Erfüllende Träumen I 11.

Úderem osmé hodiny zkouška skončila. Kluci se pomalu rozcházeli domů, jenom Tom si pořád přerovnával kytary. Chtěl být poslední, čekal, až konečně všichni vypadnou a on bude moci jít za Billem. Chyběl mu, byli spolu sice celé odpoledne, ale Tomovi to nestačilo. Potřeboval mít pocit, že Bill je jen s ním, že nic jiného než on Billa nezajímá.

……………….

Bill rozsvítil tlumené světlo v obýváku a odběhl do kuchyně připravit něco k jídlu. Ještě že mi matka dala s sebou nějaké zásoby, jako kdyby tušila, že se budou hodit. Skládal kousky borůvkového koláče na veliký talíř. „Máš tu někde vývrtku?“ Ani Toma neslyšel přijít. „Jo, tamhle,“ ukázal levou rukou, „třetí šuplík od shora. A skleničky jsou nahoře ve skříňce.“ „Co to máš?“ zeptal se mlsně Tom. „Mámin borůvkovej koláč. Dáš si? Je naprosto nepřekonatelnej.“ Tom se rychle natáhl pro veliký kus a celý ho strčil do pusy. „Hmmm, ten je dobrej. Páni, ještě nikdy jsem nejedl tak dobrej koláč. Táta se nikdy péct nenaučil.“ zasmál se. Bill natáhl ruku, aby setřel pár fialových drobků, které ulpěly na Tomových rtech. „Tak, už je to v pořádku“ pochválil se, ale nijak nespěchal, aby dal ruku pryč z Tomova obličeje.

Vzduch v místnosti podivně zhoustl. S požitkem se Bill dotýkal Tomovy tváře, vrýval si do paměti každý detail, každou drobnou nedokonalost. Tom téměř zapomněl dýchat. Z Billových prstů prostupovalo do jeho těla něco neznámého, teplo s příchutí něčeho dosud nepoznaného. Byl jak omámený, jen stál a nechal Billa, aby si s ním dělal, co chce. S neskonalou něžností přitiskl Bill své rty na Tomovy, přilnuli k sobě, jako kdyby pro sebe byli stvořeni. „Co to se mnou děláš?“ zašeptal Tom, když se Bill na několik okamžiků odtáhl. „Učím tě milovat mě.“

Tom jen bezmocně zavřel oči, zcela se poddal se Billovým dotekům. Bill jej uchopil za ruku a odvedl do svého pokoje. Naznačil mu, aby si lehl na postel, což Tom bez váhání udělal, čekal, neodvážil se cokoli udělat, bál se, připadal si jako kdyby před sebou měl své velké POPRVÉ. Bill se svlékl do spodního prádla a opatrně se položil k Tomovi. Něžně se dlaní dotkl jeho plochého bříška, vyhrnul mu tričko až k bradě a opatrně ho začal líbat na hrudi. Po chvíli jeho polibky začaly nabírat na intenzitě a stávaly se odvážnějšími. Odhodil Tomovo tričko stranou a přesunul váhu svého těla na Tomovo. Užíval si kontakt s jeho hedvábnou kůží, ale neubránil se občasnému zhoupnutí pánve. Tomovy zavřené oči a tiché vzdechy jej jen ujišťovaly, že jeho počínání vyvolává zamýšlenou odezvu.

Ani nepostřehl, kdy mu Bill stáhl kalhoty i se spodním prádlem. Tělo měl jako v ohni, vůbec nebyl schopen určit, které části jeho těla se Bill právě dotýká. Nebránil se, když ho Bill překulil na bříško. Toužil po Billovi, potřeboval ho cítit co nejblíž, ale uvědomoval si, že naprosto nemá sílu se zvednout a Billa si vzít. Byl hračkou v Billových rukou.

Bill se díval na Tomův bílý zadeček, chtěl se ovládnout, ale čím déle se na něj díval, tím větší touha se zdvihala v jeho těle. Přitáhl si jeho úzké boky k sobě, prstem hladil vystouplé obratle … Musel zavřít oči a zaklonit hlavu, trochu se vydýchat. Je to tak vzrušující. Zase se podíval na Tomův zadeček, promiň Tome, já musím, uchopil své vzrušení do dlaně a opatrně hledal cestu do jeho těla. Pronikl do něj a Tomovo tělo se napjalo. „Bille ..“ „Ššššš, neboj se, budu opatrný …“ Zarazil pohyby svých boků, dlaní sklouzl do Tomova klína a stiskl jej. Tom zasténal, prohnul se a dlouhými prsty obemkl Billovu ruku na svém vzrušení. Vnímal každý pohyb Billovy pánve. Cítil, jak se v něm pohybuje, jak pulsuje. Ta představa ho nepředstavitelně vzrušovala. Když se Billova dlaň sevřela kolem jeho vzrušení, projel jeho tělem silný záchvěv rozkoše. Spodní část jeho těla hořela. Bill byl naprosto všude, naplňoval jej i objímal, neomylně Toma posouval blíž a blíž k bouřlivému vyvrcholení. „Tome …“ Tomovy nekontrolovatelné pohyby nutily Billa dovést své tělo k toužebně očekávanému vrcholu. Divoce přirazil, až Tom zalapal po dechu. Billovým tělem projel velmi silný záchvěv vzrušení. „Tome“, sténal mezi jednotlivými přírazy. Pohyby jejich rukou na Tomově vzrušení se zrychlovaly. Bill cítil, že konec se blíží. Když jejich ruce spojila exploze v Tomově klíně, naposledy přirazil a vyčerpaně se sesunul na Tomova vlhká záda.

