1m jej\u00ed  porci, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed z pr\u00e1ce a j\u00e1 si najdu n\u011bco v lednici. Bez toho je ur\u010dit\u011b nacpan\u00e1 k prasknut\u00ed, hm?“ odv\u011bt\u00edm s \u00fasm\u011bvem a na Bill\u016fv tich\u00fd souhlas vtisknu mal\u00fd, lehk\u00fd polibek na jeho \u010delo.  <\/div>\n
<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Abyste si ne\u0159ekly, \u017ee jsem jenom zl\u00e1 a neust\u00e1le jim tam cpu Caroline \ud83d\ude09 Tomovy pocity se mi psaly t\u00e9m\u011b\u0159 samy, tak si je u\u017eijte \ud83d\ude09 R. xD Tom:   Prsty si promnu tro\u0161ku zt\u011b\u017ekl\u00e1  v\u00ed\u010dka, kter\u00e1 mi \u00fanavou za\u010dala klesat k<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[358],"tags":[],"class_list":["post-9777","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-love-death"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9777","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9777"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9777\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9777"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9777"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9777"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}