{"id":988,"date":"2017-09-29T16:00:00","date_gmt":"2017-09-29T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=982"},"modified":"2017-09-29T16:00:00","modified_gmt":"2017-09-29T15:00:00","slug":"i-am-not-clean-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/09\/29\/i-am-not-clean-2-2\/","title":{"rendered":"I am not clean 2\/2"},"content":{"rendered":"
autor: Marky Cat<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Hidin‘ under the bed in my body, in my head<\/div>\n
Why won’t somebody come and save me from this<\/div>\n
make it end!<\/div>\n
I feel it deep within<\/div>\n
It’s just beneath the skin<\/div>\n
The nightmares just begun\u2026<\/div>\n
(Skillet – Monster)<\/div>\n
You awoke into my night<\/div>\n
You could see the madness in my eyes<\/div>\n
I’ve lost control<\/div>\n
Please save me from myself<\/div>\n
Where will i end up tonight?<\/div>\n
(IAMX – Insomnia)<\/div>\n
BILL<\/div>\n
\n

<\/div>\n

Ub\u011bhlo \u0161est let. N\u011bkter\u00e9 dny byly super. Kdy\u017e m\u00e1m okolo sebe lidi, kter\u00e9 zn\u00e1m, na kter\u00fdch mi z\u00e1le\u017e\u00ed. Kdy\u017e jsem zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd a nem\u00e1m \u010das myslet na minulost. Kdy\u017e jsem ve \u0161kole, kdy\u017e jsem v pr\u00e1ci\u2026 ale jsou tak\u00e9 dny, kdy je mi zle. Kdy trp\u00edm paranoiou, jdu po ulici a zd\u00e1 se mi, \u017ee je v davu, \u017ee m\u011b sleduje\u2026 n\u011bkdy okolo m\u011b projde mlad\u00fd mu\u017e a mn\u011b se zd\u00e1, \u017ee m\u00e1 dlouh\u00e9 vlasy\u2026 jeho vlasy. Pak se ohl\u00e9dnu pln\u00fd strachu a zjist\u00edm, \u017ee to tak v\u016fbec nen\u00ed. Ob\u010das m\u011b \u0161\u00e1l\u00ed zrak, n\u011bkdy dokonce i sluch. Kdy\u017e jsem s\u00e1m, jako bych sly\u0161el jeho hlas. I kdy\u017e u\u017e si ani nepamatuju, jak zn\u00ed. N\u011bkdy se mi rozbu\u0161\u00ed srdce, jen kdy\u017e se m\u011b n\u011bkdo zept\u00e1 na cigaretu. Dostanu siln\u00fd nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit jako bych zase st\u00e1l v parku a on byl p\u0159ede mnou, d\u00e9mon bez tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
\n

Probouz\u00edm se ob\u010das s k\u0159ikem, promo\u010den\u00fd potem a slzami. Ob\u010das st\u00e1le vid\u00edm tu bolest v mat\u010din\u00fdch o\u010d\u00edch, kdy\u017e se na m\u011b pod\u00edv\u00e1. Nikdy o tom nemluv\u00edme, ale v\u00edme, \u017ee na to vzpom\u00edn\u00e1me. Jednou mi \u0159ekla, \u017ee se tu noc tak hrozn\u011b b\u00e1la, kdy\u017e jsem nedorazil v domluvenou hodinu dom\u016f, \u017ee volala Mandy a Sofii (holky, kter\u00e9 se mnou byly tenkr\u00e1t v baru), jestli nev\u011bd\u00ed, kde bych mohl b\u00fdt. Cht\u011bla volat policii, ale ta\u0165ka ji zadr\u017eel, a\u0165 po\u010dk\u00e1 do r\u00e1na, \u017ee ur\u010dit\u011b p\u0159ijdu. Ne\u0161la si lehnout. Mn\u011b to tehdy p\u0159ipadalo jako v\u011b\u010dnost, co jsem jen le\u017eel neschopn\u00fd pohybu v lese, ale pr\u00fd to byly t\u0159i hodiny. Dom\u016f jsem se vr\u00e1til ve \u010dty\u0159i a zamkl jsem se v koupeln\u011b. Chv\u00edli jsem z\u00edral na \u017eiletku a p\u0159em\u00fd\u0161lel\u2026 chv\u00edli jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel o pr\u00e1\u0161c\u00edch v poli\u010dce a \u010disti\u010di dla\u017edic na zemi\u2026<\/p><\/div>\n

Trvalo mi dva roky, ne\u017e jsem o t\u011bchto mo\u017enostech p\u0159em\u00fd\u0161let p\u0159estal. Trvalo mi dal\u0161\u00ed dva roky, ne\u017e jsem si to p\u0159est\u00e1val d\u00e1vat za vinu, a te\u010f mi trv\u00e1 odvyknout si vid\u011bt ho v\u0161ude. Proto jsem \u0161el za svou p\u0159\u00edtelkyn\u00ed a z\u00e1rove\u0148 doktorkou.<\/div>\n
\n

„D\u0159\u00edv jsem byl r\u00e1d, \u017ee jsem u soudu nevid\u011bl jeho tv\u00e1\u0159\u2026 ale dnes si \u0159\u00edk\u00e1m, kdybych v\u011bd\u011bl, kdo to je. Kdybych v\u011bd\u011bl, pro\u010d to ud\u011blal.“<\/p><\/div>\n

