{"id":9891,"date":"2010-12-18T16:00:00","date_gmt":"2010-12-18T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9866"},"modified":"2010-12-18T16:00:00","modified_gmt":"2010-12-18T15:00:00","slug":"chlapec-ktery-si-hral-s-ohnem-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/12\/18\/chlapec-ktery-si-hral-s-ohnem-3\/","title":{"rendered":"Chlapec, kter\u00fd si hr\u00e1l s ohn\u011bm 3."},"content":{"rendered":"
autor: Nicol-Dream<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
B\u00edl\u00e1 krajina u\u017e  od sam\u00e9ho r\u00e1na vykouzlila \u00fasm\u011bv mnoha lidem na tv\u00e1\u0159i. Sn\u00edh p\u0159ikryl svou b\u00edlou pe\u0159inou v\u0161echno kolem. Slunce, kter\u00e9 ji\u017e d\u00e1vno sed\u011blo vysoko na obloze, odr\u00e1\u017eelo paprsky ve sn\u011bhov\u00fdch vlo\u010dk\u00e1ch. Celou noc hust\u011b sn\u011b\u017eilo, a proto u\u017e bylo v\u0161ude, kam se jen \u010dlov\u011bk pod\u00edval, n\u011bkolik centimetr\u016f sn\u011bhu.<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159esto, \u017ee byla sobota, vst\u00e1val \u010dernovlas\u00fd chlapec velice brzo. Kdy\u017e mu zazvonil bud\u00edk u hlavy, rychle ho vypnul, aby nikoho jin\u00e9ho nevzbudil. Jedin\u00fd, kdo se probudil, byla mal\u00e1 Nad\u011bje, kter\u00e1 hned za\u010dala sv\u00e9mu p\u00e1novi nad\u0161en\u011b olizovat obli\u010dej. Chlapec se jen usm\u00edval a sna\u017eil se ji dostat ze sv\u00e9ho obli\u010deje, aby se mohl obl\u00e9ci. Kdy\u017e se mu kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo ji ze sebe set\u0159\u00e1st, obl\u00e9kl se do ji\u017e p\u0159ipraven\u00e9ho oble\u010den\u00ed a vyt\u00e1hl velkou cestovn\u00ed ta\u0161ku plnou v\u011bc\u00ed, kterou m\u011bl schovanou pod postel\u00ed. Cht\u011bl se pod\u00edvat, jak venku je, a tak p\u0159istoupil k oknu a rozhrnul z\u00e1v\u011bsy. Jakmile spat\u0159il tu b\u00edlou kr\u00e1su, byl \u0161\u0165astn\u00fd. Kone\u010dn\u011b to byly ty prav\u00e9 b\u00edl\u00e9 V\u00e1noce, kter\u00e9 si tam moc p\u0159\u00e1l. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
Kdy\u017e odch\u00e1zel z domu, sna\u017eil se na\u0161lapovat tak opatrn\u011b, jak to jen \u0161lo. Malou Nad\u011bji si schoval pod bundu, aby mu neutekla n\u011bkam, kam nem\u011bla. Rychle si nazul boty dole v chodb\u011b. D\u00e1l u\u017e na nic ne\u010dekal, otev\u0159el vchodov\u00e9 dve\u0159e, a tak rychle, jak je otev\u0159el, je za sebou zase zav\u0159el. Nad\u011bji pustil na zem, a tak jak nejrychleji mohli, se spolu roze\u0161li \u010derstv\u00fdm sn\u011bhem sm\u011brem k lesu. Sn\u00edh sice studil, ale to Nad\u011bji rozhodn\u011b nevadilo. Vesele v n\u011bm poskakovala a ch\u0148apala po v\u0161em, co se kolem jen tro\u0161ku h\u00fdblo.  <\/div>\n
<\/div>\n
