{"id":9990,"date":"2010-12-06T16:00:00","date_gmt":"2010-12-06T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9965"},"modified":"2010-12-06T16:00:00","modified_gmt":"2010-12-06T15:00:00","slug":"love-death-32","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/12\/06\/love-death-32\/","title":{"rendered":"Love & Death 32."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom:<\/div>\n
<\/div>\n
Ospale se p\u0159eto\u010d\u00edm na druh\u00fd  bok a na okam\u017eik p\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka nad z\u00e1\u0159\u00ed, je\u017e pr\u00e1v\u011b  zalila cel\u00fd m\u016fj pokoj a d\u00e1le pronik\u00e1 dovnit\u0159 skrz \u017ealuzie, kter\u00e9 jsem v\u010dera ve\u010der zapomn\u011bl zat\u00e1hnout. Nevad\u00ed  mi to v\u0161ak. Usm\u011bji se a nastav\u00edm svou, st\u00e1le je\u0161t\u011b sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159 l\u00edbaj\u00edc\u00edm paprsk\u016fm slunce, pomalu se probouzej\u00edc pod h\u0159ejiv\u00fdmi pohlazen\u00edmi, kter\u00fdmi m\u011b obdarov\u00e1vaj\u00ed. Jsou pro m\u011b jen jedin\u00fdm znamen\u00edm. Kone\u010dn\u011b. Kone\u010dn\u011b jsem se do\u010dkal r\u00e1na.  <\/div>\n
<\/div>\n
Pomalu se posad\u00edm na posteli a usm\u011bji se nad pohledem z okna, je\u017e mi sk\u00fdt\u00e1 slune\u010dn\u00e9 podzimn\u00ed r\u00e1no s lehk\u00fdm z\u00e1vojem mlhy, vzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edm se v jist\u011b u\u017e chladn\u00e9m, listopadov\u00e9m vzduchu. Prsty si promnu st\u00e1le je\u0161t\u011b zalepen\u00e1 o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka a rychle p\u0159es sebe p\u0159ehod\u00edm tri\u010dko, voln\u011b pohozen\u00e9 na m\u00e9m k\u0159esle, naposled se protahuj\u00edc. Na to, \u017ee jsem spal jen n\u011bkolik m\u00e1lo hodin, mi v\u016fbec ned\u011bl\u00e1 probl\u00e9my vst\u00e1vat, a je\u0161t\u011b k tomu tak brzy. Ve\u010der jsem \u0161el sp\u00e1t a\u017e pozd\u011b a je\u0161t\u011b dlouho do noci jsem jen le\u017eel v posteli a p\u0159em\u00fd\u0161lel o Billovi a o tom, co bych m\u011bl podniknout. Nezabralo mi to tak moc \u010dasu, jak jsem p\u0159edpokl\u00e1dal, i p\u0159esto jsem ale usnul a\u017e kolem druh\u00e9 hodiny. A navzdory tomu jsem dnes \u010dil\u00fd jako rybi\u010dka a c\u00edt\u00edm v sob\u011b energie za dva. U\u017e dlouho se mi nevst\u00e1valo tak dob\u0159e jako dneska. To bude asi t\u00edm v\u010derej\u0161kem…  <\/div>\n
<\/div>\n
Nedbale se shl\u00e9dnu v m\u00e9m velk\u00e9m zrcadle a jen narychlo si pouprav\u00edm \u010dern\u00e9 cop\u00e1nky, kter\u00e9 se mi v d\u016fsledku jak\u00e9hosi divok\u00e9ho sp\u00e1nku p\u0159eto\u010dily \u00fapln\u011b jin\u00fdm sm\u011brem, ne\u017e jsem zvykl\u00fd. Jen ve sp\u011bchu je porovn\u00e1m na jejich p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto a odtrhnu pohled od zrcadla, na kter\u00e9 te\u010f nen\u00ed ani \u0161petka \u010dasu. Rychle popadnu kucha\u0159ku, le\u017e\u00edc\u00ed na m\u00e9m psac\u00edm stole, kam jsem ji v\u010dera ve\u010der p\u0159ichystal, a vyb\u011bhnu z pokoje ven. Ti\u0161e za sebou zav\u0159u dve\u0159e a t\u00e9m\u011b\u0159 po \u0161pi\u010dk\u00e1ch se vyd\u00e1m po schodech dol\u016f do kuchyn\u011b, zat\u00edmco v tlust\u00e9 knize hled\u00e1m mal\u00fd pap\u00edrek, kter\u00fdm jsem si v\u010dera zalo\u017eil jeden z mnoha americk\u00fdch recept\u016f. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