„Ty o tom pochybuje\u0161?“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161\u2026 zna\u010dnou dobu jsem si \u0159\u00edkal, \u017ee ho nen\u00e1vid\u00edm a p\u0159\u00e1l jsem mu to nejhor\u0161\u00ed. P\u0159\u00e1l jsem mu to sam\u00e9, nejl\u00edp ve v\u011bzen\u00ed. Ale s \u010dasem\u2026 v\u00ed\u0161, p\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o tom. O tom, jak se choval\u2026 o tom, jak u soudu bre\u010del.“<\/div>\n
„Jak v\u00ed\u0161, \u017ee bre\u010del?“ sko\u010dila mi do \u0159e\u010di.<\/div>\n
„No\u2026 chv\u011bl se a m\u00e1m pocit, \u017ee jsem to zaslechl z poroty. \u0160eptali si mezi sebou. No, i kdyby nebre\u010del\u2026 v\u00ed\u0161, cel\u00e9 to bylo divn\u00e9. V\u016fbec mi nevyhro\u017eoval, nic po mn\u011b necht\u011bl.“<\/div>\n
„Co by po tob\u011b m\u011bl cht\u00edt?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm\u2026 vykou\u0159it nebo n\u011bco\u2026“ nep\u0159\u00edjemn\u00e9 t\u00e9ma, opravdu. „V\u00ed\u0161, docela jsem se o to zaj\u00edmal, v\u017edy\u0165 jsem ti to \u0159\u00edkal.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. Chod\u00ed\u0161 na lekce sebeobrany a tak.“<\/div>\n
„Jo\u2026 no a taky jsem tak celkov\u011b\u2026 cht\u011bl jsem se dozv\u011bd\u011bt v\u00edc, abych mohl informovat ostatn\u00ed. Kdyby se um\u011bla ka\u017ed\u00e1 \u017eena br\u00e1nit.“<\/div>\n
„A mu\u017e jsi zapomn\u011bl.“<\/div>\n
„A mu\u017e. Kdyby to nikdo nepodce\u0148oval, t\u0159eba by se sn\u00ed\u017eilo mno\u017estv\u00ed ob\u011bt\u00ed, nebo kdyby se ob\u011bti neb\u00e1ly to \u0159\u00edct. N\u011bco s t\u00edm d\u011blat. Za\u0161el jsem na skupinov\u00e9 sezen\u00ed pro ob\u011bti zn\u00e1siln\u011bn\u00ed, ale nebylo to nic pro m\u011b. Nemohl jsem tam vydr\u017eet\u2026 no, k v\u011bci. Tak jsem si n\u011bco na\u010detl a on\u2026 byl divnej, cel\u00e9 to bylo divn\u00e9.“<\/div>\n
„Jak divn\u00e9?“<\/div>\n
„No\u2026 zaprv\u00e9 m\u011b nejd\u0159\u00edv \u00fapln\u011b p\u0159e\u0161el. Jako bych tam nebyl. Pak se vr\u00e1til. A chv\u00edli v\u016fbec nic neud\u011blal, jako by se rozhodoval. Jako by mu n\u011bco \u0161rotovalo v hlav\u011b. M\u011bl s\u00edlu to jo, ale mysl\u00edm\u2026 mo\u017en\u00e1 to d\u011blal poprv\u00e9\u2026 mo\u017en\u00e1 u\u017e to nikdy neud\u011bl\u00e1. M\u011bl \u010dist\u00fd rejst\u0159\u00edk a byl mlad\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, bylo mu asi patn\u00e1ct, \u0161estn\u00e1ct.“<\/div>\n
\n
„A t\u00edm chce\u0161 \u0159\u00edct?“<\/div>\n
„T\u00edm chci \u0159\u00edct, \u017ee jsem sledoval zpr\u00e1vy a v okol\u00ed Eastwood parku ani v m\u00e9m m\u011bst\u011b se u\u017e nic nestalo. Po\u0159\u00e1d to sleduju a nic. Mo\u017en\u00e1 se p\u0159est\u011bhoval a d\u011bl\u00e1\u2026 to n\u011bkde jinde. Nebo, jak \u0159ekli u soudu, nen\u00ed sexu\u00e1ln\u00ed delikvent. V tom p\u0159\u00edpad\u011b chci v\u011bd\u011bt, PRO\u010c to ud\u011blal mn\u011b.“<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsi, \u017ee ho nezav\u0159eli je\u0161t\u011b pro chyb\u011bj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edm\u00fd d\u016fkaz.“<\/div>\n
„Jo, chyb\u011bla jeho DNA.“<\/div>\n
„Tak\u017ee zjednodu\u0161en\u011b \u0159e\u010deno\u2026“<\/div>\n
„\u2026 to nedod\u011blal. Nejd\u0159\u00edv jsem si myslel, \u017ee ho n\u011bco vylekalo, \u017ee je n\u011bkdo pobl\u00ed\u017e. Ale nikdo tam nebyl. Bylo to v\u0161echno hrozn\u011b stresuj\u00edc\u00ed, jak m\u011b dr\u017eel, a kdy\u017e \u010dlov\u011bku dojde, co se bude d\u00edt, ale potom\u2026 nev\u00edm\u2026 mohlo to trvat chvili\u010dku, jen p\u00e1r vte\u0159in, jako by si to pak rozmyslel a prost\u011b ode\u0161el. Ani neut\u00edkal, prost\u011b rychle ode\u0161el, nic ne\u0159ekl, neoto\u010dil se, bylo to divn\u00fd. Ale o tom jsem nedok\u00e1zal p\u0159em\u00fd\u0161let d\u0159\u00edv, d\u0159\u00edv to pro m\u011b bylo zn\u00e1siln\u011bn\u00ed a ka\u017ed\u00e9 zn\u00e1siln\u011bn\u00ed je prost\u011b to, co to je a nic m\u00ed\u0148. Jen\u017ee tohle\u2026“<\/div>\n
„Jsem r\u00e1da, \u017ee jsi schopn\u00fd o tom se mnou mluvit relativn\u011b v klidu, je to velik\u00fd pokrok.“ \u0158ekla n\u00e1hle \u00fapln\u011b mimo prob\u00edranou v\u011bc.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 bylo na \u010dase. Kdy\u017e se o tom budeme b\u00e1t mluvit, nikdy nedopadneme ty, kte\u0159\u00ed mus\u00ed b\u00fdt dopadeni.“<\/div>\n
\n

