{"id":9930,"date":"2010-12-13T18:30:00","date_gmt":"2010-12-13T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9905"},"modified":"2010-12-13T18:30:00","modified_gmt":"2010-12-13T17:30:00","slug":"me-myself-and-romeo-36","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/12\/13\/me-myself-and-romeo-36\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 36."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"420\"<\/div>\n
„Kde jsem to vzal?“ Tom oto\u010d\u00ed znovu ob\u00e1lkou v ruce a zabodne do m\u011b pohled. „To bys mi sp\u00ed\u0161 m\u011bl \u0159\u00edct ty, ne?“<\/div>\n
„J\u00e1?“ Pokus\u00edm se o nech\u00e1pav\u00fd t\u00f3n, doufaj\u00edc, \u017ee ho n\u011bjak zmatu, ale mysl\u00edm, \u017ee se mi to nepovedlo. Tom to prokouknul. V dlan\u00edch m\u00e1 to, co jeho o\u010di nem\u011bly nikdy spat\u0159it, a j\u00e1 jsem namydlen\u00fd. Z tohohle se nevykec\u00e1m.<\/div>\n
„Ano, ty. Nechce\u0161 mi snad tvrdit, \u017ee ten dopis byl v moj\u00ed schr\u00e1nce poprv\u00e9, \u017ee ne?“ A sakra! Tenhle t\u00f3n moc dob\u0159e zn\u00e1m. Tom sice ne\u0159ve, ale jakmile za\u010dne mluvit takto, znamen\u00e1 to jedin\u00e9. Je vyto\u010den\u00fd a nebude to dlouho trvat a rupnou mu nervy. Mus\u00edm s t\u00edm n\u011bco ud\u011blat. Mohl bych se to pokusit zahr\u00e1t do autu. Shodit vinu na m\u00e9ho obdivovatele a s\u00e1m z toho vyv\u00e1znout pokud mo\u017eno s \u010dist\u00fdm \u0161t\u00edtem. Do hlavy mi nevid\u00ed, tak\u017ee nev\u00ed, jak \u0161\u0165astn\u00fd jsem, kdy\u017e ty dopisy \u010dtu. Ano, za\u017eil m\u011b sice, kdy\u017e jsem dostal r\u016f\u017ee a byl jsem z nich mimo. Ale te\u010f bych mu klidn\u011b mohl napov\u00eddat, co bych cht\u011bl a t\u0159eba mi uv\u011b\u0159\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak co bude?“ Tom kolem m\u011b projde a po schodech vyjde nahoru. V\u00ed, \u017ee ho budu n\u00e1sledovat. Ono mi vlastn\u011b ani nic jin\u00e9ho nezb\u00fdv\u00e1. Mrknu na Absintha, kter\u00fd m\u00e1 polo\u017eenou hlavu v m\u00e9m kl\u00edn\u011b, vys\u00edl\u00e1 ke mn\u011b ch\u00e1pav\u00e9 pohledy a rovn\u011b\u017e vstane.<\/div>\n
„Tommy,“ oslov\u00edm ho n\u011b\u017en\u011b a nastoup\u00edm do v\u00fdtahu, kter\u00fd p\u0159ivolal. „L\u00e1sko, to nen\u00ed tak\u2026“<\/div>\n
„Jak?!“ Vyk\u0159ikne. A je to tady, nervy povolily a Tom za\u010d\u00edn\u00e1 jan\u010dit. „Vid\u00ed\u0161 to? Tak vid\u00ed\u0161?“ M\u00e1v\u00e1 mi dopisem p\u0159ed o\u010dima. \u017d\u00e1rl\u00ed, to je nad slunce jasn\u00e9, ale podle m\u011b to zbyte\u010dn\u011b zveli\u010duje. Jens mi jen p\u00ed\u0161e, nic s n\u00edm nem\u00e1m a ani m\u00edt nehodl\u00e1m. Kdybych s n\u00edm spal, tak pros\u00edm, ale takhle\u2026<\/div>\n