Kdyby mi v\u010dera touto dobou n\u011bkdo \u0159ekl, \u017ee budu m\u00edsto sv\u00e9ho obvykl\u00e9ho poledne vst\u00e1vat o t\u00e9m\u011b\u0159  \u010dty\u0159i hodiny d\u0159\u00edve, abych s\u00e1m p\u0159ipravil sn\u00eddani pro sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku, nejsp\u00ed\u0161 bych mu nev\u011b\u0159il. Ne, ur\u010dit\u011b bych mu nev\u011b\u0159il. Ta chv\u00edle, kdy jsem st\u00e1l p\u0159ede dve\u0159mi Billova pokoje a sb\u00edral odvahu na to, vej\u00edt dovnit\u0159, byla pro m\u011b nejistou, netu\u0161il jsem, co si m\u00e1m od toho slibovat a co m\u00e1m nebo nem\u00e1m o\u010dek\u00e1vat. Strach z toho, \u017ee m\u011b hned mezi dve\u0159mi vyhod\u00ed, vz\u00e1p\u011bt\u00ed vyst\u0159\u00eddal strach z toho, \u017ee m\u011b nech\u00e1 bez ni\u010deho odej\u00edt, op\u011bt nejist\u00e9ho a bezradn\u00e9ho jako p\u0159edt\u00edm. V\u016fbec jsem nedoufal v to, \u017ee by se mohl st\u00e1t opak. St\u00e1le si pamatuji, jak se mi v okam\u017eiku, kdy poprv\u00e9 po n\u011bkolika dnech za\u0161eptal moje jm\u00e9no, zastavilo srdce. Nemohl jsem a st\u00e1le se boj\u00edm uv\u011b\u0159it tomu, co se v\u010dera stalo, \u017ee je to skute\u010dn\u011b pravda. V\u016fbec jsem toti\u017e nedoufal v to, \u017ee by se m\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed mohlo st\u00e1t skute\u010dnost\u00ed.  <\/div>\n
<\/div>\n
Jeho odpov\u011b\u010f byla nejist\u00e1  a vyzn\u011bla sp\u00ed\u0161e b\u00e1zliv\u011b ne\u017e jist\u011b a rozhodn\u011b. \u0158ekl ano… i p\u0159esto jsem v\u0161ak v jeho hlase mohl nal\u00e9zt stopy ned\u016fv\u011bry, stejn\u011b jako v jeho tv\u00e1\u0159i a zlomen\u00e9m pohledu, kter\u00fd jen klopil p\u0159ed t\u00edm m\u00fdm. I p\u0159esto, \u017ee jeho reakce byla kladn\u00e1, st\u00e1le jsem vid\u011bl a v\u00edm, \u017ee mi nev\u011b\u0159\u00ed.  <\/div>\n
A pr\u00e1v\u011b proto chci splnit to, co jsem mu sl\u00edbil, i kdy\u017e si on mysl\u00ed, \u017ee jsem na sv\u016fj slib, kter\u00fd jsem mu v\u010dera dal, u\u017e d\u00e1vno zapomn\u011bl. Chci mu dok\u00e1zat, \u017ee to, o \u010dem jsem v\u010dera mluvil, nejsou jen pouh\u00e9 v\u00fdmysly, ale pravda. Chci, aby mi opravdu v\u011b\u0159il, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee jsem tu v\u017edycky pro n\u011bj, jsem ochoten ud\u011blat v\u0161e, co si bude p\u0159\u00e1t, a \u017ee jej m\u00e1m moc r\u00e1d. A to nelze vyjad\u0159ovat jen slovy. L\u00e1ska se mus\u00ed ukazovat i skutky a j\u00e1 jej o n\u00ed chci p\u0159esv\u011bd\u010dit, i kdybych m\u011bl ud\u011blat cokoli. Chci jej p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee mi na n\u011bm st\u00e1le je\u0161t\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed.  <\/div>\n
