{"id":9980,"date":"2010-12-07T17:00:00","date_gmt":"2010-12-07T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9955"},"modified":"2010-12-07T17:00:00","modified_gmt":"2010-12-07T16:00:00","slug":"in-chains-and-cage","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/12\/07\/in-chains-and-cage\/","title":{"rendered":"In chains and cage"},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ahoj p\u0159\u00edtomn\u00ed  i nep\u0159\u00edtomn\u00ed, tak pos\u00edl\u00e1m dal\u0161\u00ed jednor\u00e1zov\u00fd  v\u00fdplod jedn\u00e9 \u0161\u00edlen\u00e9  fantazie… a hned na za\u010d\u00e1tek v\u00e1s bu\u010f  nadchnu, nebo mo\u017en\u00e1 sp\u00ed\u0161 vyd\u011bs\u00edm \ud83d\ude42 – tahle pov\u00eddka bude m\u00edt rovnou dv\u011b  verze! Inspirac\u00ed bylo samoz\u0159ejm\u011b to par\u00e1dn\u00ed focen\u00ed v kleci a okovech, jen\u017ee na to jde vymyslet tolik t\u00e9mat, \u017ee dv\u011b v\u00e1m prost\u011b p\u0159edhod\u00edm, a\u0165 se v\u00e1m to l\u00edb\u00ed nebo ne \ud83d\ude1b tak\u017ee tady m\u00e1te tu veselou, pozitivn\u00ed verzi… a ta zl\u00e1, temn\u00e1 a morbidn\u00ed bude b\u011bhem p\u00e1r dn\u00ed \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
PS: taky jste si v\u0161imli, \u017ee Billovi se posledn\u00ed dobou za\u010d\u00ednaj\u00ed  na rukou r\u00fdsovat n\u011bco jako svaly, nebo to je jen m\u016fj subjektivn\u00ed  pocit?<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"92\"<\/div>\n
<\/div>\n
Pobaven\u011b sleduju, jak moje drah\u00e9 roztomil\u00e9 dvoj\u010d\u00e1tko \u017evan\u00ed a \u017evan\u00ed  do kamery, kter\u00e1 n\u00e1s sn\u00edm\u00e1 ze v\u0161ech stran. Ob\u010das taky n\u011bco prohod\u00edm, ale v\u011bt\u0161inou jen ml\u010d\u00edm a p\u0159ikyvuju. Jednak Bill v\u0161ecko odvypr\u00e1v\u00ed za m\u011b, a jednak to k\u00fdv\u00e1n\u00ed docela sta\u010d\u00ed. U\u017e jsem si za ty roky zvyknul, \u017ee dostat se ke slovu je t\u011b\u017ek\u00fd a \u017ee Bill na sebe tak n\u011bjak automaticky suver\u00e9nn\u011b vzal funkci tiskov\u00e9ho mluv\u010d\u00ed kapely. Ten kdy\u017e jede, tak jede a nic ho nezastav\u00ed. \u017dvanil jeden.<\/p>\n<\/div>\n
Ale dneska mu to teda brut\u00e1ln\u011b  slu\u0161\u00ed. Celej v \u010dern\u00fdm, jen triko m\u00e1 rozhalen\u00fd a\u017e k hrudi. Pro efekt focen\u00ed ho mask\u00e9\u0159i zamatlali uhl\u00edm, n\u011bjak\u00fdm prachem a fale\u0161nou krv\u00ed. Nem\u016f\u017eu si pomoct, ale i kdy\u017e to m\u00e1 vyvol\u00e1vat dojem zran\u011bn\u00ed, krv\u00e1cen\u00ed a zubo\u017eenosti, tak to Billovi teda brut\u00e1ln\u011b sekne! Mus\u00edm se hl\u00eddat, abych na n\u011bj nez\u00edral a\u017e moc dlouho, proto\u017ee to u\u017e by mohlo vyvolat enormn\u011b v\u0161ete\u010dn\u00fd ot\u00e1zky fotograf\u016f. Sice u\u017e jsme na to s Billem zvykl\u00ed, ale stejn\u011b n\u00e1m to poka\u017ed\u00fd leze krkem – u\u017e jen proto, \u017ee ten tajn\u00fd, zak\u00e1zan\u00fd vztah, na kter\u00fd se n\u00e1s furt