Opatrně zaklepal na dveře bratrova pokoje. Čekal, že se ozve známý hlas, ale dlouho bylo ticho. Lehce stiskl kovovou kliku a zkusil, jestli jsou dveře odemčené. Byly.
Vstoupil do zšeřelého pokoje. Žaluzie nebyly stažené, takže do místnosti pronikalo bledé měsíční světlo a propůjčovalo všemu téměř nadpozemský nádech. Na posteli se rýsovala Billova silueta, tmavé vlasy rozhozené po polštáři. Tom se tiše svlékl a vklouzl po vyhřátou přikrývku. Přitiskl se k Billovi svým rozpáleným tělem nejtěsněji, jak to jen šlo.
Zkusil osvědčený recept na usnutí. Zaposlouchat se do rytmu dechu toho druhého a naladit se na stejnou vlnu. Několik minut se o to pokoušel, ale bezúspěšně.
Otočil se na záda a zavřel oči. Dlaně si přitiskl na rozpálené čelo. Už chápal pocity doktora Jekylla, když v sobě objevil pana Hyda. Jedna polovina jeho duše křičela obrovskou láskou a druhá spalující žádostivostí. Oba ty silné pocity se rvaly o jeho ubohé tělo a Tom začínal tušit, že jeho prokletí ani zdaleka ještě nekončí. Rozpolcenost posledních dní, kterou se zoufale snažil v sobě zlikvidovat a odmrštit pryč, byla zpátky. Plíživě jako had požírala jeho tělo a tenký hlásek provokativně našeptával zlá slova. Nevěděl, co dělat, aby to v sobě zastavil.
„Radši půjdu…,“ zašeptal rozechvělým hlasem sám k sobě. Chvatně posbíral své věci a vyplížil se tiše z pokoje ven. Pár kroky přeběhl ke svému pokoji. Zabouchl za sebou dveře. Oblečení pustil na zem a nechal ho tam ležet.
Stál pod sprchou a nechal své tělo bičovat proudy studené vody. Čím déle spolu s Billem byli, tím se jejich milování stávalo jemnějším, něžnějším a Tom si uvědomil, že mu chybí bouře, která dokázala naprosto otupit jeho smysly v úplných začátcích jejich vztahu.
Vypnul vodu a otevřel dveře sprchového koutu.
Ke svému velkému překvapení zjistil, že v koupelně není sám.
„Proč jsi odešel?“
„Bille?“ zeptal se nevěřícně. „Tys nespal?“
„Spal,“ usmál se bráška mile. „Potřeboval jsem si odpočinout, aby mě přestala bolet ta hlava, ale slyšel jsem tě přijít. Teď už je mi fajn.“
„Podáš mi ručník?“ Tom si omotal ručník kolem boků a vylezl ze sprchy. Vrátil se zpátky do pokoje a posadil se na postel. Bill zůstal stát mezi dveřmi z koupelny a vyčkával. Na rtech mu pohrával rošťácký úsměv.
Tom pár vteřin přemýšlel, jestli poslat bratra pryč nebo si ho naopak vzít k sobě. Sprcha sice trochu jeho tělo zchladila, ale uvnitř hořel stejně jako předtím.
Nedočkavě vztáhl k Billovi ruce: „Pojď ke mně.“
Bill se spokojeně pousmál. Tomova prudkost, to, jak šel tvrdě a bezohledně za svým a přitom dokázal, že umí být i neskutečně hravý a něžný, to vše jej k němu přímo magicky přitahovalo. Dráždivě nadzdvihl spodní okraj svého trička a odkryl černou hvězdičku, prstem obkreslil její obrys. Zpod sklopených řas zdvihl oči k Tomovi, aby viděl jeho reakci. Jakoby náhodou zabloudil otevřenou dlaní k zipu svých džínů, přejel přes něj a znovu se vrátil k plochému bříšku. Nepřítomně se hladil dlaněmi po bílé kůži.
