{"id":9890,"date":"2010-12-18T16:30:00","date_gmt":"2010-12-18T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9865"},"modified":"2010-12-18T16:30:00","modified_gmt":"2010-12-18T15:30:00","slug":"peklo-v-raji-na-zemi-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/12\/18\/peklo-v-raji-na-zemi-16\/","title":{"rendered":"Peklo v r\u00e1ji na zemi 16."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"453\"<\/div>\n
<\/div>\n
S p\u0159\u00edchodem Daimona do jejich bytu, jako by se Billovi obr\u00e1til \u017eivot tot\u00e1ln\u011b vzh\u016fru nohama. Ale sm\u011brem k lep\u0161\u00edmu. Byl ze \u0161t\u011b\u0148\u00e1tka absolutn\u011b nad\u0161en\u00fd, vydr\u017eel si s n\u00edm hr\u00e1t cel\u00e9 hodiny, vytrvale hl\u00eddal, kdykoliv pejsek pot\u0159eboval ven. A jak se mu to da\u0159ilo, prvn\u00ed lou\u017ei\u010dka se drobe\u010dkovi povedla a\u017e po \u010dty\u0159ech dnech.<\/div>\n
<\/div>\n
Samoz\u0159ejmost\u00ed bylo, \u017ee hned druh\u00fd den, pot\u00e9, co se tro\u0161ku rozkoukal, si Daimon pro sebe zabral gau\u010d, ani\u017e by ho jakkoliv zaj\u00edmalo, co si o tom mysl\u00ed jeho majitel\u00e9. Sv\u016fj pel\u00ed\u0161ek, tak jako ko\u017ee\u0161iny na zemi, kter\u00e9 byly speci\u00e1ln\u011b pro n\u011bj, to v\u0161echno zaryt\u011b ignoroval. Pro\u010d by m\u011bl le\u017eet sice na m\u011bkk\u00fdm, ale na zemi, kdy\u017e m\u016f\u017ee le\u017eet na gau\u010di? Jeho p\u0159edkov\u00e9 m\u011bli v minul\u00fdch stalet\u00edch na \u0161lechtick\u00e9m dvo\u0159e rozlehlou postel s nebesy, speci\u00e1ln\u011b pro n\u011b, tak pro\u010d by si nem\u011bl ud\u011blat pohodl\u00ed?<\/div>\n
<\/div>\n
Prvn\u00edch p\u00e1r dn\u016f se tedy je\u0161t\u011b bez probl\u00e9m\u016f spokojoval s gau\u010dem (Bill byl naprosto une\u0161en\u00fd t\u00edm, jak se ten prcek nemotorn\u011b s\u00e1pal nahoru i dol\u016f), po t\u00fddnu u\u017e ale bylo jasn\u00e9, \u017ee rozlehl\u00e9 leti\u0161t\u011b dvoj\u010dat je prost\u011b jeho a kluci tam m\u016f\u017eou sp\u00e1t ka\u017ed\u00fd jen na sv\u00e9 stran\u011b, a to je\u0161t\u011b na plo\u0161e v \u0159\u00e1dech p\u00e1r decimetr\u016f \u010dtvere\u010dn\u00edch, zat\u00edmco pan barzoj se pohodln\u011b rozvalil na celou plochu obou matrac\u00ed, a kdy\u017e se k n\u011bmu n\u011bkdo pokusil p\u0159ibl\u00ed\u017eit a\u017e moc bl\u00edzko, m\u00e1lem mu protahuj\u00edc\u00edmi se pracinkami vy\u0161\u0165ouchnul oko. Tvo\u0159il tak mezi nimi dokonalou antikoncep\u010dn\u00ed hradbu, a kdy\u017e si Bill jednou dovolil ho doopravdy z postele vystrnadit, aby si tam s Tomem mohl taky jednou u\u017e\u00edt chv\u00edli soukrom\u00ed pod pe\u0159inou, tak se pan pes urazil a odkr\u00e1\u010del do ob\u00fdv\u00e1ku, kde chv\u00edli trucoval na gau\u010di.<\/div>\n
<\/div>\n