„Ano, vid\u00edm, ale\u2026“ N\u00e1sleduje br\u00e1ch\u016fv hlubok\u00fd n\u00e1dech a v\u00fddech. Ve stejn\u00e9 chv\u00edli se v\u00fdtah ocitne v pat\u0159e, v n\u011bm\u017e bydl\u00edme, a oba vystoup\u00edme. Zat\u00edmco Tom je n\u011bkolika kroky u dve\u0159\u00ed, kter\u00e9 odemyk\u00e1, j\u00e1 se za n\u00edm plou\u017e\u00edm s hlavou sklopenou. Ne snad, proto\u017ee bych poci\u0165oval n\u011bjak\u00e9 v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed, ale sp\u00ed\u0161e pro efekt. Budu-li si vypadat jako kaj\u00edcn\u00fd h\u0159\u00ed\u0161n\u00edk, l\u00e9pe se mi poda\u0159\u00ed Toma p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee s dopisy nic spole\u010dn\u00e9ho nem\u00e1m a nejsem nijak nad\u0161en\u00fd, \u017ee mi je st\u00e1le pos\u00edl\u00e1. Rad\u011bji potop\u00edm jeho ne\u017e s\u00e1m sebe. Tom se uklidn\u00ed a j\u00e1 budu u\u0161et\u0159en dal\u0161\u00edch h\u00e1dek s n\u00edm. Nerad se h\u00e1d\u00e1m. Otravuje mi to \u017eivot, kaz\u00ed n\u00e1ladu a podepisuje se to i na m\u00e9m zevn\u011bj\u0161ku.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„No, jen poj\u010f.“ Zavol\u00e1 na m\u011b z nitra bytu. Nezvykle dlouhou dobu tr\u00e1v\u00edm v p\u0159eds\u00edni. Nesna\u017e\u00edm se p\u0159ipravovat si le\u017e. V\u017edycky improvizuji. P\u016fsob\u00ed to pak p\u0159irozen\u011bji, ne\u017e kdybych od\u0159\u00edkal p\u0159edem nau\u010denou \u0159e\u010d.<\/div>\n
„Mil\u00e1\u010dku,“ posad\u00edm se na op\u011bradlo k\u0159esla, do n\u011bj\u017e se uvelebil, a pokou\u0161\u00edm se jej obejmout. Jen\u017ee se odt\u00e1hne.<\/div>\n
„Necht\u011bl by sis to p\u0159e\u010d\u00edst?“ P\u0159istr\u010d\u00ed mi na\u017eloutlou ob\u00e1lku nadepsanou zelen\u00fdm inkoustem pod nos. Zavrt\u00edm d\u016frazn\u011b hlavou. Sice bych se na ni nejrad\u011bji vrhl a p\u0159e\u010detl si slova pln\u00e1 l\u00e1sky, ale nem\u016f\u017eu. Ne p\u0159ed n\u00edm.<\/div>\n
„Opravdu ne?“ Pod\u00edv\u00ed se. „Necht\u011bl bys v\u011bd\u011bt, co ti ctitel p\u00ed\u0161e?“<\/div>\n
„Jak m\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt, \u017ee je to od n\u011bho? Co kdy\u017e to\u2026“<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 ze m\u011b d\u011blat vola!“ Zah\u0159m\u00ed jeho hlas. „Oba v\u00edme, od koho tenhle dopis je. Od toho neorigin\u00e1ln\u00edho trotla, co neum\u00ed nic jin\u00e9ho, ne\u017e opisovat Shakespeara. Pro\u010d jsi mi lhal?“<\/div>\n
„Nelhal.“<\/div>\n
„Bille! Ten dopis tam nebyl dneska poprv\u00fd! Nejsem blbej. Byl tam u\u017e v\u00edckr\u00e1t. To proto jsi tak ochotn\u011b chodil ven\u010dit psa, vyn\u00e1\u0161el jsi odpadky\u2026 B\u00e1l ses, \u017ee bych ho na\u0161el j\u00e1, \u017ee?“ Je chyt\u0159ej\u0161\u00ed, ne\u017e jsem si myslel. Netrvalo mu dlouho, aby si dal dv\u011b a dv\u011b dohromady.<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 naprostou pravdu.“ Sklop\u00edm zrak a k\u00fdvnu. „Ale je to jinak, ne\u017e mysl\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Opravdu?“ Zasm\u011bje se. Kdy\u017e k n\u011bmu vzhl\u00e9dnu, vid\u00edm, jak se po\u0161klebuje a nevypad\u00e1, \u017ee by mi v\u011b\u0159il.<\/div>\n
