{"id":9887,"date":"2010-12-18T18:00:00","date_gmt":"2010-12-18T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9862"},"modified":"2010-12-18T18:00:00","modified_gmt":"2010-12-18T17:00:00","slug":"the-forbidden-city-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/12\/18\/the-forbidden-city-21\/","title":{"rendered":"The Forbidden City 21."},"content":{"rendered":"
autor: Deni & Saj\u00fc<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"458\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Nesm\u00edte jej zab\u00edt!! Pane, to nesm\u00edte!“ vyk\u0159ikne \u017eensk\u00fd hlas. Ned\u00edv\u00e1m se, kdo to je, nesna\u017e\u00edm se na to p\u0159ij\u00edt. Jedin\u00e9, co dok\u00e1\u017eu vn\u00edmat, je strach, kter\u00fd napl\u0148uje cel\u00e9 m\u00e9 t\u011blo. Neb\u00fdt hlasit\u00e9ho v\u00fdk\u0159iku m\u00e9 l\u00e1sky a t\u00e9 \u017eeny, ji\u017e te\u010f bych byl o hlavu krat\u0161\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„A pro\u010d bych nesm\u011bl?! Jsem c\u00edsa\u0159, Chan Ju, tak mi neodporuj!“ op\u011bt zazn\u00ed ostr\u00e1 \u010depel.<\/div>\n
<\/div>\n
„Je to v\u00e1\u0161 syn!“<\/div>\n
<\/div>\n
Cel\u00e1 m\u00edstnost padne do naprost\u00e9ho ticha.<\/div>\n
<\/div>\n
Zalap\u00e1m po dechu. Tak r\u00e1d bych se pod\u00edval, co se d\u011bje. Celou m\u00edstnost napl\u0148uje naprost\u00e9 ticho, neporu\u0161en\u00e9 ni\u010d\u00edm jin\u00fdm, ne\u017e prudk\u00fdmi v\u00fddechy a tlukotem m\u00e9ho zb\u011bsil\u00e9ho srdce. Jsem c\u00edsa\u0159\u016fv syn? Jak\u2026 co je to za hloupost, jak mohu b\u00fdt c\u00edsa\u0159ov\u00fdm synem?<\/div>\n
<\/div>\n
„Co jsi to \u0159ekla, Chan Ju? Odpov\u011bz mi, hned mi odpov\u011bz!“ Duniv\u00e9 kroky se op\u011bt rozl\u00e9haj\u00ed po m\u00edstnosti, jak se c\u00edsa\u0159 n\u011bkam p\u0159esunuje. St\u00e1le se boj\u00edm zvednout pohled od zem\u011b. M\u00e1 kolena se t\u0159esou, po tv\u00e1\u0159\u00edch mi st\u00e9kaj\u00ed slzy a j\u00e1 nejsem s to vn\u00edmat nic kolem sebe, jen vlastn\u00ed strach, je\u017e zapl\u0148uje cel\u00e9 m\u00e9 t\u011blo.<\/div>\n
Trhnu sebou, kdy\u017e mne najednou n\u011bkdo obejme.<\/div>\n
<\/div>\n
„P\u0161\u0161t, w\u00fa ch\u00ec, to jsem j\u00e1.“ Prudce vydechnu a lapav\u011b se nadechnu, kdy\u017e se m\u00e9 t\u0159esouc\u00ed t\u011blo sesype do T’chi-morovy pevn\u00e9, siln\u00e9 n\u00e1ru\u010de. Oba dopadneme koleny na tvrdou zem, a on si m\u00e9 t\u0159esouc\u00ed se t\u011blo tiskne k tomu sv\u00e9mu, ti\u0161e mi \u0161ept\u00e1 do ucha a jeho h\u0159ejiv\u00e9 dlan\u011b mne hlad\u00ed, kam dos\u00e1hnou.<\/div>\n
<\/div>\n
