„Bille, musíme jít, není moc času, za chvilku jsi doma,“ přerušil jsem naše líbání skoro násilím, nějak jsem ho od sebe nemohl odtrhnout.
BILL
„Bille, musíme jít, není moc času, za chvilku jsi doma,“ odtrhne mě od sebe Tom. On vůbec není nadrženej… to je neuvěřitelný. Rok mě neviděl a nechce mě tu povalit na sedačku? Že by za ten rok tak odvykl? Je tohle ještě můj Tom? A je ještě vůbec můj? Sakra, co když tu někoho měl, a teď se mě snaží rychle vyexpedovat zpátky do minulosti, aby se celá ta jeho roční aférka ztratila v nenávratnu. Bože, už zase žárlím.
„Chyběl, Bille, jistěže chyběl, ale opravdu spěcháme, je tu nebezpečno, víš?“ To je ale zvláštní odpověď, řekl to tak jakoby mimochodem… No, nechám to být. Radši ho políbím, abych se ujistil, že mě ještě pořád chce, a táhnu ho pryč. Nechci to řešit. Nechci. Snad na to zapomenu, když rychle odjedu. Snad…
TOM
Uf. Prošlo nám to. Opatrně jsem zavřel vchod z domu do garáže a úlevně si oddychl. Bill má na sobě pořád ještě kombinézu, takže se není důvod nijak zdržovat a může frčet zpátky. Otevře Bédu a garáž osvítí slabé světlo. Komunikujeme spolu jen pomocí očí a doteků, radši nemluvíme, aby nás nemohlo nic překvapit. Mlčky nasedne do Bédy, nasadí si helmu a já si až teď s hrůzou uvědomím, že nevím, jestli v něm zůstaly klíčky. Rychle se nakloním přes Billa k volantu, a když je tam vidím viset, málem na něj úlevou upadnu. Udiveně na mě celou dobu kouká, co vyvádím, a očima v sloup naznačuje, co si o mně myslí.
„Filip ti vzkazuje, že se máš vrátit ve 22:05. Prý se něco změnilo tím, že jsi tam nebyl ve stanovený čas, mě se neptej co, já tomu nerozumím,“ zašeptám, když mě propustí a usměju se na něj. Nějak dneska moc lžu, nejdřív doma mámě a teď Billovi… ale tohle je taková malá pomstička za to, co mi připravil za nervy svojí cestou do budoucnosti, určitě mi to odpustí. Přistane s Bédou u Filipa jen pět minut přede mnou a za tu chvíli nemá šanci pochopit, jak to vlastně bylo, určitě ho bude Filip radostí objímat a dusit celých těch pět minut. Když Bill poslušně vymačkává na displej souřadnice a čas návratu, vzpomenu si na další důležitou věc.
BILL
Tom se najednou chová přinejmenším zvláštně. Je takový roztěkaný, prostě jiný než normálně. Pořád mám podezření, že něco není v pořádku, ale nemám odvahu se zeptat, aby se mi třeba k něčemu nepřiznal. Filip mu určitě řekl, že jakmile se vrátím zpátky, všechno, co za ten rok prožil, zmizí, a nastane ten čas znova úplně jinak. Tím se všechno smaže, jenže mně ta paměť, na rozdíl od něj, zůstane. Já si budu pamatovat, že tu nejspíš žil rok s někým jiným a bude mě to neskutečně štvát. Pořád se snažím přesvědčit sám sebe, že je to nesmysl, vždyť mě miluje, proč by si hledal někoho jinýho, ale co když nehledal? Co když se mu prostě někdo jen tak naskytl a on využil příležitost. Mrzí mě, že jsem si jeho divného chování všiml, protože vím, že mě to bude trápit, a vysvětlení jen tak nenajdu. Nikdy neuměl moc lhát… Cestou sem jsem ho na schodech schválně provokoval, čekal jsem, kdy přistane jeho ruka na mém zadku… a nic. Já vím, je jiná situace, ale Tom byl v tomhle vždycky stejný, vždycky měl potřebu zažívat adrenalinové situace a tohle mohla být jedna z nich a on ji nevyužil. Něco je špatně…
