{"id":9791,"date":"2010-12-28T18:00:00","date_gmt":"2010-12-28T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9767"},"modified":"2010-12-28T18:00:00","modified_gmt":"2010-12-28T17:00:00","slug":"lutte-pour-l-amour-45","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/12\/28\/lutte-pour-l-amour-45\/","title":{"rendered":"Lutte pour l’amour 45."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"355\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Wee!“ zavol\u00e1m na ni, kdy\u017e ozn\u00e1m\u00ed konec kurzu. Jen co m\u011b zahl\u00e9dla, p\u0159i\u0161la na p\u00e1r vte\u0159in o \u0159e\u010d, jen\u017ee se pak zachovala jako profesion\u00e1lka a pokra\u010dovala d\u00e1l. B\u011bhem toho, co n\u00e1m vypr\u00e1v\u011bla n\u011bco o antick\u00e9m um\u011bn\u00ed, o m\u011b ani jednou nezavadila pohledem. Nedok\u00e1zal jsem se soust\u0159edit na obsah jej\u00edch slov, ani na \u017evatl\u00e1n\u00ed Mell usazen\u00e9 vedle m\u011b. Po celou dobu se mi honilo hlavou, pro\u010d se ke mn\u011b chov\u00e1 takhle divn\u011b. Nakonec jsem usoudil, \u017ee mo\u017en\u00e1 nechce, abych ostatn\u00ed v\u011bd\u011bli, \u017ee se zn\u00e1me. Po\u010d\u00edtal jsem tedy s t\u00edm, \u017ee za mnou sama od sebe p\u0159ijde, a\u017e skon\u010d\u00edme, jen\u017ee jsem se spletl. Wee sbalila svoje v\u011bci a bez jedin\u00e9ho slova, pohledu m\u00fdm sm\u011brem, opustila m\u00edstnost. Je mi do breku. Nic jsem j\u00ed neprovedl a ona se ke mn\u011b chov\u00e1 jako k ciz\u00edmu. A to mi slibovala, jak se mnou bude po\u0159\u00e1d! Lh\u00e1\u0159ka jedna prolhan\u00e1! Tom m\u00e1 pravdu, kdy\u017e \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee \u017eensk\u00fd jsou p\u011bkn\u00fd mrchy, krom\u011b na\u0161\u00ed m\u00e1my samoz\u0159ejm\u011b. Ta je toti\u017e v\u00fdjimka!  <\/div>\n
<\/div>\n
„Billy,“ ode dve\u0159\u00ed ke mn\u011b dolehne hlas bratra, a kdy\u017e se ohl\u00e9dnu, spat\u0159\u00edm jej, jak ke mn\u011b pochoduje s pusou od ucha k uchu. Neunikne mi, \u017ee dv\u011b sle\u010dny si jej se z\u00e1jmem prohl\u00ed\u017eej\u00ed, a taky se na n\u011b hnusn\u011b za\u0161kleb\u00edm. Maj\u00ed sm\u016flu. M\u016fj Tom m\u00e1 toti\u017e o\u010di jen pro m\u011b. „Tak jak bylo? Dobr\u00fd? Cos vytvo\u0159il, um\u011bl\u010de? Uka\u017e.“ Nat\u00e1hne se po skic\u00e1ku a zad\u00edv\u00e1 se na m\u016fj v\u00fdtvor. Wee n\u00e1m nechala volnou ruku a ve zb\u00fdvaj\u00edc\u00edm \u010dase jsme m\u011bli kreslit, co n\u00e1s napadne. Marn\u011b jsem doufal, \u017ee se mezi n\u00e1mi bude proch\u00e1zet a d\u00edvat se, jak n\u00e1m to jde. To mohla b\u00fdt p\u0159\u00edle\u017eitost, kdy s n\u00ed nav\u00e1zat hovor. St\u00e1la u okna a zamy\u0161len\u011b z n\u011bj hled\u011bla ven. Zda m\u011bly jej\u00ed my\u0161lenky n\u011bjakou, by\u0165 i malou spojitost se mnou, netu\u0161\u00edm. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Nejsem j\u00e1 kus?“ Za\u0161kleb\u00ed se Tom na obr\u00e1zek a p\u0159id\u0159epne si ke mn\u011b. „L\u00e1s\u2026  Billy, co je s tebou?“<\/div>\n
