{"id":983,"date":"2017-10-02T16:00:00","date_gmt":"2017-10-02T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=977"},"modified":"2017-10-02T16:00:00","modified_gmt":"2017-10-02T15:00:00","slug":"berlin-anonymous-12-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/10\/02\/berlin-anonymous-12-2-2\/","title":{"rendered":"Berlin, Anonymous 12. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Estricnina<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Alfons pr\u00e1sknul telefonem. \u010ctrn\u00e1ct\u00fd hovor do Billova bytu, kdy\u017e nepo\u010d\u00edtal ty dal\u0161\u00ed na jeho mobil, a op\u011bt se setkal jen se z\u00e1znamn\u00edkem. Kopnul do konferen\u010dn\u00edho stolku a hlasit\u011b zavr\u010del.<\/div>\n
Posral to, a zatracen\u011b dob\u0159e to v\u011bd\u011bl.<\/div>\n
Byl na\u0161tvan\u00fd a nebyl p\u0159ipraven\u00fd na zvuk zvonku v jeden\u00e1ct hodin ve\u010der. Posledn\u00ed t\u0159i dny od festivalu nep\u0159etr\u017eit\u011b sn\u011b\u017eilo a na silnic\u00edch bylo peklo, nemluv\u011b o tom, \u017ee i p\u011b\u0161\u00ed ch\u016fze byla nebezpe\u010dn\u00e1. Projel si rukama skrz sv\u00e9 kudrliny, aby se uklidnil, zat\u00edmco se roze\u0161el ke dve\u0159\u00edm, proto\u017ee se domn\u00edval, \u017ee to v ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b bude n\u011bco nal\u00e9hav\u00e9ho.<\/div>\n
\n

„Bille\u2026“ Byl p\u0159ipraven o dech v okam\u017eiku, kdy otev\u0159el dve\u0159e, jeho p\u0159\u00edtel tam st\u00e1l pouze v tenk\u00e9m svetru a bund\u011b pokryt\u00e9 taj\u00edc\u00edm sn\u011bhem.<\/p><\/div>\n

Bill se p\u0159ed n\u00edm chv\u011bl a ruce m\u011bl omotan\u00e9 kolem t\u011bla. Jeho o\u010di byly zalit\u00e9 \u010d\u00edmsi, co pravd\u011bpodobn\u011b nepoch\u00e1zelo z nebe, co\u017e se hodilo k jeho tv\u00e1\u0159\u00edm, kter\u00e9 byly o\u0161leh\u00e1ny v\u011btrem a obarven\u00e9 na tmav\u011b r\u016f\u017eovou barvu, zat\u00edmco mlad\u00edk \u0161kytal. Vypadal a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mlad\u011b na to, aby mu bylo p\u0159es dvacet. Jeho dredy se rozl\u00e9tly, kdy\u017e rychle vklouzl do bytu, jak si v\u0161iml Alfonsova zav\u00e1h\u00e1n\u00ed, a neztr\u00e1cel \u017e\u00e1dn\u00fd \u010das. S kopnut\u00edm dve\u0159e zav\u0159el a zacouval s Alfonsem proti zdi.<\/div>\n
„Ty jsi takov\u00fd kret\u00e9n,“ zachrapt\u011bl Bill a rty se mu zachv\u011bly, kdy\u017e okam\u017eit\u011b vklouzl sv\u00fdmi ledov\u00fdmi prsty pod Alfonsovo tri\u010dko. Str\u00e1vil jedin\u00fd tich\u00fd okam\u017eik, kdy se d\u00edval do mu\u017eov\u00fdch o\u010d\u00ed a hledal v nich tu jedinou v\u011bc, kterou si p\u0159\u00e1l tam naj\u00edt. „J\u00e1 nem\u016f\u017eu, tak\u017ee to tak mus\u00ed b\u00fdt.“<\/div>\n
\n

Alfons otev\u0159el \u00fasta, aby promluvil, ale Bill ho zastavil d\u0159\u00edv, ne\u017e mohl za\u010d\u00edt, a ne\u010dekan\u011b siln\u011b spojil jejich rty. Pusto\u0161il jeho \u00fasta s velkou nal\u00e9havost\u00ed a Alfons nem\u011bl jinou mo\u017enost, ne\u017e se tomu v\u00e1\u0161niv\u00e9mu postupu pod\u0159\u00eddit.<\/p><\/div>\n