<\/div>\n
Pomalu a pe\u010dliv\u011b dod\u011bl\u00e1m posledn\u00ed detail a s \u00fasm\u011bvem se zad\u00edv\u00e1m na vyzdoben\u00fd t\u00e1c, p\u0159ipraven\u00fd pro m\u016fj v\u00fdtvor. Zad\u00edv\u00e1m se na otev\u0159enou str\u00e1nku m\u00e9 kucha\u0159ky, kterou jsem si koupil v Americe, a poodejdu od kuchy\u0148sk\u00e9 linky ke spor\u00e1ku a k u\u017e rozeh\u0159\u00e1t\u00e9 p\u00e1nvi\u010dce, pe\u010dliv\u011b si je\u0161t\u011b jednou pro\u010d\u00edtaj\u00edc prvn\u00ed bod p\u0159\u00edpravy. Je to pro Billa, tak\u017ee v\u0161echno mus\u00ed vypadat a chutnat skv\u011ble a dokonale.  <\/div>\n
<\/div>\n
Pomalu vystoup\u00edm posledn\u00ed  schod nahoru a zkoumav\u011b se zad\u00edv\u00e1m na cel\u00fd t\u011b\u017ek\u00fd  t\u00e1c, kter\u00fd sv\u00edr\u00e1m ve sv\u00fdch dlan\u00edch. Je jen z\u00e1zrak, \u017ee  se mi nic nevylilo, ani mi z n\u011bj nic nespadlo, i kdy\u017e na to, jak je t\u011b\u017ek\u00fd, by mi k tomu zrovna moc nechyb\u011blo. Ale zvl\u00e1dl jsem to bravurn\u011b, mus\u00edm pochv\u00e1lit s\u00e1m sebe. Nic jsem nesp\u00e1lil a ani nijak nepokazil… jen jestli to bude dob\u0159e chutnat. Zapomn\u011bl jsem to veled\u00edlo ochutnat, vzpomn\u011bl jsem si na to, a\u017e kdy\u017e jsem ho m\u011bl naaran\u017eovan\u00e9 na tal\u00ed\u0159i a u\u017edibovat se mi z n\u011bj zrovna necht\u011blo. Chu\u0165 bude muset zhodnotit Bill a j\u00e1 se jen v duchu modl\u00edm, aby se mu po tomhle nic nestalo. Ale nem\u011blo by. Jablk\u016fm jsem se obloukem vyhnul a nic jin\u00e9ho, nad \u010d\u00edm by m\u016fj mal\u00fd rozmazlen\u00fd br\u00e1\u0161ka ohrnoval nos, tam nen\u00ed. Trouf\u00e1m si \u0159\u00edci, \u017ee jeho zmlsan\u00fd jaz\u00fd\u010dek a zh\u00fd\u010dkan\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko u\u017e m\u00e1m od d\u011btstv\u00ed prokouknut\u00e9 a\u017e a\u017e.  <\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159istoup\u00edm s t\u00e1cem bl\u00ed\u017e ke dve\u0159\u00edm Billova pokoje a loktem se jen lehce op\u0159u do jejich kliky, kter\u00e1 mi automaticky uvoln\u00ed cestu vp\u0159ed. Ti\u0161e vydechnu a jen z posledn\u00edch sil se z\u00e1dy lehce op\u0159u do pootev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed. Nem\u016f\u017eu se do\u010dkat, a\u017e ten t\u00e1c polo\u017e\u00edm, je to je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, ne\u017e ty nen\u00e1padn\u011b lehk\u00e9 v\u011bci\u010dky v posilovn\u011b. S v\u00fddechem vejdu dovnit\u0159, op\u011bt se op\u0159u do dve\u0159\u00ed… a a\u017e te\u010f se rozhl\u00e9dnu po klidn\u00e9m, ztichl\u00e9m pokoji.  <\/div>\n