ptaj, je pravda. M\u00e1m u\u017e v z\u00e1sob\u011b sv\u00fd v\u00fdmluvy, kter\u00fd n\u00e1m na\u0161t\u011bst\u00ed ka\u017edej zblajzne i s navij\u00e1kem, ale i tak n\u00e1s p\u0159i t\u011bch jejich dotazech leckdy zamraz\u00ed. Kdyby ti hajzl\u00edci v\u011bd\u011bli, jak bl\u00edzko jsou pravd\u011b! To by bylo novinek do bulv\u00e1ru. To by bylo kolem n\u00e1s najednou humbuku! A pak teleportace rovnou do v\u011bzen\u00ed. No to by teda bylo fakt super…<\/p>\n<\/div>\n
„Tome! Hu\u016f\u016f\u016f\u016f\u016f, se\u0161 tady?“<\/div>\n
\n
P\u0159ed o\u010dima mi p\u0159elet\u00ed  m\u00e1vaj\u00edc\u00ed \u00fatl\u00e1 ru\u010dka s perfektn\u011b upraven\u00fdmi nehty. Trhnu sebou, ani jsem si neuv\u011bdomil, \u017ee m\u011b moje mozkov\u00fd hloub\u00e1n\u00ed a dloub\u00e1n\u00ed odneslo n\u011bkam mimo realitu a \u010das.<\/div>\n
„He – co?“ zept\u00e1m se p\u0159iblble. Kur\u0148a, br\u00e1cho, tohle mi ned\u011blej. V\u00ed\u0161, \u017ee kdy\u017e mi m\u00e1ch\u00e1\u0161 p\u0159ed o\u010dima packou, tak \u017ee si hned vybav\u00edm, jak moc \u0161ikovn\u00fd jsou tvoje prst\u00edky. Zat\u0159epu hlavou, a\u017e se mi copany rozplandaj\u00ed, a sna\u017e\u00edm se vyhnat z hlavy h\u0159\u00ed\u0161n\u00fd my\u0161lenky.<\/div>\n
„Nic, jen, \u017ee u\u017e jdem na to focen\u00ed,“ tlesknul nad\u0161en\u011b. Poskakoval p\u0159itom na sv\u00fdch podpatc\u00edch vedle m\u011b jako rozjan\u010den\u00e9 h\u0159\u00edb\u00e1tko, jak se na tenhle, pro n\u00e1s netypickej shooting t\u011b\u0161il, a kdy\u017e se nikdo ned\u00edval, la\u0161kovn\u011b m\u011b p\u0159es kalhoty \u0161t\u00edpnul do zadku.<\/p>\n<\/div>\n
„JAU! Ty socko!“ posko\u010dil jsem, jak jsem se leknul, a na opl\u00e1tku jsem ho p\u0159es tu jeho kostnatou prdelku plesknul, a\u017e se to rozlehlo a\u017e moc hlasit\u011b. Fotograf a je\u0161t\u011b dva lidi se oto\u010dili, ale d\u00edky na\u0161im naprosto nevinn\u00fdm v\u00fdraz\u016fm s t\u00e1zav\u011b zvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm z\u0159ejm\u011b usoudili, \u017ee se jim nejsp\u00ed\u0161 n\u011bco zd\u00e1lo. Bill\u016fv kradm\u00fd pohled m\u00fdm sm\u011brem byl ale v\u00fdmluvnej.<\/div>\n
„Po\u010dkej doma,“ ucedil t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b. „D\u00e1m ti na prdel.“<\/div>\n
„Co na prdel. Do prdele, jinak nehraju,“ odpov\u00edm mu stejn\u011b nehlu\u010dn\u011b.<\/div>\n
Chvilku se je\u0161t\u011b ha\u0161te\u0159\u00edme v podobn\u00fdm duchu, ne\u017e se na sebe pod\u00edv\u00e1me. Vidouc v\u00fdrazy toho druh\u00fdho, oba propukneme v absolutn\u011b nep\u0159\u00ed\u010detnej, \u0161\u00edlenej tlem, \u010d\u00edm\u017e si vyslou\u017e\u00edme pohledy v\u0161ech p\u0159\u00edtomn\u00fdch v m\u00edstnosti. No jo, jen a\u0165 se kochaj. \u017de nejsme norm\u00e1ln\u00ed, je p\u0159ece notoricky zn\u00e1m\u00fd, no ne?<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159esn\u011b podle pokyn\u016f  fotografa a toho t\u00fdpka, co to tu m\u00e1 na povel, usednu z\u00e1dy k n\u011bjak\u00fd ty\u010di, co mi ze v\u0161eho nejv\u00edc p\u0159ipom\u00edn\u00e1 mu\u010dednickej k\u016fl z dob, kdy jsem jako malej pi\u0161i\u0161vor hltal Vinnetoua.<\/div>\n
