{"id":9938,"date":"2010-12-12T18:00:00","date_gmt":"2010-12-12T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9913"},"modified":"2010-12-12T18:00:00","modified_gmt":"2010-12-12T17:00:00","slug":"the-forbidden-city-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/12\/12\/the-forbidden-city-19\/","title":{"rendered":"The Forbidden City 19."},"content":{"rendered":"
autor: Deni & Saj\u00fc<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"458\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Zap\u00e1l\u00edm posledn\u00ed sv\u00edci, kter\u00e9 jsem na\u0161el v p\u0159ihr\u00e1dk\u00e1ch, a usm\u011bji se. Je tu \u00fatuln\u011b a s pl\u00e1polaj\u00edc\u00edmi sv\u00edcemi je\u0161t\u011b v\u00edce. Zahled\u00edm se do rohu m\u00edstnosti, kam skrze d\u011bravou st\u0159echu dopadaj\u00ed kapi\u010dky de\u0161t\u011b. K\u00f4ji, jako by \u010detl m\u00e9 my\u0161lenky, polo\u017e\u00ed na ono m\u00edsto velik\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd lavor a s \u00fasm\u011bvem se na mne oto\u010d\u00ed. Vzt\u00e1hnu k n\u011bmu ruce. Pot\u0159ebuji jej m\u00edt u sebe. P\u0159eci jen, nen\u00ed tu nejtepleji a co kdyby nastydl?  <\/div>\n
S plach\u00fdm v\u00fdrazem a lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem, jen\u017e zdob\u00ed jeho tv\u00e1\u0159, p\u0159icupit\u00e1 t\u011bsn\u011b ke mn\u011b. Omot\u00e1m pa\u017ee okolo jeho \u0161t\u00edhl\u00e9ho pasu, prsty jej hlad\u00edm po hladk\u00fdch z\u00e1dech.<\/div>\n
„Nen\u00ed ti chladno, sh\u01ceo K\u00f4ji?“ fouknu tepl\u00fd dech do \u010dern\u00e9 zm\u011bti vlas\u016f. Reaguje jen chichotan\u00fdm sm\u00edchem, nakonec zavrt\u00ed hlavou. P\u0159itiskne svou tv\u00e1\u0159 k m\u00e9mu hrudn\u00edku, naslouchaj\u00edce m\u00e9mu srdci, je\u017e bije jako spla\u0161en\u00e9. Vsadil bych se, \u017ee jedin\u00e9, co je zde sly\u0161et, je bubnov\u00e1n\u00ed kapek o st\u0159echu a m\u00e9 siln\u011b bij\u00edc\u00ed srdce.  <\/div>\n
„M\u00e1\u0161 mokr\u00e9 kimono, K\u00f4ji, mus\u00edme je\u2026“ nenech\u00e1 mne domluvit.<\/div>\n
  
„Tak\u00e9 m\u00e1\u0161 mokr\u00e9 kimono, moc pozd\u011b jsi mne z de\u0161t\u011b unesl,“ zacul\u00ed se, ne\u017e mu znovu zrudnou tv\u00e1\u0159e. Pla\u0161e se na mne zad\u00edv\u00e1, ne\u017e si jej znovu p\u0159it\u00e1hnu do sv\u00e9ho n\u00e1ru\u010d\u00ed. Stoj\u00edme jen krok od nevelik\u00e9, star\u00e9 postele. Tisknu jeho drobn\u00e9 t\u011blo do sv\u00e9ho n\u00e1ru\u010d\u00ed. Nechci jej ji\u017e nikdy pustit. Kdyby bylo n\u011bco, co bych si mohl p\u0159\u00e1t, bylo by to sm\u011bt s n\u00edm b\u00fdt nav\u017edy. M\u00edt jej a ochra\u0148ovat.  <\/div>\n
\n
\"89\"<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Hled\u00edm na tu nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed tv\u00e1\u0159, je\u017e jsem m\u011bl \u0161anci poznat, spat\u0159it. Ka\u017ed\u00fd z\u00e1hyb bych dok\u00e1zal ur\u010dit poslepu. Ka\u017edou \u0159asu bych mohl spo\u010d\u00edtat a to \u010d\u00edslo nezapomenout. Miluji, kde\u017e se na mne zamy\u0161len\u011b d\u00edv\u00e1 tak, jako to d\u011bl\u00e1 nyn\u00ed. Miluji, kdy\u017e m\u00e1 nepatrn\u00fd \u00fasm\u011bv na tv\u00e1\u0159i, stejn\u011b jako te\u010f. Zastav\u00edm se na pln\u00fdch, vykrojen\u00fdch rtech. Ol\u00edznu si ty sv\u00e9, vyprahl\u00e9, tou\u017e\u00edc\u00ed po dal\u0161\u00edm polibku. Po dal\u0161\u00edm ochutn\u00e1n\u00ed t\u011bch m\u011bkk\u00fdch pol\u0161t\u00e1\u0159k\u016f. Trhan\u011b zalap\u00e1m po dechu, ne\u017e se odhodl\u00e1m.  <\/div>\n
„Polib mne, w\u00fa q\u012bn,“ vydechnu ti\u0161e. T\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b. Neunikne mi p\u0159ekvapenost zra\u010d\u00edc\u00ed se v hn\u011bd\u00fdch duhovk\u00e1ch. „Pros\u00edm, ud\u011blej to, m-m\u00e1 l-l\u00e1sko,“ oddan\u011b vy\u0161pul\u00edm jemn\u011b rty, abych mu dal najevo, \u017ee po tom tou\u017e\u00edm. Nemohu se jich naba\u017eit. T\u011bch dokonal\u00fdch polibk\u016f, je\u017e mi ukradne v\u017edy tak ne\u010dekan\u011b a tak kr\u00e1sn\u011b. Nemohu se naba\u017eit t\u00e9 p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 chuti.<\/div>\n
Zaklon\u00edm lehce hlavu, naklon\u00edm ji na stranu a se spla\u0161en\u011b se zvedaj\u00edc\u00edm hrudn\u00edkem vy\u010dk\u00e1v\u00e1m na chv\u00edli, kdy se mne znovu dotkne na m\u00fdch rtech.  <\/div>\n
Nemus\u00edm \u010dekat dlouho. Stiskne mne pevn\u011bji v pase, p\u0159itahuj\u00edce si mne v\u00edce k sob\u011b, jako bychom m\u011bli b\u00fdt jedinou bytost\u00ed. Rty mi navlh\u010d\u00ed jazykem, nevydr\u017e\u00edm je m\u00edt nad\u00e1le semknuty. Rozev\u0159u je, \u0161pi\u010dkou sv\u00e9ho jazyka vyjdu vst\u0159\u00edc tomu T’chi-morovu, ne\u017e do sebe naraz\u00ed. Ti\u0161e vzdychnu, stejn\u011b jako on. Kdyby mne nedr\u017eel, m\u00e9 nohy by vynechaly slu\u017ebu a j\u00e1 bych spadl k zemi jako list na podzim. Vnikne sv\u00fdm mr\u0161tn\u00fdm h\u00e1d\u011btem hloub\u011bji do m\u00fdch \u00fast, kter\u00e9 za\u010dne n\u011b\u017en\u011b plenit.<\/div>\n
Znovu ti\u0161e vzdychnu. Rozev\u0159u rty je\u0161t\u011b v\u00edce, aby m\u011bl lep\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup. Rozechv\u011blou dlan\u00ed  sklouznu po jeho hrudn\u00edku, mezi prsty uchop\u00edm kimono, je\u017e za\u010dnu drtit.<\/div>\n
\n