„Ale nezapome\u0148, \u017ee i sexu\u00e1ln\u00ed delikventi jsou lid\u00e9 a jsou nemocn\u00ed.“<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm, jak se k tomu stav\u00ed\u0161\u2026 ale j\u00e1\u2026“<\/div>\n
„\u2026 v\u0161echny bys je nejrad\u011bji sprovodil ze sv\u011bta.“<\/div>\n
„Jo.“<\/div>\n
„Proto\u017ee nev\u00ed\u0161, jak\u00e9 to je b\u00fdt nemocn\u00fd, jako jsou oni.“<\/div>\n
„Ty to taky nev\u00ed\u0161, t\u0159eba se dok\u00e1\u017eou ovl\u00e1dat, jen necht\u011bj\u00ed. Nesna\u017e\u00ed se, necht\u011bj\u00ed se l\u00e9\u010dit.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, \u017ee \u00fato\u010dn\u00edk, kter\u00fd napadl tebe, se l\u00e9\u010dit chce.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, k\u00e9\u017e bych v\u011bd\u011bl, kdo to je. Abych se na ulici nemusel b\u00e1t v\u0161ech. A i tak bych se st\u00e1le c\u00edtil nejist\u00fd\u2026 ale alespo\u0148 bych v\u011bd\u011bl.“<\/div>\n
„Nen\u00ed ob\u010das lep\u0161\u00ed nev\u011bd\u011bt?“<\/div>\n
„Asi jo, ale ne pro m\u011b, ne v tomhle.“<\/div>\n
„Tak\u017ee si mysl\u00ed\u0161, \u017ee kdybys v\u011bd\u011bl, kdo to je a pro\u010d to ud\u011blal, bylo by ti l\u00edp, byla by tv\u00e1 l\u00e9\u010dba u konce?“<\/div>\n
„Co v\u00edc bys pro m\u011b je\u0161t\u011b mohla ud\u011blat? Mysl\u00edm, \u017ee za ty roky jsi ud\u011blala skv\u011blou pr\u00e1ci.“<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ usm\u00e1la se pot\u011b\u0161en\u011b. „To jsi moc hodn\u00fd, \u017ee to \u0159\u00edk\u00e1\u0161.“ Chv\u00edli bylo ticho. „M\u00e1\u0161 r\u00e1d pl\u00e1\u017e?“<\/div>\n
„Jo\u2026 ale jen kdy\u017e tam nen\u00ed moc ciz\u00edch lid\u00ed.“<\/div>\n
\n

TOM<\/p><\/div>\n

\n

„Tak, Tome. Jsi p\u0159ipraven\u00fd pov\u011bd\u011bt mi o sv\u00e9m d\u011btstv\u00ed?“<\/p><\/div>\n

„Co bych m\u011bl \u0159\u00edct? M\u016fj otec je krimin\u00e1ln\u00edk. Matka byla fe\u0165a\u010dka a pot\u0159ebovala jeho pen\u00edze.“<\/div>\n
„Pokra\u010duj, pros\u00edm.“<\/div>\n
„Byla to zr\u016fda. Nem\u00e1m k tomu v\u00edc co \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Opravdu, Tome? U\u017e jsi mi toho \u0159ekl tolik, m\u016f\u017ee\u0161 mi \u0159\u00edct v\u0161echno, to v\u00ed\u0161, \u017ee ano? J\u00e1 t\u011b soudit nebudu.“<\/div>\n
„Jde o to, \u017ee je ve v\u011bzen\u00ed a bude tam je\u0161t\u011b dlouho, douf\u00e1m. Pro m\u011b u\u017e to je d\u00e1vno uzav\u0159en\u00fd.“<\/div>\n
„A tvoje matka?“<\/div>\n
„Mrtv\u00e1.“<\/div>\n
„Ano?“<\/div>\n
„V osmi letech jsem se dostal do domova po tom, co ho zav\u0159eli a matku s n\u00edm; pustili ji, kdy\u017e mi bylo jeden\u00e1ct. Bydlel jsem s n\u00ed, moji sourozenci \u017eij\u00ed u p\u011bstoun\u016f\u2026 necht\u011bl jsem s n\u00ed b\u00fdt, ne kdy\u017e dovolila sv\u00e9mu man\u017eelovi\u2026 to v\u0161echno. Kdy\u017e mi bylo \u010dtrn\u00e1ct, tak se p\u0159ed\u00e1vkovala. Dostal jsem se do za\u0159\u00edzen\u00ed pro krizov\u00e9 p\u0159\u00edpady\u2026 byla tam jedna takov\u00e1\u2026 teta jsem j\u00ed musel \u0159\u00edkat.“<\/div>\n
„Co ti ud\u011blala?“<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d \u0159\u00edkala n\u011bco, co by mi \u0159\u00edkat nem\u011bla.“<\/div>\n
„Nap\u0159\u00edklad?“<\/div>\n
„\u017de jsem kr\u00e1sn\u00fd. \u0158\u00edkala to po\u0159\u00e1d. Hlavn\u011b kdy\u017e jsme byli sami.“<\/div>\n
„Pokra\u010duj.“<\/div>\n
\n