P\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci byly v\u011bci relativn\u011b perfektn\u00ed. Pokud \u00b4perfektn\u00ed\u00b4 bylo \u0161patn\u00e9 slovo, pak \u00b4norm\u00e1ln\u00ed\u00b4 bylo to spr\u00e1vn\u00e9; Alfons a Bill byli v\u011bt\u0161inu \u010dasu synchronizovan\u00ed a p\u0159inejmen\u0161\u00edm Billovo srdce to t\u00e1hlo jen jedn\u00edm sm\u011brem, dokonce i kdy\u017e byli uprost\u0159ed h\u00e1dky nebo daleko od sebe. Oby\u010dejn\u00e9 ha\u0161te\u0159en\u00ed o Fel\u00edciin\u011b milostn\u00e9m \u017eivot\u011b, bez ohledu na jeho vlastn\u00ed, to v\u0161echno zm\u011bnilo.<\/div>\n
Ne – pouze jej to p\u0159inutilo, aby v\u011bnoval t\u00e9 zm\u011bn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed pozornost.<\/div>\n
„Miluj m\u011b, miluj m\u011b, miluj m\u011b,“ mumlal Bill dokole\u010dka proti jeho \u00fast\u016fm a sou\u010dasn\u011b rozep\u00ednal mu\u017eovy kalhoty zru\u010dn\u00fdmi a hbit\u00fdmi pohyby. Alfons vyjel dlan\u011bmi vzh\u016fru po jeho boc\u00edch a vyhrnul mu svetr dost vysoko, aby se mohl dotknout jeho k\u016f\u017ee, a aby Bill st\u00e1le c\u00edtil chlad.<\/div>\n
\n
Zak\u0148oural, kdy\u017e Alfons znovu na\u0161el jeho \u00fasta, a jako odpov\u011b\u010f pono\u0159il ruku do boxerek sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, co\u017e p\u0159edch\u00e1zelo \u0161k\u00e1dlen\u00ed, o kter\u00e9m v\u011bd\u011bl, \u017ee Alfons v\u017edycky \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee j\u00edm pohrd\u00e1. V\u011bd\u011bl o Alfonsovi spoustu v\u011bc\u00ed, a Alfons v\u011bd\u011bl v\u011bci o n\u011bm, byli spolu t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f, a cel\u00fdch \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f str\u00e1vili u\u010den\u00edm. Byl Alfons\u016fv, a tak si to opakovan\u011b p\u0159ipom\u00ednal, zat\u00edmco sev\u0159el prsty kolem mu\u017ee, ke kter\u00e9mu pat\u0159il.<\/div>\n
Odhrnul z cesty v\u0161echnu l\u00e1tku a za\u010dal voln\u011b hladit jeho nap\u016fl tvrd\u00fd penis, odt\u00e1hl se od Alfonsov\u00fdch \u00fast dost daleko na to, aby promluvil. „Miluje\u0161 m\u011b, vi\u010f?“ Zeptal se rozt\u0159esen\u011b a zad\u00fdchan\u011b. Alfons zavr\u010del, pod jemn\u00fdmi dotyky Billov\u00fdch prst\u016f nar\u016fstal. „Alfonsi,“ zeptal se Bill znovu, jeho hlas byl zt\u011b\u017ekl\u00fd, „Miluje\u0161 m\u011b?“<\/div>\n
Alfons sev\u0159el jeho bradu a p\u0159it\u00e1hl si jej pro \u017ehav\u00fd polibek. Bill se ot\u0159\u00e1sl, jak se jejich jazyky setkaly, jednu ruku m\u011bl zamotanou do mu\u017eova tri\u010dka a druhou p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po sv\u00e9 odpov\u011bdi.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 bychom se m\u011bli setkat, Rede. Mohl by se mi v \u017eivot\u011b hodit dobr\u00fd kamar\u00e1d, jako jsi ty. A vypad\u00e1 to, \u017ee tob\u011b by se taky hodil takov\u00fd b\u0159\u00eddil, kter\u00fd by t\u011b ob\u010das mohl poslouchat. Mo\u017en\u00e1 cel\u00e1 tahle v\u011bc s psan\u00edm nesta\u010d\u00ed. Jsou na\u0161e emaily p\u0159\u00edli\u0161 neosobn\u00ed? Byl jsem trochu v \u0161oku, kdy\u017e ses zm\u00ednil o setk\u00e1n\u00ed, ale ne, nezn\u00ed to hloup\u011b. S\u00e1m jsem o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel.<\/em><\/div>\n

