{"id":9922,"date":"2010-12-14T18:30:00","date_gmt":"2010-12-14T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9897"},"modified":"2010-12-14T18:30:00","modified_gmt":"2010-12-14T17:30:00","slug":"heisenberg-academy-24","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/12\/14\/heisenberg-academy-24\/","title":{"rendered":"Heisenberg Academy 24."},"content":{"rendered":"
autor: boyyouadrank<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"413\"<\/div>\n
<\/div>\n
Pond\u011bln\u00edho r\u00e1na Bill otev\u0159el o\u010di a pohl\u00e9dl z okna, aby spat\u0159il, jak sn\u011b\u017e\u00ed. Nebyla to \u017e\u00e1dn\u00e1  v\u00e1nice, ale b\u00edle vlo\u010dky lehce padaly tak, \u017ee do t\u00e9 doby, ne\u017e  se vyhrabe z postele, u\u017e bude v\u0161e pokryto b\u00edlou plachtou.  <\/div>\n
Pr\u00e1v\u011b te\u010f mu bud\u00edk ozn\u00e1mil, \u017ee je \u010das, aby do hodiny vstal, a tak si Bill cht\u011bl je\u0161t\u011b odpo\u010dinout. V mysli si poznamenal, \u017ee pak mus\u00ed Toma donutit naj\u00edt mu jeho zimn\u00ed boty. Pot\u00e9 se k blon\u010f\u00e1kovi natisknul, na\u010de\u017e se mu na opl\u00e1tku dostalo siln\u011bj\u0161\u00edho objet\u00ed.  <\/div>\n
Tepl\u00fd dech ov\u00e1l Billovo l\u00ed\u010dko, a Bill znova zav\u0159el o\u010di, hih\u0148aj\u00edc se, kdy\u017e Tom ve sp\u00e1nku p\u0159ehodil nohu p\u0159es jeho t\u011blo a n\u011bco si ti\u0161e mumlal.  <\/div>\n
Bill oto\u010dil hlavu tak, aby mohl pozorovat Tomovu klidnou tv\u00e1\u0159, a srdce se mu roztlouklo. Bylo to vlastn\u011b jako v n\u011bjak\u00e9 perfektn\u00ed filmov\u00e9 sc\u00e9n\u011b. Nat\u00e1hnul se rukou dol\u016f na zem a pro\u010des\u00e1val kapsy u kalhot, kter\u00e9 m\u011bl na sob\u011b na t\u00e9 party, ve snaze naj\u00edt fo\u0165\u00e1k. Zamra\u010dil se, kdy\u017e ho nemohl naj\u00edt, ale rozhodl se, \u017ee to nech\u00e1 na pozd\u011bji. Nebo je\u0161t\u011b l\u00edp, p\u0159inut\u00ed Toma ho naj\u00edt.  <\/div>\n
P\u0159esn\u011b o hodinu pozd\u011bji se bud\u00edk znova roze\u0159val na pln\u00e9 obr\u00e1tky a Tom se prudce posadil, \u010d\u00edm\u017e se uhodil hlavou do d\u0159eva vrchn\u00ed postele. Po\u0159\u00e1dn\u011b nad\u00e1val a dr\u017eel si hlavu, kdy\u017e spadl zp\u00e1tky do pe\u0159in.  <\/div>\n
„Oh, Bo\u017ee, ty blbe\u010dku. Vydr\u017e…“ <\/p>\n<\/div>\n
Tom tam le\u017eel s dlan\u00ed  p\u0159ipl\u00e1clou na \u010dele a uc\u00edtil, jak se od n\u011bj Bill odt\u00e1hl, na\u010de\u017e sly\u0161el, jak kr\u00e1\u010d\u00ed pry\u010d. Dve\u0159e se otev\u0159ely a zav\u0159ely, a pot\u00e9 se otev\u0159ely a zav\u0159ely znovu. Nato uc\u00edtil, jak bylo n\u011bco studen\u00e9ho p\u0159itisknuto na jeho hlavu a \u00falevn\u011b si oddychl.  <\/div>\n
„Te\u010f n\u00e1m k sob\u011b ty mod\u0159iny lad\u00ed,“ zamumlal Bill se znateln\u00fdm \u00fasm\u011bvem v hlase. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
Tom beze slova p\u0159ik\u00fdvl, o\u010di m\u011bl st\u00e1le zav\u0159en\u00e9, ruku pozvedl vzh\u016fru, sev\u0159el v n\u00ed tu Billovu a p\u0159itla\u010dil si bal\u00ed\u010dek s ledem na \u010delo.  <\/div>\n