„V\u0161ichni byli na zahrad\u011b. \u0160el jsem se nap\u00edt a ona p\u0159i\u0161la. \u0158ekla mi, \u017ee jsem \u0161pinav\u00fd a mus\u00edm se hned um\u00fdt. Do koupelny \u0161la se mnou\u2026 j\u00e1 jen nech\u00e1pu, jak ji v\u016fbec mohli zam\u011bstnat. Copak nemusela d\u011blat n\u011bjak\u00e9 testy, \u017ee nen\u00ed pedofil?“<\/p><\/div>\n

„Neboj se to \u0159\u00edct, Tome.“<\/div>\n
„\u0158\u00edct co?“<\/div>\n
„Za celou tu dobu mi je jasn\u00e9 u\u017e jen z \u0159e\u010di tv\u00e9ho t\u011bla, co ti otec a ona ud\u011blali, ale ty nejsi schopn\u00fd to nahlas \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Nechci to \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Mysl\u00edm\u2026 domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee mi je jasn\u00e9, pro\u010d jsi p\u0159epadl toho chlapce.“<\/div>\n
„Opravdu?“<\/div>\n
„Ano. Dostal jsi n\u00e1hle nutk\u00e1n\u00ed zjistit, jak\u00e9 to je, kdy\u017e ti to v d\u011btstv\u00ed provedli, je to tak?“<\/div>\n
„Jen\u2026 j\u00e1 nech\u00e1pu, co m\u011b to popadlo. V\u017edy\u0165 se mi to tolik p\u0159\u00ed\u010d\u00ed, jak jsem to mohl ud\u011blat? Ale kdy\u017e jsem okolo n\u011bj pro\u0161el\u2026 najednou jsem dostal\u2026 to nutk\u00e1n\u00ed, jak tomu \u0159\u00edk\u00e1te. Zrovna v ten den\u2026 cht\u011bl jsem ut\u00e9ct z domova.“<\/div>\n
„Proto\u017ee,“ na\u010dala za m\u011b v\u011btu a doufala, \u017ee ji dokon\u010d\u00edm. Jen jsem zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak mi to ne\u0159\u00edkej, pou\u017e\u00edvej klidn\u011b hesla.“<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem v\u011bd\u011bt, pro\u010d je to tolik bav\u00ed. Co je na tom tak \u00fa\u017easn\u00fdho, \u017ee mi to po\u0159\u00e1d mus\u00ed n\u011bkdo d\u011blat\u2026“<\/div>\n
\n

„Po\u0159\u00e1d?“<\/p><\/div>\n

„No v\u00edte\u2026 nevyhodili ji, j\u00e1 to nikdy nikomu ne\u0159ekl, jen te\u010f v\u00e1m, a mn\u011b bylo patn\u00e1ct\u2026 po\u0159\u00e1d jsem tam byl a po\u0159\u00e1d mi \u0159\u00edkala\u2026“<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d jsi j\u00ed p\u0159ipadal kr\u00e1sn\u00fd.“<\/div>\n
„To je te\u010f heslo?“<\/div>\n
„Jestli to st\u00e1le nechce\u0161 \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edk\u00e1m to\u2026 od chv\u00edle, kdy jsem to s\u00e1m ud\u011blal, to ne\u0159\u00edk\u00e1m.“<\/div>\n
„Ch\u00e1pu.“<\/div>\n
„Nech\u00e1pete.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 co? To mi pro dne\u0161ek sta\u010d\u00ed, jestli u\u017e nechce\u0161 nic \u0159\u00edct.“ Zakroutil jsem hlavou. „Dob\u0159e. Tak se uvid\u00edme z\u00edtra. Chci t\u011b n\u011bkomu p\u0159edstavit.“<\/div>\n
„Nestoj\u00edm o skupinov\u00e9 sezen\u00ed. Nehodl\u00e1m se sv\u011b\u0159ovat se sv\u00fdma pocitama dal\u0161\u00edm magor\u016fm.“<\/div>\n
„Nen\u00ed to skupinov\u00e1 terapie\u2026 P\u016fjdeme na pl\u00e1\u017e. D\u00e1m ti ve\u010der v\u011bd\u011bt, kdy se sejdeme.“<\/div>\n
„Kdo je to?“<\/div>\n
„Velice p\u0159\u00edjemn\u00fd mlad\u00fd mu\u017e. Budete si mo\u017en\u00e1 rozum\u011bt.“<\/div>\n
„Je taky bipol\u00e1rn\u00ed?“<\/div>\n
„Ne\u2026 tak\u00e9 n\u011bkomu p\u0159i\u0161el kr\u00e1sn\u00fd.“<\/div>\n
„Aha.“<\/div>\n
„Tak jsme domluven\u00ed?“<\/div>\n
„Jasn\u011b.“<\/div>\n
\n

Brzy dopoledne jsem p\u0159i\u0161el se zpo\u017ed\u011bn\u00edm na pl\u00e1\u017e. Melindu jsem zahl\u00e9dl prvn\u00ed. Potom jeho.<\/p><\/div>\n