Je chyba to cht\u00edt?<\/em><\/div>\n
Nechci zni\u010dit to, co m\u00e1me. Dob\u0159e si to promysli.<\/em><\/div>\n
Mezit\u00edm, hlavu vzh\u016fru: nakonec budeme m\u00edt oba sv\u016fj kol\u00e1\u010d \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
\n

„\u010cau\u2026 oh.“ Gustav sv\u011bsil ruku, kdy\u017e se Bill p\u0159ibl\u00ed\u017eil a nedal nijak najevo, \u017ee by zaregistroval jeho p\u0159\u00edtomnost. „To je v pohod\u011b, h\u00e1d\u00e1m. V posledn\u00ed dob\u011b m\u011b zavrhlo u\u017e dost lid\u00ed.“<\/p><\/div>\n

Bill polo\u017eil svou ta\u0161ku na st\u016fl a kab\u00e1t odhodil do boxu. „Byl jsi u\u0161et\u0159en traumatu,“ \u0159ekl po dlouh\u00e9 chv\u00edli, \u017eertovn\u00e1 slova byla obalena ho\u0159k\u00fdm, v\u00e1\u017en\u00fdm t\u00f3nem. „Ta nejlep\u0161\u00ed spole\u010dnost je tv\u00e1 ruka, v\u011b\u0159 mi.“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 Co?“ Gustavovi lehce poklesla \u010delist a zarazil se, ne\u017e vyu\u017eil nep\u0159eru\u0161en\u00e9ho okam\u017eiku, aby si Billa prohl\u00e9dl v cel\u00e9 jeho kr\u00e1se; rozcuchan\u00e9 vlasy, o\u010di bez make-upu, trval\u00e9 zamra\u010den\u00ed vyryt\u00e9 do k\u016f\u017ee bled\u00e9 jako sn\u00edh. Dokonce se ani neobt\u011b\u017eoval s lad\u00edc\u00edm oble\u010den\u00edm a Gustav byl p\u0159ekvapen, \u017ee si takov\u00e9 v\u011bci v\u016fbec v\u0161iml, jeliko\u017e on s\u00e1m se obl\u00e9kal jen do odrban\u00e9ho tri\u010dka a modr\u00fdch d\u017e\u00edn. „Jsi v po\u0159\u00e1dku, princezno?“<\/div>\n
„Je mi fajn, pro\u010d se pt\u00e1\u0161?“ Odpov\u011bd\u011bl Bill rozhodn\u011b a usadil se na tvrd\u00e9 plastov\u00e9 sedadlo. „Za \u010dty\u0159i dny jsou V\u00e1noce, kdo by mohl m\u00edt \u0161patnou n\u00e1ladu?“ Poklepal klouby o st\u016fl a hore\u010dnat\u011b si \u017ev\u00fdkal kousek rtu. „Dneska jsme to jen my dva nebo co? Jestli byl dneska Tajn\u00fd Santa, nejsem p\u0159ipraven\u00fd a je to tvoje chyba, \u017ees to nechal do restaurace,“ pokra\u010doval nep\u0159eru\u0161ovan\u011b a bezmy\u0161lenkovit\u011b a Gustav pouze starostliv\u011b nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
\n

„Ne, Tajn\u00fd Santa je u m\u011b, na \u0160t\u011bdr\u00fd ve\u010der, pamatuje\u0161?“ Gustav mluvil pomalu, se strachem, \u017ee by n\u011bjak\u00e9 \u0161patn\u011b pronesen\u00e9 slovo mohlo Billa libovoln\u00fdm sm\u011brem pop\u00edchnout. „M\u00e1\u0161 hlad? Nevad\u00ed mi platit.“ Rychle vyt\u00e1hl druh\u00fd j\u00eddeln\u00ed\u010dek zpod sv\u00e9ho vlastn\u00edho a podal ho zcela nezaujat\u00e9mu Billovi. „Alfons p\u0159ijde?“ Zeptal se jen tak mimochodem a diskr\u00e9tn\u011b pohl\u00e9dl z j\u00eddeln\u00ed\u010dku na Billa.<\/p><\/div>\n