Po chvilce se pokusil vr\u00e1tit, a dokonce packou za\u0161kr\u00e1bal na zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e, ale kdy\u017e mu odpov\u011bd\u00ed byly akor\u00e1t p\u0159idu\u0161en\u00e9 steny, tak se zlobn\u00fdm zavr\u010den\u00edm odpel\u00e1\u0161il ke koupeln\u011b. Prot\u00e1hl se \u0161kv\u00edrou mezi nedov\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi a futry, z poli\u010dky jen kousek nad zem\u00ed vyt\u00e1hnul Billovu obl\u00edbenou \u017eehli\u010dku na vlasy, spokojen\u011b odklusal na gau\u010d a dal se do pr\u00e1ce. Tak\u017ee kdy\u017e se rozesm\u00e1t\u00e1 dvoj\u010data objevila v ob\u00fdv\u00e1ku, na\u0161la akor\u00e1t \u0161\u0165astn\u011b se tv\u00e1\u0159\u00edc\u00ed, oc\u00e1skem vrt\u00edc\u00ed \u0161t\u011bn\u011b, kolem n\u011bho\u017e se v\u00e1lely kousky plastu, p\u0159ekousan\u00e9 elektrick\u00e9 \u0161\u0148\u016fry a v\u0161eho, co kdysi b\u00fdvala kr\u00e1sn\u00e1, velmi kvalitn\u00ed a drah\u00e1 \u017eehli\u010dka.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Av\u0161ak krom zv\u00fd\u0161en\u00e9ho hlasu a jemn\u00e9ho zatah\u00e1n\u00ed za chlupy ho nijak potrestat nemohli. Barzojov\u00e9 jsou toti\u017e hodn\u011b b\u00e1zliv\u00ed, a pokud by jednou dostali v\u00fdprask, u\u017e by se majitele do konce \u017eivota b\u00e1li, a to Bill necht\u011bl. Holt se musel p\u0159ekonat a rad\u0161i odej\u00edt do kuchyn\u011b. Tom ho n\u00e1sledoval, \u010d\u00edm\u017e nechali Daimona naprosto samotn\u00e9ho. A to se pejskovi nel\u00edbilo, p\u0159epadl ho stesk. Pomalu do\u0165apkal a\u017e do kuchyn\u011b a kdy\u017e se usadil Billovi u nohou a up\u0159el na n\u011bj srdceryvn\u00fd v\u00fdraz, zp\u011bv\u00e1k neodolal, sklonil se k n\u011bmu, za\u010dal ho vymazlovat a n\u011bjak\u00e1 \u017eehli\u010dka t\u00edm p\u00e1dem u\u017e d\u00e1vno byla zapomenut\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom, jak vyhro\u017eoval, tak tomu i dost\u00e1l. Sice pejska ob\u010das pohladil nebo na n\u011bj promluvil, ale odm\u00edtal s n\u00edm chodit ven a nebo Billovi jakkoliv pom\u00e1hat s v\u00fdcvikem. Taky si teda o t\u00e9hle rase n\u011bco na\u010detl, aby se ne\u0159eklo, a pak u\u017e jenom, sed\u00edc pohodln\u011b v k\u0159esle, pobaven\u011b Billa sledoval, jak se sna\u017e\u00ed Daimona nau\u010dit t\u011bm nejz\u00e1kladn\u011bj\u0161\u00edm povel\u016fm, z devades\u00e1ti procent marn\u011b. Bill m\u011bl sice, nezvykle na jeho osobu, se \u0161t\u011bn\u011btem svatou trp\u011blivost, ale stejn\u011b svatou trp\u011blivost m\u011bl i pejsek ve sv\u00e9m rozhodnut\u00ed d\u011blat si jen to, co uzn\u00e1 za vhodn\u00e9. Kdy\u017e usoudil, \u017ee by si na Billovo Sedni!<\/em> jako\u017ee teda na chv\u00edli sednout mohl, tak to byl sp\u00ed\u0161 z\u00e1zrak. V\u011bt\u0161inou jen st\u00e1l, mimo Bill\u016fv dosah, spokojen\u011b vrt\u011bl oc\u00e1skem a se z\u00e1jmem a hlavi\u010dkou m\u00edrn\u011b na stranu bedliv\u011b pozoroval, o co se to ten p\u00e1n\u00ed\u010dek jako\u017ee vlastn\u011b sna\u017e\u00ed, pova\u017euj\u00edc p\u0159itom Billa na v\u0161ech \u010dty\u0159ech za n\u011bco a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 vtipn\u00e9ho a hrav\u00e9ho na to, aby to mohl br\u00e1t v\u00e1\u017en\u011b a poslouchat ho.<\/div>\n