Nemohu se d\u00edvat na to, jak se c\u00edsa\u0159 hroziv\u011b ty\u010d\u00ed nad chv\u011bj\u00edc\u00ed se Chan Ju. Rad\u011bji schov\u00e1m tv\u00e1\u0159 do T’chi-morova krku a nech\u00e1m slzy, aby se ti\u0161e vp\u00edjely do l\u00e1tky jeho kimona.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Tom<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Ve chv\u00edli, kdy K\u00f4ji vpadnul dovnit\u0159, zatm\u011blo se mi p\u0159ed o\u010dima. Tolik jsem se o n\u011bj b\u00e1l, a kdybych mohl, okam\u017eit\u011b bych jej vyk\u00e1zal pry\u010d z m\u00edstnosti. C\u00edsa\u0159 byl v\u0161ak rychlej\u0161\u00ed, a kdy\u017e sebral sv\u00e9mu osobn\u00edmu str\u00e1\u017eci samurajsk\u00fd me\u010d, jen\u017e nos\u00ed kolem pasu, m\u00e1lem jsem omdlel strachy. Na p\u00e1r sekund se mi hrdlo st\u00e1hlo tak mocn\u011b, \u017ee jsem se nemohl ani nadechnout, nakonec jsem v\u0161ak dok\u00e1zal alespo\u0148 k\u0159i\u010det v protestu. A\u010dkoliv to byla Chan Ju, kter\u00e1 c\u00edsa\u0159e doopravdy zastavila.<\/div>\n
<\/div>\n
M\u016fj mali\u010dk\u00fd K\u00f4ji je synem c\u00edsa\u0159e? Ale jak? Jak m\u016f\u017ee\u2026 to p\u0159eci nejde!<\/div>\n
<\/div>\n
Tisknu k sob\u011b chv\u011bj\u00edc\u00ed se K\u00f4jiho t\u011blo, nech\u00e1v\u00e1m jeho slzy sm\u00e1\u010det m\u016fj od\u011bv a soust\u0159ed\u011bn\u011b pozoruji ty dva p\u0159ed sebou. Kdy se to stalo, \u017ee m\u016fj \u017eivot nabral tak dramatick\u00fd sm\u011br?<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak sly\u0161ela jsi m\u011b?! Okam\u017eit\u011b mi odpov\u011bz, Chan Ju!“<\/div>\n
<\/div>\n
Sleduji, jak se m\u00e1 nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed slu\u017eebn\u00e1, je\u017e pro m\u011b byla v\u017edy jako matka, t\u0159ese, a po tv\u00e1\u0159\u00edch j\u00ed st\u00e9kaj\u00ed slzy. Boj\u00e1cn\u011b zvedne tv\u00e1\u0159 a zad\u00edv\u00e1 se c\u00edsa\u0159i do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Je\u2026 ten mal\u00fd je n\u00e1\u0161 syn,“ za\u0161ept\u00e1 tak ti\u0161e, a\u017e m\u00e1m pocit, \u017ee jsem se p\u0159eslechl. Jejich syn? Jak\u2026 jak m\u016f\u017ee b\u00fdt jejich syn? Matka m\u00e9ho mal\u00e9ho K\u00f4ji p\u0159eci p\u0159ed p\u00e1r dny zem\u0159ela na nemoc\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„N\u00e1\u0161\u2026“ zopakuje ti\u0161e otec<\/em>, a j\u00e1 m\u00e1m pocit, jako by snad v\u011bd\u011bl, o \u010dem to Ju mluv\u00ed. To je p\u0159eci\u2026 „Nem\u016f\u017ee b\u00fdt n\u00e1\u0161 syn, poslal jsem ho pry\u010d!“<\/div>\n
<\/div>\n
Ju jen p\u0159ik\u00fdvne, ale st\u00e1le se d\u00edv\u00e1 do c\u00edsa\u0159ov\u00fdch o\u010d\u00ed. „Poslal, ale \u017eena, u kter\u00e9 \u017eil, se p\u0159est\u011bhovala, slou\u017eila za hradbami m\u011bsta\u2026 m\u011bl jste va\u0161eho syna bl\u00ed\u017e, ne\u017e jste si myslel, m\u016fj pane. A m\u00e1lem jste jej p\u0159ipravil o \u017eivot.“<\/div>\n
<\/div>\n
Siln\u011bji stisknu K\u00f4jiho ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed, kdy\u017e se op\u011bt za\u010dne ot\u0159\u00e1sat potla\u010dovan\u00fdmi vzlyky.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 ni\u010demu nerozum\u00edm,“ vydechnu a po dlouh\u00e9 dob\u011b se st\u0159etnu pohledem s c\u00edsa\u0159em. Tvrd\u011b se mi zad\u00edv\u00e1 do o\u010d\u00ed, ale nakonec sklouzne o\u010dima k chv\u011bj\u00edc\u00edmu se klub\u00ed\u010dku v m\u00e9m kl\u00edn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„Zvedni se!“ zavel\u00ed ostr\u00fdm hlasem. Jen zavrt\u00edm hlavou a p\u0159itisknu si k sob\u011b mali\u010dk\u00e9ho je\u0161t\u011b v\u00edc. Nedovol\u00edm, aby se k n\u011bmu c\u00edsa\u0159 by\u0165 jen p\u0159ibl\u00ed\u017eil. „N\u011bco jsem \u0159ekl! Okam\u017eit\u011b se zvedni, K\u00f4ji!“<\/div>\n