„Tome,“ usm\u00e1la se a podala mi ruku. „Tohle je m\u016fj dlouholet\u00fd p\u0159\u00edtel a tak\u00e9 d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed u\u010ditel Greg. Gregu, to je Tom.“<\/div>\n
S ‚Gregem‘ jsem si pot\u0159\u00e1sl pravic\u00ed. P\u0159edstavil se jako Gregory Washington.<\/div>\n
„R\u00e1d v\u00e1s pozn\u00e1v\u00e1m, Tome.“<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 v\u00e1s taky.“<\/div>\n
„Tome, kdy\u017e n\u00e1s te\u010f omluv\u00ed\u0161, my zalezeme zp\u00e1tky do auta, je hrozn\u00e1 zima.“ Melinda se ot\u0159\u00e1sla a p\u0159itiskla si svetr bl\u00ed\u017e k t\u011blu. Nech\u00e1pal jsem\u2026<\/div>\n
„T\u00e1mhle na v\u00e1s u\u017e n\u011bkdo \u010dek\u00e1.“ Greg uk\u00e1zal k mo\u0159i. Kdy\u017e jsem se t\u00edm sm\u011brem pod\u00edval, nejd\u0159\u00edv jsem nic nevid\u011bl. A\u017e pak jsem si v\u0161iml postavy v d\u00e1lce. Tak\u017ee Greg nen\u00ed ten, s k\u00fdm se m\u00e1m sezn\u00e1mit?<\/div>\n
„B\u011b\u017e.“ Popohnala m\u011b Melinda. „Budeme v aut\u011b, kdyby se n\u011bco d\u011blo.“<\/div>\n
Tak jsem \u0161el a cestou jsem si postavu oto\u010denou k mo\u0159i prohl\u00ed\u017eel.<\/div>\n
\n

BILL<\/p><\/div>\n

\n<\/div>\n
Melinda mi \u0159ekla, \u017ee a\u017e si promluv\u00edm s osobou, kterou jsem m\u011bl ten den na pl\u00e1\u017ei potkat, spousta v\u011bc\u00ed se mi vyjasn\u00ed. Jakmile jsem zaslechl kroky, odvr\u00e1til jsem pohled od klidn\u00e9ho mo\u0159e k on\u00e9 osob\u011b. Byl jsem trochu nerv\u00f3zn\u00ed. Nev\u011bd\u011bl jsem, kdo to je a o \u010dem bychom si m\u011bli pov\u00eddat.<\/div>\n
„Ahoj, jsem Bill.“<\/div>\n
Netv\u00e1\u0159il se nijak mile, ale ruku mi stiskl.<\/div>\n
„Tom.“<\/div>\n
„Ahoj.“ Zopakoval jsem a usm\u00e1l se je\u0161t\u011b jednou. Ticho\u2026<\/div>\n
„Tak\u017ee ty jsi Melindin pacient?“<\/div>\n
„Pacient\u2026 to nezn\u00ed moc p\u011bkn\u011b.“<\/div>\n
„Nic si z toho ned\u011blej. J\u00e1 jsem Greg\u016fv student a Melindin pacient. Od jednoho cvoka\u0159e ke druh\u00fdmu.“ Zasm\u00e1l jsem se, on ne. Nastalo dal\u0161\u00ed ticho.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme se proj\u00edt? Nebav\u00ed m\u011b jen tak tady st\u00e1t.“ Dobr\u00fd n\u00e1pad.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b.“<\/div>\n
Ti\u0161e jsme proch\u00e1zeli pl\u00e1\u017e\u00ed s metrov\u00fdm rozestupem.<\/div>\n
\n

„S \u010d\u00edm se l\u00e9\u010d\u00ed\u0161, jestli se m\u016f\u017eu zeptat?“<\/p><\/div>\n

„Jsem bipol\u00e1rn\u00ed. Asi v\u00ed\u0161, co to znamen\u00e1. U\u010d\u00ed\u0161 se psychologii?“<\/div>\n
„V\u00edm, co to znamen\u00e1, a ano, u\u010d\u00edm se.“<\/div>\n
„Chce\u0161 b\u00fdt psycholog? To mus\u00ed\u0161 m\u00edt pevn\u00fd nervy. A silnej \u017ealudek.“<\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee m\u00e1m.“<\/div>\n
\u2026<\/div>\n
„S \u010d\u00edm se l\u00e9\u010d\u00ed\u0161 ty?“<\/div>\n
„Jsem nezdrav\u011b paranoidn\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl jsem.<\/div>\n
„Melinda mi \u0159ekla\u2026 no asi v\u00edm pro\u010d. Nen\u00ed to vyzrazen\u00ed pacientova tajemstv\u00ed, \u017ee mi to \u0159ekla?“<\/div>\n
„Asi ne,“ pousm\u00e1l jsem se. „Proto\u017ee to \u017e\u00e1dn\u00e9 moje tajemstv\u00ed nen\u00ed. D\u0159\u00edv jsem se styd\u011bl, ale dnes u\u017e o tom dok\u00e1\u017eu mluvit s v\u011bt\u0161\u00edm klidem.“<\/div>\n
„Jak se ti to stalo?“ mysl\u00edm, \u017ee si Tom ani neuv\u011bdomil, na co se vlastn\u011b zeptal, nejsp\u00ed\u0161 ho ani nezaj\u00edmala odpov\u011b\u010f, jen mu bylo trapn\u00e9 to ticho mezi n\u00e1mi.<\/div>\n
„Byl jsem opil\u00fd a proch\u00e1zel jsem ve \u0161patnou dobu \u0161patn\u00fdm m\u00edstem.“<\/div>\n
„To m\u011b mrz\u00ed.“ \u0158ekl to bezbarv\u011b, ale kdy\u017e jsem se mu pod\u00edval do o\u010d\u00ed, byl jsem si jist\u00fd, \u017ee to mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
\n

