{"id":9923,"date":"2010-12-14T18:00:00","date_gmt":"2010-12-14T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9898"},"modified":"2010-12-14T18:00:00","modified_gmt":"2010-12-14T17:00:00","slug":"nad-stadem-koni-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/12\/14\/nad-stadem-koni-4\/","title":{"rendered":"Nad st\u00e1dem kon\u00ed 4."},"content":{"rendered":"
autor: Mishka<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"477\"<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e jsem se vr\u00e1til, Tom se st\u00e1le v\u011bnoval sv\u00e9mu j\u00eddlu a m\u011b si nijak zvl\u00e1\u0161\u0165  nev\u0161\u00edmal. Usadil jsem se tedy zp\u00e1tky ke stolu a za\u010dal doj\u00eddat svoji nap\u016fl studenou pizzu.<\/div>\n
„Kdo to byl? Teda jestli se m\u016f\u017eu zeptat,“ prolomil ticho mezi n\u00e1mi Tom. Vzhl\u00e9dl jsem k n\u011bmu.<\/div>\n
„Byl to Andreas. M\u016fj\u2026 m\u016fj kluk\u2026“ \u0161eptl jsem a sklopil o\u010di do tal\u00ed\u0159e. \u010cekal jsem, \u017ee se mi bude sm\u00e1t nebo tak n\u011bco, ale nic se ned\u011blo. Vzhl\u00e9dl jsem tedy k n\u011bmu. D\u00edval se na m\u011b, ve tv\u00e1\u0159i neutr\u00e1ln\u00ed v\u00fdraz.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ zeptal jsem se.<\/div>\n
„Nic,“ zavrt\u011bl hlavou. Jen jsem pokr\u010dil rameny. Nezaj\u00edmalo m\u011b to, co si mysl\u00ed. Nikdy m\u011b nezaj\u00edmal n\u00e1zor druh\u00fdch, co se moj\u00ed sexuality t\u00fd\u010de. Jednou jsem byl gay a byl jsem na to hrd\u00fd.<\/div>\n
„Bille? Ty nem\u00e1\u0161 probl\u00e9m s t\u00edm, \u017ee jsi gay, hm?“ zeptal se m\u011b. Jako by mi \u010detl my\u0161lenky.<\/div>\n
„Ne. Nem\u00e1m,“ zavrt\u011bl jsem hlavou. Tohle byla pravda. Prost\u011b jsem to ne\u0159e\u0161il. „Pro\u010d, tob\u011b to tolik vad\u00ed?“ zeptal jsem se, vkl\u00e1daj\u00edc do \u00fast posledn\u00ed sousto. Tom u\u017e d\u00e1vno dojedl.<\/p>\n<\/div>\n
„Ne\u2026 nevad\u00ed. Jen\u2026 Bille, j\u00e1 proti gay\u016fm nic nem\u00e1m. Ale kdy\u017e jsi to \u0159ekl, tak jsem myslel, \u017ee ti to vad\u00ed a \u017ee t\u011b t\u00edm na\u0161tvu,“ \u0159ekl a sklopil o\u010di. Asi mu bylo trapn\u011b. A taky mu to pr\u00e1vem n\u00e1le\u017eelo. Nechal jsem ho je\u0161t\u011b chv\u00edli pl\u00e1cat ve vlastn\u00ed provinilosti, tedy pokud v\u016fbec n\u011bjakou c\u00edtil, a potom jsem se mu rozhodl odpustit.<\/div>\n
„No, ned\u011blej si s t\u00edm hlavu. Lidi se k n\u00e1m prost\u011b takhle chovaj\u00ed. S t\u00edm u\u017e nic nenad\u011bl\u00e1me,“ povzdychl jsem si.<\/div>\n
„Nechci b\u00fdt stejn\u00ed jako oni,“ \u0159ekl Tom. Neodpov\u011bd\u011bl jsem, proto\u017ee v tu chv\u00edli p\u0159i\u0161la serv\u00edrka a odnesla na\u0161e pr\u00e1zdn\u00e9 tal\u00ed\u0159e. Vyt\u00e1hl jsem pen\u011b\u017eenku, \u017ee za n\u00e1s zaplat\u00edm, ale Tom byl rychlej\u0161\u00ed. Podal serv\u00edrce bankovku a nechal j\u00ed n\u011bjak\u00e9 d\u00fd\u017eko. Nechal jsem to b\u00fdt, pozd\u011bji mu to zaplat\u00edm. Ona se na n\u011bj z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00e1la a zamrkala \u0159asami. Proto\u010dil jsem o\u010di. ,\u017de se tu na n\u011bj rovnou nevrhne.‘ pomyslel jsem si, ale d\u00e1l u\u017e jsem to ne\u0159e\u0161il. Tom vstal od stolu a j\u00e1 jsem ho n\u00e1sledoval. Vy\u0161li jsme ven na parkovi\u0161t\u011b a zam\u00ed\u0159ili k Tomovu autu.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Pro\u010d ses tak ksichtil na tu serv\u00edrku? Co ti zase ud\u011blala?“ zeptal se m\u011b Tom. Pokr\u010dil jsem rameny.<\/div>\n
„Nechutn\u011b s tebou flirtovala,“ \u0159ekl jsem ledabyle.<\/div>\n