<\/div>\n
Ale trp\u011blivost nakonec p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed sv\u00e9 plody, a tak po t\u0159ech t\u00fddnech (b\u011bhem nich\u017e se Daimon neskute\u010dn\u011b vyt\u00e1hnul do v\u00fd\u0161ky, a\u010dkoliv byl te\u010f „jenom“ zhruba v p\u016flce sv\u00e9 dosp\u011bl\u00e1ck\u00e9 v\u00fd\u0161e) s n\u00edm Bill mohl vyrazit na proch\u00e1zku, ani\u017e by mu pejsek divok\u00fdm pob\u00edh\u00e1n\u00edm a cuk\u00e1n\u00edm vylamoval ruku z ramenn\u00edho kloubu. Povel sice musel opakovat t\u0159ikr\u00e1t, ale napo\u010dtvrt\u00e9 si Daimon vzorn\u011b, s hrd\u00fdm a nad\u0159azen\u00fdm v\u00fdrazem milostiv\u011b sedl, a ihned p\u0159itom sm\u011b\u0159oval sv\u016fj dlouh\u00fd \u0161pi\u010dat\u00fd \u010dum\u00e1k k Billov\u011b kapse, p\u0159em\u00edtaj\u00edc, co za to dostane za dobr\u016ftku.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak je hodn\u00fd Daimonek,“ drbal ho Bill za u\u0161ima. Povedlo se mu p\u0159emluvit dokonce i Toma, aby se s nimi vydal na proch\u00e1zku do parku. Sice byly v\u0161ude hromady sn\u011bhu, ale Daimon si m\u011bl aspo\u0148 s \u010d\u00edm zablbnout, a v parku nikdo nebyl, tak\u017ee se mohli kluci alespo\u0148 chv\u00edlemi k sob\u011b tulit v\u00edc, ne\u017e by mezi sourozenci dovolovaly mravn\u00ed z\u00e1kony.<\/div>\n
Aby se \u0161t\u011bn\u011b vydov\u00e1d\u011blo, pustil ho Bill na volno. V\u011bd\u011bl, \u017ee Daimon neute\u010de, na to byl po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd stra\u0161pytel, aby se vydal na n\u011bjakou proch\u00e1zku s\u00e1m. Vyu\u017eil voln\u00e9 chv\u00edle a vtisknul drobnou pusinku na Tomovu mrazem z\u010dervenalou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak moc t\u011b miluju, Tomi… tak moc,“ \u0161pitnul a odpov\u011bd\u00ed mu bylo n\u011b\u017en\u00e9 objet\u00ed, ne\u017e se vydali d\u00e1l.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky, brou\u010dku… dokonce i na tu \u010dernou potvoru si za\u010d\u00edn\u00e1m zvykat,“ dodal to, co v posledn\u00edch dnech proti sv\u00e9 v\u016fli shled\u00e1val pravdou.<\/div>\n
„Nen\u00ed to potvora, ale aristokrat!“ opravil ho hrd\u011b Bill a v\u00fdchovn\u011b ho pl\u00e1cnul p\u0159es zadek, co\u017e ale p\u0159es vrstvu jeho rukavice a Tomova kab\u00e1tu nebylo ani c\u00edtit.<\/div>\n
„Je to mrcha a basta!“ st\u00e1l si Tom za sv\u00fdm, ale v o\u010d\u00edch se mu p\u0159itom rozsv\u011bcovaly \u0161k\u00e1dliv\u00e9 hv\u011bzdi\u010dky.<\/div>\n
„Nen\u00ed!“<\/div>\n
„Je!“<\/div>\n
„Nen\u00ed!“<\/div>\n
„Je a je a je!“<\/div>\n
„Nen\u00ed, je to m\u016fj mazl\u00ed\u010dek!“<\/div>\n
„To jsem j\u00e1.“<\/div>\n
„Ale i Daimon.“<\/div>\n
„Cht\u011bl jsi \u0159\u00edct ta \u010dern\u00e1 tlama.“<\/div>\n