„Ano. Necht\u011bl jsem, abys je na\u0161el, proto\u017ee jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee by ses zlobil. Proto jsem schr\u00e1nku vyb\u00edral s\u00e1m ode dne, kdy se v n\u00ed objevil prvn\u00ed. Ale v\u0161echny jsem je vyhazoval.“<\/div>\n
„Nev\u011b\u0159\u00edm.“ Zavrt\u00ed razantn\u011b hlavou.<\/div>\n
„Ne\u010detl jsem je, kon\u010dily do jednoho v ko\u0161i. Nechci, aby mi psal. M\u011bl jsi pravdu. Nezn\u00e1m ho. Nev\u00edm, co od n\u011bj m\u016f\u017eu \u010dekat.“ Nejlep\u0161\u00ed je d\u00e1t mu zapravdu, polichot\u00edm tak jeho egu. Tom si m\u011b zkoumav\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed. Z\u0159ejm\u011b se sna\u017e\u00ed naj\u00edt v m\u00e9m v\u00fdrazu n\u011bco, co by m\u011b usv\u011bd\u010dilo v tom, \u017ee l\u017eu. To se mu ale nepovede, teda douf\u00e1m. Sna\u017e\u00edm se zachov\u00e1vat v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159. Mus\u00ed mi uv\u011b\u0159it za ka\u017edou cenu. Uklidn\u00ed se a p\u0159estane \u010dmuchat.<\/div>\n
„Tak\u017ee nebude\u0161 nic nam\u00edtat, kdy\u017e to te\u010f rozervu na kous\u00ed\u010dky a vyhod\u00edm?“ Nejrad\u011bji bych mu dopis vy\u0161kubl z ruky a p\u0159itiskl si jej na hru\u010f, ale mus\u00edm se ovl\u00e1dat. Proto zavrt\u00edm hlavou, \u010d\u00edm\u017e mu d\u00e1v\u00e1m svolen\u00ed k tomu, aby u\u010dinil, co mi navrhnul. Tom vstane a p\u0159ejde k odpadkov\u00e9mu ko\u0161i. Chyst\u00e1 se ob\u00e1lku roztrhnout nap\u016fl, ale zni\u010dehonic se zaraz\u00ed. Kr\u00e1tce pohl\u00e9dne na m\u011b a pak zp\u011bt na dopis. K m\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed jej rozlep\u00ed, vyt\u00e1hne list pap\u00edru, jen\u017e p\u0159el\u00e9tne o\u010dima. Na jeho rtech se objev\u00ed o\u0161kliv\u00fd \u00fa\u0161klebek, z n\u011bho\u017e mi p\u0159eb\u011bhne mr\u00e1z po z\u00e1dech. Kdyby m\u011bl Jense po ruce, zabil by ho.<\/div>\n
<\/div>\n
„\u00d3, jak se chv\u00edm, kdy\u017e o v\u00e1s ver\u0161e p\u00ed\u0161i V\u00edm\u0165: va\u0161e jm\u00e9no lep\u0161\u00ed slav\u00ed duch a v chvalozp\u011bvech v\u0161\u00ed svou d\u00e1v\u00e1 v\u00fd\u0161i, by m\u011b, kdy\u017e p\u011bji o v\u00e1s, jazyk ztuh\u2026“<\/em> Tom p\u0159ed\u010d\u00edt\u00e1 jednotliv\u00e9 \u0159\u00e1dky a moje srdce ples\u00e1. Dokonal\u00e9 spojen\u00ed. Kdyby mi recitoval ver\u0161e, asi bych se rozplynul.<\/div>\n
„Roztrhej to!“ P\u0159estane uprost\u0159ed v\u011bty a nat\u00e1hne ke mn\u011b ruku s pap\u00edrem. Asi \u010dek\u00e1, \u017ee budu \u017eadonit, aby do\u010detl dopis do konce. Jen\u017ee to se p\u0159epo\u010d\u00edtal. P\u0159edst\u00edraj\u00edc ledov\u00fd klid vstanu a dojdu k n\u011bmu. Pap\u00edr od n\u011bj vezmu, a p\u0159esto\u017ee mi srdce krv\u00e1c\u00ed, trh\u00e1m ho na malinkat\u00e9 kousky, kter\u00e9 se jako sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky sn\u00e1\u0161ej\u00ed na podlahu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Spokojen\u00fd? \u0158\u00edkal jsem, \u017ee to pro m\u011b nic neznamen\u00e1. U\u017e mi v\u011b\u0159\u00ed\u0161?“ Ovinu mu ruce kolem krku. Tom hled\u00ed na \u00fatr\u017eky na zemi a zd\u00e1 se, \u017ee p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed. Kdy\u017e se zad\u00edv\u00e1 do m\u00fdch o\u010d\u00ed, pousm\u011bje se a ot\u0159e se sv\u00fdm nosem o m\u016fj.<\/div>\n