„Co je nechutn\u00fdho na flirtov\u00e1n\u00ed?“ zeptal se Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. Proto\u010dil jsem znovu o\u010di.<\/div>\n
„Na norm\u00e1ln\u00edm flirtov\u00e1n\u00ed nic. Ale na tom jej\u00edm bylo nechutn\u00fd v\u0161echno. A stejn\u011b byla hnusn\u00e1,“ konstatoval jsem, zat\u00edmco jsme nastupovali do auta.<\/div>\n
„A jak ty to m\u016f\u017ee\u0161 posoudit, kdy\u017e se ti l\u00edb\u00ed kluci?“ usm\u00e1l se na m\u011b v\u00edt\u011bzoslavn\u011b.<\/div>\n
„Sice se mi l\u00edb\u00ed kluci, ale pozn\u00e1m hnusnou holku. Ty bys taky poznal hnusn\u00fdho kluka,“ vysv\u011btlil jsem mu to.<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b nech\u00e1pu, Bille,“ zasm\u00e1l se Tom a potom u\u017e kone\u010dn\u011b nastartoval. Chv\u00edli jsme jeli ml\u010dky, ale jak jsme se vzdalovali po\u0159\u00e1d d\u00e1l od m\u011bsta, m\u011bl jsem nutk\u00e1n\u00ed se Toma po\u0159\u00e1d na n\u011bco pt\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome, pro\u010d se nem\u00e1te s Lukasem r\u00e1di?“ zeptal jsem se a pod\u00edval se na n\u011bj. P\u0159i vysloven\u00ed toho jm\u00e9na Tom\u016fv v\u00fdraz ztvrdl a jeho ruce pevn\u011b sev\u0159ely volant.<\/div>\n
„Je to svin\u011b. Nikdy s n\u00edm nez\u016fsta\u0148 o samot\u011b, Bille. On je schopn\u00fd v\u0161eho,“ \u0159ekl Tom, ale st\u00e1le sledoval silnici p\u0159ed sebou, kterou osv\u011btlovaly pouze reflektory jeho auta.<\/div>\n
„\u010ceho v\u0161eho?“ zeptal jsem se. Zaj\u00edmalo m\u011b to.<\/div>\n
„Bille\u2026“ povzdechl si Tom. „Pro\u010d t\u011b to tolik zaj\u00edm\u00e1?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, jsem od p\u0159\u00edrody zv\u00eddav\u00fd \u010dlov\u011bk, no. A nav\u00edc bych m\u011bl v\u011bd\u011bt, p\u0159ed \u010d\u00edm si vlastn\u011b m\u00e1m d\u00e1vat pozor. Tak\u017ee kdy\u017e u\u017e jsi to nakousl, tak to taky dokon\u010di,“ Skoro jsem mu p\u0159ik\u00e1zal t\u00f3nem, kter\u00fd nep\u0159ipou\u0161t\u011bl protesty.<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161, pro\u010d mus\u00ed\u0161 bejt takovej?“ zeptal se Tom.<\/div>\n
„Jekej?“<\/div>\n
„Takhle arogantn\u00ed?“ vyprskl na m\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 nejsem arogantn\u00ed. Jen to chci v\u011bd\u011bt, do prdele. Co je na tom tak t\u011b\u017ek\u00fdho, \u0159\u00edct mi p\u00e1r blbejch v\u011bt?“ odporoval jsem mu.<\/div>\n
„Hele, prost\u011b o tom nechci mluvit. A taky se s tebou po\u0159\u00e1d nechci h\u00e1dat. Tak\u017ee n\u011bkdy jindy,“ \u0159ekl a pak u\u017e jen zaryt\u011b ml\u010del.  <\/div>\n
Marn\u011b jsem se z n\u011bj pokou\u0161el dostat by\u0165 jen jedin\u00e9 slovo. Po chvilce jsem to vzdal a zahled\u011bl jsem se z okna i p\u0159es to, \u017ee vlastn\u011b nebylo nic vid\u011bt. Po\u0159\u00e1d lep\u0161\u00ed, ne\u017e se d\u00edvat na Tom\u016fv zamy\u0161len\u00fd obli\u010dej. Ani jsem si neuv\u011bdomil, \u017ee se mi za\u010d\u00ednaj\u00ed zav\u00edrat o\u010di.<\/div>\n
„Bille\u2026“ sly\u0161el jsem n\u011b\u010d\u00ed hlas, jak vol\u00e1 moje jm\u00e9no, a vte\u0159inu na to jsem zaregistroval, \u017ee mnou n\u011bkdo t\u0159ese.<\/div>\n
„Hmm\u2026“ zamru\u010del jsem a l\u00edn\u011b jsem otev\u0159el o\u010di. Zam\u017eoural jsem do tmy, a kdy\u017e si moje o\u010di trochu p\u0159ivykly, spat\u0159il jsem nad sebou Tomovu tv\u00e1\u0159. D\u00edval se na m\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00edm pohledem, kter\u00fd jsem nedok\u00e1zal identifikovat. Trochu jsem zat\u0159epal hlavou a vydechl. Rozhl\u00e9dl jsem se kolem sebe a s \u00fadivem jsem zjistil, \u017ee se st\u00e1le nach\u00e1z\u00edm v Tomov\u011b pick-upu.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ zeptal jsem se ti\u0161e.<\/div>\n