V lese ji\u017e tolik sn\u011bhu nebylo, proto\u017ee v\u011bt\u0161inu zadr\u017eely vysok\u00e9 smrky. Chlapec se tolik t\u011b\u0161il, a\u017e dojdou na to m\u00edsto, kde tohle v\u0161echno skon\u010d\u00ed. U\u017e se vid\u011bl, jak je bezstarostn\u00fd. Jen on a Nad\u011bje. N\u00e1hle v\u0161ak sly\u0161el r\u00e1nu, jak kupa sn\u011bhu dopadla z t\u00e9 velk\u00e9 v\u00fd\u0161ky na zem a jej\u00ed zavyt\u00ed. Vyd\u011b\u0161en\u011b se oto\u010dil. Nikde ji nevid\u011bl. Jen sn\u00edh. Na nic ne\u010dekal a za\u010dal hrabat. Mus\u00ed ji naj\u00edt. Napl\u0148oval ho strach. V hlav\u011b se mu odehr\u00e1valy ty nejhor\u0161\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159e toho, co se mohlo st\u00e1t. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mu za\u010daly st\u00e9kat slzy a on zat\u0159epal hlavou, aby ty zl\u00e9 my\u0161lenky zahnal, co nejd\u00e1l to jen \u0161lo.<\/div>\n
\n<\/div>\n
„P\u0159eci se j\u00ed nic nestalo. Je v po\u0159\u00e1dku.“ Opakoval si po\u0159\u00e1d dokola a zmrzl\u00fdma rukama se st\u00e1le prohrab\u00e1val hloub\u011bji. U\u017e ztr\u00e1cel nad\u011bji, kdy\u017e v tom vystr\u010dila Nad\u011bje svou malou hlavi\u010dku zpod sn\u011bhu, a vesele za\u010dala \u0161t\u011bkat. Bill se na ni usm\u00e1l a rychle ji vyndal ven a str\u010dil si ji pod bundu. M\u011bla velk\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed. Zrovna, kdy\u017e sn\u00edh spadl, byla pod ko\u0159eny, kter\u00e9 vyrostly z p\u016fdy, a vytvo\u0159ily takovou malou br\u00e1nu. Chlapec byl hrozn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd, proto\u017ee kdyby se j\u00ed n\u011bco stalo, z\u016fstal by tam, kam jdou, \u00fapln\u011b s\u00e1m. Necht\u011bl ale \u010dekat, a\u017e je dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edval sn\u011bhu poh\u0159b\u00ed oba a rychle se vydali d\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
Cesta lesem jim trvala je\u0161t\u011b  asi hodinu. A kdy\u017e kone\u010dn\u011b dorazili na m\u00edsto, p\u0159ipadalo Billovi, jako by st\u00e1l p\u0159ed sv\u00fdm osudem. Bylo pouze na n\u011bm, jak se rozhodne. Bu\u010f z\u016fstane a nad\u00e1le ze sebe nech\u00e1 d\u011blat fackovac\u00edho pan\u00e1ka, anebo p\u016fjde vst\u0159\u00edc nov\u00fdm z\u00edt\u0159k\u016fm. Nemusel se rozm\u00fd\u0161let, u\u017e zde necht\u011bl b\u00fdt ani minutu. Sice u\u017e se nikdy neuvid\u00ed s m\u00e1tou a t\u00e1tou, ale to mu u\u017e tolik nevadilo. Vyrovnal se s t\u00edm.  <\/div>\n
<\/div>\n
Bez zav\u00e1h\u00e1n\u00ed vzal za kliku a vstoupil do nezn\u00e1ma. Te\u010f u\u017e nebylo cesty zp\u011bt. Musel j\u00edt d\u00e1l. Nesm\u011bl se ohl\u00ed\u017eet. Musel j\u00edt rovnou cestou d\u00e1l. U\u017e se rozhodl a sv\u00e9 rozhodnut\u00ed nemohl zm\u011bnit. U\u017e  se nemohl vr\u00e1tit. Musel zapomenout. Nemohl se ji\u017e ohl\u00ed\u017eet na minulost. Nyn\u00ed pro n\u011bj existoval pouze z\u00edt\u0159ek.  <\/div>\n
<\/div>\n