Bill se cynicky u\u0161kl\u00edbl a proto\u010dil o\u010di, ne\u017e se jimi setkal s Gustavem. „Pokud tady nen\u00ed m\u016fj zadek, pak ne.“<\/div>\n
Gustav se p\u0159ikr\u010dil sp\u00ed\u0161e z Billova t\u00f3nu ne\u017e ze zm\u00ednky v jeho slovech. „K\u00e1mo, jestli nem\u00e1\u0161 n\u00e1ladu, tak je to v pohod\u011b. Jen jsem to cht\u011bl zleh\u010dit, ale ty vypad\u00e1\u0161 jako-„<\/div>\n
„Jako co? Jako bych se m\u011bl rozervat na dv\u011b poloviny? Proto\u017ee moje hlava se pr\u00e1v\u011b tak zrovna c\u00edt\u00ed.“<\/div>\n
Gustav soucitn\u011b pot\u0159\u00e1sl hlavou, zav\u0159el menu a odlo\u017eil ho zp\u00e1tky na st\u016fl.<\/div>\n
„Bille, m\u011bl bych ti \u0159\u00edct, \u017ee tu nebudeme jen my dva. Mysl\u00edm, \u017ee by sis m\u011bl j\u00edt dom\u016f lehnout, a popov\u00edd\u00e1me si pozd\u011bji.“<\/div>\n
Bill nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a zamra\u010dil se. „A co to m\u00e1 b\u00fdt, ve\u010d\u00edrek?“<\/div>\n
„Ne, ale-“ Blon\u010f\u00e1k polkl, kdy\u017e se Tomova nezam\u011bniteln\u00e1 postava objevila v jeho perifern\u00edm vid\u011bn\u00ed. „J\u00e1 jsem jen cht\u011bl\u2026 Oh, jak\u00fd to m\u00e1 smysl.“<\/div>\n
Vydechl a sundal si br\u00fdle, o\u010di sklopil do sv\u00e9ho kl\u00edna a rozptyloval se t\u00edm, \u017ee je bolestn\u011b pomalu \u010distil lemem sv\u00e9ho tri\u010dka.<\/div>\n
\n

„Dobr\u00e9 odpoledne, t\u0159\u00eddo,“ usm\u00e1l se Tom v\u00e1hav\u011b, kdy\u017e se p\u0159ibl\u00ed\u017eil, a Gustav si okam\u017eit\u011b poposedl, aby mu ud\u011blal m\u00edsto. Kytarista se v\u0161ak neposadil, t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b zachytil Billovy tmav\u00e9 o\u010di a zjistil, \u017ee se boj\u00ed je pustit. „Ahoj, Bille.“ Dr\u017eel si kontrolu nad sv\u00fdmi rty a sna\u017eil se m\u00edt je st\u00e1le zak\u0159iven\u00e9 vzh\u016fru. Bill neodpov\u011bd\u011bl, jednodu\u0161e na n\u011bj z\u00edral nazp\u011bt, a\u017e se Tom za\u010dal c\u00edtit extr\u00e9mn\u011b nepohodln\u011b. Tom p\u0159e\u0161l\u00e1pl z nohy na nohu, pohled druh\u00e9ho mlad\u00edka jej prakticky s\u017e\u00edral. „Jsi\u2026 v po\u0159\u00e1dku?“<\/p><\/div>\n

„Ka\u017ed\u00fd se m\u011b na to, kurva, v posledn\u00ed dob\u011b po\u0159\u00e1d pt\u00e1,“ vy\u0161t\u011bkl Bill, vyklouzl z boxu a postavil se. Odt\u00e1hl sv\u016fj pohled od Toma na dost dlouho, aby se pod\u00edval na Gustava. „Z\u00e1chod,“ zamumlal, oto\u010dil se na pat\u011b a vydal se k z\u00e1chod\u016fm.<\/div>\n
\n

Tom obr\u00e1til sv\u016fj pohled ke Gustavovi, kter\u00fd jen bezmocn\u011b pokr\u010dil rameny.<\/p><\/div>\n