„Usnul jsi,“ \u0159ekl Tom jemn\u011b a uvolnil mi cestu. Trochu jsem se prot\u00e1hl a potom jsem vystoupil z auta. Bylo chladno a i proti m\u00e9 v\u016fli jsem se zachv\u011bl. P\u0159ece jen, netu\u0161il jsem, \u017ee se ve m\u011bst\u011b zdr\u017e\u00edm tak dlouho, a tak jsem si nebral nic dal\u0161\u00edho na sebe. To byla nejsp\u00ed\u0161 chyba.<\/p>\n<\/div>\n
„Je ti zima?“ zeptal se m\u011b Tom. P\u0159ekvapilo m\u011b, \u017ee si toho v\u0161iml.<\/div>\n
„Tro\u0161\u00ed\u010dku,“ p\u0159iznal jsem. Tom zamkl auto a potom p\u0159e\u0161el ke mn\u011b. Chytl m\u011b za ruku a t\u00e1hnul m\u011b sm\u011brem k domu.<\/div>\n
„Tak honem poj\u010f, a\u0165 nenastydne\u0161,“ \u0159ekl za ch\u016fze a st\u00e1le nepou\u0161t\u011bl mou ruku. Pokr\u010dil jsem rameny a ti\u0161e ho n\u00e1sledoval. Absolutn\u011b jsem nech\u00e1pal ty jeho zm\u011bny n\u00e1lad. Jednou je na m\u011b jak sedmihlav\u00e1 sa\u0148 a po druh\u00fd se boj\u00ed, aby mi n\u00e1hodou n\u011bco nebylo. Kone\u010dn\u011b jsme do\u0161li do domu. Okam\u017eit\u011b jsem zam\u00ed\u0159il nahoru do patra.<\/div>\n
„Jdu do koupelny a budu tam dlouho,“ ozn\u00e1mil jsem Tomovi, ale ten stejn\u011b asi nevn\u00edmal. Jen n\u011bco zabru\u010del.<\/div>\n
<\/div>\n
Nechal jsem hork\u00e9 kapky vody dopadat na sv\u00e9 unaven\u00e9 t\u011blo. U\u017e\u00edval jsem si sprchu, jako snad nikdy. Celou koupelnu provon\u011blo p\u0159\u00edjemn\u00e9 povzbuzuj\u00edc\u00ed aroma m\u00e9ho sprchov\u00e9ho gelu. M\u011bl jsem zav\u0159en\u00e9 o\u010di a vychutn\u00e1val jsem si ten relax. Po tak n\u00e1ro\u010dn\u00e9m dni jsem si ho zaslou\u017eil. Kdy\u017e u\u017e jsem m\u00e1lem us\u00ednal a usoudil jsem, \u017ee bych se mohl p\u0159esunout do postele, vypnul jsem vodu a vylezl ven ze sprchy. Zabalil jsem se do velik\u00e9 m\u011bkk\u00e9 osu\u0161ky a sebral jsem svoje v\u011bci. Odemkl jsem dve\u0159e a vydal jsem se do pokoje. Docela slu\u0161n\u011b m\u011b rozbolela hlava, a tak jsem jen hodil v\u011bci do pokoje a rozhodl se zkusit naj\u00edt n\u011bco, co by mou bolest alespo\u0148 trochu zm\u00edrnilo. S bolestmi hlavy jsem nikdy nedok\u00e1zal usnout.  <\/div>\n
Potichu jsem bos\u00fdma nohama na\u0161lapoval po schodech a do\u0161el jsem do kuchyn\u011b. Otev\u0159el jsem n\u011bkolik sk\u0159\u00edn\u011bk nad kuchy\u0148skou linkou, ale v \u017e\u00e1dn\u00e9 jsem nena\u0161el to, co jsem hledal. A\u017e v t\u00e9 posledn\u00ed bylo p\u00e1r krabi\u010dek s l\u00e9ky. Na v\u0161ech jsem si p\u0159e\u010detl pou\u017eit\u00ed a potom jsem si z jedn\u00e9 vyndal tabletku. Do sklenice jsem si nalil vodu a pr\u00e1\u0161ek po\u0159\u00e1dn\u011b zapil. Hned jsem m\u011bl lep\u0161\u00ed pocit. U\u017e, u\u017e jsem cht\u011bl kuchy\u0148 opustit, ale upoutal m\u011b n\u011bjak\u00fd pohyb v ob\u00fdv\u00e1ku. Po\u0159\u00e1dn\u011b jsem se zad\u00edval do ztemn\u011bl\u00e9ho pokoje a rozpoznal jsem Toma le\u017e\u00edc\u00edho na gau\u010di. P\u0159i\u0161el jsem tedy bl\u00ed\u017e a s p\u0159ekvapen\u00edm zjistil, \u017ee sp\u00ed. Le\u017eel na z\u00e1dech, hlavu m\u011bl lehce zaklon\u011bnou a jedna ruka mu visela dol\u016f z pohovky. M\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed sv\u011btlo, kter\u00e9 sem proudilo velik\u00fdm oknem, oza\u0159ovalo jeho tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 vypadala tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b. A\u017e magicky. Zavrt\u011bl jsem nad sv\u00fdmi \u00favahami hlavou, ale p\u0159esto jsem se neubr\u00e1nil m\u00edrn\u00e9mu \u00fasm\u011bvu.  <\/div>\n
