{"id":9927,"date":"2010-12-14T16:00:00","date_gmt":"2010-12-14T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9902"},"modified":"2010-12-14T16:00:00","modified_gmt":"2010-12-14T15:00:00","slug":"riots-11-a-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/12\/14\/riots-11-a-12\/","title":{"rendered":"Riots 11. a 12."},"content":{"rendered":"
Asi kouk\u00e1te, co se to d\u011bje, \u017ee jsou tu dva d\u00edly pov\u00eddky najednou a \u017ee jeden\u00e1ctku u\u017e jste \u010detli minule. Vzhledem k tomu, \u017ee na trase p\u0159i pos\u00edl\u00e1n\u00ed pov\u00eddky do\u0161lo k chyb\u011b, a Vanity mi zkop\u00edrovala dva stejn\u00e9 d\u00edly za sebou a jeden vynechala, stalo se to, \u017ee jsem dala d\u0159\u00edv na blog dvan\u00e1ctku pod \u010d\u00edslem jeden\u00e1ct. Tak\u017ee te\u010f v\u00e1m sem d\u00e1v\u00e1m p\u016fvodn\u00ed jeden\u00e1ctku, kterou jsem si st\u00e1hla od Vanity z blogu, a k tomu hned za n\u00ed dvan\u00e1ctku, kterou jste u\u017e minule \u010detli. Je to trochu binec, ale snad to zvl\u00e1dnete pochopit. \ud83d\ude00 P\u016fvodn\u00ed jeden\u00e1ctku jsem musela smazat, jinak to ne\u0161lo, holt se ob\u010das stanou v\u011bci, kter\u00fd nejde p\u0159edem odhadnout. \ud83d\ude42 Pa J. :o)<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
autor: Vanity<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Proboha, to bylo stra\u0161n\u00fd! Dol\u016f m\u011b nese\u0161,“ prohl\u00e1sil Bill, kdy\u017e se dostali na vyhl\u00eddku. Celou cestu se sna\u017eil po\u010d\u00edtat schody, aby mohl p\u0159esn\u011b tolikr\u00e1t sp\u00edlat Jonathanovi, jak jej mu\u010dil p\u0159\u00edli\u0161n\u00fdm pohybem, ale kdy\u017e jich bylo okolo t\u0159\u00ed set, po\u010d\u00edtat p\u0159estal. Jonathan se zasm\u00e1l a do\u0161el k jednomu z m\u00e1la listnat\u00fdch strom\u016f. Rozlo\u017eil dv\u011b deky, piknikov\u00fd ko\u0161 dal doprost\u0159ed a posadil se. Bill jej napodobil.<\/div>\n
„Tak…“ za\u010dal Bill a vy\u010dk\u00e1val, co Jonathan p\u0159ipravil.<\/div>\n
„No, pokud ti to nebude vadit, vzal jsem si s sebou n\u011bkolik u\u010debnic, p\u0159ed maturitou je toho hodn\u011b a nechci nic zme\u0161kat,“ \u0159ekl a za\u010dal z batohu vytahovat jednotliv\u00e9 u\u010debnice a se\u0161ity. Bill jich dohromady napo\u010d\u00edtal osm.<\/div>\n
„Ty ses sem p\u0159i\u0161el u\u010dit?“ podivil se Bill.<\/div>\n
„Jo, nejl\u00edp se mi tu p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed. Je tu klid,“ usm\u00e1l se Jonathan a lehl si. Vzal do ruky jednu u\u010debnici, nalistoval str\u00e1nku 117 a pustil se do \u010dten\u00ed kapitoly s n\u00e1zvem Meziv\u00e1le\u010dn\u00e1 literatura.<\/div>\n
„Aha,“ \u0159ekl zara\u017een\u011b Bill a sledoval, jak Jonathanovi o\u010di bloud\u00ed po jednotliv\u00fdch \u0159\u00e1dc\u00edch. Tak on jej pozve na piknik, donut\u00ed jej vy\u0161lapat stovky schod\u016f jenom proto, aby se tu mohl u\u010dit a Bill se tu ukousal nudou? No, to si snad d\u011bl\u00e1 legraci. Te\u010f skute\u010dn\u011b zalitoval, \u017ee nedal p\u0159ednost Tomovi. V\u017edy\u0165 Jonathan se nezd\u00e1l b\u00fdt takov\u00fd omezenec, p\u016fsobil mile, mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mile, rozhodn\u011b by od n\u011bj nikdy ne\u010dekal, \u017ee ud\u011bl\u00e1 n\u011bco takov\u00e9ho.<\/div>\n
\n
