{"id":9969,"date":"2010-12-09T14:30:00","date_gmt":"2010-12-09T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9944"},"modified":"2010-12-09T14:30:00","modified_gmt":"2010-12-09T13:30:00","slug":"andel-z-hlubin-13-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/12\/09\/andel-z-hlubin-13-1-2\/","title":{"rendered":"And\u011bl z hlubin 13. (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Tessyna<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\n<\/div>\n
\"256\"<\/div>\n
<\/div>\n
Zvon kostela zrovna odb\u00edjel jeden\u00e1ctou ve\u010dern\u00ed a \u010dernovlas\u00fd chlapec sed\u011bl natisknut\u00fd  na tabulce skla a vyhl\u00ed\u017eel auto sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, kter\u00e9 se je\u0161t\u011b  nevr\u00e1tilo. M\u011bl hrozn\u00fd strach, jestli se mu n\u011bco nestalo a jeho strach umoc\u0148oval fakt, \u017ee ono se n\u011bco v\u00e1\u017en\u011b stalo. Ne sice Tomovi, ale Kathrin, kter\u00e1 byla pro jeho mil\u00e1\u010dka moment\u00e1ln\u011b d\u016fle\u017eitou osobou. I kdy\u017e se s t\u00edm jen t\u011b\u017eko smi\u0159oval, musel uznat, \u017ee to tak bylo. On mu miminko d\u00e1t nemohl, a pokud ho to ud\u011bl\u00e1 je\u0161t\u011b \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edm, tak mu nebude br\u00e1nit. M\u011bl dost \u010dasu na to, aby o tom mohl p\u0159em\u00fd\u0161let, a do\u0161el k tomu, \u017ee pokud bude Tomi \u0161\u0165astn\u00fd s n\u00ed a s t\u00edm malink\u00fdm, tak ho nech\u00e1 j\u00edt. Sice mu potom pukne srd\u00ed\u010dko a jen t\u011b\u017eko se s t\u00edm bude vyrovn\u00e1vat, ale radostn\u00fd \u00fasm\u011bv na tv\u00e1\u0159i jeho br\u00e1\u0161ky mu za to stoj\u00ed. Byl tak zamy\u0161len\u00fd, \u017ee si ani nev\u0161iml, \u017ee do m\u00edstnosti vstoupil je\u0161t\u011b n\u011bkdo. A\u017e kdy\u017e mu Tom poklepal na rameno, tak si ho s \u00falekem v\u0161iml.<\/div>\n
„Tomi, ty u\u017e si doma…?“ zeptal se s \u00fasm\u011bvem chlapce s cop\u00e1nky, kter\u00fd se ale netv\u00e1\u0159il nikterak starostliv\u011b. „Co se stalo?“<\/div>\n
\n
—–<\/p>\n<\/div>\n
Pr\u00e1v\u011b jsem zastavil s autem p\u0159ed nemocnic\u00ed, a co nejrychleji sp\u011bchal dovnit\u0159. Na recepci jsem se zastavil a zeptal se sestry na Kathrin. D\u0159\u00edv, ne\u017e mi ale stihla cokoli \u0159\u00edct, objevila se za mnou mlad\u00e1 doktorka.<\/div>\n
„Vy jste pan Kaulitz…?“ zeptala se.<\/div>\n
„A-ano… co je s Kathrin…?“ okam\u017eit\u011b jsem se t\u00e1zal zp\u011bt.<\/div>\n
„Va\u0161e p\u0159\u00edtelkyn\u011b m\u011bla t\u011b\u017ekou nehodu a jej\u00ed stav je velmi v\u00e1\u017en\u00fd. Ale je stabiln\u00ed.“ Mluvila klidn\u011b, tich\u00fdm, uklid\u0148uj\u00edc\u00edm hlasem.<\/div>\n
„A miminko?“<\/div>\n
„To je tak\u00e9 v po\u0159\u00e1dku, ale z\u00e1le\u017e\u00ed na stavu va\u0161\u00ed p\u0159\u00edtelkyn\u011b, jestli to tak z\u016fstane i d\u00e1l.“<\/p>\n<\/div>\n