Na m\u00e9m \u010dele se vytvo\u0159\u00ed mal\u00e1 vr\u00e1ska hned, jakmile jen rychl\u00fdm pohledem p\u0159el\u00e9tnu po na prvn\u00ed pohled pr\u00e1zdn\u00e9m pokoji. Zamra\u010d\u00edm se, kdy\u017e je m\u00e9mu pohledu odpov\u011bd\u00ed jen pr\u00e1zdn\u00e9 k\u0159eslo, u kter\u00e9ho jsem v\u010dera s Billem sed\u011bl, a jen zmaten\u011b se rozhl\u00e9dnu kolem sebe. M\u00e9 vystra\u0161en\u00e9, zmaten\u00e9 o\u010di se zastav\u00ed a\u017e na b\u00edl\u00fdch p\u0159ikr\u00fdvk\u00e1ch daleko ode m\u011b… a moji tv\u00e1\u0159 rozjasn\u00ed nepatrn\u00fd, mal\u00fd \u00fasm\u011bv hned, jakmile spat\u0159\u00edm v \u010dist\u00fdch, sn\u011bhob\u00edl\u00fdch pe\u0159in\u00e1ch jen n\u011bkolik pram\u00ednk\u016f \u010dern\u00e9ho chm\u00fd\u0159\u00ed, kter\u00e9 te\u010f spo\u010d\u00edv\u00e1 voln\u011b pohozen\u00e9 na b\u00edl\u00e9m pol\u0161t\u00e1\u0159i.<\/div>\n
<\/div>\n
Ti\u0161e za sebou zav\u0159u dve\u0159e, opatrn\u011b popojdu o p\u00e1r kr\u016f\u010dk\u016f bl\u00ed\u017e a jen ti\u0161e, t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b, polo\u017e\u00edm t\u00e1c na no\u010dn\u00ed stolek vedle on\u00e9 postele, ke kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b zam\u00ed\u0159ily moje kroky.  <\/div>\n
Usm\u011bji se a jen pomalu a opatrn\u011b  se posad\u00edm na jej\u00ed sam\u00fd okraj, shl\u00ed\u017eej\u00edc na to sp\u00edc\u00ed  stvo\u0159en\u00ed, ztr\u00e1cej\u00edc\u00ed se v \u0159\u00ed\u0161i sn\u016f a ve sn\u011bhob\u00edl\u00fdch, tepl\u00fdch pe\u0159in\u00e1ch. V\u016fbec jsem ne\u010dekal, \u017ee by je\u0161t\u011b mohl sp\u00e1t, o\u010dek\u00e1val jsem, \u017ee bude v tuto dobu u\u017e d\u00e1vno vzh\u016fru… pohled, nask\u00fdtaj\u00edc\u00ed se m\u00fdm o\u010d\u00edm, m\u011b v\u0161ak jen jasn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010duje o opaku. Bill si tu vysp\u00e1v\u00e1 a v\u016fbec mu nevad\u00ed, \u017ee u\u017e d\u00e1vno skon\u010dila noc a nastal den. Nezazl\u00edv\u00e1m mu to v\u0161ak. Ur\u010dit\u011b kv\u016fli tomu v\u0161emu cel\u00e9 ty dny nespal, pot\u0159ebuje si trochu odpo\u010dinout a nabrat sil.  <\/div>\n
<\/div>\n
Pozvednu obo\u010d\u00ed a jen s \u00fasm\u011bvem nahl\u00e9dnu do t\u00e9 sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159e, na kter\u00e9 se m\u016fj pohled zastavil. St\u00e1le je je\u0161t\u011b poznamen\u00e1na bolest\u00ed, \u00fazkost\u00ed  a strachem… i p\u0159esto v n\u00ed v\u0161ak nach\u00e1z\u00edm a vid\u00edm to, co jsem v n\u00ed vid\u011bl v\u017edy, u\u017e jako mal\u00fd. Ani pl\u00e1\u010d a ani slzy j\u00ed nedok\u00e1zaly ubrat na jej\u00ed kr\u00e1se, kterou jsem obdivoval v\u017edy, u\u017e kdy\u017e jsem byl mal\u00fdm d\u00edt\u011btem. Tu kr\u00e1su jsem vid\u011bl v\u017edycky, kdy\u017e jsem se zad\u00edval do Billovy tv\u00e1\u0159e… a vid\u00edm ji i te\u010f. I p\u0159es to v\u0161echno, co se stalo… st\u00e1le je tak kr\u00e1sn\u00e1 jako p\u0159edt\u00edm… a j\u00e1 ji jen ti\u0161e mohu obdivovat.  <\/div>\n
<\/div>\n