„W\u00fa ch\u00ed, w\u00fa ch\u00ed,“ \u0161pitne proti m\u00fdm rt\u016fm a op\u0159e se \u010delem o to m\u00e9. Mot\u00e1 se mi hlava z t\u011bch n\u00e1dhern\u00fdch polibk\u016f. Chci jej c\u00edtit znovu. Chci b\u00fdt jen s n\u00edm. Chci b\u00fdt jen jeho.  <\/div>\n

Posad\u00edm se na kraj postele, kam se n\u00e1sledn\u011b usad\u00ed i m\u016fj Tomi. P\u0159itiskne se ke mn\u011b, tv\u00e1\u0159\u00ed se ot\u00edr\u00e1 o temeno m\u00e9 hlavy, nosem \u010dich\u00e1 mou v\u016fni tak, jako to d\u011bl\u00e1 v\u017edy. Rozechv\u00edv\u00e1 m\u00e9 t\u011blo s ka\u017ed\u00fdm tich\u00fdm sl\u016fvkem, kter\u00fdm mi vyjad\u0159uje sv\u00e9 city, a kter\u00e9 \u0161pit\u00e1 v bl\u00edzkosti m\u00e9ho ou\u0161ka. St\u00e1le opakuje ta dv\u011b sl\u016fvka. Tich\u00e1 w\u00fa ch\u00ed<\/em>.<\/div>\n
Tv\u00e1\u0159e se mi, p\u0159i ka\u017ed\u00e9m takov\u00e9m osloven\u00ed k m\u00e9 osob\u011b, st\u00e1le \u010dervenaj\u00ed.<\/div>\n
\n

„Chv\u011bje\u0161 se, mali\u010dk\u00fd,“ \u0161pitne n\u011b\u017en\u011b. Dlan\u00ed sjede p\u0159es mou tv\u00e1\u0159, zahled\u00ed se zp\u011bt do m\u00fdch o\u010d\u00ed, a j\u00e1 jsem schopn\u00fd jeho pohled jen st\u011b\u017e\u00ed op\u011btovat. P\u0159est\u00e1v\u00e1m vn\u00edmat t\u0159as sv\u00e9ho t\u011bla. Jako by kolem n\u00e1s p\u0159estalo v\u0161e existovat. Vt\u00e1hne mne hloub\u011bji do sv\u00e9ho n\u00e1ru\u010d\u00ed, palcem polask\u00e1 m\u00e9 rty. Nebr\u00e1n\u00edm se. Odd\u00e1v\u00e1m se v\u0161em t\u011bm dotek\u016fm, pat\u0159\u00edc\u00edch jen mn\u011b. Znovu zaklon\u00edm tv\u00e1\u0159 dozadu, kdy\u017e je palec nahrazen vlhk\u00fdm jazykem. Odd\u00e1l\u00edm rty od sebe. Vno\u0159\u00ed se sv\u00fdm h\u00e1d\u011btem dovnit\u0159, do hloubky m\u00fdch \u00fast.<\/p><\/div>\n

\n

„Tomi,“ zachrapt\u00edm po n\u011bkolika minut\u00e1ch oddan\u00fdch polibk\u016fm. Sv\u011bt se se mnou to\u010d\u00ed, sv\u00e9 rty c\u00edt\u00edm natekl\u00e9 a prokrven\u00e9. Nevid\u00edm si na n\u011b, ale c\u00edtit je mohu. Zad\u00edv\u00e1m se na na\u0161e spojen\u00e9 dlan\u011b. Skute\u010dn\u011b to vypad\u00e1 jako kosti\u010dky Mahjong, kter\u00e9 mus\u00edme p\u0159i\u0159adit k sob\u011b. Ka\u017ed\u00e1 je stejn\u00e1 a p\u0159esto odli\u0161n\u00e1. V okam\u017eiku, kdy zdvihnu tv\u00e1\u0159, abych se mohl zad\u00edvat do dvou temn\u00fdch kor\u00e1lk\u016f \u010dokol\u00e1dy, na\u0161e rty se op\u011bt spoj\u00ed v jedny. N\u011b\u017en\u011b se jimi o sebe ot\u00edr\u00e1me, z pootev\u0159en\u00fdch rt\u016f vych\u00e1zej\u00ed tich\u00e9 v\u00fddechy. C\u00edt\u00edm dla\u0148, putuj\u00edc\u00ed p\u0159es m\u016fj pas, po z\u00e1dech, dokud se nezastav\u00ed u velik\u00e9 ma\u0161le p\u00e1su na m\u00e9m kimonu. Slast\u00ed semknu v\u00ed\u010dka k sob\u011b. Co se bude d\u00edt nyn\u00ed? P\u0159eji si jedin\u00e9, setrvat takto cel\u00fd \u017eivot\u2026<\/p>\n<\/div>\n

Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Neuv\u011bdomuji si, co d\u011bl\u00e1m. Rukou mnu lopatky na K\u00f4jiho z\u00e1dech. St\u00e1le se t\u0159ese; nev\u00edm, zdali zimou \u010di z m\u00fdch dotek\u016f, j\u00e1 to m\u00e1m v\u0161ak stejn\u011b, ov\u0161em chlad vylu\u010duji. Nedok\u00e1\u017eu uva\u017eovat, p\u0159em\u00fd\u0161let. Jsme uv\u011bzn\u011bni v na\u0161em sv\u011bt\u011b, kam nikdo jin\u00fd nepat\u0159\u00ed. Jen j\u00e1 a K\u00f4ji.  <\/div>\n
Op\u011bt prsty zavad\u00edm o velikou ma\u0161li p\u00e1su, za kterou nau\u010den\u011b zat\u00e1hnu ve chv\u00edli, kdy jazykem op\u011bt proniknu mezi jeho pootev\u0159en\u00e9 rty. Oddan\u00fd jazyk vyjde vst\u0159\u00edc tomu m\u00e9mu. M\u00e1m chu\u0165 \u0161\u0165astn\u011b povysko\u010dit, kdy\u017e do sebe na\u0161e op\u011bt n\u011b\u017en\u011b naraz\u00ed, plaz\u00ed se po sob\u011b jako mal\u00e1 h\u00e1\u010fata. Bojuj\u00ed spolu, i p\u0159esto, \u017ee vyhr\u00e1v\u00e1me oba dva. Rozt\u0159esenou dlan\u00ed nech\u00e1m spadnout p\u00e1s z jeho t\u011bla dol\u016f, odhod\u00edm ho na zem. Prsty pohlad\u00edm ledovou, mokrou l\u00e1tku, je\u017e sev\u0159u mezi prsty, ne\u017e nahlas zast\u00e9n\u00e1, kdy\u017e mu za\u010dnu opatrn\u011b stahovat kimono i s \u017eup\u00e1nkem dol\u016f z t\u011bla.  <\/div>\n
„T-T’chi-mori!“ zachrapt\u00ed. Zm\u016f\u017eu se jen na such\u00e9 polknut\u00ed a zalap\u00e1n\u00ed po dechu, kdy\u017e odhal\u00edm jeho bled\u00e9 t\u011blo. Stydliv\u011b, rozpa\u010dit\u011b sklop\u00ed pohled kamsi ke sv\u00fdm stehn\u016fm. Mohl bych spo\u010d\u00edtat ka\u017edou pihu na sv\u011btl\u00e9 k\u016f\u017ei, kterou oza\u0159uj\u00ed jen plam\u00ednky sv\u00ed\u010dek pl\u00e1polaj\u00edc\u00edch v\u0161ude okolo n\u00e1s. Hlas se mi zadrhne. Nejsem sto jakkoli mluvit, reagovat. Dlan\u011b se mi chv\u011bj\u00ed, kdy\u017e sj\u00ed\u017ed\u00edm to p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 t\u011blo pohledem. Boj\u00e1cn\u011b vzt\u00e1hnu dla\u0148, kterou p\u0159esunu po lan\u00edm krku a\u017e na hrudn\u00edk. Zaraz\u00edm se prsty u drobn\u00e9 bradavky, vypadaj\u00edc\u00ed jako mal\u00e1 bobulka.  <\/div>\n
Jak mus\u00ed chutnat?<\/p>\n<\/div>\n
Dlan\u011b sunu st\u00e1le n\u00ed\u017e, dokud se nedostanu k podb\u0159i\u0161ku, od kter\u00e9ho dla\u0148 p\u0159esunu na \u0161t\u00edhl\u00e9 stehno. Slast\u00ed vydechne, st\u00e1le sleduj\u00edce mou dla\u0148, je\u017e putuje po ka\u017ed\u00e9m z\u00e1hybu toho bezchybn\u00e9ho, drobn\u00e9ho t\u011bla.  <\/div>\n
„Jsi p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd,“ vydechnu. Je v\u00edce, ne\u017eli jen p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd. Je v\u0161echno<\/em>.  <\/div>\n
Sklon\u00edm se k n\u011bmu, rty natisknuty k bled\u00e9mu \u0161t\u00edhl\u00e9mu krku a mezi rty za\u010dnu br\u00e1t drobnou k\u016f\u017ei\u010dku, nech\u00e1vaj\u00edc na n\u00ed rud\u00e9 skvrnky, kter\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b zmiz\u00ed. Vsaji do \u00fast k\u016f\u017ei siln\u011bji, jazykem po n\u00ed za\u010dnu kmitat, sev\u0159u ji a pust\u00edm. Fialov\u00e1 podlitina ulp\u00ed na bled\u00e9 poko\u017ece. Nenam\u00e1h\u00e1m se s omluvou, nam\u00edsto toho m\u016fj jazyk za\u010dne o\u0161et\u0159ovat poran\u011bn\u00e9 m\u00edste\u010dko. O tom, jak se to stalo, mohu uva\u017eovat pozd\u011bji. Chyt\u00edm K\u00f4jiho za pas, p\u0159itahuj\u00edce jej bl\u00ed\u017ee k sob\u011b, ne\u017e se ot\u0159u rty znovu o ty jeho.<\/div>\n
\n