„Tohle nejsp\u00ed\u0161 nebude ta nejchyt\u0159ej\u0161\u00ed v\u011bc, ale h\u00e1d\u00e1m, \u017ee ho p\u016fjdu zkontrolovat.“<\/div>\n
Gustav si p\u0159ejel rukou po obli\u010deji a Tom to p\u0159ijal jako sign\u00e1l, aby \u0161el v\u0161e urovnat.<\/div>\n
N\u00e1sledoval Billa do koupelny v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti j\u00eddelny a vydal se dlouhou chodbou k p\u00e1nsk\u00fdm z\u00e1chod\u016fm. Kr\u00e1tce se p\u0159ed dve\u0159mi zastavil a musel se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zp\u016fsobem zadr\u017eet, aby nezvedl ruku a nezaklepal; najednou se c\u00edtil jako vet\u0159elec.<\/div>\n
P\u0159itiskl ruku ke dve\u0159\u00edm, ale p\u0159esn\u011b v tu chv\u00edli se dve\u0159e otev\u0159ely sm\u011brem k n\u011bmu a m\u00e1lem ho porazily.<\/div>\n
Bill vyrazil ze dve\u0159\u00ed a nestaral se, \u017ee jimi n\u011bkoho m\u00e1lem srazil, dokud na n\u011bj Tom nezavolal. Oto\u010dil se, setkal se s kytaristov\u00fdma o\u010dima a v duchu prokl\u00ednal sv\u00e1 chab\u00e1 kolena, kter\u00e1 se mu pod jeho vahou podlamovala.<\/div>\n
\n

„Co chce\u0161, Kaulitzi?“ P\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil si pa\u017ee a jeho tv\u00e1\u0159 se zahalila a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fdm mno\u017estv\u00edm emoc\u00ed, aby se daly rozlu\u0161tit.<\/p><\/div>\n

Tom se zamra\u010dil, m\u011bl pocit, jako by se op\u011bt vr\u00e1tili zp\u00e1tky na za\u010d\u00e1tek, a to z d\u016fvodu, kter\u00fd mu nikdy nebyl \u0159e\u010den. Bill vypadal opravdu rozhozen\u011b, pokud ne i trochu zmu\u010den\u011b, a p\u0159esto Tomovi p\u0159ipadal, jako by z\u00e1\u0159il. Je\u0161t\u011b v\u00edc, ne\u017e kdyby se jen usm\u00e1l.<\/div>\n
Po\u0161kr\u00e1bal si neexistuj\u00edc\u00ed sv\u011bd\u011bn\u00ed na zadn\u00ed stran\u011b krku a po kr\u00e1tk\u00e9m rozva\u017eov\u00e1n\u00ed ji nechal poklesnout pod\u00e9l t\u011bla. „Jen jsem se cht\u011bl pod\u00edvat, jak ti je, to je v\u0161echno.“<\/div>\n
„Je mi fajn. Ojel jsi ji?“<\/div>\n
Tom za\u010dal p\u0159ikyvovat, jen aby se zarazil v polovin\u011b pohybu a strnule zavrt\u011bl hlavou. „Co?“<\/div>\n
„Felicii – nehraj si na hlup\u00e1ka.“ Tomova tv\u00e1\u0159 se zk\u0159ivila d\u016fkladn\u00fdm zmatkem a lehk\u00fdm vztekem, \u017ee m\u011bl hlavu na \u0161palku kv\u016fli n\u011b\u010demu, co nech\u00e1pal. Co ho m\u00e1tlo je\u0161t\u011b v\u00edc, byla bolest v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„Ne, pro\u010d bych m\u011bl? Jsme jen kamar\u00e1di.“<\/div>\n
\n

Bill si odfrkl a oto\u010dil se k Tomovi z\u00e1dy, pokusil se dokon\u010dit svou cestu dlouhou chodbou, ale druh\u00fd mu\u017e se za n\u00edm rozb\u011bhl a chytil jej za rameno, ne\u017e se stihl dostat n\u011bkam d\u00e1l.<\/p><\/div>\n