„Necht\u011bl, cht\u011bl jsem \u0159\u00edct m\u016fj urozen\u00fd princ!“ vztekal se Bill, ov\u0161em ne opravdu ve zl\u00e9m, i kdy\u017e to zloben\u00ed se rozhodn\u011b m\u011blo daleko k tomu, aby to bylo jen tak naoko.<\/div>\n
„To jsem ale j\u00e1,“ ujistil ho s \u00fasm\u011bvem Tom.<\/div>\n
„Nene! Ty nem\u00e1\u0161 \u010dty\u0159i nohy, prot\u00e1hlou hlavinku a-„<\/div>\n
„… a tak mal\u00fdho \u0161ul\u00edna, \u017eejo?“ rozesm\u00e1l se Tom, zat\u00edmco Bill\u016fv obli\u010dej nab\u00edral \u010derven\u00fd odst\u00edn rychlost\u00ed blesku.<\/div>\n
„Ty ale!“ odfrknul si, sebral ve\u0161kerou svou s\u00edlu a mocn\u00fdm drcnut\u00edm do ramene povalil sv\u00e9 dvoj\u010de do z\u00e1v\u011bje.<\/div>\n
<\/div>\n
„To bylo podl\u00fd, ty p\u00edskle!“ vyjekl Tom, ale ne\u017e se sta\u010dil zvednout, Bill si mu kleknul na b\u0159icho a za\u010dal ho bleskurychle zahrab\u00e1vat pod sn\u00edh.<\/div>\n
„Vole, to stud\u00ed!“<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 o Daimonkovi \u0159\u00edkat, \u017ee to je mrcha a bestie a tlama a kdov\u00edco je\u0161t\u011b!“<\/div>\n
„Smet\u00e1k! Naklonovanej pak\u016f\u0148 zk\u0159\u00ed\u017eenej s mopem! \u010cokl baskerwillskej!“<\/div>\n
Vz\u00e1p\u011bt\u00ed sv\u00fdch slov zalitoval, kdy\u017e se mu sn\u00edh dostal a\u017e do krku. Zakuckal se, marn\u011b se sna\u017e\u00edc zvednout nebo alespo\u0148 oklepat zasypan\u00fd obli\u010dej… Kdy\u017e vtom na obli\u010deji poc\u00edtil n\u00e1dhern\u00e9 tepl\u00ed\u010dko. Tro\u0161ku zamrkal, jen aby spat\u0159il, jak mu dlouh\u00fd \u010dern\u00fd \u010dum\u00e1\u010dek o\u0148uf\u00e1v\u00e1 nos a tv\u00e1\u0159e, a zah\u0159\u00edv\u00e1 je p\u0159itom sv\u00fdm teplou\u010dk\u00fdm jaz\u00fd\u010dkem.<\/div>\n
Neodolal, a kdy\u017e Bill kone\u010dn\u011b s v\u00edt\u011bzoslavn\u00fdm \u00fa\u0161klebkem vstal a dovolil tak Tomovi se zvednout, prvn\u00ed, co ud\u011blal po oklep\u00e1n\u00ed sn\u011bhu, bylo to, \u017ee Daimona objal kolem \u00fatl\u00e9ho kr\u010dku.<\/div>\n
„No vono se to nezd\u00e1, ale mo\u017en\u00e1 nakonec z tebe p\u0159ece jen n\u011bco bude, vypad\u00e1 to na z\u00e1chran\u00e1\u0159sk\u00fdho psa, co hled\u00e1 zasypan\u00fd lid\u00ed. Ale m\u00e1m obavy, \u017ee kdyby ti dali kolem krku soudek rumu, tak ti to zlom\u00ed vaz.“<\/div>\n
Bill byl natolik perplex z toho, \u017ee Tom Daimona objal, \u017ee skoro ani nepost\u0159ehl pozn\u00e1mku o l\u00e1m\u00e1n\u00ed vazu. Jen kulil o\u010di a m\u011bl z toho, co vid\u00ed, n\u00e1ramnou radost.<\/div>\n
„Slu\u0161\u00ed v\u00e1m to spolu… moc,“ vydechnul ti\u0161e.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ale ne… tob\u011b to s n\u00edm slu\u0161\u00ed v\u00edc,“ zavrt\u011bl Tom hlavou a krapet se uzard\u011bl.<\/div>\n
„Ob\u011bma n\u00e1m to s n\u00edm slu\u0161\u00ed,“ \u0161eptnul Bill a sednul si k t\u011bm dv\u011bma na bobek. Okam\u017eit\u011b vyfasoval dva hudlany. Jeden na jednu tv\u00e1\u0159 od Toma, druh\u00fd na druhou tv\u00e1\u0159 od pejska. Neodolal a za\u010dal se pobaven\u011b chichotat, tak vtipn\u00e1 mu tahle situace p\u0159i\u0161la.<\/div>\n
