Billův pokoj
***************************************************************************
Co jsem říkal-blbá otázka, jako kdyby mi četl myšlenky napsal:“ jinak bych tady nebyl ne?;-)“
Potěšen, že mi vůbec napsal jsem odepsal:Ttaky jsem si říkal! Jak se máš?“ Čekání na odpověď mě ubíjelo, tak jsem si zapnul blog, na který jsem jednou v noci narazil, na kterém jsem mohl vidět nádherné obrázky některých fanynek, které si říkali twincestní. Ze začátku jsem název nechápal, ale po zhlednutí docela povedených kresbiček jsem pochopil oč na blogu jde. Od nadrženého dvojčete mi přišla odpověď:“Dobře a ty?“ takový ohraný fráze, ale co jsem měl dělat prostě jsem odepsal :“Taky. A kolik ti jestli se můžu zeptat“.
***************************************************************************
Tomův pokoj
***************************************************************************
Nezkušený samotář se mě ptal na věk tak jsem prostě napsal:“17″. Psalo se mi s ním vážně dobře. Psali jsem si o takových základních věcech jako třeba: „odkud jsi, oblíbený klub, oblíbený film, oblíbená barva atd.“ Ani jsem se nenadál a už byly skoro tři hodiny ráno. Divil jsem se, ale unavení jsem nepociťoval. Spát jsem musel, jinak bych byl další den k ničemu, tak jsem „mému“ samotáři napsal :“Dobrou noc musím spát je pozdě“
***************************************************************************
Billův pokoj
***************************************************************************
Na monitoru jsem uviděl černá písmenka, která dohromady tvořila větu: „Dobrou noc musím spát je pozdě“ Rychle než nadržené dvojče opustí místnost jsem napsal:“Dobrou a hezky se vyspi! A ještě mi dovol poslední otázečku-Budeš tady zítra?“Asi po10-ti nekonečných minutách, kdy jsem málem usnul mi přišla odpověď:“Jasně, že budu zase jako dnes ve 23:00 hodin? piš rychle nebo usnu“podle příkazu jsem rychle napsal:“Jj,ve 23 tady budu! Pa dobrou noc, těším se na tebe!“V jeho odpovědi stálo:“Taky se budu těšit -pa a dobrou“ Na monitoru se objevilo hlášení „uživatel nadržené Dvojče opustil místnost“.
Notebook jsem vypnul a přemýšlel jsem nad tajemným neznámým. Nemohl jsem usnout. Pořád jsem musel myslet na nadržené dvojče. Jak asi vypadá? Jak se chová? Jak se s ním povídá živě? Tolik otázek a ZATÍM žádná odpověď. Tak strašně jsem se těšil na zítřek, jak zase spatřím nápis:“uživatel nadrzene.Dvojce vstoupil do místnosti“. Z neustálých úvah, otázek a smyšlených odpovědí se mi zavřeli oči a já se propadl do hlubokého spánku, ve kterém se mi nazdálo o Tomovi, ale o tajemném neznámem.
***************************************************************************Tomův pokoj
***************************************************************************
Pořád jsem se převaloval za strany na stranu, převracel jsem polštáře, třepal je, aby se mi lépe leželo a doufám že i spalo. „Pane bože!“zaklel jsem. Z nočního stolku jsem vzal svoji mp3 a zvolil jsem tu nejpomalejší písničku, abych co nejrychleji usnul. Bohužel to se mi skoro stalo osudným, když jsem se asi kolem páté ráno vzbudil, měl jsem sluchátka omotaná kolem krku a vybitou baterii. Jelikož jsem byl rozespalý, mp3 jsem hodil na zem, otočil se a spal dál.
autor: Aduska
betaread: Lutushka
Ja som tu znova 😀 potrebovala som oddychovku a chat nesklame 🙂
To bude zajímavé až zjisti že si spolu píšou.