,,Kde je Bill?“ zařvu na Nicolase, kterej čeká před klubem, přesně tak jak jsem si myslel.
,,Klid, brácha je v pohodě. Sice ze začátku dělal scény, ale už se uklidnil. Pojď.“ Nedobrovolně s ním jdu do klubu a pak nahoru do patra, kde jsou oddělené místnosti, když chce mít někdo klid. Vstoupíme do tmavé místnosti.
,,To je dost, že jdete.“ přivítá nás vysoká holka v krátké minisukni a ještě kratším tričku. Někoho mi připomíná.
,,Hele ségra, nemůžu za to, že chodí pomalu.“ setře ji Nicolas. Proč jí říká ségra?
,,Victorie?“ zeptám se jí.
,,Už jsi si vzpoměl?“
,,Co tu děláš? Máš být přece v Americe.“
,,To nemůžu jet navštívit bráchu?“
,,Tome, ty tu d***u znáš?“ ozval se Bill, který do té doby seděl tiše na sedačce.
,,No znám, kdysi jsme spolu něco měli, ale nebylo to nic vážnýho.“ vymýšlel jsem si pro něj pohádku, přece mu neřeknu jak to bylo doopravdy.
,,Nebylo to nic vážnýho? Já snad blbě slyším. Tak dítě není nic vážnýho?“ začala hystericky křičet.
,,Kaulitzi, měl by sis zjistit význam nějakých slov.“ přidal se Nicolas.
,,Tome, co mezi vámi bylo já to chci vědět.“ ptal se Bill.
,,Nepleť se do toho buzíku, ty jsi tu jen proto, aby Tom přišel, takže zavři hubu a seď nebo se ti něco stane.“ pohrozil mu a Bill byl radši ztichl ,,A teď proč jsi tady. Víš to?“
,,Ne a je mi to jedno. Proč jste do toho zatáhli bráchu?“
,,Museli jsme tě nějak donutit, aby jsi přišel a taky když nám zbude čas, tak mu udělám to, co jsi udělal ty ségře.“
,,Hele Nicku, ty si jdi za tím prckem a já si to vyřídím s ním.“
,,Ani se k němu nepřibližuj.“ varoval jsem ho.
,,Si jako myslíš, že se tě budu bát, nebo co?“ odsekl a sedl si vedle Billa.
,,Tak o co ti jde?“ zeptal jsem se jí.
,,Pomstít se ti.“
,,Za co?“
,,Za to dítě. Uvažuj trochu.“
,,Ale za to sis mohla sama, ty jsi mi tvrdila, že bereš prášky.“
,,Ale ty jsi měl myslet na ochranu.“
,,Já se o tom s tebou nehodlám bavit. Bille jdeme.“
,,Jestli chceš odejít, tak půjdeš sám. Bill půjde až to dořešíme.“
,,Nevím co chceš pořád řešit.“ Už mi lezla na nervi.
,,Tak ty nevíš?“
,,Ne.“
,,Naše dítě.“
,,Jak naše dítě. Vždyť jsi šla na potrat.“
,,Ne nešla.“ Měl jsem co dělat, abych se nesesypal.
,,Ne ty lžeš. To nemůže být pravda.“ začal jsem hysterycky křičet.
,,Ale je Tome, smiř se s tím.“ na tváři se jí rýsoval pobavený úsměv.
,,Ne to nejde, ty lhářko prolhaná. Nemáš žádný důkazy.“
,,Ne? A co je tohle?“ Přivezla mi modrej kočárek s malinkým miminkem i v té tmě bylo vidět, že je mi podobný. ,,To je Michael, tvůj syn.“
autor: Nicol
betaread: Sajuš
heeeey…to neeeee
TAK TO NEBERU!! :–/