„V-vezmi si v\u0161e, c-co si p\u0159eje\u0161, m\u016fj mil\u00fd,“ \u0161pitne rozt\u0159esen\u00fdm hlasem, p\u0159esto vid\u00edm, jak se sna\u017e\u00ed b\u00fdt pevn\u00fdm. Slast\u00ed sv\u00edr\u00e1 v\u00ed\u010dka k sob\u011b, dla\u0148 zatnutou v p\u011bst povol\u00ed, polo\u017e\u00ed ji na mou pa\u017ei, po kter\u00e9 sjede prsty, ne\u017e napodob\u00ed m\u00e9 po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed p\u0159ed p\u00e1r minutami. Tak, jako j\u00e1 jeho, zbav\u00ed i on mne kimona, je\u017e dopadne po p\u00e1r chv\u00edl\u00edch na postel. Nenam\u00e1h\u00e1me se ani jeden, shodit jej na zem.<\/p><\/div>\n

Pohledem putuje po m\u00e9m t\u011ble, p\u0159esto\u017ee jej mohl vid\u011bt ji\u017e tolikr\u00e1t. Kdykoli mne halil do \u017eup\u00e1nku po koupeli, c\u00edtil jsem p\u00e1liv\u00fd pohled na sv\u00e9 k\u016f\u017ei. P\u00e1liv\u00fd a stydliv\u00fd. Jako je m\u016fj K\u00f4ji. Dlan\u00ed mu za bradu zdvihnu tv\u00e1\u0159, do kter\u00e9 se zahled\u00edm.  <\/div>\n
„Jsi m\u00e9 slunce, m\u016fj mali\u010dk\u00fd. Jsi m\u016fj vzduch, kter\u00fd d\u00fdch\u00e1m. Jsi v\u0161e, pro co \u017eiji,“ za\u0161ept\u00e1m n\u011b\u017en\u011b. Neopomenu si v\u0161imnout drobn\u00fdch slz, kter\u00e9 se hromad\u00ed a zasti\u0148uj\u00ed jisk\u0159i\u010dky ve velk\u00fdch o\u010d\u00edch, je\u017e na mne up\u00edr\u00e1. Sklon\u00edm se k jeho rt\u016fm, je\u017e vyz\u00fdvav\u011b vy\u0161puluje, a v prstech mne mou dla\u0148. P\u0159itisknu se beze studu znovu na ty m\u011bkk\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky, ukr\u00e1daj\u00edc tak dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed z mnoha polibk\u016f. Na tv\u00e1\u0159i uc\u00edt\u00edm prvn\u00edch n\u011bkolik kapek slan\u00e9 vody, kanouc\u00edch z t\u011bch nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch o\u010d\u00ed \u010c\u00edny, cel\u00e9 Zem\u011bkoule.  <\/div>\n
Nev\u00edm jak, ale n\u00e1hle le\u017e\u00edme na posteli, dr\u017e\u00edm jej pod z\u00e1dy, tisknu se ke K\u00f4jiho chv\u011bj\u00edc\u00edmu se t\u011blu, laskaj\u00edc ka\u017edou \u010d\u00e1ste\u010dku jeho krku. Sklon\u00edm se n\u00ed\u017e, prsty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed po m\u00fdch cop\u00e1nc\u00edch, kdy\u017e vsaji drobnou bobulku v podob\u011b bradavky mezi rty, slabounce skousnu a za\u010dnu s\u00e1t.  <\/div>\n
„Mhhhm,“ vzdychnu si. Chutn\u00e1 tak kr\u00e1sn\u011b, cel\u00e9 jeho t\u011blo chutn\u00e1 tak sladce. Vsaji ji znovu, v\u00edc, sev\u0159u ji mezi zuby, zat\u00edmco dlan\u00ed mnu k\u016f\u017ei na b\u0159\u00ed\u0161ku. Jedn\u00e1m \u010dist\u011b instinktivn\u011b a t\u011b\u0161\u00ed mne, jak se prop\u00edn\u00e1 pod m\u00fdm t\u011blem. C\u00edt\u00edm, \u017ee mne to nenech\u00e1v\u00e1 klidn\u00fdm. Tlak v m\u00e9m kl\u00edn\u011b je o\u010dividn\u00fd. Ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t jsem se s\u00e1m sebe dot\u00fdkal, tajn\u011b po noc\u00edch, nikdy to v\u0161ak nebylo tolik intenzivn\u00ed.<\/div>\n
Odt\u00e1hnu se od prav\u00e9  bradavky, ne\u017e se polibkem po polibku dostanu k t\u00e9 druh\u00e9, je\u017e je na pohled tvrd\u00e1. Pasuj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edmo do m\u00fdch \u00fast. Vyu\u017eiji toho, kdy\u017e se znovu esovit\u011b propne, a vystr\u010d\u00ed hrudn\u00edk proti m\u00fdm rt\u016fm. Uchop\u00edm ji mezi sv\u00e9 rty, jazykem po n\u00ed za\u010dnu kmitat, laskat ji a drobn\u011b s\u00e1t, tahat za ni. Proboha, existuje n\u011bco kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho na tomto sv\u011bt\u011b? Odvr\u00e1t\u00edm tv\u00e1\u0159 stranou. Pohledem vyhled\u00e1m ten K\u00f4jiho. S p\u0159iv\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky se na mne d\u00edv\u00e1.  <\/div>\n
„Jsi m\u00e1 l\u00e1ska, mal\u00fd K\u00f4ji,“ vydechnu ti\u0161e, on\u011bm\u011bl\u00fd tou kr\u00e1sou, je\u017e se prop\u00edn\u00e1 pod m\u00fdm t\u011blem. Odd\u00e1l\u00ed sv\u00e9 nohy v\u00edce od sebe, omot\u00e1 ta dlouh\u00e1 h\u00e1\u010fata kolem m\u00fdch bok\u016f, a nat\u00e1hne ke mn\u011b ruce. Ovine mi je okolo krku, stahuj\u00edce si mne st\u00e1le v\u00edce a v\u00edce na sv\u00e9 t\u011blo.<\/div>\n
  