Sedím v Bédovi, když mi najednou strčí hlavu málem až do klína s tak vyděšeným výrazem, že mě to rozesměje. Co blbne, pako? Aha, lekl se, že nemám klíčky od Bédy. Usměju se na něj. Neboj se, lásko, nezůstanu tady. Ani se se mnou pořádně nerozloučil, klidně mě nechal, ať si nasadím helmu, to vypadá fakt bídně. Najednou mi začne helmu zase sundávat, mám z toho takovou radost, že hned, jak je dole, stáhnu ho k sobě a políbím ho. Nezapomněl, chtěl se rozloučit. Jenže on se za chvilku odtrhne a z jeho pohledu čtu, že to není to, kvůli čemu mě ještě zdržuje. Sakra! Štve mě to, nejradši bych na něj zakřičel, aby mi všechno hned teď vysvětlil, ale vím, že to neudělám. Chtěl mi vyřídit vzkaz od Filipa, abych se vrátil v jiný čas… později… to nechápu. Přijdu tak o pár hodin života, jaký to může mít význam? Snad mi to Filip nějak vysvětlí… Navolím všechno, co je potřeba. Vzápětí zjistím, že Tom má zřejmě perfektní pokyny, co má všechno zařídit. Já bych s sebou klidně odvezl noviny i klíče od zadních dveří, ještě že na to myslel. Odevzdám mu je, a konečně si definitivně nasadím helmu.
Nebudu to protahovat, stejně to nevyřeším, a když se budu hodně snažit, přesvědčím sám sebe, že jsem si to všechno jen vymyslel. Kouká na mě a něco mi ještě naznačuje. Snažím se odezírat ze rtů, a když pochopím, že mi přeje šťastnou cestu, stejným způsobem mu poděkuju. Přimáčkne dveře a přiloží svoji dlaň na sklo. Usměju se a oplatím mu poslední pozdrav, který studí stejně jako to sklo. Sbohem, Tome, tebe už nikdy neuvidím, ale navždycky ve mně zůstaneš jako hlodající červíček pochybností. Odchází, a když naposledy zvedne ruku k pozdravu, s úlevou otočím klíčkem v zapalování. Děj se vůle boží. Hlavně ať už jsem zpátky… děkuju, Tome, žes mě zachránil a poslal mě zpátky tam, kam patřím… tam, kde mě skutečně miluješ… jen mě.
TOM
Stoupnu si tak, abych mu viděl do tváře, a ještě naposledy zvednu ruku na pozdrav, když otočí klíčkem v zapalování a zmizí. Fuj… to je strašidelný. Ještě jsem to nikdy neviděl, a teď mi to připadalo, jako kdyby se propadl do pekla. Najednou je fuč a garáž je prázdná.
Takhle rychle jsem snad ještě nedýchal… bože můj, musím se okamžitě uklidnit, nebo mě uslyší a bude se chtít přesvědčit, kde jsem běhal. Srdce mi bije až v krku. Nádech… výdech… nádech… výdech… jo, pomáhá to, snad to bude za chvíli dobrý. Kam Billovi upadla ta vývrtka? Chvilku šmátrám rukou kolem místa, kde jsme stáli, až ji pevně sevřu v ruce. Aspoň něco mám na svou obranu. Musím si lehnout tak, aby mi neviděl do obličeje. Otočím se na bok a zabořím se tváří do sedačky, co nejvíc to jde. Dredy narvu pod sebe a udělám si z nich polštář. Ještě že mám černý triko, ve tmě nebude poznat, že nemám kombinézu. Napínám uši, abych slyšel každý jeho krok. Pomalu se blíží ke dveřím studia… bože, teď mi ale fakt musíš pomoct. Já vím, že jsem to odmítal, ale teď už ne… teď tě potřebuju… vrátím ti to někdy jindy, hlavně mě v tom nenech. Přísahám, že zajdu do kostela a zapálím tam aspoň svíčku, hlavně mě nenech ve štychu. Přece tu nakonec nezůstanu mrtvej já. Prosím…
Zastrčil klíč do zámku. Slyším svoje srdce, jak hlasitě bije až v krku. První otočení a já mám pocit, že strachy omdlím. Do čeho jsem to vlezl, sakra! Druhý otočení… asi se udusím… jsem mrtvej.