„Nic,“ zamrk\u00e1m a m\u00edrn\u011b se pousm\u011bji. Pochybuji, \u017ee mi tuhle le\u017e spolkl. M\u00e1m \u010d\u00edm d\u00e1l v\u011bt\u0161\u00ed dojem, \u017ee se ve mn\u011b za dobu, co jsme spolu, nau\u010dil \u010d\u00edst jako v otev\u0159en\u00e9 knize. D\u0159\u00edve se mi poda\u0159ilo alespo\u0148 tro\u0161ku p\u0159ed n\u00edm svoje pocity skr\u00fdvat, te\u010f u\u017e mi to moc nejde.<\/div>\n
„Bude\u0161 m\u00edt vr\u00e1sky.“ Upozorn\u00ed m\u011b a kone\u010dky prst\u016f p\u0159ejde po m\u00e9m  \u010dele.<\/div>\n
„Tak a\u0165.“ Pokr\u010d\u00edm rameny. „Poj\u010fme dom\u016f. Pros\u00edm.“  <\/p>\n

<\/div>\n

TOM<\/p>\n<\/div>\n
„Ty sp\u00ed\u0161?“ Za\u0161ept\u00e1m, kdy nakouknu do lo\u017enice a v\u0161imnu si, \u017ee Bill le\u017e\u00ed s hlavou odvr\u00e1cenou na druhou stranu.<\/div>\n
„Ne,“ odpov\u00ed  mi rovn\u011b\u017e \u0161eptem a pomalinku se ke mn\u011b oto\u010d\u00ed. „P\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm.“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu p\u0159em\u00fd\u0161let s tebou?“ Zept\u00e1m se nevinn\u011b a ud\u011bl\u00e1m na n\u011bj ps\u00ed o\u010di. Ani\u017e bych \u010dekal na svolen\u00ed, lehnu si vedle a p\u0159it\u00e1hnu si ho do n\u00e1ru\u010de. N\u011bco s n\u00edm je a to „n\u011bco“ se mu muselo st\u00e1t b\u011bhem kurzu. Kdy\u017e jsem toti\u017e odch\u00e1zel, byl na jeho rtech \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv a jeho o\u010di z\u00e1\u0159ily \u0161t\u011bst\u00edm. Jen\u017ee p\u0159i m\u00e9m n\u00e1vratu pro n\u011bj byl takov\u00fd zara\u017een\u00fd, zahlouban\u00fd do sebe. Ani m\u00fdm pitom\u00fdm vtip\u016fm se nesm\u00e1l, a kdy\u017e jsem do n\u011bj zaryl, aby se nemra\u010dil, proto\u017ee bude m\u00edt vr\u00e1sky, neza\u010dal se \u010dertit jako obvykle, ale jen pohodil hlavou a pokr\u010dil rameny. P\u0159irozen\u011b jsem do n\u011bj celou cestu dom\u016f hu\u010del, kdo mu co provedl a uji\u0161\u0165oval jsem jej, \u017ee si to s n\u00edm vy\u0159\u00edd\u00edm, ale nedostal jsem z n\u011bj nic.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Co jsi d\u011blal, kdy\u017e  jsi na m\u011b \u010dekal?“ Zept\u00e1 se v moment\u011b, kdy jsem uva\u017eoval, jestli m\u00e1m nahodit n\u011bjak\u00e9 t\u00e9ma hovoru nebo rad\u011bji ml\u010det.<\/div>\n
„Co mysl\u00ed\u0161?“ Zept\u00e1m se s \u00fasm\u011bvem a do havran\u00edch vlas\u016f vtisknu polibek.<\/div>\n
„Sed\u011bl jsi v aut\u011b, ni\u010dil sis pl\u00edce kou\u0159en\u00edm jedn\u00e9 cigarety za druhou a\u2026 To je v\u0161echno.“ Znovu m\u011b p\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed o sv\u00e9 bystrosti. A\u010dkoli uhodnout to nebylo moc slo\u017eit\u00e9. Bill m\u011b zn\u00e1 a\u017e moc dob\u0159e.<\/div>\n