„Ty m\u00e1, T’chi-mori,“ rozechv\u011ble za\u0161ept\u00e1. Nem\u00e1 m\u00edt pro\u010d strach. Znovu na\u0161e rty splynou v jedny, dlan\u011bmi mapuji K\u00f4jiho t\u011blo, lask\u00e1m jej b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f. P\u0159iv\u00edr\u00e1m slast\u00ed v\u00ed\u010dka. Chci mu d\u00e1t v\u0161echnu l\u00e1sku a v\u0161echnu l\u00e1sku si chci i br\u00e1t.  <\/p>\n

<\/div>\n

Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Nech\u00e1v\u00e1m se sv\u00fdm t\u011blem voln\u011b manipulovat v t\u011bch pevn\u00fdch rukou. Jsem si jist\u00fd, \u017ee a\u0165 u\u010din\u00ed jak\u00fdkoli krok, bude to ten spr\u00e1vn\u00fd. D\u016fv\u011b\u0159uji mu a v\u00edm, \u017ee by mi nikdy necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit. C\u00edt\u00edm pot, kter\u00fd st\u00e9k\u00e1 po m\u00fdch z\u00e1dech, m\u00edchaj\u00edc\u00ed se s kapkami vody, je\u017e nas\u00e1kly m\u00e9 vlasy. Dlan\u011b se mi pot\u00ed s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm polibkem, jen\u017e mi u\u0161t\u011bd\u0159\u00ed, v\u00edc a v\u00edc. Nemohu uva\u017eovat. M\u00e1 mysl je zatemn\u011bn\u00e1 l\u00e1skou. Je to l\u00e1ska? To, co c\u00edt\u00edm? V b\u0159\u00ed\u0161ku, jako kdybych m\u011bl hejna mot\u00fdlk\u016f, kte\u0159\u00ed se sna\u017e\u00ed vyl\u00e9tnout ven, ale p\u0159es hradbu, ji\u017e tvo\u0159\u00ed m\u00e9 b\u0159icho, nemohou. V podb\u0159i\u0161ku c\u00edt\u00edm lehk\u00e9 brn\u011bn\u00ed a mrazen\u00ed z\u00e1rove\u0148.<\/div>\n
Zabo\u0159\u00edm hlavu do pol\u0161t\u00e1\u0159e ve chv\u00edli, kdy sv\u00fdmi rty obkrou\u017e\u00ed kolem m\u00e9ho pup\u00edku, kter\u00fd n\u011b\u017en\u011b n\u011bkolikr\u00e1t polask\u00e1. Dla\u0148 p\u0159esune po m\u00e9m t\u0159\u00edsle na vnit\u0159n\u00ed stranu stehna. Sleduje mne, c\u00edt\u00edm Tomiho pohled, p\u0159esto nejsem sto sv\u00e1 v\u00ed\u010dka odd\u011blit od sebe a op\u011btovat mu jej. Sev\u0159u v dlani roh pol\u0161t\u00e1\u0159e, zt\u011b\u017eka mi d\u00fdch\u00e1 do slabin, na m\u00e9 intimn\u00ed m\u00edsto, a j\u00e1 se nesna\u017e\u00edm jej odstr\u010dit. Nem\u011blo by to cenu a\u2026 ani bych necht\u011bl.<\/div>\n
Prsty sklouzne n\u00ed\u017e, p\u0159ejede po m\u00e9m vzru\u0161en\u00ed, je\u017e je znateln\u00e9 u\u017e n\u011bjakou dobu. C\u00edt\u00edm v n\u011bm tlak, pulsaci. Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, tohle se mi snad je\u0161t\u011b nestalo, ale je to tak p\u0159\u00edjemn\u00e9, tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9.  <\/div>\n
P\u0159estane cokoliv d\u011blat. Odt\u00e1hne se na kr\u00e1tkou vzd\u00e1lenost od m\u00e9ho t\u011bla. Co se d\u011bje? Pro\u010d p\u0159estal? N-nel\u00edb\u00edm se mu snad?  <\/div>\n
Vyd\u011b\u0161en\u011b rozev\u0159u v\u00ed\u010dka a \u00falekem vydechnu. Skl\u00e1n\u00ed se nade mnou, hled\u00ed mi do tv\u00e1\u0159e. \u00dasm\u011bv si pohr\u00e1v\u00e1 s t\u011bmi p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdmi rty, kter\u00e9 na mne p\u016fsob\u00ed jako magnet. St\u00e1le m\u00e1m chu\u0165 je c\u00edtit na t\u011bch sv\u00fdch. Dlan\u00ed mne pohlad\u00ed po tv\u00e1\u0159i. P\u0159iv\u0159u slastn\u011b v\u00ed\u010dka k sob\u011b, ukradne mi dal\u0161\u00ed polibek. Chci se nat\u00e1hnout pro dal\u0161\u00ed, del\u0161\u00ed, intenzivn\u011bj\u0161\u00ed, ale jeho tv\u00e1\u0159 je p\u0159\u00edli\u0161 daleko. Kdybych se nat\u00e1hl v\u00edc, v\u011b\u0159\u00edm tomu, \u017ee by mne nechal p\u0159epadnout zp\u011bt do pe\u0159iny. P\u0159ipad\u00e1m si oslaben\u00fd, p\u0159esto tak siln\u00fd. Vn\u00edm\u00e1m v jeho o\u010d\u00edch v\u0161echnu tu kr\u00e1su, v\u0161echnu tu l\u00e1sku. Usly\u0161\u00edm ji n\u011bkdy z jeho rt\u016f vyslovit? Ta sl\u016fvka?  <\/div>\n