Zklaman\u011b vyt\u00e1hl z kabelky iPod a zastr\u010dil si sluch\u00e1tka do u\u0161\u00ed. Pustil si n\u011bjak\u00e9 pomalej\u0161\u00ed, klidn\u00e9 p\u00edsni\u010dky a z\u00e1dy se op\u0159el o strom. Bylo tu skute\u010dn\u011b kr\u00e1sn\u011b. A byl tu klid. Ale to bylo asi tak v\u0161echno. Skoro dvacet minut vydr\u017eel sed\u011bt na jednom m\u00edst\u011b a rozhl\u00ed\u017eet se okolo, ale pak se do n\u011bj dala zima. P\u0159it\u00e1hl si k sob\u011b jednu deku a zachumlal se do n\u00ed. Vyndal si se\u0161it a tu\u017eku a na\u0161el volnou str\u00e1nku. Dlouho nic nenakreslil, pokud nepo\u010d\u00edtal pr\u00e1ce do \u0161koly. Chv\u00edli se rozm\u00fd\u0161lel, co by mohl nakreslit, necht\u011blo se mu kreslit stromy a louku a podobn\u00e9 nesmysly. Takov\u00e9 obr\u00e1zky jej nikdy nedok\u00e1zaly uspokojit. Jeho o\u010di sklouzly na Jonathanovu soust\u0159ed\u011bnou tv\u00e1\u0159. To je ono. Tu\u017ekou nakreslil obrys jeho obli\u010deje a s chut\u00ed se pustil do pr\u00e1ce.<\/div>\n
* * * * *<\/div>\n
„Ahojky,“ pozdravil Max Abbigeil, kdy\u017e si k n\u011bmu p\u0159isedla. Maxovi se po\u0159\u00e1d l\u00edbila, ale nikdy o n\u011bj neprojevila sebemen\u0161\u00ed z\u00e1jem. I proto jej tak p\u0159ekvapilo, \u017ee souhlasila.<\/div>\n
„Ahoj, jde o Billa, \u017ee ano?“ zeptala se rovnou.<\/div>\n
„Ehm… co?“<\/div>\n
„Chce\u0161 v\u011bd\u011bt, kde je Bill s Jonathanem, m\u00e1m pravdu?“<\/div>\n
„Ano,“ \u0159ekl narovinu. Kdy\u017e mluv\u00ed p\u0159\u00edmo ona, pro\u010d by nemohl on.<\/div>\n
„Jeli na vyhl\u00eddku u star\u00e9 z\u0159\u00edceniny hradu, asi pades\u00e1t kilometr\u016f sm\u011brem na Berl\u00edn,“ \u0159ekla a nespou\u0161t\u011bla z Maxe o\u010di.<\/div>\n
„Jak jsi p\u0159i\u0161la na to, co chci v\u011bd\u011bt.“<\/div>\n
„Jednodu\u0161\u0161e,“ usm\u00e1la se, ale v\u00edc ne\u0159ekla.<\/div>\n
„Po\u010dkej, kam jde\u0161…“ ale jeho slova vyzn\u011bla napr\u00e1zdno. Abbi zmizela jako p\u00e1ra nad hrncem. Necht\u011bla, aby ji s n\u00edm n\u011bkdo vid\u011bl. Stejn\u011b jako necht\u011bla, aby byl Jonathan s Billem. Tolik \u017e\u00e1rlila. A v l\u00e1sce nezn\u00e1 bratra. Doslova.<\/div>\n
Max vyt\u00e1hl telefon z kapsy a vyto\u010dil Tomovo \u010d\u00edslo. Nemusel dlouho \u010dekat, Tom p\u0159ijal hovor t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b. Byl tak netrp\u011bliv\u00fd, \u017ee jej m\u011bl po\u0159\u00e1d v ruce a \u010dekal, a\u017e zazvon\u00ed.<\/div>\n
„V\u00edm, kde jsou. Co chce\u0161, abysme d\u011blali?“<\/div>\n
„Je\u010fte tam a uvid\u00edte podle situace. Pokud se na n\u011bj bude lepit, neboj se pou\u017e\u00edt s\u00edlu, s\u00e1m v\u00ed\u0161, jak na to. Ale d\u00e1vej pozor, a\u0165 v\u00e1s nepozn\u00e1 Bill.“<\/div>\n
„Jasn\u011b. Tak zat\u00edm, pak se ti ozvu.“<\/div>\n
„Okey.“<\/div>\n
* * * * *<\/div>\n
Asi po dvou hodin\u00e1ch m\u011bl Bill dokonale nakreslen\u00fd Jonathan\u016fv zaduman\u00fd obli\u010dej a jeho pravou ruku dr\u017e\u00edc\u00ed u\u010debnici. U\u017e jej to ale nebavilo. Se\u0161it zav\u0159el a \u0161\u0165ouchl do Jonathana. Cht\u011bl pry\u010d.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme u\u017e jet, pros\u00edm?“<\/div>\n
„Copak se ti tu nel\u00edb\u00ed? Je tu n\u00e1dhern\u011b,“ podivil se Jonathan a odlo\u017eil u\u010debnici stranou. Doufal, \u017ee nezapomene my\u0161lenku, kterou pr\u00e1v\u011b vytv\u00e1\u0159el ohledn\u011b jednoho spisovatele.<\/div>\n