„Nen\u00ed,“ vyvedu ho z omylu, „zapomn\u011bl jsi na to, \u017ee jsem st\u00e1le kontroloval \u010das a nad\u00e1val s\u00e1m sob\u011b, abych sed\u011bl na zadku a ne\u0161el za tebou.“<\/div>\n
„Jsi hor\u0161\u00ed jak m\u00e1ma.“ Vytkne mi, potla\u010duj\u00edc sm\u00edch. Tak jsem. No a? Paradox je, \u017ee p\u0159esn\u011b tohle jsem na n\u00ed nesn\u00e1\u0161el. Ty jej\u00ed v\u011b\u010dn\u00e9 starosti a k\u00e1z\u00e1n\u00ed, a\u0165 na sebe d\u00e1v\u00e1m pozor. Opakovala mi, \u017ee to jednou pozn\u00e1m s\u00e1m, a\u017e budu m\u00edt vlastn\u00ed d\u011bti. Malinko se sekla. Strach jsem poznal d\u0159\u00edv a ani k tomu nepot\u0159ebuji smrady, co by ze m\u011b tahali prachy a ztrp\u010dovali mi \u017eivot. T\u011b\u017eko \u0159\u00edct, zda se to d\u00e1 srovn\u00e1vat \u010di nikoli, ale domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee to je n\u011bco podobn\u00e9ho. Zabo\u0159\u00edm nos do jeho vlas\u016f a om\u00e1men jejich v\u016fn\u00ed zav\u0159u o\u010di.  <\/div>\n
<\/div>\n
VIOLETT<\/p>\n<\/div>\n
„N\u011bco se ti stalo?“ Mathias polo\u017e\u00ed svou dla\u0148 na mou a starostliv\u011b si m\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed. Nejsp\u00ed\u0161 se mnou cht\u011bl prob\u00edrat v\u00edkendov\u00e9 pl\u00e1ny, ale dnes toho se mnou moc nepo\u0159\u00edd\u00ed. Nejsem s to se soust\u0159edit. My\u0161lenkami jsem nep\u0159etr\u017eit\u011b u Billa. Zatracen\u011b! A to jsem si byla jist\u00e1, \u017ee se s n\u00edm jen tak nepotk\u00e1m. Sv\u011bt je opravdu mal\u00fd a o n\u00e1hody tu nen\u00ed nouze. Krve by se ve mn\u011b nedo\u0159ezal a moje srdce vynechalo n\u011bkolik \u00fader\u016f, kdy\u017e se na\u0161e o\u010di st\u0159etly. Nejprve na m\u011b vyjeven\u011b koukal, jako by snad spat\u0159il ducha. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed mi ale v\u011bnoval \u00fasm\u011bv. Takov\u00fd, jen\u017e um\u00ed jen on. A j\u00e1? D\u011blala jsem, \u017ee ho nezn\u00e1m. Chovala se, jako by byl neviditeln\u00fd. Nem\u016f\u017eu se s n\u00edm vybavovat. Cht\u011bl by vysv\u011btlen\u00ed, pro\u010d jsem mu neodpov\u011bd\u011bla ani na jednu jedinou zpr\u00e1vu, co mi poslal, pro\u010d jsem utekla a ani se nerozlou\u010dila. A co bych mu m\u011bla \u0159\u00edct? ‚Zeptej se sv\u00e9ho bratra.‘<\/em> To ne, t\u00edm bych mu hrozn\u011b ubl\u00ed\u017eila. Ale lh\u00e1t mu u\u017e taky nechci. Sama sebe jsem dostala do p\u011bkn\u011b zapeklit\u00e9 situace. Obvi\u0148ovat z toho jen Toma, je hloupost, pod\u00edl viny na tom m\u00e1m i j\u00e1 sama. Jen\u017ee copak jsem na za\u010d\u00e1tku mohla tu\u0161it, \u017ee mu hrkne v kouli a ud\u011bl\u00e1 n\u011bco podobn\u00e9ho? Cht\u011bl po mn\u011b, abych pomohla Billovi se za\u010dlenit a za\u010d\u00edt znovu \u017e\u00edt. A kdy\u017e jsem se o to sna\u017eila a m\u011bla dojem, \u017ee se mi za\u010d\u00edn\u00e1 da\u0159it, zas\u00e1hl a v\u0161echno po\u0161lapal.<\/div>\n