Tom netrpělivě poposedl. Jeho oči znovu získaly ten temný nádech, znamení touhy ovládající jeho tělo. Bill tuhle jeho proměnu miloval. Nedočkavě zrychlil své kroky. U okraje postele se zastavil, jen se opřel kolenem o matraci a ještě o pár vteřin úmyslně prodloužil to vzrušující očekávání. Tom však na tohle neměl chuť, nechtěl čekat. Pevně uchopil sponu jeho pásku a jediným zručným pohybem ji rozpojil. Téměř hrubě strhl Billovy kalhoty i s prádlem. Horní polovina Billova těla ho nezajímala. Tentokrát ne. Jeho tělo plně ovládaly hormony a každý nerv volal po osvobozující extázi. Stáhl Billa k sobě. Jazykem tvrdě pronikal do bratrových jemných úst stejně, jako o několik minut později pronikne svým údem do jeho křehkého těla. Nebyla v tom něžnost, nebyla v tom potřeba probudit vzrušení i v tom druhém. Tentokrát myslel Tom sobecky pouze na sebe, chtěl se unavit a pročistit si hlavu.
Přitáhl si Billovy boky a dlaní hrubě přejel přes drobný zadeček. Pod tím nešetrným dotekem naskočila téměř okamžitě zarudlá skvrna. Nemohl se od ní odtrhnout očima. Po dlouhých týdnech potřeboval trochu drsnější způsoby. Nechtěl se s Billem milovat, potřeboval jen sex. Čistý sex, který otupí smysly a znemožní mozku přemýšlet a komplikovat mu život.
Jednou rukou uvolnil vlhký ručník a dlaní několikrát drsně přejel po svém klínu. Popaměti hmátl k nočnímu stolku, kde věděl, že najde to, co teď potřebuje. Nedočkavě otevřel světle modrou tubu a nanesl čirý gel na konečky svých prstů, aby jej o pár vteřin později šikovně rozetřel po svém těle.
Chladivá mentolová látka Tomovo vzrušení neztlumila. Naopak. Jak ostré jehličky pronikala do jemné tkáně a mravenčení jen násobilo prožitek. Bez rozmýšlení se natlačil k bratrovu tělu. Zavřel oči. Naprosto suverénním pohybem do něj vnikl. Každá buňka v jeho těle křičela, křičela rozkoší. To bylo to, co potřeboval. Přirážel jak zbavený smyslů. Na jeho čele se perlily drobné kapičky potu. Vrchol byl nadosah. Stačilo naposledy silně a prudce zatlačit boky proti druhému tělu a gejzír vytryskl. Před očima se mu míhaly barevné skvrny, orgasmus rval jeho útroby na kusy.
Zmoženě se skulil na postel a několikrát zhluboka vydechl.
Jak mravenčení v jeho těle pomalu odeznívalo, tak se i jeho vnímání vracelo k normálnímu stavu. Uvědomil si bratrovu podivnou netečnost. Bill ležel tak, jak Tom jeho tělo opustil.
Natáhl ruku a pohladil černé vlasy. „Bille?“ zašeptal provinile.
Bratr pod dotekem jeho ruky ucukl, jako kdyby ho uštkla zmije. Tmavé oči zlostně zablýskly. Prudce vstal a rychle si natáhl kalhoty. Boxerkami se ani nezdržoval.
„Užil sis?“ vyštěkl naštvaně a pohrdavě si Toma přeměřoval očima.
Ten jen sklopil hlavu. Cítil se skvěle a vůbec se mu nechtělo omlouvat se za své pocity. Nakonec to v sobě ale přemohl.
„Promiň,“ nasadil omluvný tón. „Nemohl jsem si pomoct, chtěl jsem tě…“
„Kecy,“ vykřikl Bill, „samý kecy. Tobě bylo úplně jedno, jestli se uděláš se mnou nebo jestli ti k tomu bude asistovat někdo jiný,“ ušklíbl se. „Potřeboval sis ulevit a já jsem byl zrovna po ruce, co?“
Tom provokativně zdvihl hlavu. „Sám jsi za mnou přišel…“ Jako kočka se protáhl a vstal z rozházené postele. „Nebylo to ale tak špatný, ne?“ prohodil ještě drze a odešel zpátky do koupelny smýt zbytky mentolu.