Tak\u017ee jsou v po\u0159\u00e1dku. Aspo\u0148 \u017ee tak. Celou cestu sem jsem m\u011bl hrozn\u00fd strach, co s nima m\u016f\u017ee b\u00fdt. Modlil jsem se, aby to nebylo nic v\u00e1\u017en\u00e9ho, a ten naho\u0159e m\u011b vysly\u0161el.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu za n\u00ed?“ Posledn\u00ed ot\u00e1zka, na kterou jsem m\u011bl v pl\u00e1nu se zeptat mladi\u010dk\u00e9, pohledn\u00e9 doktorky.<\/div>\n
„Ano, jist\u011b, ale jen na chvilku, pot\u0159ebuje odpo\u010d\u00edvat.“ \u0158ekla mi s \u00fasm\u011bvem. Kdy\u017e m\u011b zavedla p\u0159ed b\u00edlo – modr\u00e9 dve\u0159e s \u010d\u00edslem 27, tak jsem j\u00ed pod\u011bkoval a ona s \u00fasm\u011bvem ode\u0161la. Zhluboka jsem se nadechl a ve\u0161el dovnit\u0159.<\/p>\n<\/div>\n
Le\u017eela tam na velk\u00e9  b\u00edl\u00e9 posteli, jej\u00ed blond vlasy t\u00e9m\u011b\u0159 spl\u00fdvaly s barvou povle\u010den\u00ed. Byla bled\u00e1 cel\u00e1, jen jej\u00ed tv\u00e1\u0159i\u010dky m\u011bly lehce nar\u016f\u017eov\u011bl\u00fd n\u00e1dech. Byla n\u00e1dhern\u00e1. Tahle osoba te\u010f prost\u011b pat\u0159\u00ed do m\u00e9ho \u017eivota v\u00edc ne\u017e kdokoli jin\u00fd, krom Billa samoz\u0159ejm\u011b. P\u0159isunul jsem si \u017eidli\u010dku bl\u00ed\u017e k posteli a posadil se na ni. Mezi sv\u00e9 ruce chytl tu Kathrininu a kone\u010dky prst\u016f ji za\u010dal hladit.<\/div>\n
„Kat, sp\u00ed\u0161?“ za\u0161eptal jsem sp\u00ed\u0161e pro sebe a ne\u010dekal \u017e\u00e1dnou odezvu.<\/div>\n
„Ne, nesp\u00edm,“ zavrt\u011bla se os\u016fbka p\u0159ede mnou.<\/div>\n
„Jak ti je? Bol\u00ed t\u011b n\u011bco? Nepot\u0159ebuje\u0161 n\u011bco?“ vyvalil jsem na ni spoustu ot\u00e1zek a ani si neuv\u011bdomoval, \u017ee na ni nem\u016f\u017eu tak rychle. Ona se ale jen p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b usm\u00e1la a pov\u00edd\u00e1: „Tome, klid… je mi dob\u0159e.“<\/div>\n
„A nic nepot\u0159ebuje\u0161?“ ptal jsem se d\u00e1l.<\/div>\n
„Ne, jen… m\u00e1m tro\u0161ku \u017e\u00edze\u0148, bodlo by n\u011bco k pit\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bla mi a hlavou pokynula k nedalek\u00e9mu stolku, na kter\u00e9m st\u00e1la sklenice s n\u011bjakou divn\u011b \u010dervenou tekutinou.  <\/div>\n
Zvedl jsem se a p\u0159e\u0161el k tomu, chytl to do rukou a p\u0159i\u010dichl k tomu, abych zjistil, co to je. A ona se mi sm\u00e1la.<\/div>\n
„Ty trdlo, co k tomu \u010dich\u00e1\u0161? To je jenom brusinkov\u00fd d\u017eus.“ Sm\u00e1la se d\u00e1l.<\/div>\n
„Ou… promi\u0148… ono to vypadalo n\u011bjak divn\u011b,“ \u0159ekl jsem jen a s v\u00fdmluvn\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsem j\u00ed sklenici podal.<\/div>\n