„Kdy za\u010d\u00edn\u00e1 hodina?“ Poda\u0159ilo se Tomovi ze sebe vychroptit o chvilku pozd\u011bji.  <\/div>\n
Bill si povzdechl a oto\u010dil se, o\u010dima vyhledal hodiny. U\u017e n\u011bjakou chv\u00edli takhle le\u017eeli a jeho ruka za\u010d\u00ednala b\u00fdt znecitliv\u011bn\u00e1. „Za patn\u00e1ct minut.“  <\/div>\n
„Sakra,“ Tom se vyzvedl na loktech, ale Bill ho zatla\u010dil zp\u00e1tky.  <\/div>\n
„Ty dneska z\u016fsta\u0148 v posteli. Mus\u00ed\u0161 b\u00fdt utahan\u00fd. M\u00e1\u0161 hlad? P\u0159inesu ti n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo.“  <\/div>\n
„Ale ne, d\u00e1m si n\u011bco z automatu,“ otev\u0159el Tom jedno oko. „Tak\u017ee, jsme zase…“<\/p>\n<\/div>\n
„Spolu? Ne.“ U\u0161kl\u00edbl se Bill a odkoulel se z postele, opatrn\u011b, aby se nepra\u0161til do hlavy.  <\/div>\n
„Ale…“<\/p>\n<\/div>\n
„Ale co? N\u011bjak\u00e1 nezn\u00e1m\u00e1 holka ti olizovala pt\u00e1ka, nehodl\u00e1m ti to jen tak odpustit,“ \u0159ekl Bill p\u0159\u00edsn\u011b. Rychle si nat\u00e1hl uniformu a opustil pokoj. Miloval to, jak ho Tom tup\u011b sledoval. Na cest\u011b ven narazil na Georga, kter\u00fd vypadal jako by byl v k\u00f3matu.  <\/div>\n
„Uh, sly\u0161el jsem, \u017ee jsi byl na policii,“ \u0159ekl Bill s nakr\u010den\u00fdm obo\u010d\u00edm.  <\/div>\n
„…jo,“ \u0159ekl Georg roztr\u017eit\u011b, soust\u0159ed\u00edc se na sv\u00e1 chodidla. \u0160el hodn\u011b rychle.  <\/div>\n
„A? N\u011bco mi \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee to nebylo to nejhor\u0161\u00ed, co se ti o v\u00edkendu stalo.“ <\/p>\n<\/div>\n
Georg vypadal nerozhodn\u011b, ohl\u00e9dl se p\u0159es rameno, aby se ujistil, \u017ee tu nen\u00ed nikdo okolo.  <\/div>\n
„To Gustav,“ zamumlal a tv\u00e1\u0159e mu zr\u016f\u017eov\u011bly.  <\/div>\n
„Co je s Gustavem?“ Billa u\u017e te\u010f tahle konverzace nudila. Pokud v\u011bd\u011bl dob\u0159e, Gustav a Georg spolu m\u011bli takzvan\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed s v\u00fdhodami, a tak nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, pro\u010d se t\u00edm Georg zab\u00fdval, pokud by tedy nezjistil, \u017ee Gustav m\u00e1 n\u011bjakou sexu\u00e1ln\u011b p\u0159enosnou pohlavn\u00ed chorobu, co\u017e v\u0161ak bylo dost nepravd\u011bpodobn\u00e9, kdy\u017e uv\u00e1\u017eil, \u017ee \u0161lo o Gustava<\/em>.<\/p>\n<\/div>\n
„Nachytal m\u011b na t\u00e9 p\u00e1rty s jednou holkou,“ \u0159ekl Georg zamra\u010den\u011b.  <\/div>\n
„…A?“ <\/p>\n<\/div>\n
Georg si odfrkl a kone\u010dn\u011b se na Billa pod\u00edval. „Nem\u016f\u017eu tomu uv\u011b\u0159it. Ty jsi se na t\u00e9 p\u00e1rty mohl zbl\u00e1znit jen proto, \u017ee se n\u011bjak\u00e1 holka dostala trochu moc bl\u00edzko<\/em> k Tomovi, a te\u010f m\u011b tady br\u00e1n\u00ed\u0161? Fakt d\u00edky, k\u00e1mo, jse\u0161 jedine\u010dn\u00fd.“  <\/div>\n