„To si snad d\u011bl\u00e1\u0161 srandu? Celou tu dobu, co jsme tady, m\u011b ignoruje\u0161. \u010cte\u0161 si v t\u011bch sv\u00fdch u\u010debnic\u00edch a j\u00e1 tu sed\u00edm a ned\u011bl\u00e1m nic. Tohle je naprost\u00e1 ztr\u00e1ta \u010dasu. Chci dom\u016f. Hned,“ \u0159ekl zostra Bill. Byl roz\u010dilen\u00fd. Copak to Jonathan v\u00e1\u017en\u011b nech\u00e1pal?<\/div>\n
„Fajn, jak si p\u0159ejete veli\u010denstvo,“ \u0159ekl ironicky Jonathan a za\u010dal balit v\u011bci. Nem\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e jej n\u011bkdo vyru\u0161oval od u\u010den\u00ed na maturitu. Na\u0161tvan\u011b smotal deky a nasoukal je do ta\u0161ky, popadl piknikov\u00fd ko\u0161 a v\u0161echno j\u00eddlo vysypal do odpadkov\u00e9ho ko\u0161e u jedin\u00e9 lavi\u010dky, co tu byla. U\u010debnice dal do batohu a zam\u00ed\u0159il pry\u010d.<\/div>\n
Bill p\u0159imhou\u0159il o\u010di. A tohle je \u010dlov\u011bk, kter\u00fd se zd\u00e1l b\u00fdt dokonal\u00fd? Jak mohl b\u00fdt tak slep\u00fd.<\/div>\n
* * * * *<\/div>\n
Max a Joye sed\u011bli v aut\u011b na parkovi\u0161ti u lesa. Joye se nad\u0161en\u011b rozhl\u00ed\u017eel okolo a nemohl se do\u010dkat, a\u017e Max zavel\u00ed a p\u016fjdou se postarat o Jonathana. On se poka\u017ed\u00e9 t\u011b\u0161il, kdy\u017e se mohl na n\u011bkom vyb\u00edt. Max v\u0161ak zat\u00edm nejevil sebemen\u0161\u00ed z\u00e1jem o n\u011bjakou rva\u010dku. Psal si s Abbi. A\u010dkoliv vlastn\u011b dote\u010f nemohl pochopit, pro\u010d mu tak rychle a bez okolk\u016f \u0159ekla to, co pot\u0159eboval v\u011bd\u011bt, pov\u00eddalo se mu s n\u00ed dob\u0159e. P\u0159istihl se, jak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed nad t\u00edm, jak ji l\u00edb\u00e1.<\/div>\n
„Maxi,“ sykl Joye, ale Max byl p\u0159\u00edli\u0161 zabr\u00e1n do vlastn\u00edch my\u0161lenek.<\/div>\n
„Maxi!“ zat\u0159\u00e1sl s n\u00edm, a kdy\u017e se Max vr\u00e1til ze sn\u011bn\u00ed do reality, uk\u00e1zal Joye na lesn\u00ed cestu vpravo od jejich auta.<\/div>\n
Z lesa pr\u00e1v\u011b vych\u00e1zely dv\u011b postavy. Prvn\u00ed byla obt\u011b\u017ek\u00e1na batohem a n\u011bjakou ta\u0161kou, druh\u00e1 byl Bill. Tv\u00e1\u0159e m\u011bl nafouknut\u00e9 k prasknut\u00ed a v sev\u0159en\u00fdch dlan\u00edch drtil sv\u016fj iPod.<\/div>\n
Joye se za\u010dal nekotrolovateln\u011b sm\u00e1t. Max mu dal p\u011bst\u00ed do ramene a nazna\u010dil, aby zmlkl. Otev\u0159el ok\u00fdnko, aby sly\u0161eli co se d\u011bje.<\/div>\n
„Pros\u00edm princ\u00e1tko,“ ozval se Jonathan\u016fv hlas.<\/div>\n
„Ty jse\u0161 tak arogantn\u00ed,“ odfrknul si Bill a nasedl do auta.<\/div>\n
V\u00edc sly\u0161et nepot\u0159ebovali. Joye p\u016fsobil pon\u011bkud zklaman\u00fdm dojmem, ale kdy\u017e Jonathanovo auto odjelo, znovu se za\u010dal sm\u00e1t.<\/div>\n
„Zavolej Tomovi. Tohle mus\u00ed sly\u0161et,“ sm\u00e1l se na cel\u00e9 kolo.<\/div>\n
Max se u\u0161kl\u00edbl a vyto\u010dil Tomovo \u010d\u00edslo. Bylo mu nad slunce jasn\u00e9, \u017ee Tom sed\u00ed n\u011bkde v \u00fastran\u00ed s telefonem v ruce a \u010dek\u00e1, a\u017e zazvon\u00ed. V\u017edy byl tak nedo\u010dkav\u00fd.<\/div>\n
* * * * *<\/div>\n