<\/div>\n
Z \u00fast m\u00e9 l\u00e1sky se vydere jeden hlasit\u00fd vzlyk, ale pomali\u010dku se ode mne za\u010dne odtahovat. Sna\u017e\u00edm se mu br\u00e1nit, tisknu jej k sob\u011b a \u0161eptem jej pros\u00edm, aby to ned\u011blal, ale oba v\u00edme, \u017ee mus\u00ed uposlechnout c\u00edsa\u0159\u016fv p\u0159\u00edkaz. Doposud mu neubl\u00ed\u017eil, a snad to neud\u011bl\u00e1 ani te\u010f.<\/div>\n
Jen velice neochotn\u011b jej pust\u00edm ze sv\u00e9ho objet\u00ed, ale postav\u00edm se sou\u010dasn\u011b s n\u00edm, st\u00e1le tisknouce jeho drobnou dla\u0148 v t\u00e9 sv\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
P\u00e1r rychl\u00fdmi kroky p\u0159e\u0161el otec<\/em> a\u017e k n\u00e1m a prudce, a\u017e surov\u011b nadzvedl K\u00f4jiho bradu tak, aby mu vid\u011bl do tv\u00e1\u0159e. Jedin\u00e9, co jsem mohl ud\u011blat, bylo p\u0159itisknout se k m\u00e9 l\u00e1sce je\u0161t\u011b v\u00edc, b\u00fdt mu oporou. Boj\u00e1cn\u00fdma o\u010dima se d\u00edval do t\u011bch c\u00edsa\u0159ov\u00fdch, tvrd\u00fdch a nep\u0159\u00edstupn\u00fdch, a vlhk\u00e9 cesti\u010dky, je\u017e zanechaly slzy na jeho tv\u00e1\u0159\u00edch, voln\u011b zasychaly.<\/div>\n
Nep\u0159\u00edjemn\u011b dlouho dobu si Jung-le prohl\u00ed\u017eel jeho drobou, d\u00edv\u010d\u00ed, n\u00e1dhernou tv\u00e1\u0159. T\u00e9m\u011b\u0159 jsem se neodva\u017eoval d\u00fdchat, abych jej ni\u010d\u00edm nevyru\u0161il, a on m\u00e9mu mali\u010dk\u00e9mu neubl\u00ed\u017eil.<\/div>\n
<\/div>\n
Nakonec jeho tv\u00e1\u0159 pust\u00ed a oto\u010d\u00ed se k Ju. „Je ti podobn\u00fd.“ Jeho hlas je najednou m\u00edrn\u011bj\u0161\u00ed. Chan Ju jen p\u0159ik\u00fdvne, a kdy\u017e j\u00ed c\u00edsa\u0159 pokyne, okam\u017eit\u011b vstane a bez jedin\u00e9ho pohledu, kter\u00fd by v\u011bnovali n\u00e1m dv\u011bma, oba opust\u00ed m\u00edstnost.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Zmaten\u011b stoj\u00edm uprost\u0159ed p\u0159ij\u00edmac\u00ed s\u00edn\u011b, z\u00e1dy se tisknu k rychle se zdv\u00edhaj\u00edc\u00ed T’chi-morov\u011b hrudi. Co se to pr\u00e1v\u011b stalo??<\/div>\n
<\/div>\n
„W\u00fa ch\u00ec,“ ozve se mi tichounce u ucha, a\u017e sebou polekan\u011b trhnu. Tomiho siln\u00e9 pa\u017ee se mi ovinou kolem t\u011bla a siln\u011b m\u011b obejme. P\u00e1rkr\u00e1t zamrk\u00e1m a oto\u010d\u00edm se k n\u011bmu. Ani\u017e by mi dal jedinou \u0161anci se nadechnout, spoj\u00ed sv\u00e9 rty s t\u011bmi m\u00fdmi. Nal\u00e9hav\u011b pronik\u00e1 jazykem do m\u00fdch \u00fast, plen\u00ed je. Oba ti\u0161e vzdych\u00e1me, a kdy\u017e se na\u0161e jazyky propletou, je to, jako bychom oba mohli za\u010d\u00edt op\u011bt voln\u011b d\u00fdchat. Jako by a\u017e te\u010f opadla ta \u017eelezn\u00e1 p\u011bst strachu, je\u017e n\u00e1m doposud sv\u00edrala hrdla.