„No, dejme tomu, \u017ee ti v\u011b\u0159\u00edm.“<\/div>\n
„Jens a ty ver\u0161\u00ed\u010dky m\u011b nezaj\u00edmaj\u00ed. Otravuje m\u011b.“<\/div>\n
„Pro\u010d ho nenahl\u00e1s\u00ed\u0161. Podle m\u011b by s t\u00edm\u2026“<\/div>\n
„Psst,“ p\u0159ilo\u017e\u00edm mu prst na rty, abych ho uml\u010del. L\u00edbaj\u00edc jeho tv\u00e1\u0159e \u0161ept\u00e1m: „P\u0159estane ho to bavit, uvid\u00ed\u0161. Nep\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed se ke mn\u011b, s tebou jsem p\u0159ece v naprost\u00e9m bezpe\u010d\u00ed, ne?“ Tom k\u00fdvne a znovu mi v\u011bnuje \u00fasm\u011bv. Kdy\u017e zkr\u00e1t\u00ed vzd\u00e1lenost mezi n\u00e1mi a pol\u00edb\u00ed m\u011b, zaraduji se. A je to, uv\u011b\u0159il a bude klid.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Tommy, co je s tebou?“ Spat\u0159\u00edm nad sebou Billa, jak si starostliv\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed mou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Nic.“ Odpov\u00edm mu chraplav\u00fdm hlasem a pohlad\u00edm po tv\u00e1\u0159i. Jeho v\u00fdraz vypov\u00edd\u00e1 o tom, \u017ee mi ani tro\u0161ku nev\u011b\u0159\u00ed a poznal, \u017ee se mnou nen\u00ed n\u011bco v po\u0159\u00e1dku. Ten dopis mi prost\u011b le\u017e\u00ed v \u017ealudku a ten jeho obdivovatel jakbysmet. Tohle p\u0159ece nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed! Ale v\u016fbec ne! Nikdo nev\u00ed, kde bydl\u00edm. V\u00ed to jen moji nejbli\u017e\u0161\u00ed. Ale tomu parchantovi netrvalo moc dlouho, aby Billa vyp\u00e1tral i tady. Ten t\u00fdpek nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku. Podle m\u011b je nebezpe\u010dn\u00fd. Hodn\u011b nebezpe\u010dn\u00fd. Sleduje Billa na ka\u017ed\u00e9m kroku, a kdy\u017e si vzpomenu na okam\u017eiky, kdy se mi br\u00e1cha sv\u011b\u0159il, \u017ee m\u00e1 pocit, \u017ee ho n\u011bkdo pron\u00e1sleduje, sev\u0159e se to ve mn\u011b strachem. Strachem o n\u011bho. On sice \u017eije v p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee se mu to zd\u00e1lo nebo se t\u00edm sp\u00ed\u0161e uklid\u0148uje. Jen\u017ee j\u00e1 \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edce za\u010d\u00edn\u00e1m v\u011b\u0159it tomu, \u017ee to nebyl jen v\u00fdplod jeho mysli, ale \u017ee ho sledoval pr\u00e1v\u011b tenhle magor.<\/div>\n
<\/div>\n
„Chci se mazlit.“ Zavrn\u00ed mi do ucha a jeho dla\u0148 m\u011b pohlad\u00ed po b\u0159ichu.<\/div>\n
