Tom jej naléhavě popadl kolem krku a rychle jej políbil. Bill se jen usmál do polibku a táhl Toma sebou dolů na madraci.Tom nenasytně, avšak jemně, zpracovával Billovy rty. Jakoby si s nimi hrál. Něžně je olizoval a skousával. Sem tam sklouzl až na bradu a tu začal něžně sát. Bill mu tiše sténal do ouška, které se snažil líbat.
Bill si ani neuvědomil, že Tomovy rty se teď nacházejí všude po jeho bříšku. Něžně jej kousal do bradavek a hladově líbal kolem pupíku.
„Nádherně voníš…“ pípl po chvilce Tom a znovu spojil své rty s těmi tolik podobnými… Najednou i přes vášnivé líbání ucítil, jak mu Billova opatrná ručka hledá na džínech zip a hned jak našla svůj cíl, pevně škubla s knoflíčkem.
„Bille…t-tohle nem-nemusíš,“ vzdychl Tom hned, jak se ocitl jen v boxerkách pod Billem, který mu nepříčetně drtil rty.
„Já ale nechci nic dělat. Jen ti dělám větší pohodlí,“ zazubil se a znovu jej sladce políbil. Tom se na něj sladce usmál a vklouzl pod přikrývku. Bill rychle vyskočil z postele, raději zamkl dveře a svlékl si džíny. Lehce se zasmál nad Tomovým hladovým pohledem a posadil se na kraj postele.
„Pojď už ke mně,“ zaprosil Tom a natahoval po Billovi packy. Bill mu poslal vzdušnou pusinku a po čtyřech přilezl vedle něj, kde se hned schoulil do přikrývky k Tomovi a nechal se unášet tou nádherou.
„Lásko,“ zašeptal omámeně, když mu Tom láskyplně líbal kůži na krku. Ani si neuvědomil, co řekl. Vlastně si toho všiml, až když Tom přestal se svou dosavadní činností a polekaně na něj koukal.
„T-tome, promiň… já, já nechtěl. Já se nějak neovládl. Mrzí mě to… Tomi nezlob se, prosím,“ zašeptal, ale spíše se zdálo, že byl s pláčem na krajíčku.
„Řekni to ještě,“ zašeptal Tom a jako ve snách sledoval Billovu krásnou tvář, blížící se k pláči.
„C-cože?“ špitl Bill a smutně se na Toma podíval.
„Chci… chci, abys to řekl ještě jednou,“ řekl tiše a upřeně sledoval Billovy krásné oči. Vždycky se toho slova tolik bál. Už tolikrát mu to dívky říkaly, tedy hlavně při milování – ale Bill to řekl jenom tak.
Řekl to proto, že to tak cítil, a to Toma pomalu dloubalo do srdce. Věděl, že nepotrvá dlouho a on poprvé pozná ten cit, který si vždycky raději odepíral.
„Lásko,“ vydechl Bill a čekal co se stane. Teď to s ním Tom ukončí a odejde. Tom ale udělal něco úplně jiného. Rychle jej povalil pod sebe a vrhl se mu na ty krásně prokrvené rty.
„Ještě…“ prosil a s každým dalším polibkem to chtěl slyšet víc a víc.
„Lásko,“ špital Bill s úsměvem a naléhavě Toma líbal….
„Billeeee! Miláčku, Tom tě už dole čeká,“ křičela Simone na celý barák hned, jakmile zahlédla Tomovo auto před jejich domkem. Bill neochotně a hlavně pomalu otevřel nejdřív jedno očko a pokoušel se soustředit aspoň trochu na to, co na něj křičela máma.
„Tak Billeee! No tak vstávej. Tom už čeká venku v autě, no tááák,“ zabušila na dveře synkova pokoje a rychle seběhla dolů, aby se jí nepřipekla vajíčka. Bill se trošku zavrtěl a snažil se vzpomenout na včerejší noc. Jak to, že je už Tom venku?! Že by tady čekal jenom dokud neusnul? To snad ne. Smutně se posadil a až tehdy si uvědomil, že ze sebe shodil něco těžkého.
Už už se natahoval po peřině, aby tu věc rozeznal a ozvalo se další bušení na dveře.