U\u0161li jsme kus cesty. Vzduch byl p\u0159\u00edjemn\u00fd, von\u011bl mo\u0159em a bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se zimou.<\/p><\/div>\n

Netu\u0161il jsem, co bych m\u011bl \u0159\u00edct. Pro\u010d si Melinda myslela, \u017ee si m\u00e1me o \u010dem pov\u00eddat? Napadlo m\u011b to u\u017e d\u00e1vno\u2026 ale nem\u016f\u017eu se ho jen tak zeptat\u2026 n\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 (a naprosto to ch\u00e1pu) o takov\u00fdch v\u011bcech nemluv\u00ed. Z vlastn\u00ed zku\u0161enosti v\u00edm, \u017ee ob\u010das ani v p\u0159\u00edtomnosti lid\u00ed, kte\u0159\u00ed si pro\u017eili to sam\u00e9.<\/div>\n
„Nev\u00edm, pro\u010d n\u00e1m Melinda sjednala tuhle sch\u016fzku. Ale jestli je n\u011bco, co bys mi cht\u011bl \u0159\u00edct\u2026“<\/div>\n
„Co jako? Nezn\u00e1m t\u011b.“<\/div>\n
„T\u0159eba\u2026 nebo jestli t\u011b n\u011bco zaj\u00edm\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Zaj\u00edmalo by m\u011b, jak dlouho tu budeme takhle pochodovat.“<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme si sednout.“ Navrhl jsem.<\/div>\n
„O to nejde.“<\/div>\n
„No tak, Tome,“ Pravd\u011bpodobn\u011b se jednou budu t\u00edmhle \u017eivit. Sed\u011bt se ztracen\u00fdmi lidmi a pom\u00e1hat jim naj\u00edt cestu ven\u2026 z \u010dehokoliv. V praxi jsem se je\u0161t\u011b nesetkal s bipol\u00e1rn\u00edmi pacienty, ani jsem se nedostal do f\u00e1ze, kdybych m\u011bl odvahu mluvit v roli psychiatra s ob\u011b\u0165mi zn\u00e1siln\u011bn\u00ed. \u0158ekl jsem si, \u017ee m\u016f\u017eu za\u010d\u00edt hned s Tomem. Nem\u011blo to nic spole\u010dn\u00e9ho s Melindou ani profesorem Gregorym a jejich o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm, v ten moment jsem mu cht\u011bl prost\u011b pomoct s \u010d\u00edmkoliv, co jej tr\u00e1p\u00ed. Asi jsem to m\u011bl v sob\u011b. Ne\u017e se mi sv\u011bt obr\u00e1til vzh\u016fru nohama, cht\u011bl jsem b\u00fdt doktor, tohle je podobn\u00e9, jen se nejedn\u00e1 o t\u011blo, ale o du\u0161i.<\/div>\n
„S Melindou o tom mluv\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Melinda je psychiatr.“<\/div>\n
„Tak p\u0159edst\u00edrejme, \u017ee jsem taky psychiatr.“<\/div>\n
„Nem\u00e1m zapot\u0159eb\u00ed se ti sv\u011b\u0159ovat. Opravdu ne. Tohle byl \u0161patn\u00fd n\u00e1pad. Nech\u00e1pu, na co si tu hrajeme.“<\/div>\n
„Tak se ti sv\u011b\u0159\u00edm j\u00e1.“ Rozhodn\u011b jsem si sednul na vlhk\u00fd p\u00edsek a o\u010dek\u00e1val, \u017ee si Tom sedne nakonec taky.<\/div>\n
„Nev\u00edm, jestli to chci sly\u0161et,“ nam\u00edtl, zat\u00edmco si sedal naproti mn\u011b.<\/div>\n
„Ch\u00e1pu. Neposlouch\u00e1 se to nejl\u00edp, ale mus\u00edme se o tom nau\u010dit mluvit. Abychom to mohli zastavit. Domluv\u00edme se. J\u00e1 \u0159eknu v\u011btu, ty \u0159ekne\u0161 v\u011btu a takhle si to navz\u00e1jem pov\u00edme, plat\u00ed?“ Tom neochotn\u011b souhlasil.<\/div>\n
\n

