Bodyguard 15.

TOM

Myslel jsem, že okamžitě exploduju, pokud tu ruku zasune ještě níž! Bože, Bille!! Co mi to děláš?? Zasténal jsem, bratrovy prsty mě uchopily do dlaně a začal jimi pohybovat. Zavřel jsem oči a… najednou ode mě Bill odskočil a já zmateně otevřel oči. Zíral ke dveřím a vypadal, že sebou asi sekne. Otočil jsem se stejným směrem a připravoval se, koho tam asi uvidím. Naštěstí to byla jen Kelly!! Oddechl jsem si a otočil se zpět. Nadával jsem si, jak jsem mohl být takovej kretén a zapomenout, že nemáme zamknuto. Tušil jsem, že nám Kelly připraví nejednu pernou chvilku. Zapnul jsem si kalhoty a pozoroval Billa, který si to úprkem zamířil k sobě do pokoje. To je ale hrdina! Začne si a pak nechá mě, abych to vyžehlil!

Čekal jsem, než se Kelly rozhoupe a zavře za sebou dveře.

Mozek mi pracoval na plné obrátky a snažil se vymyslet, jak to asi všechno dopadne. Tu Kelly nám byl čert dlužnej. Za tu dobu, co je tady se všechno zkomplikovalo a tolikrát nás načapala! Za celých těch pět měsíců, co jsme s Billem spolu se to ještě nestalo! Začínal jsem mít tušení, neblahé tušení!

Konečně se přesunula do mého zorného pole. Zvedl jsem k ní pohled plný vzdoru a čekal na její reakci. Konečně jsem jí viděl do očí. Zalapal jsem po dechu. Tolik nenávisti! Zaskočilo mě to! Co jsme jí proboha udělali, že nás tak nenávidí? Její rty zkřivil jedovatý úšklebek.

„Skvěle! Nemohla jsem si vybrat lepší chvilku!“ prohodila vztekle a já na ni zůstal koukat s otevřenou pusou. Začínal jsem se děsit, co má asi v plánu.

„Jak to myslíš?“ zeptal jsem se opatrně a zkoumal každou její nepatrnou reakci.

Přešla blíž ke mně a posadila se na pohovku. Ostražitě jsem se od ní odklonil a nedůvěřivě se na ni díval. Opět se usmála, ale tak krutě, v jejích očích nebyla ani známka přátelství.

„Ale ale, ještě před měsícem a půl ti nevadilo, že jsem tak blízko!“ ušklíbla se ironicky a nahnula se ke mně. Vytřeštil jsem na ni oči a snažil se odsunout ještě dál. Sakra! O co jí jde?

Co po nás chce? Nebo snad chce něco jenom po mě? Nevím, co si mám myslet.

„Jestli nechceš, aby se celej svět kochal krásnýma obrázkama vás dvou, tak uděláš přesně to, co ti řeknu!“ procedila mezi zuby.

Srdce se mi zastavilo v hrudi a nemohl jsem se nadechnout! „Ne, to ne!!! Jen blafuje! To nemyslí vážně!! Nemá žádný fotky!! Nebo jo? Ale jak? Ne, to není možný!!!“ Letělo mi hlavou a pořád jsem nepřítomně zíral na tu holku, co seděla vedle mě. Kde se to v ní bere?

Po chvíli jsem se vzpamatoval, zhluboka se nadechl a řekl: „Co chceš?“

Hodně jsem se bál, co z ní vyleze. Absolutně jsem netušil, o co jí jde. Jestli chce prachy? Nebo snad něco jinýho? Viděl jsem, jak se spokojeně usmívá! Bylo mi zle! Když si představím, jaký divadlo s náma hrála celej tejden! Pochybuju, že by tohle bylo výsledkem okamžitého nápadu. Měla to promyšlený. Ale pořád jsem nechtěl věřit, že by mohla mít nějaký fotky.

„Chci, aby…“ začala, ale přerušil jsem ji v polovině věty: „A jak ti mám věřit? Podle mě seš jen ukecaná holka a žádný fotky nemáš! Jen sis to vymyslela!“ už jsem na ni skoro křičel.

„Ale ano, mám fotky, a ne jen tak ledajaký! Ale musím říct, že si to fakt skvěle užíváte! Vím moc dobře, jak dokáže Bill člověka vyrajcovat! Je…“ nestačila doříct větu, protože jsem jí dal facku. Zuřil jsem! Jak se opovažuje v mojí přítomnosti mluvit o té hovadině? Proklínal jsem se za to, že jsme tohle dovolili. Žárlil jsem! Bill je jenom můj a nikdo se nebude cpát mezi nás dva.

Omluvili jsme se jí za to! Bylo to nechutný a byl to omyl!! Když si představím, jak s ní brácha šu***, chce se mi zvracet. Ten zasranej okamžik v autě si budu vyčítat až do konce života!!

Kellyina tvář se začala barvit do červena a jasně se na ní rýsoval otisk mých prstů. Vztekle mi hleděla do očí a zuřivě pronesla: „Tak tohle bylo naposledy, kdy ses mě dotknul! Nikdy, opakuju, nikdy už tohle nezkoušej!!“ trochu jsem se zastyděl, že jsem tak ulítl! Poprvé jsem uhodil holku! Ona ve mně probouzí násilnický sklony! Nenáviděl jsem ji čím dál víc!!

Sáhla do zadní kapsy kalhot a vytáhla nějakou fotku! Srdce se mi zastavilo už podruhý během pěti minut a já se modlil, aby to nebylo to, co jsem si myslel.

Hodila mi ji do klína. Byla otočená lícem dolů, hypnotizoval jsem ten kus papíru a bál se na to podívat! Alespoň ještě na chvilku jsem chtěl doufat, že si to jenom vymýšlí a nemá žádnej důkaz! Třesoucí rukou jsem konečně sáhl po tom obrázku. Stiskl jsem vztekle zuby a musel se hodně ovládat, abych ji nezabil! Ona nás šmírovala!! Přesně jsem poznal okamžik, kdy vznikl tenhle obrázek. Před třemi dny jsme s Billem zůstali na pokoji a ostatní šli do baru. Na fotce jsem seděl na pohovce, Bill klečel mezi mými stehny, v ruce držel moje ztopořené mužství a hlavou se mi nakláněl k rozkroku. Jasně byly vidět naše obličeje.

Zavřel jsem oči, obrázek mi vypadl z třesoucích se rukou! Zahnala mě do kouta! Věděl jsem, že udělám všechno, co bude chtít! Cítil jsem, že mám slzy na krajíčku. Pevně jsem stiskl víčka a několikrát rychle zamrkal. Jak se všechno může posrat během jediného okamžiku! Měl jsem strach! Takový strach! Dusil mě, zaslepoval, ochromoval každičkou buňku mého těla!

„Tak co teda chceš?“

autor: Dania
betaread: Michelle M.