Opatrn\u011b, jen nesm\u011ble vzt\u00e1hnu dla\u0148 a b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f p\u0159ejedu po dokonal\u00e9, jemn\u00e9  pleti, ti\u0161e vydechuj\u00edc. Lehounce pohlad\u00edm tv\u00e1\u0159e, nos i \u010delo a prsty jen pomalu, abych jej nevylekal, sjedu na sp\u00edc\u00ed v\u00ed\u010dka. M\u00e9 lehk\u00e9 dotyky jej probouz\u00ed, mohu vid\u011bt, jak se pod nimi o\u0161\u00edv\u00e1 a za\u010d\u00edn\u00e1 se ze sp\u00e1nku nev\u011bdomky vrt\u011bt. Na m\u00fdch rtech se us\u00eddl\u00ed \u00fasm\u011bv, kdy\u017e je mi odpov\u011bd\u00ed jen jak\u00e9si zak\u0148our\u00e1n\u00ed a lehk\u00e9 zat\u0159epot\u00e1n\u00ed v\u00ed\u010dky. Usm\u011bji se a b\u0159\u00ed\u0161ky jen jemn\u011b sjedu na Billovu d\u00edv\u010d\u00ed, od sp\u00e1nku zr\u016f\u017eov\u011blou tv\u00e1\u0159.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ za\u0161ept\u00e1m ti\u0161e a v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed pozoruji po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed toho osp\u00e1lka, kter\u00fd se nenam\u00e1h\u00e1 ani odpov\u011bd\u011bt na m\u016fj pozdrav.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ zamuml\u00e1  si ospale s\u00e1m pro sebe do pol\u0161t\u00e1\u0159e a op\u011bt se schoul\u00ed do klub\u00ed\u010dka. Mus\u00edm se usm\u00e1t jeho ospal\u00e9mu hlasu, kter\u00fd mi jen nepatrn\u011b nazna\u010duje, \u017ee se m\u016fj mal\u00fd br\u00e1\u0161ka st\u00e1le je\u0161t\u011b toul\u00e1 v \u0159\u00ed\u0161i sn\u016f. Ur\u010dit\u011b si ani neuv\u011bdomuje, jak roztomile te\u010f p\u016fsob\u00ed. Jako by byl op\u011bt t\u00edm mal\u00fdm Billem, o kter\u00e9ho se v\u017edycky staral jeho star\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka.<\/div>\n
„No, donesl jsem ti sn\u00eddani a u\u017e hezk\u00fdch deset minut t\u011b tu probouz\u00edm… ale jinak se ned\u011bje v\u016fbec nic,“ dod\u00e1m a v m\u017eiku vid\u00edm, jakou m\u00e1 slova vyvolala reakci. Bill se prudce posad\u00ed na posteli, prsty si promne st\u00e1le slepen\u00e1 v\u00ed\u010dka a jen pot\u0159ese sv\u00fdmi zacuchan\u00fdmi vlasy, \u010d\u00edm\u017e vyvol\u00e1 na m\u00e9 tv\u00e1\u0159i pobaven\u00fd \u00fasm\u011bv. Je opravdu \u00fa\u017easn\u00e9 sledovat jeho n\u00e1hl\u00e9 reakce.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Co\u017ee?“ \u0161pitne tich\u00fdm hlasem a sv\u016fj slep\u00fd pohled sto\u010d\u00ed k m\u00e9 osob\u011b, k m\u00edstu, ze kter\u00e9ho se je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed linul m\u016fj hlas. Nejsem si jist\u00fd, jestli jsem ho svou p\u0159\u00edtomnost\u00ed p\u0159eci jen tro\u0161ku nevylekal… v\u00fdraz, zra\u010d\u00edc\u00ed se v bled\u00e9 tv\u00e1\u0159i a ty kr\u00e1sn\u00e9, \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di mi v\u0161ak na\u0161ept\u00e1vaj\u00ed \u00fapln\u011b n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e to, co \u0159\u00edk\u00e1 m\u016fj rozum.<\/div>\n
„Nebo sis opravdu myslel, \u017ee bych na tebe zapomn\u011bl?“ za\u0161ept\u00e1m do ticha, rozprost\u00edraj\u00edc\u00edho se mezi n\u00e1mi, a znova vzhl\u00e9dnu ke stvo\u0159en\u00ed p\u0159ede mnou. Nemus\u00ed v\u016fbec nic \u0159\u00edkat… jeho o\u010di a p\u0159ekvapen\u00ed z m\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti tady, zra\u010d\u00edc\u00ed se v nich, dok\u00e1\u017ee \u0159\u00edct v\u00edc ne\u017e tis\u00edc slov.<\/div>\n