Takhle jsem u n\u00ed z\u016fstal asi dal\u0161\u00ed dv\u011b hodiny. Skv\u011ble jsme si popov\u00eddali o r\u016fzn\u00fdch v\u011bcech. Zjistil jsem, \u017ee na\u0161e miminko m\u00e1 b\u00fdt hol\u010di\u010dka a po dlouh\u00e9m dohadov\u00e1n\u00ed jsme se shodli na jm\u00e9nu. Na\u0161e dcera se bude jmenovat Temprance Samantha Kaulitzov\u00e1. Je\u0161t\u011b te\u010f po cest\u011b dom\u016f se t\u00edm jm\u00e9nem nem\u016f\u017eu naba\u017eit. Opakuju si jej po\u0159\u00e1d, po\u0159\u00e1d dokola.<\/p>\n<\/div>\n
——<\/p>\n<\/div>\n
„Kathrin m\u011bla nehodu, ale jsou oba v po\u0159\u00e1dku,“ shrnul jsem to jednou v\u011btou a d\u00e1l se t\u00edm nem\u00ednil zab\u00fdvat. U\u017e kv\u016fli Billovi, proto\u017ee je mi jasn\u00e9, jak t\u00edm trp\u00ed. V\u017edy\u0165 j\u00e1 jej miluju, ale mus\u00ed ch\u00e1pat, \u017ee tu nen\u00ed jenom on. I ta mali\u010dk\u00e1 m\u00e1 na m\u011b pr\u00e1vo a s n\u00ed i Kat.<\/div>\n
„To je v\u0161echno? Nic v\u00edc mi k tomu ne\u0159ekne\u0161?“ sesko\u010dil Bill z okna a m\u00ed\u0159il za mnou do kuchyn\u011b.<\/div>\n
„A co v\u00edc chce\u0161 sly\u0161et?“ On se snad zbl\u00e1znil, on si tu se mnou chce pov\u00eddat o Kat? Bu\u010f za\u010d\u00edn\u00e1 hrabat mn\u011b, anebo jemu. Jinak si to nedok\u00e1\u017eu vysv\u011btlit.<\/div>\n
„Tak t\u0159eba m\u016f\u017ee\u0161 za\u010d\u00edt t\u00edm, co se vlastn\u011b stalo…“ odv\u011btil mi a zezadu m\u011b objal, hlavu pokl\u00e1daj\u00edc na m\u00e9 rameno.<\/div>\n
„Bille, nezbl\u00e1znil ses? Ty chce\u0161 rozeb\u00edrat Kathrinin zdravotn\u00ed stav?“ prudce jsem se k n\u011bmu oto\u010dil a pohl\u00e9dl mu do t\u011bch jeho n\u00e1dhern\u00fdch o\u010d\u00ed. Hledal jsem v nich n\u011bco, co by mi pomohlo rozlu\u0161tit tenhle jeho v\u00fdjev, ale zra\u010dila se tam jen tot\u00e1ln\u00ed vyrovnanost a l\u00e1ska. Nic, co by nazna\u010dovalo, \u017ee hled\u00e1 d\u016fvod k h\u00e1dce, d\u016fvod k tomu, aby mi ji op\u011bt vy\u010detl.  <\/div>\n
„Ano, to chci. A\u0165 u\u017e chci nebo ne, ona te\u010f pat\u0159\u00ed do na\u0161eho \u017eivota.“ Odpov\u011bd\u011bl mi klidn\u011b a usadil se na \u017eidli k j\u00eddeln\u00edmu stolu.<\/div>\n
„Ehm… aha no… te\u010f… te\u010f jsi m\u011b docela zasko\u010dil, mil\u00e1\u010dku…“ usm\u00e1l sem se a sedl si naproti n\u011bmu.<\/div>\n
„Tak pov\u00eddej,“ vyzval m\u011b.<\/div>\n
„No… Ona \u0161la pr\u00fd nakoupit a na p\u0159echodu ji srazil n\u011bjak\u00fd \u0159idi\u010d transitu, kter\u00fd to nestihl dobrzdit. Je cel\u00e1 n\u011bjak\u00e1 pochrouman\u00e1, ale ona i miminko jsou v po\u0159\u00e1dku. A u\u017e i v\u00edme, co to bude,“ zakon\u010dil jsem sv\u016fj proslov nad\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Jo? To je skv\u011bl\u00e9. Tak pov\u00eddej,“ usm\u00edval se na m\u011b. J\u00e1 tomu ale po\u0159\u00e1d v\u016fbec nev\u011b\u0159il. Jak to, \u017ee je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r hodina byl na\u0161tvan\u00fd jen za zm\u00ednku o Kat, a te\u010f si tu se mou o n\u00ed pov\u00edd\u00e1? A je\u0161t\u011b se usm\u00edv\u00e1? Co m\u00e1 jenom ten kluk za lubem.<\/div>\n