\n<\/div>\n
Jsem r\u00e1da, \u017ee jsem se s n\u00edm nesetkala a jsem si jist\u00e1, \u017ee m\u011b nezahl\u00e9dl. V\u0161imla jsem si ho, kdy\u017e vch\u00e1zel prosklen\u00fdmi dve\u0159mi do budovy a tak tak jsem se sta\u010dila schovat za roh. Nestoj\u00edm o setk\u00e1n\u00ed s n\u00edm. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee zrovna v p\u0159\u00e1telsk\u00e9m duchu by neprob\u011bhlo. Vylekal by se a ur\u010dit\u011b by ud\u011blal dal\u0161\u00ed volovinu. Jakmile je Tom pod tlakem, d\u011bl\u00e1 jednu botu za druhou. O tom jsem se mohla u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159esv\u011bd\u010dit na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei.  <\/div>\n
<\/div>\n
V\u016fbec netu\u0161\u00edm, co budu d\u011blat. Prosila jsem Gerharda, aby si se mnou vym\u011bnil kurzy. Vzala bych jeho a on na opl\u00e1tku moje. T\u00edm bych si zajistila, \u017ee bych se s Billem u\u017e nesetkala a mo\u017en\u00e1 by m\u011b po \u010dase vypustil z hlavy. Jen\u017ee jsem nepochodila. Necht\u011bl. D\u016fvod, pro\u010d to pro m\u011b nem\u016f\u017ee ud\u011blat, mi v\u0161ak neprozradil. Nedovedu si tedy v\u016fbec p\u0159edstavit, jak bude dal\u0161\u00ed hodina prob\u00edhat. Kurz trv\u00e1 p\u016fl roku. \u0160est m\u011bs\u00edc\u016f nem\u016f\u017eu Billa jen tak ignorovat. To p\u0159ece nejde! D\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji budu nucena s n\u00edm komunikovat a i kdybych se sebev\u00edc sna\u017eila, nedovedu se tv\u00e1\u0159it, \u017ee se nic nestalo a \u017ee se nezn\u00e1me. Chvilku se to vydr\u017eet d\u00e1, ale p\u016fl roku ne. Boj\u00edm se jen p\u0159edstavit si, jak by n\u00e1\u0161 rozhovor mohl prob\u00edhat.<\/div>\n
\n<\/div>\n
„O \u010dem jsi to mluvil?“ Opt\u00e1m se, kdy\u017e se mi kone\u010dn\u011b poda\u0159\u00ed odpoutat mysl od dvoj\u010dat.<\/div>\n
„\u017de ten Tom mus\u00ed  m\u00edt n\u011bjakou babu, proto\u017ee to nen\u00ed mo\u017en\u00fd.“ Za\u010dne se sm\u00e1t na cel\u00e9 kolo. „Nap\u00ed\u0161u mu a jednou nem\u016f\u017ee, proto\u017ee jde tam, podruh\u00e9 u\u017e m\u00e1 n\u011bco domluven\u00e9ho s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm a p\u0159elo\u017eit to nem\u016f\u017ee, proto\u017ee ten n\u011bkdo je hodn\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd. A ned\u00e1vno jsem ho zahl\u00e9dl s r\u016f\u017e\u00ed. Ch\u00e1pe\u0161 to? Tom a r\u016f\u017ee. Ten v \u017eivot\u011b nedal \u017eensk\u00e9 kytku, kdy\u017e pominu to, \u017ee jako mal\u00fd lezl p\u0159es plot a \u0161kubal kytky soused\u016fm na zahr\u00e1dce, a ty pak donesl m\u00e1m\u011b.