„Bylo mi sedmn\u00e1ct,“ za\u010dal jsem.<\/p><\/div>\n

Tom ml\u010del. Zahled\u011bl se do mo\u0159e a ti\u0161e zamumlal: „P\u011bt\u2026“<\/div>\n
Rozbu\u0161ilo se mi srdce. Najednou bych nejrad\u0161i p\u0159estal\u2026 nejrad\u0161i bych to nesly\u0161el, ale tohle bude tak\u00e9 moje pr\u00e1ce. D\u011bti.<\/div>\n
„\u0160est\u2026 sedm, osm, \u010dtrn\u00e1ct, patn\u00e1ct\u2026“ Sledoval jsem Tom\u016fv profil, m\u011bl kamennou tv\u00e1\u0159 a bezbarv\u00fd hlas. Polkl jsem.<\/div>\n
„\u0160el jsem dom\u016f s\u00e1m, p\u011b\u0161ky, proto\u017ee se mi necht\u011blo \u010dekat 30 minut na autobus, kter\u00fd zastavuje skoro p\u0159\u00edmo u domu,“ v\u0161iml jsem si, \u017ee se Tomovi zved\u00e1 hrudn\u00edk rychleji. Chv\u00edli nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct.<\/div>\n
„\u0160el jsem do koupelny, abych se osprchoval.“<\/div>\n
„Cesta vedla parkem, kter\u00fd je tak hust\u00fd, \u017ee vypad\u00e1 sp\u00ed\u0161 jako les,“ Tom se zaposlouchal.<\/div>\n
„Pokra\u010duj.“<\/div>\n
„Byl to mlad\u00fd kluk, ale byl siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1. M\u011bl na sob\u011b \u010dern\u00e9 oble\u010den\u00ed, kapuci a \u010depici.“<\/div>\n
„Pokra\u010duj.“<\/div>\n
„Kdo to byl, Tome?“<\/div>\n
„Vychovatelka z \u00fastavu pro d\u011bcka s nemo\u017en\u00fdma rodi\u010dema,“ \u0159ekl to rychle, jako by tohle v\u016fbec nebylo d\u016fle\u017eit\u00e9. „Kde se ti to stalo?“ Byl bled\u00fd ve tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161 bychom toho m\u011bli pro dne\u0161ek nechat.“<\/div>\n
„Tak kde?“ nal\u00e9hal.<\/div>\n
„To m\u00edsto nezn\u00e1\u0161. Eastwood park. To je v Chicagu.“<\/div>\n
Tom sed\u011bl, ani nep\u00edpl. Rychle oddechoval. N\u00e1hle se sebral a ode\u0161el.<\/div>\n
„Tome!\u2026 Tome, po\u010dkej.“ Rozeb\u011bhl se a zmizel mi z dohledu. Ur\u010dit\u011b jsem mu p\u0159ipomn\u011bl n\u011bco z jeho minulosti. Gregory m\u011b zabije.<\/div>\n
\n

TOM<\/p><\/div>\n

\n<\/div>\n
Cht\u011bl jsem na to ok\u00e9nko zaklepat, ale neovl\u00e1dl jsem se a zabu\u0161il do n\u011bj, a\u017e se Melinda lekla a vyjekla. Vy\u0161la z auta.<\/div>\n
„M\u011bla jsi mi to \u0159\u00edct!“<\/div>\n
„Tome\u2026“<\/div>\n
„Jak dlouho to v\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„V\u00edm co?“<\/div>\n
„Kdo to je. Kdo jsem j\u00e1.“<\/div>\n
„Billa zn\u00e1m p\u011bt a p\u016fl roku. Tu\u0161ila jsem to p\u00e1r dn\u00ed, ale jist\u011b to v\u00edm od v\u010derej\u0161ka\u2026 d\u00fdchej, Tome\u2026 Bill u\u017e to v\u00ed?“<\/div>\n
„Nev\u00edm,“ vydechl jsem zt\u011b\u017eka.<\/div>\n
„Dob\u0159e.“<\/div>\n
„Dob\u0159e?! J\u00e1\u2026 nem\u016f\u017eu\u2026 nem\u016f\u017eu.“<\/div>\n
„Co nem\u016f\u017ee\u0161? \u0158\u00edct mu to? U\u017e ses jednou p\u0159iznal. Policii, \u017ee je to tak? To se nedok\u00e1\u017ee\u0161 p\u0159iznat i Billovi?“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu.“<\/div>\n
„\u0158ekl jsi mi, \u017ee by ses mu r\u00e1d omluvil, \u017ee bys byl r\u00e1d, kdybys vid\u011bl, jak se m\u00e1.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu.“<\/div>\n
„Ale ano, m\u016f\u017ee\u0161! Mus\u00ed\u0161. Bill je na tom velice dob\u0159e. Jen pot\u0159ebuje zjistit, kdo to byl, pot\u0159ebuje zjistit, pro\u010d jsi to ud\u011blal.“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 se za n\u00edm nem\u016f\u017eu vr\u00e1tit.“ Melinda se ohl\u00e9dla za m\u011b.<\/div>\n
„To ani nemus\u00ed\u0161, Bill tu brzo bude.“ Pak nastoupila do auta a zamkla dve\u0159e zevnit\u0159. „Tv\u00e1 i Billova l\u00e9\u010dba je z m\u00e9 strany u konce, zbytek si mus\u00edte vy\u0159\u00edkat. Moc r\u00e1da se s v\u00e1mi ob\u011bma znovu uvid\u00edm, ale u\u017e nejste m\u00fdmi pacienty. Pokud bude\u0161 pot\u0159ebovat pomoc se svou poruchou, jsem tu pro tebe, pocit viny si vy\u0159e\u0161 s\u00e1m, hned te\u010f, ahoj, Tome.“ A odjela.<\/div>\n
\n

(\u2026) after everything you’ve done i can thank you for how strong i have become<\/p><\/div>\n

‚Cause you brought the flames and you put me through hell<\/div>\n
I had to learn how to fight for myself<\/div>\n
I hope you’re somewhere praying, praying<\/div>\n
I hope your soul is changing, changing<\/div>\n
I hope you find your peace<\/div>\n
falling on your knees<\/div>\n
praying<\/div>\n
I’m pround of who i am<\/div>\n
No more monsters i can breathe again<\/div>\n
Oh, some say ‚in life you’re gonna get what you give‘<\/div>\n
but some things only God can forgive<\/div>\n
(Kesha – Praying)<\/div>\n
\n

BILL<\/p>\n

Vysly\u0161el jsem ho. A beze slova jsem ode\u0161el. Prosil jsem Melindu o radu. Prosil jsem ji, aby mi \u0159ekla, co si o n\u011bm myslet. Ona ho zn\u00e1 l\u00edp. V\u00ed o n\u011bm v\u00edc\u2026 ale \u0159ekla mi, \u017ee tohle si mus\u00edm vy\u0159\u00eddit s\u00e1m a \u017ee mi stejn\u011b nesm\u00ed nic \u0159\u00edct, je jeho psychiatr a mus\u00ed zachovat d\u016fv\u011brn\u00e9 informace jen mezi sebou a Tomem.<\/div>\n