Bill se za\u0161klebil. Cht\u011bl u\u017e na tu zpropadenou April kone\u010dn\u011b zapomenout. „To je jin\u00e9. Zaprv\u00e9, ty nev\u00ed\u0161, jak p\u0159esn\u011b ‚bl\u00edzko‘ se k n\u011bmu dostala, a stejn\u011b je ti po tom houby. Zadruh\u00e9, Tom a j\u00e1 jsme ve vztahu. Byli<\/em> jsme ve vztahu. \u010cek\u00e1 ho je\u0161t\u011b hodn\u011b plazen\u00ed se po kolenou. Ale jo, ty tohle s Gustavem nem\u00e1\u0161. Tak co m\u00e1 b\u00fdt, \u017ee jsi ojel n\u011bkoho jin\u00e9ho?“  <\/div>\n
„Je to mnohem komplikovan\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e se zd\u00e1,“ povzdechl si Georg. „Nemyslel jsem si, \u017ee bys to pochopil. Prost\u011b na to zapome\u0148.“ <\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e, dob\u0159e, Boo\u017ee,“ p\u0159evr\u00e1til Bill o\u010di. „V tom p\u0159\u00edpad\u011b se omluv.“ <\/p>\n<\/div>\n
„Nemysl\u00edm, \u017ee by mi omluva pomohla. Ten \u010d\u016fr\u00e1k se minulou noc zamkl v pokoji.“  <\/div>\n
„Eh, nen\u00ed divu, \u017ee vypad\u00e1\u0161 skoro jako hovno. Vlastn\u011b nejen skoro! Vyjekl Bill a obrann\u011b zvedl ruce, kdy\u017e ho Georg zpra\u017eil pohledem. „Ne v\u00e1\u017en\u011b, kde jsi teda spal?“ <\/p>\n<\/div>\n
„Propl\u00ed\u017eil jsem se do Jostovy kancel\u00e1\u0159e,“ zamumlal Georg a z\u010dervenal. Zachytil Bill\u016fv zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pohled a rychle se jal vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed: „M\u00e1 tam dost dobr\u00e9 topen\u00ed! A sakramentsky pohodln\u00fd gau\u010d!“  <\/div>\n
„P\u00e1ni, a to jsem si myslel, \u017ee Tom je na tom \u0161patn\u011b. M\u011bl jsi prolomit ty dve\u0159e hned, jak je Gustav zamkl.“  <\/div>\n
„No…“ Georg vypadal, jako by s tou my\u0161lenkou bojoval. St\u0159elil po Billovi zl\u00fdm pohledem a ti\u0161e ho uml\u010del. „Mo\u017en\u00e1 to beru mnohem v\u00e1\u017en\u011bji. Mo\u017en\u00e1 je tu toho v\u00edce k prolomen\u00ed ne\u017e jen dve\u0159e.“  <\/div>\n
„Hmm.“ Billovo obo\u010d\u00ed pomalu vyl\u00e9tlo vzh\u016fru. „V\u00ed\u0161, Georgu, V\u017edycky jsem si myslel, \u017ee jsi tak trochu… povrchn\u00ed. Ale jsem r\u00e1d, \u017ee jsme si takhle pokecali.“<\/p>\n<\/div>\n
„Taky tak.“ Georg otev\u0159el dve\u0159e do u\u010debny fyziky, nech\u00e1vaj\u00edc j\u00edt Billa jako prvn\u00edho.  <\/div>\n
„P\u0159epadovka, v\u0161ichni!“ Zvolala G\u00fclcan nad\u0161en\u011b, zat\u00edmco se ozvalo mno\u017estv\u00ed sten\u016f. „Oh, no t\u00e1k. Jen se koukneme, co jste se nau\u010dili o vektorech!“ Rozd\u00e1vala pap\u00edry a u Billa se zastavila. „Kde je Tom?“  <\/div>\n
„Dneska je nemocn\u00fd.“ <\/p>\n<\/div>\n
„Oh, to je nemil\u00e9. P\u0159ijde o n\u00e1\u0161 vektorov\u00fd test\u00edk!“ Odkr\u00e1\u010dela G\u00fclcan pry\u010d, vypadaj\u00edc opravdu rozru\u0161en\u011b.  <\/div>\n
Bill se pod\u00edval na sv\u016fj test a zamra\u010dil se, okam\u017eit\u011b byl schopn\u00fd poznat, \u017ee za tohle nedostane zrovna nejlep\u0161\u00ed zn\u00e1mku.  <\/div>\n
„Jedna hodina, ho\u0161i!“  \u0158ekla G\u00fclcan, kdy\u017e si sedala za katedru, vyt\u00e1hla minul\u00e9 testy a za\u010dala je opravovat.  <\/div>\n
