What is inside? 3.

Bill se prohlížel v zrcadle ze všech stran, nikde nesměla být ani nepatrná chybička, vše muselo být naprosto perfektní… Tom ho pobaveně pozoroval. „Neměl by ses ale dlouho zdržovat někde na ulici…,“ podotkl. Bill se otočil, pohledem ovšem stále bloudil k zrcadlu. ‚Skvělé kalhoty… Krásně mi v nich vyniká zadek…‘ „Proč bych neměl?“ „Protože první chlap, co by tě viděl, unesl by tě a znásilnil, bráško… Jsi naprosto neodolatelný,“ složil Billovi poklonu a lehce se s úsměvem uklonil. Bill se lehce začervenal a usmál se. „Však jsem se taky snažil… A první pořádný chlap, který mě uvidí, bude Anis. A od něj, by mi to ani nevadilo…,“ mrkl na Toma provokativně, Tom se zakabonil. „Takhle bys neměl mluvit. Samozřejmě, že by ti to vadilo…!“ Bill protočil oči v sloup. „Tomí,“ zvolil záměrně hlas, jako by mluvil s malým a nesmírně natvrdlým dítětem, „ty víš, že k lásce nepatří jen polibky, hlazení a něžná slůvka. To ty víš sám moc dobře, přeci…. Musíš se smířit s tím, že jsem gay. A chci se s ním milovat, doopravdy milovat. Prosím, pochop to už pro jednou, ano?“ Tom opět stáhl obličej do zamračené grimasy. „To nedokážu pochopit, jako heterosexuál. Ale myslel jsem to vážně, dej si na něj bacha… Nikdy nevíš, jestli se z partnera nemůže vyklubat dravá šelma, která chce jen to jedno. A co jsem o něm slyšel, tak-“ Bill mávl rukou. „To je minulost. A přestaň o něm laskavě mluvit, jako by to byl nějaký nadržený úchyl, ano?! Neublížil by mi, tím jsem si jistý. A slíbil, že počká, jak dlouho budu chtít, než budu jistě vědět, že to chci také. Stačí?“ „Jsi moc důvěřivý… Ale prosím, ať je po tvém. Víš, že kdykoliv budu připravený ti pomoct, v jakékoliv situaci. Stejně bych byl ovšem raději, kdybys nikam nechodil…“ Bill na chlapce vrhl téměř vražedný pohled. Tom vyhlédl z okna. „Dobře. Tak pojď, už na tebe čeká. Odvedu tě dolů.“ Billovy tváře opět nabyly lehce nachový odstín. „Nejsem malé děcko!“ odsekl. „Já vím, že ne, vždyť jsme dvojčata,“ odvětil klidně Tom. „Ale chci na tebe dát pozor, bráško. Než budeš u něj, v bezpečí…“ Bill pochopil, že nemá cenu hádat se s ním, proto svižně vykročil ke dveřím, cestou ještě popadl kabelu. Tom se rychle vydal za ním, zamkl a dohonil ho u výtahů, kde nervózně vyklepával nohou nějaký rytmus. Tom se na něj usmál. „Nějak nejsi ve své kůži, ne?“ „To ne, jen… Nevím, jestli se mu budu líbit!“ vypískl Bill, v jeho hlase Tom poznal krapet paniky. Bratrova tvář byla bledší a bledší… Ozvalo se cinknutí a oba chlapci nastoupily do zdviže. Tom Billa poplácal po ramenou. „Neboj, bude to dobrý. A vážně vypadáš fantasticky! Dokonce líp než já, a to je co říct…“ Bill se na něj pousmál. „Mám tě rád. I přes ty tvé infantilní a nepotřebné rady,“ zašklebil se, Tom ho cvrnkl do nosu. „Vždyť já tebe taky. A proto ti ty rady dávám.“

V přízemí společně vystoupili. Bill se otočil na bratra. „Nejdeš se mnou až ven, že ne?“ „No… Budu se muset modlit, aby se ti tam nic nestalo,“ mrkl pobaveně Tom. „Ale neboj, tady to stačí. Pojď ke mně.“ Bill se Tomovi ovinul kolem krku, Tom ho hladil po zádech. „Tak ti držím palce, hezky si to… hmmm, užijte. A zítra budeš vyprávět, ano?“ Bill se rozesmál. „Perverzo!“ Tom bratra naposledy pohladil. „Tak už utíkej, ty princátko.“ A Bill rychlým krokem s úsměvem na tváři zamířil k východu. Tom se postavil k velkému oknu a pozoroval Bushida, ležérně opřeného o černé Porsche.

Bill vyšel vchodovými dveřmi ven, zastavil se, zavřel oči a zhluboka se nadechl večerního vzduchu. Cítil slabý vánek na tváři. Pro povzbuzení se sám pro sebe usmál a rozhodně vyrazil za svým milencem. Sotva ho Anis spatřil, vyšel mu naproti. Tom oba pozoroval propalujícím pohledem v zamračené tváři. Bill došel k muži o pár let staršímu než byl sám, malinko se sklonil a přitiskl se mu na rty, ruce obtočil kolem jeho krku. Anis ho jednou rukou objal kolem pasu, druhou mu sjel na malý zadeček, Tom zaskřípěl zuby. Po minutě se od sebe milenci odtrhli, na Billově tváři zářil tak šťastný úsměv, jaký u něj Tom viděl jen málokrát. „Ahoj.“ „Ahoj, zlato. Moc ti to sluší, vypadáš… nádherně!“ usmál se Anis. Bill se lehce začervenal, místo odpovědi se široce usmál, odhalil zářivě bílé zoubky. „Tak pojď… Než mi tě někdo samou žárlivostí ukradne,“ mrkl na Billa s úsměvem Anis podržel mu otevřené dveře. Bill vklouzl na koženou sedačku a zářil štěstím na všechny strany.