„Sm\u00edm, m\u016fj mil\u00fd?“ za\u0161ept\u00e1 ot\u00e1zku. Chloupky na z\u00e1tylku se mi naje\u017e\u00ed. Co myslel t\u00edm tich\u00fdm ‚sm\u00edm‘<\/em>? P\u0159esto, \u017ee netu\u0161\u00edm, p\u0159ik\u00fdvnu. Pln\u011b mu d\u016fv\u011b\u0159uji a nech\u00e1v\u00e1m sv\u00e9 rty znovu dob\u00fdvat t\u011bmi jeho. Nau\u010den\u011b je rozev\u0159u od sebe. Miluji na\u0161e polibky. Znovu plen\u00ed m\u00e1 \u00fasta, vychutn\u00e1v\u00e1m si p\u0159\u00edtomnost mr\u0161tn\u00e9ho jazyka, kolem kter\u00e9ho ov\u00edj\u00edm ten sv\u016fj. Nar\u00e1\u017e\u00edme do sebe, a\u017e do chv\u00edle, kdy uc\u00edt\u00edm n\u011bco<\/em> tvrd\u00e9ho na sv\u00e9m stehn\u011b.<\/div>\n
Ztuhnu.  <\/div>\n
Odt\u00e1hne se ode mne, a omluvn\u011b se na mne zahled\u00ed, kdy\u017e sklop\u00edm pohled. Op\u011bt se o mne ot\u0159e. Oh pane. C\u00edt\u00edm n\u00e1val horka, vl\u00e9vaj\u00edc\u00ed se do ka\u017ed\u00e9 \u010d\u00e1ste\u010dky m\u00e9ho t\u011bla. Smysly m\u00e1m otup\u011bl\u00e9. Jak r\u00e1d bych se jej dotknul\u2026 na tom m\u00edst\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Sm\u00ed\u0161 v\u0161e,“ jsem sto jen pro tuto jednoduchou odpov\u011b\u010f, je\u017e se mi chraptiv\u011b vydere z hrdla. Odd\u00e1v\u00e1m sv\u00e9 t\u011blo jedin\u00e9mu sv\u011btlu v m\u00e9m \u017eivot\u011b. Jedin\u00e9mu \u010dlov\u011bku, kter\u00fd do m\u00e9ho \u017eivota sv\u011btlo vn\u00e1\u0161\u00ed.  <\/div>\n
Odd\u00e1l\u00ed m\u00e1 stehna v\u00edce od sebe. Hled\u00edm na n\u011bj. V\u0161\u00edm\u00e1m si ka\u017ed\u00e9ho svalu, ka\u017ed\u00e9ho detailu, ka\u017ed\u00e9ho pohybu. Zavad\u00ed \u0161pi\u010dkou sv\u00e9ho mu\u017estv\u00ed, kter\u00e9 nen\u00ed tak mal\u00e9, jak jsem doufal, o m\u016fj zade\u010dek. Vzepnu se. Jak\u00e9 to bude? Co to bude? Matka mi kdysi vypr\u00e1v\u011bla o tom, jak splyne mu\u017e se \u017eenou, ale nikdy ne o tom, jak je to u dvou mu\u017e\u016f. Snad to nebude bolet. T’chi-mora by neud\u011blal nic, co by mi ubl\u00ed\u017eilo, t\u00edm jsem si jist\u00fd.<\/div>\n
Sev\u0159u v prstech p\u0159ikr\u00fdvku, na kter\u00e9 le\u017e\u00edm a kter\u00e1 se d\u00e1le rozprost\u00edr\u00e1 vedle m\u011b. Prudce oddechuji, kdy\u017e penisem zavad\u00ed o vstup do m\u00e9ho t\u011bla. Chv\u011bje se stejn\u011b, jako j\u00e1. Ani on nen\u00ed klidn\u00fd. Co kdy\u017e ani on nev\u00ed, co m\u00e1 d\u011blat?  <\/div>\n
Hlasit\u00fd v\u00fdk\u0159ik se prodere mezi m\u00fdmi rty pot\u00e9, co prsty rozt\u00e1hne p\u016flky m\u00e9ho zade\u010dku od sebe a za\u010dne do mne opatrn\u011b pronikat. Z koutk\u016f o\u010d\u00ed mi ute\u010de n\u011bkolik slz, kter\u00e9 se mi skut\u00e1lej\u00ed po tv\u00e1\u0159\u00edch, n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed dal\u0161\u00edmi a dal\u0161\u00edmi.  <\/div>\n
„K\u00f4ji? Sh\u01ceo K\u00f4ji, jsi v po\u0159\u00e1dku?“ vystra\u0161en\u011b mi p\u0159ejede dlan\u00ed po obli\u010deji, a op\u011bt se odt\u00e1hne od m\u00e9ho t\u011bla. Zavrt\u00edm hlavou. P\u0159ed o\u010dima m\u00e1m hv\u011bzdi\u010dky, chv\u011bji se a k\u0159e\u010dovit\u011b sv\u00edr\u00e1m mezi prsty p\u0159ikr\u00fdvku. „O-omlouv\u00e1m, se, w\u00fa ch\u00ed,“ pol\u00edb\u00ed mne na \u010delo, aby mi dok\u00e1zal, \u017ee je mu to l\u00edto.<\/div>\n
\n