„Bude to hol\u010di\u010dka a bude se jmenovat Temprance. Temprance Samantha Kaulitzov\u00e1. No nen\u00ed to n\u00e1dhera?“ do\u017eadoval jsem se schv\u00e1len\u00ed. Ale m\u00edsto toho se mi ten m\u016fj brou\u010dek za\u010dal sm\u00e1t. „Co je ti k sm\u00edchu?“ op\u00e1\u010dil jsem.<\/div>\n
„Promi\u0148, mil\u00e1\u010dku, ale… kdy\u017e tys vypadal tak komicky, tak… nat\u011b\u0161en\u011b…“ do\u0159ekl a znova se za\u010dal chichotat.  <\/div>\n
Vstal jsem od stolu a se slovy: „No po\u010dkej, j\u00e1 ti d\u00e1m komicky,“ jsem m\u00ed\u0159il k n\u011bmu. P\u0159i\u0161el jsem do jeho t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti a za\u010dal ho lechtat.<\/div>\n
„N\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9… Tom\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed… pros\u00ed\u00ed\u00edm… chacha… J\u00e1 se po\u010d… po\u010d\u016f\u016fr\u00e1\u00e1m… haha chichi…“ kroutila se ta moje \u017e\u00ed\u017ealka na \u017eidli\u010dce. „Tom\u00ed\u00ed… chich… pros\u00ed\u00edm… mil\u00e1\u00e1\u010dk\u016f\u016f…“ pokra\u010doval d\u00e1l.<\/div>\n
„Jen kdy\u017e se mi p\u0159estane\u0161 sm\u00e1t a dostanu po\u0159\u00e1dnou pusu.“ Nadiktoval jsem si pravidla.<\/div>\n
„J-jooo, dob\u0159\u00e9\u00e9… chachacha…“<\/div>\n
„Slibuje\u0161…?“ dot\u00edral jsem na n\u011bj d\u00e1l a nep\u0159est\u00e1val ho lechtat.<\/div>\n
„Slibuj\u016f\u016f\u016f\u016f… chich… jen… jen u\u017e toho nech… hahahehe…“ A tak skon\u010dilo na\u0161e hran\u00ed. Od Bill\u00edho jsem dostal pusinku a dal\u0161\u00edch tis\u00edc potom ve spr\u0161e. Te\u010f u\u017e oba le\u017e\u00edme spokojen\u011b v posteli a j\u00e1 pomalu us\u00edn\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi, sp\u00ed\u0161?“ zeptal se nevinn\u011b Bill.<\/div>\n
„Te\u010f u\u017e ne, co pot\u0159ebuje\u0161?“ zavrt\u011bl jsem se a rozespale zaz\u00edval.<\/div>\n
„No… v\u00ed\u0161… pot\u0159eboval, no…“ zavrt\u011bl se i on a pohladil m\u011b. Jeho ruka jela p\u0159es hrudn\u00edk a\u017e dol\u016f k m\u00e9mu rozkroku a v tu r\u00e1nu mi bylo jasn\u00e9, co „pot\u0159ebuje“.<\/div>\n
„Jo tak chlape\u010dek by se cht\u011bl milovat… Ale to si mus\u00ed\u0161 zaslou\u017eit…“ zvedl jsem se na loktech a skrz tmu se na n\u011bj uculil.<\/div>\n
„Jo…? A jakpak bych si to mohl zaslou\u017eit… hm…?“ Bill tak\u00e9 zvedl hlavu a hr\u00e1l mou hru.<\/div>\n
„No… tak pro za\u010d\u00e1tek bys mi mohl d\u00e1t pusu,“ ur\u010dil jsem si. MLASK. Zazn\u011blo celou m\u00edstnost\u00ed a v tu chv\u00edli m\u011b to v\u00e1\u017en\u011b za\u010dalo bavit.<\/div>\n
„Tak a te\u010f by si mn\u011b mohl za\u010d\u00edt l\u00edbat,“ sotva jsem to stihl do\u0159\u00edct, a u\u017e jsem jej m\u011bl na sob\u011b p\u0159is\u00e1t\u00e9ho. L\u00edbal m\u011b jemn\u011b a n\u011b\u017en\u011b, a j\u00e1 se pod jeho doteky polo\u017eil zp\u00e1tky do pe\u0159in. Takhle jsme se l\u00edbali je\u0161t\u011b notnou chv\u00edli, ne\u017e jsem vydal dal\u0161\u00ed pokyn.  <\/div>\n