„Hehe… se\u0161 Vinnetou a j\u00e1 In\u010du\u010duna,“ u\u0161kl\u00edbnu se pro ostatn\u00ed nesly\u0161n\u011b, pro Billa v\u0161ak dost jasn\u011b srozumiteln\u011b na sv\u00e9 dvoj\u010de.<\/div>\n
„Hovno In\u010du\u010duna… se\u0161 Old Shatterhand,“ odpov\u00ed mi stejn\u011b na\u0161\u00ed tajnou \u0159e\u010d\u00ed, zat\u00edmco mi pomocn\u00edk pout\u00e1 ruce nad hlavou a druhej nasazuje Billovi kolem jeho \u00fatl\u00fdch z\u00e1p\u011bst\u00ed\u010dek okovy. Docela m\u011b p\u0159i tom pohledu zamraz\u00ed. Co kdy\u017e se to zasekne a nep\u016fjde to odemknout a Bill mi tu z\u016fstane nav\u017edy spoutanej? Co kdy\u017e mu p\u0159i tom zacvaknut\u00ed sk\u0159\u00edpnou k\u016f\u017ei? Co kdy\u017e-<\/div>\n
„Hele, mysl\u00ed\u0161, \u017ee Vinnetou a Old Shatterhand spolu taky chr\u00e1pali?“ zept\u00e1 se na\u0161\u00ed tichou \u0159e\u010d\u00ed m\u00e9 zbyte\u010dn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lej\u00edc\u00ed dvoj\u010de a j\u00e1 chytnu v\u00fdgeb jak kr\u00e1va. Omluvn\u011b na fotografa zamrk\u00e1m a chci se oto\u010dit k tomu hajzlikovi nade mnou, abych ho jako\u017ee mohl dojebat za to, jak m\u011b rozesm\u00edv\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
M\u00edsto sprdnut\u00ed v\u0161ak z\u016fstanu civ\u011bt jak p\u00e9ro z gau\u010de. Stoj\u00ed tam nade mnou jako n\u011bco nadp\u0159irozen\u00e9ho. Nadpozemsky kr\u00e1sn\u00fd, velkolep\u00fd tak, jak um\u00ed b\u00fdt jen on. Ko\u0161ili m\u00e1 rozhalenou a\u017e k hrudi, ruce v okovech se mu lesknou um\u011blou krv\u00ed tak jako jeho krk, obemknut\u00fd dal\u0161\u00edm \u0159et\u011bzem. A ve tv\u00e1\u0159i naprosto v\u00e1\u017en\u00fd v\u00fdraz a kurevsky vyz\u00fdvav\u011b pootev\u0159en\u00fd rty. Vypad\u00e1 tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b sexy… snad v\u00edc, ne\u017e kdykoliv jindy.<\/p>\n<\/div>\n
„T\u00fdjo… slu\u0161\u00ed ti to, kot\u011b,“  \u0161pitnu.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b aby ne,“ u\u0161kl\u00edbne se \u0161kodolib\u011b a provokativn\u011b na z\u00e1blesk sekundy sv\u016fdn\u011b zavrt\u00ed pozad\u00edm. Evidentn\u011b se koch\u00e1 t\u00edm, \u017ee na n\u011bj nem\u00e1m \u0161anci dos\u00e1hnout a \u017ee on je ten, komu ten druhej z n\u00e1s kle\u010d\u00ed  – tak sed\u00ed, no – u nohou. Sy\u010d\u00e1k. J\u00e1 mu d\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak p\u00e1nov\u00e9, jdeme na to!“ tleskne fotograf a my oba zv\u00e1\u017en\u00edme. Nasad\u00edme pr\u00e1zdn\u00e9, zmu\u010den\u00e9, apatick\u00e9 v\u00fdrazy rezignovan\u00fdch, zlomen\u00fdch bytost\u00ed, kter\u00e9 jsou n\u00e1sil\u00edm a proti jejich v\u016fli a p\u0159irozenosti dr\u017eeny v otroctv\u00ed a nuceny d\u011blat pro n\u011b nep\u0159irozen\u00e9 v\u011bci.<\/div>\n