Dveře zaklaply a já si zhluboka oddechl. Je pryč. Zřejmě jsem ho přesvědčil, že tvrdě spím… teď bych se nejradši něčeho napil. Pomalu se otočím na záda, málem jsem sám sebe udusil v sedačce. Posadím se. Bill tu musel mít otevřenou flašku vína, cítil jsem ho z něj. Musím okamžitě něco vypít, nebo mě z toho prožitýho strachu klepne pepka. Neuvěřitelně mi vyschlo v krku. Shodím nohy dolů ze sedačky a v tu chvíli mi to dojde. On nezamkl! Neslyšel jsem otočení klíče v zámku!
ježiš marja…tohle se dělá, takový šoky?kurňa Jani, já si u toho lakuju nehty, teď jsem si to přetáhla…to je strašný, on ho prostě musí načapat…kurňaaa, jsem nervní že mám pocit že do čvrtka nevydržím, fakt že ne:D
ježiši kriste… Janule to snad nemyslíš vážně že ne.. Nenech ho umřít nebo umřu já.. Tyve to snad neni ani možný… Ježíííš ať už je čtvrtěk já se zblázním.. Chudák Tom.. Ještě ho tam půjde zachránit Bill ne? o.O
a tom je v …….
O_O ! pomôže ,ked sa rozbrečím? budú už konečne spolu? dobre …ja ..začnem ..uéééééééééééé :´( prosíím ťa tak moc , ako len viem , dalej ♥
grrrrrrr:(( teď asi umřu zvědavostí… a já už myslela, že se nic nestane…
božeee, ta budoucnost je nekonečná! sakra kdy už se vrátí?! ja už to nevydržím! nevydržím čekat na další díl!!! k sakru uuuuuž!!! janule co nám to děláš?!?!?! doufám, že se to v přištím dile už všecho vyřeší, nebo mě vodvezou!
NO TY VOLE!!!!!Tak to je hodně drsný……. :-/
No to né teda, Tom se hezky a vrátí a hotovo! Ten zlodějíček mě začíná štvát x-/ Chudák Bill, ten si teď myslí že si Tom našel nějakou roštěnku xD Jako doufám že se z toho Tom dostane, jinak mě klepne.. x)
a sakra.. to je krutý..!
hej holka kdyby ses mi dostala do rukou tak bych tě asi zabila……..
takový nervy jsem dýchala zaroveň s Tomem
hej fakt to bylo tak na infarkt
bože ja se bojím dalšího dílu
hej delas si z nas srandu jani?…boze,uz to vypadalo tak nadherne a ty to takhle tim koncem zkazis:D boze muj ne..bojim se,opravdu se bojim,janulko netrap naaas
uaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
Jaňule ne, holka opovaž se..
nesmí se mu N-I-C stát !!!
ježiiiiiš
nejdejchám vůbeeeec
*zkouší to jako Tom – nádech, výdech xD funguje xDD*
honem honem víc než jindy honem dáááááááááááál
<333
Jani, Jani, ty mě tak trápíš.. Co mě.. všecky, co to čtou 😀 tak chudáček Tomí zachrání svýho paličatýho a nepoučitelnýho brášku, nervuje se, protáhne se dírou pro psa, roztrhá si svoe HH hadry a nakonec je ještě obviněnej, že nemá už brášku rád a znova polapenej od toho zloděje.. Mě z teho jednou klepne, takový nervy mi dělat.. Kůůůrňa.. ale to dopadne dobře… vím, vím.. ale už bych byla radši, kdyby byli spolu.. nešlo by to nějak zařídit? 😀 třeba v jakýmkoliv čase, v pravěku s mamutama, ale spolu 😀
jááj tak přesně tohle jsem tušila.. tedkon si an něj rozsvítí ne xDDDDD ach bože ale dobrý už se těším na další díl =)))
och ne… co když tam zůstane?…. já si to myslela.. proč to ten blb(sprominutím :D) neřekl Billovi? 😮
Sakraaa.. už to mohlo bejt ale tomu hnidopichovy je zima.. grrr.. aby přimrzl k podlaze blbec.. achjoo.. zase ale neni tak blbej aby nerozpoznal Billa od Toma…
CHudák Tom se tam trmácí a teď ho ten blbec vyhmátne.. to bude ještě síla..