„Pokra\u010duj s l\u00edb\u00e1n\u00edm na krk a pak n\u00ed\u017e… \u00e1\u00e1\u00e1ch \u00e1\u00e1no… p\u0159esn\u011b tak… mmm…“<\/div>\n
Tak tohle se mi v\u00e1\u017en\u011b  l\u00edbilo. \u017d\u00e1dn\u00e9 starosti, \u017e\u00e1dn\u00fd Bill\u016fv na\u0161tvan\u00fd  pohled, jen jeho hork\u00e9 t\u011blo tisknouc\u00ed se na to m\u00e9. Jak j\u00e1 jej zbo\u017e\u0148uju.<\/div>\n
Bill m\u011b zrovna l\u00edbal na podb\u0159i\u0161ku a chystal se vr\u00e1tit zp\u00e1tky nahoru, kdy\u017e jsem ho zastavil dal\u0161\u00edm po\u017eadavkem. „N\u00e9\u00e9, nep\u0159est\u00e1vej, jdi je\u0161t\u011b n\u00ed\u017e…“ zast\u00e9nal jsem a nechal Billa, a\u0165 d\u011bl\u00e1, co chce. Ten jen spokojen\u011b zamru\u010del a jal se mi stahovat trenky. Po tom, co dolet\u011bly na zem, jsem uc\u00edtil Bill\u016fv jazyk ve sv\u00fdch intimn\u00edch parti\u00edch. Jezdil mi kovovou kuli\u010dkou po stehnech, varlatech a tla\u010dil mi ji na \u017ealud. On prost\u011b v\u011bd\u011bl, jak m\u011b dostat do stavu tot\u00e1ln\u00ed nep\u0159\u00ed\u010detnosti. Le\u017eel jsem na posteli a k\u0159i\u010del slast\u00ed, kdy\u017e si jej str\u010dil cel\u00e9ho do pusy a za\u010dal m\u011b kou\u0159it.<\/p>\n<\/div>\n
Chvilku jsem se je\u0161t\u011b  nechal, ale pak jsem ho zastavil. Necht\u011bl jsem se ud\u011blat do jeho pusinky ale do jeho rozko\u0161n\u00e9ho zade\u010dku. Bill p\u0159estal a vr\u00e1til se k m\u00fdm rt\u016fm a za\u010dal je l\u00edbat.<\/div>\n
„Tak co, u\u017e si to milov\u00e1n\u00ed zaslou\u017e\u00edm…?“ za\u0161eptal mi sv\u016fdn\u011b do ucha a ol\u00edzl mi ho.<\/div>\n
„No, j\u00e1 nev\u00edm. Mo\u017en\u00e1 by to je\u0161t\u011b cht\u011blo…“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Tessyna<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Tessyna Zvon kostela zrovna odb\u00edjel jeden\u00e1ctou ve\u010dern\u00ed a \u010dernovlas\u00fd chlapec sed\u011bl natisknut\u00fd  na tabulce skla a vyhl\u00ed\u017eel auto sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, kter\u00e9 se je\u0161t\u011b  nevr\u00e1tilo. M\u011bl hrozn\u00fd strach, jestli se mu n\u011bco nestalo a jeho strach umoc\u0148oval fakt, \u017ee ono se n\u011bco v\u00e1\u017en\u011b stalo. Ne sice<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[224],"tags":[],"class_list":["post-9969","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-andel-z-hlubin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9969","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9969"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9969\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9969"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9969"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9969"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}