<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 tomu nerozum\u00edm,“ vydechnu ti\u0161e, jakmile se na\u0161e rty op\u011bt rozpoj\u00ed. Jeho jemn\u00e9 prsty m\u011b hlad\u00ed po tv\u00e1\u0159\u00edch a \u010dokol\u00e1dov\u00e9 duhovky se vp\u00edjej\u00ed do t\u011bch m\u00fdch.<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 tak\u00e9 ne, m\u016fj mali\u010dk\u00fd. J\u00e1 tak\u00e9 ne,“ \u0161ept\u00e1 ti\u0161e a rty se op\u011bt jemn\u011b ot\u00edr\u00e1 o ty m\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jeho syn? C\u00edsa\u0159\u016fv syn? Tomi, co\u2026 o \u010dem to mluvili?? Co to znamen\u00e1?“<\/div>\n
<\/div>\n
Povzdechne si a jemn\u00fdm tlakem mne p\u0159im\u011bje usadit se zp\u011bt na tvrdou zemi. P\u0159it\u00e1hne si mne do objet\u00ed a s l\u00e1skou se mi prsty prob\u00edr\u00e1 ve vlasech. Zamy\u0161len\u011b hled\u00ed kamsi p\u0159ed sebe, zat\u00edmco j\u00e1 se pohledem vp\u00edj\u00edm do jeho tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nev\u00edm, co to znamen\u00e1, K\u00f4ji. Nem\u00e1m tu\u0161en\u00ed, o \u010dem to mluvili, ale a\u0165 to bylo cokoliv, zachr\u00e1nilo ti to \u017eivot,“ promluv\u00ed op\u011bt po kr\u00e1tk\u00e9 chv\u00edli. M\u00e1 pravdu. A\u0165 u\u017e mluvili o \u010demkoliv, zachr\u00e1nilo mne to.<\/div>\n
<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ za\u0161ept\u00e1m ti\u0161e, kdy\u017e si kone\u010dn\u011b uv\u011bdom\u00edm, co byl T’chi-mori ochotn\u00fd pro mne podstoupit. I na n\u011bj mohl dopadnout c\u00edsa\u0159\u016fv hn\u011bv.<\/div>\n
<\/div>\n
„Za co, mali\u010dk\u00fd?“ zamuml\u00e1 mi ti\u0161e do ucha a prsty projede skrze m\u00e9 vlasy. Pousm\u011bji se a je\u0161t\u011b pevn\u011bji jej obejmu. Nedovedu si p\u0159edstavit, co bych d\u011blal, kdyby mu c\u00edsa\u0159 doopravdy n\u011bjak ubl\u00ed\u017eil. T’chi je mou l\u00e1skou, miluji jej, nemohl bych bez n\u011bj \u017e\u00edt jednu jedinou sekundu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Miluji t\u011b,“ za\u0161ept\u00e1m m\u00edsto odpov\u011bdi a op\u011bt spoj\u00edm na\u0161e rty v jedny n\u011b\u017en\u00fdm polibkem. L\u00edb\u00e1m jej tak lehce, sotva se jej dot\u00fdk\u00e1m a m\u00e9 srdce bije jako spla\u0161en\u00e9. Bije jen pro n\u011bj.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ich liebe dich auch,“ za\u0161ept\u00e1 T’chi-mori proti m\u00fdm rt\u016fm a a\u010dkoliv nev\u00edm, co to p\u0159esn\u011b znamen\u00e1, v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee to bylo n\u011bco sladk\u00e9ho. Pousm\u011bji se a obejmu jej. V t\u011bsn\u00e9m objet\u00ed setrv\u00e1me je\u0161t\u011b n\u011bkolik dlouh\u00fdch minut, b\u011bhem kter\u00fdch mi Tomi st\u00e1le opakuje, co pro n\u011bj znamen\u00e1m. Ani jeden nemysl\u00edme na to, co m\u016fj \u017eivot zachr\u00e1nilo, nebo na to, pro\u010d c\u00edsa\u0159 ode\u0161el s Ju a kam. V tuhle chv\u00edli existujeme jen my dva, nikdo jin\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ty,“ protne najednou ticho hrub\u00fd, mu\u017esk\u00fd hlas, „\u017e\u00e1d\u00e1 si t\u011b n\u00e1\u0161 p\u00e1n. Hned!“<\/div>\n
