Mišiška Billíšto a Mišiška Tomíšto II 2.

autor: Jitka Krejcarová (Jitáááááááá)
betaread: Helushka

O 3 MĚSÍCE POZDĚJI:

„Tome, zlato, vím, že to bude znít hrozně, ale musíš do školy. Prosím…“ Simone se snažila Toma marně přesvědčit, že to bude dobré a že až se ze školy vrátí domů, Bill na něj bude čekat a zase se budou spolu smát. Tom ale dávno na takové pohádky nevěřil. „Mami, já do tý školy nepůjdu! Půjdu ho hledat, je mi jedno kam, prostě ho musím najít! Mami, já ho miluju!!!“ Simone se smutně pousmála a poté Toma objala. „Já vím, já vím, jak moc jej máš rád, že pro tebe znamená všechno a… miluješ ho…“ Tom se malinko zarazil, že mámě nepřišlo divný, že miluje bratra. Ale to jej teď tak netrápilo, musel ho najít a to hned.

„Tak dobře, Tomi, můžeš ho jít hledat, ale nejdříve se pořádně vyspi, musíš nabrat sílu, podívej se na sebe, jak se celý třeseš. Celou dobu si pořádně nejedl, ani si nespal. Zítra ho půjdeš hledat, ale teď spi.“ Tom se pousmál a poprvé za tu dobu klidně usnul. Zdál se mu zvláštní sen. Jako by mu ho jeho bráška poslal, aby ho mohl najít… Zdálo se mu o starém domě, paneláku bez oken, kam dopadal jen zlomek světla ze stinné ulice. Vešel dovnitř a v každém patře viděl dva byty. Procházel dál a dál a najednou uslyšel zastřené volání. Jako by někdo volal jeho jméno. „Tome, Tome, tady… No tak, Tome, dělej…“ Tom se vzbudil a vyděšeně se díval na matku, která s ním třásla…

„Mami? Jak… co se…“ začal koktat… „To je dobrý, jen se ti něco zdálo, o Billovi, viď? Volal si ho ze spaní. Víš, myslím si, že ti něco chtěl říct. On vztah mezi dvojčaty je vážně to nejsilnější pouto, co může být. A vždyť jste mi občas vyprávěli, že se vám zdál stejnej sen a tak…“ „Mami!“ přerušil jí Tom. „Ale mně se právě něco takovýho zdálo, o takovém domě a o místnosti, kde byl a…“ „Uklidni se, Tome. Vybav si ten dům, vybav si všechno…“ konejšila ho Simone. Tom zavřel oči a zhluboka se nadechl. Po chvíli oči otevřel a na mámu se nadějně usmál. „Já vím, co je to za barabiznu! A taky že tam okamžitě půjdu!“ prohlásil rozhodně a pousmál se. Simone mu nemohla odporovat, tak ho nechala běžet za svou láskou, za svým bratrem…

autor: Jitáááááááá