“ Mn\u011b to tedy moc vtipn\u00e9 nep\u0159ipad\u00e1, jeliko\u017e mi doch\u00e1z\u00ed, komu ty kv\u011btiny nos\u00ed a kv\u016fli komu nem\u00e1 na Mathiase \u010das. To je dal\u0161\u00ed d\u016fvod, pro\u010d se ani s jedn\u00edm z nich nechci bavit. Je-li Tom do Billa skute\u010dn\u011b zamilovan\u00fd, pak je v\u0161e v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku. Nehodl\u00e1m se mezi n\u011b pl\u00e9st a pokou\u0161et se je rozd\u011blit. N\u011bco mi \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee nikdo na sv\u011bt\u011b by nedok\u00e1zal Toma milovat v\u00edce ne\u017e Bill a chci v\u011b\u0159it tomu, \u017ee obr\u00e1cen\u011b to plat\u00ed t\u00e9\u017e.  <\/div>\n
<\/div>\n
Proto by nebylo dobr\u00e9, kdyby se provalilo, \u017ee se my dva zn\u00e1me. Ne kv\u016fli Kaulitzi star\u0161\u00edmu, ale kv\u016fli mlad\u0161\u00edmu. T\u011b\u017eko \u0159\u00edct, jak by se k tomu Bill postavil. Podle m\u011b by si myslel, \u017ee jsme na n\u011bj u\u0161ili boudu, co\u017e jsme v podstat\u011b ud\u011blali, a ani jednomu z n\u00e1s by u\u017e nikdy nev\u011b\u0159il. Pak by zb\u00fdvala jedin\u00e1 mo\u017enost. Musela bych vz\u00edt vinu jen na sebe, ob\u011btovat se a nedovolit, aby podez\u0159\u00edval i Toma. Jak bych to ud\u011blala, nem\u00e1m zd\u00e1n\u00ed, ale jin\u00e9 v\u00fdchodisko by nebylo. V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b bych necht\u011bla, aby si Bill myslel, \u017ee Tom l\u00e1sku k n\u011bmu jen p\u0159edst\u00edral. Zni\u010dilo by ho to a definitivn\u011b by bratrovi zav\u0159el srdce. V\u011b\u0159\u00edm v\u0161ak, \u017ee to Tom ned\u011bl\u00e1 a jeho city jsou up\u0159\u00edmn\u00e9.  <\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
„Bille?“ N\u011bkdo zaklapne laptop v m\u00e9m kl\u00edn\u011b, do n\u011bj\u017e dlouh\u00e9 minuty z\u00edr\u00e1m a sna\u017e\u00edm se p\u0159ij\u00edt na to, pro\u010d mi Weeino skute\u010dn\u00e9 jm\u00e9no zn\u00ed tak pov\u011bdom\u011b. Vzhl\u00e9dnu k Tomovi, kter\u00fd nade mnou stoj\u00ed a m\u00e1 ze m\u011b zase ohromnou srandu. Horko t\u011b\u017eko potla\u010duje sm\u00edch, cukaj\u00ed mu koutky a mysl\u00edm, \u017ee to nebude dlouho trvat a za\u010dne se \u0159ehtat naplno.<\/div>\n
„Hm?“ Pokus\u00edm se otev\u0159\u00edt laptop, ale p\u0159itiskne mi na n\u011bj dla\u0148, \u010d\u00edm\u017e  mi v tom zabr\u00e1n\u00ed. <\/div>\n
„Zabavuje se.“ Drze mi jej sebere a odnese pry\u010d. „\u010cu\u010d\u00ed\u0161 do toho a v\u016fbec m\u011b neposlouch\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„A ty jsi mi n\u011bco \u0159\u00edkal?“ Zakrout\u00edm u\u017easle hlavou. Asi mi uniklo, \u017ee na m\u011b mluvil. Beztak zase kec\u00e1 a d\u011bl\u00e1 ze m\u011b troubu. To by mu bylo v\u00edc ne\u017e podobn\u00e9. <\/div>\n
„Jo, asi \u010dtvrt hodiny ti tu vypr\u00e1v\u00edm, \u017ee jsem narazil na internetu na str\u00e1nky jedn\u00e9  firmy, kde hledaj\u00ed n\u011bkoho na m\u00edsto grafika a \u017ee s tebou pot\u0159ebuji o n\u011b\u010dem mluvit.“ \u0158ekne dot\u010den\u00fdm hlasem. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed mi za\u010dne ale l\u00ed\u010dit, jak \u00fa\u017easn\u00e9 to pracovn\u00ed m\u00edsto je.<\/div>\n