Už aby bylo pozítří a byl tu další díl xDDD
Ježišmarjá, tak teď Bill pojede zachraňovat Toma???
Na mě zrovna leze nějaká choroba, smrkám, prskám, frkám, určitě mám i teplotu a teď ještě tohle??? Janule, já bych potřebovala díl úměrně ke svému zdravotnímu stavu, třeba něco jako………….držíce se za ruce, odcházeli spolu do západu slunce a věděli,že je nic na světě nemůže rozdělit …. ..jo a taky by k tomu mohly znít housle nebo by se prudce vzdouvalo moře……..jo, jo, to by bylo, to by se to chořelo…..Ale to ne, to já se musím nervovat až do čtvrtka, co zase ti dva vyvedou!!!!! Jdu si radši přeměřit tu teplotu!
Ale teď vážně, moc se mi líbilo, jak je Bill i v takovéhle život ohrožující situaci žárlivej, umíš to moc krásně a přesvědčivě popsat. K.
Teplota před přečtením 34. dílu Časoprostoru – 36,9°C, teplota po přečtení 34. dílu Časoprostoru – 37,5°C!!!!!!! No prosím a to nemluvím o tepu, tlaku a srdeční frekvenci!!! Máš mě na svědomí! K.
Moje milá Kattys, v duchu našeho milého přítele Járy Cimrmana ti musím sdělit, že "my nesmíme ani naznačovat" :o) a je zakázáno cokoliv sebou brát do hrobu… ale viděla jsem to v troubě, že ve čtvrtek se ti teplota rapidně sníží… a co trouba ukázala, to se vždycky stalo… 😀 já jsem starej lidumil, že mi neni rovno, takže v klidu ulehni, smrkej, prskej a počkej si na ty housle, sice budou ze začátku ještě trochu skřípat, než se doladěj, ale myslim, že nakonec z nich vymáčknem docela slušnej tón :D:D Bill je prostě stará žárlivka, nezastaví se před ničím, ale aspoň se pak chytí za frňák… teda možná… než přijde další záchvat :D:D Jo a ten teploměr zapíchni na chvíli do ledu v mrazáku a teplota bude hned snesitelnější 😀 určitě se ti uleví… ale chci to vidět bez míče… 😀 Papa J :o)
PS: teď si všichni určitě myslej, že jsem se zblázila a už nic nedopíšu :D:D To je Cimrman, vážení… kdo nezná, nemůže chápat. Šifra mistra Cimrmana 😀
Nééé to si děláááš srandu Jaňulkoo 🙁
Tooo neníí možnýýý
Já teď taky slyším bušit svoje srdce ale nervozitou..okousala sem si tři nehty
Rychleeeeee
fuuuuha chúdatko tom…..dúfam, že sa mu odtiaľ podarí dostať
Milá Janule, to jednoho potěší, když zjistí, že i jiní mluví "stejnou řečí". Samozřejmě se mi okamžitě udělalo lépe… no když jsi to viděla v troubě… jasně, taky vím, že co trouba ukázala, to se vždycky stalo, zvláště když tam není napsáno Terezka, ale je tam napsáno Petr….
Pokusím se tedy obrnit trpělivostí a doufám, tedy vlastně jsem si tím naprosto jista, že po přečtení posledního dílu mého milovaného Časoprostoru budu moci zvolat: "Na pokraji smrti mrazem, na pokraji smrti hladem, na pokraji smrti vysílením, ale stálo to za to!" K.