„C-chci, a-abys pokra\u010doval, m\u016fj T’chi-mori!“ vydechnu, ale hrudn\u00edk mi sv\u00edr\u00e1  po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed bolest. Bylo to tak nep\u0159\u00edjemn\u00e9, tak bodav\u00e9 a \u0159ezav\u00e9. Bolelo to.<\/p>\n<\/div>\n

Zavrt\u00ed hlavou, p\u0159ejede si mne pohledem a nasucho polkne.<\/div>\n
  
„Nep\u0159eji si, abys c\u00edtil bolest, w\u00fa K\u00f4ji,“ za\u0161ept\u00e1 znovu. Lehce se usm\u011bji, kdy\u017e h\u0159betem dlan\u011b set\u0159e slzy z m\u00e9 tv\u00e1\u0159e, kam vtiskne n\u011bkolik drobn\u00fdch polibk\u016f.<\/div>\n
\n

„P-pros\u00edm, m\u016fj mil\u00fd,“ \u0161pitnu ti\u0161e.  <\/div>\n

S hlasit\u00fdm vzdechem se v\u0161ak odt\u00e1hne od m\u00e9ho t\u011bla. P\u0159ejede mi jazykem po krku, kde lehce n\u011bkolikr\u00e1t zakmit\u00e1, ne\u017e sjede n\u00ed\u017e, dokud se rty nedostane a\u017e na m\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko. Prsty za\u010dne hladit m\u016fj zade\u010dek, dokud se nedostane a\u017e k sam\u00e9mu vstupu.<\/div>\n
Zabo\u0159\u00edm hlavu op\u011bt hluboko do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Chv\u011bji se, brn\u00ed mi cel\u00e9 t\u011blo, p\u0159esto to chci znovu zkusit. Chci. Jsem si t\u00edm jist\u00fd. Tou\u017e\u00edm potom, aby na\u0161e t\u011bla splynula v jedno.<\/p>\n<\/div>\n
B\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f polask\u00e1  vstup do m\u00e9ho t\u011bla. Znovu se napnu a vyhled\u00e1m Tomiho ruku, kterou siln\u011b stisknu, abych mohl c\u00edtit, \u017ee je tady opravdu se mnou.  <\/p>\n

<\/div>\n

Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Vyd\u011b\u0161en\u011b up\u0159u pohled zp\u011bt na m\u00e9ho ch\u00ed. Zpod semknut\u00fdch v\u00ed\u010dek st\u00e1le st\u00e9kaj\u00ed drobn\u00e9 slzy, je\u017e sm\u00e1\u010dej\u00ed jeho nar\u016f\u017eov\u011bl\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Sv\u00edr\u00e1 mou dla\u0148, kdy\u017e prstem proniknu do \u00fazk\u00e9ho t\u011bla. Je tak zraniteln\u00fd\u2026 tak bezbrann\u00fd. Tak \u00fazk\u00fd.<\/div>\n
Pol\u00edb\u00edm ho na stehno, hned na to n\u011bkolika polibky pokryji \u0161pi\u010dku jeho vzru\u0161en\u00ed, abych jej malinko uklidnil a snad i rozpt\u00fdlil od bolesti. Zachv\u011bje se pod dal\u0161\u00edm polibkem, jen\u017e v\u011bnuji leskl\u00e9 \u0161pi\u010dce. Nejsem si \u00fapln\u011b jist\u00fd, jak by to cel\u00e9 m\u011blo prob\u011bhnout. Kdysi n\u00e1m n\u00e1\u0161 u\u010ditel pov\u00eddal o tom, jak mu\u017e pronikne do \u017eeny a zplod\u00ed spolu potomka. Ale m\u016fj Billie nen\u00ed \u017eena, je tady jen jedin\u00fd vstup, jist\u011b d\u011bl\u00e1m spr\u00e1vn\u011b, kdy\u017e se zaj\u00edm\u00e1m pr\u00e1v\u011b o n\u011bj.<\/div>\n
  