Tom vztekle vydupal schody do 8. hotelového patra, výtah by sotva dal průchod jeho pocitům. Gustav vykoukl ze dveří. „Tome? Co to, proboha, děláš?“ Chlapec totiž právě mlátil, kopal a vztekle bušil do všeho, co mu přišlo pod ruku. „Představuju si, že je to Bushido!“ zavrčel. Gustav rychle pochopil, chytrý kluk. „Viděl jsem je z okna… Pojď ke mně, na chvilku…“ Tom se otočil. Nechal být čínskou vázu vázou a vydal se za kamarádem do jeho pokoje, až do obýváku. „Posaď se,“ ukázal bubeník na velké tmavé pohodlné křeslo. Tom si sedl, nezapomněl ovšem metat zlé pohledy po všem, co v místnosti bylo. „Tak… Můžeš mi říct, co ti na tom tak vadí?“ „Mám z toho špatný pocit, dneska se něco stane.“ „Dneska?“ povytáhl obočí Gustav. „Ano, dneska. Cítím to. Mám prostě blbý pocit!“ Tom vstal z křesla a začal rázovat po pokoji. „Ale ten máš vždycky, pokud vím,“ rýpl si starší z chlapců. „Ale dnes víc.“ „To jde?“ ušklíbl se Gugi. Tom po něm hodil ošklivý pohled a zastavil se na místě. „Jistěže jde. Je to mé dvojče a já vím, že se dnes něco stane!“ „A myslíš, že v tom bude zapletený Bushido?“ zeptal se Gustav přímo. „To… Nevím,“ přiznal dreďák. „Ale vsadil bych se, že ano.“ Začal opět přecházet po místnosti. „Tome… Počkej chvilku, přinesu ti něco silnějšího… A pak by ses měl jít připravit na ten večírek, tam přijdeš na jiný myšlenky.“ „To sotva…,“ odfrkl si Tom. „Prosím tě! Bill je v dobrých rukou!“ „Jak to můžeš říct, jak si tím můžeš být tak jistý?!“ vyjekl Tom. Gusti se na něj smířlivě usmál a vytáhl z milibaru láhev whisky. Nalil kamarádovi do malé skleničky a podal mu ji. „Na, to vypij. Víš přece, že Bill má extrémně vyvinutý smysl pro odhad lidí, ne? Vždy pozná pravé úmysly, věř alespoň jemu!“ „To nejde, když jsem viděl, jak ho má ten… chlap omotaného kolem prstu! Vždyť Bill udělá cokoliv si jen řekne!“ Gustav ho zarazil prudce vztyčeným prstem. „Podceňuješ vlastního bratra, Tome. Oba víme, že Bill se jen tak nedá, nikdo s ním nedokáže manipulovat. A že udělá to, co svému příteli na očích uvidí, tak jen kvůli tomu, že to bude chtít sám, to víme OBA. A jdi se obléknout nebo bude David už skutečně zuřit,“ mávl Gustav rukou ke dveřím a dal naprosto jasně uzavření tohoto tématu.

***

Černé auto zajelo do prostorné garáže v přízemí rozlehlé luxusní vily. Anis vystoupil a otevřel dveře 17tiletému pohlednému chlapci, německé megastar, mimochodem. „Moc se mi po tobě stýskalo…,“ vedl ho do útulnějších míst domu. Vešli do vstupní „haly“, majitel domu zmáčkl vypínač a místností se rozlilo tlumené lehce namodralé světlo. „Půjdeme do obýváku,“ usmál se na chlapce. Bill poslušně cupital, nervozitou se mu lehce klepaly ruce. Přeci jen byl naprosto nezkušený ve všech milostných směrech a Bushido, se svou pověstí… Chlapec se zhluboka nadechl, za prvé, aby se uklidnil a dodal si odvahy, za druhé, protože vůni tohoto bytu miloval… Byl tu už hodněkrát, vždy to bylo krásné a perfektní, ale nikdy to nezašlo tak daleko, jako byl rozhodnutý, že to zajde dnes. „Sedni si, zapálím v krbu,“ ukázal Anis na tmavě hnědou těžkou koženou sedačku uprostřed velkého kulatého indického koberce. „Hostitel“ nechal vzplát ve velikém dominantním krbu s mramorovým obložením načervenalý oheň, Bill mezitím zamířil k sedačce. Nervózně se posadil. ‚Klid, klid… Nemáš čeho se bát, to víš. Vše bude perfektní, ale musíš se U-K-L-I-D-N-I-T!‘ Bill se opět zhluboka nadechl, přivřel oči. Vnímal atmosféru celé místnosti, hřála ho u srdce. Cítil, že se napravo od něj sedačka malinko prohnula, hned v závěsu zatím cítil tu pronikavou svěží vůni, kterou tolik miloval. Anis mu jemně položil ruku na koleno. Bill se na svého milence usmál. „Tak konečně mě tu máš… Bratr mě zase nechtěl pustit,“ protočil oči v sloup. Bushido se lehce zamračil. „On tě kontroluje?“ „No, normálně ne, ale víš, co si o tobě myslí…“ „To ano. Tak pojď dělat něco, co by ho nanejvýš vytočilo,“ mrkl na chlapce. Bill se ďábelsky usmál a vyhoupl se mu na klín.

autor: Eleanot
betaread: Michelle M.