Nejednou se Tom pohnul a nepatrn\u011b  zm\u011bnil polohu sv\u00e9ho t\u011bla. Te\u010f byla jeho hlava naklon\u011bn\u00e1 ke stran\u011b a ruku, kter\u00e1 a\u017e doposud visela dol\u016f, si nev\u011bdom\u011b polo\u017eil na b\u0159icho. Jeho \u0159asy se zachv\u011bly a on zamumlal n\u011bco nesrozumiteln\u00e9ho ze sp\u00e1nku. A v tu chv\u00edli se mi v b\u0159i\u0161e rozlil divn\u00fd pocit. Jako kdy\u017e se boj\u00edte, ale z\u00e1rove\u0148 v\u00edte, \u017ee se v\u00e1m nic nestane. C\u00edtil jsem v podb\u0159i\u0161ku podivn\u00e9 \u0161imr\u00e1n\u00ed a chv\u011bn\u00ed. Znovu jsem zakroutil hlavou, a potom jsem z ob\u00fdv\u00e1ku ode\u0161el. Ti\u0161e, abych nevydal \u017e\u00e1dn\u00fd zvuk, jsem vyb\u011bhl do schod\u016f a skon\u010dil ve sv\u00e9m pokoji.  <\/div>\n
Bylo mi divn\u011b. Posadil jsem se na postel a sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na to, co to m\u011blo znamenat. Nikdy jsem nic podobn\u00e9ho nec\u00edtil. Povzdechl jsem si a vstal jsem. V jednom z m\u00fdch kufr\u016f jsem vyhrabal \u010dist\u00e9 boxerky a nat\u00e1hl jsem je na sebe. St\u00e1le jsem nebyl schopn\u00fd vybalit si v\u011bci. Jen\u017ee jsem prost\u011b nem\u011bl \u010das. Budu se do toho muset pustit. Sice nev\u00edm kdy, ale budu muset. Dlouze jsem si z\u00edvl. Byl jsem tak unaven\u00fd. Lehl jsem si do postele a zachumlal se do tepl\u00fdch pe\u0159in. Moje o\u010di se okam\u017eit\u011b zav\u0159ely a j\u00e1 jsem se odebral do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
R\u00e1no m\u011b vzbudilo otravn\u00e9  \u0159eht\u00e1n\u00ed kon\u00ed. Povzdechl jsem si a prot\u00e1hl se. Potom jsem otev\u0159el o\u010di. Do m\u00edstnosti proudily ostr\u00e9 paprsky slunce a nemilosrdn\u011b m\u011b ude\u0159ily do rozespal\u00fdch o\u010d\u00ed. Ihned jsem je pod n\u00e1porem sv\u011btla zase zav\u0159el. Po chvilce jsem se kone\u010dn\u011b rozkoukal a st\u00e1le ospale jsem se zvedl z postele. Do\u0161el jsem si do koupelny, vy\u010distil si zuby a rychle se nal\u00ed\u010dil. Dneska jsem to nijak nep\u0159eh\u00e1n\u011bl, stejn\u011b jsem se nikam nechystal, tak\u017ee jen trocha \u0159asenky a tenk\u00e9 \u010dern\u00e9 linky pro zv\u00fdrazn\u011bn\u00ed. Znovu jsem do\u0161el do sv\u00e9ho pokoje a za\u010dal jsem hledat vhodn\u00e9 oble\u010den\u00ed. Jako obvykle jsem vyt\u00e1hl jedny z m\u00fdch upl\u00fdch d\u017e\u00edn. Nasoukal jsem se do nich a chystal jsem si naj\u00edt je\u0161t\u011b tri\u010dko, kdy\u017e jsem znovu usly\u0161el za\u0159eht\u00e1n\u00ed kon\u011b.  <\/div>\n
Zaj\u00edmalo m\u011b, co se to tam venku d\u011bje, a tak jsem p\u0159e\u0161el k oknu. Zd\u00e1lo se, \u017ee to p\u0159ich\u00e1z\u00ed z ohrady, kter\u00e1 byla vedle domu, a na tu jsem mohl vid\u011bt jedin\u011b z balkonu. V\u011bt\u0161inou tam kon\u011b moc neb\u00fdvali, alespo\u0148 co jsem si sta\u010dil v\u0161imnout za t\u011bch p\u00e1r dn\u00ed, co jsem tu, ale i p\u0159esto jsem otev\u0159el dve\u0159e a vy\u0161el na balkon. Zad\u00edval jsem se t\u00edm sm\u011brem a spat\u0159il jsem v ohrad\u011b velk\u00e9ho \u010dern\u00e9ho kon\u011b s dlouhou vlnitou h\u0159\u00edvou a ocasem. Na jeho kopyta nebylo vid\u011bt p\u0159es dlouh\u00e9, t\u00e9\u017e vlnit\u00e9 rousy. K\u016f\u0148 se vzp\u00ednal a b\u011bhal kolem dokola ohrady, jeho u\u0161i byly p\u0159itisknut\u00e9 dozadu k hlav\u011b a vypadal fakt d\u011bsiv\u011b.  <\/div>\n
A a\u017e potom jsem si v\u0161imnul osoby, kter\u00e1 byla v ohrad\u011b s n\u00edm. Byl to Tom. V ruce dr\u017eel dlouh\u00fd bi\u010d, kter\u00fdm pr\u00e1skal o zem za kon\u011bm a k\u0159i\u010del na n\u011bj n\u011bco, \u010demu jsem nerozum\u011bl. Z toho v\u00fdjevu mi naskakovala hus\u00ed k\u016f\u017ee. Nev\u00e1hal jsem a zab\u011bhl jsem zp\u00e1tky do pokoje, potom jsem seb\u011bhl po schodech dol\u016f a vyb\u011bhl ven. Bylo mi jedno, \u017ee nem\u00e1m tri\u010dko, na to jsem v tu chv\u00edli ka\u0161lal. Dob\u011bhl jsem a\u017e k ohrad\u011b a zd\u011b\u0161en\u011b jsem se zastavil. Vid\u011bl jsem jen, jak se k\u016f\u0148 po Tomovi ohnal zuby a potom jsem usly\u0161el Tom\u016fv rozzu\u0159en\u00fd v\u00fdk\u0159ik.<\/div>\n