\n<\/div>\n
„Tak tam zavolej a domluv si pohovor, ne?“ N\u00e1sleduje dal\u0161\u00ed zavrt\u011bn\u00ed hlavou, tentokr\u00e1t nech\u00e1pav\u00e9. P\u0159esn\u011b tohle je pr\u00e1ce, kterou celou dobu hled\u00e1 a najednou v\u00e1h\u00e1?<\/div>\n
„Probl\u00e9m je ten, \u017ee je to a\u017e v Hannoveru.“ Hlesne a jeho tv\u00e1\u0159, kter\u00e1  z\u00e1\u0159ila b\u011bhem l\u00ed\u010den\u00ed nad\u0161en\u00edm, posmutn\u00ed. Tak v tomhle je h\u00e1\u010dek. Ale ne\u0159e\u0161iteln\u00fd probl\u00e9m to nen\u00ed. \u0158e\u0161en\u00ed  je vlastn\u011b prost\u00e9. <\/div>\n
„Zavolej tam.“<\/div>\n
„Bille, je to stra\u0161n\u011b  daleko. Museli bychom se st\u011bhovat.“ Kdy\u017e pou\u017eije mno\u017en\u00e9  \u010d\u00edslo, pousm\u011bji se. Jsme p\u00e1r, opravdov\u00fd p\u00e1r, kter\u00fd  spolu \u0159e\u0161\u00ed naprosto v\u0161e. Od nepodstatn\u00fdch v\u011bc\u00ed po ty d\u016fle\u017eit\u00e9. Proto se mnou Tom o tom mluv\u00ed. Chce v\u011bd\u011bt moje stanovisko. Je to od n\u011bj mil\u00e9. Kdyby byl sobec a nebral n\u00e1\u0161 vztah nikterak v\u00e1\u017en\u011b, zavolal by tam a mo\u017en\u00e1 by mi to ozn\u00e1mil, a\u017e by m\u011bl m\u00edsto jist\u00e9. Takhle mi d\u00e1v\u00e1 najevo, \u017ee je m\u016fj n\u00e1zor pro n\u011bj d\u016fle\u017eit\u00fd a \u017ee mu na mn\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed. Kdyby m\u011bl volit mezi mnou a prac\u00ed sv\u00fdch sn\u016f, jsem si naprosto jist\u00fd, \u017ee by si vybral m\u011b.  <\/div>\n
„Tak bychom se p\u0159est\u011bhovali, no.“ Sice je to docela z\u00e1sadn\u00ed rozhodnut\u00ed, ale \u010dlov\u011bk ob\u010das p\u0159esn\u011b takov\u00e1 mus\u00ed ud\u011blat, chce-li n\u011b\u010deho dos\u00e1hnout. A j\u00e1 rozhodn\u011b nebudu t\u00edm, kdo jej bude brzdit. Mn\u011b je jedno, kde budeme. Hlavn\u00ed je, \u017ee budeme spolu.<\/div>\n
„Ty bys se mnou odjel?“ P\u0159ekvapen\u011b na m\u011b mrk\u00e1 a pomalu si ke mn\u011b klekne.<\/div>\n
„S tebou kamkoli.“ Pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i, \u010d\u00edm\u017e si nejprve vyslou\u017e\u00edm \u00fasm\u011bv a vz\u00e1p\u011bt\u00ed i polibek. Kdy\u017e se od n\u011bj odt\u00e1hnu, za\u010dnu si prohl\u00ed\u017eet jeho tv\u00e1\u0159. Jeho \u0159asy se lehounce t\u0159epotaj\u00ed a na rtech se usadil spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv. N\u011b\u017en\u011b jej uchop\u00edm za hlavu a \u00fasta p\u0159itisknu na jeho \u010delo. Tomovy pa\u017ee se n\u00e1sledn\u011b ovinou kolem m\u00e9ho pasu, kone\u010dn\u011b otev\u0159e v\u00ed\u010dka, kr\u00e1tce ke mn\u011b vzhl\u00e9dne a uchop\u00ed moje ruce. Sleduji, jak mi n\u011bco \u0159\u00edk\u00e1, ale nesly\u0161\u00edm ani slovo. Moje my\u0161lenky se za\u010d\u00ednaj\u00ed st\u00e1\u010det k n\u011bkomu jin\u00e9mu.