Bill si povzdechl, polo\u017eil si hlavu na st\u016fl a \u00fapln\u011b ignoroval pap\u00edr se zad\u00e1n\u00edm. O n\u011bkolik stol\u016f d\u00e1l za\u010dal n\u011bkomu hlasit\u011b zvonit mobil. Majitel mobilu vysko\u010dil na sv\u00e9m m\u00edst\u011b a ti\u0161e se sna\u017eil maskovat hlasit\u00e9  vyzv\u00e1n\u011bn\u00ed, dokud se mu nepoda\u0159ilo mobil vyndat.<\/p>\n<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e9 mobily by nem\u011bly b\u00fdt v hodin\u00e1ch zapnuty!“ Utrhla se na n\u011bj G\u00fclcan. „Andreasi, vypni to!“ <\/p>\n<\/div>\n
Blond\u00fdn p\u0159ik\u00fdvl. Jakmile G\u00fclcan p\u0159esunula sv\u016fj propaluj\u00edc\u00ed pohled jinam, zv\u011bdav\u011b  sv\u016fj mobil otev\u0159el a pod\u00edval se na zpr\u00e1vu. Obo\u010d\u00ed mu okam\u017eit\u011b  vylet\u011blo vzh\u016fru a za\u010dal hlasit\u011b ka\u0161lat.  <\/div>\n
„To sta\u010d\u00ed. Mobil. Te\u010f.“ Gulcan k n\u011bmu nakr\u00e1\u010dela a vytrhla mu mobil z ruky, ne\u017e sta\u010dil \u0159\u00edct jedin\u00e9 slovo. „Co je tohle?“ Pod\u00edvala se na display a jej\u00ed reakce byla stejn\u00e1 jako Andreasova. „Oh… Bo\u017ee m\u016fj. Um…“<\/p>\n<\/div>\n
Bill vzhl\u00e9dl, aby uvid\u011bl, jak na n\u011bj Andreas i G\u00fclcan up\u0159en\u011b z\u00edraj\u00ed. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli m\u00e1 n\u011bco na obli\u010deji a bezmy\u0161lenkovit\u011b si p\u0159ejel rukou p\u0159es poko\u017eku, jen pro p\u0159\u00edpad.  <\/div>\n
„Kdo ti tohle poslal?“ G\u00fclcan si dala opravdu hodn\u011b z\u00e1le\u017eet na tom, aby p\u0159estala z\u00edrat na Billa, a m\u00edsto toho se soust\u0159edila na Andrease, ve tv\u00e1\u0159i byla \u010derven\u00e1.  <\/div>\n
„Jedna holka, kterou jsem potkal… tenhle v\u00edkend,“ zamumlal Andreas. Jeho obli\u010dej nabral jemn\u00fd n\u00e1dech r\u016f\u017eov\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
G\u00fclcan otev\u0159ela \u00fasta, kdy\u017e  se ozval dal\u0161\u00ed mobil. Jeho majitel kouknul na zpr\u00e1vu a p\u0159ekvapen\u00edm vyjekl. „No do prdele! Bille, to jsi ty<\/em>?“  <\/div>\n
„Ha?“ Bill se narovnal na sv\u00e9m m\u00edst\u011b s obo\u010d\u00edm nakr\u010den\u00fdm.  <\/div>\n
Ten kluk se postavil s mobilem pozvednut\u00fdm, ukazuj\u00edc tak display. Fotka byla mal\u00e1 a bylo tam jasn\u011b rozpoznateln\u00e9 t\u011blo, v\u0161echna poko\u017eka byla vid\u011bt. Billova \u00fasta se nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b otev\u0159ela, Bill vyst\u0159elil z m\u00edsta a vyrval tomu klukovi mobil z ruky. Vyjekl, kdy\u017e poznal, \u017ee je to jedna z mnoha neslu\u0161n\u00fdch fotek, kter\u00e9 s\u00e1m nafotil. Ale tohle bylo nemo\u017en\u00e9<\/em>, v\u0161echny tyhle fotky byly v jeho fo\u0165\u00e1ku.  <\/div>\n
Jeho fo\u0165\u00e1ku, kter\u00fd  ztratil.  <\/div>\n
Tom fo\u0165\u00e1ku, jen\u017e naposledy pou\u017e\u00edval na p\u00e1rty o v\u00edkendu.  <\/div>\n