„Do prdele,“ zanad\u00e1val Tom a potom rychle podlezl d\u0159ev\u011bnou ohradu, dr\u017e\u00edc si dlan\u00ed poran\u011bn\u00e9 m\u00edsto na ruce. \u010cern\u00fd k\u016f\u0148 je\u0161t\u011b chv\u00edli b\u011bhal do kola a vyhazoval zadn\u00edma nohama, ale potom se uklidnil a zastavil se na m\u00edst\u011b. Up\u0159en\u011b sledoval Toma, kter\u00fd se v\u011bnoval sv\u00e9 ruce a jeho si nev\u0161\u00edmal.<\/p>\n<\/div>\n
„Kurva,“ zaklel znovu a potom se rozhl\u00e9dl kolem. A\u017e te\u010f m\u011b zpozoroval.<\/div>\n
„Bille, jsi tu u\u017e dlouho?“ zeptal se \u00fapln\u011b s klidem. Zavrt\u011bl jsem hlavou.<\/div>\n
„Te\u010f jsem p\u0159i\u0161el,“  \u0159ekl jsem rozt\u0159esen\u00fdm hlasem a po o\u010dku jsem sledoval Tomovu krv\u00e1cej\u00edc\u00ed ruku. Tom si povzdechl a potom p\u0159i\u0161el a\u017e ke mn\u011b.<\/div>\n
„No, asi bych ti m\u011bl p\u0159edstavit Savana,“ \u0159ekl a pod\u00edval se sm\u011brem k obrovsk\u00e9mu \u010dern\u00e9mu zv\u00ed\u0159eti. Takhle zbl\u00edzka vypadalo je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed a je\u0161t\u011b d\u011bsiv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e z balkonu. Savan Toma propaloval nen\u00e1vistn\u00fdm pohledem, ale ten si z toho nejsp\u00ed\u0161 nic ned\u011blal.<\/div>\n
„Tohle se tu d\u011bje b\u011b\u017en\u011b?“ hlesl jsem. M\u016fj hlas byl st\u00e1le poznamen\u00e1n strachem.<\/div>\n
„Jo. Tedy jenom se Savanem. V\u00ed\u0161, on je hrozn\u011b agresivn\u00ed. Nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee by byl zl\u00fd, ale\u2026 prost\u011b r\u00e1d ubli\u017euje, a\u0165 u\u017e lidem nebo ostatn\u00edm kon\u00edm. Zkou\u0161eli jsme s n\u00edm snad u\u017e v\u0161echno, ale nic nezab\u00edr\u00e1. Proto je taky v samostatn\u00e9m v\u00fdb\u011bhu, a\u017e vzadu, za severn\u00ed pastvinou. M\u00e1 tam sv\u016fj p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek, ve kter\u00e9m je s\u00e1m. Ani ho nevod\u00edme do st\u00e1je, nem\u00e1 to smysl. U\u017e jenom p\u0159ipnout mu vod\u00edtko je p\u011bkn\u00e1 fu\u0161ka,“ vysv\u011btlil mi Tom a st\u00e1le si dr\u017eel svou poran\u011bnou ruku.<\/p>\n<\/div>\n
„Poj\u010f dovnit\u0159, o\u0161et\u0159\u00edm ti to,“ \u0159ekl jsem a uk\u00e1zal jsem na jeho krv\u00e1cej\u00edc\u00ed r\u00e1nu.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl a n\u00e1sledoval m\u011b do domu. Za\u0161el jsem do kuchyn\u011b a otev\u0159el sk\u0159\u00ed\u0148ku, kde jsem si p\u0159ede\u0161lou noc bral l\u00e9ky na bolest hlavy. Po\u0159\u00e1dn\u011b jsem j\u00ed prohledal a na\u0161el jsem lahvi\u010dku s dezinfekc\u00ed, g\u00e1zu, a obvaz. Je\u0161t\u011b jsem si do\u0161el do sv\u00e9ho pokoje pro vatov\u00e9 tamp\u00f3nky na odli\u010dov\u00e1n\u00ed a zam\u00ed\u0159il jsem k Tomovi sed\u00edc\u00edmu na \u017eidli v kuchyni. Polo\u017eil jsem si v\u0161echno na st\u016fl a nalil dezinfekci na jeden kousek vaty. Potom jsem si Tomovu ruku jemn\u011b p\u0159idr\u017eel dlan\u00ed a za\u010dal jsem mu r\u00e1nu lehce po\u0165uk\u00e1vat dezinfekc\u00ed. Bylo to docela hlubok\u00e9, m\u011bl tam dokonce i otisk ko\u0148sk\u00fdch zub\u016f. Asi ho to dost p\u00e1lilo, proto\u017ee bolestn\u011b usyk\u00e1val. Kdy\u017e byla r\u00e1na dostate\u010dn\u011b \u010dist\u00e1, vzal jsem g\u00e1zu a polo\u017eil ji na jeho zran\u011bn\u00ed. Potom jsem mu ruku ov\u00e1zal obvazem a zafixoval tak g\u00e1zu na m\u00edst\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Hotovo,“ \u0159ekl jsem a pod\u00edval se na n\u011bj. P\u0159ekvapilo m\u011b, \u017ee m\u011b celou dobu sledoval.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ \u0159ekl ti\u0161e a trochu rozpa\u010dit\u011b se usm\u00e1l. Takov\u00e9ho Toma jsem je\u0161t\u011b neznal.<\/div>\n