Docela si ten shooting u\u017e\u00edv\u00e1m, ute\u010de to celkem rychle, ale to byla jen ta prvn\u00ed \u010d\u00e1st. Z t\u00fd druh\u00fd m\u00e1m trochu bobky. To n\u00e1s  prej hodlaj \u0161oupnout oba do brut\u00e1ln\u011b mal\u00fd klece\u2026 Samoz\u0159ejm\u011b nejsem srab, abych se p\u0159ed t\u00edm klepal, ale stejn\u011b se mi teda do kotce moc nechce.  <\/div>\n
Jen\u017ee co nad\u011bl\u00e1m. Ani se nenad\u011bju a u\u017e tam oba d\u0159ep\u00edme. Tro\u0161ku zabru\u010d\u00edm, kdy\u017e mus\u00edm prot\u00e1hnout ruce m\u0159\u00ed\u017eemi, kter\u00fd imitujou strop, aby mi je mohli poeticky zase spoutat. U\u017e m\u011b packy docela pobol\u00edvaj, ale mus\u00edm to vydr\u017eet. V\u0161ak on mi Bill\u00edk doma ur\u010dit\u011b r\u00e1d bolav\u00e9 svaly namas\u00edruje, a ur\u010dit\u011b nejenom je. Na to, abych nev\u011bd\u011bl, co pak zajist\u00e9 p\u0159ijde, zn\u00e1m toho sv\u00fdho bobka a\u017e moc dlouho a moc dob\u0159e.<\/div>\n
Docela m\u011b te\u010f ten hajzl\u00edk ale prud\u00ed. Zat\u00edmco j\u00e1 u\u017e \u00fatrpn\u00fd v\u00fdrazy nep\u0159edst\u00edr\u00e1m, on vypad\u00e1, \u017ee si to v t\u00fd kleci norm\u00e1ln\u011b u\u017e\u00edv\u00e1! A jak!<\/p>\n<\/div>\n
S \u00falevou zaznamen\u00e1m, \u017ee je cel\u00e1 tahle procedura nejsp\u00ed\u0161 u konce, kdy\u017e n\u00e1s ale oba odepnou ze \u0159et\u011bz\u016f, n\u011bco m\u011b napadne. Zabl\u00fdskne se mi v o\u010d\u00edch a hod\u00edm na techniky ps\u00ed kuku\u010d.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b neodemykejte!“ vyjeknu, kdy\u017e n\u00e1s cht\u011bj\u00ed z tohohle v\u011bzen\u00ed kone\u010dn\u011b vysvobodit.<\/div>\n
Nech\u00e1pav\u011b se na m\u011b  pod\u00edvaj\u00ed, tak jako Bill.<\/div>\n
„V\u00edte… n\u00e1m se tu docela l\u00edb\u00ed… je\u0161t\u011b se n\u00e1m nechce ven,“ l\u017eu, jako kdy\u017e tiskne. „Nechcete n\u00e1s tu je\u0161t\u011b chv\u00edli nechat?“<\/p>\n<\/div>\n
Absolutn\u011b m\u011b nech\u00e1pe evidentn\u011b ani jeden z nich, ale nakonec, po m\u00fdm \u0161kemr\u00e1n\u00ed, se teda rozhodnou, \u017ee si sb\u011bhnou je\u0161t\u011b n\u011bco vy\u0159\u00eddit a tak za deset, patn\u00e1ct minut je tu m\u00e1me o\u010dek\u00e1vat. Odejdou a j\u00e1 si zamnu ruce –  <\/div>\n
„Se\u0161 dement nebo co?“ vyprskne Bill hned, jak se za nimi zav\u0159ou dve\u0159e. No jo, taky mi to mohl i p\u0159ekazit, kdyby byl proti, ale on taktn\u011b, by\u0165 nech\u00e1pav\u011b ml\u010del, za co\u017e jsem mu vd\u011b\u010dnej. V\u0161ak nebude litovat.<\/div>\n
„Jo, mo\u017en\u00e1 jo,“ odtu\u0161\u00edm s bohorovn\u00fdm klidem.<\/div>\n
Proto\u010d\u00ed o\u010di v sloup.<\/div>\n
„Fajn, Tom\u00edk cht\u011bl bejt v kleci, a co tu jako hodl\u00e1\u0161 d\u011blat?“ zk\u0159\u00ed\u017e\u00ed ruce na hrudi a dot\u010den\u011b m\u011b sleduje.<\/div>\n
„Mno… t\u0159eba tohle,“ vydechnu a bez jak\u00fdhokoliv varov\u00e1n\u00ed ho strhnu na zem. Uv\u011bzn\u00edm ho tam vlastn\u00edm t\u011blem a okam\u017eit\u011b se mu dlan\u011bmi za\u010dnu dob\u00fdvat pod triko.<\/div>\n