„Bille!“ zopakovala Simone ještě zlostněji, protože se jí právě připálila snídaně.
„J-jo, už jdu,“ odpověděl a sladce se usmál na právě vstávajícího Toma.
„Ahoj,“ zašeptal a sklonil se, aby mu mohl věnovat jemný polibek.
„Ahoj,“ šeptl Tom, jakmile se Bill znovu posadil a stydlivě sklonil hlavu.
„Asi… asi bychom se měli jít oblíknout. Mamka už mě nahání,“ smutně povzdychl a rychle vstal. Najednou dostal neuvěřitelný strach a čekal, kdy mu Tom řekne, že byl jenom dalším z mnoha. Tak moc se toho okamžiku děsil. A děsil se jej hlavně kvůli tomu, že si pomalu začínal uvědomovat, že ten otravný dredatý kluk už není pro něj tím, čím býval… zamiloval se! Ale pořádně. A teď jen s bolestně přivřenými víčky čekal na svůj osud.
Tom si všiml Billova neskonale zklamaného pohledu a tak se odhodlal vstát. Pomalu k němu došel a chytil jej pevně za ruce. Rychle si jednu jeho dlaň zvedl k ústům a naléhavě ji políbil. Billovi zpod přivřených víček ukápla slza, která pomalu přistála na jeho rtech. Bill si jí ale rychle setřel druhou rukou a posmutněle na Toma poulil očka. Tom to už cítil teď jako blesk. Zamiloval se do něj. Hned na první pohled. Šíleně jej miluje, jenomže mu to nemůže říct… přijde o něj… stejně jako přišel o ní…
Flashback
„Tomi…miláčku, už jsem na cestě,“ zasmál se v telefonu sladký hlásek.
„Veroniko, jenom si dávej pozor, jo?Moc se na tebe těším. Miluju tě,“ usmál se Tom tehdy ještě šťastně…
„Já tebe taky, lásko,“ zašeptala a rozloučila se. Tom čekal hodinu… dvě…Vůbec nešla a měl o ní šílený strach. Až když mu zazvonil mobil, nadšeně jej zvedl.
Nebyla to však Veronika, nýbrž policie…Veronika zemřela hned na místě nehody…
Konec flashbacku
Tenkrát se pro něj zhroutil celý svět.Už ani nedoufal, že by někdy dokázal usednout za volant… ale i přesto to dokázal. Už jenom kvůli ní. Vždy se jí moc líbilo, když ji Tom někam vezl. Milovala jeho práci. Netušila však, že právě tohle ji od její lásky navždy odloučí…
Kdyby mu Bůh vzal i Billa, nikdy by si to neodpustil. Proto mu raději tehdy lhal, že ještě nikdy neřekl miluju tě. Řekl to jenom jednou a to naposledy. Tohle vyznání toho nejcennějšího mu to nejcennější vzalo. A to mu nikdy neodpustí. Láska je jenom bolest a on už trpěl dost. Ale když měl u sebe Billa, snažil se zapomenout. Nechtěl na to už myslet. Už to bude pomalu osm měsíců a rány se patrně hojí. Avšak jizvy navždy zůstanou…
„Ani nevíš, jak moc pro mě znamenáš, Bille,“ zašeptal a mile se mu díval do očí. Bill se pomalounku sladce usmál a sedl si Tomovi na klín.
Tom se k němu pomalounku skláněl, až jej něžně políbil. Miluju tě Bille…a ty to určitě cítíš…jenomže ti to nemůžu říct…
Tiše se líbali a vůbec nedbali na to, že Simone už z nich málem kleplo… tedy vlastně z Billa. To ale bylo Billovi v tenhle moment jedno. Měl u sebe svého Toma a věděl, že jej neopustí. Teď už tomu věřil.
„Bille… slib mi, že mě neopustíš,“ zašeptal zoufale do krásně voňavých vlasů.
„Slibuju, lásko,“ špitl a rychle vyhledal jeho ústa… Jenomže ona taky slibovala… A toho se Tom bál nejvíc. Když naučí Billa řídit… bude se bát ještě víc…
Silně si jej k sobě tiskl a už jej nikdy nechtěl pustit…
autor: B-kay
betaread: Janule
jůů…smutný,ae hezký :-* taky jsem Veronika…pocta x)