„Co s n\u00edm te\u010f bude?“ zeptal jsem se.<\/div>\n
„S k\u00fdm?“ <\/div>\n
„No\u2026 se Savanem. Ubl\u00ed\u017eil ti. Takov\u00e1 zv\u00ed\u0159ata se v\u011bt\u0161inou utr\u00e1cej\u00ed. Teda\u2026 aspo\u0148 u ps\u016f se to tak d\u011bl\u00e1\u2026“ \u0159ekl jsem a zad\u00edval se na n\u011bj. Hledal jsem v jeho o\u010d\u00edch odpov\u011b\u010f. Tom jen zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Ne, Bille, nech\u00e1me ho \u017e\u00edt. To bych nedok\u00e1zal. A\u0165 je Savan jak\u00fdkoliv, nedok\u00e1zal bych nechat utratit zdrav\u00e9ho kon\u011b,“ \u0159ekl Tom. Zd\u00e1l se b\u00fdt zamy\u0161len\u00fd nebo vyveden\u00fd z m\u00edry. Bohu\u017eel jsem netu\u0161il co z toho.<\/div>\n
„Pro\u010d je takov\u00fd?“ ptal jsem se d\u00e1l. Opravdu m\u011b to zaj\u00edmalo. I kdy\u017e jsem se kon\u00ed b\u00e1l a tohohle obzvl\u00e1\u0161\u0165, n\u011bco m\u011b k n\u011bmu t\u00e1hlo. Byl jsem j\u00edm tak trochu fascinovan\u00fd, a\u010d jsem si to necht\u011bl p\u0159iznat.<\/p>\n<\/div>\n
„Zase se moc pt\u00e1\u0161, Bille. Ale budi\u017e. Tv\u016fj t\u00e1ta ho koupil na jatk\u00e1ch, cht\u011bli ho d\u00e1t na \u00fatratu, ale J\u00f6rg si ho vzal k sob\u011b. Zachr\u00e1nil ho p\u0159ed smrt\u00ed. U\u017e kdy\u017e jsme ho tehdy vyvedli z p\u0159epravn\u00edku, v\u011bd\u011bli jsme, \u017ee to s n\u00edm nebude lehk\u00e9. Bylo n\u00e1m jasn\u00fd, \u017ee ho jeho p\u0159ede\u0161l\u00ed majitel\u00e9 t\u00fdrali a ty jatka mu taky nep\u0159idaly. Ale mysleli jsme, \u017ee to zvl\u00e1dneme. Zkou\u0161elo to u\u017e plno lid\u00ed v\u010detn\u011b m\u011b i tv\u00fdho t\u00e1ty. Ale v\u0161ichni to vzdali. Tv\u016fj t\u00e1ta ho pak cht\u011bl d\u00e1t do \u00fatulku, kde by se o n\u011bj mohli postarat, ale j\u00e1 jsem se nab\u00eddl, \u017ee to je\u0161t\u011b zkus\u00edm. Zkou\u0161el jsem to, to je pravda. Zkou\u0161el jsem r\u016fzn\u00e9 metody, a\u0165 ty dobr\u00e9 nebo ty hor\u0161\u00ed. Nic nezab\u00edralo. A takhle to dopadlo. Savan m\u011b absolutn\u011b nen\u00e1vid\u00ed, vrh\u00e1 se na m\u011b, jakmile jen vkro\u010d\u00edm k n\u011bmu do ohrady.“ Jen jsem na n\u011bj up\u0159en\u011b z\u00edral a se z\u00e1jmem poslouchal jeho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed. Kdy\u017e skon\u010dil jen jsem p\u0159ik\u00fdvl. Nev\u011bd\u011bl jsem, co \u0159\u00edct. Tom z toho byl smutn\u00fd a j\u00e1 nev\u011bd\u011bl, jak se v takov\u00fdch chv\u00edl\u00edch chovat. Prost\u011b jsem to neum\u011bl, pro sv\u016fj \u017eivot ve m\u011bst\u011b mezi arogantn\u00edmi lidmi v m\u00e9 \u0161kole jsem tohle opravdu nepot\u0159eboval.<\/p>\n<\/div>\n
„To je mi l\u00edto. Asi t\u011b to mrz\u00ed, co?“ vypravil jsem ze sebe. Tom se na m\u011b pod\u00edval a smutn\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Jo, mrz\u00ed. J\u00e1 kon\u011b miluju a nesnesu to, \u017ee m\u011b jeden z nich nen\u00e1vid\u00ed,“ post\u011b\u017eoval si.<\/div>\n
„Ale nem\u016f\u017ee\u0161 za to,“  \u0159ekl jsem. Cht\u011bl jsem ho n\u011bjak ut\u011b\u0161it.<\/div>\n
„Ne, nem\u016f\u017eu. A p\u0159esto se c\u00edt\u00edm, jako by to byla moje vina,“ \u0159ekl a potom se zvedl ze \u017eidle a op\u0159el se o kuchy\u0148skou linku. D\u00edval se na m\u011b te\u010f seshora a j\u00e1 m\u011bl tak dokonal\u00fd v\u00fdhled na jeho svalnat\u00e9 t\u011blo, kter\u00e9 bylo jako v\u017edy bez tri\u010dka..<\/div>\n