„V t\u011bch \u0159et\u011bzech ti to tak brut\u00e1ln\u011b slu\u0161elo,“ vydechnu roztou\u017een\u011b a za\u010dnu se sv\u00fdm rozkrokem t\u0159\u00edt o ten jeho. „Asi ti je koup\u00edm k V\u00e1noc\u016fm.“<\/div>\n
„No to se vopova\u017e, to by to dopadlo!“ odp\u00e1l\u00ed m\u011b naoko je\u0161t\u011b dot\u010den\u011b, ale u\u017e je vid\u011bt, \u017ee ch\u00e1pe, pro\u010d jsem si vydupal t\u011bch deset minut soukrom\u00ed. O\u010di\u010dka se mu rozz\u00e1\u0159ila jako hv\u011bzdi\u010dky a okam\u017eit\u011b se mnou za\u010dne spolupracovat, proto\u017ee tak jako j\u00e1 si moc dob\u0159e uv\u011bdomuje, \u017ee m\u00e1me hodn\u011b m\u00e1lo \u010dasu. T\u00edm, \u017ee ze sebe st\u00e1hne ty svoje t\u011bsn\u00fd latexov\u00fd sv\u011brac\u00ed kazajky, kter\u00fdm hrd\u011b \u0159\u00edk\u00e1 kalhoty, mi hodn\u011b v\u011bc\u00ed zna\u010dn\u011b usnadn\u00ed.  <\/div>\n
„Sorry, ale tomu pohledu ne\u0161lo odolat,“ zafun\u00edm n\u011bco jako omluvu, ale je mi jasn\u00fd, \u017ee ta nen\u00ed t\u0159eba, \u017ee Billa se za\u010d\u00edn\u00e1 zmoc\u0148ovat stejnej cht\u00ed\u010d jako m\u011b.<\/div>\n
„To je dobr\u00fd,“ vydechne a u\u017e se mi za\u010dne nastavovat. Je to teda docela dost o hubu, v tomhle mal\u00fdm prostoru, co chv\u00edli se k\u0159\u00e1pnem o n\u011bjakou ty\u010d, ale to ne\u0159e\u0161\u00edme. Teda aspo\u0148 j\u00e1 ne. J\u00e1 m\u00e1m zrovna na starosti po\u0159\u00e1dn\u011b si oslintat dla\u0148 a n\u00e1sledn\u011b pind\u00edka, aby Billa pr\u016fnik co nejm\u00ed\u0148 bolel, zat\u00edmco to \u0148u\u0148\u00e1tko pode mnou se na m\u011b vyz\u00fdvav\u011b uculuje.<\/div>\n
„Mil\u00e1\u010dku… miluju t\u011b,“ vydechnu a opatrn\u011b do n\u011bj tu svou v\u00fdbavu nacpu. Prohne se jak luk a po chvilce zafun\u00ed blahem.  <\/div>\n
Nech\u00e1m mu chvilku, a\u0165  si zvykne, a pak nev\u00e1h\u00e1me a rozjedem se na pln\u00fd koule. Mus\u00edme se teda tlumit se st\u00e9n\u00e1n\u00edm, proto\u017ee  si n\u011bjak nejsme jist\u00fd, jestli ti man\u00edci nejsou hned v druh\u00fd m\u00edstnosti, a sna\u017e\u00edme se p\u0159itom o co nejrychlej\u0161\u00ed akci. To by teda byla situace, kdyby p\u0159i\u0161li a vid\u011bli n\u00e1s. To by byly n\u00e1sledky…<\/div>\n
Brrr! Rad\u0161i zatnu zuby a n\u011bjak m\u011b zasko\u010d\u00ed, jak Bill neuv\u011b\u0159iteln\u011b zrychlil tempo protip\u0159ir\u00e1\u017een\u00ed. Asi si taky uv\u011bdomuje, \u017ee nem\u00e1me \u010dasu nazbyt. A docela m\u011b teda ur\u00e1\u017e\u00ed, \u017ee m\u00e1m co d\u011blat, abych mu sta\u010dil. No to si s n\u00edm doma vy\u0159\u00edd\u00edm, zlecht\u00e1m mu t\u0159\u00edsla, a\u017e se z toho posere…<\/p>\n<\/div>\n
Bohu\u017eel neubrzd\u00edm hlasit\u00e9  zak\u0159i\u010den\u00ed, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b ud\u011bl\u00e1m. V tu chv\u00edli ale oba zmlknem a krve by se v n\u00e1s nedo\u0159ezal. Z d\u00e1lky toti\u017e zazn\u011blo „Vydr\u017ete! Hned jsem tam!“<\/p>\n<\/div>\n