„J-j\u00e1… myslel jsem, \u017ee…,“ zavrt\u00edm hlavou a jen lehce p\u0159ilo\u017e\u00edm sv\u016fj ukazov\u00e1\u010dek na jeho rty, zastavuj\u00edc tak v\u0161echna jeho slova. V\u00edm moc dob\u0159e, co si myslel. Sta\u010d\u00ed jedin\u00fd pohled na n\u011bj a j\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u011b tu v\u016fbec ne\u010dekal.<\/div>\n
<\/div>\n
„Stalo se snad n\u011bkdy, \u017ee jsem nedodr\u017eel, co jsem sl\u00edbil?“ za\u0161ept\u00e1m ti\u0161e a v dlani lehce stisknu tu jeho. Jeho pohled se sklop\u00ed p\u0159ed t\u00edm m\u00fdm a Bill se jen trhan\u011b nadechne… ne\u017e mi v\u0161ak sta\u010d\u00ed odpov\u011bd\u011bt, n\u011b\u017en\u011b jej pohlad\u00edm po jeho sklopen\u00e9 tv\u00e1\u0159i a pohledem se vr\u00e1t\u00edm k t\u00e1cu pln\u00e9mu j\u00eddla.  <\/div>\n
„P\u0159ipravil jsem ti sn\u00eddani. Ur\u010dit\u011b ti bude moc chutnat, hm?“ pousm\u011bji se a pohlad\u00edm Billa po ruce… m\u00edsto o\u010dek\u00e1van\u00e9ho \u00fasm\u011bvu je mi v\u0161ak odpov\u011bd\u00ed jen nejist\u00e1, smutn\u00e1 tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Tome, j-j\u00e1… nev\u00edm, jestli m\u016f\u017eu…,“ za\u010dne, jeho vyh\u00fdbav\u00e1 slova v\u0161ak vz\u00e1p\u011bt\u00ed  p\u0159eru\u0161\u00ed ty m\u00e9. <\/div>\n
„Ne, ne, ne, ne, ne,“ protestn\u011b zavrt\u00edm hlavou a d\u016frazn\u011b tak zam\u00edtnu v\u0161echny jeho n\u00e1mitky. V\u00edm moc dob\u0159e, co m\u00e1 na mysli a co mi chce \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Nemysli si, \u017ee t\u011b  budu podporovat v n\u011bjak\u00fdch hladovk\u00e1ch, to ur\u010dit\u011b ne. Pot\u0159ebuje\u0161  j\u00edst, u\u017e tak jsi slab\u00fd a\u017e a\u017e. Sn\u00eddan\u011b t\u011b  postav\u00ed na nohy, uvid\u00ed\u0161, \u017ee ti bude l\u00edp. A \u017e\u00e1dn\u00e9 sliby ani nevinn\u00e9 pohledy na m\u011b neplat\u00ed,“ dod\u00e1m p\u0159\u00edsn\u011b a p\u0159edem tak zavrhnu v\u0161echny Billovy \u0161t\u011bn\u011b\u010d\u00ed pohledy, kter\u00fdmi m\u011b v\u017edycky obm\u011bk\u010doval. V tomhle mu nebudu ustupovat, stejn\u011b jako m\u00e1ma, na to a\u0165 hezky rychle zapomene.  <\/p>\n

<\/div>\n

Po o\u010dku na n\u011bj kouknu, a kdy\u017e vid\u00edm, jak se jen zaryt\u011b d\u00edv\u00e1 do zem\u011b, ti\u0161e vydechnu.<\/div>\n
„Zkus to alespo\u0148  ochutnat, hm?“ navrhnu o pozn\u00e1n\u00ed m\u00edrn\u011bj\u0161\u00edm hlasem a sm\u00ed\u0159liv\u011b se na n\u011bj zad\u00edv\u00e1m, hlad\u00edc jej po ruce.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e,“ \u0161eptne souhlasn\u011b a j\u00e1 jen s \u00fasm\u011bvem polo\u017e\u00edm t\u00e1c na pevnou podlo\u017eku k jeho kl\u00ednu. Vid\u00edm, jak prsty jen nejist\u011b ohmat\u00e1v\u00e1 a zkoum\u00e1 okraj tal\u00ed\u0159e, proto se p\u0159isunu bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Pom\u016f\u017eu ti, ano?