„Pro\u010d ty k\u00e9rky?“ n\u00e1hle zm\u011bnil t\u00e9ma a prstem uk\u00e1zal na moje t\u011blo. Pod\u00edval jsem se na sebe a zjistil, \u017ee vlastn\u011b st\u00e1le nem\u00e1m tri\u010dko.<\/div>\n
„No, prost\u011b se mi to l\u00edb\u00ed,“  \u0159ekl jsem a pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Pro\u010d si zbyte\u010dn\u011b ni\u010d\u00ed\u0161 tak hezk\u00fd t\u011blo?“ zeptal se \u00fapln\u011b bez obalu. Vykulil jsem na n\u011bj o\u010di.<\/div>\n
„Co-co\u017ee?“ vykoktal jsem ze sebe. C\u00edtil jsem, jak rudnu.<\/div>\n
„No, \u017ee ty tetov\u00e1n\u00ed a piercingy ti ni\u010d\u00ed tvoje hezk\u00fd t\u011blo,“ zopakoval to.<\/div>\n
„No\u2026 j\u00e1\u2026 l\u00edb\u00ed se mi to. A ty m\u00e1\u0161 p\u0159ece taky piercing,“ \u0159ekl jsem a sna\u017eil jsem se d\u00edvat kamkoliv jinam, jen ne na n\u011bj.<\/div>\n
„To sice m\u00e1m, ale ur\u010dit\u011b bych si ho nenechal d\u00e1t do bradavky,“ \u0159ekl. Tak i tohohle si v\u0161iml. Na sucho jsem polkl. Kam se mi to, sakra, d\u00edv\u00e1?<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 cht\u011bl bych si d\u00e1t je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed,“ p\u0159iznal jsem se.<\/div>\n
„Ehm\u2026 douf\u00e1m, \u017ee ne tam\u2026 no\u2026 ehm\u2026“ zakoktal se a o\u010dima na okam\u017eik zabloudil k m\u00e9mu rozkroku.<\/div>\n
„N\u00e9! Teda\u2026 je\u017ei\u0161 ne\u2026 tam\u2026 to bych neud\u011blal ani j\u00e1,“ sna\u017eil jsem se obh\u00e1jit, ale Tom si asi stejn\u011b myslel sv\u00e9.<\/div>\n
„No, j\u00e1 p\u016fjdu za ostatn\u00edmi ko\u0148mi. Jo\u2026 a d\u011bkuju,“ \u0159ekl a uk\u00e1zal si na svou ruku.  <\/div>\n
Potom ode\u0161el. Je\u0161t\u011b  hodnou chv\u00edli jsem z\u00edral na dve\u0159e, kter\u00fdmi p\u0159ed chv\u00edl\u00ed pro\u0161el, a nedovedl jsem si vysv\u011btlit sv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. Byl jsem rozru\u0161en\u00fd. Nedovedl jsem si p\u0159edstavit, \u017ee bych se zrovna s n\u00edm bavil o t\u011bchhle v\u011bcech. Sna\u017eil jsem se uklidnit, proto\u017ee jsem si se zd\u011b\u0161en\u00edm uv\u011bdomoval, \u017ee rozru\u0161en\u00fd nejsem jenom j\u00e1, ale i jedna \u010d\u00e1st m\u00e9ho t\u011bla.<\/div>\n
„Do prdele,“ zanad\u00e1val jsem potichu. Jak m\u011b tohle mohlo vzru\u0161it? Jo, samoz\u0159ejm\u011b, neuspokojil jsem se u\u017e hodn\u011b dlouho, ale m\u011bla m\u011b vzru\u0161it p\u0159edstava nah\u00e9ho Andrease a ne rozhovor s Tomem, kter\u00fd byl vlastn\u011b o ni\u010dem. Tak fajn, o n\u011b\u010dem byl, ale nebylo na tom nic vzru\u0161uj\u00edc\u00edho. Nebo snad ano?<\/p>\n<\/div>\n
Zkrou\u0161en\u011b jsem si povzdechl a doufal jsem, \u017ee se m\u016fj „k\u00e1mo\u0161“ uklidn\u00ed a j\u00e1  budu moct d\u011blat n\u011bco smyslupln\u00e9ho. I kdy\u017e nech\u00e1pu, kde se ve mn\u011b bere tohle uva\u017eov\u00e1n\u00ed. Norm\u00e1ln\u011b bych s intimnostmi nev\u00e1hal, v\u017edy to u m\u011b bylo na prvn\u00edm m\u00edst\u011b. Ale te\u010f\u2026<\/div>\n
Rozhodl jsem se, \u017ee si toho nebudu v\u0161\u00edmat. Vy\u0161el jsem do sv\u00e9ho pokoje a hodlal jsem si vybalit sv\u00e9 kufry. Ale \u010d\u00edm v\u00edc jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm rozhovorem, t\u00edm v\u00edc jsem tvrdnul. Posadil jsem se u sebe v pokoji na postel a zhluboka jsem d\u00fdchal. Nebylo to nic platn\u00e9. Uv\u011bdomoval jsem si, \u017ee jsme se s Tomem vlastn\u011b bavili o m\u00e9m penisu.<\/p>\n<\/div>\n