Na konci chodby, kterou pro\u0161el, byly velk\u00e9, z olova vyroben\u00e9 dve\u0159e. Dotkl se chladn\u00e9ho kovu a ten pod jeho dotekem jakoby rozt\u00e1l a prom\u011bnil se v p\u00e1ru. Pro\u0161el skrz a v t\u011bsn\u00e9m z\u00e1v\u011bsu za n\u00edm mal\u00e1 Nad\u011bje. Na druh\u00e9 stran\u011b se rozkl\u00e1dal jeho sv\u011bt. Ten, o kter\u00e9m ka\u017ed\u00fd den snil. U\u017e se nemusel b\u00e1t, \u017ee ho n\u011bkdo bude \u0161ikanovat. Te\u010f byl voln\u00fd. St\u00e1l uprost\u0159ed poh\u00e1dkov\u00e9 lesa. Tady ale nebyl sn\u00edh. Bylo teplo, a tak si Bill sundal zimn\u00ed oble\u010den\u00ed. Po chvilce ch\u016fze do\u0161el a\u017e ke kamenn\u00e9mu staven\u00ed, kde m\u011bl u\u017e nav\u017edy z\u016fstat. L\u00edbilo se mu zde. Byl tu klid. Otev\u0159el star\u00e9 dve\u0159e a ve\u0161el. M\u00edstnost, do kter\u00e9 ve\u0161el, byla vybavena star\u0161\u00edm n\u00e1bytkem vyroben\u00fdm ze d\u0159eva. V\u016fbec v\u0161e tu bylo star\u0161\u00ed, zde nevl\u00e1dna \u00e9ra po\u010d\u00edta\u010d\u016f. V\u0161e tu bylo je\u0161t\u011b nedot\u010den\u00e9 t\u00edmto v\u011bdeck\u00fdm pozn\u00e1n\u00edm. Zde se pozn\u00e1valy \u00fapln\u011b jin\u00e9 v\u011bci. I on p\u0159ed dv\u011bma lety zjistil, \u017ee pat\u0159\u00ed sem a ne tam. On byl jako ti, co tu \u017eili. U plotny p\u0159ed n\u00edm zrovna star\u00e1 \u017eena n\u011bco va\u0159ila. Byla to jeho babi\u010dka. Do\u0161el k n\u00ed a dal j\u00ed pusu na tv\u00e1\u0159.  <\/div>\n
<\/div>\n
„U\u017e zase mi to neho\u0159\u00ed.“ \u0158ekla sklesle a sna\u017eila se zap\u00e1lit ohe\u0148 pod plotnou. Bill se usm\u00e1l a lehk\u00fdm pohybem ruky vykouzlil ohe\u0148 ve sv\u00e9 dlani a zap\u00e1lil polena. „V\u00ed\u0161, \u017ee bys zat\u00edm nem\u011bl sv\u00e9 schopnosti moc pou\u017e\u00edvat, vi\u010f?“ napomenula ho star\u00e1 \u017eena „V\u00edm, babi, ale n\u011bkdy za\u010d\u00edt mus\u00edm.“ Odpov\u011bd\u011bl j\u00ed s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i a vydal se do sv\u00e9ho pokoje v horn\u00edm pat\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Nicol-Dream<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Nicol-Dream B\u00edl\u00e1 krajina u\u017e  od sam\u00e9ho r\u00e1na vykouzlila \u00fasm\u011bv mnoha lidem na tv\u00e1\u0159i. Sn\u00edh p\u0159ikryl svou b\u00edlou pe\u0159inou v\u0161echno kolem. Slunce, kter\u00e9 ji\u017e d\u00e1vno sed\u011blo vysoko na obloze, odr\u00e1\u017eelo paprsky ve sn\u011bhov\u00fdch vlo\u010dk\u00e1ch. Celou noc hust\u011b sn\u011b\u017eilo, a proto u\u017e bylo v\u0161ude, kam se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[386],"tags":[],"class_list":["post-9891","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chlapec-ktery-si-hral-s-ohnem"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9891","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9891"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9891\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9891"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9891"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9891"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}