„Bude to dobr\u00e9, mali\u010dk\u00fd,“ \u0161pitnu chl\u00e1choliv\u011b. P\u0159ik\u00fdvne, p\u0159esto v\u0161ak vid\u00edm, jak se, snad a\u017e nev\u011bdomky, odsunuje p\u00e1nv\u00ed d\u00e1l ode m\u011b. Ol\u00edznu si rty, kdy\u017e se znovu pod\u00edv\u00e1m na malou r\u016f\u017eovou d\u00edrku. Nechci, aby jej na\u0161e spojen\u00ed bolelo. Aby na to myslel, a jedin\u00e9, co si byl schopen uv\u011bdomit, byla bolest; to opravdu nechci.<\/div>\n
Nanovo ol\u00edznu sv\u00e9 vyprahl\u00e9  rty. Co kdybych\u2026 nasucho polknu p\u0159i t\u00e9 p\u0159edstav\u011b, ale\u2026  za zkou\u0161ku p\u0159eci nic ned\u00e1m.  <\/div>\n
Sklon\u00edm se k n\u011bmu. Stehna K\u00f4ji s\u00e1m rozt\u00e1hne od sebe, aby mi snad umo\u017enil lep\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup, a j\u00e1 se toho sna\u017e\u00edm vyu\u017e\u00edt, jak jen to je mo\u017en\u00e9. Naposledy ol\u00edznu rty, ne\u017e se sklon\u00edm, dlan\u011bmi rozt\u00e1hnu mali\u010dk\u00fd zade\u010dek od sebe a jazykem p\u0159ejedu n\u011bkolikr\u00e1t po jeho d\u00edrce.<\/div>\n
Propne se. Nahlas zast\u00e9n\u00e1.  <\/div>\n
„Ach, Tomi!“ zakv\u00edl\u00ed, kdy\u017e pohyb jazykem zopakuji a p\u0159itisknu jej naplocho proti mal\u00e9 d\u00edrce, do kter\u00e9 po mal\u00e9, v\u00e1hav\u00e9 chvilce vniknu \u0161pi\u010dkou jazyka a n\u011bkolikr\u00e1t zakmit\u00e1m. „T-Tomi, a-ach m\u016fj Tomi!“ vyk\u0159ikne znovu. Cel\u00fd se propne, kdy\u017e v n\u011bm znovu zakmit\u00e1m jazykem, t\u00e9m\u011b\u0159 se posad\u00ed na posteli. Nohama cuk\u00e1 a chv\u011bj\u00edc\u00edmi se dlan\u011bmi hlad\u00ed m\u00e9 p\u011b\u0161inky mezi jednotliv\u00fdmi cop\u00e1nky.  <\/div>\n
Usm\u011bji se. L\u00edb\u00ed se mu to? P\u0159eci jen je mu to nejsp\u00ed\u0161 p\u0159\u00edjemn\u00e9\u2026 vzdychnu tak\u00e9, kdy\u017e c\u00edt\u00edm, jak v m\u00e9m mu\u017estv\u00ed siln\u011b tepe. Odt\u00e1hnu se, dla\u0148 vzt\u00e1hnu k Billiho tv\u00e1\u0159i. Polibky za\u010dne laskat mou dla\u0148, jako by p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, co po n\u011bm \u017e\u00e1d\u00e1m. Pootev\u0159en\u00fdmi rty sjede p\u0159es kone\u010dky m\u00fdch prst\u016f, jazykem obkrou\u017e\u00ed ka\u017ed\u00fd z\u00e1hyb na m\u00e9 dlani. Rychle si j\u00ed p\u0159ejedu po sv\u00e9m mu\u017estv\u00ed.<\/div>\n
\n

„Lehni si n-na bok, w\u00fa ch\u00ed,“ pol\u00edb\u00edm jej do vlas\u016f, na ucho. P\u0159ik\u00fdvne, on\u011bm\u011ble se oto\u010d\u00ed na bok, natahuj\u00edc se po mn\u011b. Zaujmu t\u00e9m\u011b\u0159 hned m\u00edsto po jeho boku, za jeho z\u00e1dy. Uchop\u00edm jej za b\u0159\u00ed\u0161ko, penisem se prudce ot\u0159u o stehna, drobn\u00fd zade\u010dek, ne\u017e od sebe pomalu nohy znovu odd\u00e1l\u00ed. S\u00e1m p\u0159it\u00e1hne mou dla\u0148 zp\u011bt ke sv\u00fdm \u00fast\u016fm. Jazykem cesti\u010dku zopakuje.<\/p><\/div>\n

\n

„C-chc-chci b\u00fdt\u2026 jen tv\u016fj, m\u016fj T’chi,“ za\u0161ept\u00e1 do ticha. Rty zabo\u0159\u00edm k jeho krku, polask\u00e1m jej, ne\u017e penisem skute\u010dn\u011b za\u010dnu pronikat do mal\u00e9ho zade\u010dku.  <\/div>\n

Ti\u0161e vyk\u0159ikne, ale c\u00edt\u00edm, jak se sna\u017e\u00ed uvolnit pod m\u00fdm tlakem, m\u00e9 srdce bije jako spla\u0161en\u00e9, v hlav\u011b mi hu\u010d\u00ed a nejsem sto vn\u00edmat, kdy\u017e se pono\u0159\u00edm \u0161pi\u010dkou dovnit\u0159 hork\u00e9ho t\u011bla, je\u017e je tolik t\u011bsn\u00e9 v\u0161ude kolem m\u011b.<\/div>\n
Ti\u0161e zaskuhr\u00e1m, stejn\u011b  tak, jako m\u00e1 l\u00e1ska. Nadzdvihnu se, tv\u00e1\u0159\u00ed se ot\u0159u o \u010dernou zm\u011b\u0165 vlas\u016f, ne\u017e rty za\u010dnu sl\u00edb\u00e1vat ka\u017edou dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed slzi\u010dku. Pomalu pohnu boky, pronikaj\u00edc d\u00e1l, hloub\u011bji, v\u00edc.  <\/div>\n
„W\u014f \u00e1i n\u012d, w\u00fa ch\u00ed! *“ za\u0161ept\u00e1m do ticha, naru\u0161ovan\u00e9ho pouze tich\u00fdmi v\u00fddechy\u2026  <\/div>\n
* W\u014f \u00e1i n\u012d, w\u00fa ch\u00ed. („Miluji t\u011b, m\u00e1 l\u00e1sko“) – \u010dti „wuo \u00e1 n\u00ed v\u00fa \u010d\u00ed“ (Asi :D)<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: Deni & Saj\u00fc<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Deni & Saj\u00fc Tom Zap\u00e1l\u00edm posledn\u00ed sv\u00edci, kter\u00e9 jsem na\u0161el v p\u0159ihr\u00e1dk\u00e1ch, a usm\u011bji se. Je tu \u00fatuln\u011b a s pl\u00e1polaj\u00edc\u00edmi sv\u00edcemi je\u0161t\u011b v\u00edce. Zahled\u00edm se do rohu m\u00edstnosti, kam skrze d\u011bravou st\u0159echu dopadaj\u00ed kapi\u010dky de\u0161t\u011b. K\u00f4ji, jako by \u010detl m\u00e9 my\u0161lenky, polo\u017e\u00ed na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[370],"tags":[],"class_list":["post-9938","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-forbidden-city"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9938","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9938"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9938\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9938"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9938"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9938"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}