Desperation with change into loves 4.

Ze sledování televize mě vyruší vrznutí prken.
Lehce se pootočim a vidim bráchu jak se snaží nepozorovaně proplížit pryč.
Chci si ho nevšímat ale zvědavost mě přemůže a vydám se pomalounku za ním.
Zapadnul do koupelny a slyším, jak si úlevně oddychl, když pustil vodu.
‚Potřeboval by masáž‘ bleskne mi hlavou a už sahám na kliku.
Na poslední chvilku se zastavim a musim si dát facku. ,,Plesk“ jen to mlaskne.
‚Sakra Tome, uklidni se, uklidni se…
Vůůůbec by přece nebylo Billovi nápadný, kdyby jsi mu vtrhnul do koupelny a nabízel masáž‘ vedu rozhovor se svým druhým já.
Poslední dobou mám fakt střelený nápady. Proč mě vůbec napadlo jít za nim a nabízet mu masáž?! Copak je tohle normální?
To, že mám ‚divný‘ sny, představy už jsem si zvyknul… Ale, že už mám i šílený myšlenky a nápady.
‚Bože, vždyť já jsem tam málem šel‘, řeknu si a zakroutim hlavou a rychle se sunu zpátky k televizi, páč slyšim vypnout vodu…
Asi po hodině se dopajdá dolů Bill, sedne si vedle mě na gauč. Nic neříká a sleduje televizi.
,,Bille, chceš gumový medvídky?!“ nabídnu mu z balíčku a jemu se uplně rozzáří oči, usměje se na mě a nabere si celou hrst. Úplně se zaseknu při pohledu na jeho rty. Ze zasnění mě probere až Billův tázavý pohled.
,,Mám tam něco?!“ zeptá se mě a nervózně si přejede prstem po rtech.
‚OMG ať tohle nedělá‘ rychle si přitáhnu deku na klín aby nic nepoznal, myslím, že by to bylo víc než trapný a Bill by se mi určitě vysmál. Už to slyším. Ty, velkej lamač dívčích srdci, ty co ojede každou sukni… Ty… jsi vzrušenej ze svýho bráchy?!, takovou potupu bych nepřežil. Copak ale nechápe, jak mi těma jeho řečma typu, „Tome, jsi fakt děvkař.“, strašně ubližuje, copak ještě nepochopil, že to dělám kvůli němu? Kvůli tomu, abych na něj aspoň na chvilku přestal myslet? Nedochází, jak by taky mohlo, jak by mohl jenom tušit. Jindy tak všímavej človek a teď…
,,Tome?“ zeptá se najednou…
,,Hm…“ zamručim, bojím se mu podívat do očí, teď by mohl všechno poznat.
,,Můžu si vzít ještě medvídky?“ zeptá se tak sladce, že by jste mu dali i toho posledního méďu na světě.
,,Jasně, ber si a neptej se, ne?!“ řeknu mu a postrčím balíček blíž k němu…
,,Díky“ řekne a nacpe si plnou pusu…
Pak už si Billa nevšímám…teda snažim se o to, a sleduju televizi…
Občas se koutkem oka kouknu směrem Bill … Po chvíli usnul. Rychle vyndám z kapsy telefon a vyfotim si ho. ‚Tak a teď už si ho nebudu muset přdstavovat jak spí vedle v pokoji‘ Nastavim si fotku jako tapetu a zaklapnu véčko…
Po chvilce se propadnu do říše snů, do světa, kde jsem jenom já a Bill, do světa, kde není nic zakázaný!

autor: Edie, Žabička
betaread: Janule

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics