{"id":9947,"date":"2010-12-11T18:30:00","date_gmt":"2010-12-11T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9922"},"modified":"2010-12-11T18:30:00","modified_gmt":"2010-12-11T17:30:00","slug":"this-hour-s-duty-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/12\/11\/this-hour-s-duty-3\/","title":{"rendered":"This Hour’s Duty 3."},"content":{"rendered":"
autor: Little Muse & Majestrix<\/strong><\/div>\n
\"475\"<\/div>\n
<\/div>\n
Strach a znepokojen\u00ed<\/strong><\/em><\/div>\n
<\/div>\n
„Tohle d\u011bl\u00e1me pouze pro tebe. St\u011b\u017e\u00ed sn\u00edd\u00e1me v takovou hodinu, i kdy\u017e jsme schopni stolovat spolu. Ale cht\u011bli jsme t\u011b p\u0159iv\u00edtat, ne\u017e David a j\u00e1 budeme muset odjet do Pentapole kv\u016fli obchodu.“ Usm\u00e1l se Jorg p\u0159es st\u016fl na Billa.  <\/div>\n
„D\u011bkuji v\u00e1m, m\u016fj pane.“ Usm\u00e1l se Bill vychovan\u011b a vypadal vyrovnan\u011b; i kdy\u017e uvnit\u0159 nebyl. P\u0159ipadal si znepokojen\u011b, i kdy\u017e m\u011bl tak kr\u00e1snou lo\u017enici. Cht\u011bl b\u00fdt doma a cht\u011bl sv\u016fj pr\u00e1zdn\u00fd, ale zn\u00e1m\u00fd pokoj. V p\u016flnoci na n\u011bj dolehla melancholie a ani modlitba k Hunah nemohla pomoci nep\u0159\u00edjemn\u00e9mu pocitu uvnit\u0159 jeho \u017ealudku.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se pod\u00edval p\u0159es st\u016fl na Billa a zamra\u010dil se. Vypadal bled\u011bji ne\u017e norm\u00e1ln\u011b, a sotva se dotkl sv\u00e9ho ovocn\u00e9ho sal\u00e1tu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku, Bille?“ zeptal se zdr\u00e1hav\u011b. Zachytil \u00fasm\u011bv sv\u00e9ho otce; musel b\u00fdt pot\u011b\u0161en t\u00edm pokrokem mezi nimi.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se na n\u011bj pod\u00edval od skoro nedot\u010den\u00e9ho tal\u00ed\u0159e a zt\u011b\u017eka se usm\u00e1l. „Celkem,“ ujistil Toma, polknul knedl\u00edk, kter\u00fd se mu za\u010dal tvo\u0159it v krku. Nemohl zvracet p\u0159ed v\u0161emi p\u0159\u00edtomn\u00fdmi; nemohl to ud\u011blat. Konkub\u00edny nesm\u011bly mluvit, pokud je o to n\u011bkdo nepo\u017e\u00e1dal, ale v\u0161echny na n\u011bj koukaly, hlavn\u011b ty dv\u011b mlad\u00e9. V\u011bd\u011bl, \u017ee jsou Tomovy. Nemohl se p\u0159ed nimi pon\u00ed\u017eit. Musely ho respektovat.  <\/div>\n
„Je pro tebe pokoj dostate\u010dn\u011b komfortn\u00ed?“ zeptal se Jorg p\u0159es tal\u00ed\u0159, z\u00edral na Billa ze sv\u00e9 kolm\u00e9 polohy. Bill znovu zvedl hlavu.<\/div>\n
„Ano, d\u011bkuji,“ \u0159ekl, proto\u017ee to byla pravda. Nebyl to domov, ale bylo to opravdu moc p\u0159\u00edjemn\u00e9. „Byl skv\u011ble nachystan\u00fd podle m\u00fdch obl\u00edben\u00fdch v\u011bc\u00ed.“ <\/div>\n
„To byl z\u00e1m\u011br,“ p\u00edpnul David s \u00fasm\u011bvem prvn\u00ed slova, kter\u00e1 od n\u011bj Bill usly\u0161el. Vypadal m\u00e9n\u011b p\u0159\u00edsn\u00fd ne\u017e jeho cho\u0165.<\/div>\n
„To jsem si myslel. D\u011bkuji.“<\/div>\n
„Trahd lah<\/em> je pro tebe kdykoliv otev\u0159en\u00fd,“ dodal Jorg, tentokr\u00e1t s o\u010dima zap\u00edchnut\u00fdma do j\u00eddla. „Samoz\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
„Ne, \u017ee bys m\u011bl dost \u010dasu na to, aby ses k n\u011bmu dostal,“ nadhodil Tom p\u0159es svou sklenku.<\/div>\n
Bill c\u00edtil, jak mu klesl \u017ealudek. Jak tu mohl z\u016fstat? Tento D\u016fm ur\u010dit\u011b ani nenav\u0161t\u011bvoval Chr\u00e1m, kter\u00fd v Tetrapolis byl.  <\/div>\n
„Ty a Tom se budete muset za\u010d\u00edt pozn\u00e1vat,“ pokra\u010doval Jorg, tentokr\u00e1t se pod\u00edval do o\u010d\u00ed Tomovi. „David a j\u00e1 bychom m\u011bli b\u00fdt pry\u010d asi t\u00fdden, ale nepot\u0159ebujete star\u0161\u00ed, abyste se mohli sbl\u00ed\u017eit, te\u010f kdy\u017e je va\u0161e zasnouben\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed, \u017ee?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne,“ souhlasil Tom ochotn\u011b, jak to m\u011bl natr\u00e9novan\u00e9.<\/div>\n
„Ano, m\u016fj pane,“ zamumlal Bill, dostal do sebe dal\u0161\u00edch p\u00e1r hrozn\u016f. Kdy\u017e u\u017e m\u011bl dost, polo\u017eil svou vidli\u010dku a na\u0161pulil rty. Nebude zvracet u stolu Domu Vave\u016f. Nebude. Jen doufal, \u017ee Ka’va vysly\u0161\u00ed jeho prosby ohledn\u011b s\u00edly. Zachytil pohled jedn\u00e9 mlad\u00e9 konkub\u00edny a v duchu za\u00fap\u011bl.  <\/div>\n
„Nu\u017ee, tak my pojedeme. Dobr\u00e9 r\u00e1no v\u0161em.“ Postavili se Jorg a David nastejno; nab\u00eddl Davidovi r\u00e1m\u011b a v tichosti ode\u0161li z pokoje. Kdy\u017e star\u0161\u00ed ode\u0161li, Tom kr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvl a v\u0161ichni ostatn\u00ed nechali Billa, Toma a jeho konkub\u00edny o samot\u011b.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Tohle je Ann Kathrin. Byla m\u00e1 prvn\u00ed konkub\u00edna.“ Uk\u00e1zal na \u017eenu po sv\u00e9 pravici, kter\u00e1 m\u011bla pevn\u011b sta\u017een\u00e9 medov\u011b zabarven\u00e9 vlasy. Pok\u00fdvla, s respektem; mal\u00fd zvone\u010dek j\u00ed zazvonil ve vlasech. „A tohle je Nicole. Byla m\u00e1 druh\u00e1 konkub\u00edna.“ Ta, co m\u011bla tmav\u00e9 vlasy, stejn\u011b jako Bill, tak\u00e9 poklonila hlavou; ozvalo se stejn\u00e9 zacink\u00e1n\u00ed, stejn\u011b jako kdy\u017e sv\u016fj respekt uk\u00e1zala Ann Kathrin.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, konkub\u00edny,“ vydal ze sebe Bill.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ \u0159ekly spole\u010dn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
P\u00e1r minut v\u0161ichni sed\u011bli v tichosti; Tom a jeho konkub\u00edny dojedli sv\u00e1 j\u00eddla a Bill z\u00edral na sv\u016fj tal\u00ed\u0159, sna\u017eil se udr\u017eet si j\u00eddlo v sob\u011b.<\/div>\n
„M\u016fj pane?“ zeptal se Bill, zav\u0159el o\u010di oproti slabosti, kterou c\u00edtil ve sv\u00e9m hlase.<\/div>\n
„Ano, Bille?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 Nec\u00edt\u00edm se dob\u0159e. M\u016f\u017eu odej\u00edt k sob\u011b do pokoje?“ za\u0161eptat.<\/div>\n
Tom polknul slaninu, kterou m\u011bl v \u00fastech, a pohl\u00e9dl na sv\u00e9ho snoubence. Vypadal o\u0161kliv\u011b bled\u011b a ned\u011blalo by dob\u0159e, kdyby to vypadalo, \u017ee mu nejde o zdrav\u00ed jeho budouc\u00edho man\u017eela.  <\/div>\n
„Dob\u0159e. Po\u0161lu ti tv\u00e9ho osobn\u00edho sluhu. Andreas, \u017ee?“<\/div>\n
„Ano, m\u016fj pane,“ za\u0161eptal Bill.<\/div>\n
„Dob\u0159e. P\u0159ijdu se na tebe pozd\u011bji pod\u00edvat, jestli si p\u0159eje\u0161,“ nab\u00eddl jemn\u011b Tom. Bill p\u0159ekvapen\u011b zvedl pohled a zachytil malou zlost v o\u010d\u00edch Ann Kathrin.<\/div>\n
„Ano,“ sly\u0161el Bill, jak \u0159\u00edk\u00e1, je\u0161t\u011b v\u00edc p\u0159ekvapen t\u00edm, \u017ee \u0159\u00edk\u00e1 pravdu. Byl r\u00e1d, \u017ee se o n\u011bj n\u011bkdo alespo\u0148 trochu zaj\u00edm\u00e1. V\u011bd\u011bl, \u017ee Tom\u016fv z\u00e1jem mu trochu pomohl. „D\u011bkuji.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl a zavedl se, kdy\u017e se postavil i Bill. Kdy\u017e Bill do\u0161el ke dve\u0159\u00edm, Andreas na n\u011bj u\u017e \u010dekal, vypadal pon\u011bkud vyru\u0161en\u00fd.<\/div>\n
„Nejsem zvykl\u00fd b\u00fdt p\u0159ivolan\u00fd magi\u00ed, kter\u00e1 nen\u00ed va\u0161e,“ post\u011b\u017eoval si, oto\u010dil se, aby Billa n\u00e1sledoval. Jeho v\u00fdraz se rychle z podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9ho zm\u011bnil ve starostliv\u00fd. „Je n\u011bco \u0161patn\u011b?“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou, zrychlil a bylo mu jen trochu l\u00edto, \u017ee jeho sluha musel po\u0159\u00e1dn\u011b p\u0159idat, aby st\u00edhal jeho dlouh\u00e9 kroky.<\/div>\n
„V\u0161echno je tady \u0161patn\u011b,“  \u0159ekl.  <\/div>\n
<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Nikdy si nep\u0159ipadal bezpe\u010dn\u011bji a v\u00edce vyburcovan\u00fd, a ta kombinace tvo\u0159ila zvl\u00e1\u0161tn\u00ed t\u011b\u017ek\u00fd pocit, na kter\u00fd nebyl zvykl\u00fd, a kter\u00fd r\u00e1d p\u0159ijal po noci str\u00e1ven\u00e9 v Dom\u011b Vave\u016f.<\/div>\n
Bill nem\u011bl takovou vizi od t\u00e9 doby, co byl d\u00edt\u011b, takovou ne, kde ho obrazy napadaly bez jeho kontroly a z\u00e1sah\u016f, kde se z toho nemohl dostat, ani kdy\u017e se sna\u017eil. Kdy\u017e byl mlad\u00fd, tak ho jeho vize \u010dasto p\u0159em\u00e1haly; byl to d\u016fvod, pro\u010d p\u0159ijal dva roky v kl\u00e1\u0161tern\u00ed \u0161kole, proto\u017ee jeho Vid\u011bn\u00ed je upoutalo a proto\u017ee, up\u0159\u00edmn\u011b, jeho otec se b\u00e1l, \u017ee mni\u0161i byli jedin\u00ed, kdo by mu mohli pomoci. Tak\u00e9 od t\u00e9 doby, co se od nich vr\u00e1til dom\u016f, neztr\u00e1cel mysl ve zl\u00fdch snech.  <\/div>\n
Te\u010f vzd\u00e1len\u011b c\u00edtil, jak jeho t\u011blo reaguje na doteky zjeven\u00ed, i kdy\u017e se nedok\u00e1zal p\u0159inutit vr\u00e1tit se zp\u00e1tky do logick\u00e9ho my\u0161len\u00ed, zp\u00e1tky do sv\u011bta bd\u00edc\u00edch.  <\/div>\n
Bill se prohnul v z\u00e1dech, z toho, jak se jeho hlava d\u00edky vizi p\u0159evracela, a my\u0161lenky se m\u011bnily v sladk\u00fd strach. Nedok\u00e1zal se dotknout toho mu\u017ee, kter\u00fd pokl\u00e1dal ruce po cel\u00e9m jeho t\u011ble. Nohy m\u011bl jakousi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed silou rozta\u017een\u00e9 a srdce mu rychle bilo. Bill nikdy necht\u011bl to, \u010deho by se sou\u010dasn\u011b i b\u00e1l; ale t\u011blo ho zrazovalo a on se z d\u00e1lky sly\u0161el, jak st\u00e9n\u00e1, kdy\u017e se mu v rozkroku rozl\u00e9valy tak p\u0159\u00edjemn\u00e9 pocity. Byla to prudk\u00e1 bolest a Bill zana\u0159\u00edkal, kdy\u017e uc\u00edtil dotyk na obli\u010deji. Zval ho oto\u010dit se, pod\u00edvat se na jeho nevid\u011bn\u00e9ho milence, ale kdy\u017e to ud\u011blal, jedin\u00e9, co vid\u011bl, byly modr\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159e.<\/div>\n
\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Bushido otev\u0159el o\u010di a vid\u011bl, \u017ee je tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 jedn\u00e9 ze sv\u00fdch konkub\u00edn, rukou ji n\u011b\u017en\u011b dr\u017eel za tv\u00e1\u0159. Rozn\u011b\u017en\u011ble se na n\u011bj koukala, ale nebyla to jej\u00ed l\u00e1ska, kterou hledal. Ne, ten, kter\u00e9ho cht\u011bl, m\u011bl k\u016f\u017ei b\u00edlou jako sn\u00edh a p\u0159esn\u011b tak i von\u011bl. Pustil ji a rozho\u0159\u010den\u011b se odvr\u00e1til. Nedok\u00e1zal Billa z Domu Madleemu dostat pry\u010d ze sv\u00fdch my\u0161lenek; a te\u010f ta v\u00edla ovl\u00e1dla i jeho sny?<\/div>\n
Ale bylo to tak re\u00e1ln\u00e9, dokonce byl i vzru\u0161en\u00fd a bez jak\u00e9hokoliv doteku.<\/p>\n<\/div>\n
Bushido se posadil a sebral svou r\u00f3bu.<\/div>\n
„M\u016fj pane, nemus\u00edte odch\u00e1zet neuspokojen“ \u0159ekla Yasmin s mil\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Tak\u00e9 se posadila a uk\u00e1zala jedno prso, kdy\u017e naklonila hlavu a pod\u00edvala se na velkou erekci, se kterou se Bushido probudil.<\/div>\n
„Ne, jsem spokojen. M\u016f\u017ee\u0161 si j\u00edt dnes d\u011blat, co chce\u0161. Dobr\u00e9 odpoledne,“ \u0159ekl ne moc nad\u0161en\u011b a ode\u0161el z pokoje.  <\/div>\n
Bushido se podrbal na hlav\u011b  a \u0161el p\u0159\u00edmo do sv\u00e9ho Slune\u010dn\u00edho Pokoje. Gordonova nab\u00eddka byla p\u0159ijata. Cht\u011bl Billa a nejsp\u00ed\u0161 bozi tak\u00e9 cht\u011bli, aby Billa m\u011bl. Do\u0161el do sv\u00e9 pracovny a zav\u0159el za sebou dve\u0159e, pak se posadil k Infonexu a za\u010dal volat.<\/p>\n<\/div>\n
„A\u0165 hv\u011bzdy spadnou z nebe, jsi to ty?“<\/em> Usm\u00e1l se Gordon na obrazovce a Bushido mu \u00fasm\u011bv oplatil. „Dobr\u00e9 odpoledn\u011b, m\u016fj star\u00fd p\u0159\u00edteli. Jak se vypo\u0159\u00e1d\u00e1v\u00e1\u0161 se \u017eivotem?“<\/em><\/div>\n
„M\u00e1m se dob\u0159e. Vr\u00e1til jsem se z p\u0159edn\u00ed fronty; Gener\u00e1l Ira te\u010f zauj\u00edm\u00e1 m\u00e9 m\u00edsto.“<\/div>\n
„To nerad sly\u0161\u00edm,“ <\/em> \u0159ekl Gordon \u017eertovn\u011b. „Co t\u011b p\u0159iv\u00e1d\u00ed k tomu, \u017ee vol\u00e1\u0161 do m\u00e9ho skromn\u00e9ho Domu?“<\/em><\/div>\n
„Tv\u016fj dopis byl v\u00edce ne\u017e zaj\u00edmav\u00fd. P\u0159es noc jsem o n\u011bm p\u0159em\u00fd\u0161lel, a mysl\u00edm, \u017ee bych to mohl p\u0159ijmout. R\u00e1d bych navrhl audienci s tv\u00fdm synem, Billem.“<\/div>\n
Gordon vypadal zasko\u010den\u011b, pak si odka\u0161lal. „Je mi l\u00edto, Anisi, ale Bill u\u017e vstoupil do Sedmdes\u00e1tidenn\u00ed se synem Jorga, Tomem. D\u016fm Vave\u016f odpov\u011bd\u011bl na mou pozv\u00e1nku jako prvn\u00ed. J\u00e1\u2026 nemyslel jsem si, \u017ee ty-„<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Ne, m\u016fj star\u00fd p\u0159\u00edteli. Rozum\u00edm,“ p\u0159eru\u0161il ho Bushido, ne\u017e mohl \u0159\u00edct n\u011bco v\u00edc. „Nemus\u00ed\u0161 nic vysv\u011btlovat nebo se omlouvat. V\u011bd\u011bl jsem, kdy\u017e jsem si dopis \u010detl, \u017ee u\u017e m\u016f\u017ee b\u00fdt pozd\u011b.“ Dostal ze sebe Bushido a m\u00e1lem nedok\u00e1zal zakr\u00fdt sv\u00e9 znepokojen\u00ed.<\/div>\n
Alespo\u0148 ty zpr\u00e1vy zredukovaly probl\u00e9m pod jeho o\u0161acen\u00edm.<\/div>\n
„K\u00e9\u017e bych v\u011bd\u011bl o tv\u00e9m z\u00e1jmu d\u0159\u00edve-„<\/em><\/div>\n
„Hloupost, Gordone, je to tak lep\u0161\u00ed.“ P\u0159eru\u0161il ho Bushido, pousm\u00e1l se. Nev\u011b\u0159il tomu, ale ta posledn\u00ed v\u011bc, co cht\u011bl, byla l\u00edtost. „D\u016fm Vave\u016f m\u00e1 dobr\u00e9 prosperity; V\u00edm, \u017ee v\u011bk jejich syna je bli\u017e\u0161\u00ed k v\u011bku tv\u00e9ho syna, je to\u2026“ donutil se polknout, „je to lep\u0161\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
Nikdy se v Boz\u00edch tak moc nespletl. Nedok\u00e1zal si jinak vylo\u017eit smysl t\u00e9 vize, jak jinak to bylo my\u0161leno, kdy\u017e ne, aby ho to k tomu vedlo. Jeho instinkty, kdy\u017e poprv\u00e9 Billa uvid\u011bl, ho p\u0159esv\u011bd\u010dily, \u017ee by s n\u00edm m\u011bl v budoucnu b\u00fdt.<\/p>\n<\/div>\n
„Stejn\u011b se budeme muset brzo nav\u0161t\u00edvit,“ <\/em>nab\u00eddl Gordon, a Bushido zvedl sv\u016fj ztr\u00e1pen\u00fd, nesoust\u0159ed\u011bn\u00fd pohled k jeho obrazu. „U\u017e je to moc dlouho.“<\/em><\/div>\n
Sotva to vynahrad\u00ed to znepokojen\u00ed, ale Bushido se p\u0159esto nev\u011bdomky na sv\u00e9ho d\u00e1vn\u00e9ho p\u0159\u00edtele souhlasn\u011b usm\u00e1l. „Ur\u010dit\u011b. Mo\u017en\u00e1 a\u017e  p\u0159\u00ed\u0161t\u011b p\u016fjde\u0161 nav\u0161t\u00edvit sv\u00e9ho syna, kdy\u017e je te\u010f v Tetrapolis.“<\/div>\n
„Ano,“ <\/em> souhlasil Gordon. „Budu s tebou v kontaktu.“<\/em><\/div>\n
Bushido p\u0159ik\u00fdvl. „Dobr\u00e9  odpoledne, Gordone.“<\/div>\n
„Dobr\u00e9 odpoledne, Anisi.“<\/em><\/div>\n
Gordon\u016fv obraz zmizel a Bushido se posadil do sv\u00e9ho k\u0159esla, promnul si obli\u010dej. Chvilku se nechal ut\u00e1p\u011bt ve zmaten\u00ed a frustraci, pak se u\u0161kl\u00edbl a za\u010dal se s\u00e1m sob\u011b sm\u00e1t. Jak sm\u011b\u0161n\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Jak t\u011b\u017ek\u00e9 m\u016f\u017ee b\u00fdt dostat d\u00edt\u011b ze sv\u00e9 mysli?<\/div>\n
\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„Vypad\u00e1te\u2026 zamy\u0161len\u011b, m\u016fj pane.“ Usm\u00e1la se Ann Kathrin, kdy\u017e p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bla sv\u00fdmi dlan\u011bmi po Tomov\u011b op\u00e1len\u00e9m hrudn\u00edku.<\/div>\n
„M\u00e1m spoustu v\u011bc\u00ed na mysli,“ \u0159ekl ti\u0161e. Byli v posteli, ale Tom nijak nec\u00edtil pot\u0159ebu m\u00edt sex. Up\u0159\u00edmn\u011b, cht\u011bl jen n\u011bkoho, kdo odvede jeho my\u0161lenky pry\u010d ze situace, kter\u00e1 p\u0159ed n\u00edm byla. Jeho city k jeho nast\u00e1vaj\u00edc\u00edmu choti byly zmate\u010dn\u00e9; vlastn\u011b v\u017edycky, kdy\u017e c\u00edtil pot\u0159ebu b\u00fdt mil\u00fd a hodn\u00fd\u2026 vzpomn\u011bl si, \u017ee je Bill Zbo\u017en\u00fd a rozzlobil se zas a znova. Zbo\u017en\u00ed byli zn\u00e1m\u00ed pro svou nespornou neschopnost uzn\u00e1vat V\u011bdu a jejich pr\u00e1voplatn\u00e9 m\u00edsto v \u017eivot\u011b, byli to ti nejv\u011bt\u0161\u00ed z V\u011b\u0159\u00edc\u00edch. Ze Zbo\u017en\u00fdch si lid\u00e9 d\u011blali legraci a zesm\u011b\u0161\u0148ovali je, a on si jednoho z nich m\u011bl vz\u00edt<\/em>.  <\/div>\n
„Co si mysl\u00ed\u0161 o Billovi?“ zeptal se zni\u010dehonic.<\/div>\n
Ann Kathrin se usm\u00e1la a pol\u00edbila Toma na rameno. Milovala, jak se j\u00ed ob\u010das ptal na jej\u00ed n\u00e1zor, i kdy\u017e konkub\u00edny v\u011bt\u0161inou nem\u011bly pr\u00e1vo o ni\u010dem mluvit. „Mysl\u00edm, \u017ee jste si mohl vybrat l\u00e9pe, m\u016fj pane.“<\/div>\n
Tom se nepost\u0159ehnuteln\u011b  zamra\u010dil. „Pro\u010d bys takov\u00e1 slova \u0159\u00edkala?“<\/div>\n
„M\u016fj pane, jste z Domu Vave\u016f. Va\u0161e rodina m\u00e1 to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed postaven\u00ed ve velk\u00e9m m\u011bst\u011b Tetrapolis. Nem\u011bl byste si sp\u00ed\u0161 vybrat chot\u011b, kter\u00fd bude l\u00e9pe p\u0159izp\u016fsoben va\u0161emu stylu \u017eivota? P\u0159ipad\u00e1 mi slab\u00fd a nevzd\u011blan\u00fd; s\u00e1m jste \u0159ekl, \u017ee je V\u011b\u0159\u00edc\u00ed. To mi na tom p\u0159ijde nelegra\u010dn\u011bj\u0161\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom vydechl nosem a posadil se, aby se na Ann Kathrin pod\u00edval. „Zapom\u00edn\u00e1\u0161 na sv\u00e9 m\u00edsto, konkub\u00edno.“<\/div>\n
Jej\u00ed \u00fasm\u011bv zmizel, klekla si. „Nikdy, m\u016fj pane. J\u00e1 jen\u2026 omlouv\u00e1m se,“ zamumlala a poklonila se; \u010delem se op\u00edrala o ruce, zat\u00edmco byla na kolenou.<\/div>\n
„U\u017e o n\u011bm takhle nebude\u0161 mluvit, Ann Kathrin, rozum\u00ed\u0161?“ zvedl se Tom a zapnul si svou ko\u0161ili, kdy\u017e se konkub\u00edna narovnala.<\/div>\n
„Ano, m\u016fj pane,“ za\u0161eptala.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Jdi \u0159\u00edct Nicole, a\u0165 si p\u0159iprav\u00ed pokoj, tak jak to m\u00e1m r\u00e1d. Nejsp\u00ed\u0161 jsem s tebou str\u00e1vil u\u017e moc \u010dasu. Dal jsem ti prostor, a to z\u0159ejm\u011b nen\u00ed dobr\u00e9.“ Ode\u0161el Tom pry\u010d z pokoje, ani\u017e by se jednou ohl\u00e9dl a vydal se k Billovu apartm\u00e1. Polo\u017eil ruku na kruh, kdy\u017e se zastavil. Co to d\u011blal? Cht\u011bl se pod\u00edvat na sv\u00e9ho snoubence, tak jak to d\u011blaj\u00ed sluhov\u00e9<\/em>. Byla jeho osobn\u00ed pozornost takhle my\u0161lena? Co\u017epak nesvolil Billovi nechat si sv\u00e9ho osobn\u00edho sluhu?  <\/div>\n
Tom polknul a sundal svou ruku ze \u0161t\u00edtu na dve\u0159\u00edch. Necht\u011bl, aby o n\u011bm jeho konkub\u00edny p\u0159em\u00fd\u0161lely jako o slab\u00e9m. Necht\u011bl, aby si Bill myslel, \u017ee m\u00e1 jeho sympatie, kdy\u017e tu \u017e\u00e1dn\u00e9 nebyly. Nebyl snad v p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9m pokoji, v p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9m dom\u011b? Mnoho n\u00e1dhern\u00fdch mu\u017e\u016f by zab\u00edjelo, jen aby bylo v Billov\u011b pozici. Tom se oto\u010dil od dve\u0159\u00ed pry\u010d a \u0161el do sv\u00e9ho Slune\u010dn\u00edho Pokoje.<\/p>\n<\/div>\n
M\u011bl lep\u0161\u00ed v\u011bci na pr\u00e1ci, ne\u017e se starat o nemocn\u00e9ho Zbo\u017en\u00e9ho.<\/div>\n
\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Bill zb\u011bsile zat\u00e1hl za nezkrotn\u00fd  plevel, kter\u00fd se bez jak\u00e9hokoliv dovolen\u00ed valil p\u0159es skoro schovan\u00fd trahd lah<\/em>. Nebre\u010del, ale musel si p\u0159iznat, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 bude, jestli nijak nezv\u00fd\u0161\u00ed svou v\u00edru.<\/div>\n
Ten sen ho zm\u00e1tl tak jako je\u0161t\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd. Kdy\u017e byl d\u00edt\u011b, byly jeho sny d\u011bsiv\u00e9, ale nikdy tomu strachu do\u010dista neporozum\u011bl. Te\u010f, kdy\u017e byl dostate\u010dn\u011b star\u00fd na to, aby pochopil sv\u00e9 rozlad\u011bn\u00ed, tak si p\u0159\u00e1l, aby m\u011bl znovu dar ignorace, alespo\u0148 jednou.<\/p>\n<\/div>\n
Byl to Tom? Sna\u017eili se ho Bozi informovat, \u017ee rozhodnut\u00ed jeho otce bylo vlastn\u011b spr\u00e1vn\u00e9? C\u00edtil na sob\u011b Tomovy ruce jen jednou, na kr\u00e1tk\u00fd moment, ale nemohl \u0159\u00edct, \u017ee ruce ze snu byly p\u0159\u00edmo tyto. Ten dotyk nebyl stejn\u011b nabit\u00fd, byl hluboce znepokojuj\u00edc\u00ed, ale i p\u0159esto uklid\u0148uj\u00edc\u00ed. A stejn\u011b tak i pocity, kter\u00e9 to v n\u011bm vyvol\u00e1valo, ned\u011blaly nic, ne\u017e \u017ee by ho uklid\u0148ovaly.<\/div>\n
Tohle nemohl zvl\u00e1dnout. Ne dnes.<\/div>\n
A ne bez spr\u00e1vn\u00e9ho trahd lah<\/em>.  <\/div>\n
„Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
Bill usyknul, kdy\u017e se jeden z mnoha trn\u016f, kter\u00e9 byly na modr\u00fdch r\u016f\u017e\u00edch, nap\u00edchl na jeho prst, oto\u010dil se, aby se mohl pod\u00edvat na sv\u00e9ho vyru\u0161itele. Tom st\u00e1l ve vchodu do zahrady, zkoumal to, co d\u011bl\u00e1, se zaho\u0159klou zv\u011bdavost\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 cht\u011bl jsem se pomodlit,“ vysv\u011btlil t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u011b Bill, dr\u017eel si svou ran\u011bnou ruku bl\u00edzko u t\u011bla.<\/div>\n
Tom\u016fv obli\u010dej trochu zjemn\u011bl. „Krv\u00e1c\u00ed\u0161,“ v\u0161iml si, ud\u011blal krok bl\u00ed\u017e. Bill st\u00e1l, zat\u00edmco k n\u011bmu p\u0159ich\u00e1zel, a nechal Toma vz\u00edt svou ruku do jeho, potla\u010dil ucuknut\u00ed, kdy\u017e uc\u00edtil zn\u00e1m\u00fd \u0161ok. Tomovy prsty byly<\/em> necitliv\u00e9, v\u0161iml si, \u017ee Tom v\u011bnuje v\u0161echnu pozornost jeho prstu; mo\u017en\u00e1-<\/div>\n
„Nem\u011bl bys tu b\u00fdt, tak pozd\u011b,“ tvrdil Tom, byl tak n\u011bjak podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd. Ale ta tvrdost jeho slov byla omyta pry\u010d t\u00edm, jak n\u011b\u017en\u011b p\u0159ikryl krajem sv\u00e9 tuniky Billovu r\u00e1nu.<\/p>\n<\/div>\n
„Bylo mi \u0159e\u010deno, \u017ee mi je trahd lah<\/em> otev\u0159en v kteroukoliv dobu,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Bill. Cht\u011bl svou ruku st\u00e1hnout zp\u00e1tky.<\/div>\n
„Slu\u017eebnictvo ho m\u016f\u017ee uklidit,“ ujistil ho Tom, zvedl sv\u00e9 o\u010di k Billovi. „P\u0159ipravit ho tak, jak to m\u00e1\u0161 r\u00e1d.“<\/div>\n
Bill s t\u00edmhle st\u00e1hl svou ruku zp\u00e1tky, oto\u010dil se od Toma pry\u010d a znovu si klekl k plevelu. „Samoz\u0159ejm\u011b po mn\u011b nem\u016f\u017eete cht\u00edt, abych n\u011bco tak osobn\u00edho sv\u011b\u0159il sluhovi<\/em>.“<\/div>\n
Tom dr\u017eel jazyk za zuby, ale nedok\u00e1zal potla\u010dit proto\u010den\u00ed o\u010d\u00ed. „Zn\u00ed\u0161 tak\u2026 v\u00e1\u0161niv\u011b, kdy\u017e mluv\u00ed\u0161 o sv\u00e9m p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed. Mus\u00ed to b\u00fdt celkem \u00fanavn\u00e9, b\u00fdt tebou.“ Jeho t\u00f3n nebyl zl\u00fd, ale pln\u00fd netrp\u011blivosti.<\/p>\n<\/div>\n
„V\u00edte, odkud je p\u0159evzata perioda zasnouben\u00ed, Tome?“ zeptal se ti\u0161e Bill. Tom se oto\u010dil, aby se pod\u00edval na magick\u00e9 sv\u011btlo, kter\u00e9 z\u00e1\u0159ilo p\u0159es Billova ramena. Zahanbilo m\u011bs\u00edc, kter\u00fd visel na nebi.<\/div>\n
„Ne, nev\u00edm. Je to u\u017e celkem dlouho, co jsem m\u011bl d\u011bjepis.“<\/div>\n
„No,“ ut\u0159el si Bill tv\u00e1\u0159 a pokra\u010doval, „ne\u017e se zrodilo P\u011bt M\u011bst, mu\u017e se odvr\u00e1til od sv\u00e9ho hrub\u00e9ho okol\u00ed a hledal Bohy a jejich moudrost. Cestoval p\u0159es celou vyho\u0161t\u011bnou zemi a zelen\u00e1 pole, a\u017e p\u0159es B\u00edl\u00e9 Mo\u0159e, aby dos\u00e1hl osv\u00edcen\u00ed. B\u011bhem sv\u00e9 cesty potkal mu\u017ee, kter\u00fd tak\u00e9 hledal osv\u00edcen\u00ed. Postavili kl\u00e1\u0161ter a studovali starov\u011bk\u00e9 texty, ale jako ve v\u011bt\u0161in\u011b odhalen\u00ed, k nim ve form\u011b snu p\u0159i\u0161la ne\u010dekan\u00e1 odpov\u011b\u010f. L\u00e1ska mu\u017ee k druh\u00e9mu mu\u017ei, byl ten domn\u011bl\u00fd dar od Boh\u016f; l\u00e1ska v jej\u00ed nej\u010dist\u0161\u00ed form\u011b. A sedmdes\u00e1t\u00e9ho dne vyhl\u00e1sil svou l\u00e1sku osv\u00edcen\u00edm, kter\u00e9 na\u0161el. Od t\u00e9 doby, to bylo odsouhlaseno; ne m\u00e9n\u011b ne\u017e Sedmdes\u00e1t Dn\u00ed je pot\u0159eba k nalezen\u00ed pravdy v l\u00e1sce.  <\/div>\n
Tom pomalu p\u0159ik\u00fdvl. „A kdo byl ten mu\u017e?“<\/div>\n
Bill se pobaven\u011b zasm\u00e1l. Tohle m\u011bl b\u00fdt jeho man\u017eel? „C\u00edsa\u0159 Natan Velik\u00fd, m\u016fj pane.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom sledoval Billa p\u00e1r minut pracovat, nebyl schopn\u00fd rozhodnout se, jak odpov\u011bd\u011bt. Nev\u011bd\u011bl pro\u010d, ale najednou byl roz\u010dilen\u00fd svou improvizovanou lekc\u00ed z historie. U\u017e znovu cht\u011bl nal\u00e9hat na to, \u017ee to tam uklid\u00ed slu\u017eebnictvo, kdy\u017e jedno rameno Billova o\u0161acen\u00ed sklouzlo dol\u016f a odhalilo kr\u00e9mov\u00e9 rameno. Tom polknul a nakr\u00e1tko se zamyslel, jestli je Billova k\u016f\u017ee stejn\u011b tak hladk\u00e1, jak vypad\u00e1.  <\/div>\n
Aby s\u00e1m sebe zastavil od dotknut\u00ed se toho ramene, Tom se nat\u00e1hl, chytl Billa pod pa\u017eemi a vyt\u00e1hl ho na nohy, oto\u010dil ho tak, aby mu vid\u011bl do obli\u010deje. Nejsp\u00ed\u0161 to byl mnohem hor\u0161\u00ed n\u00e1pad, ne\u017e mu jen narovnat spadlou l\u00e1tku, kdy\u017e cht\u011bl zachovat v\u011bci pod kontrolou, a\u017e pozd\u011b si uv\u011bdomil, jak moc bl\u00edzko si Billa p\u0159it\u00e1hl.<\/div>\n
Tomovy o\u010di jezdily po Billov\u011b obli\u010deji, p\u0159es ty velk\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 se na n\u011bj d\u00edvaly. Sv\u011btlo kv\u016fli Billovu strachu zablikalo. „\u2026Jsi a\u017e trochu moc n\u00e1ro\u010dn\u00fd, co se m\u011b t\u00fd\u010de,“ \u0159ekl mu Tom po dlouh\u00e9 dob\u011b.<\/div>\n
Sledoval, jak Bill polknul, ne\u017e otev\u0159el sv\u00e1 \u00fasta. Ten pohyb p\u0159inutil Toma se na n\u011b pod\u00edvat. „\u2026.Omlouv\u00e1m se, m\u016fj pane.“ Ol\u00edzl si rty.<\/p>\n<\/div>\n
Tom si neuv\u011bdomil, \u017ee se naklonil dop\u0159edu, dokud se jeho rty neot\u0159ely o Billovy, dokud neuc\u00edtil hork\u00fd, vlhk\u00fd dech, jak se t\u0159ese oproti rt\u016fm jeho vlastn\u00edm. Bill zav\u0159el o\u010di a jeho dlouh\u00e9 \u0159asy ho polechtaly na tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
Tom se p\u0159inutil ustoupit zp\u00e1tky.<\/div>\n
„Alespo\u0148 to nech na r\u00e1no,“  \u0159ekl. Bill vypadal pon\u011bkud nevyrovnan\u011b, ale nespokojil se s t\u00edm.<\/div>\n
„\u2026Ano, m\u016fj pane,“ souhlasil, hlas se mu trochu t\u0159\u00e1sl. Sklonil hlavu a chytl sv\u016fj od\u011bv, pro\u0161el kolem Toma zp\u00e1tky do domu, nechal sv\u00e9ho spole\u010dn\u00edka o samot\u011b v \u0161er\u00e9m, p\u0159\u00edjemn\u00e9m sv\u011btle z\u00edrat do pr\u00e1zdna.<\/p>\n<\/div>\n
Sv\u011btlo zablikalo a zmizelo.  <\/div>\n
<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Bill usyknul a za\u00fap\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
„Zme\u0161kal jste sn\u00eddani. P\u0159inesl jsem v\u00e1m n\u011bco, co byste mohl r\u00e1d sn\u00edst.“<\/div>\n
Bill znovu za\u00fap\u011bl, kdy\u017e usly\u0161el Andreas\u016fv hlas, a kone\u010dn\u011b otev\u0159el o\u010di. Sv\u011btlo bylo jasn\u00e9 a on sepnul p\u011bsti; z\u00e1clona odpov\u011bd\u011bla a lehce se zat\u00e1hla.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Bille. Byl jsem informov\u00e1n, \u017ee toho m\u00e1me dnes spoustu na pr\u00e1ci.“ Sundal Andreas p\u0159ikr\u00fdvku z t\u00e1cu a k Billovi se donesla n\u00e1dhern\u00e1 v\u016fn\u011b j\u00eddla. Zakru\u010delo mu v b\u0159i\u0161e a on si uv\u011bdomil, \u017ee od v\u010derej\u0161\u00edho r\u00e1na nic nejedl.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Andreasi. Kdo t\u011b informoval, \u017ee toho m\u00e1me spoustu na pr\u00e1ci?“ posadil se Bill, prot\u00e1hl se a prohr\u00e1bl si vlasy. Kr\u00e1tk\u00fd z\u00e1blesk Toma p\u0159ed n\u00edm s jeho rukama a jeho \u00fasty\u2026 Za\u010dervenal se, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee Andreas promluvil. „Kdo? A co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ jeho osobn\u00ed sluha byl v procesu vynd\u00e1v\u00e1n\u00ed jeho dvou nejhonosn\u011bj\u0161\u00edch r\u00f3b.<\/p>\n<\/div>\n
„Vyb\u00edr\u00e1 n\u011bco p\u0159im\u011b\u0159en\u00e9ho na B\u00e1l. Bude\u0161 p\u0159edstaven spole\u010dnosti hned, jak se otec a David vr\u00e1t\u00ed.“ Tomovo srdce zrychlilo, kdy\u017e Billa uvid\u011bl, o\u010di m\u011bl zt\u011b\u017ekl\u00e9 sp\u00e1nkem a vlasy rozcuchan\u00e9. S t\u011b\u017ekost\u00ed se oto\u010dil, aby se pod\u00edval na oble\u010den\u00ed. „Tyhle nejsou p\u0159ijateln\u00e9. Ud\u011bl\u00e1me ti \u0161atn\u00edk, kter\u00fd se bude hodit k tv\u00e9mu nyn\u011bj\u0161\u00edmu postaven\u00ed.“<\/div>\n
Bill se nadechl a potla\u010dil cht\u00ed\u010d zakr\u00fdt si k\u016f\u017ei. Bylo by to pova\u017eov\u00e1no za nerespektov\u00e1n\u00ed, kdyby se zakryl v p\u0159\u00edtomnosti Lorda.<\/div>\n
„D\u011bkuji, m\u016fj pane.“ Bill si nemyslel, \u017ee je s jeho oble\u010den\u00edm n\u011bco v nepo\u0159\u00e1dku, ale v Tetrapolis byly v\u011bci jin\u00e9. Bude muset vypadat jako jej\u00ed sou\u010d\u00e1st.<\/div>\n
„Tak\u00e9 bych byl r\u00e1d, kdyby ses ke mn\u011b p\u0159ipojil na ob\u011bd. M\u00e1me hosty, kter\u00e9 bys m\u011bl rad\u011bji p\u0159ed B\u00e1lem poznat. Nem\u016f\u017eu t\u011b nechat m\u011b ztrapnit.“<\/div>\n
„Ano, m\u016fj pane,“ za\u0161eptal.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Little Muse a Majestrix<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
original<\/u><\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Little Muse & Majestrix Strach a znepokojen\u00ed „Tohle d\u011bl\u00e1me pouze pro tebe. St\u011b\u017e\u00ed sn\u00edd\u00e1me v takovou hodinu, i kdy\u017e jsme schopni stolovat spolu. Ale cht\u011bli jsme t\u011b p\u0159iv\u00edtat, ne\u017e David a j\u00e1 budeme muset odjet do Pentapole kv\u016fli obchodu.“ Usm\u00e1l se Jorg<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[381],"tags":[],"class_list":["post-9947","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-this-hour-s-duty"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9947","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9947"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9947\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9947"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9947"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9947"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}