„M\u00e1m t\u011b vyprovodit?“ nab\u00eddl se podl\u00e9zav\u011b Jonathan, kdy\u017e dorazili p\u0159ed Bill\u016fv d\u016fm. Cestou p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, co Billovi tak moc vadilo, a dosp\u011bl k z\u00e1v\u011bru, \u017ee to p\u0159eci jen trochu p\u0159ep\u00edskl. Nejsp\u00ed\u0161 si nem\u011bl na rande br\u00e1t u\u010den\u00ed. Ale na druhou stranu by jej p\u0159eci m\u011bl Bill ch\u00e1pat. M\u00e1 p\u0159ed maturitou a chce ji zvl\u00e1dnout.<\/div>\n
„Neobt\u011b\u017euj se,“ zamumlal Bill a s\u00e1m vystoupil a bez rozlou\u010den\u00ed ode\u0161el do domu. Byl zklaman\u00fd. Moc zklaman\u00fd, v\u0161echno si p\u0159edstavoval \u00fapln\u011b jinak. Cht\u011bl, aby jeho prvn\u00ed opravdov\u00e9 rande bylo dokonal\u00e9 a ono se prom\u011bnilo v naprost\u00e9 fiasko. Jonathan si jej v\u016fbec nev\u0161\u00edmal. Byl zabran\u00fd do sv\u00fdch u\u010debnic a se\u0161it\u016f a Bill pro n\u011bj byl jenom vzduch. Takhle to ale b\u00fdt nem\u011blo. M\u011bli si spolu pov\u00eddat, sm\u00e1t se, ob\u010das se pol\u00edbit. M\u011blo to b\u00fdt romantick\u00e9. Set\u0159el zbloudilou slzu, kter\u00e1 si dovolila ut\u00e9ct, a vystoupal schody do sv\u00e9ho pokoje.<\/div>\n
Ve\u0161el a odlo\u017eil sv\u00e9 v\u011bci na rozh\u00e1zenou postel. Sedl si na mal\u00fd gau\u010d\u00edk na prot\u011bj\u0161\u00ed stran\u011b a povzdychl si. Kdy\u017e mu na kl\u00edn vysko\u010dil \u010dern\u00fd kocour, za\u010dal jej \u0161imrat za u\u0161ima. To m\u011bl Kazim\u00edr v\u017edycky moc r\u00e1d.<\/div>\n
„Ach jo, pro\u010d to m\u00e1m m\u00edt slo\u017eit\u00e9 jen j\u00e1?“ promlouval ke kocourovi a nep\u0159est\u00e1val jej hladit. „V\u0161ichni si sv\u00e1 rande u\u017e\u00edvaj\u00ed a l\u00ed\u010d\u00ed sv\u00e9 \u00fa\u017easn\u00e9 z\u00e1\u017eitky a j\u00e1 smola\u0159 nem\u00e1m co vypr\u00e1v\u011bt.“<\/div>\n
Kocour zam\u0148oukal a utekl otev\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi z pokoje.<\/div>\n
„No v\u00fdborn\u011b, i ko\u010dka ode m\u011b ut\u00edk\u00e1…“ post\u011b\u017eoval si do pr\u00e1zdna Bill.<\/div>\n
„Bille?“<\/div>\n
„Tome, poj\u010f d\u00e1l,“ pousm\u00e1l se Bill na bratra a sna\u017eil se nedat nic najevo.<\/div>\n
„Jsi doma brzy,“ za\u010dal Tom. Dalo mu hodn\u011b n\u00e1mahy skr\u00fdt svou radost z toho, \u017ee se Billova sch\u016fzka s Jonathanem nezda\u0159ila.<\/div>\n
„Ano,“ \u0159ekl jen a za\u010dal ukl\u00edzet nepo\u0159\u00e1dek v pokoji.<\/div>\n
„Pov\u00ed\u0161 mi, co se stalo?“<\/div>\n
„Nic se nestalo,“ zabru\u010del Bill a d\u00e1l rovnal oble\u010den\u00ed do sk\u0159\u00edn\u011b. B\u00edl\u00e1 tri\u010dka napravo, \u010dern\u00e1 nalevo, barevn\u00e1 doprost\u0159ed. Sv\u011btl\u00e9 kalhoty pov\u011bsit, tmav\u00e9 slo\u017eit, mikiny na ram\u00ednko.<\/div>\n
„Bille.“<\/div>\n
„No?“<\/div>\n
„Pl\u00e1\u010de\u0161,“ \u0159ekl jemn\u011b Tom a do\u0161el k Billovi. Chytl jej za ruce a oto\u010dil k sob\u011b \u010delem. Pravou rukou set\u0159el slzy z jeho tv\u00e1\u0159e a pohladil jej.<\/div>\n
Bill se roze\u0161tkal \u00fapln\u011b. Byl tolik zoufal\u00fd. D\u00e1val si v\u0161e za vinu, myslel si, \u017ee je natolik nudn\u00fd, \u017ee si Jonathan musel vz\u00edt n\u011bco, \u010d\u00edm se zabav\u00ed. Obmotal ruce okolo Tomov\u00fdch ramen a hlavu zabo\u0159il do bratrova krku. Tom jej pevn\u011b objal okolo pasu a p\u0159itiskl na sebe. Do vlas\u016f mu \u0161eptal uklid\u0148uj\u00edc\u00ed sl\u016fvka a sem tam mu vtiskl mal\u00fd polibek. S\u00e1m pro sebe se musel usm\u00e1t. Bill jej m\u00e1 st\u00e1le r\u00e1d.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
12.<\/div>\n
<\/div>\n
„Pov\u011bz mi, co se stalo?“ za\u0161eptal Tom a posadil se s Billem v n\u00e1ru\u010di na gau\u010d\u00edk. Bill se nedal uti\u0161it. Vzlykal a na\u0159\u00edkal, a\u017e srdce usedalo. Ti\u0161il sv\u00e9 n\u00e1\u0159ky do Tomovy k\u016f\u017ee na krku a nech\u00e1val slzy vp\u00edjet se do jeho tri\u010dka.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem tak hloup\u00fd,“ povzdychl si a op\u0159el se o bratrovu hru\u010f. C\u00edtil se kr\u00e1sn\u011b, kdy\u017e jej h\u0159\u00e1ly Tomovy dlan\u011b na z\u00e1dech.<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Myslel jsem si, \u017ee mu na mn\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed. Kdy\u017e jsme spolu byli v\u010dera v kin\u011b, choval se tak hezky. Byl pozorn\u00fd a mil\u00fd. Ale dneska. Jeli jsme na n\u011bjakou vyhl\u00eddku a on se tam celou dobu jenom u\u010dil a m\u011b si nev\u0161\u00edmal. A kdy\u017e jsem cht\u011bl jet dom\u016f, tak na m\u011b byl o\u0161kliv\u00fd. J\u00e1 u\u017e s n\u00edm nechci m\u00edt nic spole\u010dn\u00e9ho,“ vydechl Bill a popot\u00e1hl. Znovu se mu z o\u010d\u00ed koulely slzy velk\u00e9 jako hr\u00e1\u0161ky.<\/div>\n
„Neplakej. V\u0161echno u\u017e bude dobr\u00e9. Nikomu nedovol\u00edm, aby se k tob\u011b choval jako on. P\u0159\u00edsah\u00e1m.“<\/div>\n
„A ty?“<\/div>\n
„J\u00e1, co?“<\/div>\n
„Ty se ke mn\u011b bude\u0161 chovat hezky?“ vydechl svou ot\u00e1zku Bill a poprv\u00e9 za dobu co se vr\u00e1til, se mu pod\u00edval Tomovi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
Tom se zamyslel. Bude pro n\u011bj t\u011b\u017ek\u00e9, kdy\u017e se odvr\u00e1t\u00ed od sv\u00e9ho sou\u010dasn\u00e9ho \u017eivota, nebude lehk\u00e9 d\u00e1t v\u0161echno do po\u0159\u00e1dku, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill za to stoj\u00ed. Vlastn\u011b, pro\u010d to v\u0161echno d\u011blal? D\u016fvodem byl pr\u00e1v\u011b jeho br\u00e1\u0161ka. Kdy\u017e jim bylo \u010dtrn\u00e1ct, Tom si za\u010d\u00ednal uv\u011bdomovat, \u017ee o Billovi p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed n\u011bjak \u010dasto. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e nebyli spolu, uva\u017eoval nad t\u00edm, co asi Bill pr\u00e1v\u011b d\u011bl\u00e1. Nikdy tomu nep\u0159ikl\u00e1dal v\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdznam. Byli dvoj\u010data, v\u011bd\u011bl, \u017ee i Bill na n\u011bj mysl\u00ed. Jen\u017ee Tomova starost o bratra p\u0159erostla v n\u011bco hlub\u0161\u00edho, v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edho a velmi nebezpe\u010dn\u00e9ho. Tom se s\u00e1m sebe b\u00e1l, kdy\u017e zjistil, \u017ee jeho city k Billovi nejsou jen \u010dist\u011b bratrsk\u00e9. A tak to vlastn\u011b tenkr\u00e1t za\u010dalo.<\/div>\n
B\u00e1l se s\u00e1m sebe.<\/div>\n
Necht\u011bl, aby to v\u0161e vyplulo napovrch, a proto za\u010dal p\u0159edst\u00edrat, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 city nem\u00e1. Zpo\u010d\u00e1tku to bylo t\u011b\u017ek\u00e9. Dostat se do Maxovy p\u0159\u00edzn\u011b nebylo snadn\u00e9, ale jemu se to povedlo, a t\u00edm mu zna\u010dn\u011b stouplo sebev\u011bdom\u00ed. Sezn\u00e1mil se s Andreasem a Joyem a stali se z nich vcelku dob\u0159\u00ed kamar\u00e1di. Pro Toma byli ze v\u0161eho nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed dv\u011b v\u011bci. Bill a matka. Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 Billovi lh\u00e1t, on v\u017edycky poznal, \u017ee mu ne\u0159\u00edk\u00e1 pravdu, a tak p\u0159ed n\u00edm za\u010dal ut\u00edkat.<\/div>\n