„Bille, poslouchej; my jsme taky p\u0159\u00e1tel\u00e9, \u017ee? Tak pro\u010d mi prost\u011b ne\u0159ekne\u0161, co se d\u011bje, evidentn\u011b jsi kv\u016fli n\u011b\u010demu na\u0161tvan\u00fd. Na festivalu jsi byl v pohod\u011b, a te\u010f\u2026 jako jestli jsem n\u011bco ud\u011blal, tak mi to \u0159ekni.“<\/div>\n
Bill se v jeho sev\u0159en\u00ed oto\u010dil, pokr\u010dil rameny a sv\u011bsil pa\u017ee. „Zjednodu\u0161me to,“ zamumlal sp\u00ed\u0161 pro sebe ne\u017e pro Toma. Byly tady okam\u017eiky, kdy toho mu\u017ee Bill dok\u00e1zal odp\u00e1lkovat bez jedin\u00e9ho pocitu viny, kdy ho mohl ignorovat, prokl\u00ednat, ut\u00e9ct od n\u011bj. Te\u010f u\u017e na to nem\u011bl energii ani srdce, bez ohledu na to, jak s\u00e1m sebe p\u0159esv\u011bd\u010doval, \u017ee Tom je nikdo. „Up\u0159\u00edmn\u011b, Tome, j\u00e1 nechci b\u00fdt tv\u016fj kamar\u00e1d.“<\/div>\n
Tom pustil jeho rameno a zaduman\u011b si nas\u00e1l mezi zuby sv\u016fj piercing. „Nikdy jsi necht\u011bl.“ Uchechtl se nepobaven\u011b. „Vypad\u00e1 to, \u017ee nem\u016f\u017eu vyhr\u00e1t. Mus\u00ed to b\u00fdt ten tajn\u00fd z\u00e1kon a tak, mo\u017en\u00e1 to nebyly jen kecy, kdy\u017e jsi mi sl\u00edbil, \u017ee my dva nikdy nem\u016f\u017eeme b\u00fdt p\u0159\u00e1tel\u00e9, proto\u017ee se to v\u017edycky zd\u00e1 b\u00fdt \u0161patn\u00e9, co? No,“ Povzdechl si a p\u0159ejel si jazykem po spodn\u00edm rtu. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee to je moc \u0161patn\u00e9, proto\u017ee j\u00e1 jsem t\u011b zrovna za\u010d\u00ednal m\u00edt r\u00e1d.“<\/div>\n
„J\u00e1 jsem t\u011b taky za\u010d\u00ednal\u2026 m\u00edt r\u00e1d,“odpov\u011bd\u011bl Bill ti\u0161e a s t\u011b\u017ek\u00fdm pohledem na n\u011bj zamrkal.<\/div>\n
\n

Kousal se do rtu, kdy\u017e Tom vstoupil do jeho osobn\u00edho prostoru, a nep\u0159\u00edtomn\u011b naklonil hlavu, jako by to byla ta nejp\u0159irozen\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc na sv\u011bt\u011b. Fungovalo to skv\u011ble, jak Tom ud\u011blal to sam\u00e9 a p\u0159ejel sv\u00fdmi rty p\u0159es jeho vlastn\u00ed v dr\u00e1\u017ediv\u00e9m doteku, kdy se kov jeho piercingu lahodn\u011b p\u0159itiskl k vn\u011bj\u0161\u00edmu okraji jeho spodn\u00edho rtu. Bill\u016fv srde\u010dn\u00ed rytmus p\u0159e\u0161el z rozru\u0161en\u00e9ho a\u017e k bolestn\u011b p\u0159epracovan\u00e9mu, a p\u0159esto\u017ee se to zd\u00e1lo b\u00fdt jako dal\u0161\u00ed sen, nebojoval proti tomu.<\/p><\/div>\n

Sev\u0159el v dlan\u00edch Tomovu mikinu, ale jen proto, \u017ee mu jeho nohy byly k ni\u010demu, jakmile si Tom n\u00e1siln\u011b p\u0159ivlastnil jeho rty.<\/div>\n
Perfektn\u011b to zapadalo, ani na milisekundu se to nezd\u00e1lo b\u00fdt \u0161patn\u00e9, jak to Tom popisoval. Bill vydechl \u00falevou, o kter\u00e9 si nemyslel, \u017ee ji bude c\u00edtit, a teplo, na kter\u00e9 \u010dekal, mu vst\u0159elilo do p\u00e1te\u0159e, jakmile Tomovy ruce na\u0161ly jeho pas. Z nedostatku kysl\u00edku se od sebe kr\u00e1tce odd\u011blili a Bill t\u00e9m\u011b\u0159 ztratil p\u0159ehled o tom, kde je, zat\u00edmco Tom znovu zachytil jeho rty, tentokr\u00e1t mnohem m\u00e9n\u011b v\u00e1hav\u011b ne\u017e poprv\u00e9.<\/div>\n
\n

