Vyměněné role 16. (konec)

Tom nešel za Jessicou. Nepopíral, že mu byla sympatická, ale to bylo asi všechno. Jediný, koho chtěl, byl Bill… Ale ten očividně nechtěl jeho. Nebo možná ano, ale nechtěl si to přiznat… Což nakonec vyjde nastejno. Nebude ho přesvědčovat, nebude ho přece prosit. Jestli si Bill myslí, že Tom pro něj není dost dobrý, nebude mu to nutit. Ne, už ne… Nejspíš se prostě musí smířit s tím, že tohle mu nevyšlo. Byl zvyklý, že většina věcí se mu daří… Měl úspěšnou skupinu, byl miláček dívek, mohl si koupit prakticky cokoliv chtěl… Všechno mu vycházelo… Až do teď. No, někdy to muselo přijít. Zasmál se, byl prostě blázen, když si myslel, že by se tohle mohlo podařit.

Chvíli se jen tak procházel, ale pak vztekle zamířil domů. Proč by se měl toulat někde venku? Vždycky nesnášel procházky, tak proč by na ně teď měl chodit? Jen kvůli Billovi? Ne, nebude mu už podřizovat svůj život, už to dělal dost dlouho. Jestli s ním Bill nechce být, je to jenom Billův problém! On už za něj nic řešit nebude, už mu nebude pomáhat. Když ho Bill nechce, ať ukáže, že si poradí sám. Naštvaně přemýšlel, ale bylo mu jasné, že tyhle sliby, co si dává, jsou jen z návalu vzteku, že je ani omylem nedokáže dodržet. Bill byl přece jeho bráška, měl ho rád. Nikdy by ho nemohl nechat ve štychu. Když Bill bude potřebovat, vždycky tady bude pro něj… Ale proč si chvíli nenalhávat, že ne? Že mu na Billovi vůbec nezáleží? Že je stejně sobecký jako Bill? Někdy by si přál, aby byl, aby taky dokázal být tak zlý a bylo mu jedno, komu tím ublíží… I kdyby to bylo vlastní dvojče…

———————————

Bill ležel v posteli a nudil se. Nedokázal vymyslet, čím by se mohl zabavit. Myslel, že by mohl jít k Maxovi, ale proč vlastně? On nechtěl Maxe, chtěl Toma. Jedině Toma… Proč jenom musí být jeho bratr? Ale možná to ho na tom všem láká… Nevěděl, co je ten důvod, co ho na Tomovi tak neskutečně přitahuje, ale neřešil to. Proč taky? To bylo moc složité a on na nic neměl náladu.

Nalhával si, že na něj nečeká, že je mu úplně jedno, kdy se Tom vrátí, ale nebyla to pravda… Každou minutu se zaposlouchal, jestli třeba náhodou neslyší klíče v zámku, jestli se třeba Tom už nevrátil…

Dočkal se, konečně uslyšel Toma odemykat. Chvíli si myslel, jestli si to třeba jen nenalhává… No, po tak dlouhé době, co si to podvědomě přál, by se ani nedivil… Proti své vůli okamžitě vyskočil z postele a běžel za Tomem. Ten si zrovna věšel bundu na věšák, a tak byl velmi překvapený, když mu najednou „něco“ skočilo kolem krku a málem povalilo na zem.

„Bille, co zase blbneš?“ smál se, i když vůbec nevěděl, co to má znamenat. I když na ten pocit, si už zvyknul, u Billa člověk nikdy neví, co mu zase přelítne přes nos… Bill se ho držel jako klíště, nohy omotané kolem jeho boků a rukama ho málem škrtil. Nejradši by se ho pustil, ale nedokázal to. Věděl, že je to špatný, že je to velmi špatný, ale i kdyby chtěl, nedokázal by ho teď pustit… a navíc, on nechtěl. „Bille… No tak, Bille…“ Nereagoval, užíval si Toma , nechtěl mu vysvětlovat proč. ´Prostě proto,´ pomyslel si a natiskl se na něho ještě víc. Tom, který poznal, že z něj nic nedostane, ho s velkou námahou odnesl do obýváku a násilím setřásl na pohovku. Bill se vyděsil a natahoval k němu ruce. Nechtěl, aby odešel… Tom, ač si uvědomoval vážnost situace, se musel usmát. Proč jen Bill musí být tak rozkošný? „Tak co je zase? Bille, už si se mnou nehraj…“

Bill se na něj vyděšeně díval, co má dělat? Ví, co by chtěl, ale měl by? Jestli to teď udělá, nebude to moct vzít zpátky…

Tom se velmi ovládal, aby ho nezulíbal k smrti, ale chtěl, aby začal Bill. Bill si rychle stoupnul a znovu se na něj silně přitiskl. Ještě ho nelíbal, musel si to nejdřív ujasnit. Tom ho opatrně hladil po zádech a čekal, co z Billa zase vypadne. Bill zoufale přemýšlel o tom, co má dělat. Chce s ním být, ale zároveň nechce. Nechce, aby chtěl… Takže nechce… Neco chce?…

Z přemýšlení ho pomalu začínala bolet hlava, a tak se od Toma maličko oddálil a podíval se mu do očí. A je to jasný, myslel si, jemu se prostě nedá odolat… Váhavě ho políbil, ale hned toho zase nechal. Nerozhodně se na něj díval a prostě netušil jak dál…

Tom věděl, že na téhle chvilce závisí všechno. Buď mu Bill skočí kolem krku, nebo ho navždy nechá. Neopovažoval se ani dýchat a jen se modlil, aby se Bill rozhodnul správně… Ale co je vlastně správně? Když budou spolu, je to správně?

Právě se do toho začínal zamotávat, když na svých rtech znovu ucítil ty Billovy. Ano, pomyslel si šťastně, je to správně. I u Billa v mysli už vyhrál nezákonný vztah s Tomem oproti tomu normálnímu bratrskému.

Nedočkavě, zbrkle a přesto s takovou láskou Toma líbal, snad jako by si chtěl dokázat, že se rozhodl správně. A teď už věděl, že ano. K čemu by mu bylo, když by si všichni ostatní mysleli, že je dokonalý a bez chybičky, když by sám nebyl šťastný? Všichni mu můžou být ukradení, co na nich záleží? Cítil, jak mu štěstí zalévá celé tělo, jen nevěděl, jestli to bylo tím, jak ho Tom líbá, nebo že si konečně dokázal přiznat pravdu.

Tom poznal, že vyhrál. Teď už bude Bill navždy jen jeho… Nebo si to aspoň v tu chvíli myslel… No, kdo ví, co se stane zítra???…

konec
autor: Prinzesschen
betaread: Helushka