<\/div>\n
St\u00e1le v\u00edce \u010dasu tr\u00e1vil s Maxem a ostatn\u00edma klukama. Sch\u00e1zeli se u Labe a vyv\u00e1d\u011bli spoustu hloupost\u00ed a v\u00fdtr\u017enost\u00ed a teprve te\u010f, s odstupem \u010dasu, si uv\u011bdomoval, jak d\u011btinsk\u00e9 to v\u0161e bylo. Matka byla tvrd\u0161\u00ed o\u0159\u00ed\u0161ek. Nedala se odb\u00fdt jako Bill. Cht\u011bla vysv\u011btlen\u00ed. Jen\u017ee Tom j\u00ed nemohl \u0159\u00edct pravdu. A tak s n\u00ed rad\u011bji p\u0159estal komunikovat \u00fapln\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Postupem \u010dasu mu jeho nov\u00fd styl \u017eivota za\u010dal p\u0159ipadat naprosto p\u0159irozen\u00fd a v\u00fd\u010ditky se vytratily. Na Max\u016fv popud za\u010dal matce d\u011blat naschv\u00e1ly. P\u0159estal na noc chodit dom\u016f, ani\u017e by p\u0159edem n\u011bco \u0159ekl, nebo naopak chodil dom\u016f opil\u00fd, \u010das od \u010dasu tak\u00e9 nep\u0159i\u0161el do \u0161koly. A pak, aby toho nebylo m\u00e1lo, za\u010dal m\u011bnit i sv\u016fj vzhled. Tentokr\u00e1t na popud Andrease.<\/div>\n
<\/div>\n
Sv\u00e9 norm\u00e1ln\u00ed, hezk\u00e9 oble\u010den\u00ed vym\u011bnil za cool oble\u010den\u00ed velikosti xxl, hebk\u00e9 zdrav\u00e9 vlasy si nechal spl\u00e9st do dread\u016f a ret ozdobil piercingem. Zvl\u00e1\u0161t\u011b vlasy nemohla Simone p\u0159en\u00e9st p\u0159es srdce. Milovala jeho sv\u011btlou k\u0161tici. Tom, a\u010dkoliv si to necht\u011bl p\u0159iznat, se zm\u011bnil. Nedbal na mat\u010diny prosby, nedbal na bratr\u016fv pl\u00e1\u010d. A\u017e te\u010f, kdy\u017e m\u011bl Billa schoulen\u00e9ho ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di, pros\u00edce o to, aby u\u017e na n\u011bj nebyl zl\u00fd, mu v\u0161echno do\u0161lo. Cel\u00fd jeho \u017eivot byl jeden velk\u00fd podvod. A pr\u00e1v\u011b to se rozhodl zm\u011bnit.<\/div>\n
„Ne, Billy, u\u017e nikdy na tebe nebudu zl\u00fd. Slibuju,“ \u0159ekl a l\u00e1skypln\u011b pol\u00edbil bratra na \u010delo.<\/div>\n
„Opravdu?“ za\u0161eptal Bill a up\u0159el na Toma zkoumav\u00fd pohled. V\u011bd\u011bl, \u017ee mu Tom n\u011bco zatajuje.<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
„Polib m\u011b.“<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee to chce\u0161 ud\u011blat. Polib m\u011b.“<\/div>\n
Tom se dlouho nerozm\u00fd\u0161lel. M\u011bl bratra na dosah, sta\u010dilo se naklonit, jen mal\u00fd kousek.<\/div>\n
* * * * *<\/div>\n
Abbigeil se \u0161kodolib\u011b usm\u00edvala, kdy\u017e Jonathan parkoval p\u0159ed domem. Vypadal na\u0161tvan\u011b. Nechal st\u00e1t auto p\u0159ed gar\u00e1\u017e\u00ed a nasupen\u011b ve\u0161el do domu.<\/div>\n
„Kde jsi, ty mrcho?!!“ zak\u0159i\u010del do domu. Abbi l\u00edn\u011b vy\u0161la z kuchyn\u011b a le\u017e\u00e9rn\u011b se op\u0159ela o futra dve\u0159\u00ed. Na tv\u00e1\u0159i j\u00ed pohr\u00e1val \u0161kodolib\u00fd \u00fa\u0161klebek.<\/div>\n
„Ty jsi takov\u00e1 potvora! \u0158\u00edkala jsi, \u017ee mu nebude vadit, kdy\u017e se budu u\u010dit.“<\/div>\n
Abbi se zasm\u00e1la.<\/div>\n
„Taky jsem \u0159\u00edkala, \u017ee ti vr\u00e1t\u00edm to, co jsi mi ud\u011blal ty. A te\u010f to m\u00e1\u0161, brat\u0159\u00ed\u010dku,“ vypl\u00e1zla jazyk a ode\u0161la.<\/div>\n