“ nab\u00eddnu se, a kdy\u017e p\u0159ik\u00fdvne, pokr\u00e1j\u00edm mu j\u00eddlo na n\u011bkolik soust a jedno z nich nap\u00edchnu na vidli\u010dku. Pozoruji, jak ji jen b\u00e1zliv\u011b uchop\u00ed mezi prsty a nejist\u011b s n\u00ed zam\u00ed\u0159\u00ed do \u00fast. Nev\u00edm, jestli si v tv\u00e1\u0159i z\u00e1m\u011brn\u011b tak nam\u00e1hav\u011b udr\u017euje v\u00fdraz nejvy\u0161\u0161\u00edho utrpen\u00ed, jak moc jej tr\u00e1p\u00edm, kdy\u017e jej nut\u00edm do j\u00eddla… i p\u0159esto v\u0161ak m\u016f\u017eu vid\u011bt, jak zv\u011bdav\u011b o\u010dich\u00e1v\u00e1 ka\u017ed\u00fd nov\u00fd kousek, kter\u00fd si s mou pomoc\u00ed nap\u00edch\u00e1v\u00e1 jeden po druh\u00e9m na vidli\u010dku. Kdepak, br\u00e1\u0161ko, m\u011b jen tak neoblafne\u0161, j\u00e1 nejsem jako na\u0161e mamka. Jsem tvoje star\u0161\u00ed dvoj\u010de, kter\u00e9 t\u011b m\u00e1 skouknut\u00e9ho od A do Z.  <\/div>\n
<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 to dobr\u00e9,“ p\u00edpne po chv\u00edli a zv\u011bdav\u011b o\u010dich\u00e1 dal\u0161\u00ed sousto, vkl\u00e1daj\u00edc jej do pusy.<\/div>\n
„D\u011blal jsem to poprv\u00e9  a \u00fapln\u011b s\u00e1m,“ nezapomenu se pochlubit a s \u00fasm\u011bvem pozoruji, jak mnou ukucht\u011bn\u00e1 pochoutka rychle miz\u00ed z tal\u00ed\u0159e. A potom, \u017ee nem\u00e1 hlad a nic nechce. Sta\u010d\u00ed se pod\u00edvat na ta huben\u00e1 p\u00e1r\u00e1tka, a je mi jasn\u00e9, \u017ee to vy\u017el\u00e1tko p\u0159ede mnou budu muset je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b vykrmit. V\u016fbec mi to v\u0161ak nevad\u00ed, naopak. Bav\u00ed m\u011b to kuchtit a pak sledovat, jak to do n\u011bj let\u00ed. A j\u00e1 se je\u0161t\u011b b\u00e1l, \u017ee mu to nebude chutnat. Kdepak, Tom Kaulitz pr\u00e1v\u011b objevil dal\u0161\u00ed z tis\u00edce sv\u00fdch skryt\u00fdch talent\u016f.  <\/div>\n
Usm\u011bji se a pokr\u00e1j\u00edm Billovi dal\u0161\u00edch p\u00e1r soust. Je\u0161t\u011b n\u011bco jsem mu zapomn\u011bl \u0159\u00edct.  <\/div>\n
„A m\u00e1m pro tebe je\u0161t\u011b  jedno p\u0159ekvapen\u00ed.“  <\/div>\n
<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Tom: Ospale se p\u0159eto\u010d\u00edm na druh\u00fd  bok a na okam\u017eik p\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka nad z\u00e1\u0159\u00ed, je\u017e pr\u00e1v\u011b  zalila cel\u00fd m\u016fj pokoj a d\u00e1le pronik\u00e1 dovnit\u0159 skrz \u017ealuzie, kter\u00e9 jsem v\u010dera ve\u010der zapomn\u011bl zat\u00e1hnout. Nevad\u00ed  mi to v\u0161ak. Usm\u011bji se a nastav\u00edm svou, st\u00e1le je\u0161t\u011b sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[358],"tags":[],"class_list":["post-9990","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-love-death"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9990","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9990"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9990\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9990"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9990"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9990"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}