„Promi\u0148.“ Odstr\u010d\u00edm ho a posad\u00edm se. Kolena si p\u0159it\u00e1hnu k t\u011blu a znovu se pono\u0159\u00edm do sv\u00e9ho my\u0161lenkov\u00e9ho sv\u011bta, kter\u00fd je pr\u00e1v\u011b ovl\u00e1d\u00e1n neskute\u010dn\u00fdmi obavami o Billa a jeho \u017eivot. Pro\u010d k sakru n\u011bco neud\u011bl\u00e1? Pokud mu vad\u00ed, \u017ee mu p\u00ed\u0161e, tak pro\u010d ho nenahl\u00e1s\u00ed? S\u00e1m mi \u0159ekl, \u017ee ho otravuje, jen\u017ee nen\u00ed schopn\u00fd zvednout telefon a n\u011bco ud\u011blat. Pr\u00fd ho to p\u0159estane bavit! Mo\u017en\u00e1 ano, ale sp\u00ed\u0161e bych se p\u0159iklonil k tomu, \u017ee ho to nep\u0159estane bavit a sp\u00ed\u0161e zatou\u017e\u00ed po tom se s Billem n\u011bjak sbl\u00ed\u017eit.<\/div>\n
„Mon ch\u00e9ri,“ obejmou m\u011b Billovy pa\u017ee, „nebu\u010f na m\u011b takov\u00fd.“ Bill se ke mn\u011b tou\u017eebn\u011b tiskne, jeho rty m\u011b l\u00edbaj\u00ed na \u0161\u00edji, ale j\u00e1 nejsem s to se soust\u0159edit na nic jin\u00e9ho ne\u017e na kret\u00e9na, co n\u00e1m otravuje \u017eivot.<\/div>\n
„Udej ho.“<\/div>\n
„Koho?“ Bill se zaraz\u00ed a po kolenou se p\u0159esune p\u0159ede m\u011b, aby mi vid\u011bl do obli\u010deje.<\/div>\n
„Toho debila. Billy, m\u00e1\u0161 zn\u00e1mosti, jsi vlivn\u00e1 osoba. Kdybys byl nicka, vyka\u0161lali by se na tebe. Ale zn\u00e1 t\u011b skoro ka\u017ed\u00fd, n\u011bco s t\u00edm ur\u010dit\u011b ud\u011blaj\u00ed.“ Prosebn\u011b se na n\u011bj zad\u00edv\u00e1m a douf\u00e1m, \u017ee se mi ho u\u017e kone\u010dn\u011b poda\u0159\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby tuhle situaci za\u010dal \u0159e\u0161it a p\u0159estal jen zav\u00edrat o\u010di. V\u017edy\u0165 jde o jeho soukrom\u00ed, \u017eivot, proboha!<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome,“ odka\u0161le si, „nem\u00e1 to cenu. Zn\u00e1\u0161 to\u2026 V\u00ed\u0161, jak dlouho by se to t\u00e1hlo? Nem\u00e1m n\u00e1ladu vysed\u00e1vat po\u0159\u00e1d na policajtech a dokola opakovat to sam\u00e9. Nech\u00e1 toho, v\u011b\u0159 mi.“<\/div>\n
„Tak\u017ee se rad\u011bji nech\u00e1\u0161 zab\u00edt, m\u00e1m pravdu?“ A\u010d jsem se sna\u017eil krotit, nepoda\u0159ilo se a automaticky jsem zv\u00fd\u0161il hlas.<\/div>\n
„Ale no tak,“ znovu se m\u011b pokus\u00ed obejmout. V\u00ed, \u017ee mu podlehnu. Ale dnes ne. Nepodlehnu, dokud nedoc\u00edl\u00edm sv\u00e9ho. Dlouh\u00e9 minuty jen ml\u010d\u00edm a z\u00edr\u00e1m p\u0159ed sebe. Bill si nakonec hluboce povzdechne a d\u00e1 mi slib, kter\u00fd od n\u011bj po\u017eaduji. Pokud se objev\u00ed dal\u0161\u00ed dopis, za\u010dne n\u011bco d\u011blat. Alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u00fd klid v du\u0161i, kdy\u017e u\u017e nic jin\u00e9ho\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Jak si m\u016f\u017eu balit v\u011bci, kdy\u017e nev\u00edm, kam jedu.“ Oto\u010d\u00edm se po br\u00e1chovi, kter\u00fd h\u00e1z\u00ed svoje hadry u\u017e do druh\u00e9ho lo\u010f\u00e1ku a pobrukuje si tu pitomou p\u00edsni\u010dku, co dneska r\u00e1no hr\u00e1li v r\u00e1diu.<\/div>\n