Bill bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed zacouval, jeho z\u00e1da narazila do zdi, jak se polibek stal tou\u017eebn\u011bj\u0161\u00edm a jist\u011bj\u0161\u00edm, a on na\u0161el s\u00e1m sebe ztracen\u00e9ho ve vln\u00e1ch pocit\u016f, u kter\u00fdch nebyl zvykl\u00fd, \u017ee by na n\u011b byl tak p\u0159ecitliv\u011bl\u00fd. Zat\u00edmco Tom p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl sv\u00fdmi prsty v p\u0159ekvapiv\u011b uklid\u0148uj\u00edc\u00edch kruz\u00edch po k\u0159ivce jeho bok\u016f, v \u017ealudku mu zav\u00ed\u0159ilo p\u0159i ka\u017ed\u00e9m men\u0161\u00edm zvuku, jak se jejich rty rozpojovaly a znovu setk\u00e1valy v ka\u017ed\u00e9m \u00fahlu.<\/p><\/div>\n

Stalo se to tak spont\u00e1nn\u011b, a p\u0159esto bylo do toho spojen\u00ed vkl\u00e1d\u00e1no tolik syrov\u00fdch emoc\u00ed, jako by to bylo cel\u00e9 p\u0159ipraven\u00e9 u\u017e roky. Nezd\u00e1lo se to b\u00fdt jako improvizovan\u00fd polibek; p\u0159en\u00e1\u0161en\u00e1 touha byla minim\u00e1ln\u00ed, a zat\u00edmco si oba byli v\u011bdomi toho, \u017ee Tom nebyl zvykl\u00fd na tento druh kontaktu, Bill si a\u017e do t\u00e9to chv\u00edle neuv\u011bdomil, \u017ee na to tak\u00e9 nebyl zvykl\u00fd. Tohle se zd\u00e1lo b\u00fdt skute\u010dn\u00e9.<\/div>\n
\n

Ten p\u0159\u00edval reality byl d\u016fvodem, pro\u010d Bill nedok\u00e1zal pochopit, pro\u010d od sebe Tomovo t\u011blo v polovin\u011b polibku odstr\u010dil a poslal svou dla\u0148 p\u0159\u00edmo proti kytaristov\u011b tv\u00e1\u0159i.<\/p><\/div>\n

Ost\u0159e se nadechl. Pr\u00e1v\u011b ude\u0159il realitu do tv\u00e1\u0159e a pop\u00edral t\u00edm cokoliv, z \u010deho m\u011bl spr\u00e1vn\u00fd pocit.<\/div>\n
Tom se chytil za \u010delist a zvedl k Billovi zmaten\u00fd pohled.<\/div>\n
„\u0158ekl jsem ti, aby ses od n\u00ed dr\u017eel d\u00e1l. Mysl\u00edm, \u017ee by ses m\u011bl dr\u017eet d\u00e1l i ode m\u011b.“<\/div>\n
„Bille, j\u00e1-„<\/div>\n
„M\u00e1m p\u0159\u00edtele, Tome, a ty jsi na holky. Pop\u0159em\u00fd\u0161lej o tom a nezahr\u00e1vej si se mnou.“<\/div>\n
Bill se k Tomovi oto\u010dil z\u00e1dy a vyrazil chodbou, zanechal za sebou Toma, kter\u00fd z\u00edral na st\u011bnu, na kterou byl on s\u00e1m p\u0159itla\u010den\u00fd celou v\u011b\u010dnost a je\u0161t\u011b chv\u00edli k tomu.<\/div>\n
Z nep\u0159\u00e1tel se nest\u00e1vaj\u00ed dob\u0159\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9.<\/div>\n
Z dobr\u00fdch p\u0159\u00e1tel se nest\u00e1vaj\u00ed milenci.<\/div>\n
Byl to z\u00e1kon vesm\u00edru.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