………………….

V ruce svíral pramen uhlově černých vlasů, díval se do těch tmavých očí a uvažoval. „Budu muset jít. Táta je doma, řádil by, kdybych přišel zase až ráno.“ Bill přikývl. „Já vím.“ „Stejně je to zvláštní,“ pokračoval Tom, „ačkoli se známe tak krátce, mám pocit, že tě znám strašně dlouho. Cítíš to taky?“ Palcem setřel šedé stíny rozmazané na vnějším koutku Billova oka. „Proč se maluješ? Vypadáš dobře i bez toho.“ Bill pokrčil rameny. „Dává mi to pocit jistoty. Je to jako kdybys měl jít ven nahý, budeš nejistý, ale když se oblečeš, je to najednou jiné.“ „Aha, tak to já se radši obleču.“ zasmál se Tom. Bill, napůl zamotaný do deky, ho tiše sledoval, jak vstává z postele a sbírá po pokoji jednotlivé kousky svého oblečení. Bylo mu smutno. „Tome? Co s námi bude dál?“ zeptal se nejistě. Tom si právě zapínal pásek, dlouhé tričko držel v ruce, zarazil se uprostřed pohybu.

Přisedl si k Billovi na postel. Zapřel se lokty o kolena a pár desítek vteřin přemýšlel, co odpovědět. Tak jednoduchá otázka … Bill pozoroval jeho nahrbená záda, tak rád by se ho dotkl, té sametové kůže, ale věděl, že musí nechat Tomovi prostor, aby se vyjádřil sám. „Bille … já nevím … já … dej mi čas…“ Bill se nespokojeně zavrtěl. „Jasně, potřebuješ čas. To mi stačí. Řekl´s mi to velmi elegantně, chápu.“ Sekl pohledem po Tomovi, ale zarazil se. V Tomově pohledu bylo něco, co v něm ještě nikdy předtím neviděl. „Ne, počkej. Chci ti říct, že mi je s tebou hrozně hezky, dneska … moc to pro mě znamenalo. Nic podobného jsem ještě nezažil. Vážně.“ Naklonil se k Billovi a přitiskl své rty na jeho. „Ale teď už opravdu musím letět nebo mě táta tentokrát zabije.“ Přetáhl si triko přes hlavu, vlasy stáhl gumičkou, kšiltku jen ledabyle zastrčil do zadní kapsy kalhot. „Dobrou noc, uvidíme se zítra.“ Zamával Billovi mezi dveřmi a byl pryč.

Bill se přetočil na záda a kopl patou do matrace, až se postel zatřásla. Sakra. Uniká mi mezi prsty. Už jsem ho měl nadosah a zase se vykroutil. Jen počkej, Tome Kaulitzi. Já ti ještě ukážu… Ten jeho pohled. Bylo v něm něco … jiného, nevím co, ale něco tam bylo. Konečně se snad ledy pohnou. Nejhorší je, že já už bez něj nemůžu být, nechci! A jsem ochotnej přistoupit na to, že spolu budeme jenom spát. Jen když bude se mnou. Potřebuju ho, potřebuju, abych se ho mohl dotknout, mluvit s ním nebo se na něj jenom dívat. Co když mu ale nebudu stačit? Jsem schopnej ustát, že bych pro něj nemusel bejt jedinej? Nakonec únavou usnul.

…………………

Bill! Jemný i divoký. Žárlivý i milující. Nevinný i ďábelský. Tom zasněně kráčel ospalými berlínskými ulicemi, hlavu plnou Billa. Dnešní noc byla naprosto nádherná, nepřekonatelná, skvělá, úžasná … Bill byl úžasný … Ne, ze mě se stává beznadějný romantik, to snad ne. Když tenhle kluk je tak jiný, je mi s ním hrozně dobře, jenom se bojím, že se něco stane a zase budu sám. Ano, kdyby jen nad tím vším pořád neviselo to tušené tajemství, které v Tomově podvědomí nabývalo den ode dne hrozivějších rozměrů. Bál se, že se něco pokazí. Nevěděl, kdy to přijde, ale bál se toho.

Potichu odemkl vstupní dveře a plížil se do svého pokoje, aby otce nevzbudil. Přihlásila se únava a rodičovské kázání na téma „pozdní příchody domů“ rozhodně nebylo to, co by Tom chtěl poslouchat. Zničeně padl do postele. Co že mi to Bill říkal? Učím tě milovat mě?Milovat Billa?Mohl bych milovat Billa? Já přece nikdy nikoho nemiloval, jak poznám, že zrovna jeho miluju?Jestli to znamená, že když ho vidím, zrychlí se mi tep, že na něj myslím každou minutu, že si nedokážu představit, že už bych ho už nikdy neměl vidět, tak to jsem se asi zamiloval.

autor: Michelle M.