„Kurva, mus\u00ed\u0161 tak \u0159v\u00e1t, kdy\u017e to m\u011blo bejt potichu?“ zjebne m\u011b Bill a bleskurychle na sebe nat\u00e1hne ty svoje tit\u011brn\u00fd had\u0159\u00edky. Sna\u017e\u00edm se taky obl\u00edknout, nen\u00ed to probl\u00e9m, proto\u017ee j\u00e1 si gat\u011b st\u00e1hnul jen na nejnutn\u011bj\u0161\u00ed minimum. Je\u0161t\u011b p\u0159es sebe hod\u00edm triko, ale to u\u017e zaje\u010d\u00edm podruh\u00fd… a bolest\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161 co je?“ vyjekne Bill a s obavami se na m\u011b oto\u010d\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e se marn\u011b sna\u017e\u00ed set\u0159\u00edt pot ze sv\u00fdho obli\u010deje.<\/div>\n
„Tohle je!“ vyk\u0159iknu a znovu zasku\u010d\u00edm. Nev\u00edm jak, ale n\u011bjak se mi toti\u017e poda\u0159ilo procpat nohu skrz m\u0159\u00ed\u017ee, a ta se tam te\u010f o kotn\u00edk zasekla a nejde ani ven, ani dovnit\u0159. A bol\u00ed to jak svi\u0148a.<\/div>\n
„Hmmmm… t\u00fdjo, \u0161ikulka!“ vydechne Bill po chvilce a pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i. „Dob\u0159es jim nasimuloval d\u016fvod toho tv\u00fdho je\u010den\u00ed-„<\/div>\n
„Tohle nen\u00ed simulace, ty deBille!“ obo\u0159\u00edm se na n\u011bj. To snad nemyslel v\u00e1\u017en\u011b, myslet si, \u017ee si jen tak improvizuju… ne, j\u00e1 ho nezlecht\u00e1m, j\u00e1 ho prost\u011b zml\u00e1t\u00edm a bude mi to \u00fapln\u011b jedno.<\/p>\n<\/div>\n
Ne\u017e mu ale stihnu vymyslet n\u011bjakou po\u0159\u00e1dn\u011b nasranou odpov\u011b\u010f, rozlet\u00ed se dve\u0159e a p\u0159ib\u011bhnou oba dva pomocn\u00edci, co n\u00e1s poutali do \u0159et\u011bz\u016f.<\/div>\n
„Proboha, Tome! Co jste si to ud\u011blal?“ vyjekne jeden a okam\u017eit\u011b dob\u011bhne a\u017e ke mn\u011b.<\/div>\n
Chvilku ozkoum\u00e1v\u00e1 zaseknut\u00ed  a pak vydechne \u00falevou.<\/div>\n
„To bude dobr\u00fd… te\u010f se mi neh\u00fdbejte, ale nohu \u00fapln\u011b uvoln\u011bte, ano?“<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvnu a ud\u011bl\u00e1m, co mi \u0159ekne. Uchop\u00ed m\u016fj kotn\u00edk a tro\u0161ku mi ho pooto\u010d\u00ed a zatla\u010d\u00ed sm\u011brem ke mn\u011b. Neodol\u00e1m a za\u0159vu bolest\u00ed… a sv\u011bte div se, bol\u00ed to jak kr\u00e1va, ale nohu m\u00e1m volnou!<\/p>\n<\/div>\n
Z\u016fstanu chvilku absolutn\u011b  mimo a jen civ\u00edm p\u0159ed sebe, zat\u00edmco Bill mi padne kolem krku.<\/div>\n
„U\u017e je to dobr\u00fd, Tomi…“<\/div>\n
Nato m\u011b pust\u00ed a ch\u0148apne m\u0159\u00ed\u017ee, zat\u00edmco druhej pomocn\u00edk u\u017e odemyk\u00e1.<\/div>\n
„B\u00e1l jsem se, \u017ee to m\u00e1 zlomen\u00fd… d\u011bkuju v\u00e1m! Zachr\u00e1nil jste mi br\u00e1\u0161ku!“ vyjekne radostn\u011b. „Moc jsem se o n\u011bj b\u00e1l\u2026“<\/div>\n