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Co se mra\u010d\u00ed\u0161?“ Cvrnkne m\u011b do nosu. Nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e mi to d\u011bl\u00e1. Zlobil m\u011b t\u00edm u\u017e jako mal\u00e9ho kluka a nejsp\u00ed\u0161 s t\u00edm nehodl\u00e1  nikdy p\u0159estat. Poka\u017ed\u00e9 se mi sm\u00e1l, kdy\u017e jsem nos nakr\u010dil a za\u010dal jsem se vztekat, a\u0165 m\u011b nech\u00e1 b\u00fdt. Vyslou\u017eil jsem si t\u00edm akor\u00e1t sm\u00edch z jeho hrdla. Nejinak je tomu i dnes.<\/div>\n
„Kdo?“ Vykul\u00edm na n\u011bj o\u010di.<\/div>\n
„J\u00e1 asi. Ty. Kdo jinej?“<\/div>\n
„Jde o to, \u017ee z\u00edtra m\u00e1m j\u00edt tam.<\/em>„<\/div>\n
„Tob\u011b se tam nel\u00edb\u00ed? Billy, jestli tam hodl\u00e1\u0161 chodit jen proto, \u017ee jsem to zaplatil a nebav\u00ed t\u011b to, tak to vypus\u0165 z hlavy. Nechce\u0161 tam? Fajn. Nemus\u00ed\u0161.“ Vz\u00e1p\u011bt\u00ed za\u010dne s t\u00edm, \u017ee na mn\u011b poznal, \u017ee se mnou n\u011bco je, u\u017e v moment\u011b, kdy m\u011b vyzved\u00e1val. Znovu m\u011b ubezpe\u010d\u00ed, \u017ee nemus\u00edm j\u00edt tam, kde se nec\u00edt\u00edm dob\u0159e, a \u017ee se na m\u011b zlobit nebude.<\/div>\n
„Nejde o to, \u017ee by m\u011b  to nebavilo. Jsem r\u00e1d, \u017ee tam m\u016f\u017eu b\u00fdt. Ale j\u00e1\u2026 Potkal jsem tam\u2026“ <\/div>\n
„Koho?“ Tom pot\u0159ese hlavou a vis\u00ed na mn\u011b pohledem. Zva\u017euji, zda mu \u0159\u00edct pravdu nebo to zakecat. V\u017edy, kdy\u017e jsem se o n\u00ed zm\u00ednil, za\u010dal se chovat divn\u011b. Nepadla mu do oka a nejsp\u00ed\u0161 je na ni na\u0161tvan\u00fd za to, \u017ee se na m\u011b vybodla a v\u016fbec se mi neozvala. Nedok\u00e1\u017eu odhadnout, jak se bude chovat te\u010f.<\/div>\n
„Wee.“ P\u00edpnu a zahled\u00edm se mu o\u010d\u00ed, v nich\u017e vid\u00edm jen jedin\u00e9. Naprost\u00e9 zd\u011b\u0161en\u00ed.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay „Wee!“ zavol\u00e1m na ni, kdy\u017e ozn\u00e1m\u00ed konec kurzu. Jen co m\u011b zahl\u00e9dla, p\u0159i\u0161la na p\u00e1r vte\u0159in o \u0159e\u010d, jen\u017ee se pak zachovala jako profesion\u00e1lka a pokra\u010dovala d\u00e1l. B\u011bhem toho, co n\u00e1m vypr\u00e1v\u011bla n\u011bco o antick\u00e9m um\u011bn\u00ed, o m\u011b ani jednou nezavadila pohledem. Nedok\u00e1zal jsem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[299],"tags":[],"class_list":["post-9791","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lutte-pour-l-amour"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9791","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9791"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9791\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9791"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9791"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9791"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}