„Nev\u00edm, co budu pot\u0159ebovat a co ne.“ Nal\u00e9h\u00e1m na n\u011bj, aby mi alespo\u0148 p\u0159ibl\u00ed\u017eil c\u00edl na\u0161eho v\u00fdletu, co si pro m\u011b p\u0159ipravil. Moc se mi nikam nechce, ale na jednu stranu je dobr\u00fd n\u00e1pad vypadnout z m\u011bsta. Zmiz\u00edme a budeme m\u00edt klid. Nikdo n\u00e1s nebude otravovat, a hlavn\u011b ne on<\/em>. „A kam v\u016fbec d\u00e1me Absiho?“<\/div>\n
„Ten p\u0159ece pojede s n\u00e1mi.“ \u0158ekne takov\u00fdm stylem, \u017ee nabudu dojmu, \u017ee jsem naprostej debil, kdy\u017e se ho pt\u00e1m na takovou v\u011bc. Je p\u0159ece nad slunce jasn\u00e9, \u017ee pes jede taky. Jak m\u011b v\u016fbec mohlo napadnout, \u017ee bychom ho nechali doma nebo ho str\u010dili k n\u011bkomu ciz\u00edmu.<\/div>\n
„Uka\u017e.“ Bill se sehne k m\u00e9mu zavazadlu a za\u010dne se mi v n\u011bm p\u0159ehrabovat. Mohlo m\u011b napadnout, \u017ee bude muset proj\u00edt jeho kontrolou. „Kde je to oble\u010den\u00ed, co jsme p\u0159edev\u010d\u00edrem kupovali?“ Pokud mysl\u00ed to odporn\u00e9 sako, tak to vis\u00ed ve sk\u0159\u00edni a bude tam viset d\u00e1l. Nevezmu si ho na sebe. P\u0159ipad\u00e1m si v tom jako pako!<\/div>\n
„Tady je!“ Nad\u0161en\u011b vyk\u0159ikne, kdy\u017e otev\u0159e sk\u0159\u00ed\u0148 a objev\u00ed ho. Nacpe ho do pouzdra a n\u00e1sledn\u011b skon\u010d\u00ed v kufru. Stejn\u011b jako dvoje d\u017e\u00edny, co m\u011b p\u0159inutil vyzkou\u0161et a koupit. Kdy\u017e si vzpomenu na ten butik, kde jsme nakupovali, ot\u0159epu se. V\u0161ichni byli \u0161\u00edlen\u011b vlezl\u00ed a neust\u00e1le se vt\u00edrali. Sam\u00e9 „pane Kaulitzi sem“, „pane Kaulitzi tam“. Ne\u0159\u00edkali to mn\u011b, j\u00e1 byl jako vzduch, kde\u017eto z br\u00e1\u0161ky se mohli pod\u011blat. Kdyby v\u011bd\u011bli, v jakou \u0161\u00edlenou hysterku se dovede prom\u011bnit, asi by se nesta\u010dili divit. Jen\u017ee p\u0159ed nimi se Bill tv\u00e1\u0159il uk\u00e1zkov\u011b. Skoro na nikoho se neusm\u00e1l. \u00dasm\u011bv v\u011bnoval jen tomu, kdo se div neplazil u jeho nohou.<\/div>\n
<\/div>\n
„A je\u0161t\u011b tohle\u2026“ Bill b\u011bh\u00e1 od kufru ke sk\u0159\u00edni, v n\u00ed\u017e se v\u017edycky dlouze p\u0159ehrabuje do chv\u00edle, ne\u017e objev\u00ed kousek, kter\u00fd s sebou z\u0159ejm\u011b mus\u00edm m\u00edt. Zd\u00e1 se, \u017ee pan n\u00e1vrh\u00e1\u0159 je hotov. Stoj\u00ed toti\u017e nad kufrem, m\u00ed\u0159\u00ed na n\u011bj prstem, co\u017e pochop\u00edm, abych ten p\u0159ecpan\u00fd kufr zav\u0159el. Jestli se mi tohle povede, tak u\u017e v\u0161echno. Netu\u0161\u00edm, na co budu pot\u0159ebovat tolik v\u011bc\u00ed. Podle Billa jedeme na v\u00fdlet, tak nech\u00e1pu, pro\u010d si s sebou bere p\u016flku sk\u0159\u00edn\u011b a k tomu sam\u00e9 ty jeho, jak \u0159\u00edk\u00e1m j\u00e1, super deluxe modely.<\/div>\n
„Kdy odj\u00ed\u017ed\u00edme?“ K\u0159iknu, kdy\u017e primadona odbalet\u00ed z lo\u017enice do kuchyn\u011b. Poslu\u0161n\u011b ho n\u00e1sleduji a sleduji, jak s ladnost\u00ed jemu vlastn\u00ed poskakuje sem a tam. Je\u0161t\u011b pi\u0161koty, suk\u00fdnku a z fleku m\u016f\u017ee tan\u010dit Labut\u00ed jezero.<\/div>\n