<\/div>\n
Popla\u0161en\u011b zamrk\u00e1m a zad\u00edv\u00e1m se na Tomiho. Nechci tam j\u00edt s\u00e1m, nechci jej nechat tady. Boj\u00edm se.<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u01d0 d\u00e0n, w\u00fa ch\u00ec,“* za\u0161ept\u00e1 T’chi-mori a spolu se mnou se op\u011bt postav\u00ed na nohy. Ty m\u00e9 se t\u0159esou strachy. „P\u016fjdu s tebou, kamkoliv,“ za\u0161ept\u00e1 proti m\u00fdm rt\u016fm, kter\u00e9 pohlad\u00ed jeho dech. Zachv\u011bji se.<\/div>\n
<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, pane, ale c\u00edsa\u0159 p\u0159\u00edsn\u011b nak\u00e1zal, \u017ee m\u00e1 j\u00edt jen ten chlapec.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Tomi,“ za\u0161ept\u00e1m, a hlas se mi zlom\u00ed v polovin\u011b jeho jm\u00e9na. C\u00edt\u00edm, jak se mi do o\u010d\u00ed op\u011bt tla\u010d\u00ed slzy, sna\u017e\u00edm se s nimi bojovat, ale jsou siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1. Sleduji T’chi-mor\u016fv starostliv\u00fd pohled, nakr\u010den\u00e9 obo\u010d\u00ed a malou vr\u00e1sku na \u010dele. Je n\u00e1dhern\u00fd. Je kouzeln\u00fd. Je tou nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed osobou, kterou jsem m\u011bl \u010dest poznat; jak zvn\u011bj\u0161ku, tak zevnit\u0159. Miluji jej, jsem jen jeho, a on m\u016fj.<\/div>\n
<\/div>\n
„Budu hned za dve\u0159mi, l\u00e1sko,“ za\u0161ept\u00e1 nakonec, a i jeho hlas se l\u00e1me potla\u010dovan\u00fdmi slzami. Jisk\u0159i\u010dky, kter\u00e9 v\u017edy zdobily jeho kakaov\u00e9 duhovky, jsou nyn\u00ed pry\u010d. M\u00edsto nich je v jeho o\u010d\u00edch veps\u00e1n strach. Se srdcem sta\u017een\u00fdm neuv\u011b\u0159itelnou bolest\u00ed jej pevn\u011b obejmu kolem krku a vtisknu mu lehk\u00fd polibek pod ucho.<\/div>\n
<\/div>\n
„W\u014f \u00e1i n\u012d,“**za\u0161ept\u00e1m ti\u0161e do jeho ucha a naposledy jej pol\u00edb\u00edm. Tiskne mne k sob\u011b tak zoufale, jako by tohle bylo na\u0161e posledn\u00ed sbohem, tentokr\u00e1t to opravdov\u00e9. C\u00edt\u00edm se, jako bych jej u\u017e nikdy v\u00edce nem\u011bl spat\u0159it, jako by toto m\u011bl b\u00fdt n\u00e1\u0161 posledn\u00ed polibek.<\/div>\n
S dal\u0161\u00edm mrknut\u00edm se mi z o\u010d\u00ed spust\u00ed slzy, kter\u00e9 doposud jen zaml\u017eovaly m\u016fj zrak. St\u00e9kaj\u00ed mi po tv\u00e1\u0159\u00edch a\u017e k na\u0161im spojen\u00fdm rt\u016fm a dod\u00e1vaj\u00ed tak na\u0161emu bolestn\u00e9mu polibku slanou p\u0159\u00edchu\u0165. Jen velice nerad se od n\u011bj odtahuji.<\/div>\n
<\/div>\n