V posledn\u00ed dob\u011b jsem dostal p\u00e1r nab\u00eddek na dokonce je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed pr\u00e1ci, tak\u017ee si nemysl\u00edm, \u017ee m\u00e1m a\u017e takovou sm\u016flu. V\u00edm, \u017ee bychom nem\u011bli prozrazovat n\u011bjak\u00e9 velk\u00e9 detailn\u00ed bomby, ale za\u010d\u00edn\u00e1m si myslet, \u017ee na tom brzy nebude z\u00e1le\u017eet.<\/em><\/div>\n

Pracuju na hudebn\u00edm poli a kytara je moje v\u0161echno. Te\u010f, no, mo\u017en\u00e1 budu hr\u00e1t za stovky dolar\u016f za minutu, a to nem\u016f\u017eu odm\u00edtnout.<\/em><\/div>\n
P\u0159izn\u00e1m se, \u017ee jsem prokrastinoval, proto\u017ee jsem necht\u011bl opustit svou sou\u010dasnou pr\u00e1ci. Zachr\u00e1nila m\u011b, kdy\u017e jsem si myslel, \u017ee jsem v hlubok\u00e9 d\u00ed\u0159e bez cesty ven, a p\u0159inesla mi p\u00e1r opravdu dobr\u00fdch p\u0159\u00e1tel. P\u0159\u00e1tel, o kter\u00fdch jsem si myslel, \u017ee je nikdy nez\u00edsk\u00e1m, a n\u011bkter\u00fdch z nich si cen\u00edm mo\u017en\u00e1 v\u00edc, ne\u017e bych m\u011bl.<\/em><\/div>\n
M\u00e1m pocit, jako by na tom nem\u011blo z\u00e1le\u017eet, jestli zm\u011bn\u00edm pr\u00e1ci kv\u016fli v\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdplat\u011b, ale n\u011bco mi \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee ano. Ale m\u00e1m domluven\u00fd pohovor a tak n\u011bjak si mysl\u00edm, \u017ee tentokr\u00e1t u\u017e nen\u00ed cesty zp\u011bt. N\u011bco se mus\u00ed ob\u011btovat.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

P\u0159izn\u00e1m je\u0161t\u011b n\u011bco dal\u0161\u00edho, co bych pravd\u011bpodobn\u011b nem\u011bl, ale stejn\u011b to ud\u011bl\u00e1m, proto\u017ee ty jsi ten jedin\u00fd, komu m\u016f\u017eu v\u011b\u0159it – komu bys to mohl \u0159\u00edct? Tady tohle je moje p\u0159izn\u00e1n\u00ed, jsi m\u016fj druh\u00fd nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel, a dokonce i kdy\u017e na to nebude\u0161 m\u00edt odpov\u011b\u010f, nemysl\u00edm si, \u017ee bych to vid\u011bl jinak.<\/em><\/div>\n

A\u0165 u\u017e se setk\u00e1me nebo ne, v\u017edycky v\u00ed\u0161 p\u0159esn\u011b, co mi \u0159\u00edct, a kdyby to m\u011bla b\u00fdt ta nejk\u00fd\u010dovit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, kterou ti kdy \u0159eknu, pak zem\u0159u beze cti. S t\u00edm jsem v pohod\u011b \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Jen mi slib jednu v\u011bc: d\u00e1\u0161 na sebe pozor a nikdy nebude\u0161 n\u00e1sledovat ni\u010d\u00ed pravidla, jen ta svoje vlastn\u00ed.<\/p>\n

<\/em> autor: Estricnina<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Estricnina Alfons pr\u00e1sknul telefonem. \u010ctrn\u00e1ct\u00fd hovor do Billova bytu, kdy\u017e nepo\u010d\u00edtal ty dal\u0161\u00ed na jeho mobil, a op\u011bt se setkal jen se z\u00e1znamn\u00edkem. Kopnul do konferen\u010dn\u00edho stolku a hlasit\u011b zavr\u010del. Posral to, a zatracen\u011b dob\u0159e to v\u011bd\u011bl. Byl na\u0161tvan\u00fd a nebyl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[675],"tags":[],"class_list":["post-983","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-berlin-anonymous"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/983","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=983"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/983\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=983"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=983"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=983"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}