„No vid\u00edm, \u017ee jste celej zpocenej,“ pousm\u011bje se ch\u00e1pav\u011b ten, co mi osvobodil nohu a j\u00e1 kone\u010dn\u011b pochop\u00edm tu Billovu p\u0159emr\u0161t\u011bnou reakci d\u00edk\u016f. Proto\u017ee jsme oba rozcuchan\u00fd, rud\u00fd a zpocen\u00fd, bylo by a\u017e moc n\u00e1padn\u00fd, kdybysme krom toho zaseknut\u00ed nohy byli jinak \u00fapln\u011b v klidu. Touhle hl\u00e1\u0161kou vlastn\u011b nakonec absolutn\u011b na jedni\u010dku zamaskoval to, co se tady d\u011blo. Teda… on nebude tak blbej, jak vypad\u00e1. Asi bude m\u00edt u m\u011b mal\u00fd, bezv\u00fdznamn\u00fd plus…<\/p>\n<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b se m\u016f\u017eu zhluboka nadechnout, kdy\u017e m\u011b vyvedou ven z t\u00fd dementn\u00ed klece. Fuj, to je \u00faleva! I kdy\u017e m\u011b noha bolet p\u0159est\u00e1v\u00e1, chvilku se, tentokr\u00e1t u\u017e opravdu simula\u010dn\u011b, op\u00edr\u00e1m o Billa, napodobuj\u00edc t\u011b\u017ek\u00fd pajd\u00e1n\u00ed, ale kdy\u017e se dovle\u010dem a\u017e ke stolku, kde m\u00e1me podepsat triko pro PETA, tak m\u011b to u\u017e p\u0159estane bavit a j\u00e1 kulh\u00e1n\u00ed postupn\u011b zru\u0161\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„Fuj, tak to bylo o chlup,“ vydechnu, kdy\u017e m\u016f\u017eeme j\u00edt a my se dostaneme na cestu k autu, kter\u00e9 u\u017e na n\u00e1s i s na\u0161\u00edm \u0159idi\u010dem a ochrankou poctiv\u011b \u010dek\u00e1.<\/div>\n
„To teda… a o \u010d\u00ed chlup? M\u016fj, nebo tv\u016fj?“ zept\u00e1 se Bill naprosto nevinn\u011b.<\/div>\n
„No samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee m\u016fj! J\u00e1 jsem p\u0159ece z n\u00e1s dvou ten lep\u0161\u00ed!“ prohl\u00e1s\u00edm sebev\u011bdom\u011b a Bill se jen pohrdliv\u011b uchichtne.<\/div>\n
„Blbe\u010dku.“<\/div>\n
„Tak tos posral, prcku… a za toho blbe\u010dka celej tenhle tejden meje\u0161 n\u00e1dob\u00ed!“<\/div>\n
„Nasrat!“ vypl\u00e1zne na m\u011b jazyk a se sm\u00edchem zmiz\u00ed v aut\u011b. Bl\u00e1z\u00ednek m\u016fj… ale stejn\u011b ho miluju.<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Ahoj p\u0159\u00edtomn\u00ed  i nep\u0159\u00edtomn\u00ed, tak pos\u00edl\u00e1m dal\u0161\u00ed jednor\u00e1zov\u00fd  v\u00fdplod jedn\u00e9 \u0161\u00edlen\u00e9  fantazie… a hned na za\u010d\u00e1tek v\u00e1s bu\u010f  nadchnu, nebo mo\u017en\u00e1 sp\u00ed\u0161 vyd\u011bs\u00edm \ud83d\ude42 – tahle pov\u00eddka bude m\u00edt rovnou dv\u011b  verze! Inspirac\u00ed bylo samoz\u0159ejm\u011b to par\u00e1dn\u00ed focen\u00ed v kleci a okovech, jen\u017ee na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-9980","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9980","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9980"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9980\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9980"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9980"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9980"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}