* * * * *<\/div>\n
Tom jen zlehka op\u0159el sv\u00e9 rty o bratrovy. D\u00edval se mu do o\u010d\u00ed a \u010dekal na n\u011bjakou reakci. Byl si v\u011bdom toho, \u017ee jej Bill s\u00e1m vyzval, ale m\u016f\u017ee si to p\u0159eci kdykoliv rozmyslet. Najednou se c\u00edtil tak nejist\u00fd, jako by se l\u00edbal poprv\u00e9. Bill se pousm\u00e1l a p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka. Nastavil svou tv\u00e1\u0159 a pootev\u0159el rty zlehka od sebe. Tom se chytl \u0161ance a povystr\u010dil \u0161pi\u010dku jazyka, aby mohl znovu ochutnat r\u016f\u017eov\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky. Byly stejn\u011b sladk\u00e9 jako minule. Zlehka po nich p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl a vychutn\u00e1val si ka\u017edou vte\u0159inu.<\/div>\n
Bill zavzdychal. Tolik tou\u017eil znovu se s n\u00edm l\u00edbat. Nedok\u00e1zal vydr\u017eet ani o vte\u0159inu d\u00e9le. Prot\u00e1hl svou dla\u0148 za Tomovu hlavu a lehce jej uchopil za t\u00fdl. P\u0159it\u00e1hl si jej k sob\u011b co nejbl\u00ed\u017ee a kone\u010dn\u011b se vpil do jeho pln\u00fdch rt\u016f. Jejich jazyky sv\u00e1d\u011bly zu\u0159ivou bitvu, ka\u017ed\u00fd cht\u011bl vyhr\u00e1t, ale v\u017edy to mohl b\u00fdt jen jeden. St\u0159\u00eddali se. Chv\u00edli Tom\u016fv jazyk prozkoum\u00e1val Billova \u00fasta, chv\u00edli naopak. Neodtrhli se od sebe ani, kdy\u017e se ozvalo zvon\u011bn\u00ed telefonu. Okoln\u00ed sv\u011bt pro n\u011b p\u0159estal existovat. Byli jen oni dva, jejich rty a jejich srdce pln\u00edc\u00ed se zak\u00e1zanou l\u00e1skou.<\/div>\n
Prvn\u00ed, kdo se dok\u00e1zal odtrhnout od rt\u016f toho druh\u00e9ho, byl Bill. Byl zv\u011bdav\u00fd.<\/div>\n
„Tome?“<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
„Co te\u010f bude mezi n\u00e1mi?“<\/div>\n
Tom si povzdychl. B\u00e1l se t\u00e9 ot\u00e1zky a ona p\u0159i\u0161la tak brzo. V\u011bd\u011bl p\u0159esn\u011b, co chce, ale nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, jak sv\u00e9 pl\u00e1ny zrealizovat. Mus\u00ed si uspo\u0159\u00e1dat sv\u016fj \u017eivot a vr\u00e1tit jej tam, odkud se nikdy nem\u011bl odtrhnout, a teprve pak do n\u011bj mohl vstoupit Bill.<\/div>\n
„Pot\u0159ebuju \u010das, abych v\u0161echno napravil.“<\/div>\n
„A co to znamen\u00e1 pro n\u00e1s?“<\/div>\n
„Budeme zase spr\u00e1vn\u00ed br\u00e1\u0161kov\u00e9.“<\/div>\n
„To j\u00e1 ale nechci.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Kv\u016fli tv\u00fdm polibk\u016fm, nechci bez nich b\u00fdt ani den.“<\/div>\n
Bill se nap\u0159\u00edmil a pohl\u00e9dl Tomovi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee to pro tebe nebude lehk\u00e9, nepop\u00edr\u00e1m, ud\u011blal jsi spoustu karambol\u016f a n\u011bkter\u00e9 byly skute\u010dn\u011b ohavn\u00e9, zvl\u00e1\u0161t\u011b ty, kter\u00e9 byly zp\u016fsobeny m\u00e1m\u011b. Ale v\u011b\u0159\u00edm ti, \u017ee to zvl\u00e1dne\u0161 a pokud bude\u0161 pot\u0159ebovat oporu, j\u00e1 tu pro tebe budu. V\u017edycky. Nikdy jsem se nesna\u017eil vzd\u00e1lit se ti. Naopak. Cht\u011bl jsem pro tebe b\u00fdt dokonal\u00fd.“<\/div>\n