„Z\u00edtra.“<\/div>\n
„R\u00e1no? Ve\u010der?“ Polo\u017e\u00edm mu dopl\u0148uj\u00edc\u00ed ot\u00e1zku a d\u00edv\u00e1m se, jak mi \u0161mejd\u00ed po kuchyni.<\/div>\n
„Ve \u010dty\u0159i odpoledne.“ Prohod\u00ed p\u0159es rameno a zav\u0159e sk\u0159\u00ed\u0148ku.<\/div>\n
„Hled\u00e1\u0161 n\u011bco?“ Vsad\u00edm se, \u017ee hled\u00e1 su\u0161enky, co jsem v\u010dera p\u0159inesl dom\u016f. U\u017e p\u00e1r t\u00fddn\u016f je schov\u00e1v\u00e1m, aby mi jimi necpal psa, a zat\u00edm se mu nepoda\u0159ilo skr\u00fd\u0161 objevit. A pak kdo z n\u00e1s dvou je chyt\u0159ej\u0161\u00ed.<\/div>\n
„To jsem bl\u00e1zen\u2026“ Bill otv\u00edr\u00e1 sk\u0159\u00ed\u0148ku po sk\u0159\u00ednce, nakukuje dovnit\u0159 a pak dv\u00ed\u0159ka zase zav\u00edr\u00e1. V jednom moment\u011b se jeho zrak up\u0159e na m\u011b. D\u016fkladn\u011b si m\u011b prohl\u00e9dne, ale ne\u017e by m\u011b poprosil o pomoc nebo radu, rad\u011bji bude hledat s\u00e1m. Zasm\u011bju se a posad\u00edm se na \u017eidli. Docela z\u00e1bava pozorovat zoufal\u00e9ho Billa, kter\u00e9ho o\u010dividn\u011b chytla mlsn\u00e1, jak leze po kuchyni a hled\u00e1 u\u017e naprosto v\u0161ude. Dokonce i tam, kam by norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk su\u0161enky nebo cokoli jin\u00e9ho nikdy neschoval. Po p\u00e1r minut\u00e1ch ale p\u00e1tr\u00e1n\u00ed vzd\u00e1. Op\u011bt z duelu vzejdu jako v\u00edt\u011bz, o \u010dem\u017e p\u0159irozen\u011b skromn\u011b poml\u010d\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
„Kam pojedeme?“ Zopakuji dotaz, kter\u00fd mu pokl\u00e1d\u00e1m od chv\u00edle, co se mi zm\u00ednil, \u017ee si ud\u011bl\u00e1me takov\u00fd malink\u00fd v\u00fdlet. Od Billa se d\u00e1 toti\u017e \u010dekat v\u0161echno. M\u016f\u017eeme se jak v\u00e1let na pl\u00e1\u017ei, tak chodit po hor\u00e1ch. I kdy\u017e na hory by si nebral takov\u00fd hadry. U\u0161kl\u00edbnu se nad p\u0159edstavou Billa, jak absolvuje horskou t\u00faru v n\u011bkter\u00fdch z t\u011bch bot na kl\u00ednku, co nos\u00ed.<\/div>\n
„Nech se p\u0159ekvapit!“ P\u0159ekvapit? Co\u017ee?<\/div>\n

<\/em><\/strong><\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/span><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay „Kde jsem to vzal?“ Tom oto\u010d\u00ed znovu ob\u00e1lkou v ruce a zabodne do m\u011b pohled. „To bys mi sp\u00ed\u0161 m\u011bl \u0159\u00edct ty, ne?“ „J\u00e1?“ Pokus\u00edm se o nech\u00e1pav\u00fd t\u00f3n, doufaj\u00edc, \u017ee ho n\u011bjak zmatu, ale mysl\u00edm, \u017ee se mi to nepovedlo.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-9930","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9930","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9930"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9930\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9930"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9930"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9930"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}