„A stejn\u011b v\u00e1s miluju oba dva, i kdy\u017e m\u011b n\u011bkdy ob\u010das p\u011bkn\u011b serete, oba!“ prohl\u00e1sil, \u010d\u00edm\u017e dos\u00e1hnul toho, \u017ee Tom a Daimon se na sebe navz\u00e1jem pod\u00edvali, jako by p\u0159em\u00fd\u0161leli, jak to Bill vlastn\u011b mysl\u00ed. Chv\u00edli na sebe koukali a pak se unisono pod\u00edvali na Billa.<\/div>\n
„No moc nekoukejte, myslel jsem to v\u00e1\u017en\u011b! A jdeme dom\u016f, u\u017e mi za\u010d\u00edn\u00e1 bejt kosa.“<\/div>\n
Sehnul se k Daimonovi, p\u0159ipnul mu k obojku vod\u00edtko a pak se omluvn\u011b zad\u00edval na Toma.<\/div>\n
<\/div>\n
„Na tebe vod\u00edtko nem\u00e1m…“<\/div>\n
„No ale to je chyba,“ nam\u00edtnul Tom. „Co kdy\u017e ti n\u011bkam ute\u010du?“<\/div>\n
„Nikam!“ zavelel ost\u0159e Bill a pevn\u011b ho chytil za jeden z cop\u00e1nk\u016f. Chytil ho nev\u011bdomky tak siln\u011b, a\u017e Tom usyknul.<\/div>\n
„Jau, nemus\u00ed\u0161 m\u011b tak tahat! Pokud v\u00edm, tak j\u00e1 jsem ti \u017eehli\u010dku nerozkousal!“<\/div>\n
Bill na n\u011bj z\u016fstal chv\u00edli koukat, ne\u017e mu do\u0161ly souvislosti, a pak se zvoniv\u011b rozesm\u00e1l.<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 pravdu… hodn\u00fd Tom\u00edk, volno!“<\/div>\n
<\/div>\n
Tom, aby ho pobavil, m\u011bl v \u00famyslu vystartovat sprintem. Jen\u017ee neodhadl, jak moc velkou p\u0159ek\u00e1\u017ekou bude \u010derstv\u011b napadan\u00fd sn\u00edh, a m\u00edsto divok\u00e9ho b\u011bhu se rozpl\u00e1cnul jak \u010derstv\u011b p\u0159ejet\u00e1 \u017e\u00e1ba p\u0159\u00edmo p\u0159ed Billa. Jen tak tak to bylo, \u017ee mu Bill ne\u0161l\u00e1pnul sv\u00fdm kl\u00ednov\u00fdm podpatkem do obli\u010deje, a Daimon po n\u011bm okam\u017eit\u011b sko\u010dil a za\u010dal ho packovat.<\/div>\n
Dom\u016f se nakonec dostali sice a\u017e za hodinu od doby, kdy Bill ozn\u00e1mil odchod, a\u010d b\u011b\u017en\u011b cesta trvala deset minut, ale o to v\u00edc si p\u0159i ch\u016fzi u\u017eili srandy. A to bylo to hlavn\u00ed. Zasm\u00e1t se up\u0159\u00edmn\u011b, od srdce a m\u00edt pocit, \u017ee jste t\u00edm nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edm \u010dlov\u011bkem pod sluncem. Ten pocit toti\u017e m\u016f\u017ee vz\u00e1p\u011bt\u00ed kdokoliv nebo cokoliv pokazit a kr\u00e1sn\u00e9 emoce se rozplynou jako led na slunci…<\/div>\n
<\/div>\n
Bill ze span\u00ed nespokojen\u011b zamru\u010del, kdy\u017e ho za\u010daly budit rytmick\u00e9 vibrace. P\u0159evr\u00e1til se na druh\u00fd bok, ale kdy\u017e to neust\u00e1valo, pootev\u0159el sp\u00e1nkem zalepen\u00e9 o\u010di, aby zjistil, \u017ee ten nelib\u00fd zvuk vyd\u00e1v\u00e1 Tom\u016fv mobil. I Daimona to probudilo. Tak jako jeho p\u00e1n\u00ed\u010dek, i on se p\u0159evr\u00e1til na bok a v r\u00e1mci prot\u00e1hnut\u00ed se vrazil svou packu do Tomova obli\u010deje, co\u017e kytaristu probudilo.<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161 co je, ty hovado… Bille, srovnej si toho zmetka…“<\/div>\n