„Miluji t\u011b, m\u016fj mal\u00fd K\u00f4ji, pamatuj si to!“ za\u0161ept\u00e1 je\u0161t\u011b Tomi nal\u00e9hav\u011b a siln\u011b stiskne v prstech mou dla\u0148. Z hrdla se mi vydere hlasit\u00fd vzlyk, ale to u\u017e mne str\u00e1\u017ece t\u00e1hne pry\u010d z m\u00edstnosti. Je\u0161t\u011b se naposledy oto\u010d\u00edm, a jedin\u00e9, na\u010d se dok\u00e1\u017eu soust\u0159edit, jsou T’chi-morovy tv\u00e1\u0159e pln\u00e9 slz a pohled bez jisk\u0159i\u010dek, kter\u00e9 jsem na n\u011bm miloval od prvn\u00edho setk\u00e1n\u00ed tehdy v parku.<\/div>\n
<\/div>\n
Ti\u0161e vzlyk\u00e1m, klop\u00fdt\u00e1m za str\u00e1\u017en\u00fdm a cel\u00e9 m\u00e9 t\u011blo se chv\u011bje strachem.<\/div>\n
<\/div>\n
Nechci zem\u0159\u00edt. V\u00edm, \u017ee je to sobeck\u00e9, ale je\u0161t\u011b nechci o T’chi-moru p\u0159ij\u00edt. Je m\u00fdm v\u0161\u00edm, teprve jsem jej do \u017eivota po\u0159\u00e1dn\u011b dostal, nechci jej je\u0161t\u011b ztratit. Chci s n\u00edm str\u00e1vit cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot.<\/div>\n
S ka\u017ed\u00fdm krokem, kter\u00fd ud\u011bl\u00e1m, se m\u00e9 srdce t\u0159\u00ed\u0161t\u00ed na v\u00edce a v\u00edce mal\u00fdch kous\u00ed\u010dk\u016f. Nev\u00edm pro\u010d, ale hluboko uvnit\u0159 sebe c\u00edt\u00edm, \u017ee u\u017e nic nebude tak, jak b\u00fdvalo. Nev\u00edm, jestli to bude dobr\u00e9, \u010di nikoliv, ale nic nebude stejn\u00e9. T’chi-mori nebude stejn\u00fd. Chan Ju nebude stejn\u00e1. C\u00edsa\u0159 nebude stejn\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
J\u00e1\u2026 j\u00e1 nebudu stejn\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
S posledn\u00edm hlasit\u00fdm vzlykem set\u0159u mokr\u00e9 cesti\u010dky, je\u017e mi slzy na tv\u00e1\u0159\u00edch vytvo\u0159ily, a se vzp\u0159\u00edmenou hlavou projdu p\u0159es z\u00e1v\u011bs, za kter\u00fdm mne \u010dek\u00e1 rozsudek m\u00e9ho osudu, m\u00e9ho \u017eivota.<\/div>\n

<\/em><\/div>\n
*M\u01d0 d\u00e0n, w\u00fa ch\u00ec. („Neboj se, m\u00e1 l\u00e1sko.“)<\/div>\n
** W\u014f \u00e1i n\u012d. („Miluji T\u011b.“)<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Deni & Saj\u00fc<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Deni & Saj\u00fc „Nesm\u00edte jej zab\u00edt!! Pane, to nesm\u00edte!“ vyk\u0159ikne \u017eensk\u00fd hlas. Ned\u00edv\u00e1m se, kdo to je, nesna\u017e\u00edm se na to p\u0159ij\u00edt. Jedin\u00e9, co dok\u00e1\u017eu vn\u00edmat, je strach, kter\u00fd napl\u0148uje cel\u00e9 m\u00e9 t\u011blo. Neb\u00fdt hlasit\u00e9ho v\u00fdk\u0159iku m\u00e9 l\u00e1sky a t\u00e9 \u017eeny,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[370],"tags":[],"class_list":["post-9887","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-forbidden-city"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9887","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9887"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9887\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9887"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9887"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9887"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}