„Nev\u00edm, co bych bez tebe d\u011blal,“ za\u0161eptal dojat\u011b Tom. A on si myslel, \u017ee by jej cht\u011bl skute\u010dn\u011b opustit a odst\u011bhovat se do Berl\u00edna nejen kv\u016fli \u0161kole, ale kv\u016fli tomu, aby nem\u011bl Toma na o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„Poka\u017ed\u00e9 jsem tu u tebe,“ \u0161pitl Bill a pousm\u00e1l se.<\/div>\n
„D\u011bkuju.“<\/div>\n
* * * * *<\/div>\n
„Carly? Tady Jonathan. Necht\u011bla by ses sej\u00edt?“ ozval se do telefonu Jo a pohodln\u011b se rozvalil na posteli.<\/div>\n
„S tebou? V\u017edy\u0165 ty jsi s Billem. Nebo snad ne?“<\/div>\n
„Ne,“ odpov\u011bd\u011bl \u00fase\u010dn\u011b Jonathan, o tom se nehodlal bavit.<\/div>\n
„Okey, nen\u00ed probl\u00e9m. Kdy?“<\/div>\n
„P\u0159ijedu k tob\u011b asi za p\u016fl ho\u010fky, st\u00edh\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ p\u0159isv\u011bd\u010dila Carly, a i p\u0159es to, \u017ee to Jonathan nemohl vid\u011bt, koketn\u011b pohodila sv\u00fdmi dlouh\u00fdmi, vlnit\u00fdmi vlasy medov\u00e9 barvy.<\/div>\n
„Fajn. Zat\u00edm pa,“ rozlou\u010dil se a zav\u011bsil. To by bylo, aby si nena\u0161el n\u011bkoho, koho by mohl vyu\u017e\u00edvat. Bill se mu zd\u00e1l dokonal\u00fd, byl hloupou\u010dk\u00fd, nezku\u0161en\u00fd a velmi naivn\u00ed. Byla to dobr\u00e1 volba, ale ta potvora Abbi mu to p\u0159ekazila. V\u011bd\u011bl, \u017ee se s n\u00edm hodn\u011b bav\u00ed, ale netu\u0161il, \u017ee by jej mohla m\u00edt a\u017e tak r\u00e1da, \u017ee by jej chr\u00e1nila p\u0159ed vlastn\u00edm bratrem. Jonathana ov\u0161em z m\u00edry nevyvedla. M\u011bl po kaps\u00e1ch spoustu jmen a \u010d\u00edsel d\u00edvek i chlapc\u016f, kte\u0159\u00ed s n\u00edm cht\u011bli b\u00fdt. Sta\u010dilo si jen vybrat.<\/div>\n
* * * * *<\/div>\n
Jak\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed se objevilo Simone ve tv\u00e1\u0159i, kdy\u017e p\u0159i\u0161la dom\u016f z pr\u00e1ce. \u010cekala by cokoliv, ale tohle ne. Tom le\u017eel na gau\u010di p\u0159ed zapnutou televiz\u00ed a spal. To by nebylo nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 divn\u00e9, i kdy\u017e dost neobvykl\u00e9, jeliko\u017e doma moc \u010dasu netr\u00e1vil. Co Simone udivilo, byl fakt, \u017ee v n\u00e1ru\u010di dr\u017eel sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd se k n\u011bmu tulil jako mal\u00e9 nemluvn\u011b.<\/div>\n
Zrzka se pousm\u00e1la a v o\u010d\u00edch ji za\u0161t\u00edpaly slzy. Mo\u017en\u00e1, \u017ee se Billovi skute\u010dn\u011b poda\u0159\u00ed vr\u00e1tit zp\u011bt toho hodn\u00e9ho Toma. Doufala.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Vanity<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Asi kouk\u00e1te, co se to d\u011bje, \u017ee jsou tu dva d\u00edly pov\u00eddky najednou a \u017ee jeden\u00e1ctku u\u017e jste \u010detli minule. Vzhledem k tomu, \u017ee na trase p\u0159i pos\u00edl\u00e1n\u00ed pov\u00eddky do\u0161lo k chyb\u011b, a Vanity mi zkop\u00edrovala dva stejn\u00e9 d\u00edly za sebou a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[376],"tags":[],"class_list":["post-9927","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-riots"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9927","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9927"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9927\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9927"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9927"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9927"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}