Nechte toho… já nechci konec Časoprostoru, Kattys, to mi vůbec nepřipomínej :´( takový hříšný myšlenky… Od toho to je časoprostor, nekonečno… i povídka musí být nekonečná. Že bych začala lobbovat za třetí řadu? 😉 To já jen tak, abych si to pojistila. Co ty na to, Jani? 🙂
No jinak k tomuhle dílu. Na Billově místě bych asi nebyla schopná odjet.. musí to být fakt strašný nechat svojí lásku v nebezpečí. Naštěstí ta situace byla tak vypjatá, že nad tím nemohl tolik přemýšlet. Ale stejně… je to tak nebezpečný, cokoli se může stát a oni se nikdy už nemusí setkat. ach jo… no a nad tím koncem ani nechci uvažovat. Přece Tom nemohl čekat, že mu to projde tak lehce? Děsivý. 🙁 Spoléhám na to, že víš, jak moc miluju časoprostorovýho Toma a je ti doufám jasný, že kdyby to neměl přežít, nepřežiju ani já! Neříkám, že to je motivace, co udělat s postavou v povídce, ale připomenout to můžu, ne?
Ufff. I po nejméně pátém přečtení mám pořád pocit, že to je naprosto brilantní. Jsi vážně úžasná 🙂 Tvá rozechvělá M. 🙂
Přečetla jsem všechny díly, trvalo mi to týden, ale pěkně jsem si to vychutnala:) Po celou dobu jsem byla očima přilepená na obrazovce a musela jsem pravidelně myslet na to, že je občas potřeba i dýchat. Ani bych se nedivila, kdyby mě členové rodiny podezřívali z toho, že mi zřejmě přeskočilo, vzhledem k mým nečekaným záchvatům smíchu, které prostě ne a ne přestat… což bylo zejména u příhod s indiánskýma přezdívkama… zase se musím smát xD Bylo toho spousta, ale bohužel zjišťuju, že mám zřejmě velmi omezenou slovní zásobu, nenapadají mě vhodná slova chvály, protože slova perfektní, brilantní, úžasné, dokonalé… tady prostě nestačí.
Taky začínám mít pocit, že bych měla seknout se svým psaním, protože po přečtení téhle skvělé povídky jsem se svým stylem velmi nespokojená… 😀
Mimo jiné, skláním se až ke špičkám bot před tvým uměním popisovat erotické scény… pokaždé je to jiné a strhující. No, nechám vykecávky, prostě Časoprostor je jednoznačně moje nejoblíbenější povídka, a to myslím naprosto vážně. Těším se na pokračování a z celého srdce si přeju, aby to dopadlo dobře. Madisoon
Za třetí řadu budu lobbovat svorně s Michelle a ostatními, ale chtěla bych použít taky trochu toho diplomatického tlaku ke každodennímu přísunu, což se mi asi nesplní. Jsem nenasytná tlama, ale musím to říct 😛 To je pech, včera jsem se nedostala k počítači, takže to musím číst až dnes, což je o jeden den navíc. Janulko, víš, co to je? 🙂 Ale teď mám výhodu, podle svého vysněného přání budu mít dva díly rovnou za sebou 😀
Jedno ale nechápu. Proč se Tom vracel do toho proklatýho baráku? Vždyť tam nic nenechal, proč tam chodil? Bože můj, co mu ten hajzlík udělá? Vrátí se Bill pro něj? A nestane se taky něco jemu, když se vrací v jinej čas, než měl stanovenej? To jsou zase nervy. Jani, buď milosrdná :))
Helí, vždyť mě znáš… kudy se chudák Tom měl asi dostat z baráku, když z garáže by musel otevřít ty šíleně hlučný vrata a jinudy to nejde… musel zpátky těma zadníma dveřma s dírou pro psa a tam se jinak nedostane, než když vleze do baráku… to víš, já mám ten barák před očima živě, ale malovat ho nebudu :D:D Prostě a jasně, z garáže to jinak ven nešlo.
Třetí řadu jsem už slíbila Michelle, postupně mě zpracovávala už delší čas, takže jestli do tý doby neumřu, tak snad bude, ale protekční zveřejňování každej den, to si nemůžu dovolit a hlavně… nemám zatím nic dalšího, byla bych bez komentářů, to nemůžu… bez pravidelný dávky svojí drogy bych umřela. 😀 V sobotu začínám psát Dar 2 a musím mít aspoň 20 dílů, abych to začala šoupat na blog, takže to tak akorát vyjde… 😀 Tudíž hezky obden, žádný výjimky se nepřipouštěj :o) Papa J.