„Tak nap\u0159ed vypni ten mobil, kdo by v tom krav\u00e1lu mohl sp\u00e1t? Pak se div, \u017ee mi bud\u00ed\u0161 psa.“<\/div>\n
„Co? Jakej mobil? Jo tohle…“<\/div>\n
A\u017e te\u010f zaregistroval vibrace sv\u00e9ho mobilu. Hm\u00e1tl po n\u011bm a skrz ospalky zaznamenal n\u011bjak\u00e9 \u010d\u00edslo. Neznal ho, ale ani se mu necht\u011blo p\u00e1trat, kdo to je. Zm\u00e1\u010dkl tla\u010d\u00edtko pro p\u0159\u00edjem hovoru.<\/div>\n
„Ano?“ zahu\u010del ospale.<\/div>\n
„Tome… to jsem j\u00e1,“ ozval se hlas na druh\u00e9 stran\u011b. Hlas, kter\u00fd by poznal za ka\u017ed\u00fdch okolnost\u00ed, hlas, kter\u00fd tak bytostn\u011b nen\u00e1vid\u011bl, proto\u017ee pr\u00e1v\u011b vlastn\u00edk toho hlasu mu zni\u010dil \u017eivot, jemu i Billovi. Na to, aby ten hlas v\u0161ak rozpoznal, bylo pro n\u011bj u\u017e p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b, poznal jen, \u017ee to mluv\u00ed n\u011bjak\u00e1 \u017eensk\u00e1. Co vlastn\u011b \u017eensk\u00e1… Najednou mu to v hlav\u011b za\u010dalo \u0161rotovat. Zn\u00e1 ho, ten hlas, zn\u00e1! Ale to p\u0159ece nem\u016f\u017ee b\u00fdt –<\/div>\n
„Ty?!“ zahu\u010del udiven\u011b. U\u017e cht\u011bl, by\u0165 v zajet\u00ed polosp\u00e1nku, vymyslet n\u011bjakou nad\u00e1vku, proto\u017ee si za\u010d\u00ednal uv\u011bdomovat, \u017ee tohle je od n\u00ed nehor\u00e1zn\u00e1 drzost, ozvat se mu potom, co v\u0161echno mu zp\u016fsobila, ale ona ho p\u0159eru\u0161ila.<\/div>\n
„Nevolala bych ti, kdybych nemusela,“ zavr\u010dela skoro a\u017e pohrdliv\u011b. „Jen\u017ee…“<\/div>\n
Jej\u00ed hlas se n\u00e1hle zm\u011bnil v a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 v\u00e1\u017en\u00fd, zat\u00edmco Bill na Toma ospale m\u017eoural.<\/div>\n
„Tome, j\u00e1… \u010dek\u00e1m na\u0161e d\u00edt\u011b.“<\/div>\n
<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/span><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa S p\u0159\u00edchodem Daimona do jejich bytu, jako by se Billovi obr\u00e1til \u017eivot tot\u00e1ln\u011b vzh\u016fru nohama. Ale sm\u011brem k lep\u0161\u00edmu. Byl ze \u0161t\u011b\u0148\u00e1tka absolutn\u011b nad\u0161en\u00fd, vydr\u017eel si s n\u00edm hr\u00e1t cel\u00e9 hodiny, vytrvale hl\u00eddal, kdykoliv pejsek pot\u0159eboval ven. A jak se mu to da\u0159ilo,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[368],"tags":[],"class_list":["post-9890","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-peklo-v-raji-na-zemi"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9890","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9890"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9890\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9890"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9890"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9890"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}