„Panebo\u017ee,“ vydechl jsem. U\u017e jsem to nemohl vydr\u017eet. Kalhoty mi byly tak t\u011bsn\u00e9 a bolelo to. P\u0159ejel jsem si dlan\u00ed p\u0159es bouli ve sv\u00e9m rozkroku a zast\u00e9nal jsem. Padl jsem z\u00e1dy na postel a za\u010dal si rozep\u00ednat kalhoty. Ve vte\u0159in\u011b byly dole. Te\u010f jsem byl r\u00e1d, \u017ee jsem si nestihl vz\u00edt tri\u010dko. Akor\u00e1t by zdr\u017eovalo. Potom let\u011bly i boxerky. Pevn\u011b jsem semkl v\u00ed\u010dka a moje dla\u0148 samovoln\u011b uchopila m\u00e9 vzru\u0161en\u00ed. Zast\u00e9nal jsem a za\u010dal jsem rukou pohybovat. Tolik mi tohle chyb\u011blo. I kdy\u017e by bylo lep\u0161\u00ed, kdyby tu te\u010f byl Andreas, ale co se dalo d\u011blat. Zaklonil jsem hlavu a stiskl jsem sv\u016fj penis. Znovu jsem zavzdychal. Sna\u017eil jsem si p\u0159edstavovat, \u017ee je to Andyho ruka a ne ta moje, ale n\u011bjak mi to ne\u0161lo. Do mysli se mi st\u00e1le vkr\u00e1dalo jin\u00e9 jm\u00e9no. Ale moc jsem to nevn\u00edmal, m\u00fdm t\u011blem proudilo vzru\u0161en\u00ed a j\u00e1 jsem se p\u0159est\u00e1val ovl\u00e1dat.<\/div>\n
„Tome\u2026 “ vzdychl jsem ti\u0161e. V tu chv\u00edli se zase dostavil ten \u0161imrav\u00fd pocit v m\u00e9m podb\u0159i\u0161ku a j\u00e1 m\u011bl tendenci je\u0161t\u011b v\u00edc vzdychat. Byl jsem si v\u011bdom toho, \u017ee by m\u011b kdokoliv na farm\u011b mohl sly\u0161et, ale bylo mi to fuk. Bill Kaulitz je p\u0159i sexu v\u017edycky hlasit\u00fd a sebeuspokojov\u00e1n\u00ed nen\u00ed v\u00fdjimkou.  <\/div>\n
Trochu jsem zrychlil tempo a moje boky \u0161kubly vp\u0159ed. Bl\u00ed\u017eil se orgasmus. Tou\u017eil jsem znovu za\u017e\u00edt ten \u00fa\u017easn\u011b dobr\u00fd pocit slasti. Znovu jsem se stisknul a hlasit\u011b zast\u00e9nal. Sta\u010dilo u\u017e jen p\u00e1r pohyb\u016f a moje t\u011blo se napjalo ve slastn\u00e9m orgasmu.<\/div>\n
„Oh\u2026 Tome\u2026“ vyk\u0159ikl jsem, ani jsem si v tu chv\u00edli neuv\u011bdomil, \u010d\u00ed jm\u00e9no vlastn\u011b vol\u00e1m. Potom u\u017e jsem jen c\u00edtil, jak mi moje vlastn\u00ed tepl\u00e9 sperma zaplnilo dla\u0148. Srdce mi divoce bu\u0161ilo do hrudi a j\u00e1 jsem nemohl popadnout dech. Po dlouh\u00fdch dnech bez jedin\u00e9ho doteku byla pro m\u011b tato slastn\u00e1 chvilka jako vysvobozen\u00ed. C\u00edtil jsem se uvoln\u011bn\u011b a m\u011bl jsem dobrou n\u00e1ladu. U\u017e m\u011b netr\u00e1pilo to, \u017ee mus\u00edm jezdit na koni. Ani to, \u017ee na m\u011b oba moji rodi\u010de serou. A netr\u00e1pilo m\u011b ani to, \u017ee se s Tomem skoro po\u0159\u00e1d h\u00e1d\u00e1me.<\/div>\n
„A kurva,“ \u0159ekl jsem a prudce jsem se posadil, kdy\u017e jsem usly\u0161el dup\u00e1n\u00ed po schodech dol\u016f a n\u00e1sledn\u00e9 bouchnut\u00ed domovn\u00edch dve\u0159\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Mishka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mishka Kdy\u017e jsem se vr\u00e1til, Tom se st\u00e1le v\u011bnoval sv\u00e9mu j\u00eddlu a m\u011b si nijak zvl\u00e1\u0161\u0165  nev\u0161\u00edmal. Usadil jsem se tedy zp\u00e1tky ke stolu a za\u010dal doj\u00eddat svoji nap\u016fl studenou pizzu. „Kdo to byl? Teda jestli se m\u016f\u017eu zeptat,“ prolomil ticho mezi n\u00e1mi<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[383],"tags":[],"class_list":["post-9923","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nad-stadem-koni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9923","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9923"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9923\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9923"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9923"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9923"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}