Janule: Aha, no vídíš, Jani, já jsem ale trubka, to mi vůbec nedošlo… vždyť Bill vlastně vůbec nemusel vyjíždět ven, prostě si zmizel. Ale stejně, kdybyje Tom otevřel a rychle vystřelil ke svýmu autu, určitě by se odsud dostal. I kdyby probudil zrzouna, než by se zorientoval, Tom by zmizel v nenávratnu… a i kdyby byl supervýkonej a třeba po něm začal z okna střílet (což by bylo dost nelogický, když se snaží, aby o něm nikdo nevěděl, ani nerozvěcí, a střelba by stoprocentně přitáhla policajty) tak je pravděpodobnost jen 1:1 000 000, že by ho trefil… a i kdyby se mu to povedlo, tak to nebude do životně důležitého orgánu. Mám statistiky v malíku 😀 Ale já vím, chápu to, ty nás chceš zničit, Janulko, a napínáš nám nervy jako špagáty :)) Já vím, mně je jasný, že to nejde, ale je to můj velkej sen, protože u sebe pozoruju abstinenční příznaky, jsem prostě poděs xD
DAR II? Jupííííí! Jupí jupí jou, jupí jupí jou, jupí jupí jupí jou! Jupí jupí jou, jupí jupí jou, jupí jupí jupí jou! Jupí jupí jou, jupí jupí jou, jupí jupí jupí jou! Jupí jupí jou, jupí jupí jou, jupí jupí jupí jou! Jupí jupí jou, jupí jupí jou, jupí jupí jupí jou! Jupí jupí jou, jupí jupí jou, jupí jupí jupí jou! Jupí jupí jou, jupí jupí jou, jupí jupí jupí jou! Jupí jupí jou, jupí jupí jou, jupí jupí jupí jou! Jupí jupí jou, jupí jupí jou, jupí jupí jupí jou! Jupí jupí jou, jupí jupí jou, jupí jupí jupí jou!
*září jí oči jako Davídkovi o Vánocích*
Než jsem se stačila vzpamatovat a zapojit se do akce za Časoprostor skutečně nekonečný, už je to tady!!! No sláva, ani se nemusím namáhat s přesvědčováním, tak se mi to líbí. Ušetřené síly mohu vrhnout jiným směrem a velice opatrně se přeptat, jestli to s tím Darem II je myšleno skutečně vážně?!? Protože jestli ano, tak mi nezbývá než se připojit ke spolukomentátorce nade mnou a zplna hrdla zařvat: "Eloiiiiiiiiis!!!!!!!!!!!
Já jsem zatím jenom, abych tak řekla, twincestní embryo a jako takové jsem se zřejmě ještě nestačila přiznat, že Dar naprosto vášnivě, nadšeně a zcela bez výhrad MILUJU!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Ježiš, já snad samým nadšením ani neusnu! K.
Néééé, at uteče!!!! At Billí toho debila majzne po palici lopatou!!! (= At už jsou s Tomískem doma, aby si mohli spolu užít, kruci!!! (= Jako vždy nádhera(= !!!!! MUCK(=
Nééé, už žádný další komplikace, jinak umřu na nedostatek kyslíku… už skoro nerozeznám písmenka, jak čtu rychle, abych věděla, jak to dopadne a chvílema ani nedejchám… tak sem aspoň hodim komentář, abych se mezitím uklidnila… xD supeer, myslim, že to stačí a můžu pokračovat ve čtení x))
to se nedá číst já se u toho klepu strachy to je horší než kdejakej horor ale je to dobrý
KURŇA 😀 Já dostala infarkt… Nádech, výdech, nádech – jdu si udělat kafe :D:D AAA 😀 BOJIM SE! 😀
ještěže už je to dopsaný jinak by mě klepla pepka xD
A přesně z něčeho podobného jsem měla strach, když Bill zmizel! Nějak jsou doufala, že i tom rychle vypadne a bude v pohodě..ale pořád jsem nějak podvědomě měla strach, aby se nakonec ještě Tomovi ěnco nestala. Sakra, tohle jsou ale komplikace. Hlavně ať nerozsvicuje, to by bylo asi všechno v pr…
Ryhcle musím na další díl, nebo jsem zase nervní, co se bude dít 😀