„Oh, Bo\u017ee.“ Vykulil Bill o\u010di. Vzhl\u00e9dl ke klukovi, jeho\u017e mobil dr\u017eel. Ten kluk na n\u011bj nepokryt\u011b z\u00edral. Bez dal\u0161\u00edho slova, vymazal fotku a p\u0159edal mobil zp\u00e1tky. Zrovna se cht\u011bl vr\u00e1tit zp\u00e1tky na m\u00edsto, kdy\u017e zazvonil dal\u0161\u00ed mobil.  <\/div>\n
„No to m\u011b poser! To je<\/em> Bill!“ Tenhle kluk byl mnohem krut\u011bj\u0161\u00ed, sm\u00e1l se nahlas a uk\u00e1zal mobil klukovi sed\u00edc\u00edmu vedle. „Bo\u017ee, to je nechutn\u00fd.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill nemohl vymyslet nic, co by mohl \u0159\u00edct. Za\u010dal se t\u0159\u00e1st, st\u00e1l tu p\u0159ed v\u0161emi v zapln\u011bn\u00e9 m\u00edstnosti. Sotva registroval, \u017ee zvonilo st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc telefon\u016f.  <\/div>\n
„Tak fajn, v\u0161ichni p\u0159ineste svoje mobily sem!“ G\u00fcclan rukama zu\u0159iv\u011b gestikulovala. „Hned!“ Bylo to poprv\u00e9, kdy zn\u011bla opravdu na\u0161tvan\u011b. „Jestli nachyt\u00e1m je\u0161t\u011b n\u011bkoho, jak si \u010dte zpr\u00e1vu, tak ho z t\u00e9hle \u0161koly vylou\u010d\u00edm. Ty mobily nem\u011bly b\u00fdt ani zapnut\u00e9!“  <\/div>\n
Po p\u00e1r minut\u00e1ch \u0161our\u00e1n\u00ed  a mru\u010den\u00ed, v\u0161ichni hodili sv\u00e9 mobily na G\u00fclcanin st\u016fl. V\u0161ichni krom\u011b Billa, kter\u00fd st\u00e1le st\u00e1l, neschopen se pohnout.  <\/div>\n
„Zp\u011bt ke sv\u00fdm test\u016fm! Zb\u00fdv\u00e1 v\u00e1m je\u0161t\u011b \u010dty\u0159icet minut. No tak, \u0161up \u0161up! Bille, posa\u010f se, pros\u00edm.“  <\/div>\n
Bill ji ignoroval. N\u011bjak se mu poda\u0159ilo p\u0159inutit sv\u00e1 chodidla, aby ho donesla a\u017e ke dve\u0159\u00edm. Ne\u017e se mu v\u0161ak poda\u0159ilo opustit u\u010debnu, u\u0161kl\u00edbla se na n\u011bj ka\u017ed\u00e1 osoba, okolo kter\u00e9 pro\u0161el.  <\/div>\n
<\/div>\n
autor: boyyouadrank<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Keytik<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
original<\/u><\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: boyyouadrank Pond\u011bln\u00edho r\u00e1na Bill otev\u0159el o\u010di a pohl\u00e9dl z okna, aby spat\u0159il, jak sn\u011b\u017e\u00ed. Nebyla to \u017e\u00e1dn\u00e1  v\u00e1nice, ale b\u00edle vlo\u010dky lehce padaly tak, \u017ee do t\u00e9 doby, ne\u017e  se vyhrabe z postele, u\u017e bude v\u0161e pokryto b\u00edlou plachtou.   Pr\u00e1v\u011b te\u010f mu bud\u00edk ozn\u00e1mil,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[334],"tags":[],"class_list":["post-9922","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-heisenberg-academy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9922","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9922"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9922\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9922"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9922"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9922"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}