O dvě vteřiny později dopadla na dveře, které za sebou Tom zavřel, Billova bota, i když podle zvuku to spíš budilo dojem, že hodil granátem. Takovou sílu a razanci do toho pohybu dal.
Pak už se jen bezmocně zhroutil na postel. Z očí mu vytryskly slzy, hořké slzy zklamání a bolesti. Z prostěradel ještě cítil vůni Tomova těla. Jindy by dychtivě zabořil tvář do zmačkané látky, dnes to však bylo jiné. Připomínala mu ponížení, které mu Tom způsobil.
Vycítil, že mu chtěl ublížit. Celé to takhle chtěl. Jestli to měl být jen prostředek, jak v sobě zabít cosi jiného, neuměl říct a ani nad tím neuvažoval. Cítil jen to obrovské zklamání z toho, že ztrácí toho něžného a pozorného Toma, kterého tolik miloval.
…………
Zničeně se dovlekl zpátky do svého pokoje. Celé tělo ho bolelo, ale nejvíc… nejvíc srdce. Postavil se k oknu a pozoroval úsvit. Bílé světlo ranního rozbřesku zaplavilo město, lampy začaly zhasínat. Kolikrát se v tuhle dobu probudil s Tomem po boku, stačilo jen vztáhnout ruku a jeho tělo zasypaly něžné doteky. Jak moc jiné to je dnes… Bariéra, která se mezi námi pomalu zdvíhá, roste každým dnem. Nechci, aby to tak bylo. Miluju ho, pořád ho miluju stejně jako na začátku. Snad jsem si to jen vysnil, jen si mi zdálo, že se mnou bude jiný… a byl to krásný sen… Tome, prosím, vrať se mi!
Někdo plaše zaklepal na dveře jeho pokoje. Tom. Musí to být on! Váhavě otevřel.
„Davide? Co tu děláš? Proč nespíš?“ podivil se.
„Bille, můžu s tebou mluvit?“ Jak promluvil, ucítil Bill pronikavý zápach alkoholu.
„Tys pil?“ zeptal se nedůvěřivě.
„No, jenom trošku…“ jazyk se mu trochu pletl. „Dívali jsme se dole na ten dokument.“
Bill ho vtáhl dovnitř a nasměroval ke křeslu.
„Sedni si. Chceš vodu?“
„Ne…“
„Tak co se děje?“ Davidovo chování ho nepřestávalo udivovat. Dokonce na chvíli zapomněl i na své vlastní trápení.
„Bille, já jsem tak zoufalý,“ zaštkal David srdceryvně a ukryl obličej v dlaních. Alkohol a pocit neskutečného zmaru zcela zastřely jeho uvažování. Neřešil, kolik je hodin, proč je Bill úplně oblečený a nespí… Potřeboval se vypovídat. Potřeboval dostat ze sebe všechno to, co se tam městnalo tolik dlouhých měsíců.
„Uklidni se a řekni mi, o co vlastně jde,“ zkoušel ho Bill aspoň trochu utěšit a dostat z něj pár kloudných vět.
David k němu zdvihl smutné oči.
„Jde o Toma…“
Bill zbledl.
autor: Michelle M.
no …Thomas? citam dobre? xD tywe …..nemam slov!! teraz na Billa este David vybali ze je gay a Bill sa moze picnut! chudacik x( x)
Ja trpím. Asi nie tak ako David alebo Bill, ale aj tak. Je to hnusné, Tom je hnusný 🙁 Chcem aby David Billovi povedal o Lare alebo ako sa tá šlapka volá. Viem že to Billovi ublíži, ale Tomovi viac. Som pomstychtivá mrcha, ale Tom by si za toto mal vytrpieť svoje. Je mi ich tak ľúto 🙁
Tak teď mě Tom opravdu definitivně moc zklmala. Tohle jsem od něj nečekala. on byl tak necitelný! Je mi z toho opravdu smutno..a ještě teď Billovi David řekne, co viděl..a je to v háji!