\u0160est let. Byl d\u00e9monem bez tv\u00e1\u0159e. Byl ni\u010ditelem. Byl monstrem. Ale tehdy se p\u0159iznal. A uk\u00e1zal mi svou tv\u00e1\u0159. Nesna\u017eil se vzbudit ve mn\u011b l\u00edtost, nevymlouval se na svou nemoc. C\u00edtil vinu, kter\u00e1 ho \u017erala zevnit\u0159. Cht\u011bl to napravit. Dlouho jsem se rozhodoval. Ale nakonec jsem mu dal \u0161anci. Bojoval se sv\u00fdmi d\u00e9mony. Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee ten, kdo mi ubl\u00ed\u017eil, nebyl on, ale jeden z jeho d\u00e9mon\u016f. Tak jsme se oba dva museli poprat s jeho nemoc\u00ed. Tom mi nikdy neubl\u00ed\u017eil. Ubl\u00ed\u017eila mi jeho minulost. Nevin\u00edm Toma, u\u017e ne, vin\u00edm jeho otce, jeho matku, vychovatelku v \u00fastavu pro dosp\u00edvaj\u00edc\u00ed v nouzi a vin\u00edm d\u00e9mona bez tv\u00e1\u0159e, kter\u00fd n\u00e1s oba ob\u010das st\u00e1le d\u011bs\u00ed. Ale jsme siln\u00ed a dr\u017e\u00edme se.<\/div>\n
\n

Tom je st\u00e1le pacientem Melindy a j\u00e1 u\u017e nejsem studentem, ale psychiatrem. Toma bych teoreticky mohl l\u00e9\u010dit i j\u00e1, ale dohodli jsme se, \u017ee Melinda jej tolik nerozptyluje\u2026<\/p><\/div>\n

Tom ve\u0161el do m\u00e9 ordinace.<\/div>\n
„P\u0159inesl jsem ti n\u011bco k j\u00eddlu.“ Ozn\u00e1mil mi.<\/div>\n
„Nau\u010d se klepat, myslel jsem si, \u017ee jde sle\u010dna Lucasov\u00e1 d\u0159\u00edv, m\u00e1lem m\u011b kleplo.“ Sed\u011bl jsem za laptopem a chystal se na dal\u0161\u00ed sezen\u00ed s mladou vdovou v t\u011b\u017ek\u00e9 depresi\u2026 po n\u00ed jsem v\u017edycky vy\u010derpan\u00fd a zral\u00fd na sezen\u00ed s Melindou.<\/div>\n
„Promi\u0148.“ Polo\u017eil na konferen\u010dn\u00ed stolek n\u011bco, co \u00fa\u017easn\u011b von\u011blo, ale j\u00e1 nem\u011bl \u010das. Musel jsem pracovat. Lucasov\u00e1 m\u011bla p\u0159ij\u00edt za n\u011bkolik minut a j\u00e1 si zrovna \u010detl n\u011bco, co by mi mohlo dodat energii a inspiraci.<\/div>\n
„Dej mi to do ledni\u010dky, pros\u00edm.“ Zamumlal jsem. D\u00edval jsem se na obrazovku zabr\u00e1n do studia teorie jednoho \u0161v\u00e9dsk\u00e9ho sociologa a psychiatra.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e je ta tvoje ledni\u010dka pln\u00e1.“<\/div>\n
„Jojo,“ v\u016fbec jsem nevn\u00edmal.<\/div>\n
Tom se p\u0159em\u00edstil vedle m\u011b a chv\u00edli pozoroval, co zkoum\u00e1m.<\/div>\n
„\u017de u toho neusne\u0161.“<\/div>\n
„Neusnu.“<\/div>\n
Sly\u0161el jsem, jak se mi Tom pochecht\u00e1v\u00e1, pak jsem uc\u00edtil jeho ruku na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i, pod\u00edval jsem se na n\u011bj, on se jen usm\u00e1l, p\u0159e\u0161el za m\u011b a odsunul mi \u017eidli od stolu, od laptopu a od teorie Earlinga Bj\u00f6rka.<\/div>\n
„Hej!“ sna\u017eil jsem se p\u0159i\u0161oupat se zp\u00e1tky, zat\u00edmco jsem st\u00e1le psal na kl\u00e1vesnici, cht\u011bl jsem ulo\u017eit dokument do slo\u017eky roze\u010dten\u00e9, ale byl jsem od stolu p\u0159\u00edli\u0161 daleko, aby se mi to povedlo, m\u00edsto toho jsem p\u0159epnul na jin\u00fd panel a napsal cbceobojcbfw do vyhled\u00e1va\u010de, tak jsem to vzdal a nechal se odsunout.<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0159ekl Tom, sklonil se nade mnou a pol\u00edbil m\u011b. A l\u00edbali jsme se, jako by sv\u011bt neexistoval, dokud sle\u010dna Lucasov\u00e1 nezabu\u0161ila na dve\u0159e ordinace.<\/div>\n
„Pane doktore? M\u00e1me dnes to sezen\u00ed?!“<\/p>\n

autor: Marky Cat<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Marky Cat Hidin‘ under the bed in my body, in my head Why won’t somebody come and save me from this make it end! I feel it deep within It’s just beneath the skin The nightmares just begun\u2026 (Skillet – Monster)<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-988","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/988","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=988"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/988\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=988"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=988"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=988"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}